Třístranný obchod

Česká společnost s ručením omezeným (dále jen „s. r. o.“) si objedná zboží od rakouské obchodní společnosti, která zadá výrobu zboží německému plátci DPH. S ohledem na geografickou polohu německého výrobce a českého zákazníka bylo ujednáno, že německý výrobce odešle zboží přímo z Německa do České republiky (ČR). Fakturu za zboží vystaví německý výrobce na rakouské daňové identifikační číslo (dále jen „DIČ“) svého rakouského zákazníka a ten vyfakturuje zboží pod svým rakouským DIČ českému odběrateli bez DPH.

Český plátce Pianina, s. r. o., si objednal od vídeňského obchodníka pianino. Výrobcem hudebního nástroje byla rakouská rodinná firma se sídlem v Salzburgu, která po dohodě s obchodníkem pianino dovezla přímo českému plátci do jeho prodejny v Jindřichově Hradci. Protože vídeňský obchodník byl kromě Rakouska registrován k DPH i v Německu, poskytl pro tento obchod výrobci ze Salzburgu svoje německé DIČ, čímž byla splněna jedna z podmínek pro využití třístranného obchodu, a sice, že se jej účastní tři osoby registrované k dani ve třech různých státech. Konkrétně výrobce ze Salzburgu registrovaný v Rakousku, vídeňský obchodník registrovaný k DPH v Německu a český kupující registrovaný k DPH v ČR.

Výrobce hudebních nástrojů ze Salzburgu, kterého známe z předchozího příkladu, je relativně malá firma. V případě, že není schopna sama pianino vyrobit, je domluvena s jinou rodinnou firmou, která vyrábí pianina v Linci, že si u nich pro svého zákazníka nechá pianino vyrobit. Samozřejmě s tím musí být odběratel srozuměn, což většinou je, protože salzburgská firma se v těchto případech zavazuje, že bude na výrobu v Linci dohlížet. Navíc pro zákazníka zůstává dodavatelem, protože sama od výrobce v Linci nástroj pro svého zákazníka kupuje. V daném případě tedy máme výrobce z Lince, který prodává pod rakouským DIČ, kupujícího ze Salzburgu vystupujícího v obchodní transakci taktéž pod rakouským DIČ, obchodníka z Vídně, který použije své německé DIČ, a konečného kupujícího z Jindřichova Hradce, který má české DIČ. Kupující ze Salzburgu objedná přepravce, který má vyzvednout pianino v Linci a odvézt je do Jindřichova Hradce. Právo nakládat se zbožím jako vlastník přechází na obchodníka ze Salzburgu převzetím pianina v Linci, prodej mezi výrobcem z Lince a obchodníkem ze Salzburgu je dodáním bez pohybu zboží s místem plnění v Rakousku a bude podléhat tamnímu zdanění. Přeprava z Lince do Jindřichova Hradce je přepravou vztahující se k dodání mezi obchodníkem ze Salzburgu a obchodníkem z Vídně. Protože jde zboží ze státu prvního prodávajícího do státu druhého kupujícího a účastníci obchodu jsou registrováni ve třech různých státech, přičemž první kupující (prostřední osoba) není registrován k DPH v ČR, kam bylo pianino dopraveno, uvede vídeňský obchodník na faktuře pro českého zákazníka, že se jedná o třístranný obchod, který bude v rakouském daňovém přiznání vykázán u obchodníka ze Salzburgu jako dodání do EU, v německém daňovém přiznání vídeňského obchodníka jako pořízení a dodání formou třístranného obchodu a v českém daňovém přiznání bude mít český kupující uvedeno pořízení zboží z jiného členského státu na ř. 3, protože pianino podléhá základní sazbě daně.

Český plátce dostal zakázku od rakouského plátce, u něhož si dodávku objednal plátce registrovaný k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání měl poslat český plátce finální dílo přímo zákazníkovi do Německa. Přepravu zajišťoval český plátce, který vyfakturoval dodání zboží do Německa rakouskému objednateli. Protože splnil podmínky dané § 64 zákona o DPH, osvobodil dodání zboží do Německa a v českém daňovém přiznání uvedl hodnotu zboží na ř. 20. Do souhrnného hlášení dal dodání pod kódem 0 na rakouské DIČ objednatele jako jakékoliv jiné dodání do jiného členského státu.

Český plátce dostal zakázku od rakouského plátce na výrobu formy pro odlitky pro automobilku v Rakousku. Na provedení zakázky se český plátce domluvil s podnikatelem registrovaným k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání poslal německý výrobce objednanou formu přímo do Rakouska a fakturu vystavil na českého plátce. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky třístranného obchodu, uvede český plátce hodnotu nakoupené formy na ř. 30 českého daňového přiznání a vystavenou fakturu na rakouské DIČ odběratele dá na ř. 31 českého přiznání. V této vystavené faktuře na rakouského plátce musí český plátce uvést, že se jedná o třístranný obchod. V souhrnném hlášení na rakouské DIČ odběratele uvede český plátce hodnotu dodání pod kódem 2.

Český plátce si u rakouského výrobce objednal formu pro výrobu odlitků. Rakušan zadal výrobu osobě registrované k DPH v Německu. Podle smluvního ujednání odeslal německý výrobce formu do ČR a vystavil fakturu na rakouského plátce. Ten připočetl svoji marži a vyfakturoval formu českému kupujícímu. Protože jsme ve zjednodušeném režimu třístranného obchodu, tak český plátce uvede do svého českého daňového přiznání na ř. 3 v základní sazbě daně pořízení zboží v podobě nákupu formy od osoby registrované k DPH v Rakousku a současně si nárokuje odpočet z pořízení na ř. 43, použije-li formu pro činnost, u níž má nárok na odpočet.