V návaznosti na článek s názvem Novela zákona o praní špinavých peněz a nový zákon o evidenci skutečných majitelů, který vyšel v časopisu Daně a právo v praxi v čísle 7-8/2021, nyní přinášíme bližší informace o definici skutečného majitele v návaznosti na zákon č. 37/2021 Sb. , o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ZEMS“). Definice dle ZEMS byla stručně zmíněna již v minulém článku. Nyní se zaměříme na výklad pojmu skutečný majitel zejména z pohledu Příručky evidování skutečných majitelů, vydané Ministerstvem spravedlnosti ve spolupráci s Finančním analytickým úřadem (dále jen „Příručka“) 1) a Metodického pokynu Finančního analytického úřadu č. 3 – zjišťování skutečného majitele čj.: FAU-46193/2021/03 2) (dále jen „Pokyn“). Obojí vychází z právní úpravy účinné od 1. 6. 2021. Je nutno podotknout, že ani Příručka ministerstva spravedlnosti, ani Pokyn Finančního analytického úřadu (dále jen: „FAÚ“), nejsou právně závazné. Jedná se o výklad pojmů těmito orgány, který může být určitým vodítkem či návodem zejména pro evidující osoby při určování skutečného majitele Jak je ale uvedeno i v samotném úvodu Příručky, závazným způsobem vykládat právní předpisy může jedině soud.
Skutečný majitel podle právní úpravy účinné od 1. 6. 2021
Vydáno:
15 minut čtení
Skutečný majitel podle právní úpravy účinné od 1. 6. 2021
JUDr. Ing.
Hana
Skalická,
Ph.D., BA,
advokátní kancelář
Skutečný majitel
Podle § 2 písm. e) zákona o evidenci skutečných majitelů
je skutečným majitelem fyzická osoba, která je koncovým příjemcem nebo osobou s koncovým vlivem
. Skutečným majitelem se tak fyzická osoba stane buď na základě jedné z těchto charakteristik (koncový příjemce nebo osoba s koncovým vlivem), často však budou přítomny obě zároveň. Jak je uvedeno v Příručce na str. 6: „Skutečným majitelem je člověk, který může mít pro sebe z právnické osoby (nebo z právního uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně významné příjmy, nebo člověk, který může fakticky právnickou osobu (nebo právní uspořádání) přímo nebo zprostředkovaně řídit, aniž je sám někým řízen. S koncovým příjemcem a osobou s koncovým vlivem se pojí požadavek na konečnost pozice a její potenciální povahu. Obě pozice jsou založeny již možností mít prospěch nebo uplatňovat rozhodující vliv.“
Koncový příjemce
Koncovým příjemcem
je podle § 2 písm. c) ZEMS osoba, která může mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádání podstatnou část z celkového majetkového prospěchu, tvořeného při činnosti nebo likvidaci právnické osoby nebo tvořeného při správě nebo zániku právního uspořádání („prospěch“), a tento prospěch dále nepředává. Hodnotí se, jestli je prospěch podstatný z hlediska právnické osoby nebo právního uspořádání, nikoli jestli je podstatný z hlediska příjemce. To definuje § 3 ZEMS, přičemž nezáleží na tom, zda koncový příjemce v určitém období prospěch reálně získal či ne (z