Kromě nákupů v tuzemsku plátci často pořizují zboží či přijímají služby ze zahraničí. Mimo nákupů z jiných členských států Evropské unie mohou být v praxi pro plátce relevantní nákupy ze třetích zemí, tedy ze států, které nejsou členy EU, kde může být legislativa daně z přidané hodnoty různorodá, anebo může jít o státy, kde vůbec DPH nemají a mají jinou formu všeobecné daně ze spotřeby, anebo takovou daň ani nemají. Nezbytnou součástí takového nákupu je pak správné vykázání z pohledu DPH, kdy je odběratel povinen přiznat DPH v rámci svého přiznání k DPH (tzv. samovyměřit DPH). Přijaté služby ze třetích zemí se pak také vykazují v rámci kontrolního hlášení, což je dalším důvodem ke správnému vykázání z pohledu DPH. Cílem tohoto článku je shrnout základní pravidla pro nákupy ze zemí mimo EU a upozornit i na vybrané specifické situace, pro které existuje speciální pravidlo z hlediska DPH. Článek pak tato základní pravidla vysvětluje na praktických příkladech.
Nákupy ze třetích zemí z pohledu DPH
Vydáno:
23 minut čtení
Nákupy ze třetích zemí z pohledu DPH
Mgr.
Filip
Wágner
Nejčastější nákupy ze třetích zemí
Právní úprava nákupů ze třetích zemí je v rámci zákona č. 235/2004 Sb., zákon o DPH (dále jen „zákon o DPH“), poměrně roztříštěná v rámci celého zákona, a tudíž mohou být pro běžného plátce daná pravidla složitá. V důsledku rozšířeného mezinárodního obchodu přitom pořizují v současné době plátci řadu plnění ze zahraničí, a to i ze států, které nejsou členy EU.
Podle § 3 zákona o DPH jsou třetími zeměmi území mimo území EU. Navíc jsou v § 3 zákona o DPH stanoveny další výjimky pro územní působnost pravidel DPH. Pro účely DPH se za území členského státu EU nepovažuje hora Athos, Kanárské ostrovy, francouzská území uvedená v čl. 349 Smlouvy o fungování EU, Alandy, Normanské ostrovy, ostrov Helgoland, území Büsingen, Ceuta, Melilla, Livigno, Campione d' Italia a italské vody jezera Lugano. Naopak území Monackého knížectví se pro účely DPH považuje za území Francouzské republiky a území ostrova Man se považuje za území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, území Akrotiri a Dhekelie se považují za území Kypru.
Mezi časté a z pohledu DPH základní případy u nákupů ze třetích zemí patří dovoz zboží a dále přijetí určité služby, kdy poskytovatel služby má sídlo ve třetí zemi a příjemce služby má sídlo v České republice. U dovozu zboží vzniká povinnost přiznat daň nejčastěji propuštěním zboží celním úřadem do celního režimu volného oběhu. U dovozu zboží je také třeba mít na paměti, že dovoz zboží ze třetích zemí podléhá clu, které vyměřuje celní úřad podle zařazení zboží do celní nomenklatury. Mimo další položky pak clo vstupuje do základu daně při samovyměření DPH.
Z pohledu DPH, kdy je nakoupené zboží dovezeno se jedná o transakci, která podléhá samovyměření DPH u odběratele v rámci svého přiznání k DPH. Stejný mechanismus DPH se také uplatní u přijetí služby podle základního pravidla, kdy je daná služba poskytnuta poskytovatelem se sídlem ve třetí zemi a příjemce služby má sídlo v České republice. Podle lokálních pravidel třetí země může být však dané zboží či služba zatíženo také tamní DPH, protože ve třetích zemích mohou platit různá pravidla.
Příklad 1
Dovoz zboží z USA
Český plátce nakoupil od americké společnosti se sídlem v New Yorku výrobní zařízení za 10 000 USD. Dodavatel zajistil letec