Kryptoměny - souvislosti - zdanění

Kryptoměny lze bezesporu zařadit k fenoménům, které s sebou přinesl počátek jednadvacátého století. Jejich počet aktuálně atakuje hodnotu dvou tisíc, což je mnohonásobně více, než kolik je v současné době fiat měn. Fiat měnou (zákonnou²⁾ či úřední měnou) rozumějme soustavu peněz zavedenou v určitém státě a systematicky upravenou právním řádem tohoto státu.³⁾ V podmínkách České republiky je tedy fiat měnou koruna česká:^{4) 5)} V podmínkách Slovenské republiky do roku 2009 koruna slovenská (poté, resp. nyní již euro⁶⁾) atp. Žádná z kryptoměn však fiat měnou není. Kryptoměna je měnou spíše pojmově. Kryptoměny mají platební funkci, ale nikoliv jako fiat měny (nucený oběh), ale , tj. dobrovolnou (nutný konsenzus kupujícího a prodávajícího). Dalo by se tedy říci, že fiat měna je měnou (v užším smyslu) a kryptoměna je měnou (v širším smyslu). Právní problematika kryptoměny coby měny (v širším smyslu) je tak součástí měnového práva Nejznámější a také nejoblíbenější kryptoměnou je jednoznačně bitcoin. O tom svědčí i jeho dnešní hodnota, která osciluje kolem 40 až 50 tis. EUR (cca 1 až 1,3 mil. Kč)⁷⁾ – maximální hodnota, které dosahoval ve druhém čtvrtletí a až opět (po prodělaném pádu) v říjnu letošního roku, činila až astronomických 53 tis. EUR (cca 1,3 mil. Kč). Ostatně se jednalo v roce 2008, kdy bitcoin vznikl, o vůbec první kryptoměnu na světe. Skutečnost, že hodnota bitcoinu od jeho vzniku dosáhla dnešní astronomické hodnoty, tedy rozhodně stojí za povšimnutí. Dalšími nejznámějšími, avšak nikoliv natolik hodnotnými kryptoměnami, jsou ethereum, litecoin, ripple aj. Kryptoměny jsou vzájemně provázané, a proto vzájemně sdílí burzovní trendy (růst/pokles), jejichž hlavním hybatelem je bitcoin a ethereum. Tj. rostou-li či klesají-li některé z těchto dominantních kryptoměn, ostatní kryptoměny sledují jejich osud ( kryptoměny sdílí osud dominantních kryptoměn).

Každou chvíli vznikají nové a nové kryptoměny, a proto nelze vyloučit, že jejich počet co nevidět přesáhne hodnotu dvou tisíc. Pokud se tak nestalo třeba již právě nyní. Tuto skutečnost lze demonstrovat např. na v srpnu letošního roku nově vzniknuvší kryptoměně jménem „gipsycoin“.⁸⁾

Kryptoměnu lze jistojistě označit jako virtuální peníze, ale zdali lze kryptoměnu označit jako virtuální měnu či vůbec měnu, to není až tak jednoznačné. S odpovědí na tuto otázku nevystačíme s právní naukou. Je proto nezbytné k tomu připojit i nadstavbu v podobě ekonomické teorie, zejména finančnictví.

Peníze se dělí z hlediska formy na peníze hotovostní (oběživo) a na peníze bezhotovostní (depozita) – obě formy pospolu tvoří tzv. peněžní zásobu. Jelikož kryptoměny existují pouze ve virtuální podobě, lze je připodobnit k bezhotovostním penězům.

Peníze, a tedy i měna plní tři základní funkce – všeobecný prostředek směny (i), zúčtovací jednotka (ii) a uchovatel hodnot (iii).⁹⁾ Všeobecný prostředek směny znamená právě zmíněný nucený oběh, kterým fiat měna disponuje, je jejím pojmovým znakem, zatímco kryptoměnám tento atribut chybí. V případě tuzemské (české) měny je požadavek nuceného oběhu vyjádřen tak, že: ¹⁰⁾ Dané pravidlo tedy neplatí bezvýjimečně.¹¹⁾ Vlastnost zúčtovací jednotky znamená, že tato jednotka (měna) je schopna ocenit zboží a služby, příp. komparovat. Atribut uchovatele hodnoty znamená schopnost více či méně udržet hodnotu (např. počet zboží či služeb), která byla počáteční. Inflace, coby nárůst cenové hladiny, nabourává funkci uchovatele hodnot, jelikož snižuje kupní sílu peněz (měny), kryptoměny či komodity.

Lze tedy dovodit, že mezi fiat měnou a kryptoměnou je přítomnost/absence funkce všeobecného prostředku směny (v zásadě nucený oběh). Absence či přítomnost funkce všeobecného prostředku směny je tak dělícím kritériem mezi měnou (zákonné platidlo) a kryptoměnou (smluvní platidlo). Kryptoměna je tedy smluvním platidlem – představuje přímý prostředek zaplacení mezi hospodářskými subjekty, kteří jej akceptují. Funkce zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot je u obou přítomna, nicméně u kryptoměn jsou tyto funkce velmi nestálé, a to v závislosti na aktuálním burzovním kurzu (např. bitcoin v roce 2008 měl hodnotu stokoruny, zatímco v letošním roce 1,3 mil. Kč). Kryptoměny jsou totiž mimořádně volatilní (kolísavé) – jejich hodnota se může ze dne na den lišit o desítky až výjimečně i stovky procent. Např. hodnota bitcoinu od počátku jeho vzniku kolísá (růst/pokles) i v desetitisících eur, tedy řádově ve stovkách a tisících a … procent. Tato vlastnost činí kryptoměny jednak velmi nestálými, ale na druhou stranu investorsky velmi zajímavými, neboť v krátkém časovém horizontu lze docílit i enormních zisků, ale bohužel i ztrát. Na druhou stranu počet emitovaných jednotek některých kryptoměn (např. bitcoin) je predeterminován (předurčen), a tudíž nemohou být zasaženy inflací (jako např. peníze, jejichž počet je odvozen od vůle vlády tisknout nové a nové), ale pouze deflací, tj. jejich hodnota nemůže vlivem omezenosti jejich přírůstků v dlouhodobém horizontu klesat, jelikož je jejich počet omezený. Např. počet bitcoinů je omezený (předem daný) na 21 mil. jednotek, z nichž aktuálně je vytěžena naprostá většina (85 %)¹²⁾ a poslední vytěžený bitcoin bude vytěžen v roce 2140. Plán těžby bitcoinu má degresivní tendenci. Za zrodem bitcoinu stál tajemný Satoshi Nakamoto (?), který k 31. říjnu 2008 zveřejnil popis bitcoinu a samotné spuštění této decentralizované „měny“ proběhlo až v roce 2009. je (de)centralizace. V případě měny má centrální banka tzv. emisní monopol. U koruny české tomu není jinak, neboť ¹³⁾ Těžbu lze zjednodušeně definovat jako zapůjčení kapacity vlastního výpočetního zařízení (počítače) za účelem zprostředkování transakce, za níž těžař obdrží určitou hodnotu kryptoměny. U bitcoinu či jiných kryptoměn tedy neexistuje žádná centrální autorita typu centrální banky, která by měla výhradní právo k jejich těžbě (emisi) – emisní monopol. Těžba () kryptoměn se odehrává na více různých (výpočetních) místech, a proto jsou kryptoměny decentralizovanými „měnami“.

Shora uvedeným závěrům konvenuje i stanovisko Ministerstva financí: ¹⁴⁾ Čili , jejíž oběh je mezi fyzickými a právnickými osobami , nikoliv (nucený oběh ).