Zadávání veřejných zakázek je procesem, který je začasté – podle zákonné úpravy – nutné uskutečnit a který ústí do uzavření smlouvy (ať již pojmenované nebo nepojmenované; od 1. 1. 2014 se tyto smlouvy řídí zákonem č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že od 1. 11. 2016 je účinný nový zákon č. 134/2016 Sb. , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který veřejné zakázky upravuje (je účinný jako celek; u některých ustanovení podle jeho § 279 nastane účinnost později) a zákon č. 135/2016 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek , je vhodné této tematice aktuálně věnovat následující řádky. Je to z toho důvodu, že řada osob se běžně stává osobou činnou v zadávacím procesu a u dalších osob se tak může v budoucnu stát alespoň ad hoc nebo s těmito osobami mohou spolupracovat. Zadavatel se pak může řídit zákonem č. 134/2016 Sb. , i když by tuto povinnost obecně neměl.
K zadávání veřejných zakázek
prof. JUDr.
Karel
Marek,
CSc.
Úvodem
Na základě veřejných zakázek získávají dodavatelé možnost provádění rozsáhlých dodávek. Realizuje se zde značná část společensky disponibilních prostředků.
„Na základě veřejných zakázek vznikají relativně stabilní obchodní vztahy se zajištěným financováním. Pro podnikatele, který zakázku získá, je minimalizováno riziko, že za jím poskytnuté plnění neobdrží dohodnutou úplatu.“
1) K tomu, aby při získávání těchto zakázek bylo postupováno transparentně a nediskriminačně, se snaží přispět i nové směrnice Evropského společenství (ES) a na ně navazující tuzemská úprava. Nová česká právní úprava zapracovává příslušné předpisy EU a určuje2):
a)
pravidla pro zadávání veřejných zakázek, včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání,
b)
povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání,
c)
uveřejňování informací o veřejných zakázkách,
d)
zvláštní podmínky fakturace za plnění veřejných zakázek,
e)
zvláštní důvody pro ukončení závazků ze smluv na veřejné zakázky,
f)
informační systém o veřejných zakázkách,
g)
systém kvalifikovaných dodavatelů,
h)
systém certifikovaných dodavatelů,
i)
dozor nad dodržováním tohoto zákona.
Východiska a pojmy
Nejprve je však třeba uvést zákonné pojmy a východiska.
Průběh zadávacího řízení
Při zadávání veřejných zakázek jde o to, aby v rámci soutěže byly vybrány ty dodávky, které budou mít nejpříznivější ceny a parametry. Zohlednit je však přitom nutno i tu skutečnost, že průběh zadávání vyžaduje i vynaložení určitých nákladů.
Přitom jde o to, aby byly náklady co nejnižší, proces zadávání co nejrychlejší a pro zadavatele vhodný jeho podmínkám. Lze tedy zřejmě vítat, že nová je v právní úpravě zejména skutečnost, že si zadavatel může sám rozvrhnout průběh zadávacího řízení od otevírání obálek s nabídkami.3) Může provést posouzení splnění podmínek účasti v zadávacím řízení před hodnocením nabídek nebo až po hodnocení nabídek.4)
Není stanoveno pořadí jednotlivých úkonů pro výběr vybraného dodavatele od ukončení otevírání obálek až do uzavření smlouvy. Záleží jen na zadavateli, jaký zvolí konkrétní postup pro průběh zadávacího řízení [viz § 39 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“)], který transparentně zaznamená a splní všechny povinnosti, které se ke konečnému výběru vybraného dodavatele a uzavření smlouvy váží.
Uvedené kroky pro posuzování splnění podmínek účasti v řízení a hodnocení nabídek mohou být prováděny v jakémkoliv pořadí nebo dohromady, konkrétní pořadí úkonů v řízení není regulováno, výsledkem zadávacího řízení je stále stejná jedna zpráva o hodnocení nabídek, uzavřená smlouva s vybraným dodavatelem a písemná zpráva zadavatele. Konkrétní postup v řízení si zadavatelé mohou zvolit dle toho, jak bude vyhovovat jednotlivým zadavatelům a jejich interním postupům, případně si mohou upravit své interní postupy pro zadávání zakázky tak, aby maximálně využili možnosti nové úpravy.
Takto může být zásadně snížena administrativní náročnost zadávacího řízení, neboť nebude nezbytné podrobně posuzovat nabídky účastníků zadávacího řízení, kteří se nestali vybraným dodavatelem. Zadavateli ovšem nic nebrání ani v tom, aby postupoval tak, jak bylo stanoveno v předchozí právní úpravě, tedy nejdříve posoudil splnění kvalifikace a obsah nabídek, účastníky, jejichž nabídka nesplnila zadávací podmínky, vyloučil, a až poté přistoupil k hodnocení nabídek a výběru dodavatele.
Jak jsme již uvedli, je nad celým procesem vykonáván dozor. Ústřední úlohu zde přitom hraje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten se při svém rozhodování opírá i o evropská rozhodnutí a stanoviska.
Zadáním veřejné zakázky se podle zákona č. 134/2016 Sb. rozumí uzavření úplatné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, z níž vyplývá povinnost dodavatele poskytnout dodávky, služby nebo stavební práce.
Co je a co není veřejnou zakázkou
Za zadání veřejné zakázky se nepovažuje uzavření smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah, nebo smlouvy upravující spolupráci zadavatele při zadávání veřejné zakázky podle příslušného ustanovení zákona.
Veřejnou zakázkou je veřejná zakázka na dodávky, veřejná zakázka na služby, veřejná zakázka na stavební práce,
koncese
na služby a koncese
na stavební práce. Veřejné zakázky nejsou dnes upraveny v samostatných zákonech, ale společně v zákonu č. 134/2016 Sb. To jsme již dříve navrhovali a považujeme to za správné.
Druhy zadávacích řízení se pro účely zákona rozumí:
a)
zjednodušené podlimitní řízení,
b)
otevřené řízení,
c)
užší řízení,
d)
jednací řízení s uveřejněním,
e)
jednací řízení bez uveřejnění,
f)
řízení se soutěžním dialogem,
g)
řízení o inovačním partnerství,
h)
koncesní řízení, nebo
i)
řízení pro zadání veřejné zakázky ve zjednodušeném režimu.
Zadavatelé
Zákon rozlišuje zadavatele na veřejné zadavatele, dotované zadavatele, sektorové zadavatele a jiné zadávající osoby.
Veřejným zadavatelem je:
a)
Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b)
Česká národní banka,
c)
státní příspěvková organizace,
d)
územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e)
jiná právnická osoba, pokud:
–
byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
–
jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Dotovaným zadavatelem je osoba, která k úhradě nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky použije více než 200 mil. Kč, nebo více než 50 % peněžních prostředků, poskytnutých z:
a)
rozpočtu veřejného zadavatele,
b)
rozpočtu Evropské unie nebo veřejného rozpočtu cizího státu s výjimkou případů, kdy je veřejná zakázka plněna mimo území Evropské unie.
Další skupinu zadavatelů tvoří tzv. sektoroví (také někdy nazývaní síťoví nebo odvětvoví) zadavatelé. Tito zadavatelé jsou zákonem vymezeni (viz § 151 zákona č. 134/2016 Sb.) včetně sektorových koncesí (viz § 176 zákona č. 134/2016 Sb.).
Pokud veřejný, dotovaný či sektorový zadavatel zahájí zadávací řízení, i když k tomu nebyl povinen, je povinen ve vztahu k zadávané veřejné zakázce dodržovat zákon.
Za zadavatele se považuje také jiná osoba, která zahájila zadávací řízení, ačkoliv k tomu nebyla povinna, a to i ve vztahu k tomuto zadávacímu řízení a do jeho ukončení.
Dodavatelé a zásady zadávání
V návaznosti na definování zadavatelů určuje zákon i dodavatele a následně zásady zadávání.
Dodavatelem se rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.
Zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti. Ve vztahu k dodavatelům musí zadavatel dodržovat zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.
Zadavatel nesmí omezovat účast v zadávacím řízení těm dodavatelům, kteří mají sídlo:
a)
v členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“), nebo
b)
v jiném státě, který má s Českou republikou nebo s Evropskou unií uzavřenu mezinárodní smlouvu zaručující přístup dodavatelům z těchto států k zadávané veřejné zakázce.
Centrální zadávání
Zákon č. 134/2016 Sb. dále upravuje tzv. centrální zadávání. Centrální zadávání je třeba lišit od tzv. společného zadávání.
Centralizované zadávání se může uskutečňovat na všech úrovních, například pro samosprávné celky (kraje, obce či městské části apod.). Zákon vymezuje dva základní druhy centralizovaného zadávání. V prvém případě pořizuje v zadávacím řízení centrální zadavatel dodávky či služby, které následně poskytuje bez navýšení ceny zadavatelům. Tento postup není možné aplikovat u veřejných zakázek na stavební práce.
Ve druhém případě podstupuje centrální zadavatel zadávací řízení na účet zadavatelů. To znamená, že zadavatelé centrálního zadavatele například zmocní k realizaci zadávacího řízení. V tomto případě je přípustné, aby centrální zadavatel pořizoval pro zadavatele zboží, služby i stavební práce.
Zadavatelé, kteří pořizují zboží, služby či stavební práce prostřednictvím centrálního zadavatele, sami nepodstupují zadávací řízení, ale toto zadávací řízení podstupuje centrální zadavatel místo nich. Odpovědnost za řádný průběh celého zadávacího řízení nese tedy centrální zadavatel.
Zadavatelé uzavírají s centrálním zadavatelem před zahájením centralizovaného zadávání smlouvu, ve které upraví podmínky související s centralizovaným zadáváním.
Společné zadávání
Zákon č. 134/2016 Sb. přitom upravuje i tzv. společné zadávání.
Zadavatelé mohou veřejnou zakázku zadat společně. Zadavatel může veřejnou zakázku zadat také společně s osobou, která nemá povinnost postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb.
Před zahájením zadávacího řízení uzavřou osoby, které se budou účastnit společného zadávání, písemnou smlouvu, která upraví jejich vzájemná práva a povinnosti související se zadávacím řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám.
Za dodržení tohoto zákona odpovídají při společném zadávání zúčastnění zadavatelé společně s výjimkou úkonů, které provádí zúčastněný zadavatel pouze svým jménem a na svůj účet.
Zadává-li veřejnou zakázku více zadavatelů společně a alespoň jedna z těchto osob je zadavatelem podle práva jiného členského státu, je rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum právo České republiky nebo právo takového členského státu. Rozhodné právo se určí:
a)
mezinárodní smlouvou, nebo
b)
dohodou osob zúčastněných na společném zadávání, nepostupuje-li se podle písmene a).
Zadává-li veřejnou zakázku osoba, kterou založil nebo zřídil zadavatel společně se zadavatelem se sídlem v jiném členském státě, dohodnou se tito zadavatelé, že rozhodným právem pro zadávání veřejné zakázky a jeho přezkum je právo členského státu, ve kterém takto založená nebo zřízená osoba:
a)
má sídlo, nebo
b)
vykonává svou činnost.
Náš zákon č. 134/2016 Sb. upravuje širší okruh otázek, než upravují evropské směrnice. Zatímco zadávací směrnice EU jsou stanoveny jen pro zakázky (evropské zakázky), které dosahují určených finančních limitů – nadlimitní veřejné zakázky, naše úprava je orientována i na zakázky nižších finančních objemů – podlimitní veřejné zakázky a zakázky malého rozsahu. Kromě tohoto členění lze lišit veřejné zakázky pro oblast bezpečnosti a obrany.
Zakázky podle hodnoty a druhu
Podle hodnoty rozděluje zákon č. 134/2016 Sb. zakázky na:
–
Nadlimitní (evropské) zakázky jsou takovými zakázkami, u kterých předpokládaná cena veřejné zakázky alespoň dosáhne prahové hodnoty – částky určené směrnicemi EU. Tyto částky jsou vyjádřeny i v našem zákonu. Tyto zakázky se oznamují v Úředním věstníku EU.
–
Podlimitní zakázky jsou pak zakázky, u kterých předpokládaná cena takové zakázky určených limitů nedosáhne. Tyto zakázky nejsou upraveny zadávacími směrnicemi EU. Vztahuje se však na ně obecná úprava přijatá v EU (například o nediskriminaci).5)
–
Veřejné zakázky malého rozsahu. Jsou to zakázky do 2 mil. Kč (bez DPH) u dodávek a služeb a do 6 mil. Kč (bez DPH) u stavebních prací. Pro tyto zakázky je jen zákonem určena povinnost dodržovat zásady zákonné úpravy, tj. zejména zásady transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti. Postup zadávání těchto zakázek zákon neupravuje, začasté si však takový postup určuje zadavatel sám.
Pro zakázky nadlimitní a podlimitní s prahovou hodnotou do 50 mil. Kč (bez DPH) lze použít zjednodušené podlimitní řízení.
Veřejné zakázky se člení i podle jejich druhu.
Veřejnou zakázkou na dodávky je veřejná zakázka, jejímž předmětem je pořízení věcí, zvířat nebo ovladatelných přírodních sil, pokud nejsou součástí veřejné zakázky na stavební práce. Pořízením se rozumí zejména koupě, nájem nebo pacht.
Veřejnou zakázkou na služby je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytování jiných činností než stavebních prací.
Veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je:
a)
poskytnutí činnosti uvedené v oddílu 45 hlavního slovníku jednotného klasifikačního systému pro účely veřejných zakázek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie6) ,
b)
zhotovení stavby, nebo
c)
poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi podle písmene a) nebo b).
Stavbou je pro účely zákona č. 134/2016 Sb. výsledek stavebních nebo montážních prací vytvářející jednotný celek, který je sám o sobě dostatečný k plnění hospodářské nebo technické funkce. Bez ohledu na právní formu spolupráce mezi zadavatelem a dodavatelem se za veřejnou zakázku na stavební práce považuje rovněž zhotovení stavby odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem, přičemž za odpovídající požadavkům stanoveným zadavatelem se považuje stavba, u níž má zadavatel rozhodující vliv na druh nebo projekt stavby.
Veřejné zakázky, které v sobě zahrnují více druhů veřejných zakázek, se zadávají v souladu s pravidly platnými pro druh veřejné zakázky odpovídající hlavnímu předmětu této veřejné zakázky.
Obsahují-li veřejné zakázky dodávky i služby a nejedná se o veřejnou zakázku na stavební práce, určí se hlavní předmět podle části předmětu veřejné zakázky s vyšší předpokládanou hodnotou.
V ostatních případech se hlavní předmět určí podle základního účelu veřejné zakázky.
Úprava jednotlivých otázek
Otevřené řízení
Jde o řízení, které je velmi transparentní, je však organizačně nejnáročnější. Zadavatel provádí oznámení otevřeného řízení a sděluje tak neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení. V tomto řízení, které umožňuje účast všem uchazečům, je pak nutné hodnotit zásadně veškeré podané nabídky.
Užší řízení
Také v tomto řízení oznamuje zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Dodavatelé projevují zájem o realizaci zakázky a prokazují svoje kvalifikace. Zadavatel stanoví kritéria pro výběr z dodavatelů. Podle naplnění kritérií vyzývá zadavatel určené dodavatele k podání nabídky.
Výhodou je skutečnost, že se posléze hodnotí jen určený počet nabídek. Je však důležité, aby kritéria pro výběr byla stanovena vhodně.
Jednací řízení
Rozlišujeme jednací řízení s uveřejněním a jednací řízení bez uveřejnění. Tato řízení jsou nejméně formální. Zatímco volbu toho, zda zadavatel použije otevřené řízení nebo užší řízení si zadavatel provádí sám, jednací řízení s uveřejněním nebo jednací řízení bez uveřejnění je možno provádět jen v případech stanovených zákonem. Začasté jde o případy, kdy je možné jen obtížně určit rozsah zakázky.
Jednací řízení s uveřejněním
Zde zadavatel oznamuje neomezenému počtu dodavatelů, že bude zadávat zakázku v tomto zadávacím řízení. Tím vyzývá dodavatele k žádosti o účast.
V případě tzv. podlimitních veřejných zakázek může zadavatel použít toto jednací řízení bez uvedení důvodu.
Jinak se používá:
–
pokud nelze potřeby zadavatele uspokojit bez úpravy na trhu dostupných plnění, součástí veřejné zakázky je návrh řešení nebo inovativní řešení,
–
zakázka nemůže být zadaná bez předchozího jednání z důvodu zvláštních okolností vyplývajících z povahy, složitosti nebo právních a finančních podmínek spojených s předmětem veřejné zakázky,
–
nelze stanovit technické podmínky odkazem na technické dokumenty,
–
jestliže předchozí otevřené nebo užší řízení bylo zrušeno podle příslušného ustanovení zákona, podle kterého zadavatel zruší zadávací řízení, pokud po uplynutí lhůty pro podání žádostí o účast, předběžných nabídek nebo nabídek v zadávacím řízení není žádný účastník zadávacího řízení.
Jednací řízení bez uveřejnění
U tohoto řízení neprovádí zadavatel uveřejnění, ale oznamuje písemnou formou dodavateli nebo vymezenému počtu dodavatelů skutečnost, že zamýšlí zadat tuto zakázku v tomto zadávacím řízení. Obecná úprava má přitom určeny zvláštnosti pro sektorové zakázky a podlimitní zakázky.
Jednací řízení bez uveřejnění se používá v případech:
–
ve kterých zadavatel podstatným způsobem nezměnil zadávací podmínky oproti předchozímu otevřenému řízení, užšímu řízení nebo zjednodušenému podlimitnímu řízení, ve kterých nebyly podány žádné nabídky nebo žádost o účast,
–
podané nabídky nesplňovaly požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky nebo účastníci zadávacího řízení nesplnili podmínky v žádosti o účast,
–
jestliže veřejná zakázka může být splněna jen určitým dodavatelem, protože předmětem zakázky je jedinečné umělecké dílo nebo výkon,
–
neexistuje zde hospodářská soutěž, a to z technických důvodů nebo je nezbytné provést toto zadávání z důvodu ochrany výhradních práv včetně práv duševního vlastnictví,
–
jestliže zde je krajně naléhavá okolnost, kterou zadavatel nemohl předvídat ani ji nezpůsobil.
U veřejných zakázek na dodávky je za určených podmínek možné, aby zadavatel použil jednací řízení bez uveřejnění, pokud je dodávané zboží vyráběno pouze pro účely výzkumu, pokusu, studia nebo vývoje. Může též jít o dodatečné dodávky od téhož dodavatele, které jsou určeny jako částečná náhrada předchozí dodávky nebo k rozšíření dosavadního rozsahu dodávky, a to za předpokladu, že by změna dodavatele nutila zadavatele pořizovat dodávky s odlišnými technickými vlastnostmi, což by mělo neslučitelnost s původním předmětem plnění nebo by znamenaly nepřiměřené technické obtíže při povozu a údržbě. Není-li delší doba odůvodněna zvláštními okolnostmi, pak takové dodatečné dodávky mohou být pořizovány nejdéle tři roky od uzavření smlouvy.
Jednací řízení bez uveřejnění může být také prováděno u dodávek kupovaných na komoditních burzách nebo pořizované za zvlášť výhodných podmínek od dodavatele, který je v likvidaci, nebo v případě, kdy je vůči dodavateli vedeno insolvenční řízení. Dodávky jsou zde sjednány s osobou, která je oprávněna disponovat s majetkovou podstatou.
Jde-li o veřejnou zakázku na služby, může zadavatel použít jednací řízení bez uveřejnění též, jde-li o veřejnou zakázku v návaznosti na soutěž o návrh, podle jejíchž pravidel měl zadavatel v úmyslu zadat zakázku účastníkovi (účastníkům) soutěže o návrh, jehož návrh (jejichž návrhy) byl vybrán (byly vybrány).
Jednací řízení bez uveřejnění lze použít též u zakázek na služby nebo stavební práce, pokud jde o nové služby a nové stavební práce spočívající v opakování obdobných služeb a stavebních prací jako u původní veřejné zakázky a odpovídající původní veřejné zakázce, pokud tyto služby nebo stavební práce budou zadány témuž dodavateli, v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení, jehož zahájení bylo uveřejněno způsobem podle § 212 nebo § 53 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. a byla podle § 100 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb. uvedena možnost zadat novou zakázku na nové služby nebo nové stavební práce v jednacím řízení bez uveřejnění a zároveň byl uveden rozsah nových služeb nebo nových stavebních prací, a to za určených podmínek. Předpokládaná hodnota přitom byla zahrnuta do přepokládané hodnoty původní veřejné zakázky a jednací řízení bude zahájeno do tří let ode dne uzavření smlouvy na původní veřejnou zakázku a skutečná hodnota (bez DPH) za nové služby nebo stavební práce nepřesáhne o více než 30 % jejich předpokládanou hodnotu ani nepřesahuje 30 % ceny původní veřejné zakázky.
Zjednodušené podlimitní řízení
Pro určené služby a stavební práce do 50 mil. Kč (bez DPH) lze použít zjednodušené podlimitní řízení. Přitom je pro toto řízení vymezeno použití příslušeného ustanovení zákona.
Zadavatel zahajuje zjednodušené podlimitní řízení uveřejněním výzvy k podání nabídek na profilu zadavatele podle § 214 zákona č. 134/2016 Sb., kterou vyzývá neomezený počet dodavatelů k podání nabídky. Zadavatel může výzvu po jejím uveřejnění odeslat některým dodavatelům, v takovém případě musí být výzva odeslána alespoň pěti dodavatelům. Výzva k podání nabídek musí obsahovat náležitosti stanovené v příloze č. 6 k zákonu č. 134/2016 Sb.
Zadavatel nesmí s účastníky zadávacího řízení o podaných nabídkách jednat.
Zadávací dokumentace musí být uveřejněna na profilu zadavatele po celou lhůtu pro podání nabídek. Pro zadávací dokumentaci a zadávací podmínky se použijí ustanovení § 96 až 100 zákona č. 134/2016 Sb. obdobně; to neplatí pro dobu pro uveřejnění vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. a dobu pro prohlídku místa plnění podle § 97 zákona č. 134/2016 Sb.
Zadavatel může použít jednotlivá pravidla pro zadávací řízení pro nadlimitní režim. Zadavatel může použít i jiná kritéria kvalifikace dodavatele, než jsou uvedena v části čtvrté; ustanovení § 81 až 85, § 87 a 88 zákona č. 134/2016 Sb. se použijí obdobně. Doklady o kvalifikaci předkládají dodavatelé v nabídkách v kopiích a mohou je nahradit čestným prohlášením nebo jednotným evropským osvědčením pro veřejné zakázky podle § 87 zákona č. 134/2016 Sb. Zadavatel si může v průběhu zadávacího řízení vyžádat předložení originálů nebo úředně ověřených kopií dokladů o kvalifikaci. Doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 zákona č. 134/2016 Sb. a profesní způsobilost podle § 77 odst. 1 zákona č. 134/2016 Sb. musí prokazovat splnění požadovaného kritéria způsobilosti nejpozději v době tří měsíců přede dnem podání nabídky. Zadavatel není oprávněn provést snížení počtu účastníků zadávacího řízení podle § 111 zákona č. 134/2016 Sb. nebo snížení počtu předběžných nabídek podle § 112 zákona č. 134/2016 Sb. Pro technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce se § 92 zákona č. 134/2016 Sb. použije obdobně.
Pokud si to zadavatel v zadávací dokumentaci vyhradil, může oznámení o vyloučení účastníka zadávacího řízení nebo oznámení o výběru dodavatele uveřejnit na profilu zadavatele. V takovém případě se oznámení považují za doručená všem účastníkům zadávacího řízení okamžikem jejich uveřejnění.
Pro podání a hodnocení nabídek a výběr dodavatele se použijí § 107 až 110 a § 114 až 122 zákona č. 134/2016 Sb. obdobně. Jako kritéria kvality zadavatel může stanovit i jiná kritéria, než jsou uvedena v § 116 zákona č. 134/2016 Sb., pokud jsou založena na objektivních skutečnostech vztahujících se k osobě dodavatele nebo k předmětu veřejné zakázky. Zadavatel všem účastníkům zadávacího řízení umožní na jejich žádost nahlédnout do písemné zprávy o hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy.
Pro postup při ukončení zadávacího řízení se použijí ustanovení § 124 až 127 zákona č. 134/2016 Sb. obdobně.
Oznámení o zrušení zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel uveřejní na profilu zadavatele do pěti pracovních dnů od rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení.
Snahou je učinit tento druh zadávání časově i administrativně méně náročný oproti jiným druhům zadávání. Právní úprava se zde vymezuje na určení specifik, a pokud není v zákonu výslovně odkázáno na příslušné ustanovení pro nadlimitní režim, zadavatel je pouze oprávněn (ne však povinen) tato ustanovení použít.7)
Soutěžní dialog
Veřejný zadavatel může pro zadání veřejné zakázky se zvlášť složitým předmětem plnění použít soutěžní dialog, pokud použití otevřeného či užšího řízení není vzhledem k povaze zakázky možné. Zadavatel zde není schopen objektivně vymezit podmínky nebo požadavky. Probíhá ve dvou stupních. Zájemci jsou pak po prokázání kvalifikace vyzváni k účasti v soutěžním dialogu.
Rámcová dohoda
Rámcovou dohodou je dohoda uzavřená mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více dodavateli. Obsahem je ujednání rámcových podmínek, zejména s ohledem na ceny nebo předpokládané množství, které mají být zadány v určitém časovém období. Zadavatel může uzavřít rámcovou dohodu jen na základě zadávacího řízení, které by byl oprávněn použít na veřejnou zakázku obdobného předmětu a předpokládané hodnoty.
Přezkumné řízení
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává dohled nad zadáváním veřejných zakázek.
Při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky.
Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zahajuje na písemný návrh stěžovatele nebo z moci úřední.
Průběh zadávacího řízení
Průběh zadávacího řízení lze členit na:
–
uveřejnění údajů o konání veřejné zakázky,
–
podávání nabídek,
–
posouzení kvalifikace,
–
hodnocení nabídek,
–
uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem.
Údaje se uveřejňují ve Věstníku veřejných zakázek, u nadlimitních zakázek pak v Úředním věstníku EU. Provádí-li se předběžné oznámení, lze pak zkrátit lhůtu pro podání nabídek.
Nabídkou je návrh smlouvy podaný uchazečem. Z nabídek pak zadavatel volí tu nabídku, která je vyhodnocena jako nejvýhodnější.
Při posouzení kvalifikace se zjišťuje způsobilost dodavatele pro provedení zadávané veřejné zakázky (jde o způsobilost základní, obecnou, ekonomickou, technickou).
Hodnocení nabídek se provádí podle ekonomické výhodnosti nebo podle nejnižší nabídkové ceny. U hodnocení podle ekonomické výhodnosti se vždy jako kritérium stanoví nabídková cena a dále zejména kritérium provozních nákladů, požadavků na údržbu a technické či ekologické vlastnosti předmětu veřejné zakázky.
Zadávání a hodnocení některých veřejných zakázek nemusí být pak s ohledem na jejich specifika jednoduchou záležitostí. Problémem je především vhodná volba hodnotících kritérií, která by umožnila zadavateli vybrat nejvhodnější nabídku.8)
S vybraným dodavatelem, jehož nabídka byla vyhodnocena jako nejvýhodnější, uzavírá pak zadavatel smlouvu. Jestliže by rozhodnutí zadavatele o tom, se kterým dodavatelem smlouvu uzavře, neodpovídalo pořadí nabídek podle hodnocení, musí rozhodnutí zadavatele obsahovat odůvodnění. Veřejný zadavatel zásadně uveřejňuje smlouvu na profilu zadavatele a v určených lhůtách skutečně uhrazenou cenu plnění.
Uzavřenou smlouvu není povinen zadavatel uveřejnit, pokud byla uveřejněna v registru smluv. Zveřejňování smluv upravuje zákon (byl již novelizován) č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, který přinesl mimo jiné povinnost některých subjektů zveřejňovat soukromoprávní smlouvy, smlouvy o poskytnutí
dotace
nebo návratné finanční výpomoci.9) Rozhodování sporných otázek při zadávání veřejných zakázek řeší právní úprava v zákoně č. 134/2016 Sb. V ostatním je svěřena pravomoc obecným soudům. Může jít například o spory o náhradu škody při porušení povinnosti. Je ovšem též možné v rámci vyřešení vzniklého sporu udělit k jeho rozhodnutí pravomoc obecnému rozhodci, popřípadě rozhodčímu soudu. Stálým rozhodčím soudem s obecnou pravomocí (příslušností) je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky (ČR) a Agrární komoře ČR.10)
Při přípravě a realizaci veřejných zakázek může docházet také ke vzniku trestněprávní odpovědnosti fyzických, ale i právnických osob. K současné trestněprávní úpravě odpovědnosti právnických osob ovšem dnes lze mít oprávněné výhrady a příslušná právní úprava se ve vztahu k veřejným zakázkám nejeví jako funkční.11)
Koncesní řízení
Jde o zvláštní druh veřejné zakázky. Od jiných zakázek se liší formou protiplnění a mírou rizika. U koncesí na služby a stavební práce se rizika spojená s využíváním přenášejí na koncesionáře. Koncesionář plnění poskytne a pak ho po stanovenou dobu využívá.
Kladně lze hodnotit, že právní úprava koncesí je přímo v zákoně č. 134/2016 Sb.
Koncesní smlouvy nebyly v předchozí právní úpravě upraveny v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ale v samostatném zákoně, který v řadě případů na zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, odkazoval.
Závěrečná poznámka
Nová právní úprava je opět rozsáhlejší než úprava předchozí. Má přinést možnost zadávání jednoduššími způsoby, úprava se však jeví složitější. Pro běžného adresáta bude i v této úpravě obtížné najít v zákoně ustanovení, která jsou související. Pomoci přitom může komentářová literatura a text zákona vydávaný s vysvětlivkami.
Výchozí literatura
1.
Grulich, T. Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek.
Právní rozhledy
. 2016, č. 20.2.
Janečková, E. Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv.
Daně a právo v praxi
. 2016, č. 2. 3.
Janků, M., Marek, K. Rozhodčí řízení podle Řádu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (u smluv uzavřených u veřejných zakázek)
.
Veřejné zakázky a PPP projekty
. 2016, č. 1. 4.
Jelínek, K. Hodnotící kritéria veřejných zakázek na právní služby v kontextu nového zákona o zadávání veřejných zakázek.
Soukromé právo
. 2016, č. 11. 5.
Jurčík, R.
Právní úprava veřejných zakázek a koncesních smluv
, in Janků, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult
. 6. vydání, C. H. Beck, 2016.6.
Krč, R., Dovolil, P.
Jak uspět při výběrovém řízení
. Praha: Leges, 2017.7.
Macek, I., Derková, R., Bartoň, D. a kol. . Praha: Leges, 2017.
8.
PLÍVA, S.
Obchodní závazkové vztahy
. 1. vydání. Praha: ASPI, 2006.9.
Říčný, D., Marečková, E. Zjednodušené podlimitní řízení podle nového zákona o veřejných zakázkách.
Veřejné zakázky
. 2015, č. 4. 10.
Tlustošová, K. Nová právní úprava veřejných zakázek
.
Soukromé právo
. 2016, č. 10.11.
Vesecká, R. Úvaha nad trestněprávní odpovědností právnických osob ve vztahu k veřejným zakázkám.
Veřejné zakázky
, 2015, č. 4. Judikatura
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-237/99 ze dne 1. 2. 2001
Evropská komise
versus
Francouzská republikaStavební
korporace
, které plní potřeby ve veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter, které mají právní subjektivitu a jejich management je předmětem kontroly zadavatelů, kterým to umožňuje ovlivňovat rozhodnutí vzhledem k veřejným zakázkám, jsou „jinými právnickými osobami“.Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-223/99 and C-260/99 (spojené případy) ze dne 10. 5. 2001
Agor Srl and Excelsior Snc di Pedrotti Bruna & C.
versus
Ente Autonomo Fiera Internazionale di Milano and Ciftat Soc. coop. arl.„Jiná právnická osoba“ znamená subjekt, který byl založen za účelem splňování určitých potřeb ve veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter, má právní subjektivitu a je úzce závislý na státu, regionálních či místních úřadech nebo jiných subjektech veřejného práva. Podmínka založení za účelem splňování určitých potřeb ve veřejném zájmu, které nemají průmyslový nebo obchodní charakter, není splněna subjektem, jehož účelem je provádění aktivit vztahujících se k organizaci veletrhů, výstav a dalších podobných aktivit, který je neziskový, ale je spravován dle kritérií výkonu, efektivity a efektivnosti nákladů, a který působí v konkurenčním prostředí.
Řešení případu STRABAG AG a Kostmann GmbH proti Sterreichesche Bundesbahnen
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-462/03 (Strabag AG) a C463/03 (Kostmann GmbH) ze dne 16. 7. 2005 celex 62003J0462
Evropský soudní dvůr shledal, že pokud činnost veřejného zadavatele splňuje definici sektorového zadavatele, řídí se při zadávání zakázek v rámci této činnosti sektorovou směrnicí Rady 93/38 EHS, o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací.
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-76/81 ze dne 10. 2. 1982
SA Transporoute et travaux
versus
Minister of Public WorksSměrnice neumožňuje členskému státu, aby vyžadoval po uchazeči z jiného členského státu, prokazováním jiným způsobem (například předložením povolením k usazení), než je stanoveno ve směrnici ke splnění kritérií vztahujících se k dobré pověsti a kvalifikaci, činit poskytováním služeb v jednom členském státě závislým na vlastnictví povolení k usazení by způsobilo, že článek 59 Smlouvy o založení ES by pozbyl jakékoliv efektivity. Smyslem článku 59 Smlouvy je právě zrušení restrikcí týkajících se svobody poskytovat služby osobami, které nejsou usazeny ve státě, ve kterém mají poskytovat služby.
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-5/97 ze dne 18. 12. 1997
Ballast Nedam Groep
versus
BelgieOrgán kompetentní rozhodovat o žádosti k registraci dominantní právnické osoby z uskupení má povinnost, pokud je prokázáno, že taková osoba má skutečně k dispozici prostředky těchto společností nezbytné k provedení stavebních prací, vzít v úvahu reference těchto společností k posouzení způsobilosti dotčené právnické osoby.
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-176/98 ze dne 2. 12. 1999
Holst Italia SpA
versus
Comune di Cagliari, intervener: Ruhrwasser AG International Water Směrnice dovoluje poskytovateli služeb prokázat, že splnil ekonomická, finanční a technická kritéria pro účast v zadávacím řízení, odkazem (spolehnutím se) na způsobilost jiných subjektů, bez ohledu na právní povahu spojení, které má s nimi, za předpokladu, že je schopen prokázat, že má skutečně k dispozici prostředky těchto subjektů nezbytné k provedení veřejné zakázky.
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-126/03 ze dne 18. 11. 2004 – týká se smlouvy na dopravu odpadu z vykládkových bodů v regionu Donauwald do tepelné elektrárny Mnichov-sever uzavřenou mezi městem Mnichov a soukromým podnikem Rethmann Entsorgungswirtschaft GmbH & Co. KG
Evropská komise
versus
NěmeckoMěstu Mnichov byla přidělena veřejná zakázka od regionu Donauwald. Město Mnichov poté svěřilo odpovědnost za dopravu odpadu společnosti Rethmann bez výběrového řízení. Evropský soudní dvůr shledal, že vzhledem k tomu, že město Mnichov je veřejným zadavatelem, mělo město Mnichov na tuto subdodávku vypsat veřejnou zakázku.
Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-129/04 ze dne 8. 9. 2005
Espace Trianon SA, Société wallonne de location-financement SA
versus
Office communautaire et régional de la formation professionnelle et de ľemploi (FOREM)Evropský soudní dvůr shledal, že národní
legislativa
může stanovit, že členové sdružení bez právní subjektivity nemohou podat žalobu napadající rozhodnutí zadavatele individuálně. Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-103/84 ze dne 5. 6. 1986
Evropská komise
versus
Italská republikaNárodní předpis vyžadující, aby municipální (obecní či městské) dopravní podniky nakupovaly vozidla národní výroby, aby se kvalifikovaly pro určité
dotace
, musí být považován jako opatření, které má stejný účinek jako kvantitativní omezení dovozu, a je tak zakázán článkem 30 Smlouvy o založení ES.Rozsudek Evropského soudního dvora č. C-45/87 ze dne 13. 3. 1987
Evropská komise
versus
Irsko Národní technický standard nemůže, bez toho aniž by vytvořil evidentní případ překážky obchodu v rozporu s článkem 30 Smlouvy o založení ES, mít za následek vyřazení (bez nějakého přezkoumání) jakékoliv nabídky s jiným technickým standardem uznávaným v jiném členském státě, který poskytuje ekvivalentní záruku bezpečnosti, provedení a spolehlivosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.
1) PLÍVA, S.
Obchodní závazkové vztahy
. 1. vydání. Praha: ASPI, 2006, s. 49.2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. 2. 2014, o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. 2. 2014, o udělování koncesí. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. 7. 2009, o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES. Směrnice Rady (89/665/EHS) ze dne 21. 12. 1989, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce. Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. 2. 1992, o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/66/ES ze dne 11. 12. 2007, kterou se mění směrnice Rady 89/665/EHS a 92/13/EHS, pokud jde o zvýšení účinnosti přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. 4. 2014, o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek.
3) TLUSTOŠOVÁ, K. Nová právní úprava veřejných zakázek.
Soukromé právo
. 2016, č. 10, s. 3–7. 4) GRULICH, T. Vybrané problémy nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek.
Právní rozhledy
. 2016, č. 20, s. 705–713. 5) Viz například JURČÍK, R.
Právní úprava veřejných zakázek a koncesních smluv
. In Janků, M. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult
. 6. vydání, 2016, C. H. Beck, s. 409. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2195/2002 ze dne 5. 11. 2002, o společném slovníku pro veřejné zakázky (CPV), ve znění pozdějších předpisů.
7) Říčný, D., Marečková, E. Zjednodušené podlimitní řízení podle nového zákona o veřejných zakázkách.
Veřejné zakázky
. 2015, č. 4, s. 28–29. 8) K tomu viz například Jelínek, K. Hodnotící kritéria veřejných zakázek na právní služby v kontextu nového zákona o zadávání veřejných zakázek.
Soukromé právo
. 2016, č. 11, s. 9–17. 9) Blíže viz Janečková, E. Zveřejňování smluv podle zákona o registru smluv.
Daně a právo v praxi
. 2016, č. 2, s. 27–29. 10) Blíže viz: Janků, M., Marek, K. Rozhodčí řízení podle Řádu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR (u smluv uzavřených u veřejných zakázek).
Veřejné zakázky a PPP projekty
. 2016, č. 1, s. 45–55. 11) Vesecká, R. Úvaha nad trestněprávní odpovědností právnických osob ve vztahu k veřejným zakázkám.
Veřejné zakázky
. 2015, č. 4, s. 23–25.