Opět po měsíci vám předkládáme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení tzv. daňového balíčku, nicméně v současné době se dá říct, že se legislativní proces pomalu chýlí ke konci. Aktuální stav projednávání daňového balíčku naleznete hned v úvodu. Dále bychom chtěli zmínit dvě informace, jednu z dílny Finanční správy ke kategorizaci účetních jednotek a jednu z dílny Celní správy k možným dopadům tzv. brexitu.
Legislativní novinky k 3. 3. 2019
Ing.
Jan
Brantl,
Brantl & Partners, s.r.o.
Aktuálně k daňovému balíčku
Jako v předchozích číslech úvodníku přinášíme aktuální informace o legislativním vývoji tzv. daňového balíčku, který významným způsobem novelizuje celou řadu daňových přepisů. V minulém čísle jsme uvedli, že návrh novely daňových zákonů byl dne 31. 1. 2019 projednán Senátem a vrácen s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Ta by se jím dle informací uvedených na svých webových stránkách měla zabývat na 27. schůzi, která začíná dne 5. 3. 2019. V zásadě by tedy již v průběhu března mohla být známa finální podoba novelizujícího zákona. Pokud by jej i podepsal prezident a byl by vyhlášen ve Sbírce zákonů, vstoupil by tak po tři čtvrtě roční anabázi konečně v platnost.
O hlavních oblastech, které jsou daňovým balíčkem novelizovány, jsme informovali v předchozích číslech časopisu.
Informace k daňovým souvislostem možné změny kategorie účetních jednotek
Dne 25. 2. 2019 byla na webových stránkách Finanční správy zveřejněna informace k vybraným daňovým souvislostem změny kategorie účetních jednotek.
Jak je obecně známo, byla novelou zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) počínaje účetním obdobím, které začalo v roce 2016, zavedena kategorizace účetních jednotek. Od tohoto roku se tak účetní jednotky dělí na mikro, malé, střední a velké, a to podle toho, zda dosáhnou / přesáhnou k příslušnému rozvahovému dni stanovené hraniční hodnoty [hodnota (netto) aktiv, čistý obrat a počet zaměstnanců]. Zařazení účetní jednotky do správné kategorie má mimo jiné dopad na aplikaci účetních metod, požadavků na účetní závěrku a také na povinnosti z hlediska jejich ověřování auditorem.
Podle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví pak změna kategorie účetní jednotky nastane od počátku toho účetního období, které následuje bezprostředně po dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek, v nichž účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě stanovené hraniční hodnoty pro každou kategorii. Prakticky je tak účetní období začínající v roce 2018 prvním účetním obdobím, v němž je změna kategorie účetní jednotky možná.
Finanční správa se ve své informaci (ve shodě s Ministerstvem financí) zabývá dopadem přeměn obchodních korporací na kategorizaci účetních jednotek. V této souvislosti Generální finanční ředitelství uvádí, že
„je nutné při začlenění do příslušné kategorie účetní jednotky a při aplikaci výše uvedeného ‚dvouletého testování‘ řádných účetních závěrek pohlížet na nástupnickou existující účetní jednotku jako na účetní jednotku, která má k dispozici všechny
(zákona o účetnictví – pozn. autora),relevantní
informace nezbytné pro kategorizaci dle § 1e odst. 2 ZoÚ neboť na ni přešla veškerá práva a povinnosti soukromoprávní i veřejnoprávní povahy (včetně ‚historie‘ sestavených dvou řádných účetních závěrek všech zúčastněných účetních jednotek, které pro potřeby kategorizace nástupnické účetní jednotky nelze početně upravovat)
“.V rámci publikované informace Generální finanční ředitelství dále upozorňuje i na daňové souvislosti, které vyplývají z vymezení / změny kategorie účetní jednotky. Od kategorie účetní jednotky se v návaznosti na povinnost ověření účetní závěrky odvíjí i délka lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. V případě účetních jednotek majících povinnost mít svoji účetní závěrku ověřenou auditorem (velké, střední a některé malé účetní jednotky) se daňové přiznání podává nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. v prodloužené lhůtě. Od zákonného termínu pro podání daňového přiznání se pak také návazně odvíjí např.:
–
vymezení dalšího zálohového období a výše záloh,
–
splatnost daně a lhůta pro vrácení případného přeplatku daně,
–
lhůta pro stanovení daně.
V souvislosti se změnou kategorie účetní jednotky také Finanční správa upozorňuje na možné dopady změn účetních metod (včetně změny účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou) na základ daně z příjmů, kdy je tyto změny nutné zohlednit při transformaci výsledku hospodaření.
Informace Celní správy k brexitu
Dne 19. 2. 2019 byl na webových stránkách Celní správy publikován materiál s informacemi o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Pokud nedojde k dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií o odkladu tzv. brexitu (či dokonce ke zrušení brexitu tak, jak požadují někteří britští poslanci – pozn. autora), stane se Spojené království na konci března z pohledu celních předpisů (a daně z přidané hodnoty) třetí zemí. V zásadě zde mohou nastat dvě situace.
Dojde k řádnému odchodu s dohodou
V případě podpisu dohody bude zavedeno přechodné období od 30. 3. 2019 do 31. 12. 2020, ve kterém se nadále bude uplatňovat právo EU. V praxi to pak bude znamenat, že v tomto období bude z pohledu celních předpisů zachován stávající stav. Přeprava zboží mezi Spojeným královstvím a zbývajícími členy EU bude nadále považována za vnitrounijní přepravu, tj. pohyb zboží bude v rámci vnitřního trhu, tedy bez bariér, celních formalit a kontrol. Toto přechodné období může být jednorázově o rok nebo dva prodlouženo.
Dojde k neuspořádanému odchodu bez dohody (tzv. tvrdému brexitu)
V případě, že nebude dosaženo dohody o vystoupení, Spojené království se stane již 30. 3. 2019 třetí zemí a právo Unie přestane platit pro Spojené království i na jeho území, včetně jeho zámořských oblastí.
Je nutné vzít v úvahu, že zboží, které bude transportováno z Velké Británie do celního území EU, bude považováno za klasický dovoz zboží s tím, že bude podléhat celnímu dohledu a bude moci být podrobeno celním kontrolám v souladu s celním kodexem Unie [nařízení Rady (EU) č. 952/2013 v platném znění]. Dovoz zboží tak bude zahrnovat mimo jiné aplikaci celních formalit včetně povinnosti předložení příslušného celního prohlášení a možnosti vyžadování zajištění celního dluhu celními orgány s ohledem na podmínky toho kterého konkrétního celního režimu.
Na dovážené zboží dále bude také uplatněno nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, což s sebou nese i aplikaci příslušných celních sazeb, pokud jim konkrétní zboží s ohledem na jeho povahu, složení či způsob jeho použití podléhá.
Při obchodování s Velkou Británií po tomto tzv. tvrdém brexitu je nutné také vzít v úvahu, že z pohledu daně z přidané hodnoty se bude jednat nikoli již o intrakomunitární obchod se zbožím (obdobně i u služeb), ale o dovoz a vývoz zboží se všemi dopady, jak je upravuje zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.).
Celní správa ve své informaci shrnuje základní kroky, které je potřeba při nastalém tvrdém brexitu podniknout. V případě subjektů, které doposud se třetími zeměmi neobchodují, je potřeba učinit zejména následující kroky:
–
zažádat o registraci na Celní správě a o přidělení identifikátoru hospodářského subjektu (tzv. EORI čísla),
–
provést sazební zařazení zboží dle kombinované nomenklatury (celního sazebníku),
–
provést kontrolu zboží, zda nepodléhá netarifním opatřením (zákazům a omezením),
–
zažádat o povolení elektronické komunikace (v některých celních režimech je elektronická komunikace s celní správou povinná),
–
zažádat o vydání celní jistoty,
–
zvolit příslušný celní režim,
–
v případě dovozu zboží stanovit celní hodnotu zboží a předložit celní prohlášení,
–
v případě vývozu zboží předložit celní prohlášení a zboží,
–
archivovat veškeré doklady.
U subjektů, které vývoz a dovoz zboží již realizují, je situace jednodušší vzhledem k jejich zkušenostem se souvisejícími postupy a administrativou. Nicméně je potřeba vzít dopad brexitu na tyto obchody v potaz.
Celní správa také v uvedeném materiálu uvádí dopady brexitu na běžný život, které nastanou v souvislosti s cestováním, případně nákupy zboží přes e-shopy.
Nechme se tedy překvapit, jak to nakonec celé dopadne. Jasněji může být již 12. 3. 2019, kdy by se měla dohoda opětovně projednávat v Dolní sněmovně britského parlamentu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.