Daňový subjekt je povinen v zákonem stanoveném termínu uhradit svoji daňovou povinnost. Pokud úhradu neučiní včas, tak je správce daně oprávněn příslušnou daň vymáhat, k čemuž je vybaven různými donucovacími nástroji. Navíc je při pozdní úhradě daňovému subjektu stanoven úrok z prodlení, který se může vyšplhat do vysokých částek. Tento článek obsahuje několik praktických situací, které se týkají právě problematiky placení daně, které by měl každý daňový subjekt znát, aby se vyvaroval možným negativním důsledkům.
Vybraná pravidla pro daňové lhůty v příkladech
Mgr. Ing.
Alena
Wágner Dugová
Obecná pravidla pro placení daně
Obecná úprava pro oblast placení daně je obsažena v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Některá pravidla pro placení daně jsou také upravena jednotlivými hmotněprávními předpisy, které mají aplikační přednost před obecným předpisem.
Daňový subjekt by měl provádět platby daní řádně a včas, aby se vyhnul vymáhání úhrady ze strany správce daně a předepsání úroků z prodlení, které se uplatňují při pozdní úhradě daňové povinnosti počínaje od pátého pracovního dne. Povinnost uhradit úrok z prodlení vzniká za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne skutečné platby včetně. Výše úroku z prodlení činí 14 %
p. a.
plus repo sazba České národní banky platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se však nepředepisuje u drobných částek na dani, a to pokud nepřesáhne v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč.K problematice placení daní navíc Finanční správa České republiky vydává každoročně informaci „Jak správně zaplatit daň finančnímu úřadu“, která je dostupná na webových stránkách www.financnisprava.cz. Součástí informace jsou i níže uvedené přílohy obsahující detaily k provádění úhrad:
–
Příloha č. 1 – Čísla matrik bankovních účtů finančních úřadů včetně Specializovaného finančního úřadu,
–
Příloha č. 2 – Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů (kromě Specializovaného finančního úřadu) pro placení daní,
–
Příloha č. 3 – Bankovní účty Specializovaného finančního úřadu pro placení daní,
–
Příloha č. 4 – Bankovní účty finančních úřadů nejčastěji placených daní,
–
Příloha č. 5 – Bankovní účty finančních úřadů nejčastěji placených daní (v mezinárodním formátu IBAN) při placení daní ze zahraničí,
–
Příloha č. 6 – Bankovní účty finančních úřadů pro placení daně z příjmů fyzických osob podávajících přiznání, daně z nemovitých věcí, daně z nabytí nemovitých věcí a daně z převodu nemovitostí.
Praktické situace ohledně placení daní
Daňový subjekt se může v praxi setkat s různými problémy a nejasnostmi ohledně placení daně, kdy mnohdy z důvodu administrativního pochybení není daň zaplacena včas, případně zaplacena je, ale pod špatnými údaji. V takovém případě je nezbytné aktivně a rychle jednat a snažit se co nejrychleji případné nedostatky odstranit. Níže se nachází vybrané problematické okruhy a praktické příklady k vybraným oblastem.
Daňový subjekt by měl pečlivě zkontrolovat platební údaje
Podle § 164 daňového řádu je daňový subjekt povinen uvést, na kterou daň je platba určena. Pokud by daňový subjekt platbu označil nedostatečně, tak ji správce daně přijme na účet nejasných plateb a vyzve daňový subjekt, aby mu ve stanovené lhůtě oznámil, na kterou daň byla platba určena. Aby byla platba zachycena s účinností vykonání platby, tak je nezbytné, aby obdržel správce daně odpověď ve stanovené lhůtě, jinak určí správce daně, na kterou daň se platba zaeviduje, a za den platby se bere den, kdy ji správce daně zaevidoval. Na účet nejasných plateb přijme správce daně i platby, u nichž není jednoznačně identifikován daňový subjekt, a učiní opatření k jeho identifikaci. Správce daně zpracuje každou platbu daně, i když není provedena daňovým subjektem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Správné určení a zaslání platby obnáší úhradu na správné bankovní spojení (přičemž předčíslí od dvou do pěti číslic jednoznačně určuje druh daně a matriková část jednoznačně určuje finanční úřad) správce daně místně příslušného pro danou daň a daný daňový subjekt. Daňový subjekt určí svou totožnost tím, že jako variabilní symbol uvede svoje daňové identifikační číslo (bez „CZ“) či rodné číslo.
Daň se hradí v české měně, případně je platba převedena z cizí měny na české koruny
Daň se hradí v českých korunách s tím, že pokud je zaslána platba v cizí měně, tak ji správce daně připíše na osobní daňový účet daňového subjektu ve výši, v jaké mu byla připsána na účet v české měně.
V případě, že poslední den úhrady připadne na víkend či státní svátek, tak se posouvá den úhrady na první následující pracovní den
V případě, že poslední den úhrady připadne na sobotu, neděli nebo státní svátek, tak se v souladu s § 33 odst. 4 daňového řádu posouvá den splatnosti na nejbližší následující pracovní den.
Příklad 1
Termín úhrady povinnosti na DPH
Společnost zaslala úhradu daňové povinnosti na DPH den před vánočními svátky, kdy bylo podáno i přiznání k DPH a kontrolní hlášení za listopad 2018. Peníze byly připsány na účet správce daně až 27. 12. 2018. Dostane společnost pokutu za pozdní úhradu?
Termín pro splatnost DPH je stanoven na 25. následujícího měsíce po skončení zdaňovacího období, ale jelikož byl tento den státní svátek, tak se automaticky lhůta jak pro splatnost, tak i pro podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení posunuje na nejbližší následující pracovní den, což bylo 27. 12. 2018. Úhrada tedy byla provedena včas, pokud byly peníze připsány na účet správce daně dne 27. 12. 2018. Pro úplnost lze dodat, že úrok z prodlení za pozdní platbu nabíhá až od pátého pracovního dne.
V případě, že je na osobním daňovém účtu přeplatek, tak jej správce daně využije na nedoplatek, ale po šesti letech se přeplatek stává příjmem rozpočtu
Daňový řád v § 152 stanovuje pořadí úhrady daně, kdy se úhrada daně na osobním daňovém účtu použije na úhradu splatných daňových pohledávek podle těchto skupin:
–
nedoplatky na dani a splatná daň,
–
nedoplatky na příslušenství daně,
–
vymáhané nedoplatky na dani,
–
vymáhané nedoplatky na příslušenství daně.
Navíc daňový řád stanovuje, že pokud má daňový subjekt určitý přeplatek na dani, tak jej správce daně použije na aktuální daňový nedoplatek. Některé daňové subjekty si drží na osobním daňovém účtu z preventivních důvodů určité přeplatky (pro případ doměření daně), ale daňový subjekt by měl mít na paměti, že podle § 155 odst. 7 daňového řádu platí, že pokud si daňový subjekt nepožádá o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, tak příslušný přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.
Příklad 2
Zrušení přeplatku
Daňový subjekt byl registrován k dani z příjmů v roce 2001. Daňový subjekt podal v roce 2010 dodatečné přiznání na daň z příjmů na nižší daň a toto přiznání bylo správcem daně doměřeno. Na základě tohoto dodatečného přiznání vznikl vratitelný přeplatek ve výši 15 000 Kč. Při nahlížení do spisu dne 10. 6. 2019 bylo zjištěno, že o přeplatek nebylo v době podání dodatečného přiznání požádáno. Je možné o přeplatek požádat?
Protože o vratitelný přeplatek nebylo požádáno do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, tak již bude pravděpodobně příslušný přeplatek převeden do veřejného rozpočtu.
Splatnost daně je navázána na termín pro podání daňového přiznání, přičemž za den úhrady je považován den připsání peněžních prostředků na účet správce daně
Podle § 166 daňového řádu platí, že za den platby je považován den, kdy byla platba připsána na účet správce daně. Pokud by byla daň hrazena v hotovosti, tak je dnem úhrady den převzetí platby úřední osobou. Daň lze také hradit prostřednictvím poštovní poukázky. Další možností je úhrada provedená převedením přeplatku z osobního daňového účtu jiného daňového subjektu, kdy je pak dnem úhrady den, kdy došla žádost správci daně, pokud jsou splněny zákonné podmínky.
Včas podané odvolání odkládá splatnost doměřené daně
V případě, že je daňovému subjektu doměřena daň při daňové kontrole a příslušný platební výměr je napaden odvoláním, tak sice podané odvolání nemá odkladný účinek, ale fakticky se posouvá splatnost příslušného doměrku. Podle § 143 odst. 5 daňového řádu totiž platí, že pokud je doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne nabytí právní moci dodatečného platebního výměru a ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední. Pokud je pak podáno včas odvolání, tak příslušný platební výměr nenabývá právní moci. Při podání odvolání je však vhodné zvážit, zda neuhradit preventivně daň z důvodu nárůstu úroku z prodlení po dobu odvolacího řízení.
O povinnosti placení daně vydá správce daně na žádost potvrzení
Podle § 151 odst. 1 daňového řádu vydává správce daně z údajů evidence daní na žádost daňového subjektu potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu, případně lze vydat potvrzení o bezdlužnosti. Příslušná žádost podléhá poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správních poplatcích“), ve výši 100 Kč. Tento poplatek může být zaplacen vylepením kolkové známky na písemnost, případně úhradou v hotovosti na pokladně daného finančního úřadu, anebo bezhotovostním převodem na účet správce daně. Potvrzení pak plní funkci veřejné listiny.
Příklad 3
Potvrzení o bezdlužnosti vyžadované bankou
Osoba samostatně výdělečně činná podniká jako živnostník a pro účely hypotečního úvěru po něm banka vyžaduje potvrzení o bezdlužnosti vůči správci daně. Jak je možné potvrzení získat?
Podnikatel může požádat osobně na finančním úřadě o vystavení potvrzení o bezdlužnosti, anebo může zaslat žádost písemně či elektronicky. V praxi bude nejrychlejší cestou osobní návštěva správce daně. Podnikatel je také povinen uhradit správní poplatek ve výši 100 Kč.
Sledování platební roviny lze prostřednictvím daňové informační schránky
Podle § 69 daňového řádu se poskytují daňovému subjektu informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu prostřednictvím dálkového přístupu formou daňové informační schránky. Daňovému subjektu je tak k dispozici v podstatě online přehled jeho osobního daňového účtu a daňový subjekt tak může kontrolovat, zda byly veškeré daňové povinnosti řádně a včas zaplaceny. Žádost o zřízení daňové informační schránky či přihláška k nahlížení do daňové informační schránky i samotný přístup je k dispozici na daňovém portálu Finanční správy České republiky.
Příklad 4
Monitoring placení daně
Společnost s ručením omezeným je plátcem DPH a používá datovou schránku, ale jednatel nemá zřízený elektronický podpis. Účetní společnost by měla ráda přehled o tom, zda včas hradí daně a podává přiznání. Jak může v praxi postupovat?
Jednak je možné zjistit skutečnosti o podávání přiznání a placení daně formou nahlížení do spisu, anebo lze využít daňovou informační schránku. Jelikož jde o společnost, tak ta má daňovou informační schránku zřízenu automaticky a stačí požádat správce daně o zpřístupnění daňové informační schránky. Pro obsluhu není třeba elektronický podpis, ale je možné se přihlásit prostřednictvím údajů z datové schránky.
Správce daně není povinen informovat daňový subjekt o nedoplatku
Daňový subjekt může být nemile překvapen skutečností, že správce daně nemá povinnost jej neprodleně informovat o skutečnosti, že dluží na dani. Podle § 153 daňového řádu může správce daně vhodným způsobem vyrozumět daňový subjekt o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením. Výkaz nedoplatků však může být zaslán s časovým odstupem od termínu splatnosti, což může vést k nárůstu úroků z prodlení za danou dobu.
Pokud daňový subjekt nemá dostatek prostředků na zaplacení daně, může požádat o posečkání s úhradou
Podle § 156 daňového řádu může daňový subjekt požádat při splnění podmínek o posečkání s úhradou daně či o její rozložení na splátky. Správce daně mu může vyhovět, pokud by neprodlená úhrada znamenala pro daňový subjekt vážnou újmu, nebo pokud by byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, nebo by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, nebo pokud není možné vybrat daň od daňového subjektu najednou, nebo při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit daň. O posečkání daňový subjekt požádá formou žádosti, kterou by měl kromě odůvodnění doplnit i relevantními důkazními prostředky. Žádost je také potřeba opatřit kolkem v hodnotě 400 Kč podle zákona o správních poplatcích.
Příklad 5
Posečkání s úhradou
Osoba samostatně výdělečně činná podala přiznání k dani z příjmů v termínu 1. 4. 2019. Daňový subjekt však nemá finanční prostředky na úhradu daňové povinnosti. Jaké možnosti má daňový subjekt ohledně úhrady?
Pokud daňový subjekt neuhradí daň včas, tak může správce daně zahájit proces vymáhání. Pokud by daňový subjekt splňoval příslušné podmínky daňového řádu, tak může požádat správce daně o odklad splatnosti či rozložení na splátky formou žádosti o posečkání. Jako pozitivní efekt bude také snížení úroku z prodlení zhruba na polovinu, protože úroky z posečkané částky činí 7 %
p. a.
plus repo sazba České národní banky. Pro úplnost lze dodat, že některé úroky je možné prominout podle pokynu GFŘ-D-21 k promíjení příslušenství daně č. j. 4260/15/7100-40123.Při nesouhlasu s úkonem placení daně lze podat námitku
V případě nespokojenosti daňového subjektu s úkonem správce daně při placení daní (pokud nejde o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání) může být jako prostředek obrany podána námitka ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu daňový subjekt dozvěděl.
Nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let
Pokud by daňový subjekt dlužil na dani více než 6 let, tak již nedoplatek nelze vybrat a vymáhat, protože došlo k uplynutí lhůty pro placení daně, která činí 6 let. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně, ale pokud jde o nedoplatek z částky daně, k jejíž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení běžet náhradním dnem splatnosti daně.
Pokud by ale byl před uplynutím lhůty pro placení daně správcem daně učiněn příslušný úkon, tak běží lhůta pro placení daně znovu ode dne, v němž byl tento úkon učiněn. Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je zahájení exekučního řízení podle tohoto nebo jiného zákona, zřízení zástavního práva, nebo oznámení rozhodnutí o posečkání nebo rozhodnutí, kterým se mění stanovená doba posečkání. Lhůta pro placení daně však neběží po dobu vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem, přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby, odkladu daňové
exekuce
odložené na návrh, daňové exekuce
srážkami ze mzdy, nebo dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku. Lhůta pro placení daně končí nejpozději uplynutím 20 let od jejího počátku s výjimkou nedoplatku zajištěného zástavním právem, které se zapisuje do příslušného veřejného registru, kdy právo zaniká uplynutím 30 let po tomto zápisu.Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.