682/1920 Sb.
Finanční zákon
republiky Československé pro rok 1921
ze dne 17. prosince 1920,
kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investicí pro tento rok.
Změna: 67/1922 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
První část.
Článek I.
Veškeré státní výdaje pro rok 1921 stanoví se obnosem K 18.026,460.144
(první oddíl přílohy I. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís.
682 Sb. z. a n., a první oddíl přílohy I. zde připojeného dodatku
k státnímu rozpočtu pro rok 1921).
Z toho připadá na řádné výdaje K 10.671,959.296
a na mimořádné K 7.354,500.848.
Článek II.
Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen ku
potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a
pododděleních připojeného státního rozpočtu.
Prostředky ku hrazení:
a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatny v delších než měsíčních
lhůtách, a
b) mimořádných výdajů na drahotní přídavky, mimořádné výpomoce a srážky
státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a
vojska mohou býti požadovány zpravidla jen dle skutečné potřeby pro
jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného
celoročního úvěru. Úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu
ministerstva financí.
Ku použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva
financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní
rok obnos 50.000 K.
Článek III.
Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem povolený, je-li však možnost úhrady
úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný
výdej, konečně, nastane-li ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje
státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému
účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva
financí a nejvyššího účet. kontrolního úřadu po případě min. rady ve smyslu
§ 7 zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.
Úvěrů povolených pro drahotní přídavky, mimořádné výpomoce a srážky státem
převzaté zaměstnanců státních, státní železniční správy a vojska nesmí býti
použito ku hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.
K poukázání výdajů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů,
jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových
položek (virementem) býti hrazeny, jest zapotřebí svolení Národního
shromáždění. Nezasedá-li toto a nejedná-li se o trvalé zatížení státních
financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor Národního shromáždění
republiky Československé podle § 54 ústavní listiny.
Článek IV.
K hrazení státních výdajů v článku I. uvedených stanoví se příjmy obnosem
K 17.298.916.630
(druhý oddíl přílohy I. finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís.
682 Sb. z. a n., a druhý oddíl přílohy I. zde připojeného dodatku
k státnímu rozpočtu pro rok 1921).
Z toho připadá na řádné
příjmy K 15.923,316.280
a na mimořádné K. 1.375,600.350.
Státní výdaje, těmito příjmy nehrazené, uhradí se výnosem úvěrních operací.
Vláda se zmocňuje, aby k tomu účelu opatřila peníze až do obnosu
K 728,000.000 úvěrními operacemi.
Příjmů těchto nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních.
Článek V.
Vláda se zmocňuje, by vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní
důchody včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých podle platných
ustanovení.
Článek VI.
Úvěrů výdajových, povolených pro rok 1921 finančním zákonem ze dne 17.
prosince 120, čís. 682 Sb. z. a n., smí býti použito jen do 31. prosince
1921. Dodatečných úvěrů výdajových, povolených tímto zákonem může býti
použito ještě po 14 dnů po vyhlášení zákona, avšak jen na platby, které
byly splatny do konce roku 1921.
Toto ustanovení nevztahuje se k obnosům, určeným na zapravení stálých
platů, totiž služného, pensí atd. nebo na splnění takových dávek, které se
zakládají na právním titulu, jako jsou úroky ze státního dluhu atd. Tyto
obnosy mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.
Článek VII.
Ministr financí se zmocňuje, by mohl v roce 1921 bez předchozího schválení
Národního shromáždění, ale na dodatečné ospravedlnění:
nemovitý státní majetek až do celkového obnosu 2.000.000 K zciziti, pakliže
odhadní cena jednotlivého předmětu nepřesahuje 100.000 K;
nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 K
zatížiti, jestliže hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu
100.000 K nepřevyšuje;
nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.
Druhá část.
Článek VIII.
Veškeré výdaje na státní investice pro rok 1921 stanoví se obnosem
K 3.173,502.691.
Článek IX.
Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníze pro investiční potřebu příjmy
nekrytou až do obnosu K 3.174,000.000 úvěrními operacemi.
Článek X.
Investiční výdaje, jakož i případné příjmy buďtež ve státní účetní závěrce
vykázány odděleně od hospodářství dle státního rozpočtu.
Článek XI.
Ustanovení článku II. tohoto zákona o používání mimořádných úvěrů a
ustanovení článku III. tohoto zákona platí obdobně i pro úvěry rozpočtu
státních investicí, avšak s tou změnou, že obnos 50.000 K v posledním
odstavci čl. II. uvedený se zvyšuje na 100.000 korun.
Článek XII.
Tímto opatřením státních investičních potřeb se pozměňuje zákon ze dne 30.
března 1920, č. 235 Sb. z. a n., o stavbě nových železných drah na státní
útraty a stanovení sazeb a investičního programu na léta 1921 až včetně
1925.
Článek XIII.
Pro dobu nežli úvěrní operace dle článku IX. tohoto zákona budou provedeny
zmocňuje se vláda, aby opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních
výdajů potřebné peněžité prostředky až do obnosu 400 mil. K úvěrními
operacemi.
Článek XIV.
Pokud jednotlivé články tohoto zákona vyžadují podrobných předpisů, budou
tyto vydány prováděcím nařízením.
Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921, ukládá
se ministru financí.
T. G. Masaryk v. r.
Černý v. r.
Dr. Gruber v. r.,
v zastoupení nepřítomného ministra financí.