50/1976 Sb.
ZÁKON
ze dne 27. dubna 1976
o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Změna: 137/1982 Sb.
Změna: 103/1990 Sb.
Změna: 425/1990 Sb.
Změna: 519/1991 Sb.
Změna: 262/1992 Sb.
Změna: 262/1992 Sb. (část)
Změna: 43/1994 Sb.
Změna: 19/1997 Sb.
Změna: 83/1998 Sb.
Změna: 96/2000 Sb.
Změna: 151/2000 Sb.
Změna: 95/2000 Sb., 132/2000 Sb., 239/2000 Sb.
Změna: 59/2001 Sb.
Změna: 254/2001 Sb.
Změna: 405/2002 Sb.
Změna: 422/2002 Sb.
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 218/2004 Sb.
Změna: 300/2004 Sb.
Změna: 437/2004 Sb.
Změna: 127/2005 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 362/2003 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Územní plánování
ODDÍL 1
Cíle a úkoly územního plánování
§ 1
(1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území,
stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti
ovlivňující rozvoj území.
(2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu
všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem
na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.
§ 2
(1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:
a) stanoví limity využití
území,
b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
c) určuje nutné asanační,
rekonstrukční nebo rekultivační zásahy do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
d)
vymezuje chráněná území, chráněné objekty, oblasti klidu a ochranná pásma, pokud
nevznikají podle zvláštních předpisů jinak, a zabezpečuje ochranu všech chráněných
území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
e) určuje zásady a podmínky
pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
f)
posuzuje a hodnotí územně technické důsledky připravovaných staveb a jiných opatření
v území a navrhuje nezbytný rozsah staveb a opatření, které podmiňují jejich plné
využití,
g) řeší umístění staveb, stanoví územně technické, urbanistické a architektonické
zásady pro jejich projektové řešení a realizaci,
h) navrhuje využití zdrojů a rezerv
území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj,
i) vytváří podklady
pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území,
j) navrhuje pořadí výstavby
a využití území,
k) navrhuje územně technická a organizační
opatření nezbytná k dosažení optimálního uspořádání a využití území,
l) vymezuje území
dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.
(2) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských
věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které
byly pro řešené území zpracovány.
(3) Základními nástroji územního plánování jsou územně plánovací podklady,
územně plánovací dokumentace a územní rozhodnutí.
ODDÍL 2
Územně plánovací podklady
§ 3
Druhy územně plánovacích podkladů
(1) Územně plánovací podklady slouží zejména pro zpracování nebo změnu
územně plánovací dokumentace, a není-li tato dokumentace zpracována, pro územní rozhodování
a pro sledování vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.
(2) Územně plánovací podklady tvoří
a) urbanistická studie, která řeší
územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území,
b) územní
generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení
a krajiny,
c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje
území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí území,
demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území,
d)
územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory
údajů charakterizujících stav a podmínky území.
ODDÍL 3
Územně plánovací dokumentace
§ 8
nadpis vypuštěn
Územně plánovací dokumentaci tvoří
a) územní plán velkého územního celku,
b)
územní plán obce,
c) regulační plán.
§ 9
Územní plán velkého územního celku
(1) Územní plán velkého územního celku stanoví uspořádání a limity řešeného
území, vymezí významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury,
územní systémy ekologické stability a další území speciálních zájmů.
(2) Územní plán velkého územního celku se zpracovává pro vymezené území
více obcí, popřípadě okresů.
§ 10
Územní plán obce
(1) Územní plán obce stanoví urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné,
případně podmíněné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci
území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Územní plán obce se zpracovává pro celé území obce nebo po dohodě schvalujících
orgánů společně pro území více obcí; může být zpracován pro vymezenou část území
hlavního města Prahy a územně členěných statutárních měst.
§ 11
Regulační plán
(1) Regulační plán stanoví využití jednotlivých pozemků a určuje regulační
prvky plošného a prostorového uspořádání. V případě, že pro řešené území není schválen
územní plán obce, stanoví regulační plán hranice zastavitelného území a vyznačí se
hranice současně zastavěného území obce.
(2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro celé území
obce s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami.
ODDÍL 3a
Orgány územního plánování
§ 12
nadpis vypuštěn
Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) kraje,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.
§ 13
nadpis vypuštěn
Obec pořizuje v přenesené působnosti územní plán obce, regulační plány
a územně plánovací podklady.
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností pořizuje na žádost obce územní
plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady.
(2) Krajský úřad
a) vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování
pro obce,
b) pořizuje územní plány velkých územních celků,
c) pořizuje územně plánovací
podklady nezbytné pro svoji činnost.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj
a) pořizuje územně plánovací podklady
nezbytné pro svoji činnost; územně technické podklady pravidelně prověřující stav
a záměry uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,
b) vykonává působnost
nadřízeného orgánu územního plánování pro hlavní město Prahu a pro kraje.
ODDÍL 4
Pořizování územně plánovací dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 19
Náklady pořízení
Náklady spojené s pořízením územně plánovací dokumentace a územně plánovacích
podkladů hradí orgán územního plánování, který je pořizuje, nebo obec, na jejíž žádost
jsou pořizovány. Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo úplnou
úhradu nákladů na pořízení územně plánovací dokumentace nebo územně plánovacích podkladů
od fyzických nebo právnických osob, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno.
§ 20
Zadání
(1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací dokumentaci,
(dále jen "pořizovatel") navrhne její hlavní cíle a požadavky pro její vypracování
v zadání na základě přípravných prací, vyhodnocení dokumentů zpracovaných pro dané
území a průzkumů a rozborů území.
(2) Místo a den projednávání návrhu zadání územně plánovací dokumentace
oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh zadání územně plánovací dokumentace
musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech
po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může
každý uplatnit své podněty.
(3) Návrh zadání zašle pořizovatel dotčeným orgánům státní správy vždy
jednotlivě. Tyto orgány do 30 dnů po obdržení návrhu uplatní svá stanoviska. Ke stanoviskům
podaným po této lhůtě se nepřihlíží. Návrh zadání musí být s dotčenými orgány státní
správy, které uplatnily svá stanoviska ve stanovené lhůtě, dohodnut.
(4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel vždy seznámí
orgány územního plánování sousedních územních obvodů a na základě jejich požadavků
je informuje o dalším průběhu pořizování územně plánovací dokumentace.
(5) Návrh zadání územního plánu velkého územního celku zašle pořizovatel
vždy jednotlivě dotčeným orgánům územního plánování, které mohou do 30 dnů po obdržení
podat své připomínky.
(6) Návrh zadání územně plánovací dokumentace musí být projednán s nadřízeným
orgánem územního plánování.
(7) Návrh zadání schvaluje ten orgán, který bude schvalovat územně plánovací
dokumentaci.
Projednávání
§ 21
Koncept
(1) Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí
pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.
(2) Koncept řešení se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je
odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání veřejného jednání
pořizovatel oznámí veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v
této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí. Dotčené orgány státní
správy a nadřízený orgán územního plánování vyrozumí pořizovatel o veřejném jednání
ve stejné lhůtě jednotlivě a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30
dnů ode dne veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky.
Ke stanoviskům a připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(3) Oznámení o veřejném jednání při projednávání konceptu řešení územního
plánu velkého územního celku zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního
plánování, který může podat své námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.
(4) Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem
řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které
jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, mohou podat
své námitky do 30 dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených lhůtách
se nepřihlíží.
(5) Na základě výsledků projednání konceptu řešení zpracuje pořizovatel
souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace. Souborné
stanovisko dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily stanoviska ve
stanovené lhůtě. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního
plánování ke schválení (§ 26). Součástí souborného stanoviska je návrh rozhodnutí
o podaných námitkách. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel
do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že bylo námitkám vyhověno, nebo důvody,
pro které námitkám vyhověno nebylo.
(6) Od zpracování konceptu řešení územního plánu obce a regulačního plánu
může být na návrh pořizovatele při schválení zadání upuštěno, jestliže bylo řešení
prověřeno urbanistickou studií projednanou podle odstavců 2 a 4. Od zpracování konceptu
řešení územního plánu velkého územního celku může být na návrh pořizovatele při schválení
zadání upuštěno, jestliže řešení bylo prověřeno územní prognózou projednanou podle
odstavců 2, 3 a 4. Zadání musí splňovat v těchto případech funkce souborného stanoviska
podle odstavce 5.
§ 22
Návrh
(1) Návrh územně plánovací dokumentace musí být vystaven u pořizovatele,
popřípadě na dalších určených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí, což
oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení
návrhu může každý uplatnit své připomínky.
(2) O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel písemně dotčené orgány státní
správy vždy jednotlivě nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit
do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu své stanovisko. Návrh územně plánovací
dokumentace pořizovatel dohodne s dotčenými orgány státní správy, které uplatnily
stanoviska ve stanovené lhůtě. Při řešení rozporů se postupuje podle § 136.
(3) Oznámení o vystavení návrhu územního plánu velkého územního celku
zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního plánování 15 dnů přede dnem vystavení.
Dotčený orgán územního plánování může uplatnit námitky k návrhu nebo nesouhlas s
vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení do 30 dnů od posledního dne vystavení.
(4) K návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně
prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku mohou vlastníci
dotčených pozemků a staveb uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu
námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.
(5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko ve lhůtě
podle odstavce 2, vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud ani do 15
dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko dotčeného orgánu státní správy,
platí, že proti návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.
§ 23
(1) Pořizovatel předloží schvalujícímu orgánu zprávu o projednání územně
plánovací dokumentace spolu s vyhodnocením všech stanovisek a připomínek a s návrhem
na rozhodnutí o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.
(2) Dotčeným orgánům územního plánování a vlastníkům, kteří uplatnili
námitky k návrhu územně plánovací dokumentace nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek
podaných ke konceptu řešení, sdělí pořizovatel do 30 dnů po schválení, že jim bylo
vyhověno, nebo důvody, pro které jim vyhověno nebylo.
§ 25
(1) Návrh územně plánovací dokumentace posuzuje před schválením nadřízený
orgán územního plánování s ohledem na uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo
obce, koordinaci využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu
a postupu při jeho projednání s tímto zákonem a s ostatními právními předpisy1) včetně
prověření souladu
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b)
regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem velkého územního celku.
(2) Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli
do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky z hledisek uvedených v odstavci 1, lze
územně plánovací dokumentaci schválit teprve na základě potvrzení nadřízeného orgánu
územního plánování, že zjištěné nedostatky pořizovatel odstranil.
(3) Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve lhůtě uvedené v odstavci
2, platí, že s posuzovanou dokumentací souhlasí.
ODDÍL 5
Schvalování územně plánovací dokumentace
§ 26
(1) Územní plány velkých územních celků pro svá území schvaluje kraj.
(2) Územní plány obcí a regulační plány pro svá území schvaluje obec.
(3) Územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů schvaluje Ministerstvo
obrany.
(4) Vláda si může vyhradit schválení územně plánovací dokumentace uvedené
v odstavci 3.
ODDÍL 6
Závaznost územně plánovací dokumentace
§ 29
(1) Územně plánovací dokumentace obsahuje závazné a směrné části řešení.
Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v
regulativech; ostatní části řešení jsou směrné.
(2) Schvalující orgán vymezí závaznou část územně plánovací dokumentace
včetně veřejně prospěšných staveb, pro které lze pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit
[§ 108 odst. 2 písm. a) a odst. 3].
(3) Závaznou část územně plánovací dokumentace a její změny, které schvaluje
kraj nebo obec v samostatné působnosti, vyhlašují jejich orgány obecně závaznou vyhláškou.
Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a
schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.
§ 30
Orgán územního plánování, který je příslušný k pořízení územně plánovací
dokumentace, soustavně sleduje, zda se nezměnily podmínky, na základě kterých byla
územně plánovací dokumentace schválena. Dojde-li ke změně těchto podmínek, orgán
územního plánování pořídí změnu územně plánovací dokumentace. Přitom musí brát zřetel
na využití dosud vymezeného zastavitelného území. Orgán územního plánování je povinen
uvést do souladu územní plán obce s následně schváleným územním plánem velkého územního
celku nebo regulační plán s následně schváleným územním plánem obce a územním plánem
velkého územního celku. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí navazující územně
plánovací dokumentace, které jsou v rozporu s následně schválenou územně plánovací
dokumentací.
§ 31
(1) Změnu závazné části územně plánovací dokumentace schvaluje orgán, který
je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace.
(2) Na návrh pořizovatele schvalující orgán schvaluje pořízení změn územně
plánovací dokumentace, jejich zadání a stanoví postup při jejich pořízení. V odůvodněných
případech může spojit zpracování a projednání konceptu řešení a návrhu změn územně
plánovací dokumentace. Na obsah zadání, konceptu a návrhu změn územně plánovací dokumentace
stejně jako na jejich projednávání se přiměřeně vztahují ustanovení § 20 až 29. Před
schválením změn územně plánovací dokumentace si pořizovatel vždy vyžádá stanovisko
nadřízeného orgánu územního plánování.
(3) O úpravě směrné části územně plánovací dokumentace rozhoduje orgán,
který je příslušný tuto územně plánovací dokumentaci pořídit.
§ 31a
(1) V případě vzniku záplav může orgán územního plánování, který je příslušný
ke schválení územně plánovací dokumentace, zrušit územně plánovací dokumentaci pro
území dotčené záplavami (dále jen "vymezené dotčené území"). Orgán územního plánování
současně rozhodne o pořízení změny územně plánovací dokumentace, která ve vymezeném
dotčeném území zohlední důsledky záplav. Na zrušení územně plánovací dokumentace
pro vymezené dotčené území se ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.
(2) Pokud nadřízený orgán územního plánování má za to, že orgán územního
plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, měl podle
odstavce 1 zrušit územně plánovací dokumentaci, a neučinil tak, vyzve jej, aby do
30 dnů územně plánovací dokumentaci zrušil a současně rozhodl o pořízení její změny.
Pokud tak orgán územního plánování, který je příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace, v uvedené lhůtě neučiní, nadřízený orgán územního plánování platnost
územně plánovací dokumentace pozastaví. Na základě toho orgán územního plánování,
který je příslušný ke schválení územně plánovací dokumentace, neprodleně rozhodne
o pořízení změny územně plánovací dokumentace.
ODDÍL 7
Územní řízení
§ 32
Umísťování staveb, využívání území a ochrana důležitých zájmů v území
(1) Umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v
území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je
a) rozhodnutí o umístění stavby,
b) rozhodnutí o využití území,
c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
d) rozhodnutí o stavební uzávěře,
e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(2) Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b)
drobné stavby,
c) stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud
se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru,
d) informační,
reklamní a propagační zařízení,
e) dělení nebo scelování pozemků, pokud podmínky pro
ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.
(3) Územní řízení o umístění jednoduché stavby nebo její přístavby či nástavby
a staveb rozvodů inženýrských sítí může stavební úřad sloučit se stavebním řízením
v případech, kdy podmínky umístění jsou vzhledem k poměrům v území jednoznačné; u
jiných staveb a jejich změn lze tak postupovat jen tehdy, je-li pro dané území schválen
územní plán zóny nebo územní projekt zóny anebo regulační plán.
§ 33
Příslušnost
(1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.
(2) Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o využití území
nebo o chráněném území či o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních předpisů
jiný orgán státní správy než orgán uvedený v odstavci 1, dohodne tento orgán návrh
rozhodnutí nebo opatření se stavebním úřadem.
(3) Obec a kraj může chráněné území nebo stavební uzávěru vyhlásit nařízením
obce nebo nařízením kraje.
§ 34
Účastníci územního řízení
(1) Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel
a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich,
včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.
(2) Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž
vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím
přímo dotčena.
(3) Účastníkem každého územního řízení je obec. Účastníkem územního řízení
je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává;1b) to neplatí v případech,
kdy se postupuje podle § 137a.
(4) Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
Zahájení územního řízení
§ 35
(1) Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního
úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími
předpisy k tomuto zákonu, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy. V návrhu
se uvede seznam osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli
známé.
(2) Pokud navrhovaná stavba nebo jiné opatření v území bude svými negativními
vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené právními předpisy, předloží navrhovatel
též návrh na vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
(3) Neposkytuje-li předložený návrh dostatečný podklad pro posouzení
umístění navrhované stavby nebo jiného opatření v území (§ 32), zejména vlivů na
životní prostředí, vyzve stavební úřad navrhovatele, aby návrh v přiměřené lhůtě,
maximálně však 12 měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej,
že jinak územní řízení zastaví. Nedoplní-li navrhovatel návrh na vydání územního
rozhodnutí požadovaným způsobem ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.
Lhůtu o přerušení územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.
§ 36
(1) Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení dotčeným orgánům státní
správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené zpravidla s místním
šetřením. Místo a den ústního jednání, případně místního šetření sdělí stavební úřad
jeho účastníkům nejméně 15 dnů předem. Současně upozorní účastníky, že své námitky
a připomínky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude
přihlédnuto.
(2) Od ústního jednání může stavební úřad upustit v případě, že je pro
území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž základě je možno posoudit
návrh na územní rozhodnutí. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, určí lhůtu,
do které mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní je, že k později podaným námitkám
nebude přihlédnuto; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.
(3) Dotčené orgány státní správy sdělí svá stanoviska ve stejné lhůtě,
v níž mohou uplatnit své připomínky a námitky účastníci územního řízení. Potřebuje-li
některý z orgánů státní správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad
k jeho žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží. Pokud dotčený
orgán státní správy, jehož rozhodnutí či opatření vyžadované zvláštním předpisem
bylo k návrhu získáno před oznámením zahájení územního řízení, nesdělí ve stanovené
nebo prodloužené lhůtě stanovisko k návrhu, platí, že z hlediska jím sledovaných
veřejných zájmů se stavbou či jiným opatřením v území souhlasí.
(4) Zahájení územního řízení o umístění liniové stavby nebo v odůvodněných
případech též stavby zvlášť rozsáhlé s velkým počtem účastníků řízení, jakož i územního
řízení o využití území, o chráněném území a ochranném pásmu nebo o stavební uzávěře,
týká-li se rozsáhlého území, oznámí stavební úřad účastníkům územního řízení veřejnou
vyhláškou. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení veřejnou vyhláškou i v případě,
že mu účastníci řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.
Podklady územního rozhodnutí
§ 37
(1) Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.
Nebyla-li pro území zpracována územně plánovací dokumentace, opatří stavební úřad
jiné podklady v rozsahu nezbytném pro územní rozhodnutí, například územně plánovací
podklady, skutečnosti zjištěné vlastním průzkumem a při místním šetření.
(2) Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska
péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků;
přezkoumá návrh a jeho soulad s podklady podle odstavce 1 a předchozími rozhodnutími
o území, posoudí, zda vyhovuje obecným technickým požadavkům na výstavbu a obecným
technickým požadavkům zabezpečujícím užívání staveb osobami s omezenou schopností
pohybu a orientace,1a) popřípadě předpisům, které stanoví podmínky hygienické, protipožární,
bezpečnosti práce a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní
památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu apod., pokud posouzení
nepřísluší jiným orgánům.
(3) Stavební úřad v územním řízení zajistí vzájemný soulad předložených
stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí
vyjádření účastníků řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž
rozhodnutí nebo opatření k podanému návrhu byla získána před oznámením zahájení územního
řízení, omezí stavební úřad projednání návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky
splněny.
§ 38
Jestliže nemá navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez
souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití
území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit,
nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.
Územní rozhodnutí
§ 39
V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a
stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území; jimi zabezpečí zejména soulad
s cíli a záměry územního plánování, včetně architektonických a urbanistických hodnot
v území, věcnou a časovou koordinaci jednotlivých staveb a jiných opatření v území,
požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí a rozhodne o námitkách účastníků
řízení. V rozhodnutí o umístění stavby si stavební úřad může v odůvodněných případech
vyhradit předložení podrobnějších podkladů, projektové dokumentace nebo její části;
podle nich může stanovit dodatečně další podmínky, které musí být zahrnuty do stavebního
povolení.
§ 40
(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území platí dva
roky ode dne, kdy nabylo právní moci, nestanovil-li stavební úřad v odůvodněných
případech delší lhůtu; nepozbývá však platnost, pokud byla v těchto lhůtách podána
žádost o stavební povolení nebo povolení k terénním úpravám a pracím podle tohoto
zákona (§ 71 odst. 1), nebo bylo-li započato s využitím území ke stanovenému účelu.
Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území pozbývá platnosti též dnem,
kdy bylo stavebnímu úřadu doručeno oznámení navrhovatele nebo jeho právního nástupce
o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.
(2) Dobu platnosti rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
jakož i rozhodnutí o stavební uzávěře stanoví stavební úřad. Jestliže nelze platnost
rozhodnutí předem časově omezit, rozhodne stavební úřad o ukončení jeho platnosti,
zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.
(3) Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad prodloužit
na žádost navrhovatele, pokud byla podána před uplynutím lhůty.
(4) Územní rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce jeho navrhovatele
a ostatních účastníků územního řízení.
§ 41
Změna územního rozhodnutí
(1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní rozhodnutí,
které je v právní moci, novým územním rozhodnutím, jestliže se změnila územně plánovací
dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území. Za stejných
okolností může stavební úřad nahradit územní rozhodnutí, které vydal z vlastního
podnětu.
(2) Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí s účastníky
řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich práv, právem chráněných zájmů
nebo povinností, a s dotčenými orgány státní správy v rozsahu, v jakém se změna dotýká
zájmů chráněných těmito orgány podle zvláštních předpisů.
(3) Stavební úřad může z rozhodnutí o chráněném území, o ochranném pásmu
a o stavební uzávěře v odůvodněných případech a po dohodě s dotčenými orgány státní
správy povolit výjimku ze stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.
§ 42
Oznámení územního rozhodnutí
(1) Územní rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením písemného vyhotovení.
(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění liniové
stavby, a v odůvodněných případech též o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým
počtem účastníků řízení, jakož i rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chráněném
území nebo o ochranném pásmu a rozhodnutí o stavební uzávěře, týká-li se rozsáhlého
území. Doručení se provede vyvěšením územního rozhodnutí po dobu 15 dnů způsobem
v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.
(3) Odkladný účinek odvolání proti územnímu rozhodnutí nelze vyloučit.
ČÁST DRUHÁ
Stavební řád
ODDÍL 1
Oprávnění k projektové a inženýrské činnosti a k provádění staveb
§ 44
Oprávnění k provádění staveb
(1) Stavbu a její změnu může provádět jen právnická osoba nebo fyzická
osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti
podle zvláštních předpisů;2) při provádění stavby musí být zabezpečeno odborné vedení
realizace stavby [§ 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].
(2) Jednoduché stavby a jejich změny, s výjimkou staveb uvedených v § 139b
odst. 5 písm. b), c) a d), včetně jejich změn, může stavebník provádět sám pro sebe
svépomocí, jestliže zabezpečí odborné vedení jejich realizace oprávněnou osobou [§
46a odst. 1, odst. 3 písm. b)].
(3) Jednoduché stavby uvedené v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobné
stavby, změny těchto staveb a udržovací práce na stavbě může stavebník provádět sám
pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí odborný dozor nad prováděním stavby osobou,
která má odborné vysokoškolské nebo středoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického
směru a alespoň tři roky praxe v oboru, (dále jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám
není odborně způsobilý dozor provádět.
ODDÍL 2
Zvláštní způsobilost k některým činnostem ve výstavbě
§ 46a
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů
ve výstavbě (dále jen "vybrané činnosti ve výstavbě"), mohou vykonávat pouze fyzické
osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.2a)
(2) Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud
zabezpečí jejich výkon osobami uvedenými v odstavci 1.
(3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují
a) projektová
činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování
dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických
a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních,
opěrných zdí a změn těchto staveb se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace
drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává
kvalifikovaná osoba,
b) vedení realizace staveb, s výjimkou vedení realizace jednoduchých
staveb uvedených v § 139b odst. 5 písm. b), c) a d), drobných staveb a změn těchto
staveb.
(4) Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena,2a) jsou povinny při
své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.
§ 46b
(1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm. a) (dále
jen "projektant") odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové
dokumentace. Statický výpočet musí být zpracován v takové formě, aby byl kontrolovatelný.
Projektant odpovídá za správnost a úplnost zpracování konceptu a návrhu územně plánovací
dokumentace. Projektant je povinen přizvat ke zpracování dílčích částí projektové
dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, není-li způsobilý
některou část projektové dokumentace zpracovat sám.
(2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu svého podnikání
(činnosti) odpovědná za řádné provedení prací v souladu s dokumentací ověřenou stavebním
úřadem ve stavebním řízení, za dodržení podmínek stavebního povolení, povinností
k ochraně života a zdraví osob a bezpečnosti práce vyplývajících z ostatních právních
předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci stavby, pro jednotlivé druhy prací
odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou
osobu.2a)
ODDÍL 3
Výrobky pro stavbu
§ 47
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky a konstrukce,
jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že
stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splňuje
požadavky na mechanickou pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu
zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou
schopností pohybu a orientace), ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu
tepla.
(2) Vlastnosti výrobků pro stavbu mající rozhodující význam pro výslednou
kvalitu stavby musí být ověřeny podle zvláštních předpisů3) z hledisek uvedených
v odstavci 1.
ODDÍL 4
Povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací
Stavby, jejich změny a udržovací práce
§ 54
Stavby, jejich změny a udržovací práce na nich lze provádět jen podle
stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu.
§ 55
(1) Stavební povolení se vyžaduje, pokud tento zákon a prováděcí předpisy
k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak, u staveb všeho druhu bez zřetele na
jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání; stavební povolení se vyžaduje
též u změn dokončených staveb.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí
a) u drobných staveb,
b) u stavebních
úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby,
nemění se způsob užívání stavby.
(3) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují udržovací práce, jejichž provedení
by mohlo ovlivnit stabilitu stavby, požární bezpečnost stavby, její vzhled nebo životní
prostředí, a všechny udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.
§ 56
Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje
a) u důlních děl, důlních
staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování
a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,
b) u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně
opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek, s výjimkou nosných konstrukcí
anténních systémů (včetně anténních systémů) o celkové výšce nad 15 m,
c) u krátkodobých
přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu
a osvětlení budov,
d) u scénických staveb pro film a televizi,
e) u geodetických dřevěných
a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,
f) u konstrukcí chmelnic a vinic,
g) u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí a stavebních
úprav nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě, pokud se nemění jejich
trasa,
h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i) u udržovacích prací, u nichž
není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 3,
j) u staveb do 20 m2 zastavěné plochy
a 4 m výšky, pokud jsou součástí nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,
k) u nosných konstrukcí anténních systémů (včetně anténních systémů) do celkové výšky
15 m.
§ 57
Ohlášení stavebnímu úřadu
(1) Stavebník [§ 139 písm. d)] drobných staveb, stavebních úprav a udržovacích
prací uvedených v § 55 odst. 2 a 3 je povinen jejich provedení předem písemně ohlásit
stavebnímu úřadu. Stavební úřad může stanovit, že ohlášenou drobnou stavbu, stavební
úpravu nebo udržovací práce lze provést jen na základě stavebního povolení.
(2) Ohlášenou drobnou stavbu, stavební úpravu a udržovací práce může
stavebník provést jen na základě písemného sdělení stavebního úřadu, že proti jejich
provedení nemá námitek. Pokud toto sdělení nebude stavebníkovi oznámeno do 30 dnů
ode dne ohlášení anebo stavební úřad v téže lhůtě nestanoví, že ohlášená drobná stavba,
stavební úprava či udržovací práce podléhá stavebnímu povolení, může ji stavebník
provést.
(3) Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno u stavebního
úřadu.
(4) Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě,
která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu
stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených
ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.3a)
§ 58
Žádost o stavební povolení
(1) Žádost o stavební povolení spolu s předepsanou dokumentací podává
stavebník u stavebního úřadu.
(2) Stavebník musí prokázat, že je vlastníkem pozemku nebo stavby anebo
že má k pozemku či stavbě jiné právo, které jej opravňuje zřídit na pozemku požadovanou
stavbu, provést změnu stavby anebo udržovací práce na ní.
(3) Jde-li o stavební úpravu, nástavbu nebo udržovací práce na stavbě,
může být stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, která je nájemcem stavby, předloží-li
o tom písemnou dohodu s vlastníkem stavby.
(4) Stavebník podzemních staveb podléhajících tomuto zákonu neprokazuje
vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm, jde-li o stavby, které funkčně
ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani s provozem na něm a které
ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.
(5) Žádá-li stavebník o povolení stavby, která má zčásti spočívat na
stavbě ve vlastnictví jiné osoby, musí připojit k žádosti o povolení stavby písemnou
smlouvu o zřízení věcného břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má
spočívat; totéž platí i v případech, kdy se obě stavby mají provádět současně.
§ 59
Účastníci stavebního řízení
(1) Účastníky stavebního řízení jsou
a) stavebník,
b) osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám
na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům
a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena,
c) další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává,1b) nejedná-li
se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.
(2) U staveb prováděných svépomocí je účastníkem stavebního řízení též
osoba, která na návrh stavebníka bude odborně vést realizaci stavby nebo vykonávat
odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(3) Stavební úřad může ke stavebnímu řízení přizvat i jiné osoby, zejména
projektanta a zhotovitele stavby; ty však nejsou účastníky stavebního řízení.
(4) Účastníky stavebního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor.
Stavební řízení
§ 60
(1) Neposkytuje-li předložená žádost o stavební povolení, zejména dokumentace,
dostatečný podklad pro posouzení navrhované stavby nebo udržovacích prací na ní,
nebo nejsou-li v dokumentaci dodrženy podmínky územního rozhodnutí, vyzve stavební
úřad stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji uvedl do
souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej, že jinak stavební řízení
zastaví.
(2) Stavební úřad zastaví stavební řízení, jestliže dokumentace nebyla
zpracována oprávněnou osobou, popřípadě stavebník nedoplnil žádost ve lhůtě stanovené
podle odstavce 1 nebo neuvedl dokumentaci do souladu s podmínkami územního rozhodnutí.
(3) Stavební úřad zastaví též stavební řízení, nebude-li dokumentace
stavby zajišťovat podmínky pro její užívání osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace 1a) a nebude-li dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna.
§ 61
(1) Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení dotčeným orgánům
státní správy a všem známým účastníkům a nařídí ústní jednání spojené s místním šetřením.
Současně upozorní účastníky, že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním
jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto. K připomínkám a námitkám, které byly
nebo mohly být uplatněny v územním řízení nebo při projednávání regulačního plánu,
jakož i územního plánu zóny nebo územního projektu zóny, se nepřihlíží.
(2) Od místního šetření, popřípadě též od ústního jednání, může stavební
úřad upustit, jsou-li mu dobře známy poměry staveniště a žádost poskytuje dostatečný
podklad pro posouzení navrhované stavby.
(3) Stavební úřad oznámí účastníkům zahájení stavebního řízení nejméně
7 dní před konáním místního šetření, popřípadě ústního jednání. Upustí-li stavební
úřad od ústního jednání, určí do kdy mohou účastníci uplatnit námitky, a upozorní
je, že k později podaným námitkám nebude přihlédnuto; určená lhůta nesmí být kratší
než sedm dní.
(4) U liniových staveb nebo v odůvodněných případech též u staveb zvlášť
rozsáhlých, s velkým počtem účastníků řízení, stavební úřad uvědomí účastníky o zahájení
stavebního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní před konáním místního šetření,
popřípadě ústního jednání, a nekoná-li se ústní jednání, před uplynutím lhůty stanovené
podle odstavce 3.
(5) Obec a dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad vždy jednotlivě.
Dotčené orgány jsou povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou
uplatnit své námitky účastníci řízení.
(6) Pokud dotčený orgán státní správy, jehož rozhodnutí nebo opatření
vyžadované zvláštním předpisem bylo k projektové dokumentaci připojené k žádosti
o stavební povolení získáno před oznámením zahájení stavebního řízení, nesdělí ve
stanovené lhůtě stanovisko k navrhované stavbě, platí, že z hlediska jím sledovaných
veřejných zájmů se stavbou souhlasí.
§ 62
(1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda
a) dokumentace
splňuje podmínky územního rozhodnutí,
b) dokumentace splňuje požadavky týkající se veřejných zájmů,
především ochrany životního prostředí, ochrany zdraví a života, a odpovídá obecným
technickým požadavkům na výstavbu a zvláštnímu předpisu,1a)
c) je zajištěna komplexnost
a plynulost výstavby, zda je zajištěno včasné vybudování technického, občanského
nebo jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,
d) bude stavba prováděna
oprávněnou právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů
nebo zda je u staveb a prací na nich, které budou provádět právnické osoby nebo fyzické
osoby podnikající podle zvláštních předpisů samy pro sebe nebo které budou prováděny
svépomocí (§ 44 odst. 2 a 3), zajištěno odborné vedení a provádění stavby nebo je
zajištěn odborný dozor.
(2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební úřad z
hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího provozu; technicko-ekonomickou
úroveň projektu technologického zařízení nepřezkoumává.
(3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených
stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí
vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.
(4) Jestliže by uskutečněním nebo užíváním stavby mohly být ohroženy
zájmy chráněné stavebním zákonem, předpisy vydanými k jeho provedení a zvláštními
předpisy, stavební úřad žádost o stavební povolení zamítne.
§ 64
(1) S orgány státní správy a s účastníky, jejichž stanoviska a vyjádření
k dokumentaci předložené při stavebním řízení byla opatřena před jeho zahájením,
omezí stavební úřad projednání žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.
(2) Stavební řízení o liniových stavbách, k nimž byla před stavebním
řízením opatřena kladná vyjádření účastníků řízení, omezí stavební úřad v části trasy,
která probíhá nezastavěným územím, na zajištění souladu stanovisek dotčených orgánů
státní správy a na zjištění, zda žádost odpovídá podmínkám územního rozhodnutí.
Stavební povolení
§ 66
Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad závazné podmínky pro provedení
a užívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Stavební úřad zabezpečí
stanovenými podmínkami zejména ochranu veřejných zájmů při výstavbě a při užívání
stavby, komplexnost stavby, dodržení obecných technických požadavků na výstavbu,
popřípadě jiných předpisů a technických norem, a dodržení požadavků stanovených dotčenými
orgány státní správy , především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby
a jejího užívání na životní prostředí.
§ 67
Stavební povolení pozbývá platnost, jestliže stavba nebyla zahájena do
dvou let ode dne, kdy nabylo právní moci, pokud stavební úřad v odůvodněných případech
nestanovil pro zahájení stavby delší lhůtu.
§ 68
(1) Stavební úřad může na žádost stavebníka v odůvodněných případech
povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.
(2) V rozsahu, v jakém se změna dotýká práv, právem chráněných zájmů
nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány
státní správy, projedná stavební úřad žádost a vydá rozhodnutí, jímž buď změnu stavby
povolí, přičemž rozhodne i o případných námitkách účastníků a stanoví podle potřeby
další závazné podmínky, nebo žádost zamítne. Na řízení o změně se vztahují přiměřeně
ustanovení o stavebním řízení.
(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb občanského
vybavení v částech určených pro užívání veřejností zajištění přístupu a užívání osobám
s omezenou schopností pohybu a orientace.1a)
§ 69
(1) Stavební povolení a rozhodnutí o prodloužení jeho platnosti se oznámí
stejným způsobem jako zahájení stavebního řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato
rozhodnutí, týkající se jednoduchých a drobných staveb, se oznámí též orgánům státní
správy, které si vyhradily posouzení dokumentace.
(2) Oznamuje-li se stavební povolení veřejnou vyhláškou, vyvěsí se stavební
povolení po dobu 15 dnů způsobem v místě obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem
doručení.
ODDÍL 5
Terénní úpravy, práce a zařízení
§ 71
(1) Povolení stavebního úřadu vyžadují, pokud k tomu nejsou příslušny podle
zvláštních předpisů jiné orgány, terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled
prostředí nebo odtokové poměry a dále též těžební a jim podobné a s nimi související
práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem.4) Povolení se nevydává,
jestliže stavební úřad v územním rozhodnutí od jeho vydání upustil.
(2) Ohlášení stavebnímu úřadu vyžadují informační, reklamní a propagační
zařízení (dále jen "zařízení") o ploše větší než 0,6 m2, která jsou umísťována na
pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Zařízení v obvodu dráhy4a)
podléhá souhlasu speciálního stavebního úřadu.
(3) Umísťování reklamních a propagačních zařízení na stavbách, které jsou
kulturní památkou, a v jejich prostorech je možné pouze se souhlasem příslušného
orgánu památkové péče.
(4) Ohlášené zařízení lze provést jen na základě písemného sdělení stavebního
úřadu, že proti jeho provedení nemá námitek. Stavební úřad může stanovit, že zařízení
lze provést jen na základě povolení; má-li být zařízení umístěno v ochranném pásmu
pozemní komunikace, stavební úřad stanoví, že zařízení lze provést jen na základě
povolení.
(5) Ohlášení se nevyžaduje u označení budov státních nebo samosprávných
orgánů a jiných veřejných institucí, veřejně prospěšných staveb, u návěstí v zájmu
veřejné bezpečnosti a pořádku, u uličních, požárních, dopravních a vodohospodářských
značek, u označení zvláště chráněných území, geodetických bodů, veřejných telefonních
automatů, hovoren a stanic apod. Ohlášení se nevyžaduje též u označení budov právnických
osob a fyzických osob podnikajících podle zvláštních předpisů.
(6) Obec může obecně závaznou vyhláškou vydanou v samostatné působnosti
stanovit své požadavky pro umísťování zařízení ve svém územním obvodu z hlediska
místních podmínek.
§ 72
K podání žádosti o povolení nebo k ohlášení terénních úprav, prací a zařízení
podle § 71 je oprávněn vlastník pozemku nebo stavby anebo ten, kdo prokáže jiné právo
k použití pozemku nebo stavby pro požadovaný účel.
ODDÍL 6
Vytyčování staveb
§ 75
(1) Před zahájením stavby, přístavby, terénních úprav a těžebních prací
na povrchu musí stavebník zajistit vytyčení prostorové polohy odborně způsobilými
osobami. Výsledky vytyčení musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.8)
(2) Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných staveb, terénních
úprav a těžebních prací na povrchu stanoví obecně závazný právní předpis.
(3) Vytyčování se provádí podle vytyčovacích výkresů v souladu s územním
rozhodnutím a stavebním povolením.
ODDÍL 7
Užívání staveb
Kolaudace staveb
§ 76
(1) Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání
nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu
7 jen "stavba"), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na
základě kolaudačního rozhodnutí.
(2) Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související
práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě,
že to stavební úřad stanovil při jejich povolení.
§ 77
Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební povolení
nebo povolil terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce,
jakož i informační, reklamní a propagační zařízení.
§ 78
(1) Účastníky kolaudačního řízení jsou
a) stavebník,
b) vlastník stavby,
c)
uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
d) vlastník pozemku, na
kterém je kolaudovaná stavba umístěna, pokud jeho vlastnické právo může být kolaudačním
rozhodnutím přímo dotčeno.
(2) Sloučí-li stavební úřad s kolaudačním řízením řízení o změně dokumentace
ověřené ve stavebním řízení, jsou účastníky řízení i ti účastníci stavebního řízení,
jichž by se změna mohla dotknout.
§ 79
(1) Kolaudační řízení se zahajuje na návrh stavebníka. Návrh může podat
i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu úřadu předložit písemnou
dohodu se stavebníkem o užívání stavby.
(2) Návrh na kolaudaci stavby se podává písemně. V návrhu musí být uveden
předpokládaný termín dokončení stavby.
§ 80
(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům státní
správy zahájení kolaudačního řízení nejméně 7 dnů před ústním jednáním spojeným s
místním šetřením. U liniových staveb s velkým počtem účastníků řízení stavební úřad
uvědomí účastníky o zahájení kolaudačního řízení veřejnou vyhláškou nejméně 15 dní
před konáním místního šetření.
(2) V oznámení o zahájení kolaudačního řízení upozorní stavební úřad
účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky a stanoviska mohou uplatnit
nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.
(3) Je-li to účelné, přizve stavební úřad ke kolaudačnímu řízení projektanta,
popřípadě zhotovitele stavby.
§ 81
(1) V kolaudačním řízení stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba
provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení a zda byly
dodrženy podmínky stanovené v územním rozhodnutí a ve stavebním povolení. Dále zkoumá,
zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat veřejné zájmy, především
z hlediska ochrany života a zdraví osob, životního prostředí, bezpečnosti práce a
technických zařízení.
(2) Dojde-li během provádění stavby ke změně státních technických norem
nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace,
přihlíží k nim stavební úřad jen tehdy, pokud se jejich ustanovení vztahují i na
stavby projektované a prováděné před jejich účinností.
(3) Zjistí-li stavební úřad při kolaudačním řízení na stavbě závady bránící
jejímu užívání, zejména nejsou-li splněny podmínky územního rozhodnutí a stavebního
povolení k zabezpečení užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.
(4) S kolaudačním řízením může být spojeno řízení o změně stavby (§ 68),
pokud se skutečné provedení podstatně neodchyluje od dokumentace ověřené stavebním
úřadem ve stavebním řízení.
§ 82
(1) Kolaudačním rozhodnutím se povoluje užívání stavby k určenému účelu,
a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.
(2) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající
z obecných technických požadavků na výstavbu, odstranění drobných nedostatků skutečného
provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich
odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují
zdraví a bezpečnost osob a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby
k určenému účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.
(3) Má-li být stavba užívána jako provozovna, je kolaudační rozhodnutí
zároveň osvědčením, že provozovna je způsobilá k provozu.
(4) Kolaudační rozhodnutí se oznámí stejným způsobem, jakým bylo oznámeno
zahájení kolaudačního řízení.
§ 83
Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení
k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný
vliv na uživatelnost stavby a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob.
Stavebník musí k žádosti připojit dohodu se zhotovitelem stavby obsahující sjednané
podmínky předčasného užívání. Nejpozději do 15 dnů po dokončení stavby je stavebník
nebo budoucí uživatel povinen podat stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.
§ 84
U staveb právnických osob nebo fyzických osob podnikajících podle zvláštních
předpisů, kde komplexní vyzkoušení přechází plynule do zkušebního provozu, může být
zkušební provoz zahájen se souhlasem stavebního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí.
Je-li pro posouzení způsobilosti stavby k užívání třeba zhodnotit průběh zkušebního
provozu nebo jeho časového úseku, rozhodne stavební úřad v dohodě s dotčenými orgány
státní správy o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu a stanoví pro něj
podmínky. Po ukončení a vyhodnocení zkušebního provozu nebo jeho časového úseku vydá
stavební úřad na návrh stavebníka nebo uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.
§ 85
Změna v užívání stavby
(1) Stavbu lze užívat jen k účelu určenému v kolaudačním rozhodnutí, popřípadě
ve stavebním povolení. Změny ve způsobu užívání stavby, v jejím provozním zařízení,
ve způsobu nebo podstatném rozšíření výroby, popřípadě činnosti, která by mohla ohrozit
zdraví a život nebo životní prostředí, jsou přípustné jen na základě rozhodnutí stavebního
úřadu o změně v užívání stavby; na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až
84.
(2) Změnu v užívání stavby, která je spojena se změnou stavby, projedná
stavební úřad ve stavebním řízení a po jejím dokončení provede kolaudaci změny stavby.
(3) Změna v užívání stavby nemůže být povolena, pokud je v rozporu se závaznou
částí územně plánovací dokumentace.
ODDÍL 8
Údržba staveb a jejich odstraňování
§ 86
Údržba stavby
(1) Vlastník stavby je v souladu s dokumentací ověřenou stavebním úřadem
a s rozhodnutím stavebního úřadu (stavební povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen
udržovat stavbu v dobrém stavebním stavu, tak aby nevznikalo nebezpečí požárních
a hygienických závad, aby nedocházelo k jejímu znehodnocení nebo ohrožení jejího
vzhledu a aby se co nejvíce prodloužila její uživatelnost.
(2) Neprovádí-li vlastník řádně údržbu stavby, může mu stavební úřad nařídit,
aby v určené lhůtě a za stanovených podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových
prostor jsou povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce
a zařízení podle tohoto zákona.
§ 87
Nezbytné úpravy
(1) Vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních,
požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických, nařídí stavební
úřad provedení nezbytných úprav na stavbě vlastníku stavby nebo na stavebním pozemku
vlastníku tohoto pozemku. Nařízené úpravy je vlastník stavby nebo pozemku povinen
provést na svůj náklad.
(2) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně i pro terénní úpravy, práce a
zařízení podle tohoto zákona.
(3) Nevyžaduje-li nezbytná úprava, která má být nařízena, dokumentaci nebo
jiné podklady, uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku provedení
úpravy a stanoví rozsah, způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.
(4) Vyžaduje-li provedení nezbytné úpravy dokumentaci nebo jiné podklady,
uloží stavební úřad vlastníku stavby nebo stavebního pozemku jejich předložení ve
stanovené lhůtě a rozsahu; nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad
potřebnou dokumentaci nebo jiné podklady na jeho náklad. Po jejich předložení (opatření)
stavební úřad nařídí nezbytnou úpravu a stanoví podmínky a lhůtu jejího provedení.
Stavbu nebo její část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat
jen na základě kolaudačního rozhodnutí, pokud stavební úřad od jejich kolaudace neupustil.
Odstraňování staveb
§ 88
(1) Stavební úřad nařídí vlastníku stavby nebo zařízení odstranění
a) závadné stavby ohrožující život nebo zdraví osob, pokud ji nelze hospodárně opravit,
b) stavby nebo zařízení postavené bez stavebního povolení či ohlášení nebo v rozporu
s ním. Odstranění stavby se nenařídí, pokud stavebník prokáže, že stavba je v souladu
s veřejným zájmem, zejména s územně plánovací dokumentací, cíli a záměry územního
plánování, obecnými technickými požadavky na výstavbu, technickými požadavky na stavby
a zájmy chráněnými zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění
stavby podá žádost o její dodatečné povolení a předloží podklady a doklady vyžádané
stavebním úřadem v jím stanovené lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,
c)
stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),
d) dočasné stavby, u
níž uplynula stanovená doba jejího trvání nebo pominul účel, pro který byla zřízena.
(2) Zjistí-li stavební úřad v průběhu stavebního řízení, že stavba již
byla zahájena bez stavebního povolení, řízení zastaví a bude postupovat podle odstavce
1 písm. b).
(3) Podá-li stavebník proti rozhodnutí o odstranění zařízení vydanému
podle § 88 odst. 1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení nemůže být provozováno a
reklamy budou odstraněny nebo zcela zakryty tak, aby nebyly viditelné. Nesplní-li
majitel zařízení tuto povinnost, vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.
(4) K odstranění stavby, pokud nebylo nařízeno, je třeba povolení stavebního
úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.
(5) Povolení stavebního úřadu se nevyžaduje k odstranění zařízení staveniště,
jehož dočasnost byla omezena ve stavebním povolení na dobu trvání výstavby, a k odstranění
staveb a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb [§ 55 odst.
2 písm. a)], informačních, reklamních a propagačních zařízení postačí ohlášení lhůty,
do kdy budou odstraněny.
(6) Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním úřadem
možnost dalšího využití zařízení staveniště, jestliže po dokončení výstavby je možné
využít je pro jiné účely. Podle výsledku projednání buď předloží stavebnímu úřadu
návrh na změnu účelu užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště
po dokončení výstavby odstraní.
§ 89
(1) Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební úřad může
rozhodnout, že část skutečných nákladů na odstranění stavby uhradí vlastník podle
míry své odpovědnosti za stav stavby, a zbylá část se uhradí z prostředků na státní
stavební příspěvek.
(2) Vlastník odstraňované stavby odpovídá za škodu vzniklou na sousedních
stavbách nebo pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich závadným stavem. Náklady zabezpečovacích
prací, které je nutno souběžně provést pro závadný stav sousední stavby, nese vlastník
této stavby.
§ 90
(1) Řízení o odstranění stavby provádí stavební úřad, který by byl příslušný
vydat pro stavbu stavební povolení.
(2) V rozhodnutí, jímž se nařizuje nebo povoluje odstranění stavby, stanoví
stavební úřad podmínky pro zajištění nezbytné dokumentace odstraňované stavby, pro
odborné vedení prací a bezpečnosti včetně okolních staveb, dále podmínky vyplývající
z obecných technických požadavků na výstavbu a podmínky pro archivování dokumentace.
(3) Jestliže o odstranění stavby rozhodl soud, stavební úřad stanoví
pouze podmínky podle odstavce 2.
§ 91
Jsou-li závadným stavem stavby bezprostředně ohroženy životy osob a není-li
možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně vydat ústní příkaz k odstranění
stavby a zabezpečit odstranění stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební
úřad nejpozději do 3 dnů oznámí písemně rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro
které byl příkaz vydán, a rozhodne o úhradě nákladů na odstranění stavby.
§ 92
(1) Rozhoduje-li stavební úřad o odstranění památkově chráněné stavby,
opatří si předem souhlas příslušného orgánu státní památkové péče. Obdobně si stavební
úřad opatří souhlas orgánu uvedeného ve zvláštních předpisech, je-li to v nich přímo
stanoveno.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na vydání příkazu k odstranění
stavby podle § 91; stavební úřad však oznámí orgánům uvedeným v odstavci 1 důvody,
které vedly k vydání příkazu k odstranění stavby, pokud možno ještě před započetím
odstraňovacích prací.
§ 93
(1) Stavební úřad zjednoduší postup podle § 88 až 92 při odstraňování
provedených změn staveb, terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících
prací, jakož i informačních, reklamních a propagačních zařízení.
(2) Stavební úřad nařídí odstranění informačních, reklamních a propagačních
zařízení, jestliže splnila účel, pro který byla povolena, nebo pro opotřebení přestala
sloužit původnímu účelu. Stavební úřad nařídí odstranění takových zařízení jejich
zřizovateli, popřípadě jeho právnímu nástupci, nebo jejich uživateli; nelze-li je
zjistit, nařídí odstranění tomu, kdo má vlastnické nebo jiné právo ke stavbě nebo
pozemku, na nichž bylo zařízení umístěno.
§ 94
Nařízení zabezpečovacích prací
(1) Ohrožuje-li stavba svým stavem život nebo zdraví osob, popřípadě značné
národohospodářské nebo kulturní hodnoty, a není-li nezbytné stavbu ihned odstranit,
nařídí stavební úřad provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.
(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nezajistí-li provedení zabezpečovacích
prací vlastník stavby, stavební úřad ve spolupráci s obcí zajistí jejich okamžité
provedení prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních
předpisů, která je k provedení prací odborně vybavena; takové osobě může stavební
úřad provedení prací nařídit.
(3) Neodkladné zabezpečovací práce a odstranění stavby se provádějí na
náklad vlastníka stavby. Zajistí-li stavební úřad provedení prací podle odstavce
2, uhradí náklady s tím spojené a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí přiměřeně, nařizují-li se zabezpečovací
práce pro terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.
§ 95
Státní stavební příspěvek
(1) Stavební úřad může poskytnout vlastníku stavebního pozemku nebo stavby
na jeho žádost státní stavební příspěvek ke krytí účelně vynaložených nákladů na
provedení nařízených nezbytných úprav, zabezpečovacích prací nebo odstranění stavby,
pokud byly nařízeny výlučně ve veřejném zájmu a pokud důvodem takového nařízení nebylo
porušení povinností vlastníka stavebního pozemku nebo stavby.
(2) Stavební úřad si vyhradí vrácení příspěvku, popřípadě jeho části, pro
případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která byla provedenými pracemi zhodnocena.
(3) Státní stavební příspěvek podle odstavce 1 nelze poskytnout, je-li
možno zajistit úhradu nákladů na provedení nařízených nezbytných úprav podle jiných
právních předpisů.
§ 96
Vyklizení stavby
(1) Je-li stavba v takovém stavu, že bezprostředně ohrožuje život nebo
zdraví osob, nařídí stavební úřad uživatelům stavby její vyklizení; odvolání proti
rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(2) Rozhodnutí o vyklizení stavby podle odstavce 1 lze oznámit ústně; písemné
vyhotovení tohoto rozhodnutí musí být doručeno neprodleně.
(3) Stavební úřad také nařídí vyklizení stavby, je-li to nutno k provedení
neodkladných zabezpečovacích prací, které sám nařídil.
(4) Jde-li o stavbu obsahující byty, vyrozumí stavební úřad obec. Při zajištění
bytové náhrady se postupuje přiměřeně podle zvláštního předpisu.8a)
§ 96a
Rozhodnutí stavebního úřadu vydaná podle § 85, 86, 87, 88, 94 a 96 jsou
závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.
§ 97
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení podle § 85 až 96 jsou osoby, které mají vlastnická
nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb
na nich, a jejichž práva, právem chráněné zájmy nebo povinnosti mohou být rozhodnutím
přímo dotčeny, a dále osoby, které na návrh stavebníka budou odborně vést realizaci
stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).
(2) Uživatelé jednotlivých bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení
jen tehdy, jestliže jejich užívací práva k pozemkům nebo stavbě mohou být přímo dotčena
opatřeními, která mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.
(3) Účastníkem řízení je i právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající
podle zvláštních předpisů, popřípadě její organizační složka, která bude provádět
neodkladné zabezpečovací práce.
ODDÍL 9
Státní stavební dohled
§ 98
Státní stavební dohled zajišťuje ochranu veřejných zájmů, jakož i práv
a právem chráněných zájmů právnických a fyzických osob, vyplývajících z tohoto zákona,
z předpisů vydaných k jeho provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací
dokumentace, z územních rozhodnutí, z provádění stavby nebo její změny, z vlastností
stavby při jejím užívání, z odstranění stavby a z provádění terénních úprav, prací
a zařízení podle tohoto zákona.
§ 99
Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
a) stavebního
úřadu,
b)
obcí, které nejsou stavebními úřady, při výkonu působnosti podle § 122 a 124, a jiných
orgánů státní správy oprávněných zvláštními předpisy dozírat na provádění, užívání
a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.
§ 100
(1) Stavebník, oprávněná osoba či právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních předpisů provádějící nebo odstraňující stavbu, jakož
i vlastník stavby, jsou povinni
a) umožnit orgánům státního stavebního dohledu a
jimi přizvaným znalcům vstupovat na staveniště a do stavby, nahlížet do její dokumentace
a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady
na stavbě, které ohrožují její bezpečnost, životy či zdraví osob nebo mohou způsobit
značné národohospodářské škody.
(2) Při realizaci staveb a jejich změn musí být na stavbě, popřípadě na
staveništi k dispozici dokumentace stavby ověřená stavebním úřadem v řízení o jejím
povolení a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě
jejich kopie. Stavebník je povinen před zahájením stavby umístit na viditelném místě
u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby se stanovenými identifikačními údaji
a ponechat jej tam až do kolaudace stavby. Rozsáhlé stavby se mohou označit jiným
vhodným způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.
(3) Při realizaci staveb a jejich změn, jejichž stavebníkem nebo zhotovitelem
je právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních předpisů, musí
být veden stavební deník. Při realizaci ostatních staveb a jejich změn musí být na
stavbě, popřípadě na staveništi veden alespoň jednoduchý záznam o stavbě. Stavební
deník a jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby. Stavebník má
právo nahlížet do stavebního deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.
(4) Vedle osob uvedených v odstavci 3 mají oprávnění činit záznamy do stavebního
deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě též orgány státního stavebního dohledu
(§ 99), osoba určená k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného
dozoru nad prováděním stavby (§ 44 odst. 2 a 3), popřípadě osoby, které na základě
smlouvy se stavebníkem vykonávají autorský a technický dozor.
(5) Stavebník je povinen uchovávat stavební deník po dobu deseti let od
právní moci kolaudačního rozhodnutí, popřípadě od dokončení stavby, pokud kolaudaci
nepodléhá.
(6) Náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě, podrobnosti
jejich vedení a využití upraví prováděcí předpis.
§ 101
Je-li důvodná obava z ohrožení veřejných zájmů, je orgán státního stavebního
dohledu oprávněn nařídit na náklad stavebníka nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení
vzorků, zkoušky stavby a přizvat znalce pro posouzení technicky obtížných nebo neobvyklých
staveb.
§ 102
(1) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě závadu, vyzve
podle povahy věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo právnickou osobu nebo fyzickou
osobu podnikající podle zvláštních předpisů provádějící stavbu, aby zjednali nápravu,
nebo upozorní jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.
(2) Nedbá-li osoba výzvy orgánu státního stavebního dohledu, vydá stavební
úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při provádění stavby může stavební
úřad práce na stavbě zastavit. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení prací nemá odkladný
účinek. Po zjednání nápravy lze v pracích na stavbě pokračovat jen na základě nového
rozhodnutí stavebního úřadu.
(3) V rozhodnutí podle odstavce 2 může stavební úřad uložit fyzické nebo
právnické osobě podle povahy věci též povinnost zdržet se takové činnosti, která
nad přípustnou míru stanovenou zvláštními předpisy poškozuje životní prostředí, nebo
povinnost provést taková opatření, která sníží nepříznivé účinky jejich činnosti
na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných orgánů podle zvláštních
předpisů není dotčena.
(4) Zjistí-li orgán státního stavebního dohledu na stavbě neodstranitelnou
závadu vzniklou při provádění stavby, která brání pokračování v pracích na stavbě,
zruší stavební úřad na jeho podnět stavební povolení a určí další postup.
(5) Orgán státního stavebního dohledu
a) zjistí-li nepovolenou stavbu, oznámí to stavebnímu úřadu; jde-li o
stavbu rozestavěnou, vyzve bezodkladně stavebníka, aby zastavil práce na stavbě;
b) upozorní příslušný orgán nebo právnickou osobu nebo fyzickou osobu
podnikající podle zvláštních předpisů, že některý z odpovědných pracovníků na stavbě
nevykonává svou činnost v souladu s veřejnými zájmy, a vyzve je, aby mu sdělily,
jaká opatření k nápravě přijaly;
c) u fyzických osob oprávněných k vybraným činnostem ve výstavbě (§ 46a),
které tyto činnosti řádně nevykonávají, dá příslušnému orgánu podnět k přezkoumání
jejich způsobilosti.
(6) Právo dalších orgánů státní správy vydávat podle zvláštních předpisů
rozhodnutí o nápravě závad stavby zůstává nedotčeno; je-li však pro nápravu nutný
zásah do stavebně technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.
§ 103
(1) Vlastník stavby je povinen dokumentaci skutečného provedení stavby
uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně vlastnictví stavby ji odevzdá novému
nabyvateli a při odstranění stavby stavebnímu úřadu.
(2) Vlastníci rozvodných sítí, kanalizace a ostatních liniových podzemních
staveb a zařízení jsou povinni vést o nich evidenci a z té poskytovat osobám, které
prokáží odůvodněnost svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.
§ 104
(1) Nejsou-li zachovány doklady (především ověřená dokumentace), z nichž
by bylo možno zjistit účel, pro který byla stavba povolena, platí, že stavba je určena
k účelu, pro který je svým stavebně technickým uspořádáním vybavena. Jestliže vybavení
stavby nasvědčuje několika účelům, má se za to, že stavba je určena k účelu, ke kterému
se užívá bez závad.
(2) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, aby pořídil dokumentaci
skutečného provedení stavby v případech, kdy nebyla vůbec pořízena, nedochovala se
nebo není v náležitém stavu. Pokud není nezbytné pořídit úplnou dokumentaci skutečného
provedení stavby, uloží stavební úřad pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport
stavby).
ČÁST TŘETÍ
Sankce
§ 105
Přestupky občanů proti stavebnímu řádu
(1) Přestupku se dopustí a pokutou až do výše 10 000 Kč bude potrestán
ten, kdo
a) provádí drobnou stavbu, stavební úpravy nebo udržovací práce, které je
třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním,
b) provádí
terénní úpravy, práce a zařízení bez povolení či ohlášení, pokud je podle tohoto
zákona předepsáno, nebo v rozporu s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního
stavebního dohledu, brání v jeho výkonu, nesplní výzvu orgánu státního stavebního
dohledu nebo neprovede opatření nařízené orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje
stavbu přes opětovnou výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního
úřadu,
e) odstraní drobnou stavbu [§ 55 odst. 2 písm. a)], reklamní, informační a
propagační zařízení bez ohlášení,
f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek,
stavbu nebo do ní (§ 134),
g) byl určen k výkonu odborného dozoru nad prováděním stavby
a přes výzvu orgánu státního stavebního dohledu neplní své povinnosti,
h) užívá drobnou
stavbu provedenou bez ohlášení nebo užívá informační, reklamní a propagační zařízení,
které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu s ním.
(2) Přestupku se dopustí a pokutou od 10 000 Kč do 25 000 Kč bude potrestán
ten, kdo
a) provádí činnosti, ke kterým je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí
nebo v rozporu s ním anebo činnosti územním rozhodnutím zakázané,
b) jako stavebník
provádí změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) užívá stavbu
v rozporu s kolaudačním rozhodnutím, popřípadě stavebním povolením nebo v rozporu
s účelem drobné stavby provedené na základě ohlášení (§ 57) anebo umožní jiné osobě
užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje nebo odstraní stavbu
bez povolení příslušného orgánu,
e) přes výzvu stavebního úřadu prodlužuje bez vážného
důvodu dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
f) nepředloží
ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné
úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené
lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).
(3) Přestupku se dopustí a pokutou od 25 000 Kč do 50 000 Kč bude potrestán
ten, kdo
a) jako stavebník provádí novou stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu
s ním,
b) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí, pokud je takového rozhodnutí třeba,
nebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí,
c) přes opětovnou
výzvu orgánu státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu neudržuje
stavbu do té míry, že její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede ve stanovené
lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení,
e)
nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje zařízení.
(4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč bude potrestán
ten, kdo bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním provádí stavbu v chráněném
území nebo v ochranném pásmu nebo na pozemku, který není určen k zastavění, a kdo
neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění takové stavby.
(5) O řízení ve věcech přestupků, o podmínkách odpovědnosti za přestupky,
jakož i o příslušnosti k projednávání přestupků platí obecné předpisy. 10)
§ 106
Pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím podle zvláštních
předpisů
(1) Stavební úřad uloží pokutu až do výše 200 000 Kč právnické osobě a
fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí drobnou stavbu,
stavební úpravy nebo udržovací práce, které je třeba ohlásit stavebnímu úřadu, bez
takového ohlášení nebo v rozporu s ním,
b) provádí terénní úpravy, práce a zařízení
bez povolení nebo ohlášení, pokud je podle tohoto zákona předepsáno nebo v rozporu
s ním,
c) nezajišťuje podmínky pro výkon státního stavebního dohledu, brání jeho výkonu,
nesplní výzvu orgánu státního stavebního dohledu (§ 102 odst. 2) nebo neprovede opatření
nařízené orgánem státního stavebního dohledu,
d) neudržuje stavbu přes opětovnou výzvu
státního stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
e) užívá drobnou stavbu
nebo informační, reklamní a propagační zařízení provedené bez ohlášení nebo v rozporu
s ním (§ 57, § 71 odst. 2),
f) provádí projektovou činnost bez oprávnění, pokud pro
její provádění zákon takové oprávnění požaduje.
(2) Stavební úřad uloží pokutu do 500 000 Kč právnické osobě a fyzické
osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí činnosti, ke kterým
je třeba územní rozhodnutí, bez tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
b) provádí
změnu stavby bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
c) odstraní stavbu bez
povolení příslušného orgánu,
d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení
výstavby,
e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,
f) provádí pro jiného stavbu
mimo rozsah předmětu své činnosti,
g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci
nebo jiné podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené nezbytné
úpravy (§ 87) nebo neprovede ve stanovené lhůtě neodkladné zabezpečovací práce (§
94 odst. 1),
h) zhoršuje životní prostředí tím, že prodlužuje dobu výstavby v rozporu
se stavebním povolením.
(3) Stavební úřad uloží pokutu do 1 000 000 Kč právnické osobě a fyzické
osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
a) provádí stavbu bez stavebního
povolení nebo v rozporu s ním,
b) neudržuje stavbu do té míry, že tím jsou ohroženy
životy nebo zdraví osob,
c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu
s ním anebo umožní jiné osobě užívat stavbu bez kolaudačního rozhodnutí nebo v rozporu
s ním,
d) bez vážného důvodu neprovedla nařízené neodkladné zabezpečovací práce,
e) neprovede ve stanovené lhůtě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu o odstranění
stavby nebo zařízení,
f) nesplní povinnost podle § 88 odst. 3 a nadále provozuje
zařízení.
(4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b) a v odstavci
3 písm. a) může stavební úřad uložit i právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající
podle zvláštních předpisů, která provádí stavbu jako dodavatel. Stejně postupuje
stavební úřad vůči právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající podle zvláštních
předpisů, provádějící práce pro stavebníka, který se dopustil přestupku podle § 105
odst. 1 písm. a) a b), odst. 2 písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4.
(5) Řízení o uložení pokuty lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy
se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že právnická osoba nebo fyzická
osoba podnikající podle zvláštních předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději
však do tří let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti nebo kdy povinnost měla
být splněna.
§ 107
Zvýšení pokut
(1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za přestupek
(§ 105) nebo jiný správní delikt (§ 106) téže skutkové podstaty uložena stejné osobě
v posledních dvou letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru,
které jsou předmětem státní ochrany památek, nebo jde o I. zónu národního parku či
chráněné krajinné oblasti nebo o národní přírodní rezervaci či národní přírodní památku.1b)
(2) Horní hranice výše pokut se zvyšuje na dvojnásobek v případech, kdy protiprávní
jednání podle § 105 a 106 trvá i po výzvě orgánu státního stavebního dohledu nebo
po rozhodnutí stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.
(3) Horní hranice výše pokut za přestupky se zvyšuje na desetinásobek, provádí-li
fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním
pro účely podnikání anebo umožní-li fyzická osoba právnické osobě nebo fyzické osobě
podnikající podle zvláštních předpisů užívat stavbu pro účely podnikání bez kolaudačního
rozhodnutí nebo v rozporu s ním [§ 105 odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a
b)].
§ 107a
Vybírání, vymáhání a výnos pokut
(1) Výnos pokut ukládaných
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,8b)
b) podle § 106 obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval
v prvním stupni; pokuta uložená jiným správním orgánem je příjmem státního rozpočtu.
(2) Při vybírání a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštních předpisů.8c)
ČÁST ČTVRTÁ
Vyvlastnění
§ 108
bez nadpisu
(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření
ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k
pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").
(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro
a)
veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,
b) vytvoření
hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění
podmínek jejich ochrany,
c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních
úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,
d) vytvoření podmínek pro nezbytný
přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení
státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,
f) účely vymezené
zvláštními zákony.10b)
(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být
prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují
stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území
podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán
v závazné části územně plánovací dokumentace.
§ 109
Cíl vyvlastnění
(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického
práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného
břemene k pozemkům a stavbám.
(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele.
Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud
není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové
prostory, které vyvlastněním nezaniká.
§ 110
Podmínky vyvlastnění
(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou
nebo jiným způsobem.
(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který
se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje,
nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního
plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.
(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout
účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže
se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné
právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající
části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat
jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o
to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.
§ 111
nadpis vypuštěn
(1) Za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada
a) ve výši obvyklé ceny20) pozemku nebo stavby, včetně všech jejich součástí
a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim, nebo
b) ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu21), došlo-li k omezení
vlastnického práva k pozemku nebo stavbě zřízením věcného břemene nebo došlo-li k
odnětí nebo omezení práva odpovídajícího věcnému břemenu.
(2) Kromě náhrad uvedených v odstavci 1 náleží vyvlastňovanému též náhrada
stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných
nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží v důsledku a v souvislosti s vyvlastněním.
(3) Náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši,
aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění.
V případě, že obvyklá cena podle odstavce 1 písm. a) by byla nižší než cena zjištěná
podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.
§ 111a
Místo náhrady uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) se vyvlastňovanému poskytne
jiný pozemek nebo stavba, dohodne-li se na tom s vyvlastnitelem; právo na vyrovnání
rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného pozemku nebo stavby a náhradního pozemku nebo
stavby není dotčeno.
§ 111b
Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a
těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním,
k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek
nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím
k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.
§ 111c
(1) Náhradu v penězích je vyvlastnitel povinen poskytnout jednorázově, a
to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) V případě, že osoba oprávněná k náhradě není známa, že není znám její
pobyt nebo že je v prodlení22), složí vyvlastnitel náhradu ve lhůtě podle odstavce
1 do úschovy u soudu23).
(3) Zemřela-li oprávněná osoba a není-li možné náhradu v průběhu dědického
řízení vyplatit správci dědictví a ani dědicům, složí ji vyvlastnitel ve stanovené
lhůtě u soudu příslušného k projednání dědictví nebo u soudního komisaře pověřeného
provést úkony v řízení o dědictví po zemřelé oprávněné osobě.
Vyvlastňovací řízení
§ 112
(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.
(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické
nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje.
Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací
orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí
o vyvlastnění.
§ 113
(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.
(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně
nejméně 15 dnů předem.
(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději
při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním
řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona,
se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.
Užívání vyvlastněného pozemku a stavby
§ 115
(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly
vyvlastněny.
(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí
být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí
být delší než dva roky.
§ 116
(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší
stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám,
jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který
bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po
uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro
který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže
územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti
nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v
rozhodnutí o vyvlastnění.
(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten,
kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno,
nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě
škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích
a jejich výši, rozhodují soudy podle obecných předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Stavební úřady
ODDÍL 1
Obecné stavební úřady
§ 117
(1) Stavebními úřady jsou
a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí určené statutem,
d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských částí
nebo městských obvodů určené statutem,
e) magistráty, městské a obecní úřady, které vykonávaly působnost stavebního
úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena.
(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování a stavebního
řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů seznam stavebních úřadů podle
krajů.
(3) Krajský úřad je nadřízeným správním orgánem stavebních úřadů měst
a obcí.
§ 118
(1) Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu
uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává
působnost stavebního úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce
s rozšířenou působností.
(2) Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost
stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu obecní
úřad obce s rozšířenou působností, pokud nedojde podle odstavce 1 k uzavření dohody
o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.
(3) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může
správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více městských obvodů nebo
městských částí.
§ 119
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou
nebo více stavebních úřadů, provede řízení a vydá rozhodnutí nejbližší společně nadřízený
správní orgán. Tento orgán může stanovit, že řízení provede a rozhodnutí vydá některý
ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
ODDÍL 2
Speciální, vojenské a jiné stavební úřady
§ 120
Speciální stavební úřady
(1) U staveb leteckých, staveb drah a na dráze, staveb pozemních komunikací
a vodohospodářských děl vykonávají působnost stavebního úřadu, s výjimkou pravomoci
ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění, orgány vykonávající státní správu na
uvedených úsecích podle zvláštních předpisů (dále jen "speciální stavební úřady").
(2) Speciální stavební úřady postupují podle tohoto zákona, pokud zvláštní
předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení pro stavby mohou vydat jen se
souhlasem stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje
dodržení jeho podmínek. Jestliže se územní rozhodnutí nevydává, postačí vyjádření
o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.
§ 121
Vojenské a jiné stavební úřady
(1) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech vyvlastnění,
vykonávají podle tohoto zákona na území vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany.
(2) Působnost stavebních úřadů, s výjimkou pravomoci ve věcech územního
rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto zákona
a) Ministerstvo obrany u staveb vojenské
správy mimo území vojenských újezdů,
b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost
státu,
c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
d) Ministerstvo průmyslu
a obchodu u staveb uranového průmyslu na území vyhrazeném pro tyto účely.
ODDÍL 3
Působnost obcí
§ 122
(1) Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:
a) sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela
v souladu se záměry územního plánování,
b) dozírají na stav staveb,
c) kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a
zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními
tohoto zákona.
(2) Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava,
práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky
se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby
a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení stavby
nemá odkladný účinek.
ODDÍL 4
Vyhrazení a přenesení pravomoci stavebního úřadu
§ 123
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního
úřadu u jednotlivých technicky zvlášť obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření
s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.
§ 124
(1) Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má
podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že
obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:
a) vydávat stavební povolení
na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky,
b) určovat,
zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 a
3), s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách, vyžadují
stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,
c) přijímat ohlášení,
popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení a nařizovat
jejich odstranění,
d) přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba
a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),
e) kolaudovat stavby
a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,
f) zabezpečovat výkon státního
stavebního dohledu (§ 98 až 104).
(2) V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává
pravomoc podle odstavce 1 úřad městské části hlavního města Prahy a úřad městského
obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak
statut.
(3) Pokud obec nemá podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických
záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc přenesenou na ni podle odstavce
1; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a
118).
ČÁST ŠESTÁ
Ochrana zvláštních zájmů
§ 125
Zajištění zájmů obrany státu
(1) Při plnění úkolů územního plánování je nutno dbát zájmů obrany a bezpečnosti
státu.
(2) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra mohou určit a oznámit stavebním
úřadům území, v nichž lze v zájmu zajištění obrany a bezpečnosti státu vydat územní
rozhodnutí a stavební povolení jen se souhlasem Ministerstva obrany nebo Ministerstva
vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních podmínek pro umístění,
provedení a užívání těchto staveb. Pro postup při udělování souhlasu platí § 126
odst. 2.
(3) Vojenská správa nebo orgány Ministerstva vnitra mohou v územích určených
podle odstavce 1 uplatňovat u staveb již zřízených požadavky na nezbytné úpravy nebo
si u nich vyhradit předchozí souhlas ke změnám stavby; náklady na nezbytné úpravy
provedené na zvláštní požadavek vojenské správy nebo orgánu Ministerstva vnitra hradí
tyto orgány.
(4) Ministerstvo obrany stanoví postup při pořizování, projednávání a schvalování
územně plánovací dokumentace území určených vojenských újezdů.12)
Ochrana složek životního prostředí a jiných zvláštních zájmů
§ 126
(1) Dotýká-li se řízení podle tohoto zákona zájmů chráněných zvláštními
předpisy,11b) rozhodne stavební úřad jen v dohodě, popřípadě se souhlasem orgánu
státní správy, který chráněné zájmy hájí (dotčený orgán státní správy). Dotčený orgán
státní správy může svůj souhlas vázat na splnění podmínek stanovených ve svém rozhodnutí
(stanovisku, vyjádření, souhlasu, posudku apod.) v souladu se zvláštním zákonem,
na jehož podkladě je oprávněn zájem chránit.
(2) Je-li tímto zákonem stanoven postup při přezkoumávání zájmů chráněných
zvláštními předpisy a při uplatňování stanovisek nebo obdobných opatření dotčených
orgánů státní správy, postupují podle něho dotčené orgány státní správy uvedené v
odstavci 1. Právo těchto správních orgánů vydat samostatné rozhodnutí zůstává nedotčeno,
jestliže to předpisy na ochranu jimi sledovaných zájmů stanoví.
(3) Před vydáním rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, jakož
i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo
pracoviště s velmi významným zdrojem ionizujícího záření, a kolaudačního rozhodnutí
stavby, jejíž součástí je jaderné zařízení nebo pracoviště s významným nebo velmi
významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad povinen si vyžádat u navrhovatele
nebo stavebníka povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost vydané podle zvláštního
předpisu.12a)
(4) K návrhům na vydání územního rozhodnutí podle tohoto zákona se nemusí
předkládat vyjádření, souhlasy a stanoviska předepsaná zvláštními předpisy,12b) jestliže
zájmy sledované těmito předpisy byly již předmětem hodnocení vlivů na životní prostředí
podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, a zákona České národní rady č.
244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a příslušný správní orgán
od jejich vydání upustil ve svém vyjádření podle § 7 odst. 4 zákona České národní
rady č. 244/1992 Sb.
§ 127
(1) Dojde-li při řízení nebo postupu podle tohoto zákona k nepředvídaným
nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody,
jakož i k archeologickým nálezům, stanoví stavební úřad v dohodě s příslušným orgánem
hájícím zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče, státní
ochrany přírody a archeologických nálezů.
(2) Stavebník a právnická osoba nebo fyzická osoba podnikající podle zvláštních
předpisů provádějící stavbu nebo zabezpečující její přípravu či provádějící jiné
práce podle tohoto zákona, ihned nález ohlásí stavebnímu úřadu a orgánu státní památkové
péče, popřípadě archeologickému ústavu nebo orgánu státní ochrany přírody, a učiní
nezbytná opatření, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, pokud o něm nerozhodne stavební
úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče, popřípadě archeologickým ústavem
nebo orgánem státní ochrany přírody.
(3) Stavební úřad může vydané stavební povolení nebo dodatečné povolení
stavby změnit nebo zrušit ve veřejném zájmu, dojde-li během provádění stavby k nálezu
kulturně cenného předmětu, detailu stavby, jakož i k archeologickému nálezu, jehož
význam potvrdí Ministerstvo kultury, které současně rozhodne, jak budou stavebníkovi
uhrazeny prokázané náklady a ztráty vzniklé v souvislosti se změnou nebo zrušením
vydaného stavebního povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu
nařízeného zvláštního režimu výstavby. Proti rozhodnutí Ministerstva kultury lze
podat řádný opravný prostředek k soudu.
ČÁST SEDMÁ
Evidence a ukládání dokumentace
nadpis vypuštěn
§ 131
(1) Územně plánovací dokumentaci a všechny podklady k ní, jakož i doklady
o případných změnách územně plánovací dokumentace, je povinen evidovat a jejich ukládání
zabezpečovat orgán územního plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje.
(2) Územní rozhodnutí a veškeré písemnosti týkající se územních rozhodnutí
a rozhodnutí o ochraně objektů, chráněném území a ochranném pásmu, vydávané podle
zvláštních předpisů, včetně případných změn a doplňků je povinen evidovat a jejich
ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.
§ 132
(1) Stavební povolení spolu s veškerými písemnostmi týkajícími se stavebního
povolení, kolaudační rozhodnutí a jiná opatření týkající se staveb, eviduje a jejich
ukládání zabezpečuje příslušný stavební úřad a místně příslušná obec.
(2) Rozhodnutí a opatření uvedená v odstavci 1, vydaná v rámci přenesené
pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně dokladů o případných změnách a doplňcích,
eviduje a jejich ukládání zabezpečuje obec.
§ 133
Orgány územního plánování a stavební úřady, které evidují, ukládají územně
plánovací dokumentaci a dokumentaci staveb, jsou povinny umožnit osobám, které prokáží
odůvodněnost svého požadavku, nahlížet do této dokumentace a pořizovat z ní výpisy;
přitom jsou povinny učinit opatření, aby nahlédnutím do dokumentace nebylo porušeno
státní, hospodářské či služební tajemství, jakož i zákonem uložená či uznaná povinnost
mlčenlivosti.
ČÁST OSMÁ
Společná ustanovení
§ 134
Vstup na cizí pozemky a stavby
(1) Pověření zaměstnanci krajů a obcí, pověření členové komisí obecních rad
a pověření zaměstnanci dalších orgánů státní správy jsou oprávněni vstupovat na cizí
pozemky, na stavby a do staveb s vědomím jejich vlastníků, pokud plní úkoly vyplývající
z tohoto zákona, které se těchto pozemků a staveb dotýkají. Do obydlí však mohou
vstupovat, jen je-li to nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu
práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti
a pořádku; toto omezení neplatí, pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo
provozování jiné hospodářské činnosti. Při využití tohoto oprávnění jsou povinni
dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků a staveb a aby jejich činností nevznikly
škody, kterým je možno zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.
(2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na cizí pozemky,
na stavby a do nich podle odstavce 1 vstupovat též znalci a účastníci řízení touto
osobou přizvaní.
(3) V případě úkonů podle § 91, 94 a 96 tohoto zákona k odvrácení nebezpečí
způsobeného závadami na stavbě, které ohrožují bezpečnost, životy či zdraví osob,
nebo mohou způsobit značné škody, mohou osoby oprávněné ke vstupu na cizí pozemky,
na stavby a do nich podle odstavce 1 na ně vstupovat bez vědomí vlastníka. Jsou však
povinny jej neprodleně o provedených úkonech vyrozumět.
(4) Při pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne v jednotlivých případech
stavební úřad.
(5) Doba a rozsah výkonu oprávnění na cizím pozemku a stavbě musí být omezeny
na nezbytně nutnou míru. Došlo-li při činnosti vstupujícího k poškození pozemku nebo
stavby, musí být uvedeny, je-li to možné, do původního stavu; jinak platí o náhradě
škody obecné předpisy12c).
(6) Zvláštní předpisy o omezeních nebo nutných povoleních ke vstupu na pozemky
nebo stavby v okruhu zájmů obrany státu nebo jiného důležitého zájmu státu nejsou
dotčeny.
§ 135
Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě
(1) Pro uskutečnění stavby nebo její změny a pro provedení nezbytných úprav,
udržovacích nebo zabezpečovacích prací a pro odstranění stavby a informačních, reklamních
a propagačních zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo
jiná práva k sousedním pozemkům či stavbám, aby trpěli provedení prací ze svých pozemků
nebo staveb.
(2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle odstavce 1,
je povinen dbát, aby co nejméně rušil užívání sousedních pozemků nebo staveb a aby
prováděnými pracemi nevznikly škody, kterým je možno zabránit; po skončení je povinen
uvést sousední pozemek nebo stavbu do původního stavu, a není-li to možné nebo hospodářsky
účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu podle obecných předpisů o náhradě škody.
§ 136
Řešení rozporů
(1) Dojde-li při pořizování územně plánovací dokumentace a nebo při územním
řízení, stavebním řízení nebo při jiných řízeních, která provádějí správní orgány
podle tohoto zákona nebo podle zvláštních předpisů pro stavby letecké, stavby drah
a na dráze, stavby pozemních komunikací, vodohospodářská díla a telekomunikační stavby,
k protichůdným stanoviskům mezi orgány státní správy spolupůsobícími při pořizování
a v řízení, řeší takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.
(2) Nepodaří-li se vzniklý rozpor s výjimkou případů uvedených v odstavci
4 odstranit do 60 dnů dohodou nadřízených orgánů podle odstavce 1, rozhodne Ministerstvo
pro místní rozvoj po projednání s příslušnými správními úřady do 60 dnů od postoupení
rozporu k rozhodnutí. Jde-li o stavby, kde řízení provádějí orgány podle zvláštních
právních předpisů, rozhodne o rozporu ústřední správní úřad nadřízený těmto orgánům
obdobným způsobem.
(3) Týká-li se rozpor území Natura 2000 podle zvláštního právního předpisu,12d)
rozhodne o rozporu Ministerstvo pro místní rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí; nedojde-li k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.
(4) Nepodaří-li se rozpory odstranit dohodou nadřízených orgánů, z nichž
jedním je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad nadřízený orgánu,
který provádí řízení o stavbách podle zvláštních právních předpisů, předloží Ministerstvo
pro místní rozvoj nebo ústřední správní úřad do 60 dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí
o rozporu.
§ 137
Občanskoprávní a jiné námitky
(1) Stavební úřady, provádějící řízení podle tohoto zákona, se pokusí vždy
též o dosažení dohody účastníků u těch námitek, které vyplývají z vlastnických nebo
jiných práv k pozemkům a stavbám, ale překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu
nebo spolupůsobících orgánů státní správy.
(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle odstavce 1,
která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila uskutečnit požadované opatření
nebo by umožnila jeho uskutečnění jen v podstatně jiné míře či formě, odkáže stavební
úřad navrhovatele nebo jiného účastníka podle povahy námitky na soud a řízení přeruší.
(3) Stavební úřad stanoví lhůtu, ve které musí být předložen důkaz, že u
soudu byl podán návrh na rozhodnutí ve sporné věci. Nebude-li důkaz o podání návrhu
ve stanovené lhůtě předložen stavebnímu úřadu, učiní si stavební úřad úsudek o námitce
sám a rozhodne ve věci.
(4) V řízení, při kterém stavební úřad nařizuje ve veřejném zájmu opatření
podle tohoto zákona a hrozí-li nebezpečí z prodlení, učiní si sám úsudek o námitce,
u které nedošlo k dohodě, a ve věci rozhodne.
§ 137a
Výjimky ze stavebního řádu
(1) Opatření na stavbách a pozemcích spočívající podle okolností i v provádění
staveb, terénních úprav nebo odstraňování staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních
pohrom nebo náhlých havárií, čelí jejich účinkům a zabraňuje ohrožení života nebo
zdraví osob, popřípadě jiným škodám, mohou se zahájit bez předchozího povolení podle
tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však
musí být oznámeno, že jsou taková opatření prováděna.
(2) Jestliže se stavby nebo terénní úpravy zničené nebo poškozené živelní
pohromou nebo náhlou havárií mají obnovit ve shodě s původními povoleními stavebního
úřadu, postačí, že takové opatření bylo předem stavebnímu úřadu ohlášeno; pro tento
postup platí ustanovení § 57 odst. 2 obdobně s tím, že lhůta pro písemné sdělení
stavebního úřadu, že proti obnovení stavby nemá námitek, činí 7 dnů. V ohlášení se
uvedou údaje o stavbě, která má být obnovena, jednoduchý technický popis prací a
dále právnická nebo fyzická osoba, která bude činnost provádět.
(3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně provést ke
zmírnění nebo odvrácení důsledků živelní pohromy nebo náhlé havárie stavby, může
být
a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti) a jeho příloh
na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání se stavebním úřadem
upuštěno od vydání územního rozhodnutí, popřípadě sloučeno územní řízení se stavebním
řízením nebo s jinými řízeními podle tohoto zákona anebo stanoveno, že stavbu nebo
terénní úpravy lze provést na základě jejich ohlášení,
c) stanoveno v rozhodnutí,
že některé doklady předepsané jako přílohy k návrhu (žádosti), popřípadě jiné doklady
budou předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech vydáno
předběžné povolení, v němž se stanoví lhůta dodatečného předložení podkladů; po jejich
předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta pro provedení právního
úkonu účastníků řízení, nejvíce však na polovinu tímto zákonem nebo zvláštním právním
předpisem stanovené lhůty; o zkrácení lhůt musí stavební úřad informovat účastníky
řízení při oznámení zahájení řízení.
(4) Odvolání proti rozhodnutím vydaným v řízeních podle odstavce 3 nemají
odkladný účinek.
§ 138
Spolupráce orgánů státní správy a součinnost právnických osob nebo fyzických
osob podnikajících podle zvláštních předpisů
(1) Orgány obcí nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují podle tohoto
zákona, dbají od počátku přípravy územně plánovací dokumentace, přípravy územních
rozhodnutí, stavebních povolení a jiných rozhodnutí a opatření o dosažení nejúčinnější
ochrany přírody a krajiny a jednotlivých složek životního prostředí podle zvláštních
předpisů a spolupracují s orgány zabezpečujícími jeho ochranu.
(2) Stavební úřady a jiné orgány, které provádějí řízení a vydávají rozhodnutí
podle tohoto zákona, jakož i další orgány státní správy, které ve věcech výstavby
provádějí řízení, vydávají rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů,
jsou povinny spolupracovat. Zejména jsou povinny dbát toho, aby věcně související
správní řízení na sebe pokud možno navazovala, využívat všestranně výsledků těchto
řízení, předávat včas a úplná stanoviska a na dožádání i ekonomické, technické a
jiné údaje a podklady.
(3) Vědecké instituce a jiné právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající
podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které zabezpečují úkoly na úseku územního
plánování, na jejich žádost údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.
§ 138a
Obecné technické požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a správní orgány jsou povinny při navrhování,
umísťování, projektování, povolování, realizaci, kolaudaci, užívání a odstraňování
staveb postupovat podle obecných technických požadavků na výstavbu, obecných technických
požadavků zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace
a technických požadavků stanovených prováděcími předpisy (dále jen "obecné technické
požadavky").
(2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit pouze z těch
ustanovení prováděcích právních předpisů, z nichž povolování výjimek tyto předpisy
výslovně umožňují a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života
osob a sousední pozemky nebo stavby; řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo
účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.
(3) O výjimkách z obecných technických požadavků rozhoduje stavební úřad
příslušný rozhodnout ve věci v dohodě se správním orgánem, který hájí zájmy chráněné
podle zvláštních předpisů, jichž se odchylné řešení dotýká.
§ 139
Obecné pojmy
Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
b) "vlastník", rozumí se tím též osoba, která na základě zákona nebo písemné
smlouvy je oprávněna ve věcech upravených tímto zákonem na místě vlastníka jednat,
c) zrušeno
d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
e) "nájemce", rozumí se tím též osoba užívající byt nebo nebytový prostor
z odvozeného právního důvodu,
f) "jiná práva k pozemkům nebo stavbám", rozumí se tím zejména právo hospodaření
s majetkem státu17c) a právo odpovídající věcnému břemeni.17d)
§ 139a
Pojmy územního plánování
(1) Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují umísťování
staveb, využití území a opatření v území.
(2) Současně zastavěné území obce tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných
území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází
z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená
obalová čára zahrnující soubor
a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří)
a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby
zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch obklopených
parcelami uvedenými pod písmenem a); parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako
lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel ostatních ploch;
z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny
parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).
(3) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění takto vymezené schváleným
územním plánem obce, případně regulačním plánem.
(4) Navazující územně plánovací dokumentace je územní plán obce a regulační
plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu
obce.
§ 139b
Pojmy stavebního řádu
(1) Za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně
technické provedení, účel a dobu trvání.
(2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba
jejich trvání.
(3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b)
přístavby, jimiž se stavby půdorysně rozšiřují a které jsou vzájemně provozně propojeny
s dosavadní stavbou,
c) stavební úpravy, při nichž se zachovává vnější půdorysné i
výškové ohraničení stavby.
(4) Změnami staveb před jejich dokončením se rozumějí změny proti stavebnímu
povolení, popřípadě dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem.
(5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná
plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní
podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) nepodsklepené stavby
s jedním nadzemním podlažím a stavby zařízení staveniště, pokud jejich zastavěná
plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15
m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby,
pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m.
(6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin,
stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných
zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(7) Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě
hlavní, a to
a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha
nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha
nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m.
(8) Za drobné stavby se považují též
a) stavby na pozemcích určených k
plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování
myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m,
b) oplocení,
c)
připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní,
d) nástupní
ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod.
(9) Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin,
stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranového průmyslu a jaderných
zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.
(10) Za stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů12) se považují
stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany.
(11) Za stavby pro bezpečnost státu se považují stavby ve správě Ministerstva
vnitra, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a Bezpečnostní
informační služby užívané pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené
pro služební potřebu.
(12) Za stavby Vězeňské služby se považují stavby pro služební činnost Vězeňské
služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely jejích útvarů.
(13) Za stavby uranového průmyslu se považují stavby pořizované nebo sloužící
k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území
vyhrazeném pro tyto účely.
(14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené zvláštními
předpisy.12a) V pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření
Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(15) Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo
územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
§ 140
Vztah ke správnímu řádu
Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona
obecné předpisy o správním řízení.
§ 140a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části hlavního města Prahy, magistrátu
nebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěného statutárního
města, městskému nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
ČÁST DEVÁTÁ
Ustanovení přechodná a závěrečná
Přechodná ustanovení
§ 141
(1) Územní plány rozpracované ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se
podle něho upraví, projednají, popřípadě schválí. Na projednání a schválení návrhu
změny nebo doplňku schváleného územního plánu pořízeného podle dosavadních předpisů
se vztahují ustanovení tohoto zákona. V odůvodněných případech může povolit výjimku
ministerstvo výstavby a techniky republiky.
(2) U staveb dokončených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řízení
provede podle dosavadních předpisů, pokud nejde o stavby, na které se vztahovalo
ustanovení bodu 119 vyhlášky Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.),
kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí
dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu
(užívání).
(3) Místní národní výbory, které byly přede dnem nabytí účinnosti zákona
určeny za stavební úřady podle dosavadních předpisů, se považují za stavební úřady
určené podle tohoto zákona.
(4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před účinností
tohoto zákona pro účely, pro něž by mohly být podle tohoto zákona vyvlastněny a u
nichž dosud nedošlo k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na vyvlastnění práv k takovým
nemovitostem musí podat organizace, která pozemky užívá, do 31. prosince 1977.
(5) Do nabytí účinnosti obecně závazného právního předpisu podle § 111
odst. 2 tohoto zákona se postupuje podle dosavadních předpisů.
Závěrečná ustanovení
§ 143
(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy
k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona
a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví
a) obsah územně plánovacích
podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob
jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,
b) obsah a způsob zpracování
registračních listů územně plánovací dokumentace,
c) výčet dalších orgánů, které mohou
pořizovat územně technické podklady,
d) podrobnosti postupu při územním rozhodování,
při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a
jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních
zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti
obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,
e) podrobnosti
státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
f) podrobnosti povolování staveb
jaderných zařízení,
g) úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků
živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,
h) případy, kdy lze upustit od územního
rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých
staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,
i) podrobnosti ohlašování
některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích
prací, které lze provést bez ohlášení,
j) podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení,
zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
k) obecné technické
požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami
s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
l) rozsah a druhy projektové činnosti,
způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.
(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2
tohoto zákona.
(3) Hlavní město Praha může nařízením vydaným v přenesené působnosti stanovit
obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými
ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy
hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace,
jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.
(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
a) Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,
b) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,
d) Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.
§ 144
Zrušují se:
1. vládní nařízení č. 8/1956 Sb., o odevzdání a převzetí dokončených
staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání),
ve znění vládního nařízení č. 34/1958 Sb.;
2. zákon č. 84/1958 Sb., o územním plánování, ve znění zákona Slovenské
národní rady č. 131/1970 Sb. (pol. 1 až 6 přílohy), zákona České národní rady č.
146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3, 4 přílohy B) a zákona Slovenské národní
rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy D);
3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
4. § 9 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování
socialistického pořádku;
5. vyhláška Ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950 Ú.
v.), o zastavovacím plánu, o povinnostech místního národního výboru při výstavbě
obce, ochranných pásmech a o vyvlastnění, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971
Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);
6. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 243/1957 Ú. l. (Ú. v.),
kterou se vydávají prováděcí předpisy k vládnímu nařízení o odevzdání a převzetí
dokončených staveb nebo jejich částí a o povolení k jejich uvedení do trvalého provozu
(užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.);
7. vyhláška ministra-předsedy Státního výboru pro výstavbu č. 144/1959
Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním řádu, ve znění vyhlášky č. 108/1966
Sb., vyhlášky č. 162/1970 Sb. a zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol.
7 přílohy);
8. vyhláška Státního výboru pro výstavbu č. 153/1959 Ú. l. (Ú. v.),
o územním plánování, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol.
1, 8 až 11 přílohy), vyhlášky č. 162/1970 Sb., vyhlášky č. 130/1971 Sb., zákona České
národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol. 3 přílohy B) a zákona Slovenské
národní rady č. 159/1971 Sb. (pol. 5 přílohy C);
9. vyhláška ministra výstavby č. 143/1960 Sb., kterou se u některých
staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány Ministerstva národní obrany;
10. vyhláška ministra výstavby č. 59/1961 Sb., kterou se u některých
staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na Ministerstvo vnitra;
11. vyhláška Státní komise pro techniku č. 108/1966 Sb., o oprávnění
k projektové činnosti, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 131/1970 Sb. (pol.
12 přílohy), vyhlášky č. 137/1970 Sb. a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.
(pol. 2 přílohy D);
12. vyhláška ministra výstavby a techniky České socialistické republiky
č. 134/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší působnost stavebního úřadu
na Ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky;
13. vyhláška ministra výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky
č. 140/1969 Sb., kterou se u některých staveb přenáší pravomoc stavebního úřadu na
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
14. § 11, 15, 16, § 22 odst. 2 a 3 vyhlášky Federálního výboru pro
technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra Československé socialistické republiky
a ministerstev výstavby a techniky České socialistické republiky a Slovenské socialistické
republiky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě;
15. vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
a Federálního ministerstva financí č. 66/1972 Sb., o opatřování pozemků pro výstavbu
rodinných domků.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 437/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Při pořizování a schvalování změny územního plánu velkého územního celku
schváleného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se postupuje podle stavebního
zákona ve znění tohoto zákona.
2. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje, kterou se vyhlašuje
závazná část územního plánu velkého územního celku schváleného krajem, se pro jím
řešené území nepoužije územní plán velkého územního celku schválený vládou přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Dnem nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky kraje, kterou se vyhlašuje
krajem schválená změna závazné části územního plánu velkého územního celku, se pro
měněnou část nepoužije územní plán velkého územního celku schválený vládou před nabytím
účinnosti tohoto zákona.
1) Např. zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
zákon ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona
ČNR č. 10/1993 Sb., zákon ČNR č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon), a zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a
krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné
technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu
a orientace.
1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.
2) § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů.
§ 4 písm. d) a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném
dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 odst. 2 zákona č.
455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších
předpisů.
§ 5 odst. 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Např. zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů
a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění
pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 61/1988 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví
a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
3) Např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, zákon ČNR č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí.
3a) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.
4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
8) Zákon č. 200/1994 Sb.
8a) Zákon ČNR č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související
s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník,
ve znění zákona č. 227/1997 Sb.
8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.
8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon
č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.
10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona ČNR
č. 425/1990 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR č. 20/1987 Sb.
11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 309/1991
Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších
předpisů, zákon ČNR č. 334/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, zákon ČNR
č. 20/1987 Sb. a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.
12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
12a) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího
záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon č. 125/1997
Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 20/ä1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
pozdějších předpisů.
12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.
12d) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších
předpisů.
17c) Např. § 761 zákona č. 513/1991 Sb.
17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších
předpisů, § 12 odst. 1 a 3 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších
předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.
19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.
20) § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých
zákonů (zákon o oceňování majetku).
21) § 18 zákona č. 151/1997 Sb.
22) § 522 občanského zákoníku.
23) § 185a až 185h občanského soudního řádu.