Legislativní novinky k 3. 3. 2019

Vydáno: 8 minut čtení

Opět po měsíci vám předkládáme úvodní příspěvek s přehledem novinek a zajímavostí, které přinesl čas od vydání předchozího čísla. Nadále čekáme na schválení tzv. daňového balíčku, nicméně v současné době se dá říct, že se legislativní proces pomalu chýlí ke konci. Aktuální stav projednávání daňového balíčku naleznete hned v úvodu. Dále bychom chtěli zmínit dvě informace, jednu z dílny Finanční správy ke kategorizaci účetních jednotek a jednu z dílny Celní správy k možným dopadům tzv. brexitu.

Legislativní novinky k 3. 3. 2019
Ing.
Jan
Brantl,
Brantl & Partners, s.r.o.
 
Aktuálně k daňovému balíčku
Jako v předchozích číslech úvodníku přinášíme aktuální informace o legislativním vývoji tzv. daňového balíčku, který významným způsobem novelizuje celou řadu daňových přepisů. V minulém čísle jsme uvedli, že návrh novely daňových zákonů byl dne 31. 1. 2019 projednán Senátem a vrácen s pozměňovacími návrhy Poslanecké sněmovně. Ta by se jím dle informací uvedených na svých webových stránkách měla zabývat na 27. schůzi, která začíná dne 5. 3. 2019. V zásadě by tedy již v průběhu března mohla být známa finální podoba novelizujícího zákona. Pokud by jej i podepsal prezident a byl by vyhlášen ve Sbírce zákonů, vstoupil by tak po tři čtvrtě roční anabázi konečně v platnost.
O hlavních oblastech, které jsou daňovým balíčkem novelizovány, jsme informovali v předchozích číslech časopisu.
 
Informace k daňovým souvislostem možné změny kategorie účetních jednotek
Dne 25. 2. 2019 byla na webových stránkách Finanční správy zveřejněna informace k vybraným daňovým souvislostem změny kategorie účetních jednotek.
Jak je obecně známo, byla novelou zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) počínaje účetním obdobím, které začalo v roce 2016, zavedena kategorizace účetních jednotek. Od tohoto roku se tak účetní jednotky dělí na mikro, malé, střední a velké, a to podle toho, zda dosáhnou / přesáhnou k příslušnému rozvahovému dni stanovené hraniční hodnoty [hodnota (netto) aktiv, čistý obrat a počet zaměstnanců]. Zařazení účetní jednotky do správné kategorie má mimo jiné dopad na aplikaci účetních metod, požadavků na účetní závěrku a také na povinnosti z hlediska jejich ověřování auditorem.
Podle § 1e odst. 2 zákona o účetnictví pak změna kategorie účetní jednotky nastane od počátku toho účetního období, které následuje bezprostředně po dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek, v nichž účetní jednotka překročí nebo přestane překračovat dvě stanovené hraniční hodnoty pro každou kategorii. Prakticky je tak účetní období začínající v roce 2018 prvním účetním obdobím, v němž je změna kategorie účetní jednotky možná.
Finanční správa se ve své informaci (ve shodě s Ministerstvem financí) zabývá dopadem přeměn obchodních korporací na kategorizaci účetních jednotek. V této souvislosti Generální finanční ředitelství uvádí, že
„je nutné při začlenění do příslušné kategorie účetní jednotky a při aplikaci výše uvedeného ‚dvouletého testování‘ řádných účetních závěrek pohlížet na nástupnickou existující účetní jednotku jako na účetní jednotku, která má k dispozici všechny
relevantní
informace nezbytné pro kategorizaci dle § 1e odst. 2 ZoÚ
(zákona o účetnictví – pozn. autora),
neboť na ni přešla veškerá práva a povinnosti soukromoprávní i veřejnoprávní povahy (včetně ‚historie‘ sestavených dvou řádných účetních závěrek všech zúčastněných účetních jednotek, které pro potřeby kategorizace nástupnické účetní jednotky nelze početně upravovat)
“.
V rámci publikované informace Generální finanční ředitelství dále upozorňuje i na daňové souvislosti, které vyplývají z vymezení / změny kategorie účetní jednotky. Od kategorie účetní jednotky se v návaznosti na povinnost ověření účetní závěrky odvíjí i délka lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob. V případě účetních jednotek majících povinnost mít svoji účetní závěrku ověřenou auditorem (velké, střední a některé malé účetní jednotky) se daňové přiznání podává nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. v prodloužené lhůtě. Od zákonného termínu pro podání daňového přiznání se pak také návazně odvíjí např.:
vymezení dalšího zálohového období a výše záloh,
splatnost daně a lhůta pro vrácení případného přeplatku daně,
lhůta pro stanovení daně.
V souvislosti se změnou kategorie účetní jednotky také Finanční správa upozorňuje na možné dopady změn účetních metod (včetně změny účetní metody ocenění majetku reálnou hodnotou) na základ daně z příjmů, kdy je tyto změny nutné zohlednit při transformaci výsledku hospodaření.
 
Informace Celní správy k brexitu
Dne 19. 2. 2019 byl na webových stránkách Celní správy publikován materiál s informacemi o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie. Pokud nedojde k dohodě mezi Velkou Británií a Evropskou unií o odkladu tzv. brexitu (či dokonce ke zrušení brexitu tak, jak požadují někteří britští poslanci – pozn. autora), stane se Spojené království na konci března z pohledu celních předpisů (a daně z přidané hodnoty) třetí zemí. V zásadě zde mohou nastat dvě situace.
 
Dojde k řádnému odchodu s dohodou
V případě podpisu dohody bude zavedeno přechodné období od 30. 3. 2019 do 31. 12. 2020, ve kterém se nadále bude uplatňovat právo EU. V praxi to pak bude znamenat, že v tomto období bude z pohledu celních předpisů zachován stávající stav. Přeprava zboží mezi Spojeným královstvím a zbývajícími členy EU bude nadále považována za vnitrounijní přepravu, tj. pohyb zboží bude v rámci vnitřního trhu, tedy bez bariér, celních formalit a kontrol. Toto přechodné období může být jednorázově o rok nebo dva prodlouženo.
 
Dojde k neuspořádanému odchodu bez dohody (tzv. tvrdému brexitu)
V případě, že nebude dosaženo dohody o vystoupení, Spojené království se stane již 30. 3. 2019 třetí zemí a právo Unie přestane platit pro Spojené království i na jeho území, včetně jeho zámořských oblastí.
Je nutné vzít v úvahu, že zboží, které bude transportováno z Velké Británie do celního území EU, bude považováno za klasický dovoz zboží s tím, že bude podléhat celnímu dohledu a bude moci být podrobeno celním kontrolám v souladu s celním kodexem Unie [nařízení Rady (EU) č. 952/2013 v platném znění]. Dovoz zboží tak bude zahrnovat mimo jiné aplikaci celních formalit včetně povinnosti předložení příslušného celního prohlášení a možnosti vyžadování zajištění celního dluhu celními orgány s ohledem na podmínky toho kterého konkrétního celního režimu.
Na dovážené zboží dále bude také uplatněno nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, což s sebou nese i aplikaci příslušných celních sazeb, pokud jim konkrétní zboží s ohledem na jeho povahu, složení či způsob jeho použití podléhá.
Při obchodování s Velkou Británií po tomto tzv. tvrdém brexitu je nutné také vzít v úvahu, že z pohledu daně z přidané hodnoty se bude jednat nikoli již o intrakomunitární obchod se zbožím (obdobně i u služeb), ale o dovoz a vývoz zboží se všemi dopady, jak je upravuje zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.).
Celní správa ve své informaci shrnuje základní kroky, které je potřeba při nastalém tvrdém brexitu podniknout. V případě subjektů, které doposud se třetími zeměmi neobchodují, je potřeba učinit zejména následující kroky:
zažádat o registraci na Celní správě a o přidělení identifikátoru hospodářského subjektu (tzv. EORI čísla),
provést sazební zařazení zboží dle kombinované nomenklatury (celního sazebníku),
provést kontrolu zboží, zda nepodléhá netarifním opatřením (zákazům a omezením),
zažádat o povolení elektronické komunikace (v některých celních režimech je elektronická komunikace s celní správou povinná),
zažádat o vydání celní jistoty,
zvolit příslušný celní režim,
v případě dovozu zboží stanovit celní hodnotu zboží a předložit celní prohlášení,
v případě vývozu zboží předložit celní prohlášení a zboží,
archivovat veškeré doklady.
U subjektů, které vývoz a dovoz zboží již realizují, je situace jednodušší vzhledem k jejich zkušenostem se souvisejícími postupy a administrativou. Nicméně je potřeba vzít dopad brexitu na tyto obchody v potaz.
Celní správa také v uvedeném materiálu uvádí dopady brexitu na běžný život, které nastanou v souvislosti s cestováním, případně nákupy zboží přes e-shopy.
Nechme se tedy překvapit, jak to nakonec celé dopadne. Jasněji může být již 12. 3. 2019, kdy by se měla dohoda opětovně projednávat v Dolní sněmovně britského parlamentu.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2019.