Nezaradene

OSVČ, pečuje o otce, který má uznán 3. stupeň invalidity. OSVČ se celý den stará o otce a při tom podniká. Sociální pojištění platí jako OSVČ na hlavní činnost. 1) Může OSVČ z důvodu této péče o otce uplatnit nějaké zvýhodnění na sociálním pojištění, např. aby se mu SVČ považovala ze vedlejší, nebo aby se mu tato péče započítávala na důchod? Co je zapotřebí pro to udělat a doložit? 2) Pokud je na bod 1 odpověď ano, tak bych se chtěl dále zeptat: 3) Jak má OSVČ postupovat v letošním roce, aby mu byla SVČ uznána za vedlejší již v tomto roce? 4) Lze z tohoto důvodu podat dodatečně Přehled za rok 2023 s tím, že by SVČ byla považována za vedlejší již v roce 2022? 5) Pokud by čerpala některou výše uvedenou výhodu, nebude to mít pro OSVČ nějaké negativní dopady do budoucna?

V rámci oddělení nemocnice vypisuje primář dopředu rozpis nočních služeb lékařů. Někteří lékaři nechtějí noční služby sloužit, proto nabízejí kolegům, že pokud primáři nahlásí, že dobrovolně vezmou noční službu místo nich, dají dobrovolníkovi jako poděkování 2 000 Kč. Jeden z těchto dobrovolníků takto získal v roce 2023 42 000 Kč a v roce 2024 to bude obdobnét, a to od různých kolegů v průběhu celého roku. Jak má dobrovolník tyto finance zdanit pro roky 2023 a 2024 a má z nich platit také odvody sociální a zdravotní? Lze tyto příjmy považovat za ostatní příjmy [zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 10 odst. 1 písm. q)]?

Společnost s r. o. v likvidaci podala do 15 dnů od zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku podat své poslední řádné daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulou část zdaňovacího období - tzn. do 31. 5. 2024, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, s kódem rozlišení typ „H“. Dne 21. 8. byl zrušen bankovní účet společnosti a jeho zůstatek převeden na jediného společníka. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku byl podán 11. 9. 2024. Rád bych se zeptal, zda za období do výmazu z OR musí společnost / účetní jednotka sestavit účetní závěrku a zda má povinnost podat daňové přiznání k DPPO a s jakým kódem rozlišení, nebo je možné postupovat tak, že se podá dodatečné daňové tvrzení za období do 31. 5. 24 a to pouze v případě, když společnosti vznikne daňová povinnost (§ 240c odst. 4 DŘ)? Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku u společníka? Likvidační zůstatek je nižší než ZK a nižší než pořizovací cena podílu. 

1) Zaměstnanec má platový výměr 23 510 Kč. Dále má příplatek za vedení 1 700 Kč. Má 100% úvazek = 40 hod týdně. V srpnu pracoval 15 dní, 7 dní měl dovolenou. Dále pracoval přesčas v týdnu 5,5 hod a o víkendu 4 hod. Za srpen ještě dostal odměnu 4 000 Kč. Srpen měl tedy 22 pracovních, z toho zaměstnanec odpracoval 15 (7dní čerpal dovolenou = 56 hod dovolené). Je správně vypočtená hrubá mzda ve výši 33 527 Kč? Jeho průměr na dovolenou je 178,08 Kč.  2) Zaměstnankyně pouze se 75% úvazkem s platovým výměrem: 14 085 a osobním příplatkem 500 Kč, také odpracovala 15 dní, čerpala 7 dní dovolené (celkem 42 hod. dovolené), dostala odměnu 3 000 Kč, její průměr na dovolenou je 144,05 Kč. A odpracovala v týdnu ještě přesčasy ve výši 31 hod. Bude její hrubá mzda za měsíc srpen ve výši 24 568 Kč? 

Firma poskytuje auta zaměstnancům pro firemní i soukromé účely. Zaměstnanci je do mzdy přidán nepeněžní příjem ve výši 1 % z hodnoty vozidla. PHM se zaměstnancům fakturují. Náklady na opravy, náhradní díly atd. se krátí v poměru 80 % ku 20 %. Jak postupovat v případě AD blue, které je součást PHM, ale není zaměstnancům fakturováno? Má být také kráceno DPH na vstupu, jako je tomu u oprav atd.?

Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?

Náš zaměstnanec přišel do práce v 6:20. Od 8:12 do 16:42 byl na služební cestě, po návratu ještě pracoval od 16:42 do 18:00. Směnu máme stanovenou od 7: 00 do 15:30. Máme pružnou pracovní dobu. Služební cesta trvala déle než 5 hodin = nárok na stravné. Tento den odpracoval více než 3 hodiny = nárok na stravenku. Bude v tomto případě vůbec nárok na stravenku, když máme směnu stanovenou od 7:00 do 15.30 a v tomto intervalu 3 hodiny neodpracoval? A pokud bude nárok na stravenku, bude toto poskytnutí stravenky posouzeno jako plnění osvobozené od daně? 

Uzavřeli jsme se zaměstnancem DPP od 2. 1. do 31. 12., ale nyní v srpnu zaměstnanec již odpracoval všech 300 hod a vyčerpal dle zákona dovolenou. Ke 30. 8. skončil a již u nás tento rok pracovat na DPP nebude. Je možné s ním uzavřít dohodu o rozvázání DPP ke 30. 8., abychom ho mohli ke 30. 8. odhlásit na OSSZ, kam se měsíčně posílá výkaz příjmů? Již tento výkaz zasílat nebudeme. Nebo odpracováním a vybráním si dovolené tato dohoda automaticky končí a nemusíme žádný dokument sepisovat, resp. uzavírat dohodu o rozvázání DPP? Zaměstnanec nechce, tedy ani mi jako zaměstnavatel z důvodu administrativy dále zasílat výkaz příjmu k DPP za každý měsíc na OSSZ. 

Zaměstnanec je odměňován mzdou. Dle mzdového výměru má k základní mzdě stanovený příplatek za vedení v pevné výši. Má nárok na celý příplatek i v případě nemoci, čerpání dovolené, nebo se tento příplatek alikvotně krátí?

Dne 26. 8. 2024 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga. V roce 2017 dostudovala střední školu, nikde nepracovala a 2. 10. 2019 se jí narodilo 1. dítě, 16. 9. 2021 se jí narodilo 2. dítě. Odkdy jí budeme započítávat mateřskou dovolenou pro stanovení platového tarifu, když před porodem nikde nepracovala, a nepamatuje si, zda-li vůbec na sociálku nějaký datum nástupu na mateřskou nahlašovala nástup? Byla bych toho názoru, že jako nástup na MD bych posuzovala den porodu.

Chtěli bychom zaměstnat účetní na DPP, jejím úkolem by bylo zpracování účetnictví a podání přiznání k DPH a kontrolního hlášení. Je to práce na cca 1 - 2 hodiny denně. DPP bychom chtěli uzavřít s úkolovou odměnou (za odvedenou práci, nikoliv za odpracované hodiny). Pokud budou zaúčtovány za měsíc všechny doklady a podané přiznání k DPH, dostane účetní plnou odměnu 10 000 Kč. Musíme v takovém případě sledovat skutečně odpracované hodiny a evidovat je? Může být DPP uzavřena s úkolovou odměnou s tím, že časová norma na činnost je 1,5 hod. denně? Můžeme pak tuto časovou jednotku uvádět i ve mzdovém listu jako odpracovanou dobu nebo opravdu musíme sledovat i při úkolovém odměňování přesně odpracovanou dobu?

Mateřská společnost plánuje vyslat svého zaměstnance na služební cestu do dceřiné společnosti v Uzbekistánu. Zahraniční pracovní cesta by měla trvat rok. Mateřská společnost bude vyplácet mzdu a cestovní náhrady. Daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění bude hradit v ČR. Bude to tak správně? Nebudeme muset hradit daň z příjmů nebo odvody pojistného v Uzbekistánu? Nehrozí mateřské společnosti povinnost založení stálé provozovny?

Pokud pracovník odpracuje 300 hodin za rok, má nárok na 24 nebo 25 hodin dovolené ? (máme 4 týdny dovolené) Způsob výpočtu se liší v tom, že čerpaná dovolená se také považuje za výkon práce - pak bych počítala z odpracované doby 324 hodin a vyšlo by mi 25 hodin nároku. Ale jinak se všude uvádí 24 hodin nároku.

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou. Ještě před jejím ukončení je znovu těhotná. 3 letá lhůta původní RD jí ale končí 3 dny před nástupem na další mateřskou dovolenou. Jak to bude u zaměstnavatele? Nemusí jí prodloužit pracovní poměr, i když je těhotná? Nebo pracovní poměr skončí a bude pak čerpat MD v ochranné lhůtě? Pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou. Mysleli jsme, že zaměstnavatel může povolit čerpání RD maximálně do 3 let věku dítěte? A po tomto datu již musí zaměstnankyně nastoupit zpět do zaměstnání? U této by to byly 3 dny práce a následně nástup na další MD, ale co když po ukončení RD nenastoupí? Zaměstnavatel ji výpověď dát nemůže, protože je těhotná, tak bude tedy naloženo s těmi 3 dny?

Podnikatel, OSVČ v režimu paušální daně, prodal v srpnu 2024 majetek, příjmy 1 200 000 Kč, OSVČ měl před vstupem do paušálního režimu skutečné výdaje a majetek byl součástí obchodního majetku. Podle ustanovení § 7a ZDP se příjmy za tento prodaný majetek posuzují jako příjmy z podnikání. Ostatní příjmy z podnikání k 31. 8. má 900 000 Kč. K 31. 8. překročil tedy limit pro paušální daň 2 000 000 Kč, ale nestane se plátcem DPH, protože příjmy z prodeje majetku jsou z obratu rozhodného pro plátcovství DPH vyloučeny. Jak má podnikatel postupovat? Může zůstat do 31. 12. v paušálním režimu? Nebo musí do 15 dní oznámit správci daně, že porušil podmínky paušální daně k 31. 8. 2024? Šlo by to případně vyřešit i tak, že by dal příjmy z prodeje majetku do § 10 ZDP, za rok 2024 by podal přiznání a přehledy na OSSZ a ZP, ale mohl by tím v paušálním režimu zůstat?

Společnost s. r. o. zaměstnala zaměstnance, který má exekuce. Tento zaměstnanec je částečně invalidní a je mu vyplácen důchod z částečné invalidity. Budou se příjmy ze zaměstnávání sčítat s vyplaceným částečným invalidním důchodem? Jakým způsobem se bude postupovat? Kdo bude dělat exekuční srážku?

Pokud má jednatel stanovenou hrubou měsíční odměnu za výkon funkce 1 Kč, jak se zaokrouhlí výpočet zdravotního pojištění z této částky? Musí zaměstnavatel odvést měsíčně 1 Kč, nebo se zaokrouhlí výpočet matematicky směrem dolu a nemusí se hlásit ke zdravotnímu pojištění?

Jsme česká akciová společnost, plátci DPH. Česká a. s. (mateřská společnost) vlastní podíl 51 % v uzbecké společnosti (dceřiná společnost). Zaměstnanci dceřiné společnosti přijedou z Uzbekistánu do ČR a v mateřské společnosti se budou školit. Mateřská společnost jim bude hradit ubytování, jízdenky na vlak, kapesné, občerstvení, obědy a večeře a hygienické potřeby. Tyto náklady ponese mateřská společnost a nebude je dceřiné společnosti přefakturovávat. Podle mne budou náklady daňově neuznatelné a nelze vynárokovat DPH. Na jaký účet/účty bych tyto náklady měla zaúčtovat?

Zaměstnanec má měsíční mzdu 21 800 Kč, TPF 40 hod./týden a je zařazený ve 4. skupině prací. 1) Leden 2024 – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 184 hod. 2) Únor 2024 – dovolená 1 den - ZM: 21 800/168) x (168-8) = 20 762 Kč náhrada mzdy za dovolenou: 8 hod x 129,80 Kč = 1 038 Kč HM: 21 800 Kč. 3) Březen – odpracoval celý - HM: 21 800 Kč a 168 hod PHV = 21 800 + 20 762 + 21 800 / 184 + 160 + 168 = 125,71 Kč = PHV na 2 čtvrtletí 2024. Pokud PHV výdělek klesl pod hranici 129,80 Kč (tj. 4. skupina), tak se ponechává vypočtený PHV na 125,71 Kč, nebo se musí na 2. čtvrtletí 2024 ručně opravit na 129,80 Kč?

Majitel pan Novák vlastní skupinu firem; pan Novák vložil část nemovitého majetku (byty) do svěřeneckého fondu; tyto byty pronajímá za 1/4 nájemného zaměstnancům skupiny. Dotazy: 1) vzniká nepeněžní příjem ve výši 3/4 obvyklého nájemného těmto zaměstnancům v souladu s § 6 odst. 3 ZDP (s nutností zdanění DZČ, SP, ZP), když ale povinnost zdanění leží na zaměstnavateli (subjekt ze skupiny firem), 2) představuje výše uvedené pro svěřeneckého správce nějaké riziko?