Systém veřejného zdravotního pojištění potřebuje pravidelný přísun finančních prostředků na straně jedné proto, aby mohly být na straně druhé financovány hrazené služby, vykázané smluvními poskytovateli. Hlavními přispěvateli do systému jsou zaměstnavatelé, avšak právní úprava zdravotního pojištění zcela relevantně umožňuje, aby v některých specifických situacích nemuselo být za zaměstnance odvedeno za rozhodné období kalendářního měsíce (anebo dokonce i roku) žádné pojistné. Podívejme se nyní blíže na některé ze zákonných variant, kdy zaměstnavatel za zaměstnance žádné pojistné neodvede.
Kdy je u zaměstnance nulové pojistné v pořádku?
Ing.
Antonín
Daněk
Překážka v práci na straně zaměstnance trvající po celý kalendářní měsíc
Výčet překážek v práci na straně zaměstnance je uveden v § 191 až 205 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V této souvislosti jsou obzvláště významnými důležité osobní překážky, vyjmenované v § 191 zákoníku práce, mezi které patří například dočasná pracovní neschopnost zaměstnance (nemoc), ošetřování dítěte mladšího 10 let nebo jiného člena domácnosti, mateřská a rodičovská dovolená a další.
Pokud některá ze zákonem stanovených důležitých osobních překážek v práci trvá na straně zaměstnance po celý kalendářní měsíc, snižuje tato okolnost minimální vyměřovací základ fakticky až na nulu, což znamená, že za daný kalendářní měsíc nebude odvedeno žádné pojistné.
Kdy nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ
Obecně platí, že pojistné na zdravotní pojištění musí být zaměstnavatelem odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kdy z této povinnosti jsou taxativním výčtem vyňaty tyto osoby – zaměstnanci:
a)
s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kteří jsou držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
b)
kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,
c)
kteří celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku,
d)
kteří současně vedle zaměstnání vykonávají samostatnou výdělečnou činnost a odvádějí jako osoby samostatně výdělečně činné (dále jen „OSVČ“) zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši (tj. od ledna roku 2017 nejméně v částce 1 906 Kč),
e)
za které je plátcem pojistného stát,
pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období (kalendářní měsíc). Vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.
Z uvedeného například vyplývá, že pokud u některé z těchto osob trvá neplacené volno (případně neomluvená absence) po celý kalendářní měsíc, anebo z určitého důvodu není zúčtován žádný příjem, neplatí se pojistné.
Příklad 1
Zaměstnanec, pro kterého neplatí ustanovení o povinnosti dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ z důvodu registrace ve „státní kategorii“, pracuje na dohodu o pracovní činnosti a z důvodu nemoci není této osobě zúčtován v některém měsíci žádný příjem, resp. tento příjem je nižší než 2 500 Kč.
Osoba je na příslušný kalendářní měsíc jako zaměstnanec odhlášena, tudíž se neodvede žádné pojistné. Odhlášením nevznikne žádný problém, protože pojištěnec má řešeno zdravotní pojištění registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.
Příklad 2
Osobě celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku bylo poskytnuto po celý měsíc únor neplacené volno, žádné další příjmy tato osoba v měsíci únoru nevykázala.
Pokud je poskytnuto neplacené volno osobě celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku, neplatí se z titulu tohoto neplaceného volna žádné pojistné, resp. zaměstnavatel není povinen přihlížet k minimálnímu vyměřovacímu základu. Jestliže v průběhu zaměstnání nemá tato osoba v určitém měsíci po dobu celého tohoto měsíce žádný příjem ze zaměstnání (nemoc, neplacené volno aj.) ani ze samostatné výdělečné činnosti, sdělí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně. Za použití kódu „L“ (v tomto případě k datu 1. 2.) oznámí její zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné stát. Jakmile však bude mít tato zaměstnaná osoba opět příjmy započitatelné do vyměřovacího základu pro placení pojistného na zdravotní pojištění, oznámí zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně kódem „T“ (tj. k datu 28. 2.) ukončení nároku na zařazení této osoby do „státní kategorie“.
Když není osoba, za kterou platí pojistné stát, výdělečně činná, hradí za ni pojistné příslušné zdravotní pojišťovně pouze stát, a to v roce 2017 měsíčně v částce 920 Kč. Pokud však pracuje nebo podniká, obdrží zdravotní pojišťovna ještě další platby pojistného podle zákona.
Souběžné příjmy
U souběžných příjmů se pro účel dodržení zákonného minima sčítají v daném kalendářním měsíci příjmy ze všech zaměstnání, která zakládají účast na zdravotním pojištění.
Příklad 3
Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s příjmem převyšujícím hodnotu minimální mzdy. U druhého zaměstnavatele pak pracuje na dohodu o pracovní činnosti, kdy příjem v některých měsících činí alespoň 2 500 Kč, v jiných naopak nikoli (tedy je nižší než 2 500 Kč), někdy je i nulový.
U zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti platí:
–
V měsíci, ve kterém činí příjem alespoň 2 500 Kč, se pojistné odvádí ze skutečné výše dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 11 000 Kč. Zaměstnavatel má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
–
Jestliže příjem nedosáhne výše 2 500 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na takový měsíc odhlášena.
–
Měsíc, na který je osoba jako zaměstnanec odhlášena, neřeší ani zaměstnavatel ani pojištěnec, protože příjmem na základě pracovní smlouvy je zajištěn postup podle zákona.
Příklad 4
Předsedovi výboru Společenství vlastníků (dále jen „SV“) je jednou za tři měsíce vyplácena odměna ve výši 2 000 Kč.
Společenství vlastníků se zaměstnavatelem stává pouze tehdy, má-li placené členy výboru. Pokud by členové výboru za svoji práci žádnou odměnu nepobírali, pak SV problematiku zdravotního pojištění neřeší. Jestliže však bude SV alespoň jednomu členovi výboru odměnu (byť nepravidelně) vyplácet, musí se přihlásit do registru příslušné zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatel s povinností placení pojistného podle zákona a rovněž musí přihlásit tyto placené členy jako zaměstnance. Budou-li placení členové výboru pojištěni u více zdravotních pojišťoven, pak SV plní veškeré povinnosti u každé z nich. Ti členové výboru SV, kteří vykonávají tyto funkce bez nároku na odměnu, nebudou přihlašováni jako zaměstnanci u zdravotní pojišťovny vůbec, neboť se nejedná o zaměstnání, protože jim neplynou příjmy ze závislé činnosti.
Pojistné z částky 2 000 Kč se za měsíc, do kterého je odměna zúčtována, odvede bez dopočtu do minima tehdy, pokud předseda výboru:
-
má ještě jiné zaměstnání, ve kterém je odváděno pojistné alespoň z minima, eventuálně v měsíci zúčtování odměny by postačoval příjem v zaměstnání alespoň 9 000 Kč, nebo
-
současně podniká a platí si jako OSVČ alespoň minimální zálohy, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo
-
patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ (viz výše v části „Kdy nemusí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ“), což má SV taktéž doloženo.
V měsících, do kterých není zúčtována žádná odměna, se otázkou zdravotního pojištění nikdo nezabývá.
Kdyby však bylo placené členství ve SV jediným zaměstnáním, provádělo by SV příslušný dopočet do zákonného minima.
Příklad 5
Zaměstnanec měl v zaměstnání po celé měsíce prosinec a leden neplacené volno. Zaměstnavatel má k dispozici čestné prohlášení, že tento zaměstnanec si současně platí zálohy na pojistné jako OSVČ v minimální povinné výši.
Na tuto situaci lze vztáhnout výjimku uvedenou v § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 592/1992 Sb.“), kdy minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (pojistné z důvodu neplaceného volna nemusí být odvedeno) v situaci, kdy zaměstnanec jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což je tento případ. Obdobně by zaměstnavatel neplatil pojistné z titulu neplaceného volna ani tehdy, kdyby měl k dispozici potvrzení, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci
V některých situacích, kdy je
zaměstnanci poskytnuto neplacené volno
, se nemusí v takovém případě platit žádné pojistné, resp. nemusí být zaměstnavatelem dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.Příklad 6
Zaměstnanec byl na základě výsledků voleb uvolněn pro výkon veřejné funkce.
V tomto případě nedochází k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Zaměstnavatel, který neplacené volno poskytuje, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, tedy nebude platit za tohoto zaměstnance žádné pojistné. Ve mzdové evidenci zaměstnance však musí mít doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Příklad 7
Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem došlo k dohodě, že jeho (stálý) zaměstnavatel mu poskytne neplacené volno a zaměstnanec bude po tuto dobu pracovat pro jiného (přechodného) zaměstnavatele.
Zaměstnanec se může se svým (stálým) zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na určitou dobu, po kterou bude v České republice vykonávat práci pro jiného (přechodného) zaměstnavatele. S tímto přechodným zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění, vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.
V návaznosti na § 3 odst. 4 a odst. 6 zákona č. 592/1992 Sb. a § 13 zákona č. 592/1992 Sb. musí být dodržen minimální vyměřovací základ, současně však platí, že v případě souběžných zaměstnání se pojistné odvádí ze všech příjmů, zakládajících povinnost placení pojistného. Na základě těchto skutečností neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny doloží výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak oznamuje nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení zaměstnání a řádně platí pojistné.
Kdyby příjem u přechodného zaměstnavatele nedosáhl hodnoty minimálního vyměřovacího základu, provedl by tento zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, pokud by byl k tomu pověřen.
Závěrem
Žádné pojistné neodvádí zaměstnavatel ani v situaci, když se se zaměstnancem dohodne na poskytnutí neplaceného volna, přičemž zaměstnanec:
–
si na zdravotní pojišťovně vyřídí dlouhodobý pobyt v cizině, nebo
–
bude vykonávat výdělečnou činnost v některém ze států Evropské unie (EU), Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko) nebo ve Švýcarsku podle koordinačních pravidel EU [nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství (ES) č. 883/2004 ze dne 29. 4. 2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení; a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. 9. 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004, o koordinaci systémů sociálního zabezpečení].
Na příslušnou dobu, kdy zaměstnanec nebude v České republice zdravotně pojištěn, musí být i jako zaměstnanec odhlášen, třebaže pracovní poměr nadále trvá, neboť zaměstnanec (jako pojištěnec-fyzická osoba) není účasten českého systému veřejného zdravotního pojištění.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.