Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 16. listopadu 2017, ve věci C-308/16 , Kozuba Premium Selection, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
Podstatná změna
Ing.
Jan
Rambousek,
LL.M.
K předpisům:
–
§ 56 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Článek 12 odst. 1 a 2 a čl. 135 odst. 1 písm. j) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, jako je právní úprava dotčená ve věci v původním řízení, která osvobozuje od daně z přidané hodnoty dodání budov pouze za předpokladu, že k jejich prvnímu obydlení dojde v rámci zdanitelné činnosti. Tatáž ustanovení musí být vykládána v tom smyslu, že nebrání tomu, aby taková vnitrostátní právní úprava umožňovala podobné osvobození za podmínky, že v případě „rekonstrukce“ stávající budovy nepřekročí vynaložené náklady 30 % z její původní hodnoty, je-li onen pojem „rekonstrukce“ vykládán stejným způsobem jako pojem „přestavba“ ve smyslu čl. 12 odst. 2 směrnice 2006/112, tj. v tom smyslu, že na dotčené budově musí být provedeny podstatné změny, jejichž cílem je změnit její využití či podstatným způsobem změnit podmínky jejího obývání.
Kozuba provedla investici do nemovitosti ve výši cca 55 % původní hodnoty. Po dokončení prací byla předmětná budova zapsána na seznam dlouhodobého majetku jako jiný dlouhodobý majetek do položky „modelový dům“, v níž zůstala až do jejího prodeje třetí osobě. Vzhledem k tomu, že se jednalo o existující budovu, společnost Kozuba měla za to, že je tento prodej osvobozen od DPH, a zisk z tohoto prodeje neuvedla v přiznání k DPH.
Finanční úřad dospěl k závěru, že dotčená budova sice byla po rekonstrukci z účetního hlediska využívána pro vlastní potřeby společnosti, nicméně tato skutečnost nevedla k tomu, že by byla od tohoto data vykonávána zdanitelná činnost. „První obydlení“ dotčené budovy po rekonstrukci se tak nemělo počítat od tohoto data, ale až od data, kdy se uskutečnilo první zdanitelné plnění, jehož předmětem byla tato budova po této rekonstrukci, tzn. její prodej.
Lze tedy konstatovat, že tuzemská právní úprava odpovídá evropskému právu. Nutno však poukázat na to, že v Polsku je limit sice nižší (30%) než tuzemských 50 %, ale tato hodnota je u nich definována přímo v zákonu. Dotváření zákonů informacemi Finanční správy bude zcela jistě jednou napadeno a povede ke zbytečným soudním sporům.