GDPR v souvislostech zdravotního pojištění

Základním úkolem zdravotních pojišťoven je především zajistit od plátců dostatek zdrojů v systému veřejného zdravotního pojištění na úhradu smluvními poskytovateli poskytnutých a vykázaných hrazených služeb. Za tímto účelem disponují zdravotní pojišťovny příslušnými mechanismy, kterými jsou především možnost výkonu kontrolní, vyměřovací a v součinnosti s jinými institucemi a subjekty i vymáhací činnosti, povinné uplatňování nároků na dlužné pojistné a penále, ukládání pokut za porušení zákonných povinností, stanovování pravděpodobné výše pojistného apod.

Pokud si zdravotní pojišťovny nevystačí s daty a údaji, které mají ve vlastním informačním systému, případně které nezískaly při výkonu své činnosti z moci úřední, mohou se obrátit na jiné orgány a instituce, od nichž mohou potřebné informace pro daný účel obdržet.

Zákonnou oporu pro použití tohoto postupu představuje § 23 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém je definována problematika vzájemného poskytování informací mezi rozhodujícími institucemi spravujícími oblast daní a veřejnoprávních pojistných. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců, a použití informací ve vztahu k třetím osobám při uplatňování a vymáhání dlužného pojistného. Základním smyslem naplnění tohoto ustanovení je tedy vzájemné předávání a poskytování příslušných údajů a informací mezi dotčenými úřady, jako i vcelku běžná praxe – spolupráce zdravotních pojišťoven s úřady práce, živnostenskými úřady, obecními úřady apod. Nepochybně bude i do budoucna snahou takovou spolupráci stále více zintenzivňovat a prohlubovat, neboť bezvýhradné respektování práva by mělo být v právním státě prioritní výsadou každého subjektu pohybujícího se ve zdejším podnikatelském prostředí. Zefektivněním evidence závazků plátců pojistného tak budou vytvořeny předpoklady pro jejich následné vymáhání, kdy konečným cílem všech těchto opatření je permanentní udržování bilanční vyrovnanosti příjmů a výdajů v systému veřejného zdravotního pojištění. Tyto letité postupy zdravotních pojišťoven nejsou nařízením GDPR nijak dotčeny.

Klíčovým osobním údajem v systému veřejného zdravotního pojištění je číslo pojištěnce – rodné číslo. Například při součinnosti zdravotních pojišťoven s jinými orgány a institucemi lze v rámci tohoto styku pro jednoznačnost (tedy, o kterou osobou se jedná – za účelem vyloučení záměny) uvádět i rodné číslo pojištěnce. Je pravdou, že tento základní identifikátor používají i jiné instituce, některé i ze zákonných důvodů.

V informačních systémech zdravotních pojišťoven jsou u pojištěnců vedeny kontaktní údaje (telefon, e-mail). Účel tohoto postupu je ryze praktický, to znamená, že tyto údaje primárně slouží ke vzájemné komunikaci mezi dotčenými subjekty a pro řešení případných problémů, samozřejmě týkajících se zdravotního pojištění.

Souhlas nepotřebují zdravotní pojišťovny ani v případě zasílání informací ze zdravotního pojištění, kupříkladu při zaslání informací o platbách záloh pro OSVČ, vyúčtování pohledávek a plateb apod. Tímto počinem zdravotní pojišťovny – v zájmu obou stran – informují plátce například o tom, zda má či nemá platby na veřejné zdravotní pojištění v pořádku, což lze zaslat obyčejnou zásilkou. Ovšem pokud by chtěla zdravotní pojišťovna oslovovat pojištěnce marketingově (nabídka produktů zdravotní pojišťovny), pak by měla mít v záznamech souhlas s použitím jeho osobních údajů pro marketingové účely.

Změna v přístupu k osobním údajům spočívá ve skutečnosti, že na ochranu osobních údajů fyzických osob jsou kladeny vyšší nároky. Povinností vyplývající z GDPR je minimalizace osobních údajů, takže zdravotní pojišťovny by měly pracovat pouze s těmi osobními údaji, které jsou nutné k plnění pracovních úkolů a jejichž používání je oprávněné, resp. obhajitelné. Neměly by být pořizovány kopie osobních dokladů. Jako výjimku lze chápat situaci, kdy se souhlasem cizince bude ve výjimečných a odůvodnitelných případech pořízena fotokopie cestovního dokladu.

Pro řádný výkon své úřední činnosti a v souladu s platnou legislativou evidují zdravotní pojišťovny velké množství informací, které jsou ze zákonných důvodů průběžně zpracovávány. Některé doklady jsou požadovány a evidovány nad rámec daný zákonnou úpravou, nicméně pro zajištění objektivně správného postupu jsou nutné. Když tedy zdravotní pojišťovny zpracovávají údaje za účelem poskytování a účasti v systému veřejného zdravotního pojištění, pak není nutný souhlas pojištěnce se zpracováním těchto údajů, jelikož zdravotní pojišťovny takto jednají na základě zákonů, které je k této činnosti opravňují.

Zdravotním pojišťovnám jsou předkládány například doklady rozhodné pro povinnost státu platit pojistné, neboť zdravotní pojišťovny musejí mít průkazně doloženo, kdy povinnost státu platit pojistné vznikla, resp. zanikla. Tyto údaje jsou důležité jednak (pro zdravotní pojišťovny) pro nárokování pravidelné platby pojistného státem, což je v roce 2018 měsíční částka pojistného 969 Kč, jednak (pro pojištěnce) za účelem řešení jeho pojistného vztahu. Pokud například pojištěnec doloží, že mu byl s účinností od 30. 5. přiznán některý z důchodů vyplácených českým systémem důchodového pojištění, pak dva kalendářní dny registrace ve „státní kategorii“ v měsíci květnu řeší pojistný vztah dotyčné osoby po celý kalendářní měsíc květen. Pojištěnec tak v květnu za zbývajících 29 kalendářních dnů zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí a také není (nemůže být) osobou bez zdanitelných příjmů. Obdobně když student dokladuje zdravotní pojišťovně zahájení studia na vysoké škole, bezprostředně navazující na ukončení studia na střední kole, pak je i během tohoto mezidobí – tedy od ukončení studia na střední škole do zahájení studia na vysoké škole – neustále „státním pojištěncem“. Proto je pro zdravotní pojišťovnu i pro pojištěnce velmi důležité přesně vymezené období registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Nepatrné úpravy by se měly týkat i formulářů používaných zdravotními pojišťovnami. Tyto formuláře samozřejmě zůstávají i nadále v platnosti s tím, že by se na ně mělo doplnit sdělení, podle kterého zpracovává zdravotní pojišťovna uvedené informace v souladu se souvisejícími právními předpisy.

Pokud český zaměstnavatel zaměstnává osobu ze státu Evropské unie (a také z Norska, Islandu, Lichtenštejnska nebo ze Švýcarska) anebo cizince z tzv. třetí země, například Ukrajince, mají tyto osoby nárok na vystavení průkazu pojištěnce, který definuje nárok na poskytnutí příslušného rozsahu zdravotní péče (hrazených služeb). Je praktikován způsob doručení průkazu zaměstnanci prostřednictvím zaměstnavatele.

Jelikož se tato osoba stává z titulu zaměstnání u českého zaměstnavatele účastníkem našeho systému zdravotního pojištění, má například právo na výběr zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel přihlásí osobu jako zaměstnance u zvolené zdravotní pojišťovny Tato pojišťovna na základě podaných údajů (pohlaví a datum narození) přidělí této osobě ze zahraničí číslo pojištěnce, pod kterým bude evidována, a vystavený průkaz zasílá zaměstnavateli, který jej předá zaměstnanci. Tento zavedený postup není důvod měnit. Pouze v případě, kdyby si zaměstnanec přál doručit průkaz pojištěnce na svoji soukromou adresu v České republice, pak by mu měla zdravotní pojišťovna vyhovět.

Při skončení pracovněprávního vztahu je zaměstnanec ze státu podléhajícího režimu koordinačních pravidel EU č. 883/2004 a 987/2009 odhlašován kódem „O“ stejně jako čeští zaměstnanci. Netrvá-li účast tohoto zaměstnance na veřejném zdravotním pojištění z jiného důvodu (například při pobírání nemocenských dávek z důvodu onemocnění ještě v době trvání zaměstnání nebo při onemocnění v ochranné lhůtě), je povinen odevzdat prostřednictvím zaměstnavatele český Evropský průkaz zdravotního pojištění. Současně s ukončením zdravotního pojištění živitele (výdělečně činné osoby) zaniká i účast na veřejném zdravotním pojištění pro jeho nezaopatřené rodinné příslušníky. Ti se zpravidla následně vracejí do systému zdravotního pojištění v místě bydliště a rovněž vracejí vystavené Evropské průkazy zdravotního pojištění.

U zaměstnanců z tzv. třetích zemí žádné nároky po skončení zaměstnání nevznikají a dnem skončení zaměstnání končí i jejich účast na zdravotním pojištění v České republice.

Významným pomocníkem zdravotních pojišťoven při jejich práci jsou veřejné rejstříky, například ARES nebo živnostenský rejstřík. Tyto zdroje dat jsou důležité zejména při dohledávání a oslovování problémových pojištěnců a zdravotní pojišťovny určitě budou moci i nadále do těchto veřejně přístupných registrů nahlížet a údaje v nich uvedené tak využívat pro svoji úřední a kontrolní činnost.

Povinnost zachovávat mlčenlivost se ve zdravotním pojištění nevztahuje na údaje týkající se dluhu na pojistném, včetně výše dlužného penále, o nichž bylo rozhodnuto pravomocnými platebními výměry, nebo jedná-li se o pohledávku na pojistném a penále, kterou zdravotní pojišťovna uplatňuje ve veřejné dražbě nebo která byla zjištěna v insolvenčním řízení. To znamená, že takové pohledávky mohou zdravotní pojišťovny zveřejnit.

Určitě je mimo jakoukoli pochybnost, že osobní údaje fyzických osob jsou v informačních systémech jednotlivých zdravotních pojišťoven dostatečně zabezpečeny a chráněny.

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.