Zaměstnavatelé se při placení pojistného zdravotní pojišťovně setkávají s různými situacemi, kdy základní povinností zaměstnavatele je řádně vyhodnotit nastalou situaci a posléze správně vypočítat a včas odvést pojistné podle zákona ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v měsíci, do kterého je příjem zúčtován. Formou příkladů si ukážeme postupy zaměstnavatele v aktuálně platných právních podmínkách.
Zaměstnavatelé a placení pojistného ve specifických situacích
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad 1
Pracovní smlouva byla uzavřena dne 20. 9. 2019 s datem nástupu zaměstnance do zaměstnání ke dni 1. 10. 2019. Zaměstnanec však mezitím onemocněl a do zaměstnání nastoupil až 22. 10. Jak bude řešen odvod pojistného za měsíc říjen?
Nemoc je překážkou v práci na straně zaměstnance podle § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tato okolnost snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. To znamená, že s ohledem na počet deseti kalendářních dnů výkonu práce v měsíci říjnu (tj. mimo období nemoci) musí vyměřovací základ činit alespoň 4 306,45 Kč [(10 / 31 x 13 350]. Pokud by částkou příjmu nebylo hodnoty 4 306,45 Kč dosaženo, musel by být proveden dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minima. Kdyby nemoc trvala celý kalendářní měsíc říjen, byl by vyměřovací základ za tento měsíc nulový. Jelikož bylo jako den nástupu zaměstnance do zaměstnání sjednáno datum 1. 10. 2019, bude osoba jako zaměstnanec k tomuto datu přihlášena u zdravotní pojišťovny.
Příklad 2
Zaměstnanec pracoval na dohodu o pracovní činnosti. V měsíci srpnu onemocněl, dohoda byla ukončena k datu 26. 8. a vzhledem k nemoci nedosáhl v srpnu 2019 příjmu 3 000 Kč. Zaměstnanec byl odhlášen k 26. 8. s tím, že dne 30. 8. nastoupil do jiného zaměstnání, což doložil zaměstnavateli, u kterého skončila dohoda o pracovní činnosti.
Skutečnost, že zaměstnanec nastoupil do dalšího zaměstnání dne 30. 8., nemá faktický význam pro zaměstnavatele, kde v srpnu skončila dohoda o pracovní činnosti, a to z následujících důvodů.
Jelikož příjem za srpen nedosáhl částky 3 000 Kč, měla být osoba jako zaměstnanec odhlášena zřejmě k datu 31. 7., tedy k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém bylo dosaženo příjmu alespoň 3 000 Kč. Tím, že zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 30. 8., má z pohledu zdravotního pojištění vyřešený celý kalendářní měsíc srpen (s odvodem pojistného za srpen zaměstnavatelem podle zákona), za zbylých 29 kalendářních dnů se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí. Zaměstnavatel, u kterého osoba pracovala na dohodu o pracovní činnosti, tak v měsíci srpnu nic „neřeší“.
Příklad 3
Dne 17. 5. 2019 nastoupil do funkce člen dozorčí rady s. r. o. s měsíční odměnou 1 800 Kč, zaměstnavateli (mzdové účetní) oznámil, že si platí pojistné sám. Zaměstnavatel jej od 17. 5. přihlásil jako zaměstnance a odváděl pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Nicméně se prostřednictvím zdravotní pojišťovny zjistilo, že člen dozorčí rady si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. Je možné, aby člen dozorčí rady (ve zdravotním pojištění zaměstnanec) byl současně osobou bez zdanitelných příjmů?
Zaměstnanec nemůže být současně osobou bez zdanitelných příjmů, takový souběh není ve zdravotním pojištění přípustný. To znamená, že:
–
pojištěnec musel zpětně ukončit svoje zařazení jako osoba bez zdanitelných příjmů k 30. 4. 2019 a požádal o vrácení pojistného za období, kdy nesprávně platil pojistné,
–
zaměstnavatel musel se zpětnou platností provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, v měsíci květnu do poměrné části minima, včetně podání opravných Přehledů za jednotlivé měsíce.
Dopočet do zákonného minima by zaměstnavatel neprováděl tehdy, kdyby:
–
byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.), nebo
–
osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, eventuálně by dokladoval výši příjmu tak, že by byl v úhrnu minimální vyměřovací základ dodržen, nebo
–
osoba jako zaměstnanec současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením.
Zaměstnavatel nepostupoval při řešení této situace důsledně. Aby zaměstnavatel nemusel provádět dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu, resp. do jeho poměrné části, musí mít vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Příklad 4
Žena řádně ukončila studium na vysoké škole v březnu 2019. Dne 5. dubna nastoupila do zaměstnání, kde pracuje na základě pracovní smlouvy s příjmem 4 000 Kč, současně má ještě dohodu o provedení práce s příjmem nižším než 10 000 Kč.
Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
V období měsíců března a dubna je žena ve zdravotním pojištění ještě považována za nezaopatřené dítě – osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, takže jí u zdravotní pojišťovny žádný problém nevznikne.
Tato okolnost má dopad i do placení pojistného zaměstnavatelem, kdy:
–
v dubnu je vyměřovacím základem částka 4 000 Kč (vyměřovacím základen je skutečně dosažený příjem),
–
od května provádí zaměstnavatel (při současném příjmu na dohodu o povedení práce nepřevyšujícím 10 000 Kč) dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 13 350 Kč.
Kdyby příjem na dohodu o provedení práce převýšil v některém měsíci částku 10 000 Kč, připočítal by se k příjmu z pracovní smlouvy, čímž by byl odvod pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu zajištěn.
Stát je plátcem pojistného za studenta vysoké školy pouze do 26 let. Pokud tedy v průběhu studia dovrší daný věk, automaticky přestává být v registru zdravotní pojišťovny veden jako osoba, za kterou je plátcem pojistného stát. Pokud student při studiu pracuje jen na dohodu o provedení práce do 10 000 Kč, v měsíci po dovršení 26 let věku bude zřejmě veden jako osoba bez zdanitelných příjmů a bude si každý měsíc hradit částku pojistného sám. Ze strany vysoké školy bylo studentovi řečeno, že povinnost platit zdravotní pojištění vzniká až následující měsíc po měsíci, ve kterém bude mít 26. narozeniny.
Je tomu tak i v případě, že 26. narozeniny připadnou na první den v měsíci?
Den, kdy student dovrší 26 let, je posledním dnem ve „státní kategorii“. Kdyby student dovršil 26 let kupříkladu dne 1. 10. 2019, byl by ve zdravotním pojištění ještě dne 1. 10. osobou, za kterou platí pojistné stát, a tudíž by mu u zdravotní pojišťovny nevznikl v tomto měsíci problém. Nicméně pokud by nadále studoval, musel by si řešit svůj pojistný vztah, neboli pojištění u zdravotní pojišťovny. Od měsíce listopadu by si platil pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů (v roce 2019 měsíčně v částce 1 803 Kč) v situaci, kdyby pojistné nebylo placeno:
–
zaměstnavatelem nebo
–
studentem jako osobou samostatně výdělečně činnou anebo
–
státem z jiného důvodu
Poznámka:
K řešené situaci doplňuji, že od 1. 1. 2018 je „státním pojištěncem“ student starší 26 let, studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice ve standardní době v prezenční formě studia, pokud není zaměstnancem nebo OSVČ podle § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Za dobu uvedeného studia se považuje také kalendářní měsíc, v němž osoba uvedené studium ukončila. Aby mohl být tento student zařazen u zdravotní pojišťovny do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nesmí být ve zdravotním pojištění zaměstnancem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Příklad 5
Zaměstnanec je od poloviny srpna 2019 ve vazbě. Jak se postupuje při stanovení vyměřovacího základu a odvodu zdravotního pojištění a zároveň při plnění oznamovací povinnosti k příslušné zdravotní pojišťovně?
Co se týká plnění oznamovací povinnosti, na Hromadném oznámení zaměstnavatele se uvede jméno a příjmení zaměstnance, jeho rodné číslo a den, od kterého byl vzat do vazby. Kód se nevyplňuje, protože pro tento účel není stanoven. Dále je pak zapotřebí na formulář dopsat, že od daného dne je zaměstnanec ve vazbě (aby na zdravotní pojišťovně věděli, o co se jedná), nejlépe s přiložením kopie dokladu o vzetí do vazby.
Pokud byl příjem za srpen alespoň 13 350 Kč, odvedl zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu a otázku vzetí do vazby v této souvislosti neřeší. Kdyby však příjem za srpen nedosáhl hodnoty 13 350 Kč, musí být při odvodu pojistného dodržena poměrná část minima za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec ještě nebyl ve vazbě. Takže kdyby byl vzat do vazby například dne 16. 8. 2019, musí jeho příjem za 15 kalendářních dnů, kdy ještě nebyl ve „státní kategorii“, činit alespoň 6 459,67 Kč [(15 / 31) x 13 350]. To znamená, že kdyby činil jeho příjem za srpen třeba 7 000 Kč nebo 10 000 Kč, odvede se pojistné z této částky. Jestliže by však příjem nedosáhl 6 459,67 Kč, provedl by zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do této poměrné části minimálního vyměřovacího základu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.