Na základě řešení případů z praxe se v následujícím textu formou příkladů zaměříme na analýzu různých situací, týkajících se placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem v právních podmínkách roku 2018.
Zdravotní pojištění – zvláštní případy při placení pojistného zaměstnavatelem
Ing.
Antonín
Daněk
Příklad 1
Dne 19. 7. 2018 nastoupil u zaměstnavatele do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek pracovník, který současně vedle zaměstnání již několik let podniká a platí v letošním roce zálohy na pojistné v minimální zákonné výši, tedy 2 024 Kč měsíčně. Za měsíc červenec mu byl zúčtován hrubý příjem 4 820 Kč, což je méně než minimální mzda a dokonce méně než poměrná část minimální mzdy, přičemž lze reálně očekávat, že jeho příjmy v dalších měsících budou „balancovat“ na hranici minimální mzdy. Jak postupuje zaměstnavatel při placení pojistného a jak se posuzuje v případě souběhu zaměstnání s podnikáním hlavní a vedlejší zdroj příjmů?
Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění a dodržení minima ve zdravotním pojištění je důležité, kterou svoji činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší, zdroj příjmů. Hlavním zdrojem příjmů mohou být pro tento účel buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s některými dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že příjmy po odpočtu výdajů v podnikatelské činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné, resp. údaje uvedené na titulní straně Přehledu podávaného OSVČ. Nicméně tuto důležitou skutečnost sděluje pojištěnec zdravotní pojišťovně podle skutečnosti tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání (a zálohy již nebude platit).
V případě tohoto souběhu je rozhodující, zda a v jaké výši platí zaměstnanec zálohy na pojistné ve své podnikatelské činnosti. Pokud takový zaměstnanec odvádí zdravotní pojišťovně měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna 2018 nejméně v částce 2 024 Kč), postupuje zaměstnavatel ve smyslu § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), podle kterého neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání podniká a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné. Vyměřovacím základem je u takového zaměstnance skutečně dosažený příjem bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. Analogicky tedy není ani povinností zaměstnavatele odvést pojistné z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Rozsah pracovního úvazku nemá v podstatě význam, vždy se posuzuje výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce.
S ohledem na reálnou výši příjmů musí být alespoň v jedné z činností zajištěno v příslušném kalendářním měsíci placení pojistného s ohledem na zákonné minimum, což je zabezpečeno tím, že buď je v zaměstnání dodržen minimální vyměřovací základ (třeba i formou dopočtu a doplatku pojistného do příslušného zákonného minima), nebo zaměstnanec jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.
Skutečnost, že zaměstnanec současně podniká jako OSVČ a platí alespoň minimální zálohy, prokazuje zaměstnavateli čestným prohlášením, které si zaměstnavatel založí ve mzdové evidenci jako rozhodný doklad pro placení pojistného.
Poznámka
Je žádoucí, aby v textu každého čestného prohlášení byla uvedena formulace o tom, že případnou změnu oznámí zaměstnanec zaměstnavateli do osmi dnů. Pokud totiž zaměstnanec čestně prohlašuje určitou skutečnost, tak tato má vždy přímý vliv na placení pojistného, nejčastěji v tom smyslu, že se nemusí při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ. Avšak když se takto deklarované podmínky změní a dikce zákona již není naplněna, má tato nová situace vždy dopad do placení pojistného zaměstnavatelem.
Příklad 2
Zaměstnanci byl odejmut invalidní důchod, počínaje dnem 14. 5. 2018 již není ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, vztahuje se tedy na něho v této souvislosti povinnost odvodu pojistného alespoň z (poměrné části) minimálního vyměřovacího základu. V květnu však pracoval pouze do pondělí 21. 5. a od úterý 22. 5. mu byla vystavena pracovní neschopnost, trvající do 5. 6. Za měsíc květen mu byl zúčtován hrubý příjem ve výši 3 500 Kč. Jak v tomto případě postupuje zaměstnavatel při výpočtu výše pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ?
Dnem odejmutí důchodu přestává být tento zaměstnanec ve zdravotním pojištění osobou, za kterou platí pojistné stát, a vztahuje se tedy na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy). Nicméně v měsíci květnu je zapotřebí vzít v úvahu dvě okolnosti, snižující minimální vyměřovací základ na poměrnou část, a to ve vazbě na kalendářní dny, ve kterých tyto skutečnosti (tj. odejmutí důchodu a nemoc) trvaly. Jelikož byl tento zaměstnanec do dne 13. 5. registrován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii“ a od 22. 5. byl uznán práce neschopným, musí být z hlediska placení pojistného odvedeno pojistné alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec pracoval. Protože se jedná o celkem 8 kalendářních dnů (14. 5. až 21. 5.), vypočte se poměrná část minimálního vyměřovacího základu následovně:
PČ MIN VZ = (8 / 31) x 12 2000 = 3 148,38 Kč.
Pojistné za měsíc květen musí být odvedeno alespoň z vyměřovacího základu 3 148,38 Kč. Vzhledem k tomu, že hrubý příjem zaměstnance činil v tomto měsíci 3 500 Kč, je pojistné z této částky odvedeno v souladu se zákonem, žádný dopočet se neprovádí. Pokud by však byla hrubá mzda zaměstnance nižší než poměrná část minimálního vyměřovacího základu, vypočtená výše uvedeným způsobem (příjem za květen by byl například 3 000 Kč), musel by zaměstnavatel provést doplatek pojistného z rozdílu vyměřovacích základů. Tento doplatek by hradil zaměstnanec (prostřednictvím zaměstnavatele) za předpokladu, že nižší zúčtovaný příjem nebyl zapříčiněn překážkami v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 207 až 209 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Příklad 3
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr ke dni 30. 6. 2018 a k tomuto datu byl kódem „O“ odhlášen od placení pojistného u jeho zdravotní pojišťovny. Do měsíce července 2018 byla tomuto bývalému zaměstnanci zúčtována odměna ve výši 2 000 Kč. Jak má zaměstnavatel postupovat z hlediska plnění oznamovací povinnosti a výpočtu výše pojistného včetně vazby na minimální vyměřovací základ? Kromě toho tento zaměstnanec přestoupil k datu 1. 7. 2018 k jiné zdravotní pojišťovně, což se zaměstnavatel dozvěděl víceméně náhodou. Které zdravotní pojišťovně náleží platba pojistného?
V souvislosti s výpočtem výše pojistného a jeho následným odvodem příslušné zdravotní pojišťovně je zapotřebí respektovat skutečnost, že pojistné se poukazuje ve prospěch té zdravotní pojišťovny, u které je zaměstnanec pojištěn v kalendářním měsíci, do kterého je mu zúčtován příjem podléhající povinnosti placení pojistného.
V daném případě se odměna 2 000 Kč posuzuje ve smyslu § 3 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb. jako příjem zúčtovaný bývalému zaměstnanci po skončení zaměstnání. Z tohoto důvodu podléhá zúčtovaný příjem povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Protože dotyčná osoba již není zaměstnancem, nevzniká zaměstnavateli z titulu tohoto příjmu povinnost přihlašovat bývalého zaměstnance na měsíc červenec u zdravotní pojišťovny. Zaměstnavatel rovněž neprovádí za této situace dopočet do minimálního vyměřovacího základu, pojistné tedy bude odvedeno ze skutečně zúčtovaného příjmu 2 000 Kč v úhrnné výši 270 Kč.
Otázka odvodu pojistného „správné“ zdravotní pojišťovně je vpravdě zásadní, neboť placení pojistného na účet jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je bývalý zaměstnanec pojištěn, s sebou nese odpovídající důsledky, zejména pak vznik dlužného pojistného a penále. V těchto případech doporučuji zaměstnavateli si dotazem u zdravotní pojišťovny ověřit, zda pojištěnec (bývalý zaměstnanec) nezměnil v daném časovém období zdravotní pojišťovnu. Vzhledem k realizované změně zdravotní pojišťovny bude pojistné ve výši 270 Kč odvedeno na příslušný příjmový účet té zdravotní pojišťovny, ke které pojištěnec k datu 1. 7. 2018 přestoupil.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.