Výdělečná činnost studentů, tedy zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, má v oblasti zdravotního pojištění četná specifika zejména s ohledem na skutečnost, že tyto pojištěnce řadíme mezi osoby, za které platí pojistné stát. Zaměstnavatel může studenta „brigádnicky“ zaměstnat třeba na období prázdninových měsíců (nebo jen na část tohoto období), anebo na dobu delší.
Výdělečná činnost studentů a zdravotní pojištění v roce 2018
Ing.
Antonín
Daněk
Podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), je v podstatě možné uzavřít se studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na „klasický“ pracovní poměr. Z pracovněprávního hlediska je vznik pracovního poměru specifikován zejména v § 33 a následujících zákoníku práce, skončení pracovního poměru je pak zakotveno od § 48 tohoto právního předpisu. Podmínky dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr naleznete v části třetí zákoníku práce, v § 74 až 77.
Vyměřovací základ
Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta-brigádníka se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel započítává tuto osobu do celkového počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel každý měsíc příslušné zdravotní pojišťovně v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele.
Vyměřovacím základem pro placení pojistného je u takové osoby skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu (výjimku v tomto směru představuje například zaměstnání po celý kalendářní měsíc červenec nebo srpen v období tzv. posledních prázdnin po ukončení studia na střední škole, tedy za situace, kdy student již nepokračuje v dalším studiu).
Přihlašování a odhlašování studentů-zaměstnanců
Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování, již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejcích zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej podle písmene d) stejného zákonného ustanovení přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána, za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:
–
u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,
–
u dohody o provedení práce více než 10 000 Kč.
Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání již sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce
u jednoho zaměstnavatele
.Oznamování „státní kategorie“
Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel při zahájení zaměstnání současně kód „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy, do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání (zaměstnanec například začne studovat na vysoké škole – bez ohledu na formu studia).
Pokud student například končí brigádu (anebo i zaměstnání) a nadále pokračuje ve studiu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně pouze ukončení sjednaného pracovněprávního vztahu kódem „O“. V těchto případech zaměstnavatel nepoužívá kód „F“, kterým by
de facto
ukončil evidenci studenta – pojištěnce v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát. Z praktického hlediska slouží kód „F“ k oznámení ukončení nezaopatřenosti, zpravidla v souvislosti s již zmíněnými tzv. posledními prázdninami.Registrace brigádníků ve „státní kategorii“ u zdravotní pojišťovny
Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku do minimálního vyměřovacího základu, musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku (mimo výjimku dále uvedenou) s potřebou doložení potvrzení o studiu. Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli. Naopak studenti, kteří ukončí studium na střední škole a po prázdninách již v dalším studiu nebudou pokračovat, jsou v období tzv. posledních prázdnin nezaopatřenými dětmi v měsících červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání ani výkon samostatné výdělečné činnosti netrvají po celý příslušný kalendářní měsíc a ani po celý kalendářní měsíc nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U studentů řádně končících vysokou školu je nárok na nezaopatřenost ještě v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém toto studium ukončili, taktéž za podmínky, že po celý tento kalendářní měsíc nevykonávají výdělečnou činnost a ani nepobírají podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Příklad 1
Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu s příjmem 2 000 Kč. Platí se v takovém případě pojistné i z částky příjmu nižší než 2 500 Kč?
Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu a rovněž není důležité, zda je výše příjmu (odměny) předem známa či nikoliv. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů vždy bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli, ta má význam při posouzení vzniku zaměstnání například u dohody o pracovní činnosti.
Příklad 2
Zaměstnavatel sjednává se studenty-brigádníky zpravidla dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Platí v této souvislosti i u studentů rozhodné částky 2 500 Kč, resp. 10 000 Kč?
Ano. Zaměstnavatel neřeší problematiku zdravotního pojištění v případě, kdy příjem na dohodu o pracovní činnosti nedosáhne 2 500 Kč nebo příjem na dohodu o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč. Tato skutečnost nemá vliv na řešení pojistného vztahu zaměstnaného studenta, neboť ten je u zdravotní pojišťovny registrován jako osoba, za kterou platí pojistné stát. Pro účel vzniku zaměstnání také platí, že příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč a dohody o provedení práce nepřevyšující 10 000 Kč se ve zdravotním pojištění pro účely vzniku zaměstnání nesčítají, ať už se jedná o dohody u jednoho zaměstnavatele nebo u více zaměstnavatelů.
Příklad 3
Zaměstnavatel zaměstnal formou dohody o pracovní činnosti na brigádu studenta vysoké školy v období 23. 7. – 20. 8. V měsíci červenci mu zúčtoval hrubý příjem 2 140 Kč, v měsíci srpnu pak 7 980 Kč.
Zaměstnavatel primárně řeší situaci, kdy z pohledu zdravotního pojištění vzniklo zaměstnání v návaznosti na výši dosaženého příjmu pouze v měsíci srpnu. To znamená, že:
–
nejpozději do 9. 8. se přihlásí u zdravotní pojišťovny prostřednictvím formuláře „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ (kódem „P“ k datu 1. 8.) k platbě pojistného za zaměstnaného studenta,
–
současně s kódem „P“ oznámí zdravotní pojišťovně kódem „G“ k datu 1. 8. nástup nezaopatřeného dítěte do zaměstnání v průběhu studia,
–
zaměstnaného studenta odhlásí kódem „O“ k datu 20. 8.,
–
za měsíc srpen vypočítá a odvede pojistné sazbou 13,5 % z částky 7 980 Kč.
Měsíc červenec zaměstnavatel „neřeší“, protože vyměřovací základ nedosáhl alespoň 2 500 Kč.
Příklad 4
Zaměstnavatel uzavřel se studentem dohodu o provedení práce od 1. 6. do 31. 8. s příjmem za měsíc červen 9 200 Kč, za měsíc červenec 11 800 Kč a za měsíc srpen 8 900 Kč.
Pouze v měsíci červenci zakládá zúčtovaný příjem svojí výší účast zaměstnance na zdravotním pojištění. Z této skutečnosti vyplývá pro zaměstnavatele povinnost přihlásit studenta jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 1. 7. (včetně použití kódu „G“), odhlásit k datu 31. 7. a za měsíc červenec odvést pojistné podle zákona, tedy ve výši 13,5 % z dosaženého příjmu – doplatek do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč se neprovádí.
Příklad 5
Pokud se studenti dokážou jazykově domluvit, pak z více důvodů vyhledávají práci v zahraničí. Jak má takový student postupovat, pokud se rozhodne pracovat v některém ze států Evropské unie?
V souvislosti s výkonem výdělečné činnosti se v rámci států Evropské unie včetně Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009. Z pohledu těchto směrnic je důležité, zda náš občan pracuje:
–
v těchto státech v činnosti, která je podle tamních právních předpisů považována za zaměstnání (nebo samostatnou výdělečnou činnost) pro účely právních předpisů sociálního zabezpečení příslušného státu, nebo
–
v ostatních (tzv. třetích) zemích – za této situace zůstává i nadále účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění, neboť v těchto případech nejsou výše uvedená koordinační nařízení aplikována.
Pokud má student v úmyslu vycestovat za účelem získání zaměstnání (brigády) do některého ze států, ve kterých se postupuje podle výše uvedených nařízení EU, je českým pojištěncem do okamžiku, kdy práci v členské zemi začne vykonávat. V případě potřeby může do doby získání zaměstnání čerpat zdravotní péči v této zemi na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění (European Health Insurance Card – EHIC), vystaveného mu českou zdravotní pojišťovnou.
Jakmile začne student vykonávat v jiném státě výdělečnou činnost, podléhá právním předpisům (všem systémům sociálního zabezpečení) příslušného státu. Stává se pojištěncem státu, ve kterém pracuje, a je mu vystaven místní doklad o nároku na zdravotní péči. V této souvislosti pak přestává být českým pojištěncem a ztrácí nárok na zdravotní péči z titulu EHIC, vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Zahájení výkonu výdělečné činnosti v příslušném státě je český občan povinen oznámit v zákonné osmidenní lhůtě své dosavadní české zdravotní pojišťovně a současně vrací vystavený český EHIC. Pokud je tedy studentovi jednoznačně známo, od kterého data začne vykonávat výdělečnou činnost v zemi s působností „evropských“ koordinačních nařízení, odhlásí se k příslušnému datu z českého systému zdravotního pojištění.
Po ukončení výdělečné činnosti v tomto státě oznamuje své české zdravotní pojišťovně, že již opět podléhá českým právním předpisům platným v oblasti zdravotního pojištění, a současně dokládá dobu výkonu výdělečné činnosti ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie. Pokud by takový doklad zdravotní pojišťovně nedoložil, musel by doplatit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. V případě výkonu výdělečně činnosti podle koordinačních nařízení EU může být student vyňat z českého systému veřejného zdravotního pojištění i na dobu kratší než šest kalendářních měsíců – v tomto případě platí z časového hlediska jiné podmínky než při uplatnění institutu tzv. dlouhodobého pobytu v cizině, který naopak musí nepřetržitě trvat déle než šest kalendářních měsíců.
Student – OSVČ
Rozhodne-li se student začít například během prázdnin podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, platí pro něj ve zdravotním pojištění především tyto povinnosti:
–
nejpozději do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení (případně ukončení) samostatné výdělečné činnosti. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznamovací povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se pro účely zdravotního pojištění považuje okamžik, kdy osoba začne provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.);
–
v roce zahájení této samostatné výdělečné činnosti (2018) není povinností platit zálohy na pojistné;
–
podat v roce 2019 zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2018;
–
v případě kladného výsledku hospodaření za rok 2018 platit od měsíce podání Přehledu v roce 2019 zálohy na pojistné. U studentů může být výše zálohy nižší než minimum, stanovené pro ty OSVČ, pro které platí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.
Příklad 6
Student vysoké školy ve věku 21 let začal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost dne 6. 8. 2018, kdy uzavřel první kupní smlouvu. V této souvislosti se do osmi dnů přihlásí u své zdravotní pojišťovny jako OSVČ, zálohy neplatí. V měsíci březnu 2019 podá zdravotní pojišťovně Přehled, ve kterém vykáže příjmy 262 112 Kč a výdaje 128 500 Kč.
Protože je student evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát, není v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti (2018) povinen jako OSVČ platit zálohy na pojistné, nicméně dosažený příjem (po odpočtu výdajů) podléhá jak povinnosti placení pojistného za rok 2018, tak následně placení záloh od měsíce podání Přehledu v roce 2019. Výše pojistného za rok 2018 se vypočte následovně:
P = 0,135 x 0,5 x (262 112 – 128 500) = 9 019 Kč.
Toto pojistné bude student povinen zaplatit v roce 2019 na příslušný účet zdravotní pojišťovny nejpozději do osmi dnů po podání Přehledu za rok 2018. Protože bude nadále pokračovat ve své podnikatelské činnosti, bude povinen platit měsíční zálohy, jejichž výše se vypočte takto:
Z = 9 019 / 5 = 1 804 Kč,
kde 5 = počet měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti v roce 2018.
Hranice 26 let věku
Za studenty je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného stát standardně pouze do 26. roku jejich věku. Pokud student v průběhu studia dovrší 26 let, přestává být ve zdravotním pojištění z důvodu věku osobou, za kterou platí pojistné stát, a musí mít svůj pojistný vztah řešen jiným způsobem, povětšinou zařazením mezi tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Kdyby student po dovršení 26 let pracoval, musel by zaměstnavatel přihlédnout k povinnému minimu, platnému ve zdravotním pojištění.
Také platí, že pokud student dovrší 26 let věku například 1. 10., má ještě v říjnu vyřešené zdravotní pojištění a pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů poprvé zaplatí až za listopad.
S účinností od 1. 1. 2018 však došlo v této oblasti ke změně. V § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. bylo doplněno písmeno r), podle kterého je od tohoto data stát plátcem pojistného za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud nejsou zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými podle § 5 písm. a), resp. b), cit. zákona. Za dobu uvedeného studia se pro účely tohoto písmena považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba ukončila uvedené studium.
Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí tedy být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou.
Příklad 7
Student doktorského studia starší 26 let uzavře se zaměstnavatelem pracovněprávní vztah od 1. 6. 2018 do 30. 9. 2018 s měsíčním příjmem 11 000 Kč. Tímto pracovněprávním vztahem může být pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo také dohoda o provedení práce.
V souvislosti s plněním povinností ve zdravotním pojištění zaměstnavatel:
–
splní oznamovací povinnost, kdy prostřednictvím kódů „P“ (k 1. 6.) a „O“ (k 30. 9.) přihlásí a následně odhlásí osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance;
–
v každém měsíci provede dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 12 200 Kč;
–
ukončení registrace ve „státní kategorii“ (k 31. 5.) a opětovné zařazení v této kategorii (k 1. 10.) oznamuje zdravotní pojišťovně sám pojištěnec, protože k těmto datům není zaměstnancem zaměstnavatele. Teoreticky i prakticky může zaměstnavatel použít v daných souvislostech kódy „F“ k 31. 5. a „G“ k 1. 10., ze zákona to však není jeho povinnost.
K dopočtu do minima by nebyl důvod například tehdy, kdyby tento student jinak patřil mezi osoby, za které platí pojistné stát (třeba by pobíral nějaký důchod), anebo kdyby současně podnikal a platil by alespoň minimální zálohy jako OSVČ. V takových případech by vyměřovací základ činil 11 000 Kč.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.