499/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 30. června 2004
o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Změna: 413/2005 Sb., 444/2005 Sb.
Změna: 112/2006 Sb.
Změna: 181/2007 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 32/2008 Sb.
Změna: 190/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 424/2010 Sb.
Změna: 167/2012 Sb.
Změna: 89/2012 Sb., 303/2013 Sb.
Změna: 56/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 298/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 205/2017 Sb.
Změna: 111/2019 Sb.
Změna: 261/2021 Sb. (část)
Změna: 326/2021 Sb., 416/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb. (část)
Změna: 152/2023 Sb.
Změna: 197/2024 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÁ SLUŽBA
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje
a) výběr a evidenci archiválií,
b) ochranu archiválií,
c) práva a povinnosti vlastníků archiválií,
d) práva a povinnosti držitelů a správců archiválií (dále jen "držitel
archiválie"),
e) využívání archiválií,
f) zpracování osobních údajů pro účely archivnictví,
g) soustavu archivů,
h) práva a povinnosti zřizovatelů archivů,
i) spisovou službu,
j) působnost Ministerstva vnitra (dále jen "ministerstvo") a dalších
správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové služby,
k) přestupky.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) archivnictvím obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie
jako součásti národního kulturního dědictví a plnící funkce správní, informační,
vědecké a kulturní,
b) péčí o archiválie jejich výběr, evidence, ochrana, archivní zpracování,
uložení a zpřístupnění,
c) archivem zařízení podle tohoto zákona, které slouží k ukládání archiválií
a péči o ně,
d) původcem každý, z jehož činnosti dokument vznikl; za dokument vzniklý
z činnosti původce se považuje rovněž dokument, který byl původci doručen nebo jinak
předán,
e) dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná
informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena původcem
nebo byla původci doručena,
f) archiválií takový dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu,
původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým,
kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému
uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka
a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které
byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané
politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním
významem vybrány a vzaty do evidence,
g) výběrem archiválií posouzení hodnoty dokumentů a rozhodnutí o jejich
vybrání za archiválie a zařazení do evidence archiválií,
h) archivním fondem soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů
vytvořených z činnosti původce,
i) archivní sbírkou soubor archiválií navzájem propojených jedním nebo
několika společnými znaky,
j) archivní pomůckou informační systém, který se vytváří při archivním
zpracování a slouží pro evidenci a orientaci v obsahu a časovém rozsahu archivního
fondu, archivní sbírky nebo jejich částí,
k) archivním zpracováním třídění, pořádání a popis archiválií,
l) výkonem spisové služby zajištění odborné správy dokumentů vzniklých
z činnosti původce, popřípadě z činnosti jeho právních předchůdců, zahrnující jejich
řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování,
odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení, a to včetně kontroly těchto
činností,
m) spisovnou místo určené k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů
pro potřebu původce a k provádění skartačního řízení,
n) správním archivem součást původce určená k dohledu na spisovou službu
původce a k uložení, vyhledávání a předkládání dokumentů se skartační lhůtou delší
než 5 let,
o) metadaty data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů
a jejich správu v průběhu času,
p) spisovým řádem vnitřní předpis stanovící základní pravidla pro manipulaci
s dokumenty a skartační řízení,
q) spisovým znakem označení, které zařazuje dokumenty do věcných skupin
pro účely jejich budoucího vyhledávání, ukládání a vyřazování,
r) skartačním znakem označení dokumentu, podle něhož se dokument posuzuje
ve skartačním řízení,
s) skartační lhůtou doba, během níž musí být dokument uložen u původce,
t) zaměstnancem osoba ve služebním poměru, pracovněprávním nebo jiném
obdobném vztahu,
u) atestací elektronického systému spisové služby posouzení souladu
elektronického systému spisové služby s požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle §
70 odst. 1 a národního standardu pro elektronické systémy spisové služby (dále jen
"národní standard").
HLAVA II
ARCHIVNICTVÍ
Díl 1
Výběr archiválií a jejich evidence
Výběr archiválií
§ 3
(1) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají
a) organizační složky státu,
b) ozbrojené síly,
c) bezpečnostní sbory,
d) státní příspěvkové organizace,
e) státní podniky,
f) územní samosprávné celky,
g) organizační složky územních samosprávných celků, vytvářejí-li
dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,
h) právnické osoby zřízené nebo založené územními samosprávnými
celky, vytvářejí-li dokumenty uvedené v přílohách č. 1 nebo 2 k tomuto zákonu,
i) vysoké školy,
j) školy a školská zařízení s výjimkou mateřských škol, výchovných
a ubytovacích zařízení a zařízení školního stravování (dále jen „školy“),
k) zdravotní pojišťovny,
l) veřejné výzkumné instituce,
m) právnické osoby zřízené zákonem,
(dále jen „veřejnoprávní původci“).
(2) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají
za podmínek stanovených tímto zákonem také
a) obchodní společnosti a družstva s výjimkou bytových družstev,
pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
b) politické strany, politická hnutí, spolky, odborové organizace,
organizace zaměstnavatelů, církve a náboženské společnosti, profesní komory, nadace,
nadační fondy, ústavy a obecně prospěšné společnosti, Česká tisková kancelář,
c) notáři, pokud jde o dokumenty uvedené v příloze č. 1 k tomuto
zákonu,
(dále jen „soukromoprávní původci“).
(3) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále
právní nástupci veřejnoprávních a soukromoprávních původců, jde-li o dokumenty, ke
kterým měli tuto povinnost již tito původci.
(4) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají dále
podnikatelé, kterým bylo uděleno státní povolení k provozování živnosti vedení spisovny
(dále jen „koncese k vedení spisovny“), jde-li o dokumenty, ke kterým mají tuto povinnost
veřejnoprávní původci, soukromoprávní původci nebo jejich právní nástupci a které
byly veřejnoprávními původci, soukromoprávními původci nebo jejich právními nástupci
těmto podnikatelům předány k zajištění odborné správy.
(5) V případě dokumentů v digitální podobě se jejich uchováváním rozumí
rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a
čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům v souladu s tímto
zákonem a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase. Tyto vlastnosti
musí být zachovány do doby provedení výběru archiválií.
(6) Výběr archiválií provádí archiv podle své působnosti (dále jen
"příslušný archiv").
(7) Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií pro poskytovatele
zdravotních služeb, kteří jsou veřejnoprávními nebo soukromoprávními původci, v případě
zdravotnické dokumentace stanoví jiné právní předpisy upravující vedení a uchovávání
zdravotnické dokumentace39).
§ 3a
(1) Správce informačního systému, který není elektronickým systémem
spisové služby, využívaného veřejnoprávním původcem zajišťuje, že tento informační
systém umožňuje uchovávání informací v souladu s § 3 odst. 5. V případě informací,
na které nebyl vydán trvalý skartační souhlas podle § 15 odst. 4, zajišťuje správce
informačního systému podle věty první, že tento systém umožňuje výběr archiválií
mimo skartační řízení. Na informační systém uvedený ve větě první se nevztahují požadavky
stanovené tímto zákonem na elektronické systémy spisové služby.
(2) Postupy, výstupní datové formáty a rozsah a podobu metadat pro
účely výběru archiválií podle odstavce 1 stanoví Národní archiv a zveřejní je na
svých internetových stránkách.
§ 4
Kritériem výběru archiválií je trvalá hodnota dokumentu vzhledem
k
a) době vzniku,
b) obsahu,
c) původu,
d) vnějším znakům.
§ 5
(1) Podle doby vzniku se příslušným archivem za archiválie vybírají
a) dokumenty vzniklé do roku 1850,
b) dokumenty z oborů průmyslové a zemědělské výroby, úvěrové soustavy
a pojišťovnictví, finančního a důlního podnikání včetně patentů na významné vynálezy
vzniklé do roku 1900,
c) fotografické záznamy vzniklé do roku 1900,
d) zvukové záznamy vzniklé do roku 1930,
e) filmové záznamy vzniklé do roku 1930.
(2) Podle obsahu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty,
které mají trvalou hodnotu danou jejich politickým, hospodářským, právním, historickým,
kulturním, vědeckým nebo informačním významem; k výběru musí být vždy předloženy
dokumenty uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(3) Podle původu se za archiválie příslušným archivem vybírají dokumenty,
které mají trvalou hodnotu vzhledem k významu, funkci anebo postavení jejich původce.
(4) Podle vnějších znaků se za archiválie příslušným archivem vybírají
dokumenty, které mají trvalou hodnotu vzhledem k jejich výtvarné hodnotě, jazyku,
písmu, psací látce, způsobu vyhotovení, případně i dalším obdobným vlastnostem.
Výběr archiválií ve skartačním řízení
§ 7
(1) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv
z dokumentů veřejnoprávního původce, z dokumentů jeho právního předchůdce a z dokumentů
soukromoprávního původce, má-li zřízen soukromý archiv.
(2) Výběr archiválií ve skartačním řízení provádí příslušný archiv
z dokumentů soukromoprávního původce, požádá-li o to soukromoprávní původce.
(3) Skartační řízení je postup, při kterém se vyřazují dokumenty, jimž
uplynuly skartační lhůty a jež jsou nadále nepotřebné pro činnost původce.
(4) Za řádné provedení skartačního řízení odpovídá původce nebo jeho
právní nástupce. Tyto subjekty jsou povinny umožnit příslušnému archivu dohled na
provádění skartačního řízení a výběr archiválií ve skartačním řízení.
§ 8
(1) Skartační řízení se provede v kalendářním roce následujícím po
uplynutí skartační lhůty dokumentu. Skartační řízení může být po dohodě s příslušným
archivem provedeno i později, pokud subjekt uvedený v § 7 odst. 4 dokumenty potřebuje
pro další vlastní činnost.
(2) Skartační řízení se provádí na základě skartačního návrhu. Skartační
návrh zašle subjekt uvedený v § 7 odst. 4 příslušnému archivu k posouzení a k provedení
výběru archiválií.
(3) Skartační řízení se dále provede vždy před zánikem veřejnoprávního
původce. Není-li toto možné, provede se výběr archiválií mimo skartační řízení.
§ 9
(1) Skartační návrh zpracovaný subjektem uvedeným v § 7 odst. 4
obsahuje
a) označení subjektu uvedeného v § 7 odst. 4,
b) seznam dokumentů navržených ke skartačnímu řízení a dobu jejich
vzniku; jsou-li do výběru archiválií ve skartačním řízení zařazeny rovněž dokumenty
vzniklé z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu právním nástupcem,
uvedou se tyto dokumenty s označením tohoto původce v seznamu samostatně.
(2) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti skartačního řízení
a postupu při vyřazování dokumentů.
§ 10
(1) Na základě skartačního řízení příslušný archiv určí, do čí péče
budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet, a vyhotoví protokol o provedeném
skartačním řízení.
(2) Protokol podle odstavce 1 obsahuje
a) soupis dokumentů nebo souborů dokumentů, které byly vybrány
za archiválie,
b) označení archivu určeného podle odstavce 1,
c) soupis dokumentů, které lze zničit; soupis se nepořizuje, lze-li
využít seznamu dokumentů navržených ke skartačnímu řízení podle § 9 odst. 1 písm.
b).
(3) V případě, že subjekt uvedený v § 7 odst. 4 nesouhlasí s obsahem
protokolu podle odstavce 1, může proti němu do 15 dnů ode dne doručení protokolu
podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby. Podáním
námitky je zahájeno správní řízení.
(4) Subjekt uvedený v § 7 odst. 4 může zničit dokumenty určené ve skartačním
řízení ke zničení a uvedené v soupisu dokumentů podle odstavce 2 písm. c) po uplynutí
lhůty pro podání námitek podle odstavce 3 a v případě podání námitek po ukončení
řízení o námitkách.
Výběr archiválií mimo skartační řízení
§ 11
(1) Výběr archiválií mimo skartační řízení provádí příslušný archiv
z dokumentů
a) soukromoprávního původce,
b) původce uvedeného v § 7 odst. 1, které neprošly skartačním řízením,
c) nabídnutých vlastníkem České republice nebo jinému zřizovateli
veřejného archivu darem, ke koupi nebo do úschovy,
d) České republiky, které připadlo vlastnictví k nim odúmrtí,
e) nalezených.
(2) Výběr archiválií mimo skartační řízení prováděný podle odstavce
1 písm. a) a c) se zahajuje na žádost původce nebo vlastníka dokumentů. Na základě
žádosti dohodne původce nebo vlastník dokumentů s příslušným archivem termíny, v
nichž bude výběr archiválií mimo skartační řízení proveden; v případě zrušení původce,
jeho vstupu do likvidace nebo při prohlášení konkurzu na původce požádá původce o
výběr archiválií mimo skartační řízení neprodleně. Příslušný archiv si před provedením
výběru archiválií mimo skartační řízení může od původce nebo vlastníka dokumentů
vyžádat seznam dokumentů navržených pro výběr archiválií s uvedením doby jejich vzniku.
Jsou-li do výběru archiválií mimo skartační řízení zařazeny rovněž dokumenty vzniklé
z činnosti původce, jehož je zpracovatel skartačního návrhu, který je původcem podle
odstavce 1 písm. a), právním nástupcem, uvedou se tyto dokumenty s označením původce
v seznamu samostatně; obdobně se postupuje, jsou-li do výběru archiválií zařazovány
dokumenty podle odstavce 1 písm. c).
(3) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b),
d) a e) a v případech, kdy dojde k zániku původce bez právního nástupce, se provádí
z moci úřední.
(4) Výběr archiválií mimo skartační řízení podle odstavce 1 písm. b)
provádí archiv, který by byl příslušný k výběru archiválií ve skartačním řízení.
(5) Dokumenty uložené v muzeích, knihovnách, galeriích, památnících,
veřejných výzkumných institucích a vysokých školách (dále jen „kulturně vědecké instituce“)
v důsledku jejich akviziční a sbírkotvorné činnosti splňující kritéria podle § 4
a 5 nebo podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a vzaté do evidence archiválií se považují
za archiválie vybrané mimo skartační řízení. Ustanovením věty první nejsou dotčeny
povinnosti kulturně vědeckých institucí podle § 3, jedná-li se o dokumenty vzniklé
z jejich činnosti.
§ 12
(1) Po ukončení výběru archiválií mimo skartační řízení vyhotoví příslušný
archiv protokol o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení a určí, do čí
péče budou dokumenty vybrané jako archiválie náležet. Byl-li výběr archiválií mimo
skartační řízení proveden na žádost vlastníka dokumentu vybraného jako archiválie,
lze tento dokument svěřit do péče archivu pouze se souhlasem tohoto vlastníka a na
základě jeho přivolení s určením, do čí péče bude dokument náležet.
(2) Ustanovení § 10 odst. 2 se na obsah protokolu podle odstavce 1
použije obdobně.
(3) V případě, že původce nebo vlastník dokumentu nesouhlasí s obsahem
protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení, může proti němu do
15 dnů ode dne doručení protokolu podat námitky ke správnímu úřadu na úseku archivnictví
a výkonu spisové služby. Podáním námitky je zahájeno správní řízení.
Společná ustanovení k výběru archiválií
§ 13
(1) U dokumentů obsahujících utajované informace2) lze k výběru archiválií
předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení; u ostatních dokumentů lze
výběr archiválií provést až po zrušení stupně utajení. Výběr archiválií, u nichž
nebyl zrušen stupeň utajení nebo nelze stupeň utajení zrušit, provádějí příslušné
bezpečnostní archivy.
(2) U dokumentů obsahujících obchodní,3) bankovní4) nebo obdobné tajemství
lze k výběru archiválií předložit pouze dokumenty navržené k vyřazení a zničení;
u ostatních dokumentů lze výběr archiválií provést jen se souhlasem původce. Byl-li
dokument vybrán jako archiválie, původce jej po výběru archiválií opatří doložkou,
v níž uvede druh tajemství v dokumentu obsažený. Ochrana obchodního, bankovního nebo
obdobného tajemství není vybráním dokumentů za archiválie dotčena.
(3) K výběru archiválií z dokumentů obsahujících osobní údaje a k jejich
trvalému uchovávání se nevyžaduje souhlas fyzické osoby podle zvláštního právního
předpisu.5)
(4) Při výběru archiválií jsou osoby provádějící výběr archiválií oprávněny
vstupovat s vědomím původce nebo vlastníka dokumentu do objektů, na pozemky a do
jiných prostor, pokud nelze výběr archiválií provést jiným způsobem. Jestliže vlastník
dokumentu není vlastníkem objektu nebo pozemku anebo jiných prostor, kde se dokument
nachází, lze do nich vstupovat jen se souhlasem jejich vlastníka.
(5) Původce, který nevykonává spisovou službu v elektronické podobě
v elektronických systémech spisové služby, převede dokument v digitální podobě určený
k výběru archiválií mimo skartační řízení do výstupního datového formátu stanoveného
prováděcím právním předpisem a opatří ho metadaty stanovenými prováděcím právním
předpisem podle § 19 písm. g), a to nejpozději při přípravě výběru archiválií mimo
skartační řízení. Pokud dokument nelze převést do stanoveného datového formátu a
opatřit ho metadaty, a to ani ve spolupráci s příslušným archivem, dokument jeho
původce převede do analogové podoby.
(6) Dokumenty se předkládají k výběru archiválií příslušnému archivu
bez ohledu na místo jejich uložení.
§ 14
(1) Zaměstnanci správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové
služby, zaměstnanci archivů a jejich zřizovatelé jsou povinni zachovávat mlčenlivost
o všech skutečnostech, které se dozvěděli při výkonu činností podle tohoto zákona.
Této povinnosti mohou být zproštěni příslušným správním úřadem na úseku archivnictví
a výkonu spisové služby; zproštění musí být písemné s uvedením rozsahu a účelu. Povinnost
mlčenlivosti stanovená zvláštními právními předpisy6) tím není dotčena.
(2) Je-li zřizovatelem archivu právnická osoba, vztahuje se povinnost
zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 na fyzické osoby, které se vzhledem ke svému
zaměstnání, funkci nebo obdobnému postavení v této právnické osobě s chráněnými údaji
seznámily.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení služebního
poměru, pracovněprávního nebo jiného obdobného vztahu.
§ 15
(1) Dokumenty vybrané jako archiválie a určené do péče archivu předá
původce nebo vlastník dokumentu na základě protokolu o provedeném skartačním řízení
nebo protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení určenému archivu.
O předání se sepíše úřední záznam, jehož součástí je soupis předávaných dokumentů;
u každého dokumentu v digitální podobě se uvedou údaje nutné pro jeho vyhledávání.
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti soupisu předávaných dokumentů v digitální
podobě.
(2) Archiválie ve vlastnictví České republiky a archiválie ve vlastnictví
územních samosprávných celků nebo jiných veřejnoprávních původců náležejí do péče
veřejných archivů. Archiválie získané akviziční a sbírkotvornou činností kulturně
vědecké instituce náležejí do péče této instituce.
(3) Archiválie v digitální podobě náležející do péče Národního archivu,
Archivu bezpečnostních složek nebo státních oblastních archivů se ukládají v Národním
archivu. Archiválie v digitální podobě náležející do péče ostatních archivů se v
těchto archivech ukládají, je-li jejich zřizovatelům uděleno oprávnění k ukládání
archiválií v digitální podobě. Není-li zřizovatel archivu držitelem oprávnění k ukládání
archiválií v digitální podobě, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče
se na základě písemné dohody zřizovatelů archivů uloží v Národním archivu nebo v
archivu, jehož zřizovateli je uděleno oprávnění k ukládání archiválií v digitální
podobě (dále jen „digitální archiv“). Neuzavře-li zřizovatel archivu dohodu o uložení
archiválií, archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče se uloží v Národním
archivu. Příslušnost archivu, do jehož péče archiválie v digitální podobě náleží,
není jejím uložením v Národním archivu nebo v digitálním archivu dotčena.
(4) Příslušný archiv může na základě žádosti původce vydat trvalý skartační
souhlas na jím stanovený druh dokumentů, které lze zničit i bez výběru archiválií.
Nedodrží-li původce podmínky stanovené v trvalém skartačním souhlasu, příslušný archiv
může trvalý skartační souhlas zrušit z moci úřední. V případě zániku původce vydaný
trvalý skartační souhlas nepřechází na právního nástupce.
Evidence archiválií
§ 16
(1) Po provedeném výběru archiválií jsou dokumenty vybrané jako archiválie
vzaty do evidence archiválií.
(2) Archiválie, které jsou evidovány na území České republiky, tvoří
Národní archivní dědictví. Národní archivní dědictví je vedeno v základní, druhotné
a ústřední evidenci. Základní jednotkou evidence je archivní fond, archivní sbírka
nebo jejich část nebo jednotlivá archiválie.
(3) Základní evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje
evidenci přírůstků a úbytků archiválií, evidenční listy Národního archivního dědictví
a evidenci archivních pomůcek, vedou archivy a kulturně vědecké instituce, v jejichž
péči se archiválie nacházejí. Archivy a kulturně vědecké instituce zařadí základní
jednotky evidence do základní evidence Národního archivního dědictví po výběru archiválií.
Pokud je jako archiválie vybrán dokument v digitální podobě, jako archiválie se eviduje
a v Národním archivu nebo v digitálním archivu se ukládá jeho replika; replikou se
pro účely péče o archiválii v digitální podobě rozumí řetězec znaků totožný s dokumentem
v digitální podobě, z něhož byl vytvořen.
(4) Základní evidenci části Národního archivního dědictví, která nenáleží
do péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, vedou Národní archiv (§ 46) nebo
státní oblastní archivy (§ 49) podle své působnosti.
(5) Druhotnou evidenci Národního archivního dědictví náležejícího do
péče archivů nebo kulturně vědeckých institucí, která zahrnuje evidenční listy Národního
archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vedou Národní archiv nebo státní
oblastní archivy podle své působnosti. Archivy a kulturně vědecké instituce jsou
povinny archivu, který vede druhotnou evidenci, poskytovat údaje z evidenčních listů
Národního archivního dědictví a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy
svých archivních pomůcek.
(6) Ústřední evidenci Národního archivního dědictví, která zahrnuje
evidenční listy Národního archivního dědictví a evidenci archivních pomůcek, vede
ministerstvo. Archivy a kulturně vědecké instituce vedoucí základní evidenci jsou
povinny poskytovat ministerstvu údaje z evidenčních listů Národního archivního dědictví
a z evidence archivních pomůcek a zasílat mu stejnopisy svých archivních pomůcek.
§ 17
(1) Každá evidence Národního archivního dědictví je uchovávána v listinné
formě nebo na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a
ve stejné formě je i předávána. Základní evidence Národního archivního dědictví musí
být vždy uchovávána i v listinné formě.
(2) Ministerstvo rozhodne na návrh zřizovatele archivu o vyřazení
z evidencí Národního archivního dědictví
a) archivního fondu nebo archivní sbírky z důvodu přehodnocení
jejich významu,
b) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu zničení;
v případě archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie v digitální podobě se
za zničení považuje rovněž narušení jejich obsahu, ztráta jejich čitelnosti nebo
ztráta metadat nezbytných pro nakládání s archivním fondem, archivní sbírkou nebo
archiválií v digitální podobě,
c) archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie z důvodu vydání
do zahraničí.
(3) Archiv nebo kulturně vědecká instituce vyřadí archiválii, kterou
vedou v základní evidenci, z evidencí Národního archivního dědictví z důvodu přehodnocení
významu.
(4) Návrh na vyřazení z evidencí Národního archivního dědictví podle
odstavce 2 podávají subjekty vedoucí archivní fond, archivní sbírku nebo archiválie
v základní evidenci.
(5) Návrh podle odstavce 4 obsahuje
a) označení subjektu podávajícího návrh,
b) označení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,
c) důvod vyřazení archivního fondu, archivní sbírky nebo archiválie,
d) stejnopis aktuálního evidenčního listu Národního archivního
dědictví archivního fondu nebo archivní sbírky, které jsou předmětem vyřazení, nebo
archivního fondu či archivní sbírky, do nichž vyřazované archiválie patří,
e) velikost vyřazovaného archivního fondu, archivní sbírky nebo
archiválie v bytech, navrhuje-li se vyřadit archivní fond, archivní sbírku nebo archiválii
v digitální podobě.
§ 18
(1) Ministerstvo vede evidenci všech archiválií, archivních sbírek
a archivních fondů nebo jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní
památky nebo za národní kulturní památky. Archivy, v nichž jsou tyto archiválie,
archivní sbírky, archivní fondy nebo jejich ucelené části uloženy, je vedou ve zvláštní
evidenci. Zvláštní evidence obsahuje
a) popis základních charakteristických rysů archiválie, archivní
sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části,
b) údaje o tom, kdy byla archiválie, archivní sbírka, archivní
fond nebo jejich ucelená část prohlášena za archivní kulturní památku nebo za národní
kulturní památku,
c) údaje o tom, kdo o archiválii, archivní sbírku, archivní soubor
nebo jejich ucelenou část pečuje a kde je uložena.
(2) Ministerstvo eviduje archivy a kulturně vědecké instituce,
které vedou základní evidenci Národního archivního dědictví. Při vedení této evidence
je ministerstvo oprávněno zjišťovat, zpracovávat a uchovávat tyto údaje:
a) název a sídlo archivu nebo kulturně vědecké instituce,
b) název, sídlo a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační
číslo“) právnické osoby, která je zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v
písmenu a) nebo vůči němu plní funkci zřizovatele,
c) jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu fyzické
osoby, je-li zřizovatelem subjektu nebo zařízení uvedeného v písmenu a).
(3) Při vedení evidence podle tohoto zákona jsou ministerstvo,
Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní archivy oprávněny
zjišťovat, zpracovávat a uchovávat údaje o původcích, vlastnících a držitelích archiválií
v rozsahu
a) jména, příjmení, místa trvalého pobytu a data narození, jde-li
o fyzickou osobu, nebo
b) názvu, identifikačního čísla a sídla, jde-li o právnickou osobu.
§ 18a
(1) V případě zániku veřejného archivu určí ministerstvo archiv, do
jehož péče budou archiválie náležet; určení archivu předchází zániku veřejného archivu.
Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu nebo státního oblastního archivu.
(2) Ministerstvo rozhodne na návrh archivu, popřípadě zřizovatele archivu,
o převedení archiválie do péče jiného archivu. Navrhuje-li se převedení archiválie
do péče jiného archivu než Národního archivu nebo státního oblastního archivu, ministerstvo
může návrhu vyhovět, souhlasí-li tento archiv.
§ 18b
Portály pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě
(1) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v Národním archivu,
jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup prostřednictvím portálu
pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě, jehož správcem je Národní archiv
(dále jen „národní portál“).
(2) Archiválie v digitální podobě, které jsou uloženy v digitálním
archivu, s výjimkou bezpečnostního archivu, jsou zpřístupňovány způsobem umožňujícím
dálkový přístup prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě,
jehož správcem je digitální archiv.
(3) Národní portál je informačním systémem veřejné správy.
(4) Prostřednictvím národního portálu je způsobem umožňujícím dálkový
přístup zajišťován
a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat,
b) vedení a zpřístupňování evidence Národního archivního dědictví,
c) příjem metadat popisů původců,
d) příjem metadat popisů archivů a kulturně vědeckých institucí,
e) příjem a prezentace archivních pomůcek v digitální podobě,
f) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální
podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě.
(5) Prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií v digitální
podobě jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup zajišťovány
a) výběr a příjem archiválií v digitální podobě a jejich metadat,
b) přístup k archiváliím v digitální podobě a dokumentům v digitální
podobě vzniklým jako digitální reprodukce z archiválií v analogové podobě.
§ 18c
Správa metadat archiválií
(1) Národní archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie
v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a zpřístupňuje prostřednictvím národního
portálu skupiny metadat obsahujících
a) základní identifikaci archiválie,
b) popis archiválie,
c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně
rozsahu oprávnění.
(2) Digitální archiv ve spolupráci s archivem, do jehož péče archiválie
v digitální podobě náleží, vytváří, spravuje a s výjimkou bezpečnostního archivu
též zpřístupňuje prostřednictvím jím provozovaného portálu pro zpřístupnění archiválií
v digitální podobě skupiny metadat obsahujících
a) základní identifikaci archiválie,
b) popis archiválie,
c) evidenci subjektů oprávněných k přístupu k archiválii včetně
rozsahu oprávnění.
(3) Archiv, s výjimkou bezpečnostního archivu, ve spolupráci s
Národním archivem vytváří, spravuje a prostřednictvím národního portálu zpřístupňuje
a) evidenci Národního archivního dědictví,
b) popis a evidenci původců,
c) popis a evidenci archivu a kulturně vědeckých institucí.
(4) Digitální archiv s výjimkou bezpečnostního archivu zpřístupňuje
i skupiny metadat podle odstavce 3 prostřednictvím portálu pro zpřístupnění archiválií
v digitální podobě, jehož je správcem, a to prostřednictvím funkčního vyhledavače
s odkazem na národní portál.
(5) Národní archiv a digitální archiv ukládají spisové a skartační
plány.
(6) Ukládá-li Národní archiv nebo digitální archiv archiválii v
digitální podobě náležející do péče jiného archivu, zpřístupňuje tomuto archivu způsobem
umožňujícím dálkový přístup údaje o
a) změně metadat, datových formátů a velikosti archiválie v bytech,
b) narušení obsahu archiválie, ztrátě její čitelnosti nebo ztrátě
metadat nezbytných pro nakládání s archiválií v rozsahu umožňujícím příslušnému archivu
posouzení, zda jsou splněny skutečnosti pro podání žádosti k zahájení řízení o vyřazení
archiválie z evidence Národního archivního dědictví podle § 17 odst. 2.
§ 19
Prováděcí právní předpis stanoví
a) způsob vedení základní, druhotné a ústřední evidence,
b) způsob předávání údajů ze základní evidence do druhotné evidence
a ústřední evidence,
c) způsob vedení evidence archiválií nebo archivních fondů nebo
jejich ucelených částí prohlášených za archivní kulturní památky nebo za národní
kulturní památky,
d) postup a způsob vyřazování archiválií z evidencí,
e) způsob vedení evidence archivních pomůcek, druhy archivních
pomůcek, jejich strukturu a obsah a způsob zasílání a evidence stejnopisů archivních
pomůcek,
f) podrobnosti vytváření, správy a zpřístupňování metadat archiválií,
g) rozsah metadat dokumentů v digitální podobě vybraných jako archiválie
mimo skartační řízení u původců, kteří nevykonávají spisovou službu v elektronické
podobě v elektronických systémech spisové služby.
Díl 2
Prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní
památku
§ 21
Prohlášení za archivní kulturní památku
(1) Za archivní kulturní památku může být prohlášena archiválie, archivní
sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část, která vzhledem k době vzniku, obsahu,
formě, původci nebo vnějším znakům má význam pro dějiny obecné, národní nebo regionální,
pro dějiny vědy, techniky nebo kultury nebo vzhledem k jedinečnosti nebo původnosti
anebo k případné další výjimečné vlastnosti má mimořádný význam pro společnost; u
souboru archiválií se přihlíží k jejich obsahové i věcné jednotě.
(2) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu
nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku může podat
a) archiv nebo kulturně vědecká instituce, do jejichž péče archiválie,
archivní sbírka, archivní fond nebo jejich ucelená část náleží,
b) archiv, který je vede v základní nebo druhotné evidenci,
c) vlastník archiválie.
(3) Žádost o prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu
nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku musí obsahovat
a) název a časové určení vzniku archiválie, archivní sbírky, archivního
fondu nebo jejich ucelené části,
b) evidenční údaje o archiválii, archivní sbírce, archivním fondu
nebo jejich ucelené části,
c) odůvodnění žádosti podle kritérií uvedených v odstavci 1,
d) popis stavu archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo
jejich ucelené části a údaj o tom, zda k nim již byly pořízeny kopie, které svými
vlastnostmi a způsobem zpracování zaručují nejvýše možnou dosažitelnou obsahovou
a materiálovou stálost pro potřeby jejich dlouhodobého uložení (dále jen „bezpečnostní
kopie“), nebo kopie určené k uživatelské práci,
e) označení archivu nebo kulturně vědecké instituce, je-li žádost
podávána podle odstavce 2 písm. a) a b),
f) jméno, příjmení, místo trvalého pobytu a datum narození vlastníka
archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem
fyzická osoba,
g) název, identifikační číslo a sídlo vlastníka archiválie, archivní
sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, je-li vlastníkem právnická osoba.
(4) O žádosti na prohlášení archiválie, archivní sbírky, archivního fondu
nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku rozhoduje podle kritérií uvedených
v odstavci 1 ministerstvo.
(5) Vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich
ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní kulturní památku,
je ode dne zahájení řízení až do nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva povinen
a) písemně předem oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu jejich
umístění nebo převod vlastnického práva,
b) písemně bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu přechod vlastnického
práva.
(6) Ministerstvo může zrušit prohlášení za archivní kulturní památku
z důvodu přehodnocení jejího významu. Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní
památku podávají subjekty uvedené v odstavci 2; ministerstvo může zrušit prohlášení
za archivní kulturní památku i bez návrhu.
(7) Návrh na zrušení prohlášení za archivní kulturní památku obsahuje
a) název a evidenční údaje o archivní kulturní památce,
b) odůvodnění zrušení prohlášení za archivní kulturní památku z důvodu
přehodnocení významu.
Díl 3
Ochrana archiválií, práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie
§ 23
(1) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených
zákonem nelze převést na jinou osobu, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.12)
(2) Archiválie ve vlastnictví České republiky nebo právnických osob zřízených
zákonem lze převést do zahraničí, jen stanoví-li tak vláda nařízením.
(3) Archiválie, které jsou ve vlastnictví České republiky nebo právnických
osob zřízených zákonem, lze do užívání právnické nebo fyzické osobě přenechat pouze
s předchozím souhlasem ministerstva. Tento souhlas ministerstvo udělí pouze tehdy,
pokud jsou právnické nebo fyzické osoby schopny zabezpečit splnění podmínek stanovených
tímto zákonem k ochraně archiválií a péči o ně.
Práva a povinnosti vlastníka a držitele archiválie
§ 24
(1) Vlastník nebo držitel archiválie má právo na bezplatné poskytování
informačních a poradenských služeb týkajících se péče o archiválie. Tyto služby poskytuje
Národní archiv nebo státní oblastní archiv.
(2) Vlastník archiválie, která nenáleží do péče veřejného archivu,
a nejedná-li se o archiválii ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené
zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením dokumentu
za archiválii nárok na poskytnutí paušálního státního příspěvku za prohlášení dokumentu
za archiválii. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit do 3 měsíců ode dne vybrání
dokumentu za archiválii, jinak nárok zaniká. Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva
prostřednictvím státního oblastního archivu nebo Národního archivu, který archiválii
vede v základní nebo druhotné evidenci.
(3) Výši státního příspěvku podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní
předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na
možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti
s výběrem dokumentu za archiválii.
(4) Vlastník archiválie, s výjimkou České republiky, právnických osob
zřízených zákonem nebo územního samosprávného celku, která nenáleží do péče veřejného
archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů, které mu vznikly při zákonem uložené
péči o archiválie. Nárok musí vlastník archiválie uplatnit písemně u ministerstva
prostřednictvím Národního archivu nebo státního oblastního archivu, který ji vede
v základní nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo,
jinak nárok zaniká.
§ 25
(1) Vlastník nebo držitel archiválie je povinen
a) řádně pečovat o archiválii v analogové podobě; za tím účelem
je povinen udržovat archiválii v dobrém stavu, chránit ji před poškozením, znehodnocením,
zničením, ztrátou a odcizením a užívat archiválii pouze způsobem, který odpovídá
jejímu stavu,
b) vytvořit z dokumentu v digitální podobě vybraného jako archiválie
jeho repliku v datovém formátu stanoveném prováděcím právním přepisem a předat ji
neprodleně po provedeném výběru archiválií Národnímu archivu nebo digitálnímu archivu
k uložení,
c) neprodleně a předem oznámit Národnímu archivu, nebo příslušnému
státnímu oblastnímu archivu každý zamýšlený převod vlastnického práva k archiválii
nebo uzavření smlouvy o její úschově.
(2) Vlastník nebo držitel archiválie v analogové podobě, která je uložena
mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního archivního dědictví příslušný
archiv podle své působnosti, je povinen předávat těmto archivům na vyžádání údaje
potřebné pro vedení této evidence.
§ 26
(1) Vlastník nebo držitel archiválie může odevzdat archiválii do úschovy
na základě písemné smlouvy o úschově. Po dobu, po kterou je archiválie v úschově,
přísluší schovateli práva a povinnosti vlastníka nebo držitele archiválie podle §
24 odst. 1, § 25 odst. 1 písm. a) a c), § 25 odst. 2, § 27, 29, 30 a 32 namísto jejího
vlastníka nebo držitele.
(2) Odevzdat archiválii do úschovy dalšímu schovateli může schovatel
pouze s písemným souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie. Ustanovení odstavce
1 zde platí obdobně.
§ 27
(1) Na žádost vlastníka nebo držitele archiválie, který není schopen
zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni a jehož archiválie nenáleží do
péče archivu, Národní archiv nebo příslušný státní oblastní archiv
a) poskytne vlastníkovi nebo držiteli archiválie bezplatnou odbornou
pomoc, nebo
b) převezme archiválii na dobu určitou do své péče.
(2) Pominou-li důvody, pro které byla archiválie převzata do jeho péče,
Národní archiv nebo státní oblastní archiv archiválii vlastníkovi nebo jejímu držiteli
na základě jeho žádosti neprodleně vydá.
§ 28
Převod archiválií
(1) V případě zamýšleného převodu vlastnictví archiválie je její
vlastník povinen přednostně ji nabídnout ke koupi České republice, pokud nepůjde
o převod
a) mezi osobami blízkými, spoluvlastníky, církevními právnickými
osobami téže církve nebo náboženské společnosti,
b) do vlastnictví územního samosprávného celku,
c) do vlastnictví právnické osoby zřízené zákonem, nebo
d) na státní podnik nebo na státní příspěvkovou organizaci.
(2) Písemnou nabídku podle odstavce 1 je vlastník archiválie povinen
České republice učinit prostřednictvím Národního archivu, Archivu bezpečnostních
složek nebo příslušného státního oblastního archivu.
(3) Vlastník je povinen strpět prohlídku archiválie pověřeným zaměstnancem
Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo příslušného státního oblastního
archivu za účelem zhotovení popisu či vyobrazení archiválie pro návrh kupní smlouvy.
Prohlídka se musí uskutečnit do 30 dnů od podání nabídky. Pokud se prohlídka neučiní
v této lhůtě z důvodů na straně vlastníka, prodlužuje se lhůta k předložení návrhu
kupní smlouvy podle odstavce 4 o 30 dnů a běh lhůty pro provedení prohlídky počíná
znovu.
(4) Uplatní-li Česká republika právo k přednostní koupi, předloží Národní
archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný státní oblastní archiv do 180
dnů ode dne doručení písemné nabídky vlastníku archiválie návrh kupní smlouvy. Návrh
kupní smlouvy musí obsahovat popis nebo vyobrazení archiválie, navrhovanou cenu a
lhůtu pro zaplacení. Tato lhůta nesmí být delší než 30 dnů ode dne uzavření kupní
smlouvy, pokud vlastník archiválie nenavrhne lhůtu delší.
(5) Pokud Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek nebo příslušný
státní oblastní archiv ve stanovené lhůtě návrh kupní smlouvy vlastníkovi archiválie
nepředloží, právo České republiky k přednostní koupi vůči tomuto vlastníkovi archiválie
zaniká.
§ 29
Vývoz archiválií
(1) Vyvážet archiválie z území České republiky lze pouze na základě
povolení ministerstva vydaného na základě žádosti vlastníka nebo držitele archiválie.
(2) Povolení k vývozu archiválií z území České republiky může ministerstvo
vydat jen na dobu určitou, a to pouze z důvodů jejich
a) vystavování,
b) konzervování,
c) restaurování,
d) vědeckého zkoumání.
(3) Vlastník nebo držitel archiválie je oprávněn vyvézt archiválii
pouze za účelem stanoveným v povolení ministerstva. Vlastník nebo držitel archiválie
je povinen dovézt archiválii zpět na území České republiky ve lhůtě stanovené ministerstvem
a nepoškozenou.
(4) Ministerstvo může v povolení uložit vlastníkovi nebo držiteli archiválie
povinnost složit peněžitou záruku za dodržení podmínek podle odstavce 3. Peněžitá
záruka připadne České republice, pokud vlastník archiválie nebo její držitel nedodrží
podmínky stanovené v povolení.
(5) Ministerstvo povolení neudělí, jestliže by nebyly splněny podmínky
péče o archiválii a podmínky její ochrany podle tohoto zákona nebo vývoz archiválie
nedovoluje její stav.
(6) Archiválii, která je předmětem řízení o prohlášení za archivní
kulturní památku nebo za národní kulturní památku, nelze do doby vydání rozhodnutí
nebo nařízení vlády vyvézt z území České republiky.
(7) Archiválii prohlášenou za národní kulturní památku je možno vyvézt
z území České republiky jen na dobu určitou a s předchozím souhlasem vlády, a to
pouze z důvodu jejího vystavování nebo restaurování.
(8) Ministerstvo vede evidenci vydaných povolení k vývozu archiválií
z území České republiky a kontroluje, zda archiválie byly ve stanovené lhůtě a nepoškozeny
dovezeny zpět na území České republiky.
Ochrana archivních kulturních památek a národních kulturních památek
§ 30
(1) Po prohlášení archiválie za archivní kulturní památku pořídí vlastník
nebo držitel do 90 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie
za archivní kulturní památku na vlastní náklady její bezpečnostní kopii.
(2) Archivní kulturní památky a národní kulturní památky se evidují
v archivních sbírkách nebo v archivních fondech, jejichž součástí jsou; o jejich
uložení se vede zvláštní plán jako součást bezpečnostní dokumentace objektu.
(3) Archivy a kulturně vědecké instituce, do jejichž péče archivní
kulturní památky nebo národní kulturní památky náleží, provádějí nejméně jedenkrát
za rok prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podají do 30 dnů od jejího
provedení písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení,
zničení, ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky
podává archiv nebo kulturně vědecká instituce zprávu ministerstvu neprodleně.
(4) U archivních kulturních památek a národních kulturních památek,
které nenáleží do péče archivu nebo kulturně vědecké instituce, příslušný archiv,
který je vede v základní nebo druhotné evidenci, provádí nejméně jedenkrát za rok
prověrku jejich fyzického stavu. O výsledku prověrky podá do 30 dnů od jejího provedení
písemnou zprávu ministerstvu; v případě ohrožení, poškození, znehodnocení, zničení,
ztráty nebo odcizení archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky podá
zprávu ministerstvu neprodleně.
(5) Poškozené nebo ohrožené archivní kulturní památky nebo národní
kulturní památky musí být neprodleně konzervovány nebo restaurovány. Jejich konzervaci
nebo restaurování je povinen zajistit vlastník nebo držitel, a to pouze na základě
povolení ministerstva a způsobem, který ministerstvo určí.
§ 31
(1) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky,
která nenáleží do péče veřejného archivu, a nejedná-li se o archivní kulturní památku
nebo národní kulturní památku ve vlastnictví České republiky, právnické osoby zřízené
zákonem nebo územního samosprávného celku, má v souvislosti s prohlášením archiválie
za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku nárok na poskytnutí paušálního
státního příspěvku za prohlášení archiválie za archivní kulturní památku nebo národní
kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní
památky uplatnit do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení archiválie
za archivní kulturní památku nebo do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády
o prohlášení archivní kulturní památky za národní kulturní památku, jinak nárok zaniká.
Nárok se uplatňuje písemně u ministerstva prostřednictvím státního oblastního archivu,
Archivu bezpečnostních složek nebo Národního archivu podle toho, který z nich archivní
kulturní památku nebo národní kulturní památku vede v základní nebo druhotné evidenci.
(2) Výši státního příspěvku podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní
předpis s ohledem na náklady vlastníka archiválie na pořízení kopií archiválií, na
možný ušlý zisk nebo náhradu mzdy a případné další vynaložené náklady v souvislosti
s prohlášením archiválie za archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku.
(3) Vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní památky,
s výjimkou České republiky, právnických osob zřízených zákonem nebo územního samosprávného
celku, která nenáleží do péče veřejného archivu, má nárok na náhradu nezbytných nákladů,
které mu vznikly při zákonem uložené péči o archivní kulturní památku nebo národní
kulturní památku. Nárok musí vlastník archivní kulturní památky nebo národní kulturní
památky uplatnit písemně u ministerstva prostřednictvím Národního archivu, Archivu
bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, který ji vede v základní
nebo druhotné evidenci, ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy k výdajům došlo, a musí předložit
příslušné doklady, jinak nárok zaniká.
§ 32
(1) Na žádost vlastníka nebo držitele archivní kulturní památky
nebo národní kulturní památky, který není schopen zajistit její řádnou ochranu a
odbornou péči o ni a jehož archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka
nenáleží do péče veřejného archivu, ministerstvo
a) poskytne jejímu vlastníkovi nebo držiteli bezplatnou odbornou
pomoc, nebo
b) svěří archivní kulturní památku nebo národní kulturní památku
na dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního
oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.
(2) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní
kulturní památky není schopen zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči o ni,
jeho archivní kulturní památka nebo národní kulturní památka není v péči veřejného
archivu a hrozí její poškození nebo zničení, rozhodne ministerstvo na základě provedené
kontroly o jejím svěření na dobu určitou do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních
složek nebo státního oblastního archivu, nejdéle však na dobu 1 roku.
(3) Pokud vlastník nebo držitel archivní kulturní památky nebo národní
kulturní památky nebude schopen ani poté, kdy uplynula doba, po kterou byla tato
památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek nebo státního
oblastního archivu podle odstavce 2, zajistit její řádnou ochranu a odbornou péči
o ni, může ministerstvo rozhodnout o jejím ponechání v péči archivu, a to i z moci
úřední.
(4) Pominou-li důvody, pro které byla archivní kulturní památka nebo
národní kulturní památka svěřena do péče Národního archivu, Archivu bezpečnostních
složek nebo státního oblastního archivu, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek
nebo státní oblastní archiv uloženou archivní kulturní památku nebo národní kulturní
památku vlastníkovi nebo držiteli na základě jeho žádosti neprodleně vydá.
Díl 4
Nahlížení do archiválií, vystavování archiválií a pořizování výpisů, opisů
a kopií
§ 34
(1) Do archiválií náležejících do péče archivu lze nahlížet jen na základě
žádosti a za dodržení podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským řádem archivu.
(2) Badatelský řád vydá každý archiv na základě vzorového badatelského
řádu vydaného ministerstvem. Badatelský řád je trvale zveřejněn na úřední desce archivu
nebo na jiném veřejnosti přístupném místě v archivu a v informačních systémech s
možností dálkového přístupu.
(3) V archivech se nahlíží do kopií archiválií určených k uživatelské
práci. Do originálů archiválií lze nahlížet jen tehdy, nejsou-li vyhotoveny jejich
kopie. Jestliže takové kopie byly vyhotoveny, lze originály archiválií předložit
k nahlédnutí jen se souhlasem archivu, do jehož péče archiválie náleží, pokud to
účel nahlédnutí vyžaduje.
(4) Do archiválií, které byly archivům svěřeny do úschovy na základě
smlouvy o úschově, lze nahlížet za podmínek stanovených tímto zákonem a badatelským
řádem a za podmínek uvedených ve smlouvě o úschově. Práva a zvláštní ujednání ve
prospěch vlastníků archiválií zůstávají při nahlížení nedotčena.
(5) Národní kulturní památky v originále se mohou předkládat k nahlédnutí
jen v archivech, do jejichž péče náleží, a to po předchozím povolení ministerstva;
jinak se k nahlédnutí předkládají pouze jejich kopie.
(6) Nahlížení do archiválií v digitální podobě se uskutečňuje prostřednictvím
národního portálu nebo portálů pro zpřístupnění archiválií v digitální podobě.
§ 35
(1) Pro účely ochrany archiválií jsou veřejné archivy oprávněny zpracovávat
osobní údaje žadatelů o nahlížení v rozsahu
a) jména, popřípadě jmen, a příjmení,
b) data a místa narození, státního občanství,
c) adresy místa pobytu fyzické osoby na území České republiky, popřípadě
bydliště v cizině, adresy, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního
právního předpisu,
d) čísla průkazu totožnosti.
(2) Veřejné archivy jsou dále oprávněny zpracovávat údaje o obchodní
firmě, popřípadě názvu, adrese sídla právnické osoby, pro niž se nahlížení uskutečňuje,
jejím identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a tématu studia, jeho účelu
a zaměření, v jehož rámci se nahlížení uskutečňuje.
(3) Žádost o nahlížení se podává na badatelském listu. Žadatel o nahlížení
je povinen za účelem ověření jeho osobních údajů uvedených v badatelském listu předložit
na výzvu zaměstnance veřejného archivu průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se
pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno
jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu na území
České republiky, popřípadě bydliště v cizině, a z něhož je patrná i podoba, popřípadě
jiný údaj umožňující jednoznačně ztotožnit žadatele, který doklad předkládá, jako
jeho oprávněného držitele.
(4) Národní archiv je oprávněn zpracovávat údaje podle odstavců 1 a 2
pro ostatní archivy a zprostředkovávat elektronické podání žádosti o nahlížení způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Archiv využívající službu podle věty první je oprávněn
zpracovávat údaje zpracovávané Národním archivem podle věty první.
§ 36
Prováděcí právní předpis stanoví
a) vzorový badatelský řád, kterým se upraví postup při předkládání
archiválií, množství archiválií předkládaných badateli na 1 návštěvní den, režim
chování v místě určeném k nahlížení včetně způsobu manipulace s archiváliemi, zásady
používání reprodukční techniky a lhůty k zahájení nahlížení do archiválií a k pokračování
v něm; tyto lhůty musí být nejméně třicetidenní,
b) vzor badatelského listu a vzor dokladu o předložených a navrácených
archiváliích.
§ 37
(1) K nahlížení v archivech jsou přístupné jen archiválie starší třiceti
let, není-li dále stanoveno jinak, a všechny zveřejněné archiválie.
(2) Do archiválií obsahujících osobní údaje žijící osoby lze nahlížet,
nevznesla-li tato osoba písemně námitky. Archiv osobu písemně vyrozumí o podané žádosti
o nahlížení do archiválií; jedná-li se o vyrozumění nejméně třiceti osob, lze je
doručit veřejnou vyhláškou vyvěšenou na úřední desce archivu, a nezřizuje-li archiv
úřední desku, na úřední desce státního oblastního archivu, v jehož obvodu má archiv
sídlo. Ve vyrozumění uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), osobní údaje
osoby, které mají být zpřístupněny, období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo,
a poučení o právních následcích podání a nepodání námitky ve stanovené lhůtě. Námitku
proti nahlížení do archiválií podle věty první může vznést osoba do 30 dnů ode dne
doručení vyrozumění. Z námitky musí být zřejmé, jakých osobních údajů se týká. Nevznese-li
osoba námitky ve lhůtě podle věty čtvrté, má se za to, že s nahlížením do archiválií
souhlasí. Na doručování a počítání lhůt se vztahuje část druhá správního řádu.
(3) Do archiválií vztahujících se k žijící fyzické osobě, jejichž obsahem
jsou citlivé osobní údaje13), lze nahlížet jen s předchozím písemným souhlasem této
osoby. Archiv požádá dotčenou osobu o souhlas s nahlížením do těchto archiválií.
V žádosti uvede údaje podle § 35 odst. 1 písm. a) až c), citlivé osobní údaje osoby,
které mají být zpřístupněny, a období, ve kterém bude do archiválií nahlíženo.
(4) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na archiválie vzniklé před 1.
lednem 1990 z činnosti státních orgánů.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie vzniklé před
1. lednem 1990 z činnosti vojenských soudů a prokuratur všech stupňů, bezpečnostních
složek podle zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních
složek, jakož i mimořádných lidových soudů, Státního soudu, Národního soudu a společenských
organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, na archiválie vzniklé
z činnosti orgánů německé okupační správy na území odstoupeném Říši i v Protektorátu
Čechy a Morava v letech 1938 až 1945, na archiválie, které již byly před podáním
žádosti o nahlížení do nich veřejně přístupné, jakož i na archiválie, které byly
jako dokumenty veřejně přístupné před prohlášením za archiválie15).
(6) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na archiválie, jejichž
obsahem jsou statistické soubory dat, získané při demografických a statistických
šetřeních, jestliže osobní údaje obsažené v těchto archiváliích lze před nahlížením
anonymizovat. Archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu
a s přihlédnutím k významu archiválií, provede jejich anonymizaci. Po anonymizaci
osobních údajů obsažených ve vyžadovaných archiváliích oznámí archiv tuto skutečnost
neprodleně žadateli, pokud si to předem písemně vymínil.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na původce archiválií;
tyto subjekty mohou nahlížet do archiválií, jichž jsou původci, bez omezení. Ustanovení
věty první se použije obdobně i na právní nástupce původců archiválií. Ustanovení
odstavců 1 až 3 se dále nevztahují na subjekty uvedené v § 38 odst. 5; tito mohou
nahlížet do archiválií, jejichž původcem je stát či územní samosprávný celek, bez
omezení.
§ 38
(1) Nahlížení do archiválií uložených v archivu se odepře, jestliže
a) fyzický stav archiválií nahlížení neumožňuje,
b) stav zpracování archiválií nahlížení neumožňuje,
c) fyzická osoba vznesla námitku proti nahlížení do archiválií, jejichž
obsahem jsou její osobní údaje; to neplatí, jde-li o archiválie podle § 37 odst.
5 a 6,
d) fyzická osoba nedá souhlas k nahlížení do archiválií, jejichž
obsahem jsou její citlivé osobní údaje,
e) zvláštní právní předpis nahlížení do archiválií vylučuje nebo
žadatel o nahlížení nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.2)
(2) Pokud žádosti o nahlížení do archiválií archiv nevyhoví, rozhodne
na základě podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu
spisové služby.
(3) Pokud bylo nahlížení do archiválií podle odstavce 1 písm. b) odepřeno,
archiv na základě žádosti v přiměřené době, s ohledem na úkoly archivu a s přihlédnutím
k významu archiválií, provede jejich archivní zpracování. Po archivním zpracování
vyžadovaných archiválií archiv tuto skutečnost neprodleně oznámí žadateli, pokud
si to žadatel předem písemně vymínil.
(4) Nahlížení do archiválií lze v případě uvedeném v odstavci 1 písm.
b) výjimečně umožnit vědeckým badatelům a studentům na základě žádosti doložené písemným
potvrzením kulturně vědecké instituce o naléhavém časově limitovaném vědeckém nebo
výukovém účelu nahlížení.
(5) Organizační složky státu, ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, zpravodajské
služby České republiky, územní samosprávné celky, jakož i osoby, které jsou podle
zvláštních právních předpisů16) oprávněny nahlížet do dokumentů, jsou oprávněny nahlížet
v archivech do archiválií, jejichž původcem je stát nebo územní samosprávný celek.
Je-li nezbytné nahlížet do těchto archiválií mimo archiv, v němž jsou uloženy, mohou
být zapůjčeny za předpokladu, že vypůjčitel se písemně zaváže, že archiválie v úplnosti
vrátí v dohodnuté lhůtě a nepoškozené.
§ 39
(1) Archiválie lze vystavovat jen v případě, dovoluje-li to jejich stav,
a za podmínek zaručujících jejich ochranu a péči podle tohoto zákona a ochranu osobních
údajů podle zvláštního právního předpisu.17)
(2) Archiválie, které byly na základě smlouvy o úschově svěřeny archivům
do úschovy, lze vystavovat jen za podmínek uvedených v odstavci 1 a za podmínek stanovených
ve smlouvě o úschově.
(3) Archiválie ve vlastnictví České republiky, které náleží do péče archivů,
lze vystavovat jen za podmínek stanovených v odstavci 1 a na základě smlouvy nebo
zápisu18) o výpůjčce. Zřizovatel archivu sjedná ve smlouvě nebo zápisu podmínky vystavení
a výši pojistného podle zvláštního právního předpisu.19) Součástí smlouvy nebo zápisu
je soupis zapůjčovaných archiválií a protokol o jejich stavu.
(4) Národní kulturní památku lze vystavovat pouze na základě povolení
ministerstva.
§ 40
(1) Každý je oprávněn požádat archiv, do jehož péče archiválie náleží,
o pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové podobě nebo repliky archiválie
v digitální podobě. Ustanovení autorského zákona nejsou větou první dotčena. Pořízením
výpisu, opisu nebo kopie archiválie se rozumí i pořízení výpisu, opisu nebo kopie
její části.
(2) Pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové podobě
nebo repliky archiválie v digitální podobě se odepře, jestliže jsou splněny podmínky
pro odepření nahlížení do archiválií. To neplatí, lze-li výpis, opis anebo kopii
archiválie v analogové podobě nebo repliku archiválie v digitální podobě pořídit
i bez předchozího archivního zpracování archiválie.
(3) Pokud žádosti o pořízení výpisu, opisu anebo kopie archiválie v analogové
podobě nebo repliky archiválie v digitální podobě archiv nevyhoví, rozhodne na základě
podání badatele příslušný správní úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby.
(4) Archiv na žádost potvrdí shodu jím pořízené kopie archiválie v analogové
podobě s archiválií v analogové podobě uložené v archivu, anebo v případě digitálního
archivu nebo Národního archivu shodu jím pořízené repliky archiválie v digitální
podobě s archiválií v digitální podobě nebo s replikou archiválie v digitální podobě
uloženými v digitálním archivu. Podpis potvrzení shody na digitálním archivem nebo
Národním archivem pořízené replice archiválie v digitální podobě lze nahradit kvalifikovanou
elektronickou pečetí.
(5) Archiv je oprávněn požadovat úhradu nákladů spojených s pořízením
výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo s pořízením repliky
archiválie v digitální podobě, spojených s vyhledáním archiválií a jejich dalším
zpracováním, nebo s pořízením rešerše z archiválií. Výši úhrady nákladů spojených
s jím poskytovanými službami zveřejní archiv v ceníku služeb.
(6) Veřejný archiv není oprávněn požadovat úhradu nákladů, pokud
pořízení výpisu, opisu nebo kopie archiválie v analogové podobě anebo pořízení repliky
archiválie v digitální podobě, vyhledání archiválií a jejich další zpracování nebo
pořízení rešerše z archiválií činí pro
a) státní orgán,
b) právnickou nebo fyzickou osobu, které byla svěřena působnost v
oblasti veřejné správy, a to v souvislosti s výkonem této působnosti,
c) původce nebo vlastníka archiválie uložené ve veřejném archivu,
a to v případě provedení těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní,
d) dárce archiválie uložené ve veřejném archivu, a to v případě provedení
těchto úkonů vůči této archiválii nebo v souvislosti s ní.
(7) Prováděcí právní předpis stanoví maximální výši úhrady nákladů služeb
uvedených v odstavcích 1 a 4, kterou je oprávněn požadovat veřejný archiv, a podmínky,
za kterých je možné od úhrady služeb poskytovaných archivem upustit.
§ 41a
Ustanovení tohoto zákona týkající se pořízení repliky archiválie v digitální
podobě se s výjimkou ustanovení o potvrzení shody použijí obdobně na pořízení kopie
archiválie v digitální podobě.
§ 41
(1) Do archiválií, které nenáleží do péče archivů, lze nahlížet, pořizovat
jejich výpisy, opisy, anebo kopie archiválií v analogové podobě nebo repliky archiválií
v digitální podobě pouze se souhlasem vlastníka nebo držitele archiválie a za dodržení
podmínek stanovených tímto zákonem a zvláštním právním předpisem.2),17)
(2) Nahlížení do archiválií náležejících do péče veřejných archivů, s
výjimkou audiovizuálních archiválií náležejících do péče Národního filmového archivu,
a přístup do prostor veřejných archivů určených k nahlížení do archiválií jsou bezplatné.
Díl 5
Soustava archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu
spisové služby
§ 42
(1) Archivy se člení na
a) veřejné archivy,
b) soukromé archivy.
(2) Veřejnými archivy jsou
a) Národní archiv,
b) Archiv bezpečnostních složek,
c) státní oblastní archivy,
d) specializované archivy,
e) bezpečnostní archivy,
f) archivy územních samosprávných celků.
(3) Soukromými archivy jsou ostatní archivy zřizované fyzickými nebo
právnickými osobami.
§ 43
Postavení správních úřadů na úseku archivnictví a výkonu spisové
služby mají
a) ministerstvo,
b) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek a státní oblastní
archivy,
c) příslušná ministerstva a další ústřední správní úřady, Česká národní
banka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky,20) pokud si zřídily
specializovaný nebo bezpečnostní archiv; obdobné postavení mají Kancelář Poslanecké
sněmovny, Kancelář Senátu a Kancelář prezidenta republiky.
§ 44
Působnost ministerstva
Ministerstvo na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
a) řídí výkon státní správy v oblasti archivnictví,
b) zpracovává koncepci rozvoje archivnictví,
c) přezkoumává rozhodnutí Národního archivu, Archivu bezpečnostních
složek a státních oblastních archivů vydaná těmito archivy ve správním řízení,
d) řídí odbornou činnost Národního archivu, Archivu bezpečnostních
složek a státních oblastních archivů a ukládá jim odborné archivní úkoly; ostatní
archivy v jejich činnosti metodicky usměrňuje a požaduje od nich, aby se podílely
na celostátních tematických soupisech archiválií,
e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst. 1
zaměstnance ministerstva, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek a státních
oblastních archivů,
f) rozhoduje o akreditaci archivů,
g) rozhoduje o udělení výjimky podle § 82 odst. 1,
h) zajišťuje ochranu a evidenci Národního archivního dědictví, rozhoduje
o přehodnocení významu archiválií a o jejich vyřazení z Národního archivního dědictví,
i) vyhlašuje inventuru archiválií podle tohoto zákona,
j) organizuje celostátní tematické soupisy archiválií,
k) zajišťuje mezinárodní spolupráci na úseku archivnictví a organizuje
výzkum pramenů k českým dějinám v zahraničí,
l) zastupuje Českou republiku v mezinárodních archivních orgánech
a organizacích,
m) vydává archivní publikace celostátního významu,
n) rozhoduje o žádostech vlastníků archiválií o poskytování jednorázových
příspěvků a náhrad nezbytných nákladů na péči o archiválie,
o) vede evidenci archivů a kulturně vědeckých institucí, v nichž
jsou uloženy archiválie,
p) vede evidenci správních archivů,
q) rozhoduje o návrhu archivu nebo původce, že původce nebo jeho
organizační součást jsou povinni svěřit archiválie do péče jiného než příslušného
archivu; působnost příslušného archivu vůči původci nebo jeho organizační součásti
plní archiv určený v rozhodnutí,
r) rozhoduje na návrh archivu, případně jeho zřizovatele o scelení
souborů archiválií a o umístění těchto souborů archiválií,
s) rozhoduje o vyřazení archivních fondů, archivních sbírek nebo
archiválií z evidencí archiválií,
t) rozhoduje o prohlášení a o zrušení prohlášení archiválie, archivní
sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části za archivní kulturní památku,
u) rozhoduje v dalších věcech na úseku archivnictví a výkonu spisové
služby stanovených tímto zákonem, pokud nejsou svěřeny Národnímu archivu, Archivu
bezpečnostních složek nebo státním oblastním archivům,
v) stanoví a zveřejňuje ve Věstníku ministerstva postup atestačního
střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen "atestační středisko")
při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen "atestace"),
podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace,
w) vede seznam atestačních středisek a seznam platných atestů elektronického
systému spisové služby (dále jen "atest"),
x) kontroluje atestační střediska.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 1 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 44 písm. v) až x) ve znění čl. CXXI bodu 6 zákona č. 261/2021 Sb. použijí od 1.
července 2022.
Národní archiv
§ 45
(1) Národní archiv je správním úřadem a ústředním archivem státu, který
je přímo řízený ministerstvem.
(2) Národní archiv je organizační složkou státu a účetní jednotkou;
jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(3) V čele Národního archivu stojí ředitel; jeho výběr, jmenování a
odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(4) Sídlem Národního archivu je Praha.
§ 46
(1) Národní archiv
a) kontroluje výkon spisové služby u
1. organizačních složek
státu s celostátní působností s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává
Archiv bezpečnostních složek,
2. státních příspěvkových organizací zřízených zákonem
a státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou státu s celostátní
působností,
3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu
s celostátní působností,
4. právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem,
b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u
1. původců
uvedených v písmenu a),
2. původců uvedených v písmenu c), kteří si zřídili soukromý
archiv,
3. vrcholných nebo obdobných orgánů původců uvedených v písmenu c), kteří
požádají o výběr archiválií ve skartačním řízení,
c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u vrcholných
nebo obdobných orgánů
1. politických stran,
2. politických hnutí,
3. spolků,
4. odborových
organizací,
5. organizací zaměstnavatelů,
6. profesních komor,
7. církví,
8. náboženských
společností,
9. nadací,
10. nadačních fondů,
11. ústavů,
12. obecně prospěšných společností,
d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých
České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků,
kteří o to požádají,
e) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním
řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst.
3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí
výběr archiválií,
f) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném
výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů organizačních složek
státu s celostátní působností a jimi zřízených státních příspěvkových organizací
a specializovaných archivů právnických osob zřízených zákonem s celostátní působností,
g) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení
do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů anebo kopií archiválií v analogové podobě
nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče nebo do péče
soukromých archivů, u nichž provádí výběr archiválií,
h) ukládá správní tresty podle tohoto zákona za přestupky fyzickým
a právnickým osobám, u nichž kontroluje výkon spisové služby a u nichž provádí výběr
archiválií, včetně těch, které zřídily specializované archivy nebo soukromé archivy,
i) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie
pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních
samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy,
kopie a repliky,
j) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do
archiválií náležejících do jeho péče,
k) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
l) provádí kontrolu archivních kulturních památek a národních kulturních
památek, které vede ve své evidenci a které nenáleží do péče archivů,
m) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních
smluv,
n) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.
(2) Národní archiv na úseku péče o archiválie
a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci
1 písm. a) a c) a dále o archiválie vzniklé z činnosti vrcholných orgánů českého
státu, Československé republiky, Československé socialistické republiky, České a
Slovenské Federativní Republiky, České socialistické republiky, České republiky s
výjimkou těch, o něž pečuje Archiv bezpečnostních složek nebo specializované archivy
zřízené ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny,
Kanceláří Senátu, Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankou, bezpečnostními
sbory nebo zpravodajskými službami České republiky, jakož i státních a samosprávních
orgánů a organizací pro zemi Českou v minulosti, ústředních orgánů okupační správy
v letech 1939 až 1945 a vlády Československé republiky v exilu v letech 1939 až 1945
a o archiválie vzniklé z činnosti centrálních úřadů habsburské monarchie a umožňuje
nahlížení do nich,
b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově
archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné, informační
a poradenské služby,
d) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek
a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
e) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
f) spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými,
kulturními, školskými a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných
otázkách, ve vědeckém bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání
archiválií,
g) provádí vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti archivnictví,
pomocných věd historických a příbuzných vědních oborů,
h) plní úkoly ústředního vědeckovýzkumného pracoviště na úseku
preventivní péče o archiválie, konzervace a restaurování archiválií, uchovávání a
zpřístupňování nových forem nosičů informací včetně dokumentů v digitální podobě;
v této oblasti vykonává funkci odborného metodického a školicího centra,
i) zřizuje specializovanou knihovnu pro obor archivnictví a výkonu
spisové služby,
j) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví
a výkonu spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,
k) provádí konzervaci a restaurování archiválií,
l) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.
(3) Národní archiv na úseku péče o archiválie v digitální podobě
a) ukládá archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče
a archiválie v digitální podobě náležející do péče Archivu bezpečnostních složek,
státních oblastních archivů a archivů, které nejsou digitálními archivy a neukládají
archiválie v digitální podobě na základě písemné dohody v jiném digitálním archivu;
nejde-li o archiválie v digitální podobě náležející do jeho péče, Národní archiv
u uložených archiválií v digitální podobě pouze zajišťuje zachování neporušitelnosti
jejich obsahu a čitelnosti,
b) spravuje národní portál,
c) plní pro archivy metodickou a poradenskou funkci v oblasti předarchivní
péče o dokumenty v digitální podobě a v oblasti digitalizace archiválií v analogové
podobě,
d) provádí vědeckou a výzkumnou činnost na úseku životního cyklu
dokumentů v digitální podobě,
e) poskytuje archivům údaje potřebné pro evidenci archiválií v
digitální podobě a služby pro shromažďování a zpřístupňování popisů archiválií v
digitální podobě a replik archiválií v digitální podobě,
f) vydává závazné stanovisko k žádosti o udělení oprávnění k ukládání
archiválií v digitální podobě.
Státní oblastní archivy
§ 47
(1) Státními oblastními archivy jsou
a) Státní oblastní archiv v Praze,
b) Státní oblastní archiv v Třeboni,
c) Státní oblastní archiv v Plzni,
d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích,
e) Státní oblastní archiv v Hradci Králové,
f) Moravský zemský archiv v Brně,
g) Zemský archiv v Opavě.
(2) Státní oblastní archivy jsou správními úřady, které jsou přímo
řízeny ministerstvem.
(3) Státní oblastní archivy jsou organizačními složkami státu a účetními
jednotkami; jejich rozpočty jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva.
(4) V čele státního oblastního archivu stojí ředitel; jeho výběr, jmenování
a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(5) Sídlem státních oblastních archivů jsou obce, podle nichž jsou
státní oblastní archivy pojmenovány.
(6) Vnitřní organizační jednotkou státních oblastních archivů jsou
státní okresní archivy, které jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
§ 48
(1) Správní obvody státních oblastních archivů jsou vymezeny územím
krajů, a to pro
a) Státní oblastní archiv v Praze územím krajů Středočeského a
hlavního města Prahy,
b) Státní oblastní archiv v Třeboni územím kraje Jihočeského,
c) Státní oblastní archiv v Plzni územím krajů Karlovarského a
Plzeňského,
d) Státní oblastní archiv v Litoměřicích územím krajů Libereckého
a Ústeckého,
e) Státní oblastní archiv v Hradci Králové územím krajů Královéhradeckého
a Pardubického,
f) Moravský zemský archiv v Brně územím krajů Jihomoravského, Vysočina
a Zlínského,
g) Zemský archiv v Opavě územím krajů Moravskoslezského a Olomouckého.
(2) Určení místní příslušnosti státního oblastního archivu se řídí
a) místem trvalého pobytu, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem
archiválie fyzická osoba, která není podnikatelem,
b) místem podnikání, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem
archiválie fyzická osoba, která je podnikatelem,
c) sídlem původce, je-li původcem, vlastníkem nebo držitelem archiválie
právnická osoba,
d) místem, kde se nachází provozovna, ve které se vykonává koncesovaná
živnost vedení spisovny, jde-li o výkon působnosti podle § 49 odst. 1 písm. r) nebo
s).
§ 49
(1) Státní oblastní archiv
a) kontroluje výkon spisové služby u
1. organizačních složek
státu s jinou než celostátní působností,
2. státních příspěvkových organizací zřízených
organizační složkou státu s jinou než celostátní působností,
3. státních podniků,
4.
právnických osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností,
5. územních
samosprávných celků,
6. organizačních složek územních samosprávných celků,
7. právnických
osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem,
8. vysokých škol,
9. škol,
10.
zdravotních pojišťoven,
11. veřejných výzkumných institucí s výjimkou těch zřízených
organizační složkou státu s celostátní působností,
b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u
1. původců
uvedených v písmenu a),
2. původců uvedených v písmenu c) bodech 1 až 12, kteří požádají
o výběr archiválií ve skartačním řízení, s výjimkou vrcholných nebo obdobných orgánů
těchto původců a s výjimkou původců, kteří si zřídili soukromý archiv,
3. původců
uvedených v písmenu c) bodech 13 až 15, kteří si zřídili soukromý archiv nebo požádají
o výběr archiválií ve skartačním řízení,
c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u
1. politických
stran,
2. politických hnutí,
3. spolků,
4. odborových organizací,
5. organizací zaměstnavatelů,
6.
profesních komor,
7. církví,
8. náboženských společností,
9. nadací,
10. nadačních fondů,
11.
ústavů,
12. obecně prospěšných společností,
13. obchodních společností,
14. družstev
s výjimkou bytových družstev,
15. notářů,
s výjimkou vrcholných nebo obdobných orgánů
původců uvedených v bodech 1 až 12,
d) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých
České republice darem nebo ke koupi a u dokumentů nalezených nebo u dokumentů vlastníků,
kteří o to požádají,
e) zprošťuje povinnosti zachovávat mlčenlivost u zaměstnanců (§
14 odst. 1) nebo zřizovatelů archivů (§ 14 odst. 2), s výjimkou zaměstnanců uvedených
v § 44 písm. e), specializovaných nebo bezpečnostních archivů zřizovaných ministerstvy,
dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu,
Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankou, bezpečnostními sbory nebo
zpravodajskými službami České republiky,
f) rozhoduje o námitkách proti protokolu o provedeném skartačním
řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení (§ 10 odst.
3 a § 12 odst. 3) podaných původcem nebo vlastníkem dokumentu, u kterého provádí
výběr archiválií,
g) rozhoduje o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti
protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií
mimo skartační řízení Archivu hlavního města Prahy, Archivu města Brna, Archivu města
Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem a dohlíží na jejich protokoly
o provedeném skartačním řízení a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení,
h) posuzuje protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném
výběru archiválií mimo skartační řízení specializovaných archivů, u nichž tuto působnost
nevykonává Národní archiv,
i) rozhoduje o svěření ohrožených archiválií do péče archivu,
j) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení
do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě
nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče,
k) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení
do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě
nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče specializovaných archivů,
s výjimkou specializovaných archivů a bezpečnostních archivů zřízených ministerstvy,
dalšími ústředními správními úřady, Kanceláří Poslanecké sněmovny, Kanceláří Senátu,
Kanceláří prezidenta republiky, Českou národní bankou, bezpečnostními sbory a zpravodajskými
službami České republiky,
l) rozhoduje o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení
do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů, kopií archiválií v analogové podobě
nebo replik archiválií v digitální podobě náležejících do péče archivů územních samosprávných
celků nebo soukromých archivů, u nichž provádí výběr archiválií,
m) ukládá správní tresty podle tohoto zákona za přestupky fyzickým
a právnickým osobám, u nichž tuto působnost nevykonává Národní archiv,
n) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do
archiválií náležejících do jeho péče,
o) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
p) provádí kontrolu archivních kulturních památek, které vede ve
své evidenci a které nenáleží do péče archivů,
q) plní na úseku archivnictví úkoly vyplývající z mezinárodních
smluv,
r) vyjadřuje se k žádosti o koncesi k vedení spisovny a kontroluje
stavebně technický stav a bezpečnostní zajištění provozoven určených k výkonu koncesované
živnosti vedení spisovny,
s) kontroluje plnění povinností podnikatele, kterému byla udělena
koncese k vedení spisovny, stanovených v § 3 odst. 4,
t) vykonává další pravomoci stanovené tímto nebo jiným zákonem.
(2) Státní oblastní archiv v oblasti archivní péče
a) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v odstavci
1 písm. a) a c); o archiválie právnických osob zapsaných v obchodním rejstříku pečuje
tehdy, jestliže tito původci zanikli bez právního nástupce; péče o archiválie v digitální
podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti,
b) přijímá za Českou republiku nabídky ke koupi, k darování a úschově
archiválií a uzavírá za Českou republiku příslušné smlouvy,
c) poskytuje vlastníkům archiválií bezplatné odborné informační
a poradenské služby,
d) plní úkoly oblastního a okresního vědeckovýzkumného pracoviště
na úseku archivnictví, pomocných věd historických a regionální historie, přičemž
spolupracuje s ostatními archivy a rozvíjí styky s vědeckými, kulturními, školskými
a dalšími institucemi za účelem výměny zkušeností v odborných otázkách, ve vědeckém
bádání a kulturně výchovném, hospodářském a vlastivědném využívání archiválií,
e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie
pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních
samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy,
kopie a repliky,
f) zřizuje specializované knihovny pro obor archivnictví, spisové
služby a regionální historie,
g) vykonává vydavatelskou a publikační činnost v oboru archivnictví
a spisové služby, dějin správy, pomocných věd historických a historie,
h) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek
a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
i) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
j) provádí konzervaci a restaurování archiválií,
k) plní další odborné archivní úkoly uložené tímto zákonem.
Další správní úřady na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
§ 50
Příslušná ministerstva, další ústřední správní úřady, Kancelář
Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, Kancelář prezidenta republiky, Česká národní
banka, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky, které si zřídily
specializované nebo bezpečnostní archivy,
a) jejich prostřednictvím dohlížejí na výkon spisové služby u útvarů
v jejich řídící působnosti, u jimi zřízených nebo založených organizačních složek
a státních příspěvkových organizací nebo jiných právnických osob a dohlížejí na činnost
svých správních archivů,
b) rozhodují o námitkách původce nebo vlastníka dokumentu proti
protokolu o provedeném skartačním řízení a protokolu o provedeném výběru archiválií
mimo skartační řízení (§ 10 odst. 3 a § 12 odst. 3) specializovaného nebo bezpečnostního
archivu, u kterých vykonávají funkci zřizovatele,
c) rozhodují o podání badatele, kterému nebylo umožněno nahlížení
do archiválií nebo pořizování výpisů, opisů nebo kopií archiválií náležejících do
péče specializovaných archivů nebo bezpečnostních archivů, u kterých vykonávají funkci
zřizovatele,
d) zprošťují povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 14 odst.
1 u zaměstnanců zařazených ve specializovaných nebo bezpečnostních archivech, u kterých
vykonávají funkci zřizovatele,
e) plní další úkoly na úseku výkonu spisové služby uložené tímto
zákonem.
Specializované archivy
§ 51
(1) Organizační složky státu, bezpečnostní sbory, zpravodajské služby
České republiky, státní příspěvkové organizace, státní podniky, vysoké školy, školy,
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, veřejné výzkumné instituce s výjimkou
těch, u kterých plní funkci zřizovatele Akademie věd České republiky, a právnické
osoby zřízené zákonem mohou zřizovat specializované archivy.
(2) Do péče specializovaného archivu náleží archiválie vzniklé z činnosti
jeho zřizovatele nebo z činnosti jeho právních předchůdců a archiválie získané darem
nebo koupí.
(3) Specializovaný archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena
akreditace.
§ 52
Specializovaný archiv
a) s výjimkou Národního filmového archivu dohlíží na výkon spisové
služby u svého zřizovatele a jím zřízených organizačních složek státu a státních
příspěvkových organizací, dohlíží na činnost správního archivu svého zřizovatele,
pokud ho má zřízen,
b) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u původců, u nichž
dohlíží na výkon spisové služby,
c) provádí výběr archiválií mimo skartační řízení z dokumentů nabídnutých
zřizovateli darem, ke koupi nebo do úschovy a z dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
a s výjimkou Národního filmového archivu též výběr archiválií mimo skartační řízení
u původců uvedených v písmenu a),
d) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
e) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie
pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních
samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy,
kopie a repliky,
f) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do
archiválií náležejících do jeho péče,
g) pečuje o archiválie převzaté od původců uvedených v písmenech
a) a c); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě
nezahrnuje zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti,
h) pečuje o archiválie náležející do jeho péče ke dni jeho akreditace,
nerozhodne-li ministerstvo v rozhodnutí o akreditaci jinak,
i) na žádost předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu
oblastnímu archivu k posouzení protokoly o provedeném skartačním řízení a o provedeném
výběru archiválií mimo skartační řízení,
j) provádí vědeckou, výzkumnou, vydavatelskou a publikační činnost
v oblasti archivnictví, pomocných věd historických a vědních oborů souvisejících
s obsahem uložených archivních fondů a sbírek,
k) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění
stanovených odborných a vědeckých úkolů,
l) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek
a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
m) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií
organizovaných ministerstvem,
n) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
o) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem,
p) zajišťuje konzervaci a restaurování archiválií.
Bezpečnostní archivy
§ 53
(1) Ministerstvo, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí,
Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost,
Kancelář prezidenta republiky, bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky
mohou zřizovat bezpečnostní archivy.
(2) Bezpečnostní archiv bezpečnostního sboru a zpravodajské služby
České republiky
a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých
z činnosti jeho zřizovatele, a to i u těch, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny
archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících
utajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního
dědictví,
c) plní další úkoly specializovaného archivu, s výjimkou úkolu
podle § 52 písm. i).
(3) Bezpečnostní archiv vyjma bezpečnostních archivů podle odstavce
2
a) provádí výběr archiválií ve skartačním řízení u dokumentů vzniklých
z činnosti jeho zřizovatele, u nichž dosud nebyl zrušen stupeň utajení,
b) vede v základní evidenci Národního archivního dědictví všechny
archivní fondy a archivní sbírky náležející do jeho péče; údaje o archiváliích obsahujících
utajované informace se nepředávají do druhotné a ústřední evidence Národního archivního
dědictví,
c) pečuje o archiválie převzaté od svého zřizovatele,
d) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
e) plní další odborné archivní úkoly uložené mu zřizovatelem.
(4) V případech zrušení stupně utajení u archiválií náležejících do
péče bezpečnostních archivů převede bezpečnostní archiv, s výjimkou bezpečnostních
archivů zřízených bezpečnostním sborem nebo zpravodajskou službou České republiky,
tyto archiválie do péče specializovaného archivu svého zřizovatele, pokud je zřízen,
jinak do péče Národního archivu. Bezpečnostní sbory a zpravodajské služby České republiky
mohou odepřít nahlížení do archiválií a poskytování kopií, opisů a výpisů z nich,
u nichž byl zrušen stupeň utajení, pokud obsahují informace i nadále důležité pro
ochranu ústavního zřízení, významných ekonomických zájmů, bezpečnost a obranu České
republiky. O podání badatele proti odepření nahlížení do archiválií nebo poskytování
kopií, opisů a výpisů z nich podle věty druhé rozhodne ředitel příslušného bezpečnostního
sboru nebo zpravodajské služby České republiky.
(5) Bezpečnostní archiv vyhledává v archiváliích náležejících do jeho
péče archiválie pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu,
orgánů územních samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich
výpisy, opisy, kopie a repliky a umožňuje nahlížet do těchto archiválií.
(6) Bezpečnostní archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena
akreditace.
Archivy územních samosprávných celků
§ 54
(1) Územní samosprávné celky mohou zřizovat archivy územních samosprávných
celků.
(2) Územní samosprávné celky, které zřídily archivy územních samosprávných
celků, zajišťují jejich prostřednictvím odborné archivní činnosti v působnosti územních
samosprávných celků a plnění dalších úkolů v oblasti archivnictví a výkonu spisové
služby stanovených tímto zákonem (§ 55 odst. 1).
(3) Archiv územního samosprávného celku může působit jako archiv, pokud
mu byla udělena akreditace.
§ 55
(1) Archiv územního samosprávného celku, pokud dále není stanoveno
jinak,
a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele a jím zřízených
nebo založených organizačních složek a příspěvkových organizací nebo jiných právnických
osob,
b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do
archiválií náležejících do jeho péče,
c) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
d) vyhledává v archiváliích náležejících do jeho péče archiválie
pro potřeby správních úřadů a ostatních organizačních složek státu, orgánů územních
samosprávných celků, právnických a fyzických osob, pořizuje z nich výpisy, opisy,
kopie a repliky,
e) předkládá příslušnému státnímu oblastnímu archivu skartační
návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií,
f) pečuje o archiválie vzniklé z činnosti původců uvedených v písmenu
a); není-li současně digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje
zachování neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti,
g) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek
a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
h) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií
organizovaných ministerstvem,
i) provádí konzervaci a restaurování archiválií,
j) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem,
k) provádí vědeckou, výzkumnou a vydavatelskou činnost v oblasti
archivnictví, pomocných věd historických, dějin správy, regionálních dějin, dějin
měst a obcí, historické vlastivědy a příbuzných oborů,
l) zřizuje specializovanou knihovnu v rozsahu nezbytném pro plnění
stanovených odborných a vědeckých úkolů,
m) plní další odborné archivní úkoly na úseku archivnictví a výkonu
spisové služby, určené zřizovatelem.
(2) Akreditací archivu územního samosprávného celku vzniká jeho zřizovateli
nárok na poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného
státního oblastního archivu.
Soukromé archivy
§ 56
(1) Soukromý archiv může zřídit fyzická nebo právnická osoba, která
nezřizuje archiv podle předchozích ustanovení tohoto zákona.
(2) Soukromý archiv může působit jako archiv, pokud mu byla udělena
akreditace.
(3) Akreditací soukromého archivu vzniká jeho zřizovateli nárok na
poskytnutí bezplatné odborné pomoci ze strany Národního archivu nebo příslušného
státního oblastního archivu.
(4) Zřizovatel soukromého archivu, který byl akreditován, má nárok
na poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu.
Jeho výši s ohledem na možné náklady na provoz soukromého archivu, péči o archiválie
ve vlastnictví zřizovatele nebo jím zřizovaných právnických osob a jejich ochranu
stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Žádost o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na
provoz soukromého archivu zřizovatel archivu poprvé uplatní do 6 měsíců ode dne nabytí
právní moci rozhodnutí o akreditaci soukromého archivu nejpozději však do 30. listopadu
roku, v němž byla akreditace udělena. Nabude-li rozhodnutí o akreditaci soukromého
archivu právní moci po 30. dubnu kalendářního roku, zřizovatel archivu uplatní žádost
o poskytnutí jednorázového ročního státního příspěvku na provoz soukromého archivu
na příští rok současně se žádostí podle věty první. V dalších letech je zřizovatel
povinen uplatnit žádost o tento příspěvek vždy do 30. dubna předchozího kalendářního
roku. Žádost se předkládá ministerstvu. Není-li žádost uplatněna ve stanovené lhůtě,
nárok na poskytnutí příspěvku v příslušném kalendářním roce zaniká.
§ 57
Soukromý archiv
a) vede příslušnou evidenci archiválií podle tohoto zákona,
b) umožňuje za podmínek stanovených v tomto zákoně nahlížet do
archiválií náležejících do jeho péče; v soukromém archivu zřizovaném registrovanou
církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních
práv22a), se nahlížení do archiválií řídí tímto zákonem a vnitřním předpisem registrované
církve nebo náboženské společnosti,
c) předkládá Národnímu archivu nebo příslušnému státnímu oblastnímu
archivu skartační návrhy k posouzení a k provedení výběru archiválií,
d) pečuje o archiválie svého zřizovatele a jeho právních předchůdců,
pokud tak stanoví příslušný archiv při jejich výběru; není-li současně digitálním
archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti
jejich obsahu a čitelnosti,
e) pečuje o archiválie jiných právnických nebo fyzických osob,
které si je v soukromém archivu uložily na základě smlouvy o úschově; není-li současně
digitálním archivem, péče o archiválie v digitální podobě nezahrnuje zachování neporušitelnosti
jejich obsahu a čitelnosti,
f) provádí prověrku fyzického stavu archivních kulturních památek
a národních kulturních památek, pokud jsou mu svěřeny do péče,
g) podílí se na sestavování celostátních tematických soupisů archiválií
organizovaných ministerstvem,
h) provádí inventuru archiválií vyhlášenou ministerstvem.
§ 57a
(1) Výběr archiválií z dokumentů, které má povinnost uchovávat právní
nástupce veřejnoprávního původce nebo soukromoprávního původce, provádí archiv, který
by byl příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce.
(2) Výběr archiválií z dokumentů předaných veřejnoprávním původcem,
soukromoprávním původcem nebo jejich právním nástupcem k zajištění odborné správy
do spisovny provozované podnikatelem, kterému byla udělena koncese k vedení spisovny,
provádí archiv, který je příslušný k provedení výběru archiválií u tohoto původce
nebo jeho právního nástupce.
Díl 6
Akreditace archivů a povinnosti zřizovatelů archivů
§ 58
Akreditace archivů
(1) Žádost o akreditaci archivu musí kromě obecných náležitostí podání
podle správního řádu obsahovat
a) název a adresu sídla archivu,
b) postavení archivu v organizační struktuře zřizovatele, je-li zřizovatelem
právnická osoba,
c) účel zřízení archivu,
d) kopie evidenčních listů Národního archivního dědictví s údaji
o archiváliích, o něž bude archiv pečovat,
e) spisový řád zřizovatele, je-li původcem uvedeným v § 63 odst.
1.
(2) Součástí žádosti podle odstavce 1 jsou rovněž doklady o splnění podmínek
stanovených pro archiv v § 61.
(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti do 6 měsíců ode dne jejího
podání. Ministerstvo akreditaci archivu neudělí, jestliže
a) archiv nesplňuje podmínky stanovené v § 61,
b) archiv není schopen vést základní evidenci Národního archivního
dědictví v souladu s tímto zákonem,
c) není z hlediska ochrany archiválií vznikajících z činnosti původce
podle § 51 odst. 1 nezbytné archiv zřídit, jde-li o specializovaný archiv, nebo
d) archiválie uvedené v odstavci 1 písm. d) byly vybrány jako archiválie
v rozporu s právními předpisy.
(4) Platnost akreditace archivu je vůči právnímu nástupci zřizovatele
zachována pouze v případě archivů územních samosprávných celků, dojde-li ke sloučení
obcí nebo k připojení obce podle zvláštního právního předpisu.23)
(5) Zemře-li fyzická osoba, která je zřizovatelem akreditovaného
soukromého archivu nebo na kterou přešla akreditace podle tohoto zákona, mohou v
provozování archivu pokračovat až do skončení řízení o projednávání dědictví
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li
spoluvlastníkem majetku používaného k provozování archivu,
c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud
v provozování archivu nepokračují dědicové,
d) správce dědictví, pokud byl pro zachování provozování archivu
ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
Pokud osoby uvedené v písmenech a) až c) hodlají pokračovat v provozování
archivu, jsou povinny oznámit tuto skutečnost ministerstvu písemně ve lhůtě 3 měsíců
ode dne úmrtí zřizovatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování
archivu ministerstvu písemně ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven.
Po skončení řízení o dědictví mohou osoby uvedené v písmenech a) až c) pokračovat
v provozování archivu, jen jsou-li nadále splněny všechny podmínky pro provozování
archivu.
(6) Zřizovatel archivu je povinen bez zbytečného odkladu oznámit ministerstvu
všechny změny skutečností, které byly uvedeny v žádosti o akreditaci archivu, zejména
změny ve splňování podmínek stanovených v § 61.
(7) Do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení akreditace
vydá zřizovatel archivu badatelský řád.
§ 59
Odnětí akreditace
(1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky,
za nichž byla akreditace udělena, uloží mu povinnost zjištěné nedostatky odstranit
a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny. Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok.
(2) Postupem podle odstavce 1 nejsou dotčena ustanovení § 27 odst. 2
a § 32 odst. 2
až 4.
(3) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené
podle odstavce 1, ministerstvo akreditaci odejme.
(4) Ministerstvo může akreditaci odejmout, pokud zřizovatel archivu opakovaně
neplní jiné povinnosti než uvedené v odstavci 1, uložené mu rozhodnutím správního
úřadu na úseku archivnictví a výkonu spisové služby podle tohoto zákona.
(5) Akreditaci ministerstvo odejme, požádá-li o to zřizovatel archivu,
a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti.
(6) V případě odnětí akreditace určí ministerstvo archiv, do jehož péče
budou archiválie náležet. Archiválie mohou být svěřeny do péče Národního archivu
nebo státního oblastního archivu. V případě odnětí akreditace zřizovateli soukromého
archivu převezme péči o archiválie na základě písemné dohody zřizovatelů archivů
jiný archiv, pokud si zřizovatel soukromého archivu, jemuž je akreditace odňata,
archiválie neponechá ve své péči. Zřizovatel archivu, jemuž byla akreditace odňata,
vyrozumí ministerstvo o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci
rozhodnutí o odejmutí akreditace. Neobdrží-li ministerstvo toto vyrozumění ve stanovené
lhůtě, postupuje se podle věty první a druhé obdobně. Náklady spojené s převozem
archiválií do archivu, který o ně bude nově pečovat nebo v němž budou nově uloženy,
nese jejich vlastník.
§ 60
Zánik akreditace
(1) V případě zániku právnické osoby, která je zřizovatelem archivu,
akreditace zaniká a nepřechází na právního nástupce.
(2) V případě úmrtí fyzické osoby, která je zřizovatelem archivu, akreditace
zaniká, pokud se nepostupovalo podle § 58 odst. 5.
(3) Ustanovení § 59 odst. 6 se v případě zániku akreditace použije obdobně.
§ 60a
Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
(1) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
může podat pouze zřizovatel akreditovaného archivu, s výjimkou případů, kdy tato
žádost je součástí žádosti o akreditaci archivu podle § 58.
(2) Žádost o udělení oprávnění k ukládání archiválií v digitální
podobě musí kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat
a) název a adresu sídla archivu a adresy míst staveb, ve kterých
budou umístěna úložiště archiválií v digitální podobě,
b) podklady pro rozhodnutí, zda archiv splňuje podmínky stanovené
v § 61 odst. 2 a 4,
c) popis způsobu uložení archiválií v digitální podobě,
d) koncepci dlouhodobého uchovávání a ochrany dokumentů určených
pro předávání do digitálního archivu,
e) identifikaci ukládaných archiválií v digitální podobě,
f) seznam metadat týkajících se popisu archiválií v digitální podobě,
popisu a evidence archivních souborů a popisu původců,
g) návrh provozního řádu digitálního archivu,
h) potvrzení Národního archivu o úspěšném provedení zkušebního přesunu
archiválií v digitální podobě do Národního archivu.
(3) Ministerstvo si vyžádá závazné stanovisko Národního archivu k náležitostem
žádosti uvedeným v odstavci 2 písm. c) až h).
(4) Ministerstvo vydá rozhodnutí o oprávnění k ukládání archiválií v
digitální podobě do 1 roku ode dne podání žádosti. Oprávnění k ukládání archiválií
v digitální podobě nelze udělit, jestliže závazné stanovisko Národního archivu ke
kterékoliv z náležitostí žádosti uvedených v odstavci 2 písm. c) až h) je negativní.
(5) Zřizovatelům bezpečnostních archivů vzniká oprávnění k ukládání archiválií
v digitální podobě ze zákona udělením akreditace; ustanovení o odnětí oprávnění k
ukládání archiválií v digitální podobě se na tyto archivy nepoužijí.
§ 60b
Odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
(1) Zjistí-li ministerstvo, že zřizovatel archivu nedodržuje podmínky,
za nichž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě uděleno, uloží mu
povinnost zjištěné nedostatky odstranit a stanoví lhůtu, v níž musí být odstraněny.
Tato lhůta nesmí být delší než 1 rok.
(2) Jestliže zřizovatel ve stanovené lhůtě nesplní povinnosti uložené
podle odstavce 1, ministerstvo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
odejme.
(3) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě ministerstvo odejme,
požádá-li o to zřizovatel archivu, a to do 6 měsíců ode dne podání žádosti.
(4) V případě odnětí oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
se archiválie v digitální podobě uloží na základě písemné dohody zřizovatele archivu,
jemuž bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, a zřizovatele
jiného digitálního archivu do tohoto digitálního archivu. Zřizovatel archivu, jemuž
bylo oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě odňato, vyrozumí ministerstvo
o uzavření dohody do 60 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o odejmutí
oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě. Neobdrží-li ministerstvo toto
vyrozumění ve stanovené lhůtě, rozhodne o uložení archiválií v digitální podobě v
Národním archivu.
(5) Působnost archivu, jehož zřizovateli bylo oprávnění k ukládání archiválií
v digitální podobě odňato, k péči o archiválie, které byly uloženy v digitálním archivu
nebo Národním archivu, není uložením v těchto archivech dotčena. Zachování neporušitelnosti
obsahu a čitelnosti těchto archiválií zajišťuje digitální archiv nebo Národní archiv.
§ 60c
Zánik oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě
(1) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě zaniká současně
s odnětím nebo zánikem akreditace.
(2) Oprávnění k ukládání archiválií v digitální podobě nepřechází na
právního nástupce zřizovatele archivu.
§ 61
(1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy,
zřizovatelé ostatních veřejných archivů a zřizovatelé soukromých archivů jsou povinni
zajistit, že budou splňovány stavebně-technické, prostorové, bezpečnostní, materiální,
finanční a personální podmínky pro péči o archiválie a jejich ochranu.
(2) V rámci splňování stavebně-technických podmínek podle odstavce
1 musí být zajištěno, aby
a) budova archivu nebyla umístěna v záplavových územích a v ochranných
pásmech vzletových a přistávacích drah letišť,
b) budova archivu byla situována mimo oblasti plynného a prašného
znečištění,
c) prostory pro ukládání archiválií byly zabezpečeny proti škodlivému
působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti
průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických
látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést
k poškození nebo zničení archiválií,
d) prostory pro ukládání archiválií byly umístěny nad hladinou spodní
vody, bylo zajištěno přirozené nebo umělé větrání k udržování stanovené teploty a
relativní vlhkosti vzduchu a prostory byly opatřeny přístroji k měření těchto hodnot,
e) prostory pro ukládání archiválií s magnetickým záznamem byly chráněny
před účinky elektromagnetického pole,
f) archiv, který je současně digitálním archivem, disponoval nejméně
dvěma plnohodnotnými úložišti archiválií v digitální podobě vzdálenými od sebe vzdušnou
čarou nejméně 50 km, umístěnými v lokalitách, které svým geografickým charakterem
vylučují současné nebo následné škodlivé působení přírodních vlivů nebo jevů vyvolaných
činností člověka vedoucích k poškození nebo zničení archiválií anebo vyžadujících
provedení záchranných prací.
(3) V rámci splňování prostorových podmínek podle odstavce 1 musí
být zajištěno, aby
a) prostory archivu byly rozděleny na prostory s přístupem veřejnosti
a prostory bez přístupu veřejnosti, přičemž komunikační trasy obou oddělených částí
se neprotínaly,
b) místnost pro příjem a archivní zpracování, místnost pro uložení
archiválií, místnost pro očistu, dezinfekci, konzervaci, restaurování a reprografické
zpracování archiválií a místnost pro uložení archiválií rezervovaných ke studiu,
jsou-li zřízeny, byly vždy v prostorách bez přístupu veřejnosti,
c) v prostorách s přístupem veřejnosti byla zřízena místnost určená
k nahlížení do archiválií (dále jen "badatelna"),
d) uložení archiválií v místnostech pro uložení archiválií bylo zaznamenáno
v plánu uložení archiválií a tento plán byl po každé změně v umístění uložených archiválií
neprodleně aktualizován.
(4) V rámci splňování bezpečnostních podmínek podle odstavce 1 musí
být zajištěno, aby
a) budovy archivů měly zpracovánu bezpečnostní dokumentaci, jejíž
součástí musí být opatření proti vniknutí nepovolaných osob do archivních prostor,
proti krádeži archiválií a proti teroristickým útokům; u specializovaných archivů
a bezpečnostních archivů též opatření zajišťující objektovou bezpečnost,
b) budovy archivů měly zpracovánu požární dokumentaci, byly vybaveny
elektronickou požární signalizací a ručními hasicími přístroji a aby v prostorách
pro uložení archiválií byly pouze práškové hasicí přístroje,
c) mechanická a elektronická zabezpečovací zařízení umísťovaná na
okna a dveře byla na plášti budovy do výše druhého nadzemního podlaží nebo vyššího
podlaží, do něhož by bylo možno vniknout z vodorovných prvků konstrukce budovy, a
uvnitř budovy na všech místech, kde se stýkají prostory veřejnosti přístupné a veřejnosti
nepřístupné,
d) archivní prostory bez přístupu veřejnosti byly zajištěny ochranným
mechanickým a elektronickým zabezpečovacím zařízením proti přístupu nepovolaných
osob a proti násilnému vniknutí,
e) klíče od všech vstupů do archivních prostor byly uloženy u pověřeného
zaměstnance archivu, který je povinen vést evidenci jejich výdeje a vracení, a aby
v případech, kdy je vstup do archivních prostor ovládán elektronicky, byla stanovena
přístupová práva jednotlivých zaměstnanců archivu,
f) archivní prostory, v nichž jsou uloženy národní kulturní památky,
byly nepřetržitě střeženy.
(5) V rámci splňování materiálních podmínek podle odstavce 1 musí
být zajištěno, aby
a) archiv byl vybaven zařízením pro pořizování kopií archiválií,
a pokud spravuje mikrografické záznamy, též čtecími přístroji na mikrofilmy,
b) archivní prostory, v nichž jsou uloženy archiválie, byly vybaveny
regály pro uložení archiválií, a je-li toho třeba, i speciálními ukládacími prostředky
pro uložení map, plánů, technické dokumentace a archiválií velkých formátů, filmových
a fotografických záznamů, zvukových a audiovizuálních archiválií a archiválií v digitální
podobě,
c) vybavení badatelny umožňovalo použití přenosných prostředků výpočetní
techniky.
(6) Splňováním finančních podmínek podle odstavce 1 se rozumí zajištění
povinných minimálních průměrných ročních nákladů v rozpočtu zřizovatele na provoz
archivu vypočtených jako součin částky průměrných nákladů na 1 běžný metr archiválií
a celkového množství uložených archiválií, počítaného v běžných metrech.
(7) V rámci splňování personálních podmínek podle odstavce 1 musí
být zajištěno, aby
a) vedoucí pracovní místa v archivu byla obsazena zaměstnanci s vysokoškolským
vzděláním archivního nebo historického směru nebo v příslušném speciálním oboru,
b) připadl nejméně 1 zaměstnanec na správu 2000 běžných metrů archiválií
písemného charakteru,
c) byl dostatečný počet zaměstnanců v badatelně tak, aby 1 zaměstnanec
připadl na 10 badatelů denně.
(8) Údaje o archivních prostorách včetně stavebně-technické dokumentace
a statických výpočtů jsou zřizovatelé archivů povinni vést v souladu se skutečným
stavem. Výsledky měření teploty a relativní vlhkosti vzduchu zachycující výkyvy sledovaných
údajů mimo povolenou toleranci se uchovávají po dobu nejméně 10 let.
(9) Nosnost podlah v prostorách pro uložení archiválií, teploty a relativní
vlhkost vzduchu v prostorách pro uložení archiválií a výši průměrných ročních nákladů
na 1 běžný metr archiválií stanoví prováděcí právní předpis.
§ 62
Výroční zprávy o činnosti archivů
(1) Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek, státní oblastní archivy,
bezpečnostní archivy, specializované archivy s výjimkou specializovaných archivů
zřízených státními příspěvkovými organizacemi, státními podniky, vysokými školami,
školami a veřejnými výzkumnými institucemi jsou povinny zpracovat výroční zprávy
o své činnosti a do konce měsíce února následujícího kalendářního roku je předat
ministerstvu a zveřejnit je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ve stejné lhůtě
jsou povinny zpracovat výroční zprávy o své činnosti a zveřejnit je způsobem umožňujícím
dálkový přístup specializované archivy státních příspěvkových organizací, státních
podniků, vysokých škol, škol a veřejných výzkumných institucí, archivy územních samosprávných
celků a soukromé archivy.
(2) Výroční zpráva o činnosti archivu obsahuje údaje o
a) personálních podmínkách archivu,
b) celkovém množství uložených archiválií,
c) výběru, archivním zpracování a využívání archiválií,
d) stavu archiválií,
e) konzervaci a restaurování archiválií.
(3) Výroční zprávy bezpečnostních archivů obsahují pouze údaje o archivních
sbírkách nebo archivních fondech, u kterých byl zrušen stupeň utajení, a údaje uvedené
v odstavci 2 písm. b) až e).
HLAVA III
SPISOVÁ SLUŽBA
§ 63
(1) Spisovou službu vykonávají
a) veřejnoprávní původci uvedení v § 3 odst. 1 písm. a) až e), i) a
k) až m), s výjimkou poskytovatelů zdravotních služeb, jde-li o vedení zdravotnické
dokumentace39),
b) kraje,
c) hlavní město Praha,
d) obce s pověřeným obecním úřadem a obce se stavebním nebo matričním
úřadem,
e) městská část nebo městský obvod územně členěného statutárního města
a městská část hlavního města Prahy, na něž byla statutem přenesena alespoň část
působnosti obce s pověřeným obecním úřadem nebo působnosti obce se stavebním nebo
matričním úřadem,
(dále jen „určení původci“).
(2) Obce neuvedené v odstavci 1, školy a veřejnoprávní původci uvedení
v § 3 odst. 1 písm. g) a h) vykonávají spisovou službu v rozsahu ustanovení § 64,
§ 65, § 66 § 67, § 68 odst. 1 až 3, § 68a a 69a.
(3) Veřejnoprávní původci vykonávají spisovou službu v elektronické podobě
v elektronických systémech spisové služby; vyžaduje-li to zvláštní povaha jejich
působnosti, mohou vykonávat spisovou službu v listinné podobě nebo v elektronických
systémech spisové služby odpovídajících požadavkům podle odstavce 4. Veřejnoprávní
původci mohou využívat pouze elektronické systémy spisové služby, které splňují požadavky
tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterých je splnění
těchto požadavků potvrzeno atestem. Ustanovení věty druhé se, pokud jde o potvrzování
splnění požadavků atestem, nepoužije na elektronický systém spisové služby, který
je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi 34) , a
elektronický systém spisové služby využívaný obcemi neuvedenými v odstavci 1, školami,
organizačními složkami obcí neuvedených v odstavci 1 a právnickými osobami zřízenými
nebo založenými obcemi neuvedenými v odstavci 1.
(4) Pokud veřejnoprávní původci, jejichž zvláštní povaha působnosti umožňuje
výkon spisové služby v listinné podobě nebo v elektronické podobě v elektronických
systémech spisové služby, vykonávají spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém
systému spisové služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými
informacemi34), musí tento elektronický systém spisové služby splňovat požadavky
stanovené národním standardem, s výjimkou těch požadavků, jejichž užití vylučuje
splnění podmínek certifikace informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi35),
nebo jejichž užití vylučuje zvláštní povaha působnosti těchto původců; elektronický
systém spisové služby i v těchto případech musí umožňovat plnění povinností původce
podle § 65 odst. 5 a výběr archiválií.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 4 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 63 odst. 3 a 4 ve znění čl. CXXI bodů 7 až 9 zákona č. 261/2021 Sb. použijí od
1. ledna 2026. Do 31. prosince 2025 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona
č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
§ 64
Příjem, označování, evidence a rozdělování dokumentů
(1) Určení původci zajistí příjem dokumentů. V případě dokumentů v digitální
podobě určení původci zajistí jejich příjem alespoň v datových formátech stanovených
jako výstupní datové formáty nebo formáty dokumentů, které jsou výstupem z autorizované
konverze dokumentů obsažených v datové zprávě. Pokud veřejnoprávní původci umožní
příjem dokumentů v digitální podobě také v dalších datových formátech nebo pokud
umožní příjem dokumentů v digitální podobě na přenosných technických nosičích dat,
zveřejní jejich přehled na úřední desce nebo, nezřizují-li úřední desku, na svých
internetových stránkách.
(2) Doručené dokumenty i dokumenty vytvořené určeným původcem se v den,
kdy byly určenému původci doručeny nebo jím vytvořeny, opatří jednoznačným identifikátorem.
Jednoznačným identifikátorem se neopatřují určenému původci doručené dokumenty nepodléhající
evidenci, které určený původce uvede ve svém spisovém řádu. Jednoznačný identifikátor
je označení dokumentu zajišťující jeho nezaměnitelnost. Jednoznačný identifikátor
musí být s dokumentem spojen. Strukturu a podrobnosti vytváření a nakládání s jednoznačným
identifikátorem stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Určení původci evidují dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem
v evidenční pomůcce. Záznam o dokumentu v evidenční pomůcce určení původci spojí
s dokumentem jednoznačným identifikátorem.
(4) Určení původci vedou jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky
jmenný rejstřík určený pro automatické zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech
dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce případně i o a jiných osobách, jichž se
dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají a u nichž původce shledal potřebu
jejich vedení ve jmenném rejstříku.
(5) Určení původci vedou ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu,
adresátu dokumentu nebo jiné osobě, jíž se dokument týká a u níž určený původce shledal
potřebu jejího vedení ve jmenném rejstříku, alespoň
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující
osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu
podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku,
c) obchodní firmu nebo název, jde-li o podnikající fyzickou osobu zapsanou
v obchodním rejstříku nebo právnickou osobu,
d) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
e) identifikátor datové schránky, pokud byla zřízena,
f) bezvýznamový identifikátor pro potřeby výkonu spisové služby,
g) odkaz na dokument, jehož je osoba odesílatelem, adresátem nebo se
jí jinak týká a u něhož určený původce shledal potřebu vedení odkazu, případně odkaz
na spis, jehož je takový dokument součástí.
(6) Určení původci mohou vést ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu
nebo adresátu dokumentu, který je fyzickou osobou, a o jiné fyzické osobě, jíž se
dokument týká a u níž určený původce shledal potřebu jejího vedení ve jmenném rejstříku,
aniž by byl vyžadován jejich souhlas, údaje spadající do minimálního souboru osobních
identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability37),
nejde-li o údaje podle odstavce 5.
(7) Určený původce vymaže údaje o fyzické osobě vedené ve jmenném rejstříku
nejpozději po uplynutí tří let ode dne předání dokumentů a spisů, ke kterým se údaje
o fyzické osobě vztahovaly, archivu nebo jejich zničení.
(8) Určený původce, který není orgánem veřejné moci podle zákona upravujícího
základní registry, je oprávněn využívat za účelem vedení jmenného rejstříku údaje
ze základního registru obyvatel v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti podle jiného právního předpisu,
c) datum, místo a okres narození a u subjektu údajů, který se narodil
v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d) datum úmrtí,
e) čísla a druhy identifikačních dokladů a datum skončení jejich platnosti
a
f) typ datové schránky a identifikátor datové schránky.
(9) Určený původce, který je orgánem veřejné moci podle zákona upravujícího
základní registry, je oprávněn využívat za účelem vedení jmenného rejstříku údaje
z informačních systémů veřejné správy v rozsahu, který se stanoví postupem podle
zákona upravujícího základní registry.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 4 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 64 odst. 4 a 7 ve znění čl. CXXI bodů 11, 12 a 18 zákona č. 261/2021 Sb. použijí
od 1. ledna 2026. Do 31. prosince 2025 se použijí ustanovení § 64 odst. 4 a 7 zákona
č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
§ 64a
Nakládání s dokumenty označenými „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“
(1) Dokument poskytnutý Organizací Severoatlantické smlouvy nebo Evropskou
unií je v zájmu bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti nebo ochrany práv třetích
osob chráněn uvedenými původci označením „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“. V České
republice je toto označení respektováno z důvodů plnění povinností vyplývajících
pro Českou republiku z jejího členství v Organizaci Severoatlantické smlouvy nebo
Evropské unii; s takovým dokumentem se může seznamovat osoba, která jej nezbytně
potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti. Jiné osobě
může být takový dokument poskytnut se souhlasem původce a za jím stanovených podmínek.
(2) S dokumentem podle odstavce 1 se nakládá tak, aby se s ním neseznámila
neoprávněná osoba.
(3) Orgán veřejné moci, právnická osoba nebo fyzická osoba nesmí označovat
dokumenty u nich vzniklé textem „NATO UNCLASSIFIED“ nebo „LIMITE“.“.
§ 64b
Nakládání s dokumenty označenými "OMEZENÝ PŘÍSTUP"
(1) Dokument v oblasti obrany se označuje slovy "OMEZENÝ PŘÍSTUP",
pokud
a) byl poskytnut České republice členským státem Organizace Severoatlantické
smlouvy, Evropské unie nebo jiným státem, se kterým Česká republika spolupracuje
při výměně informací v oblasti obrany (dále jen "stát původce"),
b) v souladu s právním řádem státu původce se zpřístupňuje pouze osobě,
která jej potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti, a
c) v souladu s právním řádem státu původce je opatřen označením uvedeným
v nařízení vlády.
(2) Dokument označený slovy "OMEZENÝ PŘÍSTUP" smí být přístupný pouze osobě,
která jej potřebuje k výkonu své funkce, k pracovní nebo jiné obdobné činnosti v
oblasti obrany. Jiné osobě může být takový dokument poskytnut se souhlasem státu
původce a za jím stanovených podmínek.
(3) S dokumentem označeným slovy "OMEZENÝ PŘÍSTUP" se nakládá tak, aby
se s ním neseznámila neoprávněná osoba.
(4) Vláda stanoví nařízením státy původce a označení jejich dokumentů podle
odstavce 1 písm. c).
§ 65
Vyřizování a podepisování dokumentů
(1) Při vyřizování dokumentů se všechny dokumenty týkající se téže věci
spojí ve spis. Dokumenty v analogové podobě se vzájemně spojí fyzicky, dokumenty
v digitální podobě se vzájemně spojí prostřednictvím metadat, vzájemné spojení dokumentu
v analogové podobě a dokumentu v digitální podobě se činí pomocí odkazů.
(2) Vyřízením spisu se rozumí zpracování návrhu, jeho schválení, vyhotovení,
podepsání a vypravení rozhodnutí nebo jiné formy vyřízení.
(3) Má-li být dokument vyvěšen na úřední desce, činí se tak vyvěšením jeho
stejnopisu opatřeného datem vyvěšení. Po sejmutí se vyvěšený stejnopis opatří datem
sejmutí a zařadí do příslušného spisu jako doklad o vyvěšení dokumentu na úřední
desce. Ustanovení věty první a druhé se nevztahuje na zveřejňování dokumentů na elektronické
úřední desce.
(4) Dokumenty určeného původce podepisuje jeho statutární orgán nebo jiná
osoba oprávněná za něj jednat anebo osoba, která k tomu byla statutárním orgánem
pověřena.
(5) Po vyřízení věci se spis uzavře. Uzavřením spisu se rozumí kompletace
všech dokumentů patřících do spisu, kontrola a doplnění údajů podle § 66 odst. 3
před uložením do spisovny a převedení dokumentů v digitální podobě do výstupního
datového formátu a jejich opatření metadaty podle národního standardu.
(6) Z uzavřeného spisu nesmějí být vyjímány jednotlivé dokumenty. Uzavřený
spis je možno připojit k jinému spisu, pokud neuplynula jeho skartační lhůta.
(7) Použití razítek se státním znakem, elektronického podpisu, elektronické
pečetě, elektronického časového razítka nebo jiného elektronického prostředku obdobného
účelu upraví určený původce ve spisovém řádu.
(8) Veřejnoprávní původci mohou ve svých spisových řádech upravit používání
zvláštních technologických prostředků, kterými lze výlučně pro potřeby příslušného
původce nahradit elektronický podpis, elektronickou pečeť, elektronické časové razítko
nebo jiný elektronický prostředek obdobného účelu; tyto zvláštní technologické prostředky
musí umožnit zjištění jakékoli následné změny dat v dokumentu a jednoznačně ověřit
identitu osoby, která je k němu připojila.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 4 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 65 odst. 8 ve znění čl. CXXI bodu 20 zákona č. 261/2021 Sb. použije od 1. ledna
2026. Do 31. prosince 2025 se použije ustanovení § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004
Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
§ 66
nadpis vypuštěn
(1) Určení původci vydají spisový řád.
(2) Součástí spisového řádu je spisový a skartační plán. Spisový a skartační
plán obsahuje seznam typů dokumentů roztříděných do věcných skupin s vyznačenými
spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními lhůtami. Určení původci zasílají
spisový a skartační plán příslušnému archivu bezodkladně po jeho vydání nebo změně.
Příslušný archiv spisový a skartační plán uloží.
(3) Určení původci označují dokumenty spisovými znaky, skartačními znaky
a skartačními lhůtami podle spisového a skartačního plánu.
(4) Počátek plynutí skartační lhůty stanoví spouštěcí událost, kterou se
rozumí vyřízení dokumentu nebo uzavření spisu. Pokud určený původce pro příslušný
dokument nebo spis stanoví jinou skutečnost jako spouštěcí událost, připojí ke skartační
lhůtě uvedené ve spisovém a skartačním plánu poznámku o této spouštěcí události.
(5) Délka skartační lhůty dokumentu může být nejvýše 100 let, nestanoví-li
zvláštní právní předpis jinak36).
(6) Strukturu a podrobnosti zpracování spisového a skartačního plánu stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 67
Odesílání dokumentů
Do vlastních rukou adresáta odesílají určení původci dokumenty, u nichž
je nutno, aby doručení bylo doloženo, nebo je-li to stanoveno zvláštními právními
předpisy.26) Doklad stvrzující, že dokument byl doručen nebo že poštovní zásilka
obsahující dokument byla dodána, včetně časového údaje, kdy se tak stalo, se po vrácení
určeným původcům připojí k příslušnému dokumentu nebo vloží do příslušného spisu.
§ 68
Ukládání dokumentů
(1) Všechny vyřízené spisy a jiné dokumenty určeného původce jsou po dobu
trvání skartační lhůty uloženy ve spisovně. Dokumenty mohou být uloženy též ve správním
archivu, pokud jej určený původce zřídil. Dokumenty se ukládají podle spisového a
skartačního plánu, a to zpravidla ihned po jejich vyřízení, pokud povaha věci nevyžaduje,
aby zpracovatel měl vyřízený dokument déle; tato skutečnost se poznamenává v evidenční
pomůcce podle § 64 odst. 3.
(2) Pro nahlížení do dokumentů uložených ve spisovně nebo ve správním
archivu správního orgánu nebo soudu platí obecná ustanovení o nahlížení do spisů
v řízení před správním orgánem nebo soudem; to neplatí, jestliže dokumenty před uložením
ve spisovně nebo ve správním archivu byly veřejně přístupné. Nahlížení do dokumentů
obsahujících utajované informace, poskytování jejich opisů, výpisů a kopií se řídí
zvláštním právním předpisem.2)
(3) V případě zániku určeného původce převezme spisovnu nebo správní archiv
jeho právní nástupce, zřizovatel nebo ten, na něhož přechází působnost zaniklého
určeného původce; je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne
o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní úřad na úseku archivnictví
a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního řízení. Určený původce
informuje před svým zánikem příslušný archiv o opatřeních, která v souvislosti se
zánikem učinil ve vztahu ke spisovně nebo správnímu archivu.
(4) Budova, v níž je umístěna spisovna nebo správní archiv, musí splňovat
tyto podmínky:
a) prostory pro ukládání dokumentů nesmí být ohroženy povodněmi,
b) musí pro ni být zpracována požární dokumentace a musí být vybavena
ručními hasicími přístroji; v prostorách pro ukládání dokumentů musí být umístěny
pouze práškové hasicí přístroje,
c) prostory pro ukládání dokumentů musí být zabezpečeny proti škodlivému
působení přírodních vlivů a jevů vyvolaných činností člověka, a to zejména proti
průniku vody, páry, dešťové a splaškové kanalizace, nebezpečných chemických a biologických
látek nebo působení fyzikálních jevů a proti nadměrné prašnosti, které by mohly vést
k poškození nebo zničení dokumentů,
d) prostory pro ukládání dokumentů musí být vybaveny regály pro ukládání
dokumentů,
e) prostory pro ukládání dokumentů musí být zajištěny proti vstupu
nepovolané osoby.
§ 68a
Spisová rozluka
(1) Při zrušení určeného původce se provádí spisová rozluka. Před jejím
zahájením zpracuje rušený určený původce plán provádění spisové rozluky včetně časového
rozvrhu, který zašle příslušnému archivu.
(2) Spisovou rozluku připravuje a provádí před datem svého zrušení rušený
určený původce, dokončuje ji právní nástupce rušeného určeného původce, a není-li
ho, zakladatel, zřizovatel nebo likvidátor.
(3) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž uplynula skartační lhůta,
zařadí rušený určený původce do skartačního řízení.
(4) Vyřízené dokumenty a uzavřené spisy, jimž neuplynula skartační lhůta,
se uloží do spisovny nebo správního archivu určeného původce, který je právním nástupcem
zrušeného určeného původce, zřizovatele, zakladatele nebo původce, na něhož přechází
působnost zaniklého určeného původce. Je-li právních nástupců více a nedojde-li mezi
nimi k dohodě, rozhodne o převzetí spisovny nebo správního archivu příslušný správní
úřad na úseku archivnictví a výkonu spisové služby dohlížející na provádění skartačního
řízení. Předávané spisy a dokumenty se zapíší do předávacího seznamu.
(5) Nevyřízené dokumenty a neuzavřené spisy předá rušený určený původce
tomu, na koho přešla působnost k jejich vyřízení. Rušený určený původce zapíše předávané
dokumenty a spisy do předávacího seznamu. Ten, na koho přešla působnost k vyřízení
takto zapsaných dokumentů a spisů, je převezme a zaeviduje podle § 64.
(6) Určení původci stanoví postup při provádění spisové rozluky ve svých
spisových řádech.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se pro zrušení organizačních součástí určených
původců, při změně působnosti určených původců nebo jejich organizačních součástí
a při změně vlastníka nebo držitele dokumentu použijí přiměřeně.
(8) Pokud zvláštní právní předpis stanoví, že se při zrušení organizační
součásti určeného původce, při změně působnosti určeného původce nebo jeho organizační
součásti anebo při změně vlastníka nebo držitele dokumentu dokumenty předají jiné
osobě, než která je uvedena v odstavci 2, určený původce uvede tuto skutečnost v
plánu provádění spisové rozluky, a to včetně jednoznačné identifikace této osoby.
§ 69
(1) Ministerstva a další ústřední správní úřady zřizují správní archiv.
Jeho zřízení oznamují ministerstvu.
(2) Určení původci neuvedení v odstavci 1 mohou zřídit správní archiv
se souhlasem ministerstva.
(3) Správní archiv, s výjimkou správních archivů zřízených zřizovateli
uvedenými v § 50 a v § 51 odst. 1,
a) dohlíží na výkon spisové služby u svého zřizovatele,
b) přebírá dokumenty od zrušených původců v řídící působnosti svého
zřizovatele a plní úkoly těchto původců při výběru archiválií,
c) přejímá ze spisovny dokumenty se skartačními lhůtami delšími než
5 let, eviduje je, pečuje o ně, umožňuje nahlížení do nich a poskytování opisů, výpisů
a kopií,
d) připravuje výběr archiválií ve skartačním řízení.
(4) Určení původci, kteří zřídili správní archiv, stanoví ve svých spisových
řádech lhůtu, po niž budou dokumenty uloženy ve spisovně. Po uplynutí této lhůty
se dokumenty, jejichž skartační lhůta je delší než lhůta pro uložení dokumentů ve
spisovně, předají do správního archivu.
§ 69a
Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě
(1) Převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě
a naopak a změnu datového formátu dokumentu v digitální podobě provádí určený původce
postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost obsahu, čitelnost
dokumentu a bezpečnost procesu převádění nebo změny datového formátu.
(2) Připojení údajů, které vznikly při přípravě dokumentu k uchování podle
§ 3 odst. 5 nebo při převedení či změně datového formátu dokumentu podle odstavce
1 a které jsou pro uchování dokumentu nebo převedení nebo změnu datového formátu
dokumentu nezbytné, se nepovažuje za nezajištění neporušitelnosti obsahu dokumentu.
(3) Před převedením dokumentu v digitální podobě na dokument v analogové
podobě nebo změnou datového formátu dokumentu v digitální podobě ověří určený původce
platnost elektronického podpisu, elektronické pečetě nebo elektronického časového
razítka, je-li jimi dokument v digitální podobě opatřen, a platnost certifikátů,
jsou-li na nich založeny. Údaje o výsledku ověření a datum převedení dokumentu v
digitální podobě na dokument v analogové podobě nebo datum změny datového formátu
dokumentu v digitální podobě určený původce zaznamená a uchová je spolu s dokumentem
vzniklým převedením nebo změnou datového formátu.
(4) Dokument vzniklý převedením nebo změnou datového formátu opatří určený
původce doložkou. Doložku dokumentu v analogové podobě podepíše osoba odpovědná za
převedení dokumentu. Doložku dokumentu v digitální podobě podepíše osoba odpovědná
za převedení nebo změnu datového formátu kvalifikovaným elektronickým podpisem nebo
určený původce zapečetí kvalifikovanou elektronickou pečetí a dále doložku opatří
kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Takový dokument má stejné právní účinky
jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením nebo změnou datového formátu vznikl.
Údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu stanoví prováděcí právní
předpis.
(5) Vyhotovuje-li veřejnoprávní původce v informačním systému dokument
v digitální podobě obsahující text, musí dokument opatřit strojově čitelným textem
a metadaty ve strojově čitelném formátu (dále jen "strojově čitelná vrstva") odpovídajícími
obsahu dokumentu ve výstupním datovém formátu, a to v souladu se schématem zveřejněným
podle odstavce 7. To neplatí v případě, kdy je dokument určen pouze pro komunikaci
mezi informačními systémy.
(6) Veřejnoprávní původce je povinen v informačním systému automatizovaně
zpracovat metadata obsažená ve strojově čitelné vrstvě v doručeném dokumentu včetně
datové zprávy, v níž je dokument obsažen, ledaže mu technické prostředky čtení strojově
čitelné vrstvy prokazatelně neumožňují.
(7) Schéma pro strojově čitelnou vrstvu zveřejňuje Digitální a informační
agentura na svých internetových stránkách.
Atestace
§ 69b
(1) Atestaci provádí atestační středisko.
(2) Atestačním střediskem je
a) osoba nebo jiné právní uspořádání určení podle odstavce 3,
b) ministerstvo, nejsou-li žádná osoba nebo jiné právní uspořádání
určení podle odstavce 3.
(3) Ministerstvo může určit atestačním střediskem osobu nebo jiné
právní uspořádání,
a) jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát,
b) u nichž lze předpokládat, že mají odbornou a technickou způsobilost
k provádění atestace,
c) které se samy nezúčastní hospodářské soutěže v oblasti elektronických
systémů spisových služeb a nemají žádný zájem na výsledku atestace.
(4) Nevykonává-li ministerstvo vůči osobě nebo jinému právnímu uspořádání
úkoly zřizovatele nebo zakladatele, může je určit atestačním střediskem pouze v dohodě
s ústředním správním úřadem, který vůči nim vykonává úkoly zřizovatele nebo zakladatele.
(5) Určení atestačním střediskem nelze převést na jinou osobu nebo jiné
právní uspořádání.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 1 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 69b ve znění čl. CXXI bodu 21 zákona č. 261/2021 Sb. použije od 1. července 2022.
§ 69c
(1) Atestační středisko provede atestaci na základě objednávky a postupem,
za podmínek a za úplatu stanovených ministerstvem.
(2) Atestační středisko provede atestaci do 3 měsíců ode dne objednání
atestu. Není-li možné provést atestaci v této lhůtě, atestační středisko o tom ještě
před uplynutím lhůty vyrozumí toho, kdo atestaci objednal, a sdělí mu, do kdy bude
atestace provedena.
(3) Splňuje-li elektronický systém spisové služby požadavky tohoto zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, vydá atestační středisko tomu,
kdo atestaci objednal, písemný atest. Atestační středisko současně zveřejní atest
na svých internetových stránkách a zašle jej ministerstvu, které oznámí jeho vydání
ve Věstníku ministerstva.
(4) Nesplňuje-li elektronický systém spisové služby požadavky tohoto
zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, vyrozumí o tom atestační
středisko toho, kdo atestaci objednal, a ministerstvo a sdělí jim důvody nesplnění
požadavků.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 2 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 69c ve znění čl. CXXI bodu 21 zákona č. 261/2021 Sb. použije od 1. července 2023.
§ 69d
(1) Atest platí 2 roky ode dne jeho vydání.
(2) Změní-li se v průběhu platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky
podle § 70 odst. 1 nebo národního standardu, atest nadále platí. Změní-li se v průběhu
platnosti atestu elektronický systém spisové služby, atest nadále platí, vyrozumí-li
ten, kdo atestaci objednal, ministerstvo a atestační středisko, které atest vydalo,
o změnách v elektronickém systému spisové služby a zároveň prohlásí, že elektronický
systém spisové služby nadále splňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70
odst. 1 a národního standardu.
(3) Má-li ministerstvo důvodné pochybnosti, zda elektronický systém spisové
služby splňuje v době platnosti atestu požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle §
70 odst. 1 a národního standardu, a nejde-li o situaci podle odstavce 2 věty první,
uloží atestačnímu středisku provést na náklady atestačního střediska revizi atestu.
Na revizi atestu se použijí ustanovení tohoto zákona o postupu, podmínkách a lhůtách
provedení atestace obdobně.
(4) Splňuje-li elektronický systém spisové služby nadále požadavky tohoto
zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko o
této skutečnosti vyrozumí ministerstvo.
(5) Nesplňuje-li již elektronický systém spisové služby požadavky tohoto
zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu, atestační středisko vyrozumí
ministerstvo a toho, kdo atestaci objednal, o této skutečnosti a sdělí jim důvody
nesplnění požadavků. Atestační středisko současně zneplatní atest, zveřejní informaci
o zneplatnění atestu na svých internetových stránkách a zašle ji ministerstvu, které
ji zveřejní ve Věstníku ministerstva, a tomu, kdo atestaci objednal.
(6) Veřejnoprávní původce může vykonávat spisovou službu v elektronické
podobě v elektronickém systému spisové služby, u kterého bylo revizí atestu zjištěno,
že nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu,
nejvýše 1 rok ode dne zveřejnění informace o zneplatnění atestu ve Věstníku ministerstva.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 2 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 69d ve znění čl. CXXI bodu 21 zákona č. 261/2021 Sb. použije od 1. července 2023.
§ 69e
(1) Zakazuje se nabízet nebo dodávat veřejnoprávním původcům, s výjimkou
obcí neuvedených v § 63 odst. 1, škol, organizačních složek obcí neuvedených v §
63 odst. 1 a právnických osob zřízených nebo založených obcemi neuvedenými v § 63
odst. 1, elektronický systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona,
vyhlášky podle § 70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění těchto
požadavků potvrzeno atestem.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije na elektronický systém spisové
služby, který je součástí informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi34).
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 3 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 69e ve znění čl. CXXI bodu 21 zákona č. 261/2021 Sb. použije od 1. července 2024.
§ 70
(1) Prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti výkonu spisové služby,
a to
a) příjem dokumentů,
b) označování a evidenci dokumentů,
c) vedení jmenných rejstříků a využívání údajů v nich vedených,
d) rozdělování dokumentů,
e) oběh dokumentů,
f) vyřizování dokumentů,
g) vyhotovování dokumentů,
h) podepisování dokumentů a užívání razítek,
i) odesílání dokumentů,
j) ukládání dokumentů,
k) podrobnosti zpracování a strukturu spisového a skartačního plánu,
l) vyřazování dokumentů,
m) výstupní datové formáty dokumentů v digitální podobě,
n) spisovou rozluku,
o) strukturu údajů záznamu o výsledku ověření elektronického podpisu,
elektronické pečetě nebo elektronického časového razítka,
p) údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu dokumentu
obsažené v doložce podle § 69a odst. 4.
(2) Národní standard, který ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva
a způsobem umožňujícím dálkový přístup, stanoví požadavky na elektronické systémy
spisové služby, a to
a) příjem dokumentů,
b) označování a evidenci dokumentů,
c) vyhledávání, odesílání a zobrazování dokumentů,
d) ukládání dokumentů,
e) vyřazování dokumentů a výběr archiválií,
f) dokumentace životního cyklu elektronického systému spisové služby,
g) spisový a skartační plán,
h) transakční protokol,
i) správcovské funkce,
j) metadata.
(3) Ministerstvo zveřejní ve Věstníku ministerstva a způsobem umožňujícím
dálkový přístup vzorový provozní řád digitálního archivu.
HLAVA IV
KONTROLA VE VĚCECH ARCHIVNICTVÍ A SPISOVÉ SLUŽBY
§ 71
(1) Kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové
služby vykonávají
a) ministerstvo u veřejnoprávních původců a archivů s výjimkou zpravodajských
služeb České republiky a jimi zřízených archivů,
b) Národní archiv u
1. organizačních složek státu s celostátní působností
s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Archiv bezpečnostních složek,
a u archivů zřízených těmito organizačními složkami státu,
2. státních příspěvkových
organizací zřízených zákonem a státních příspěvkových organizací zřízených organizační
složkou státu s celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými
organizacemi,
3. veřejných výzkumných institucí zřízených organizační složkou státu
s celostátní působností a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi,
4.
právnických osob s celostátní působností zřízených zákonem a u archivů zřízených
těmito právnickými osobami,
5. kulturně vědeckých institucí, pokud mají ve své péči
archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního kulturního dědictví Národní
archiv,
6. vlastníků a držitelů archiválií uložených mimo archiv, které vede v základní
evidenci Národní archiv,
7. soukromých archivů zřízených subjektem uvedeným v § 46
odst. 1 písm. c),
c) státní oblastní archiv podle své územní působnosti u
1. organizačních
složek státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito organizačními
složkami státu,
2. státních příspěvkových organizací zřízených organizační složkou
státu s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito státními příspěvkovými
organizacemi,
3. státních podniků a u archivů zřízených státními podniky,
4. právnických
osob zřízených zákonem s jinou než celostátní působností a u archivů zřízených těmito
právnickými osobami,
5. územních samosprávných celků a u archivů zřízených územními
samosprávnými celky,
6. organizačních složek územních samosprávných celků,
7. právnických
osob zřízených nebo založených územním samosprávným celkem,
8. vysokých škol a u archivů
zřízených vysokými školami,
9. škol a u archivů zřízených školami,
10. zdravotních
pojišťoven a u archivů zřízených zdravotními pojišťovnami,
11. veřejných výzkumných
institucí s výjimkou těch zřízených organizační složkou státu s celostátní působností
a u archivů zřízených těmito veřejnými výzkumnými institucemi,
12. kulturně vědeckých
institucí, pokud mají ve své péči archiválie, které vede v druhotné evidenci Národního
kulturního dědictví státní oblastní archiv,
13. vlastníků a držitelů archiválií uložených
mimo archiv, které vede v základní evidenci státní oblastní archiv,
14. soukromých
archivů s výjimkou těch, u kterých tuto působnost vykonává Národní archiv,
15. podnikatelů,
kterým byla udělena koncese k vedení spisovny.
(2) Rozhodne-li ministerstvo o změně příslušnosti archivu podle § 44 písm.
q), kontrolu dodržování povinností na úseku archivnictví a výkonu spisové služby
vykonává u původce, jehož se změna příslušnosti archivu týká, nebo organizační součásti
původce, jíž se změna příslušnosti archivu týká, archiv určený v rozhodnutí.
(3) Ministerstvo kontroluje bezpečnostní archivy pouze na základě výročních
zpráv o činnosti.
§ 72
(1) Kontrolu vykonává zaměstnanec ministerstva, Národního archivu, Archivu
bezpečnostních složek nebo státního oblastního archivu, kterého k provedení kontroly
písemně pověří ředitel věcně příslušného útvaru ministerstva nebo ředitel archivu
(dále jen „kontrolující“).
(2) Kontrolující je na základě provedené kontroly oprávněn rozhodnutím
a) zakázat činnosti, které by mohly způsobit poškození nebo zničení
dokumentů nebo archiválií, nebo
b) uložit příslušná opatření k odstranění zjištěných nedostatků a k
jejich nápravě.
(3) Proti rozhodnutí vydanému podle odstavce 2 se lze odvolat. Odvolání
proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4) Na kontrolu prováděnou podle § 71 odst. 3 se odstavce 1 až 3 nepoužijí.
HLAVA V
PŘESTUPKY
§ 73
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument,
b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo
c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.
(2) Fyzická osoba se jako zaměstnanec správního úřadu na úseku archivnictví
a výkonu spisové služby, zaměstnanec archivu nebo zaměstnanec zřizovatele archivu
dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 14.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie, archivní sbírky, archivního
fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno řízení o prohlášení za archivní
kulturní památku, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou
změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo přechod vlastnického práva.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí
přestupku tím, že
a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),
b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva
k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,
c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na
území České republiky,
d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní
kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní
památku, nebo
e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní
kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5.
(5) Fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie v analogové
podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní evidenci Národního
archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí přestupku tím,
že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2.
(6) Fyzická osoba se jako vlastník archiválie dopustí přestupku tím, že
nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst. 1 a 2.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce
4 písm. d),
b) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo
c) nebo odstavce 4 písm. c); pokud je zničená, poškozená, neoprávněně vyvezená anebo
nedovezená archiválie
1. předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo
za národní kulturní památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
2. archivní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč,
c) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, 3, odstavce 4 písm.
a) nebo e) nebo odstavce 6,
d) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. b) nebo odstavce
5.
§ 74
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že
a) poškodí nebo zničí archiválii nebo dokument,
b) nevrátí vypůjčenou archiválii, nebo
c) vyveze archiválii bez povolení podle § 29 odst. 1.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie,
archivní sbírky, archivního fondu nebo jejich ucelené části, o nichž bylo zahájeno
řízení o prohlášení za archivní kulturní památku, dopustí přestupku tím, že v rozporu
s § 21 odst. 5 neoznámí zamýšlenou změnu jejich umístění nebo zamýšlený převod nebo
přechod vlastnického práva.
(3) Právnická osoba se jako vlastník nebo držitel archiválie dopustí
přestupku tím, že
a) nepečuje o archiválii podle § 25 odst. 1 písm. a),
b) v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) neoznámí převod vlastnického práva
k archiválii nebo uzavření smlouvy o její úschově,
c) v rozporu s § 29 odst. 3 nedoveze archiválii nepoškozenou zpět na
území České republiky,
d) v rozporu s § 30 odst. 1 nepořídí na vlastní náklady bezpečnostní
kopii archiválie prohlášené za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní
památku, nebo
e) nezajistí konzervaci nebo restaurování poškozené nebo ohrožené archivní
kulturní památky nebo národní kulturní památky podle § 30 odst. 5.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo držitel
archiválie v analogové podobě, která je uložena mimo archiv a kterou vede v základní
evidenci Národního archivního dědictví příslušný archiv podle své působnosti, dopustí
přestupku tím, že nepředá archivům údaje podle § 25 odst. 2.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník archiválie
dopustí přestupku tím, že nenabídne archiválii přednostně ke koupi podle § 28 odst.
1 a 2.
(6) Veřejnoprávní původce anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba
jako soukromoprávní původce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 neuchová
dokument nebo neumožní výběr archiválie.
(7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba jako soukromoprávní
původce nebo jako právní nástupce veřejnoprávního anebo soukromoprávního původce
se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuchová dokument nebo neumožní
výběr archiválie, jde-li o dokumenty, ke kterým měl povinnost uchovávat dokumenty
a umožnit výběr archiválií již původce, jehož je tato právnická osoba nebo podnikající
fyzická osoba právním nástupcem.
(8) Právnická nebo fyzická osoba se jako podnikatel, kterému byla udělena
koncese k vedení spisovny, dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 4 neuchová
dokument nebo neumožní výběr archiválie.
(9) Určený původce nebo původce uvedený v § 63 odst. 2 se dopustí přestupku
tím, že
a) v rozporu s § 63 nevykonává spisovou službu,
b) v rozporu s § 66 odst. 1 nevydá spisový řád nebo spisový a skartační
plán, anebo v rozporu s § 66 odst. 2 neoznačuje dokumenty podle skartačního řádu
a spisového a skartačního plánu spisovými znaky, skartačními znaky a skartačními
lhůtami,
c) nedodrží podmínky pro ukládání dokumentů podle § 68, nebo
d) v rozporu s § 68 odst. 1 neukládá dokumenty podle spisového a skartačního
plánu.
(10) Původce nebo jeho právní nástupce se dopustí přestupku tím, že neprovede
skartační řízení nebo neumožní dohled na provádění skartačního řízení a výběr archiválií
ve skartačním řízení.
(11) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že v rozporu s § 69e nabízí nebo dodává veřejnoprávnímu původci elektronický
systém spisové služby, který nesplňuje požadavky tohoto zákona, vyhlášky podle §
70 odst. 1 a národního standardu a u kterého není splnění těchto požadavků potvrzeno
atestem.
(12) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 11,
b) 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce
3 písm. d),
c) 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce
6, 7, 8, 9 nebo 10,
d) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo
odstavce 3 písm. c); pokud je neoprávněně vyvezená anebo nedovezená archiválie
1.
předmětem řízení o prohlášení za archivní kulturní památku nebo za národní kulturní
památku, lze uložit pokutu do 200 000 Kč,
2. archivní kulturní památkou, lze uložit
pokutu do 500 000 Kč,
3. národní kulturní památkou, lze uložit pokutu do 1 000 000
Kč,
e) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2, odstavce 3 písm.
a) nebo e) nebo odstavce 5,
f) 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) nebo odstavce
4.
_________________
Pozn. ASPI: Podle čl. CXXII bodu 3 zákona č. 261/2021 Sb. se ustanovení
§ 74 odst. 11 a 12 ve znění čl. CXXI bodu 22 a 23 zákona č. 261/2021 Sb. použijí
od 1. července 2024. Do 30. června 2024 se použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona
č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 77
(1) Na rozhodování podle § 14 odst. 1, podle § 38 odst. 1 a podle § 40
odst. 2 se správní řád nevztahuje.
(2) Na evidenci archiválií se nevztahují ustanovení o evidenci majetku
podle zákona o účetnictví.
§ 78
(1) Archiv je povinen plnit úkoly stanovené správci osobních údajů podle
zvláštního právního předpisu.17)
(2) Zpracování osobních údajů pro účely archivnictví, včetně podmínek
pro nahlížení do archiválií a pořizování jejich opisů, výpisů a kopií se v případech
neupravených tímto zákonem řídí zvláštním právním předpisem.17)
(3) Archiv není povinen ověřovat, zda údaje obsažené v archiváliích a
v metadatech archiválií v digitální podobě náležejících do jeho péče jsou přesné
či pravdivé.
(4) Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům obsaženým v archiváliích
podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se vykonává pouze nahlížením do archiválií
podle tohoto zákona.
(5) Ustanovení čl. 16 a čl. 18 až 21 a v jim odpovídajícím rozsahu čl.
5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38)
se na zpracování osobních údajů pro účely archivnictví nepoužijí.
§ 78a
Ustanovení § 26 odst. 1 a 2, § 27 odst. 1 a 2, § 29 a 32 se nepoužijí
pro úkony prováděné podle tohoto zákona s archiváliemi v digitální podobě.
Přechodná ustanovení
§ 79
Archivy hlavního města Prahy a měst Brna, Ostravy, Plzně a Ústí nad Labem
(1) Archiv hlavního města Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy,
Archiv města Plzně a Archiv města Ústí nad Labem, které vykonávají činnost podle
dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují
za akreditované archivy územních samosprávných celků podle tohoto zákona.
(2) Kromě působností stanovených v § 54 a 55 Archiv hlavního města
Prahy, Archiv města Brna, Archiv města Ostravy, Archiv města Plzně a Archiv města
Ústí nad Labem
a) provádějí výběr archiválií u původců, u nichž dohlížejí na výkon
spisové služby,
b) pečují o archiválie historických předchůdců samosprávných orgánů
a organizací svých měst a o další archiválie uložené u nich ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona,
c) plní úkoly v oblasti archivnictví a výkonu spisové služby stanovené
tímto zákonem, v rozsahu, v jakém vykonávají přenesenou působnost orgány těchto měst,
a vůči původcům, na něž se vztahuje působnost orgánů těchto měst,
d) na základě smlouvy29) pečují o archiválie organizačních složek
státu a dalších orgánů veřejné správy a jejich právních předchůdců, jejichž působnost
se vztahuje nebo vztahovala pouze na území města a které jsou ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona u nich uloženy,
e) provádějí výběr archiválií mimo skartační řízení u dokumentů nabídnutých
hlavnímu městu Praze, městu Brnu, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem darem nebo ke koupi
nebo u dokumentů vlastníků, kteří o to požádají,
f) na požádání předkládají protokoly o provedeném skartačním řízení
a o provedeném výběru archiválií mimo skartační řízení k posouzení příslušnému státnímu
oblastnímu archivu.
(3) Působnosti stanovené Archivu hlavního města Prahy, Archivu města
Brna, Archivu města Ostravy, Archivu města Plzně a Archivu města Ústí nad Labem podle
odstavce 2 jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 80
(1) Moravský zemský archiv v Brně a Zemský archiv v Opavě pečují rovněž
o archiválie dřívějších státních a samosprávných orgánů a organizací pro země Moravskou,
Slezskou a Moravskoslezskou.
(2) Národní filmový archiv30) a Ústřední archiv zeměměřictví a katastru,31)
které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona považují za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona.
(3) Archivy zvláštního významu zpravodajských služeb České republiky,
které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti
tohoto zákona považují za bezpečnostní archivy podle tohoto zákona.
(4) Archiv Kanceláře prezidenta republiky, Archiv Pražského hradu, Archiv
Poslanecké sněmovny, Archiv Senátu, Vojenský historický archiv, Archiv Národního
muzea, Archiv Národního technického muzea, Literární archiv Památníku národního písemnictví,
Archiv Akademie věd České republiky, Archiv Národní galerie v Praze, Ústav dějin
Univerzity Karlovy-Archiv Univerzity Karlovy, Archiv Masarykovy univerzity v Brně,
Archiv Českého vysokého učení technického v Praze, Archiv České televize, Archiv
Českého rozhlasu a Archiv Vysokého učení technického v Brně, které vykonávají činnost
podle dosavadních právních předpisů, se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona považují
za akreditované specializované archivy podle tohoto zákona.
(5) Zřizovatelé dosavadních archivů zvláštního významu a zřizovatelé
příspěvkových organizací, jejichž součástí jsou archivy zvláštního významu, s výjimkou
archivů uvedených v odstavcích 2 až 4, jsou povinni ve lhůtě šesti měsíců ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona požádat ministerstvo o akreditaci archivu jako specializovaného
archivu nebo soukromého archivu nebo oznámit ministerstvu zřízení bezpečnostního
archivu nebo správního archivu. Do doby udělení akreditace, nejdéle však do tří let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na archivy, které požádaly o akreditaci,
pohlíží jako na specializované archivy podle tohoto zákona nebo soukromé archivy,
taktéž podle tohoto zákona. Nepožádá-li zřizovatel ve stanovené lhůtě o akreditaci,
nebo nebude-li akreditace těmto archivům ve stanovené lhůtě udělena, nebo neoznámí-li
zřizovatel zřízení bezpečnostního archivu nebo správního archivu, rozhodne ministerstvo
o uložení archiválií do Národního archivu nebo do státního oblastního archivu.
§ 81
Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů
a které se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za akreditované, jsou povinny
do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že splňují
podmínky stanovené v § 61.
§ 82
(1) Archiválie uložené v archivech přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona zůstávají v dosavadní archivní péči, nestanoví-li tento zákon jinak. Výjimky
se připouštějí z důvodu scelení archivních souborů uložených v různých archivech.
O výjimkách rozhoduje na žádost zřizovatelů archivů ministerstvo.
(2) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
vedeny v evidenci na území České republiky jako součást Jednotného archivního fondu,
se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archiváliemi Národního archivního
dědictví.
(3) Archiválie, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
uznány za kulturní památky, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají archivními
kulturními památkami podle tohoto zákona.
(4) Archiválie mladší třiceti let, které byly zpřístupněny přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona podle zvláštních právních předpisů,32) podléhají režimu
zpřístupnění podle právních předpisů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona.
§ 83
(1) Archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních předpisů
a jejichž badatelské řády neodpovídají ustanovením tohoto zákona, jsou povinny do
6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést své badatelské řády do souladu
s tímto zákonem.
(2) Určení původci, jejichž spisový a skartační řád neodpovídá ustanovením
tohoto zákona, jsou povinni do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést
spisový a skartační řád do souladu s tímto zákonem.
(3) Archiválie vybrané z dokumentů vzniklých v oblasti matrik nebo z
dokumentů, které se týkají problematiky státního občanství České republiky nebo voleb
do zastupitelstev územních samosprávných celků, Poslanecké sněmovny, Senátu a Evropského
parlamentu, náleží do péče Národního archivu nebo příslušného státního oblastního
archivu.
§ 85
Závěrečná ustanovení
(1) Ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona se název Státní ústřední archiv
mění na název Národní archiv.
(2) Poradním orgánem ministra vnitra pro odborné a vědecké otázky archivnictví
a výkonu spisové služby je Vědecká archivní rada. Další podrobnosti o organizaci
a činnosti Vědecké archivní rady stanoví její statut a jednací řád, které vydá ministr
vnitra.
§ 86
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 9 odst. 2, § 15 odst. 1, § 19,
§ 22a, § 24 odst. 3, § 31 odst. 2, § 36, § 40 odst. 7, § 56 odst. 4, § 61 odst. 9,
§ 64 odst. 2, § 66 odst. 6, § 69a odst. 4 a § 70 odst. 1.
§ 87
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví.
2. Vyhláška č. 101/1974 Sb., o uznávání archiválií za kulturní památky
a o zvýšené ochraně archiválií jako kulturních a národních kulturních památek.
3. Vyhláška č. 102/1974 Sb., kterou se stanoví podrobnosti převodu
vlastnictví k archiváliím.
4. Vyhláška č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování
písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.
5. Vyhláška č. 118/1974 Sb., o podnikových archivech.
6. Vyhláška č. 225/1988 Sb., o státních archivech a archivech národních
výborů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů
státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 88
V § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a
jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 60/1988
Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákona č. 9/1990 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona
č. 19/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 148/1998
Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb. a zákona
č. 62/2003 Sb., se za slovo "archivnictví" vkládají slova "a spisovou službu".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),
ve znění pozdějších předpisů
§ 89
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona
č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994
Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona
č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996
Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona
č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998
Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona
č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000
Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona
č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000
Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona
č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001
Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona
č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002
Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona
č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003
Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona
č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004
Sb. a zákona č. 326/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odst. 3 se na konci písmene ae) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje
se písmeno af), které včetně poznámky pod čarou č. 23o) zní:
"af) archivnictví.23o)
23o) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně
některých zákonů.".
2. V příloze č. 3 KONCESOVANÉ ŽIVNOSTI, skupina 314: Ostatní se na konci
v sloupci 1 doplňují slova "Vedení spisovny", v sloupci 2 se doplňují slova "Úplné
střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání a 3 roky praxe v administrativě",
v sloupci 3 se doplňují slova "Schválení provozovny a bezúhonnost všech zaměstnanců
(§ 6 odst. 2 zákona č. 455/1991 Sb.)", v sloupci 4 se doplňují slova "Státní oblastní
archiv příslušný podle místa provozovny" a v sloupci 5 se doplňují slova "§ 68 odst.
1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů".
§ 90
Přechodná ustanovení
(1) Živnostenská oprávnění pro živnosti ohlašovací volné, na jejichž základě
byla dosud provozována činnost, která se tímto zákonem mění na živnost koncesovanou
"vedení spisovny", zanikají uplynutím 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
není-li dále stanoveno jinak.
(2) Právnické a fyzické osoby, kterým ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
trvá živnostenské oprávnění podle odstavce 1 a které hodlají po uplynutí lhůty stanovené
v odstavci 1 nadále provozovat činnosti, jež jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona předmětem koncesované živnosti "vedení spisovny", musí ve lhůtě podle odstavce
1 požádat o udělení koncese a žádost doložit doklady prokazujícími splnění zvláštních
podmínek provozování živnosti. Za tohoto předpokladu mohou ve své činnosti pokračovat
na základě původního živnostenského oprávnění až do dne nabytí právní moci rozhodnutí
o žádosti o udělení koncese.
(3) Ohlášení živnosti doručené živnostenskému úřadu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona a vztahující se podle tohoto zákona k živnosti koncesované "vedení
spisovny" se považuje za žádost o koncesi, nebylo-li řízení ukončeno přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona. Nedokončená řízení ve věci vydání živnostenského oprávnění
se dokončí podle nové právní úpravy.
(4) Úkony provedené podle odstavců 1 a 2 jsou osvobozeny od správních poplatků.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 91
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a zákona
č. 165/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují slova " , není-li dále stanoveno
jinak".
2. V § 23 odstavec 4 zní:
"(4) Po uplynutí stanovené doby se druhopisy matričních knih a sbírky listin
předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu. V hlavním městě Praze
zůstanou uloženy v Archivu hlavního města Prahy.".
3. V § 23 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Matriční knihy musí být ve státních oblastních archivech uloženy odděleně
od druhopisů matričních knih, popřípadě sbírek listin.".
4. V § 56 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
"(2) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize uložené
v Národním archivu nebo ve Vojenském historickém archivu, vystaví Úřad městské části
Praha 1.
(3) Matriční doklad, který má být vydán ze zápisu v matriční knize vedené
do 31. prosince 1949 pro území hlavního města Prahy, vydá Úřad městské části Praha
1 a pro území města Brna Úřad městské části Brno-střed.".
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
5. V § 56 odst. 4 se slova "odstavce 1" nahrazují slovy "odstavců 1 až
3".
§ 92
Přechodná ustanovení
(1) Po uplynutí lhůt stanovených v § 23 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách,
jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002
Sb., zákona č. 578/2002 Sb. a tohoto zákona, jsou uloženy
a) matriční knihy z území hlavního města Prahy v Archivu hlavního města
Prahy,
b) matriční knihy, včetně druhopisů a popřípadě sbírek listin, židovských
obcí z území České republiky v Národním archivu,
c) vojenské matriční knihy z území České republiky ve Vojenském historickém
archivu.
(2) Do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vyhotoví Národní archiv
mikrografické kopie matričních knih a druhopisů matričních knih židovských obcí z
území České republiky z období do roku 1949 a uloží je odděleně. Ve stejné lhůtě
vyhotoví Vojenský historický archiv mikrografické kopie matričních knih u něj uložených
a předá je Národnímu archivu.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších
předpisů
§ 96
V § 16 odst. 5 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě,
se slova "a spravuje archiv zvláštního významu5)" nahrazují slovy "bezpečnostní archiv5)".
Poznámka pod čarou č. 5) zní:
"5) § 80 odst. 3 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování
audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů
§ 97
V § 6 odst. 1 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření
a archivování audiovizuálních děl a o změně a doplnění některých zákonů a některých
dalších předpisů, se slova "archivem zvláštního významu9)" nahrazují slovy "specializovaným
archivem9)".
Poznámka pod čarou č. 9) zní:
"9) § 80 odst. 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů.".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve
znění pozdějších předpisů
§ 98
V § 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních
orgánech, ve znění zákona č. 107/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb. a zákona č. 186/2001
Sb., se slova "archivem zvláštního významu2)" nahrazují slovy "specializovaným archivem2)".
Poznámka pod čarou č. 2) zní:
"2) § 80 odst. 2 zákona č. 499/ 2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů.".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s
přijetím zákona o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů
§ 101
V zákoně č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti
s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění zákona č. 426/2002 Sb., zákona č.
518/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb.,
zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 99/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 326/2004
Sb. a zákona č. 436/2004 Sb., se část čtyřicátá pátá zrušuje.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění
svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony, ve znění
pozdějších předpisů
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Příloha 1
Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností, družstev s výjimkou družstev
bytových a notářů, které jsou tito za podmínek stanovených tímto zákonem povinni
uchovávat a umožnit z nich výběr archiválií
I. Dokumenty vzniklé z činnosti obchodních společností a družstev s výjimkou
družstev bytových
1. Dokumenty o vzniku, přeměně a zániku původce
a) zakladatelské dokumenty,
b) statuty, stanovy, jednací řády, organizační řády a schémata,
c) dokumenty o přeměnách právnických osob,
d) dokumentace o zrušení a zániku.
2. Dokumenty o řízení původce
a) protokoly a zápisy z jednání statutárního orgánu a dozorčího orgánu,
zprávy dozorčího orgánu, zápisy z valných hromad s přílohami,
b) výroční zprávy,
c) zprávy o auditu.
3. Dokumenty o majetku původce
a) mimořádné inventarizace majetku při vzniku, dělení nebo likvidaci
obchodních společností a družstev s výjimkou družstev bytových,
b) smlouvy o převodu vlastnického práva k nemovitostem a listiny osvědčující
přechod vlastnického práva k nemovitostem,
c) dokumentace zápisu a certifikace ochranných známek.
4. Finanční dokumenty
účetní závěrky.
5. Dokumenty vztahující se k předmětu podnikání původce
a) podnikatelské záměry, vývojové studie,
b) dokumentace výrobků (finální výkresy sestavení či sestav, prospekty,
katalogy, vzorkovnice),
II. Dokumenty vzniklé z činnosti notářů
1. Vlastní dokumenty
notářské zápisy.
2. Knihy, rejstříky a ostatní evidenční pomůcky podle kancelářského řádu
Notářské komory České republiky
a) seznam závětí,
b) seznam listin o správě dědictví,
c) rejstřík vedený zejména pro zápis žádostí o
1. úkony v notářské
činnosti podle § 2 notářského řádu (s výjimkou legalizace a vidimace podle § 73 a
74 notářského řádu),
2. právní pomoc poskytovanou notářem v rámci další činnosti podle
§ 3 odst. 1 notářského řádu,
3. úkony další činnosti notáře podle § 3 odst. 2 a 3
notářského řádu, pokud nejsou zapisovány do jiného rejstříku vedeného notářem,
d) rejstřík evidence dědických spisů, které příslušný soud předložil
notáři jako soudnímu komisaři k vyřízení a provedení úkonů v dědickém řízení,
e) kniha notářských úschov,
f) kniha protestů.
Příloha 2
Dokumenty, které budou podle obsahu vždy předloženy k výběru za archiválie
1. Zápisy ze zasedání orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů
územní samosprávy na všech stupních
2. Zakládací listiny, statuty, organizační řády a další dokumenty o organizační
struktuře, vedení, správě, řízení, kontrole, činnosti a jejich výsledcích
a) orgánů zákonodárné, vládní a výkonné moci a orgánů územní samosprávy
na všech stupních,
b) justičních složek všech stupňů i druhů, notářství, státních zastupitelství
a jejich předchůdců,
c) státních příspěvkových organizací a příspěvkových organizací obcí a
krajů, hospodářských, rozpočtových a ostatních státních organizací řízených, popřípadě
spravovaných státními orgány nebo národními výbory, a předchůdců těchto organizací,
d) obchodních organizací založených anebo ovládaných ústředními a jim podřízenými
orgány státní správy, orgány územní samosprávy a jejich předchůdců,
e) družstevních organizací, jejich zařízení a předchůdců,
f) všech součástí a zařízení ozbrojených sil a bezpečnostních složek,
g) politických stran, politických hnutí, spolků, ústavů, odborových organizací
a organizací zaměstnavatelů,
3. Mezinárodní smluvní dokumenty prezidentské, vládní a resortní úrovně
4. Dokumenty geodetické a kartografické, katastry nemovitostí
5. Dokumentace významných staveb
6. Kroniky
7. Matriky narozených, oddaných, registrovaných partnerů, zemřelých, vojenské,
studentů, členů komor a spolků, sbírky matričních listin, dokumenty o nabývání a
pozbývání státního občanství
8. Roční rozpočty, závěrečné účty, roční účetní závěrky
9. Historické sčítací archy obyvatelstva
10. Soudní rozsudky pro politické delikty, pro zločiny proti lidskosti, pro
omezování lidských práv a svobod, pro závažné trestné činy proti životu, zdraví a
majetku občanů
11. Osobní spisy významných osobností politického, hospodářského, vědeckého,
technického, kulturního, náboženského, církevního a sportovního života
12. Rukopisy významných literárních děl
13. Podací deníky, rejstříky k nim, elenchy, kmenové listy, globální archy
a další typy základních evidenčních pomůcek spisové služby
14. Transakční protokol
15. Privatizační projekty
16. Rehabilitační spisy
17. Třídní výkazy, katalogy, katalogové listy, protokoly o závěrečných zkouškách,
protokoly o maturitních zkouškách vydané základními a středními školami a protokoly
o státních závěrečných zkouškách na vysokých školách
18. Dokumenty vzniklé z činnosti bezpečnostních složek v období komunistického
totalitního režimu
19. Originální negativy, duplikační kopie a duplikační negativy hraných,
dokumentárních a animovaných filmů
20. Dokumenty, které obsahují zásadní informace o
a) životních poměrech obyvatelstva v dobových státoprávních a ekonomických
podmínkách,
b) strategiích, koncepcích a plánování rozvoje hospodářství včetně důležitých
účetních a statistických výkazů a přehledů,
c) měnové politice,
d) majetkoprávních poměrech a jejich změnách, o konfiskacích a restitucích
majetku,
e) právní úpravě mezinárodních vztahů,
f) tvorbě právních předpisů včetně jejich nerealizovaných návrhů,
g) státních hranicích, územním členění státu, hranicích správních obvodů,
symbolech státu a územních samosprávných celků, místních názvech a jejich změnách,
o slučování a dělení obcí,
h) vývoji a stavu zdravotnictví, sociální péče a pomoci v hmotné nouzi
a úrovně bydlení,
i) vývoji a stavu vědy a techniky,
j) vývoji a stavu školství, kultury a umění, tělesné výchovy a sportu,
k) vývoji a stavu dopravy a spojů,
l) územním plánování,
m) zásadních změnách a opatřeních v ochraně životního prostředí,
n) geologických a půdních průzkumech,
o) technickém rozvoji včetně patentů na významné vynálezy,
p) kulturních památkách a jejich údržbě, rekonstrukci a ochraně,
q) životě a díle významných osobností,
r) volebních výsledcích a výsledcích referend,
s) členství v mezinárodních organizacích.
Příloha 3
nadpis vypuštěn
Vnitřní organizační jednotky státních oblastních archivů tvoří u
a) Státního oblastního archivu v Praze
1. Státní okresní archiv Benešov,
2.
Státní okresní archiv Beroun,
3. Státní okresní archiv Kladno,
4. Státní okresní archiv
Kolín,
5. Státní okresní archiv Kutná Hora,
6. Státní okresní archiv Nymburk se sídlem
v Lysé nad Labem,
7. Státní okresní archiv Mělník,
8. Státní okresní archiv Mladá Boleslav,
9.
Státní okresní archiv Praha-venkov se sídlem v Dobřichovicích,
10. Státní okresní
archiv Příbram,
11. Státní okresní archiv Rakovník,
b) Státního oblastního archivu v Třeboni
1. Státní okresní archiv České
Budějovice,
2. Státní okresní archiv Český Krumlov,
3. Státní okresní archiv Jindřichův
Hradec,
4. Státní okresní archiv Písek,
5. Státní okresní archiv Prachatice,
6. Státní
okresní archiv Strakonice,
7. Státní okresní archiv Tábor,
c) Státního oblastního archivu v Plzni
1. Státní okresní archiv Domažlice
se sídlem v Horšovském Týně,
2. Státní okresní archiv Cheb,
3. Státní okresní archiv
Karlovy Vary,
4. Státní okresní archiv Klatovy,
5. Státní okresní archiv Plzeň-jih
se sídlem v Blovicích,
6. Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích,
7.
Státní okresní archiv Rokycany,
8. Státní okresní archiv Sokolov se sídlem v Jindřichovicích,
9.
Státní okresní archiv Tachov,
d) Státního oblastního archivu v Litoměřicích
1. Státní okresní archiv
Česká Lípa,
2. Státní okresní archiv Děčín,
3. Státní okresní archiv Chomutov se sídlem
v Kadani,
4. Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou,
5. Státní okresní archiv Liberec,
6.
Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích,
7. Státní okresní archiv
Louny,
8. Státní okresní archiv Most,
9. Státní okresní archiv Semily,
10. Státní okresní
archiv Teplice,
e) Státního oblastního archivu v Hradci Králové
1. Státní okresní archiv
Hradec Králové,
2. Státní okresní archiv Chrudim,
3. Státní okresní archiv Jičín,
4.
Státní okresní archiv Náchod,
5. Státní okresní archiv Pardubice,
6. Státní okresní
archiv Rychnov nad Kněžnou,
7. Státní okresní archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli,
8.
Státní okresní archiv Trutnov,
9. Státní okresní archiv Ústí nad Orlicí,
f) Moravského zemského archivu v Brně
1. Státní okresní archiv Blansko,
2.
Státní okresní archiv Brno-venkov se sídlem v Rajhradě,
3. Státní okresní archiv Břeclav
se sídlem v Mikulově,
4. Státní okresní archiv Havlíčkův Brod,
5. Státní okresní archiv
Hodonín,
6. Státní okresní archiv Jihlava,
7. Státní okresní archiv Kroměříž,
8. Státní
okresní archiv Pelhřimov,
9. Státní okresní archiv Třebíč,
10. Státní okresní archiv
Uherské Hradiště,
11. Státní okresní archiv Vsetín,
12. Státní okresní archiv Vyškov
se sídlem ve Slavkově u Brna,
13. Státní okresní archiv Zlín,
14. Státní okresní archiv
Znojmo,
15. Státní okresní archiv Žďár nad Sázavou,
g) Zemského archivu v Opavě
1. Státní okresní archiv Bruntál se sídlem
v Krnově,
2. Státní okresní archiv Frýdek-Místek,
3. Státní okresní archiv Jeseník,
4.
Státní okresní archiv Karviná,
5. Státní okresní archiv Nový Jičín,
6. Státní okresní
archiv Olomouc,
7. Státní okresní archiv Opava,
8. Státní okresní archiv Prostějov,
9.
Státní okresní archiv Přerov,
10. Státní okresní archiv Šumperk.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II zákona č. 190/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Bezpečnostní archivy, které vykonávají činnost podle dosavadních právních
předpisů, se považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona za akreditované. Jejich
zřizovatelé prokáží do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvu
vnitra, že bezpečnostní archivy splňují podmínky stanovené v § 61, pokud tak dosud
neučinily.
2. Určení původci uvedou své spisové služby, elektronické systémy spisové
služby vykonávané v elektronické podobě a spisové řády do souladu se zákonem č. 499/2004
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 3 let ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se dokumenty v digitální
podobě určené ke skartačnímu řízení převádějí po uzavření spisu do analogové podoby.
Čl. II zákona č. 167/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Kategorizace archiválií a úkony související s jejím prováděním učiněné do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona zůstávají jejím zrušením nedotčeny.
Čl. II zákona č. 56/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů.
Čl.XLIV zákona č. 298/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze namísto kvalifikovaného
elektronického časového razítka podle § 69a odst. 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít elektronické časové razítko
vydané kvalifikovaným poskytovatelem služeb vytvářejících důvěru.
Čl.CXXII zákona č. 261/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 44 písm. v) až x) a § 69b zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví
a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění čl. CXXI bodů 6 a 21 tohoto
zákona, se použijí od 1. července 2022.
2. Ustanovení § 69c a 69d zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI bodu
21 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2023.
3. Ustanovení § 74 odst. 11 a 12 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění čl. CXXI
bodů 22 a 23 tohoto zákona, se použijí od 1. července 2025. Do 30. června 2025 se
použije ustanovení § 74 odst. 11 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni
31. ledna 2022.
4. Ustanovení § 64 odst. 4 a 7 a § 65 odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve
znění čl. CXXI bodů 11, 12, 18 a 20 tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do
31. prosince 2026 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4, § 64 odst. 4 a 7 a § 65
odst. 8 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ke dni 31. ledna 2022.
5. Ministerstvo vnitra stanoví a ve Věstníku Ministerstva vnitra zveřejní
postup atestačního střediska pro elektronické systémy spisové služby (dále jen "atestační
středisko") při provádění atestace elektronického systému spisové služby (dále jen
"atestace"), podmínky provádění atestace a výši úplaty za provedení atestace do 31.
ledna 2023.
6. K objednávkám atestací podaným atestačnímu středisku před 1. červencem
2023 se nepřihlíží.
7. K atestacím provedeným atestačním střediskem před 1. červencem 2023 se
nepřihlíží.
8. Úplatu za atestaci, kterou uhradil objednatel atestačnímu středisku v
souvislosti s objednávkou uvedenou v bodě 6 nebo atestací uvedenou v bodě 7, atestační
středisko vrátí objednateli.
Čl.II zákona č. 197/2024 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ustanovení § 69e zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č. 261/2021 Sb.,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů
veřejné moci, a ve znění tohoto zákona, se do 30. června 2025 nepoužije.
2. Ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění zákona č.
261/2021 Sb. a ve znění tohoto zákona, se použijí od 1. ledna 2027. Do 31. prosince
2026 se použijí ustanovení § 63 odst. 3 a 4 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném
ke dni 31. ledna 2022.
3. Ustanovení § 3a zákona č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, se použije na informační systémy uvedené v § 3a zákona č.
499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvedené do
provozu po 31. prosinci 2024.
4. Digitální a informační agentura zveřejní schéma podle § 69a odst. 7 zákona
č. 499/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30.
června 2024. Veřejnoprávní původci postupují podle § 69a odst. 5 a 6 zákona č. 499/2004
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, u informačních systémů
uvedených do provozu po 31. prosinci 2025 od 1. ledna 2026 a u ostatních informačních
systémů od 1. ledna 2027.
1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),
ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní
způsobilosti.
3) § 17 obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 38 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 5 odst. 2 a § 9 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních
úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech
(služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících
územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
11) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.
12) Například zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových
křivd, ve znění pozdějších předpisů.
13) § 64 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
15) Například zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností
bývalé Státní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, § 95 odst. 2 a § 101 odst.
3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
§ 43 a § 58 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), ve znění
pozdějších předpisů, § 65, § 70 odst. 3, § 87 odst. 2 a § 94 odst. 1 zákona č. 131/2000
Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
16) Například zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
18) § 19 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování
v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
19) § 70 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
20) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění
pozdějších předpisů.
22a) § 7 zákona č. 3/2002 Sb.
23) Například § 24 zákona č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 11
odst. 4 a § 12 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26) Například zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů, správní řád, zákon
č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29) § 27 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 659 a následující
občanského zákoníku.
30) § 6 zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování
audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů.
31) § 3a písm. f) zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech,
ve znění pozdějších předpisů.
32) Například zákon č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34) § 34 zákona č. 412/2005 Sb.
Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnosti informačních a komunikačních systémů
a dalších elektronických zařízení nakládajících s utajovanými informacemi a o certifikaci
stínicích komor, ve znění pozdějších předpisů.
35) § 46 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.
36) Například § 90 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a
o změně některých souvisejících zákonů.
37) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability
podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické
identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním
trhu.
38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
39) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
(zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů