Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2017, sp. zn. 8 Afs 181/2017 , www.nssoud.cz/
Aktuální judikatura: Správní uvážení versus neurčitý právní pojem
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
Z judikatury je patrné, že při rozhodování o posečkání dle § 156 d. ř. se využívá jak neurčitých právních pojmů, tak správního uvážení. Neurčité právní pojmy definují podmínky přiznání posečkání (důvodová zpráva k daňovému řádu v této souvislosti hovoří o sociálních a hospodářských aspektech). Správní uvážení je používáno při rozhodování o konkrétní výši povolených splátek a stanovení splátkového kalendáře. Dospěje-li však správce daně k závěru, že jsou splněny zákonem předvídané podmínky pro povolení posečkání, musí posečkání povolit. V tomto rozsahu je užití správního uvážení vyloučeno.
Správce daně je v rámci správy daní nezřídka nadán pravomoci sám uvážit, jakým způsobem bude veřejnou moc mu svěřenou aplikovat. Toto správní uvážení však nelze zaměňovat s neurčitými právními pojmy. A že k nepochopení rozdílu dochází, dosvědčuje i citovaný rozsudek. Ten tak dává zřetelný návod, jak tyto dva instituty od sebe odlišovat.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.