Zlepšila současná krize pohled společností na controlling a finanční řízení firmy? Změnili majitelé a manažeři své dosavadní vnímání role účetnictví ve finančním řízení a manažerský pohled na něj? Jaké nástroje finančního řízení jim zafungovaly? Co se ve firmách dříve automaticky vyhodnocovalo a nyní je vnímáno jako neefektivní? Promítají se dopady pandemie koronaviru také do způsobu využívání controllingových nástrojů? Přinášíme konkrétní návody vycházející z autorčiny konzultační praxe.
Dopad pandemie na ekonomické fungování firem
Ing.
Pavlína
Vančurová,
Ph.D.,
PADIA, s.r.o.
Finanční řízení mění své priority
Ztráta klientů, pokles příjmů, náročnější vymáhání pohledávek. Opatření proti šíření koronaviru se primárně dotkla společností, jejichž činnost byla zastavena či utlumena, zejména firem poskytujících služby v oblasti pohostinství, hoteliérství, cestovního ruchu či dopravy. Následně se potíže objevily i u společností v navazujících oblastech, jakými jsou kamenný obchod a pronájem obchodů. Dopady se však nevyhnuly ani firmám z jiných oborů podnikání. Díky globálnímu rozměru krize a celkové opatrnosti na trzích se situace promítá i do firem, jejichž podnikání se karanténa přímo nedotkla. Nadále dochází k výpadkům dodávek, snižování odbytu a zpomalení výrobních cyklů.
Krizí nejvíce postižené společnosti, stejně jako firmy ekonomicky zdravé jsou nuceny čelit dopadům pandemie do své podnikatelské činnosti. Majitelé a manažeři tak potřebují přizpůsobit svůj styl řízení nové situaci. Současnou prioritou se stává správné vyhodnocení aktuální situace a aktivní protiopatření na udržení likvidity a proti ohrožení firmy bankrotem. Do popředí se dostává důsledné proaktivní plánování a řízení cash flow, hledání úsporných opatření a jejich vyhodnocování s ohledem na dlouhodobé dopady do fungování firmy, revize stávajících controllingových nástrojů a jejich účinnosti a zvažování využívání nástrojů vládní pomoci v reakci na vyhlášený nouzový stav.
Finanční ředitelé a ředitelky se více než kdy jindy musí soustředit na zefektivňování interních procesů. Na časově náročné přípravy rozpočtů není prostor. Zodpovědní manažeři potřebují informace rychle. Připravují se různé scénáře a hledají se opatření s ohledem na možné dopady této krize a zvyšování odolnosti firmy pro případ výpadku tržeb. Kromě přímé hrozby snížení domácí i zahraniční poptávky je potřeba zvažovat také kurzové riziko a případně i nedostatek kapitálu. Některé společnosti dosud aktivně nepracovaly s krátkodobým finančním plánem a nyní jej sestavují a pravidelně aktualizují. Změnilo se také vnímání investičních plánů. Změny se dějí velmi rychle. Před námi je nejistá budoucnost. A to vše se přímo promítá také do finanční strategie firem.
Plánování a řízení peněžních toků
Řízení peněžních toků je v době snížené ekonomické výkonnosti prioritou číslo jedna. Majitelé a manažeři s aktivní starostí o podnikové finance, důkladněji plánují peněžní toky. Společnosti s dostatečnými finančními prostředky a zdravým cash flow jsou v daleko lepší pozici než ty firmy, kterým se peněžní zdroje nedostávají. Důležitá je otázka, zda je firma nadále likvidní, tedy schopna hradit své krátkodobé závazky. Dostatek hotovosti je nezbytný nejen pro zachování obchodních vztahů s partnery na trhu, ale také pro udržení chodu firmy. Plán cash flow slouží jako systém včasného varování před možnými finančními potížemi. Opatrnost je na místě. Pokud se firma dostane do likvidní krize nebo vyčerpá volné prostředky na to, aby mohla dále fungovat, její postavení se rapidně zhorší.
Základem je několikatýdenní výhled cash flow sestavený přímou metodou. Přímou metodou se zjišťují částky cash flow jako rozdíl celkové su