Svátek při nerovnoměrně rozvržené pracovní době 40 hodin týdně

Plné znění otázky

Jsme příspěvková organizace zřizovaná krajem. Zaměstnance odměňujeme platem. Zaměstnanec pracuje v jednosměnném režimu a má 40 hodinovou pracovní dobu, která je rozvržena nerovnoměrně na jednotlivé týdny. Délka směny je 8 nebo 12 hodin. Sobota a neděle jsou zpravidla dny nepřetržitého odpočinku v týdnu. Žádám vás o stanovisko k dále uvedenému postupu „ proplácení“ svátků. Vycházím z názoru, že stanovená týdenní pracovní doba se v týdnu, na který připadne svátek, nekrátí (je stále 40 hodin). Kolegové vznášejí dotaz na fond pracovní doby v měsíci, kde jsou svátky, např. v červenci: pátek 5. 7. a sobota 6.7. Bude fond pracovní doby 176 hod. nebo 184 hod.? Zastávám názor, že stanovená týdenní pracovní doba je v každém týdnu 40 hodin, tedy i v 1. červencovém týdnu bude 40 hodin, přesto, že na pátek připadá den svátku 5.7. V tomto týdnu nebude pracovní doba zkrácena na 32 hodin, celkový počet hodin, který je nutné na červenec rozvrhnout je 184 hodin. Situace z praxe:

1. Zaměstnanci připadne svátek na den, na který má rozepsánu pracovní směnu a zaměstnanec v tento den musí pracovat. Jde o výkon práce v rámci stanovené pracovní doby a zaměstnanec má nárok na náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, za dobu náhradního volna se plat nekrátí. Zaměstnavatel se však může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku za práci ve svátek ve výši 100 % průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna.

2. Zaměstnanci připadne svátek na den, na který má rozepsánu pracovní směnu. Nemusí-li zaměstnanec v tento den pracovat, protože to např. umožňuje v důsledku svátku omezený provoz daného pracoviště, pak se pracovní doba, která mu v důsledku svátku odpadne, posuzuje jako výkon práce. Takto odpadlá pracovní doba se považuje pro účely splnění stanovené pracovní doby za odpracovanou, a tedy se započítává do pracovní doby. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se podle ustanovení § 135 odst. 1 zákoníku práce plat nekrátí. Zaměstnanec uvedený v bodu 2. fakticky odpracuje v příslušném kalendářním týdnu z pracovní doby méně o hodiny odpadlé v důsledku svátku.

3. Zaměstnanci připadne svátek na dobu jeho pracovního volna (nemá na tento den rozvrženu směnu, nerozlišuji, zda se jedná o pátek 5. 7. nebo sobotu 6. 7.) V tomto případě zaměstnanec musí odpracovat plnou pracovní dobu připadající na příslušný týden (40 hodin) v ostatní dny dle rozvrhu, protože mu v důsledku svátku žádná část z pracovní doby neodpadla. Zaměstnanec by stejně nepracoval, i kdyby svátek nebyl. Mezi kolegy se však objevuje názor, že zaměstnanec musí svátek „napracovat“, musí odpracovat více hodin dle rozvrhu v týdnu se svátkem, oproti zaměstnanci uvedenému v bodě 2. Lze tomuto zaměstnanci zahrnout do „odpracované“ doby např. 8 hodin z důvodu svátku, aby neměl plat krácen, ačkoli na den svátku směnu plánovanou neměl a měl pracovat v jiné dny, jinak v týdnu se svátkem pak skutečně odpracuje více hodin než zaměstnanec v bodě 2.

Dovolím si položit ještě doplňující otázky:

1)      Který den, je obvyklý pracovní den zaměstnance pracujícího ve směnách při stanovené 40 hodinové pracovní době nerovnoměrně rozvržené?

2)      Který den, je obvyklý pracovní den zaměstnance pracujícího ve směnách při kratší pracovní době, nerovnoměrně rozvržené - např. 20 hodin týdně (nepracuje 5 dní v týdnu po 4 hodinách)? Jak přistupovat k problematice svátků u zaměstnanců s kratší pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou?