V první části našeho příspěvku, který byl publikován v minulém vydání časopisu, jsme se začali zabývat problematikou nákladů, jejich strukturou a ovlivnitelností při úsilí podnikatelů snižovat náklady jako složku podstatně ovlivňující možnost dosažení zisku. Zabývali jsme se tříděním nákladů, jejich evidencí, rozborem jednotlivých položek i jejich výpočty pomocí finanční matematiky. V tomto příspěvku dokončíme rozbor nákladů tzv. širším pohledem na obsah manažerského účetnictví, kdy rozebereme především kalkulační pohled na jejich výši, strukturu a funkci.
Náklady, jejich sledování, vykazování a řízení – II. část
Ing.
Jana
Bellová,
Ph.D.,
Ing.
Jaroslav
Zlámal,
Ph.D.,
Mgr.
Eva
Bohanesová,
Ph.D.
Kalkulace nákladů a jejich funkce
Pojem kalkulace a kalkulační vzorec
Jednou z podstatných složek sledování a řízení nákladů je nezbytné jejich sledování i z hlediska věcného, tj. podle výkonů (produktů, služeb). To je úkolem
kalkulací vlastních nákladů
.Kalkulace nákladů je přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrn na kalkulační jednici. Kalkulační jednice je určitý výkon (produkt nebo služba) vymezený měřící jednotkou, většinou jednotkou množství.
Podnikání je vždy založeno na vydání určité výše nákladů a podnikatel by měl již dopředu kalkulovat s jejich určitou výší, měl by sestavit tzv.
předběžnou kalkulaci
, aby věděl, zda jeho podnikatelský záměr je vůbec reálný, a zda mu zvolený obor a oblast podnikání přinesou očekávaný žádoucí efekt.Kalkulace nákladů je také nezbytným krokem ke zjištění a vyčíslení budoucí minimální ceny produkce nebo služby. Je důležité znát minimální hranici ceny, na které se musí výrobce či poskytovatel služeb pohybovat, aby ve své činnosti dosahoval zisku, resp. ve které oblasti nákladů by měl učinit možná úsporná opatření ke zvýšení zisku.
Ve všech formách cen, tedy např. i v případě smluvních cen je nezbytné provádět kalkulační činnost nejen před vlastním zahájením podnikání, ale rovněž i v jeho průběhu ve formě tzv.
operativních kalkulací
, a následně pak po skončení výroby ve formě tzv. výsledných kalkulací
, neboť reálné ekonomické údaje mohou časem měnit původní předpoklady, ceny nákladů se mohou v průběhu času měnit. To, co se ukazovalo být dosti ziskové, může vlivem chybných předpokladů nebo četných aktualizačních změn v jednotlivých položkách kalkulace vést ke znehodnocení předpokladů, snížení odhadovaného zisku nebo naopak k jeho zvýšení. Proto provádění i průběžných kalkulací (operativních) by mělo být trvalou součástí ekonomické činnosti podnikatele.
Vlastní náklady
(náklady kalkulace) jsou ve většině položek shodné s náklady finančního účetnictví, v některých položkách se však liší, například kalkulační úroky za použití vlastního kapitálu, kalkulační nájemné za použití vlastních prostor apod., se ve finančních nákladech neúčtují, ale do kalkulací se dodatečně zahrnují. Podobně je to s odpisy, ve finančním účetnictví se evidují podle předpisů a po uplynutí stanovené doby se dále neúčtují. Kalkulační odpisy se například účtují v takové výši, aby zajistily substanční zachování kapitálu (tj. aby při náhradě daného prostředku byly k dispozici peníze potřebné k jeho náhradě) a účtují se tak dlouho, dokud je daný prostředek využíván.
Kalkulační položky jako podnikatelská mzda, kalkulační úroky, kalkulační odpisy, kalkulační nájemné, kalkulační rizikové přirážky se označují j