Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 2 Afs 203/2016 , www.nssoud.cz
Trestní oznámení X podjatost
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
–
Trestní oznámení je skutečností, která se může a nemusí odrazit v poměru úřední osoby k daňovému subjektu. Správce daně (a tedy i jeho pracovníci) je povinen oznamovat podezření z trestného činu orgánům činným v trestním řízení (§ 8 trestního řádu), což jistě nemůže být důvodem podjatosti. Pracovník správce daně také může být objektem trestního oznámení podaného daňovým subjektem; v zásadě by takový postup daňového subjektu měl unést, aniž by to mělo vliv na jeho postup v řízení a rozhodování; ostatně automatismus vyloučení pracovníka z daňového řízení v důsledku podaného trestního oznámení by mohl být daňovými subjekty zneužitelný. Pro posouzení významu trestního oznámení je však nezbytné znát, kdo je podal, jaké a čí trestné činnosti se mělo týkat a jaký byl výsledek šetření. Nic z toho není obsahem daňového spisu ani to nebylo krajským soudem zjišťováno. Pro závěr o nepodjatosti nestačí formálně správný postup úřední osoby ani součinnost dalších úředních osob, a už vůbec nelze v této souvislosti hodnotit v neprospěch daňového subjektu délku daňové kontroly.
Jak vyplývá z citovaného rozsudku, tak trestní oznámení daňového subjektu na úřední osobu správce daně může za určitých okolností vést k podjatosti úřední osoby. Je tak povinností posuzujících orgánů veřejné moci se podrobně seznámit s podklady, zejména s trestním oznámením samým. Bez toho nelze podjatost hodnotit. V této věci však krajský soud pochybil, když se s těmito podklady vůbec neseznámil.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.