Aktuální judikatura - Částečné vyměření daně (nadměrného odpočtu)
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 4. 10. 2016, sp. zn.
48
Af 21/2016, www.nssoud.cz
K předpisům:
–
§ 139–140 DŘ
S ohledem na uvedené je tedy možné povinnost správce daně vydat částečný platební výměr na DPH ve
vztahu k té části nadměrného odpočtu, jež není z jeho strany zpochybněna, dovolit již z ustanovení
vnitrostátního právního řádu, neboť ten takové interpretaci nebrání, a není tak nutné tentýž závěr
dovozovat na základě přímé aplikace směrnice o
DPH. O takové povinnosti přitom nelze mít pochyb zejména tam, kde sám plátce DPH o vydání
částečného platebního výměru vysloveně žádá, ať již samostatným podáním, nebo uplatněním podnětu na
ochranu proti nečinnosti podle § 38 daňového
řádu. V takové situaci je správce daně povinen částečně vyměřit nezpochybněnou část DPH za
zdanitelné období (v zásadě vykázaný nadměrný odpočet po odečtení reálně v úvahu připadající změnu
výsledné daně v neprospěch daňového subjektu v důsledku probíhající daňové kontroly sporné části
zdanitelných plnění; určující v tomto směru bude vymezení rozsahu a předmětu prováděné daňové
kontroly v protokolu o jejím zahájení, popř. vymezení pochybností v rámci postupu k odstranění
pochybností a jejich pozdější zpřesňování, resp. zužování plynoucí z navazujících protokolů či z
písemností zasílaných správcem daně). Je však potřeba dodat, že plátce daně by si měl být v takovém
případě vědom rizika, že částečný platební výměr by za určitých okolností mohl znít i na daňovou
povinnost, pokud by přiznaný nadměrný odpočet byl zcela převážen potenciálním výsledkem kontroly
plnění prověřovaných postupem k odstranění pochybností, resp. daňovou kontrolou předcházející
vyměření daně (vydání částečného platebního výměru v takové situaci by sice unijní právo patrně
nevyžadovalo, avšak je-li pro výplatu nezpochybněné části nadměrného odpočtu přijat výklad
daňového řádu umožňující vydání částečného
rozhodnutí o stanovení daně, není možné tento výklad bez dalšího omezovat jen na případy negativní
daňové povinnosti).
Jedná se o doslova převratný rozsudek bourající dosavadní chápání vyměřování nadměrných
odpočtů. Dosud platilo, že k vyměření bylo přistoupeno až ve chvíli, kdy správce daně zjistil
všechny skutečnosti rozhodné pro vyměření daně. To však v praxi činilo problémy u vykázaných
nadměrných odpočtů, kde daňový subjekt čekal na výplatu nesporné části odpočtu z důvodu pochyb
vztahujících se ke zcela jiným, s odpočtem nesouvisejícím, skutečnostem. Rozsudek tuto praxi
nabourává, kdy dává možnost nespornou část daňové povinnosti vyměřit.
Stěžejní nyní bude posouzení Nejvyšším správním soudem, jakož i případné zavedení do
praxe. Budou-li však zachovány cíle tohoto rozsudku, jedná se bezesporu o dobrý krok směrem k
dodržování daňové neutrality u DPH. Tato je totiž narušována dlouhodobým prověřováním vykázaných
nadměrných odpočtů.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.