Třístranný obchod

Vydáno: 13 minut čtení

Třístranný obchod je podle českého zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH “), zjednodušení, které umožňuje plátcům z jiných členských států vyhnout se legálně registraci k dani z přidané hodnoty v České republice. Protože § 17, který třístranný obchod v tuzemském zákoně o DPH upravuje, je implementací článků 141 a 197 směrnice 2006/112/ES , lze obecné principy tohoto zjednodušení aplikovat i na obchody, které mají místo zdanění v jiném členském státě, byť pro jistotu je pak lepší zkonzultovat možnost využití třístranného obchodu s daňovým poradcem konkrétního státu Evropské unie.

Třístranný obchod
Ing.
Petr
Vondraš,
Moore Stephens s. r. o.
 
Tři osoby ze tří států nebo mohou být jen ze dvou?
Třístranným obchodem je obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího.
Příklad 1
Česká společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) si objedná zboží od rakouské obchodní společnosti, která zadá výrobu zboží německému plátci DPH. S ohledem na geografickou polohu německého výrobce a českého zákazníka bylo ujednáno, že německý výrobce odešle zboží přímo z Německa do České republiky (ČR). Fakturu za zboží vystaví německý výrobce na rakouské daňové identifikační číslo (dále jen „DIČ“) svého rakouského zákazníka a ten vyfakturuje zboží pod svým rakouským DIČ českému odběrateli bez DPH.
Ve výše uvedeném příkladu se jedná o dvě obchodní transakce s jednou přepravou. Kdyby neplatilo zjednodušení v podobě třístranného obchodu, tak německý výrobce dodává zboží svému rakouskému zákazníkovi do ČR, čímž se rakouský zákazník stává identifikovanou osobou v ČR, protože v naší republice pořizuje zboží z jiného členského státu. Následný prodej mezi rakouským dodavatelem a českým odběratelem je již realizován v tuzemsku. Do 29. 7. 2017 by prodej mezi rakouským dodavatelem a českým odběratelem vedl k registraci rakouského dodavatele jako plátce DPH v ČR a k vystavení faktury za zboží s českou daní. Od 29. 7. 2016 platí, že při dodání zboží v tuzemsku osobou neusazenou v ČR, která není plátcem, tuzemskému plátci, vzniká povinnost zdanění tuzemskému plátci, čímž se dodavatel vyhne registraci k DPH. Nicméně i tak mu zůstává povinnost registrovat se v ČR coby identifikovaná osoba z důvodu pořízení zboží, a proto využití zjednodušení v podobě třístranného obchodu má stále smysl.
Zákon o DPH ani směrnice Evropské unie (EU) neříkají, že účastníci třístranného obchodu musí mít sídlo ve třech různých státech. Zákon o DPH uvádí, že musí být ve třech různých státech registrováni, směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice 2006/112/ES“), vyžaduje, aby byli účastníci třístranného obchodu ve třech různých státech identifikováni pro účely DPH. S ohledem na články 213 až 216 směrnice 2006/112/ES můžeme dát mezi zákonným termínem „registrováni“ a směrnicovým „identifikováni“ rovnítko, a pak lze využít zjednodušení v podobě třístranného obchodu i v případě, kdy se jej účastní sice tři subjekty, ale pocházející například jen ze dvou členských států EU.
Příklad 2
Český plátce Pianina, s. r. o., si objednal od vídeňského obchodníka pianino. Výrobcem hudebního nástroje byla rakouská rodinná firma se sídlem v Salzburgu, která po dohodě s obchodníkem pianino dovezla přímo českému plátci do jeho prodejny v Jindřichově Hradci. Protože vídeňský obchodník byl kromě Rakouska registrován k DPH i v Německu, poskytl pro tento obchod výrobci ze Salzburgu svoje německé DIČ, čímž byla splněna jedna z podmínek pro využití třístranného obchodu, a sice, že se jej účastní tři osoby registrované k dani ve třech různých státech. Konkrétně výrobce ze Salzburgu registrovaný v Rakousku, vídeňský obchodník registrovaný k DPH v Německu a český kupující registrovaný k DPH v ČR.
 
Mohou být do třístranného obchodu zapojeny čtyři subjekty?
V případě, kdy jsou do obchodu zapojeny více než tři subjekty, je potřeba určit, kdo bude součástí třístranného obchodu a kdo zůstane „mimo“. Klíčovým kritériem je, která dodávka je s přepravou a které jsou bez přepravy.
Příklad 3
Výrobce hudebních nástrojů ze Salzburgu, kterého známe z předchozího příkladu, je relativně malá firma. V případě, že není schopna sama pianino vyrobit, je domluvena s jinou rodinnou firmou, která vyrábí pianina v Linci, že si u nich pro svého zákazníka nechá pianino vyrobit. Samozřejmě s tím musí být odběratel srozuměn, což většinou je, protože salzburgská firma se v těchto případech zavazuje, že bude na výrobu v Linci dohlížet. Navíc pro zákazníka zůstává dodavatelem, protože sama od výrobce v Linci nástroj pro svého zákazníka kupuje. V daném případě tedy máme výrobce z Lince, který prodává pod rakouským DIČ, kupujícího ze Salzburgu vystupujícího v obchodní transakci taktéž pod rakouským DIČ, obchodníka z Vídně, který použije své německé DIČ, a konečného kupujícího z Jindřichova Hradce, který má české DIČ. Kupující ze Salzburgu objedná přepravce, který má vyzvednout pianino v Linci a odvézt je do Jindřichova Hradce. Právo nakládat se zbožím jako vlastník přechází na obchodníka ze Salzburgu převzetím pianina v Linci, prodej mezi výrobcem z Lince a obchodníkem ze Salzburgu je dodáním bez pohybu zboží s místem plnění v Rakousku a bude podléhat tamnímu zdanění. Přeprava z Lince do Jindřichova Hradce je přepravou vztahující se k dodání mezi obchodníkem ze Salzburgu a obchodníkem z Vídně. Protože jde zboží ze státu prvního prodávajícího do státu druhého kupujícího a účastníci obchodu jsou registrováni ve třech různých státech, přičemž první kupující (prostřední osoba) není registrován k DPH v ČR, kam bylo pianino dopraveno, uvede vídeňský obchodník na faktuře pro českého zákazníka, že se jedná o třístranný obchod, který bude v rakouském daňovém přiznání vykázán u obchodníka ze Salzburgu jako dodání do EU, v německém daňovém přiznání vídeňského obchodníka jako pořízení a dodání formou třístranného obchodu a v českém daňovém přiznání bude mít český kupující uvedeno pořízení zboží z jiného členského státu na ř. 3, protože pianino podléhá základní sazbě daně.
 
Český plátce coby první prodávající
Zjednodušení ve formě třístranného obchodu je v českém zákoně o DPH upraveno pro situaci, kdy je zboží pořízeno do ČR. Nicméně český plátce může v rámci třístranného obchodu být na různých pozicích – od prvního prodávajícího, přes prostřední osobu, až po koncového zákazníka. V případě, kdy je český plátce prvním prodávajícím, uskutečňuje dodání do jiného členského státu a jeho zásadním úkolem je pohlídat si splnění pravidel pro osvobození tohoto dodání.
Příklad 4
Český plátce dostal zakázku od rakouského plátce, u něhož si dodávku objednal plátce registrovaný k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání měl poslat český plátce finální dílo přímo zákazníkovi do Německa. Přepravu zajišťoval český plátce, který vyfakturoval dodání zboží do Německa rakouskému objednateli. Protože splnil podmínky dané § 64 zákona o DPH, osvobodil dodání zboží do Německa a v českém daňovém přiznání uvedl hodnotu zboží na ř. 20. Do souhrnného hlášení dal dodání pod kódem 0 na rakouské DIČ objednatele jako jakékoliv jiné dodání do jiného členského státu.
 
Český plátce coby prostřední osoba
Plátce v postavení prostřední osoby obchodní transakce má největší přínos z existence třístranného obchodu. Bez tohoto zjednodušení by se musel registrovat k DPH v zemi, kam mu bylo zboží dodáno, protože by v této zemi realizoval pořízení zboží z jiného členského státu a následně by v rámci tuzemského plnění v dané zemi prodával zboží konečnému kupujícímu povětšinou s daní daného státu. Díky třístrannému obchodu prostřední osoba jen vykáže nákup a prodej v daňovém přiznání ve státě, kde je již k DPH registrována, aniž by se musela registrovat ve státě, do něhož zboží pořídila a v němž je dále prodala.
Příklad 5
Český plátce dostal zakázku od rakouského plátce na výrobu formy pro odlitky pro automobilku v Rakousku. Na provedení zakázky se český plátce domluvil s podnikatelem registrovaným k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání poslal německý výrobce objednanou formu přímo do Rakouska a fakturu vystavil na českého plátce. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky třístranného obchodu, uvede český plátce hodnotu nakoupené formy na ř. 30 českého daňového přiznání a vystavenou fakturu na rakouské DIČ odběratele dá na ř. 31 českého přiznání. V této vystavené faktuře na rakouského plátce musí český plátce uvést, že se jedná o třístranný obchod. V souhrnném hlášení na rakouské DIČ odběratele uvede český plátce hodnotu dodání pod kódem 2.
 
Český plátce je kupujícím
Pro kupujícího spočívá výhoda třístranného obchodu v tom, že není prodej mezi prostřední osobou a kupujícím zatížen daní. Kupující, který pořizuje zboží od prostřední osoby, neuvádí ve svém daňovém přiznání tuzemský nákup, ale pořízení zboží z jiného členského státu.
Příklad 6
Český plátce si u rakouského výrobce objednal formu pro výrobu odlitků. Rakušan zadal výrobu osobě registrované k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání odeslal německý výrobce formu do ČR a vystavil fakturu na rakouského plátce. Ten připočetl svoji marži a vyfakturoval formu českému kupujícímu. Protože jsme ve zjednodušeném režimu třístranného obchodu, tak český plátce uvede do svého českého daňového přiznání na ř. 3 v základní sazbě daně pořízení zboží v podobě nákupu formy od osoby registrované k DPH v Rakousku a současně si nárokuje odpočet z pořízení na ř. 43, použije-li formu pro činnost, u níž má nárok na odpočet.
 
Rekapitulace vykazování v daňovém přiznání a souhrnném hlášení
Když je prodávající český plátce:
zboží fyzicky přepraví nebo odešle kupujícímu z ČR do členského státu kupujícího,
vystaví prostřední osobě daňový doklad, na kterém uvede DIČ prostřední osoby spolu s kódem země prostřední osoby a sdělením, že se jedná o osvobozenou transakci,
osvobozenou transakci deklaruje v daňovém přiznání na řádku 20,
uvede tuto transakci do souhrnného hlášení (kód způsobu plnění – 0).
Když je prostřední osoba český plátce:
vystaví kupujícímu daňový doklad, na který uvede DIČ s kódem země kupujícího, včetně sdělení, že se jedná o třístranný obchod,
uvede tuto transakci do souhrnného hlášení s označením kódu pro třístranné obchody (kód způsobu plnění – 2),
uvede do svého daňového přiznání informativní údaj o pořízení zboží z jiného členského státu prostřední osobou na řádku 30 a dodání zboží do jiného členského státu prostřední osobou na řádku 31.
Když je kupující český plátce:
v rámci svého daňového přiznání přizná a zaplatí DPH za pořízení zboží z jiného členského státu v základní sazbě na řádku 3 nebo ve snížené sazbě na řádku 4. Pokud bude mít nárok na odpočet z přijatého plnění, vykáže jej dle příslušné sazby daně buď na řádku 43, nebo na řádku 44 daňového přiznání.
 
Třístranný obchod v kontrolním hlášení
Z pohledu kontrolního hlášení není nákup zboží realizovaný prostřední osobou od prodávajícího pořízením zboží, které se vykazuje v kontrolním hlášení. V tom se objeví pouze nákup zboží, které kupující pořídí od prostřední osoby. Tento nákup se vykazuje v oddíle A2, kde je potřeba vyplnit daňové identifikační číslo prostřední osoby coby dodavatele, evidenční číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a výši daně dle příslušné sazby daně.
 
Třístranný obchod v koordinačních výborech
Již v roce 2004 řešili zástupci Komory daňových poradců a tehdy Ministerstva financí, zda hodnota třístranného obchodu vykázaná prostřední osobou jako prodej kupujícímu patří do výpočtu krátícího koeficientu dle § 76 zákona o DPH, či nikoliv. Závěr tehdy byl, že hodnotu třístranného obchodu nelze vyloučit z obratu a postup, kdy je hodnota třístranného obchodu zahrnuta do výpočtu koeficientu, je tedy v souladu se zákonem.
O rok později se koordinační výbor zabýval otázkou, zda je možné, aby se třístranného obchodu účastnila prostřední osoba se sídlem v ČR a její organizační složka registrovaná k DPH na Slovensku.
„V případě, kdy kupujícím je organizační složka prostřední osoby, vzniká výkladový problém, zda se i v tomto případě jedná o koupi zboží kupujícím od prostřední osoby, poněvadž organizační složka prostřední osoby nemá právní subjektivitu. Nemohlo by proto dojít ke koupi zboží – přesněji řečeno, nemohlo by dojít k uzavření obchodně závazkového vztahu mezi prostřední osobou a kupujícím s přechodem vlastnického práva ke kupovanému zboží z prostřední osoby na kupujícího,“
domníval se tehdy předkladatel příspěvku Radek Lančík. S tímto názorem se ztotožnilo i Ministerstvo financí, které potvrdilo, že v uváděném případě se nejedná o třístranný obchod, protože u prostřední osoby a kupujícího se jedná o jednu a tutéž osobu. Nicméně pokud by se jednalo na Slovensku o provozovnu českého plátce vystupujícího v pozici prostřední osoby, tak by se o třístranný obchod v podobě dodavatel například z Polska, prostřední osoba jako plátce z ČR a provozovna této prostřední osoby jako plátce na Slovensku jednat mělo. Důvodem je, že provozovna musí mít určitou samostatnost, zatímco organizační složka je přímá součást obchodní společnosti.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty