Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 2 Afs 69/2017 , www.nssoud.cz/
Trestní oznámení jako nezákonný zásah
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Nejvyšší správní soud podotýká, že právní sféra jednotlivce nepochybně může být zasažena, pokud správce daně, popř. jeho zaměstnanec zneužije výjimku z povinnosti mlčenlivosti podle § 53 odst. 3 daňového řádu a podá šikanózní nebo zjevně nepodložené trestní oznámení na osobu zúčastněnou na správě daní. Takový postup může podle okolností představovat zásah do veřejného subjektivního práva jednotlivce na to, aby vůči němu orgán veřejné moci postupoval v rámci jemu svěřených kompetencí a povinnost mlčenlivosti prolomil pouze na základě zákona a v jeho mezích. Vhodným prostředkem soudní ochrany v takových případech bude zásahová žaloba podle § 82 a násl. s. ř. s.
Dojde-li k doměření daně, u níž okolnosti nasvědčují tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestního činu, je povinností správce daně podat orgánům činným v trestním řízení trestní oznámení. Ani tento výkon práva by však neměl být veden šikanózním způsobem. Správce daně je tak povinen vážit, zda skutečně jsou naplněny podmínky pro faktické prolomení daňové mlčenlivosti. V opačném případě má ten, jehož daňová mlčenlivost byla prolomena, možnost domáhat se nápravy skrze žalobu na ochranu před nezákonným zásahem.
V kontextu komentovaného judikátu je tak zřejmé, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem bude na místě všude tam, kde je daňová mlčenlivost správcem daně prolamována. Tedy nejenom u šikanózních trestních oznámení, avšak v celém rozsahu daného ustanoveními § 52–55 DŘ.