Obchodní ředitel velkého podniku a zároveň člen představenstva a. s. podepsal dopis, který měl zásadní význam pro plnění smluvních povinností daného podniku a současně akciové společnosti provozující tento podnik. 1. Jak se tento úkon (toto jednání) chová z pohledu obou smluv, když jeho obsah zjevně spadá pod rozsah obou funkcí – činností dotčené osoby. 2. Může taková činnost spadat pod rozsah odměny hrazené na základě té či oné smlouvy či v jakém poměru. 3. Není pochyb o tom, že při daném úkonu (při tomto jednání) šlo o plnění obou těchto funkcí. Lze například v takovém případě říci, že podíl odměny na dané činnosti je 50 : 50?
Otázky a odpovědi: Smlouva o výkonu funkce
prof. JUDr.
Karel
Marek,
CSc.
Fakulta právních a správních studií, Vysoká škola finanční a správní Praha
Odpověď:
Otázky smlouvy o výkonu funkce upravuje s účinností od 1. 1. 2014 ustanovení § 59 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“).
Obecně může člen statutárního orgánu jednat za společnost ve všech věcech sám (není-li vymezeno jinak).
Práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu se řídí přiměřeně ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.
Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti (§ 59 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).
Není-li odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu se zákonem o obchodních korporacích, platí, že výkon funkce je bezplatný.
Smlouva o výkonu funkce v kapitálové společnosti obsahuje také tyto údaje o odměňování:
–
vymezení všech složek odměn, které náleží nebo mohou náležet členovi orgánu, včetně případného věcného plnění, úhrad do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění,
–
určení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu a její podoby,
–
určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku pro člena orgánu, pokud mohou být přiznány, a
–
údaje o výhodách nebo odměnách člena orgánu spočívajících v převodu účastnických cenných papírů nebo v umožnění jejich nabytí členem orgánu a osobou jemu blízkou, má-li být odměna poskytnuta v této podobě.
Ustanovení § 61 odst. 1 zákona o obchodních korporacích přitom zní:
„Jiné plnění ve prospěch osoby, která je členem orgánu obchodní
korporace
, než na které plyne právo z právního předpisu, ze smlouvy o výkonu funkce schválené podle § 59 odst. 2 nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní korporace
, do jehož působnosti náleží schvalování smlouvy o výkonu funkce, lze poskytnout pouze se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen.“.„Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně na určení mzdy i na jiné plnění zaměstnanci, který je současně i členem statutárního orgánu společnosti, nebo osobě jemu blízké.“
(§ 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích)Pokud jde o zaměstnance, který je současně členem statutárního orgánu obchodní
korporace
, je nutné rozlišovat, zdali takový zaměstnanec tuto práci vykonává v rámci činností, které nespadají pod obchodní vedení (například manuální práce, výkon činnosti informatika apod.), anebo zda se jedná o činnosti, které do rámce obchodního vedení, tedy do působnosti člena statutárního orgánu, spadají. Pokud jde o výkon podřízených činností (tedy těch, které nespadají pod rozsah obchodního vedení), je nutné, aby mzda, resp. jiné plnění, které by měl člen statutárního orgánu v postavení zaměstnance obdržet, byla poskytnuta se souhlasem toho, kdo schvaluje smlouvu o výkonu funkce, a s vyjádřením kontrolního orgánu, byl-li zřízen. To samozřejmě za podmínky, že na toto plnění neplyne právo z právního předpisu nebo z vnitřního předpisu schváleného orgánem obchodní
korporace
, do jehož působnosti schvalování smlouvy o výkonu funkce náleží. Může být nicméně sporné, jaká plnění podléhají schvalovací proceduře ustanovení v § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích.Určení mzdy nebude patrně činit aplikační potíže. Avšak může být sporné, jak vyložit „jiné plnění“. Textace § 61 odst. 3 zákona o obchodních korporacích obecně nevylučuje výklad, podle kterého se schvalovací povinnost vztahuje na veškeré transakce mezi obchodní korporací a členy jejího statutárního orgánu (jsou-li zaměstnanci) a na veškeré transakce mezi obchodní korporací a osobami takovému členu statutárního orgánu blízké. Bez souhlasu by pak smlouvy, které by přiznávaly takovým osobám určité plnění, byly zřejmě relativně neplatnými. Přikláníme se však k názoru, že jiným plněním se rozumí plnění vyplývající z pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a příslušnou obchodní korporací, nikoliv na veškeré plnění, které má obchodní
korporace
takovému zaměstnanci poskytnout (například tedy plnění na základě určité smlouvy o dílo, licenční smlouvy apod.). Na ostatní transakce se uplatní § 55 odst. 1 zákona o obchodních korporacích. Rozlišovat jednotlivá jednání osob, které jsou členy statutárního orgánu i odborní ředitelé, lze i podle toho, jak byl dokument touto osobou podepsán. Kdo podepisuje, měl by uvést funkci a jméno, například: Ing. Josef Novák, člen představenstva a. s. nebo Ing. Josef Novák, obchodní ředitel společnosti … Nepovažujeme za správné, pokud jsou pod podpisem uvedeny obě funkce. Rozhodující je však vždy obsah daného jednání.
Pokud by jednání proběhlo navenek, lze dovozovat, že šlo o jednání člena statutárního orgánu, který tzv. jedná navenek ve všech věcech společnosti. Navenek však může jednat ve vymezeném rozsahu i obchodní ředitel. Takže toto obsahové kritérium není přesné.
Činnost člena statutárního orgánu má vymezeno odměňování podle výkonu této funkce.
Činnost obchodního ředitele je pak odměňována samostatně.
Každá z těchto odměn je samostatnou úplatou za příslušnou činnost.
Nepovažujeme proto za správné, aby při nějakém jednání šlo o výkon obou funkcí a aby odměňování bylo stanoveno 50 : 50.
Tak jako je vymezen rozsah činnosti u člena statutárního orgánu, je třeba přesně vymezit rozsah funkce ve vztahu s obchodním ředitelem. Tyto otázky by přitom měl vymezit organizační předpis. Jde mj. i o uplatnění příslušného druhu a rozsahu odpovědnosti v případě porušení právní povinnosti (z prvého či druhého vztahu).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.