Závěry z důkazních řízení obchodních partnerů

Stěžovatel dále poukázal na absenci písemné smlouvy mezi žalobkyní a společností MARCEP. Ani uzavření písemné smlouvy však nevypovídá nic o tom, zda dodavatel či jiný subjekt je či není zapojen v podvodném obchodu, resp. zda podal daňové přiznání a odvedl či neodvedl daň (viz již zmíněný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 - 31 ). Stěžovatelem odkazovaná ujednání, jež měla být podle něj součástí písemné smlouvy, tj. způsob stanovení kupní ceny, dodací a platební podmínky či záruka za vady zboží, pojištění a možnost odstoupit od smlouvy, se zároveň nijak nevztahují k vědomosti žalobkyně o její případné účasti na daňovém podvodu. Nejvyššímu správnímu soudu tak není zřejmé, jak mělo uzavření písemné smlouvy vyloučit účast žalobkyně na daňovém podvodu, resp. její neuzavření osvědčit vědomost žalobkyně o podvodu na DPH. Požadavek na písemnou formu smlouvy ostatně má opodstatnění zejména při zajištění řádného dodání zboží a případných nároků v případě jeho včasného nedodání či dodání v neodpovídající kvalitě. Bylo-li však v posuzovaném případě požadované zboží žalobkyni řádně doručeno, lze požadavek písemné smlouvy považovat za bezpředmětný.