Přemístění obchodního majetku mezi členskými státy Evropské unie z pohledu DPH

Z hlediska ZDPH je tato transakce přemístěním zboží v rámci jednoho subjektu z ČR do jiného členského státu EU, tedy při splnění daných podmínek ZDPH jde o osvobozené dodání zboží do EU. V českém přiznání k DPH se přemístění vykáže na řádku 20 přiznání k DPH, a to k 5. 4. 2018. Přemístění bude vykázáno také v českém souhrnném hlášení, a to s uvedením slovenského daňového identifikačního čísla společnosti pod kódem „1“. Ve slovenském přiznání k DPH bude vykazováno dle slovenských pravidel. Případně se také vykáže plnění v Intrastatu.

Přemístění zboží z Německa do ČR se vykazuje jako pořízení zboží, a tedy přiznaná DPH bude uvedena na řádku 3 přiznání k DPH a nárok na odpočet DPH se uplatní na řádku 43 přiznání k DPH. V souhrnném hlášení se tento směr nevykazuje, ale v kontrolním hlášení se přemístění uvádí v sekci A.2. Případně se také vykáže plnění v Intrastatu. K přepočtu se použije kurs České národní banky či Evropské centrální banky platný ke dni, kdy má plátce DPH povinnost přiznat daň (tj. ke dni přemístění). Pevný účetní kurs totiž používá pouze česká účetní jednotka.

Tato transakce nepředstavuje přemístění zboží ve smyslu ZDPH. Jde o standardní dodání zboží do jiného členského státu EU, a jelikož jsou splněny podmínky pro aplikaci osvobození od DPH, tak bude český plátce DPH fakturovat bez DPH a dodání zboží vykáže na řádku 20 přiznání k DPH a v souhrnném hlášení pod kódem „0“.

Protože služby poskytované v rámci jednoho právního subjektu se nepovažují za zdanitelné plnění, tak nebude přeúčtování od zřizovatele na odštěpný závod vykázáno z pohledu DPH vůbec. Zřizovatel a odštěpný závod (dříve organizační složka) je totiž jeden právní subjekt a daný odštěpný závod lze chápat jako součást svého zřizovatele. Služby se tedy na rozdíl od přemístění zboží v DPH výkazech neuvádějí.

Podle § 25 odst. 2 ZDPH vzniká plátci DPH při přemístění zboží povinnost přiznat daň dnem přemístění zboží do ČR. V tomto případě měla být transakce vykázána za zdaňovací období leden 2018. Opravu vykazování lze vyřešit formou podání dodatečného přiznání k DPH a následného kontrolního hlášení za leden 2018, kdy vznikla povinnost přiznat DPH, ale vznikl také nárok na odpočet DPH. Plátce DPH tedy vykáže hodnotu plnění na řádku 3 (pořízení zboží z jiného členského státu EU) s tím, že aplikuje ke konverzi EUR směnný kurs platný ke dni povinnosti přiznat DPH (kurs účetní, kurs České národní banky nebo Evropské centrální banky). Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátci DPH rovněž nárok na odpočet DPH, a proto se vykáže stejná hodnota na řádku 43 (nárok na odpočet DPH ze zdanitelných plnění vykázaných na řádcích 3 až 13). V dodatečném přiznání k DPH se přitom vyplní pouze tyto dva řádky, nikoliv celé přiznání s původními daty. Následné kontrolní hlášení se naopak podává včetně původních dat s promítnutím opravy v sekci A.2. Jelikož je výsledkem dodatečného přiznání k DPH nezměněná daňová povinnost, tak je plátce DPH povinen uvést i důvody pro podání dodatečného přiznání. Protože je výsledná daňová povinnost nulová, tak by neměly být uplatněny úroky z prodlení (stanovení však nelze vyloučit). V praxi by však mohlo být řešením vykázání transakce v řádném přiznání k DPH a v kontrolním hlášení za aktuální zdaňovací období [s aplikací zásady hospodárnosti (§ 104 ZDPH) a z důvodu, že celková daňová povinnost je nulová].

Oprava vykazování se provede formou podání dodatečného přiznání k DPH a následného kontrolního hlášení za leden 2018, protože jde o nesprávné vykázání plnění. Oprava se provede za zdaňovací období, kdy bylo nesprávně vykázáno, a dále, kdy vznikla povinnost přiznat DPH z titulu dovozu, ale vznikl také nárok na odpočet DPH. Plátce DPH tedy vykáže hodnotu plnění s minusem na řádku 3 (pořízení zboží z jiného členského státu EU) a v kladné hodnotě na řádku 7 (dovoz zboží). Ve stejném zdaňovacím období vzniká plátci DPH rovněž nárok na odpočet DPH, který se jak u pořízení zboží z EU, tak u dovozů uvádí na řádku 43 přiznání k DPH, a proto se řádek 43 v tomto případě neopravuje. V dodatečném přiznání k DPH se přitom vyplní pouze tyto dva řádky (řádky 3 a 7, kde se vlastně přehodí transakce na správný řádek), nikoliv celé přiznání s původními daty. Následné kontrolní hlášení se naopak podává včetně původních dat s promítnutím opravy, kde se prakticky odstraní ze sekce A.2. přemístění zboží z EU (dovozy se do kontrolního hlášení neuvádějí). Jelikož je výsledkem dodatečného přiznání k DPH nezměněná daňová povinnost, tak je plátce DPH povinen uvést i důvody pro podání dodatečného přiznání.

Česká společnost neuskutečňuje přemístění vlastního obchodního majetku na Slovensko, protože tato transakce představuje zasílání zboží, a to přesto, že na Slovensku má společnost slovenské daňové identifikační číslo pro účely DPH. Protože příjemci nejsou osoby registrované k dani, tak se nemůže jednat o dodání zboží do jiného členského státu EU osvobozené od DPH. Česká společnost tak musí aplikovat na dodání zboží na území ČR českou DPH a dodání zboží bude vykázáno na řádku 1 nebo 2 přiznání k DPH a v sekci A.5. kontrolního hlášení. Protože česká společnost překročila práh pro zasílání zboží do jiného členského státu EU (který je v každé zemi rozdílný), tak se česká společnost musela registrovat k DPH na Slovensku a ze zásilek na Slovensko musí odvádět slovenskou DPH. Zásilky na Slovensko bude česká společnost vykazovat v českém přiznání k DPH na řádku 24 přiznání k DPH [zasílání zboží do jiného členského státu EU – podle pokynů k přiznání k DPH platí, že v případě zasílání zboží podle § 8 ZDPH se do tohoto řádku uvádí hodnota zaslaného zboží z tuzemska do jiného členského státu EU s místem plnění v jiném členském státě EU, pokud hodnota zasílaného zboží přesáhne registrační limit uvedené země (hodnoty registračního limitu pro jednotlivé členské státy EU jsou uvedeny orientačně v přehledu na konci pokynů – pro Slovensko cca 35 000 EUR), nebo je považován za místo plnění při zasílání zboží jiný členský stát EU] a dále ve slovenském přiznání k DPH.