Účetnictví efektivně

Vydáno: 21 minut čtení

V tomto příspěvku si naznačíme postupy pro „efektivní“ vedení účetnictví, tj. jak účtovat, aby účetnictví bylo co nejméně pracné, a tedy co nejméně časově náročné. Přitom ale, aby bylo vedeno správně a poskytovalo veškeré potřebné výstupy pro všechny uživatele (výkazy, informace pro řízení atd.). Zmíníme se tedy o tom, jak využívat možností moderních účetních softwarů a elektronické komunikace, jak využívat vnitřních kontrolních vazeb v účetnictví k průběžné kontrole účtování atd.

Účetnictví efektivně
Ing.
Miroslav
Bulla
Účetnictví je samozřejmě nutné vést v souladu s účetními předpisy, účetní jednotky se však v běžné podnikatelské praxi při účtování logicky snaží (a musí snažit) šetřit své provozní náklady na vedení účetnictví a administrativu vůbec. Rovněž účetní firmy vedoucí externě účetnictví svým klientům se jistě snaží vést toto účetnictví v souladu s účetními předpisy, ovšem samozřejmě ho vedou (a musí vést) pokud možno co
nejefektivnějším
způsobem, aby i cenou za tuto službu uspěly v konkurenčním prostředí, realizovaly nějaký zisk a šetřily i náklady svých klientů na vedení účetnictví.
 
Nastavení účetního softwaru
Základním předpokladem pro efektivní vedení účetnictví je mít k dispozici kvalitní účetní software vhodný pro účetní jednotku, jejíž účetnictví účetní vede. Pro účetní firmu s větším počtem spíše
menších
účetních jednotek je zpravidla vhodnější nějaký jednoduchý (krabicový) účetní software, uživatelsky přístupný, který umožňuje operativnější práci, je jednoduše nastavitelný a samozřejmě výrobcem pravidelně aktualizovaný. Naopak například pro
větší
výrobní firmu je vhodnější již nějaký rozsáhlejší (a tím i dražší) účetní software nastavený účetní jednotce na míru s moduly pro sklady, prodej, obchod apod. Tento systém by zde měl umožnit automatizaci rutinních operací a zefektivnit provoz firmy.
Je vhodné využívat možností používaného účetního softwaru a usnadnit si tak svou práci. Je ideální, pokud má účetní možnost, resp. je schopen, si dle potřeby průběžně nastavovat a „přizpůsobovat“ používaný účetní software. U některých účetních prací se při použití efektivnějších postupů a vhodného nastavení účetního softwaru zkrátí jejich časová náročnost třeba i na polovinu či třetinu dosavadního času (stahování elektronických výpisů z banky, generování opakujících se faktur atd.).
Účetní software je možné si obecně „přizpůsobovat“ například následujícími způsoby:
Klíčové pro vedení kvalitního účetnictví je nastavení
účtového rozvrhu.
Mimo jiné je třeba jednotlivé účty nastavit tak, aby pohledávky a závazky byly rozčleněny na krátkodobé a dlouhodobé, opravné položky byly rozčleněny podle druhů aktiv, ke kterým jsou tvořeny. Především nákladové účty je třeba členit tak, aby bylo možné získávat požadované informace pro potřeby řízení účetní jednotky (především účty 501, 518 atd.). Je samozřejmě vhodné náklady a výnosy členit pokud možno na daňově účinné a daňové neúčinné, usnadní se tím výrazně zjišťování daňového základu apod. Je třeba velmi pečlivě nastavit, do kterého řádku příslušného výkazu se mají zůstatky jednotlivých účtů zahrnovat. Tato nastavení je třeba upravovat v každém účetním období v závislosti na legislativních změnách a potřebách účetní jednotky.
Je třeba si postupně nastavit ve všech agendách
předkontace
pro jednotlivé účetní případy (včetně „analytik“), aby se co nejvíce účetních případů účtovalo automatizovaně a účetní ručně účtoval či upravoval zaúčtování pouze některých specifických účetních případů (používaných spíše jen výjimečně). Mnohdy se však spousta účetních operací účtuje zbytečně ručně, i když lze nastavit automatizované zaúčtování daného typu účetních případů (například přijaté faktury za materiál MD 111, 343/D 321, bankovní poplatky MD 568/D 221).
Důležité je i vhodné nastavení
členění daně z přidané hodnoty (DPH)
tak, aby se správně a jednoduše sestavilo Přiznání k DPH. To je důležité hlavně v současnosti, kdy je problematika DPH rok od roku složitější – viz přenesení daňové povinnosti u obchodování s partnery z Evropské unie, stavební a montážní práce, zdaňování přijatých a poskytnutých záloh atd.
Je vhodné si v účetním softwaru nadefinovat různé
filtry a výběry
z dat, umět vyhledávat požadované položky atd. pro usnadnění práce (například faktury jednoho odběratele, nevyčerpané zálohy, nedaňové náklady atd.). Umět si používané filtry uložit s možností provádět příslušný výběr jedním kliknutím.
Každodenní praxí je dnes využívání různých
exportů dat
z účetnictví, například zasílání dokladů a dat ve formátu PDF či XLS (zasílání vydaných faktur v PDF, informace pro vedení, pro obchodní partnery). Je třeba dobře ovládat způsoby exportu do PDF či XLS tvaru, tj. být schopen vyexportovat prakticky cokoliv z účetnictví do PDF dokumentu či do excelového souboru pro další editaci.
Je vhodné si v účetním softwaru nastavit a používat
hromadné rozesílání
vydaných faktur, výplatních pásek, upomínek a jiných dokumentů například prostřednictvím e-mailu v PDF tvaru.
V případě potřeby je vhodné si i upravit či nadefinovat své
vlastní výstupy
z účetnictví na míru, tj. faktury, jiné doklady, sestavy (například vlastní formuláře vydaných faktur, upomínek – se stupňováním důrazu upomínání, zápočtů – dohody či jednostranné zápočty, členění pohledávek a závazků podle splatnosti atd.).
Většina účetních softwarů umožňuje po zadání identifikačního čísla osoby (IČO) odběratele či dodavatele do
adresáře firem
v účetním softwaru automaticky natahovat údaje o této firmě z internetu z informačního systému ARES (Administrativní registr ekonomických subjektů) a bankovní spojení z registru DPH. Není pak třeba u daného obchodního partnera zadávat jeho název, adresu, bankovní spojení atd. Dále je možné si takto ověřovat platnost daňového identifikačního čísla (DIČ), zda jde o nespolehlivého plátce DPH z registru DPH, záznamy o obchodních partnerech v insolvenčním rejstříku apod.
Účetní firma by při účtování více účetních jednotek měla pokud možno používat u všech účetních jednotek
obdobné nastavení
číselných řad, účtových rozvrhů, předkontací, členění DPH a účetní postupy vůbec, aby mohla využívat výhod obdobného účtování těchto účetních jednotek (určitá jednotnost, obdobné postupy).
Při zahájení účtování
nové firmy
je vhodné jako základní databázi použít (zkopírovat) již využívanou, a tím i dobře nastavenou účetní databázi, samozřejmě je třeba vymazat veškeré doklady a zaúčtování, které se netýkají nové firmy.
Účetní software, který tyto zcela standardní funkce neumožňuje, může být zastaralý a je vhodné uvažovat o jeho změně za nějaký modernější účetní software. Tato změna může ušetřit hodně práce a účetní činnosti hodně zefektivnit.
 
Využívání elektronické komunikace
Pro efektivní vedení účetnictví je třeba využívat výhod elektronické komunikace (časová úspora, menší chybovost, uživatelské pohodlí, úspora poštovních poplatků a nákladů na tisk atd.). Dnes již každý účetní podává elektronicky
Přiznání k DPH a Kontrolní hlášení k DPH.
To je nejefektivnější provádět přímo z účetního softwaru, tj. bez nutnosti využití aplikace EPO či nutnosti přihlašování se do datové schránky apod. Samozřejmostí je i využívání
elektronického bankovnictví,
tj. exportu platebních příkazů k úhradě z účetního softwaru do banky a import bankovních výpisů z účtu z banky do účetního softwaru a jejich automatizované zaúčtování.
Je vhodné využívat i další způsoby elektronické komunikace:
Velmi užitečnou službou pro účetní fungující již několik let je tzv.
daňová informační schránka
(DIS). Tato služba umožňuje získávat informace ze spisů vedených daňovou správou týkajících se daného poplatníka. Umožňuje poplatníkovi zjišťovat on-line přes internet například informace o stavech a obratech daňových účtů poplatníka, a dávat tak do souladu s tímto stavem i stav daňových účtů v účetnictví. Tento stav lze zjišťovat i zpětně, například k rozvahovému dni pro účely inventarizace vztahů s finančními úřady.
Elektronická fakturace,
kdy se k přenosu faktur mezi obchodními partnery nevyužívá papír, ale faktury se přenáší elektronicky (e-fakturace). Využívá se mnoho způsobů elektronické fakturace (formáty EDI, ISDOC, XML atd.) se zaručeným elektronickým podpisem či elektronickou značkou. Na straně odběratele se pak přijatá faktura nemusí pořizovat ručně, není ji třeba ani tisknout a archivovat v listinné podobě.
Poznámka:
Faktury se běžně zasílají i
e-mailem ve formátu PDF
bez elektronického podpisu či značky. Tento způsob zasílání faktur se ovšem za elektronickou fakturaci nepovažuje. Jde v podstatě o zaslání „běžné“ faktury elektronicky (e-mailem) s tím, že se pouze místo vytištění odběratelem a zaslání klasickou poštou dodavateli pošle poštou elektronickou a vytiskne si ji až sám odběratel (a pro svou potřebu i dodavatel). Nicméně i v tomto případě jde určitě o užitečnou možnost pro rozesílání faktur. Zpravidla je třeba nastavit do adresáře u příslušných odběratelů jejich e-mailovou adresu pro příjem faktur a příslušné faktury pak hromadně odesílat v PDF formátu.
Účetní software by měl umožňovat
export výkazů
(Rozvaha a Výkaz zisku a ztráty), které se jako vybrané údaje z účetnictví přikládají jako povinná příloha přiznání k dani z příjmů, které je zpravidla třeba podávat elektronicky.
V praxi nemusí být celá účtárna na jednom místě, některé účetní agendy se mohou zpracovávat z více oddělení či provozoven, je pak třeba zajistit vzájemné propojení těchto míst. To lze řešit například
využitím vzdáleného přístupu,
kdy uživatelé mohou pracovat s účetními daty on-line (pořizovat doklady, vystavovat a tisknout faktury, účtovat) umístěnými na serveru například v sídle firmy ze vzdáleného místa (z domova, z provozovny, od zákazníka). Těchto možností lze s výhodou využít mimo jiné při vedení účetnictví účetní firmou pro klienty.
Klient
pak může zpracovávat například pouze základní prvotní doklady (faktury, pokladnu, sklady), či si data pouze prohlíží, účetní firma pak provádí účtování, uzávěrkové práce atd. Účetní i
klient
pak mají k dispozici kompletní účetní databázi a
klient
má úplný přehled o hospodaření své firmy.
Tyto jednotlivé způsoby elektronické komunikace by měly vést k výraznému zjednodušení náročné práce ve finanční účtárně (ekonomickém úseku apod.) každé firmy a k velké časové úspoře. Naopak nevyužívání těchto výhod elektronické komunikace může být v dnešní době doslova hazardováním s finančními prostředky i časem účetních. Účetní se proto musí aktivně zajímat o tyto možnosti a zavádět je do své účetní praxe.
 
Postup práce při účtování
Uvádíme zde několik dalších doporučení pro každodenní účtování:
Je vhodné využívat různých možností vystavování
opakujících se dokladů
všeho druhu, například kopírováním z předchozích období či jejich automatické generování ze vzorových dokladů. Například u přijatých faktur opakujících se každý měsíc stačí zkopírovat předchozí fakturu, upravit datum, variabilní symbol (VS), příp. částku, a faktura je pořízena během několika vteřin. Některé aplikace umožňují například hromadně vygenerovat pravidelně se opakující vydané faktury za nájem na počátku měsíce. To znamená, že je vhodné maximálně „zautomatizovat“ pořizování dokladů.
Při hromadném vystavování faktur na základě podkladů k fakturaci (fakturace spotřeby energie, nájmů, služeb atd.) je vhodné vyžádat si i
součet
všech položek, které mají být vyfakturovány, a tento součet si pak odsouhlasit na součet vystavených faktur. Jde o velmi rychlou kontrolu správnosti a úplnosti provedené fakturace.
Pokud je to možné, je rychlejší a méně časově náročné provádět operace
hromadně,
například bankovní výpisy stahovat jedenkrát za měsíc (samozřejmě pouze u menších účetních jednotek), u větších účetních jednotek častěji, ale není příliš efektivní stahovat bankovní výpisy denně při dvou až třech pohybech za den. Ze stejných důvodů je vhodné pořizovat hromadně i přijaté faktury, pokladnu apod. To znamená, neskákat v průběhu dne stále z jednoho typu činností na druhý (tzv. úspory z rozsahu).
Zbytečně se nezatěžovat například
časovým rozlišením nákladů
u nevýznamných částek (pojistné, předplatné novin a časopisů, telekomunikační služby, drobné nákupy atd. na přelomu roku), kdy v souladu s bodem 6.4. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019 – Náklady a výnosy a s vytvořenou vnitřní účetní směrnicí není nutné časové rozlišení používat. To znamená, že náklady na telefony, pojistné na přelomu účetního období je zpravidla možné účtovat v plné výši do nákladů. Někteří účetní časově rozlišují každou drobnou položku, a naopak neúčtují či účtují nesprávně o jiných daleko významnějších operacích, jejichž cílem je rovněž zajistit věrné zobrazení skutečnosti (nedokončená výroba, dohadné položky, opravné položky, odpisy, rezervy atd.).
Poznámka:
Je zcela nereálné, aby účetnictví bylo po všech stránkách dokonalé, byla časově rozlišena každá koruna, zachycena každá změna ocenění. Takové účetnictví by bylo velmi nákladné a jeho efekt by nebyl úměrný těmto nákladům. V běžné účetní praxi je třeba ve firmách všech velikostí najít určitý kompromis mezi co nejpřesnějším zachycením skutečnosti a co nejnižšími náklady na vedení účetnictví. Snahou podnikatelů je minimalizovat provozní náklady a samozřejmě až příliš detailní účetnictví je pracnější a nákladnější.
Při zpracování bankovních výpisů je vhodné dosud
nejasné pohyby
na bankovním účtu účtovat na nějaký účet plateb k dohledání (například na účet 378, 379 či 395), aby byl v účetnictví i v průběhu účetního období správně zachycen stav bankovního účtu. Položky z tohoto účtu se pak postupně vyjasňují a jejich účtování se upravuje dodatečně.
K vyrovnání vzájemných závazků a pohledávek je vhodné provádět i jednostranné
zápočty.
Samozřejmě je nutné druhou stranu o provedeném zápočtu informovat. Takto je vhodné řešit i jen velmi těžko vymahatelné pohledávky. Nelze však započíst jakýkoliv závazkový vztah, je třeba respektovat platnou právní úpravu a neprovádět zápočty například promlčených pohledávek.
V každém případě je vhodné udržovat účetnictví v dobré kondici i během roku (čištění saldokonta, provádění vlastních kontrol atd.). Je třeba účtovat průběžně v průběhu celého roku, pravidelně a veškeré práce provádět s dostatečným předstihem, například práce související s účetní závěrkou pokud možno
průběžně v delším časovém intervalu,
aby těsně před sestavením účetní závěrky či před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání nedocházelo k časové tísni, a tím ke stresům z velkého množství nakumulovaných uzávěrkových prací. To se týká i jiných prací, například vyhotovování přiznání k DPH atd. Spěch a s ním spojený stres může vést k výraznému zvýšení rizika chyb a omylů, tomu je přece jen vhodnější se vyhnout.
Výsadou účetních je mimo jiné i
pečlivost,
nepůsobí dobře, pokud jsou u názvů účtů v účtovém rozvrhu a v textech účetních položek překlepy a pravopisné chyby. Tyto texty by měly být stručné a výstižné, není zpravidla důvod nepoužívat diakritiku. Jde o celkem nepodstatný detail, ale o kvalitě účetnictví (ale i účetního) může prozradit hodně.
Někdy je také nutné, aby účetní poněkud zkorigoval požadavky uživatelů účetních informací. Například vedení účetní jednotky či pracovníci z provozu vyžadují z účetnictví výstupy (různé sestavy, ekonomickou analýzu, doklady atd.) v podobě, která se z účetnictví získává jen velmi nesnadným a časově náročným způsobem. Je proto třeba jim nabídnout požadované informace v jiné podobě, které jdou získat efektivnějším způsobem, prostě si je do určité míry vychovávat.
Je třeba zajistit, aby se žádné účetní položky nepořizovaly ve větším rozsahu výhradně ručně, prakticky vše je možné importovat či kopírovat z předchozích záznamů, importovat z banky, příp. třeba i z excelových tabulek (například položky faktury). Dále je třeba, aby si účetní vytvořil své vlastní postupy práce, svůj vlastní systém zefektivňující práci při vedení účetnictví (například různé excelové tabulky jako podklady pro účtování a kontrolu zaúčtování, již zmíněná nastavení, filtry a sestavy v účetním softwaru atd.).
 
Kontrolní mechanismy v účetnictví
Účetnictví má v sobě zabudováno velké množství vnitřních kontrolních vazeb, kterých je možné v průběhu účetního období a při provádění účetní uzávěrky s úspěchem využívat při kontrole, zda účetnictví neobsahuje nějaké chybné postupy účtování, početní chyby, překlepy atd. Je vhodné tyto kontroly při vedení účetnictví využívat jako jeden z prvků vnitřního kontrolního systému. Jde například o následující kontrolní vazby a logické kontroly:
Je vhodné účty členit tak, aby byla usnadněna kontrola zůstatků účtů na analytickou evidenci, tj. aby šlo zůstatky
účtů dlouhodobého majetku
(účty z účtové třídy 0) kontrolovat na stav majetku v evidenci majetku (například analytické členění dle umístění majetku, dle druhu majetku). To jest například, aby souhrn vstupních cen, odpisů, oprávek a zůstatkových cen budov v účetnictví (účty 021, 081) seděl na tytéž údaje z modulu evidence majetku. Účetní si často nastavením účtů v účtovém rozvrhu tuto kontrolu znemožní či ji velmi znesnadní.
Obdobně by zůstatky na účtech jednotlivých
pokladen
(například 211) měly souhlasit se zůstatky jednotlivých pokladních knih a samozřejmě se skutečným stavem hotovosti v příslušné pokladně. Totéž platí i pro zůstatky na účtech
bank,
tzn. zůstatky na účtech jednotlivých bankovních účtů (například 221) by měly souhlasit na výpis z příslušného bankovního účtu.
Zůstatky na účtech
zásob
(112, 132) by pak měly souhlasit se stavem zásob ve skladové evidenci, k rozvahovému dni pak samozřejmě i se skutečným stavem zjištěným při inventarizaci atd., mělo by být možné ze skladové evidence zjistit, z jakých položek se skládá zůstatek například na účtu 112 atd.
U plátců
DPH
je vhodné provádět kontrolu stavu účtu 343 na Přiznání k DPH. Při provádění této kontroly je samozřejmě třeba brát v úvahu skutečnost, že přijatá zdanitelná plnění jsou účtována do jiného účetního období (například květen), než ve kterém je uplatněn odpočet DPH (například červen), což není zase až takový problém. Takto zkorigovaný zůstatek účtu 343 by měl odpovídat výši závazku z titulu DPH vůči finančnímu úřadu (příp. pohledávky při nadměrném odpočtu DPH) za poslední zdaňovací období. Tyto údaje by pak měly být v souladu se stavem daňového účtu DPH, který lze zjistit z Daňové informační schránky.
Při kontrole správnosti účtování je třeba brát v úvahu i skutečnost, že pohybům na některých nákladových účtech by měl odpovídat i pohyb na výnosových účtech. Například je-li pohyb na účtu 504-Prodané zboží, měl by být i pohyb na účtu 604-Tržby za zboží, rozdíl těchto účtů by měl vypovídat o obchodní marži z prodeje zboží. Podobný vztah je i mezi účty 541 a 641 (prodej dlouhodobého majetku), 542 a 642 (prodej materiálu), 546 a 646 (prodej pohledávek), 561 a 661 (prodej cenných papírů a podílů) atd. Mnohdy tyto účty (resp. příslušné řádky ve Výkazu zisku a ztráty) vzájemně nekorespondují, například prodaný materiál se účtuje místo na účet 542 na účet 501 apod.
O chybách při vedení účetnictví či špatném nastavení výkazů svědčí i nerovnost aktiv a pasiv v Rozvaze, či nesoulad hodnot v řádku Výsledek hospodaření běžného účetního období v Rozvaze a v řádku Výsledek hospodaření za účetní období ve Výkazu zisku a ztráty a výsledek hospodaření z výsledovky.
Při vedení účetnictví je vhodné využívat možnosti
saldokontní evidence
příslušných účtů a provádět během účetního období průběžně „párování“ saldokontních položek a „čistit“ saldokonto. Je třeba se saldokontem pracovat pravidelně, aby účetní měl přehled o jeho stavu a dobře se v něm orientoval. Účetní jednotka má pak i během účetního roku informace o tom, z jakých položek se vlastně skládají zůstatky jednotlivých saldokontních účtů (například 04x, 111, 131, 261, 3xx). Spousta chyb v účetnictví se zjistí právě v saldokontu, kde některé chybně zaúčtované účetní případy vyjedou jako nespárované a upozorní účetní na nesrovnalosti v účetnictví. Na konci roku pak nevznikají problémy s masovým pátráním po nespárovaných položkách a rozsáhlým čištěním saldokonta, účetní uzávěrka pak nemusí být tak časově náročná.
Domníváme se, že saldokontní evidence je vizitkou každého účetního.
U některých účetních jednotek je ovšem saldokonto ve velmi špatném stavu. Někde se vůbec nesleduje, jinde se sice sleduje, ale pouze zcela formálně, tj. „nečistí“ se, při roční závěrce se vytiskne bez ohledu na obsah. Při práci se saldokontem je vhodné postupovat následujícím způsobem:
Zůstatky saldokonta pohledávkových a závazkových účtů (například 311 a 321) by měly souhlasit se stavem neuhrazených vydaných, resp. přijatých, faktur z knih analytické evidence (kniha vydaných, resp. přijatých, faktur) a samozřejmě také se stavem příslušných účtů (311 a 321).
V saldokontu je vhodné sledovat i zůstatky jiných účtů než zmíněných účtů pohledávek a závazků 311 a 321, jde například o účty 04x, 111, 131, 261, 314, 324, 34x, 38x atd.
I při převzetí účetnictví, které je ve špatném stavu, je vhodné vyčistit saldokonto. To znamená zlikvidovat saldokontní položky, které se několik let přetahují z jednoho roku do druhého a o jejichž původu už nikdo nic neví, či již byly dávno vyrovnány. Vyrovnat saldokontní případy, které nebyly spárovány například z důvodu haléřových rozdílů, nejednotnosti párovacích údajů (účet, VS, párovací symbol, IČO atd.) a uvést saldokonto do souladu s knihou vydaných, resp. přijatých, faktur.
 
Závěrem
Pokud je účetnictví v dobrém stavu, tzn. je vyčištěné saldokonto, není tam velké množství nejasných položek, je zřejmé, z jakých položek se zůstatky jednotlivých účtů skládají, je optimalizováno vystavování faktur, pořizování přijatých faktur a dalších dokladů, pak i náročná účetní práce může účetní bavit a přinášet uspokojení. Na závěr proto všem účetním přejeme, aby byli ve snaze o vedení efektivního účetnictví co nejúspěšnější a dospěli ke stavu popsanému v předchozí větě.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.