Jistě není v rozporu se zákonem, že stěžovatelka má pouze virtuální sídlo, to samo o sobě ale není důvodem pro vydání zajišťovacího příkazu. Daňové orgány nicméně poukázaly na to, že v důsledku toho nelze zjistit, kde by se reálně mohl nacházet majetek stěžovatelky, což snižuje pravděpodobnost, že by mohl být její majetek exekučně postižen. Tomu lze podle Nejvyššího správního soudu přisvědčit, stejně jako závěru, že pokud stěžovatelka nesplnila některé své administrativní povinnosti, v důsledku čehož není orgánům veřejné správy známo, kde (v jakých prostorách, na jakých účtech apod.) reálně probíhá obchodní činnost stěžovatelky, je legitimní domnívat se, že se snaží znesnadnit těmto orgánům jejich kontrolní činnost a ukrýt se před nimi.
Virtuální sídlo a zajišťovací příkaz