Paušální ručení odběratele za DPH kvůli platbě na nezveřejněný účet neplatí – prověřeno soudem
Zranitelnost systému DPH
Daň z přidané hodnoty svádí k podvodům ze tří důvodů. 1. Jde o velké částky – obvykle 21 % z prodejních cen (ve srovnání s daní z příjmů počítanou zjednodušeně z rozdílu prodejů a nákupů). 2. Je rychlou daní s obvykle měsíčním zdaňovacím obdobím (lze tak zkoušet podvádět v přiznání až 12krát za rok). 3. Nabízí jedinečnou možnost „vrácení“ daně formou nadměrného odpočtu daně (DPH z nákupů je vyšší než z prodejů).
Ministerstvo financí v
tažení proti únikům DPH
– v rámci možností daných předpisy EU – neustále „utahuje šrouby“. Stěžejní jsou tři způsoby: 1.
Častější ručení odběratele za DPH neodvedenou dodavatelem
, proto je riskantní pouštět se do obchodů za nezvyklých podmínek, 2.
Rozšiřování typů zdanitelných plnění, u nichž DPH přiznává odběratel
, tím je
a priori
vyloučeno, aby chtěl po státu odpočet daně nezaplacené dodavatelem, a 3.
Vyspělejší analyzování
kontrolních hlášení párujících obchody mezi plátci
, resp. faktury přes 10 000 Kč.
Obecně je DPH daní neutrální
, která finančně nezatěžuje samotného plátce, protože jím jen „protéká“. Malý příklad: Obchodník kupuje zboží od Výrobce – oba plátci DPH – a prodává jej zákazníkům. Obchodník musí prodejní cenu zvýšit o
DPH na výstupu
(DPH
out
), kterou vybírá od zákazníků a přeposílá ji správci daně. Zároveň si nárokuje odpočet („vrácení“)
DPH na vstupu
(DPH
in
) zaplacené z téhož důvodu Výrobci. Neutralita pro Obchodníka je vykoupena rizikem státu, stačí totiž, aby Výrobce „opomněl“ odvést svou DPH na výstupu…
PŘÍKLAD 1
Důsledek neodvedení DPH u zdanitelných plnění
Výrobce (plátce) prodá zboží Obchodníkovi (plátce) za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, kterou ale nepřizná nebo neodvede. Obchodník si tuto DPH nárokuje k odpočtu a prodá zboží zákazníkovi za 110 000 Kč + DPH 23 100 Kč, kterou řádně přizná a odvede správci daně. Stát pak namísto 23 100 Kč utrží pouze 2 100 Kč.
Ještě tristnější je situace – v praxi typická pro podvody na DPH – když Obchodník zboží vyveze mimo EU (např. prodá do Ruska) nebo dodá firmě z jiného státu EU (pročež podléhá DPH až ve státě pořízení zboží). Pak jde totiž o
prodej osvobozený od české DPH na výstupu, a to při zachování nároku na odpočet DPH na vstupu
. Tehdy se obecně žádoucí neutralita systému DPH pro plátce reálně projeví jako finanční zisk uskupení dua dohodnutých podvodníků – Výrobce a Obchodník – ve výši cel