Článek 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) – dále jen „Nařízení“, říká, že subjekt údajů má právo na to, aby správce bez zbytečného odkladu vymazal osobní údaje, které se daného subjektu údajů týkají, a správce má povinnost osobní údaje bez zbytečného odkladu vymazat, pokud je dán jeden z těchto důvodů:
Otázky a odpovědi – Co znamená právo na výmaz, které je obsažené v nařízení 2016/679?
JUDr.
Eva
Janečková
a)
osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány,
b)
subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování,
c)
subjekt údajů vznese námitky proti zpracování a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování nebo subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle článku 21 odst. 2 Nařízení,
d)
osobní údaje byly zpracovány protiprávně,
e)
osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti,
f)
osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti.
To se neuplatní, pokud je zpracování nezbytné:
a)
pro výkon práva na svobodu projevu a informace,
b)
pro splnění právní povinnosti, jež vyžaduje zpracování podle práva Evropské unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje, nebo pro splnění úkolu provedeného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen,
c)
z důvodů veřejného zájmu v oblasti veřejného zdraví,
d)
pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely vědeckého či historického výzkumu či pro statistické účely, pokud je pravděpodobné, že by právo uvedené na výmaz znemožnilo nebo vážně ohrozilo splnění cílů uvedeného zpracování,
e)
pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků.
Právo na výmaz (být zapomenut) tedy představuje v Nařízení jinými slovy vyjádřenou povinnost správce zlikvidovat osobní údaje, pokud je splněna alespoň jedna z výše uvedených podmínek.
Většina vyjmenovaných případů je součástí i současného zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyplývají z jeho podstaty.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.