Plná moc v daňovém řízení

Plná moc je jednostranným prohlášením zmocnitele (osoby zúčastněné na správě daní) především o rozsahu zmocnění a o osobě, která byla zmocněna. Dokládá tedy navenek (vůči třetím subjektům, tedy i vůči správci daně), že se zmocnitel (zde daňový subjekt-stěžovatelka) dohodl na svém zastoupení s jinou osobou (zmocněncem) a že mezi zmocněncem a zmocnitelem byla o tomto zastoupení uzavřena smlouva. Ta má soukromoprávní povahu, typicky se jedná o smlouvu příkazní. Obsahem takové plné moci musí být především konkrétní rozsah zmocnění (srovnej § 28 odst. 1 daňového řádu ), ale též přesné uvedení osoby, která je k zastupování zmocněna, podpis zmocnitele a je také třeba, aby plná moc obsahovala datum, není-li okamžik počátku zastoupení, resp. jeho časové omezení určitou dobou vyjádřeno ve vlastním textu listiny, aby bylo zřejmé, od kterého konkrétního okamžiku je zmocněnec oprávněn úkony za zastoupeného činit. Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že zmocněnkyně stěžovatelky v den zahájení daňové kontroly disponovala plnou mocí udělenou stěžovatelkou k zastupování při daňové kontrole, mající všechny potřebné náležitosti. Tato plná moc nepochybně prokazovala, že k ujednání o zastupování došlo a byl z ní zřejmý také rozsah zastoupení včetně časové působnosti zmocnění mezi stěžovatelkou a její zmocněnkyní. Uvedený vztah zmocněnce a zmocnitele vznikl ještě před zahájením daňové kontroly. Pro nastoupení účinků zastoupení mezi stěžovatelkou a zmocněnkyní bylo dostatečné, že stěžovatelka nepochybně projevila vůli být zmocněnkyní zastoupena již v den, který předcházel zahájení daňové kontroly. Samotná skutečnost, že plnou moc stěžovatelka doručila (předložila) správci daně prokazatelně až den po zahájení daňové kontroly (18. 1. 2012), nemohla mít vliv na existenci oprávnění zmocněnkyně jednat za stěžovatelku již v den zahájení daňové kontroly. Pozdější předložení plné moci tak nebylo v tomto případě pro existenci vztahu zastoupení významné.