78/1927 Sb.
Zákon
ze dne 15. června 1927
o stabilisačních bilancích.
Změna: 34/1936 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
I.
Ustanovení všeobecná.
§ 1.
Kdo vede řádné obchodní knihy (čl. 28 a násl. obchodního zákona ze dne 17.
prosince 1862, č. 1 ř. z. z r. 1863, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi §§
25 a násl. zák. čl. XXXVII/1875) nebo řádné, čistý výnos a soupis jmění
(aktiva a pasiva) číselně vykazující knihy zemědělské, může za účasti na
výhodách tohoto zákona, počínajíc obchodním obdobím 1927 (1926/1927),
nejdéle však počínajíc obchodním obdobím 1931 (1930/1931), nově oceniti
předměty trvale v podniku užívané (pozemky, budovy, důlní podstatu, stroje,
zařízení a pod.) a sestaviti podle zásad níže uvedených východiskovou
bilanci jako podklad bilance stabilisační.
§ 2.
(1) Ve východiskové bilanci oceniti jest stroje a zařízení nejvýše
pořizovací hodnotou, kterou měly ku dni, k němuž byla východisková bilance
sestavena, při čemž jest přihlížeti ke skutečnému opotřebení na předmětech
těch zatím již nastalému; ostatní předměty uvedené v předchozím paragrafu
oceniti jest nejvýše obecnou hodnotou, kterou měly v době, ke které byla
východisková bilance sestavena. Oceňovací předpisy § 23, č. 3 zákona ze dne
6. března 1906, č. 58 ř. z. o společnostech s omezeným ručením nemají zde
platnosti.
(2) Za obecnou hodnotu pokládati jest onu prodejní cenu, které, přihlíží-
li se k podniku jako k hospodářskému celku, lze za předpokladu jeho dalšího
provozování ve volném obchodu dosíci. Poměry mimořádné nebo čistě osobní
zůstanou při ocenění nepovšimnuty.
(3) Ostatní součástky jmění, jakož i závazky a dluhy vykázati jest ve
východiskové bilanci nezměněně hodnotou, kterou byly uvedeny v bilanci za
obchodní období předcházející bezprostředně východiskovou bilanci.
(4) Zvláštní předpisy, které platí pro soukromé pojišťovny o oceňování
předmětů uvedených v § 1, zůstávají nedotčeny.
§ 3.
Nestanoví-li tento zákon jinak, platí ustanovení stanov, příslušných zákonů
a nařízení o schvalování a uveřejňování bilancí obchodních, jakož
i o usnášení se o případné změně společenské smlouvy také pro východiskovou
bilanci. Východisková bilance musí býti schválena a uveřejněna nejpozději
se schválením a uveřejněním první obchodní bilance na jejím podkladě
sestavené.
II.
Ustanovení zvláštní.
a) Společnosti akciové, komanditní na akcie a společnosti s omezeným ručením.
§ 4.
(1) Je-li hodnota nově oceněných předmětů vyšší, než jaká byla vykázána
v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo východiskovou
bilanci, lze přebytku takto povstalého upotřebiti buď
a) ke zřízení reservního fondu (§ 5), anebo
b) ke zvýšení základního kapitálu (akciového, kmenového), při čemž nesmí
činiti úhrn pravých reserv vyúčtovaných ve východiskové bilanci [včetně
reservy pod lit. a)] méně než 25 % kapitálu základního po jeho zvýšení,
anebo
c) za podmínky lit. b) současně k oběma pod a) a b) vytčeným účelům,
podle volného uvážení společnosti.
(2) Je-li hodnota nově oceněných předmětů nižší, než jaká byla vykázána
v bilanci za obchodní období, jež bezprostředně předcházelo východiskovou
bilanci, bude hrazen úbytek takto povstalý z nastřádaných reservních fondů;
při tom nesmí činiti úhrn pravých reserv ve východiskové bilanci
vyúčtovaných méně než 10 % základního kapitálu (akciového, kmenového)
vykázaného ve východiskové bilanci. Nelze-li úbytku takto hraditi, bude
uhrazen poměrným odpisem na kapitálu základním (akciovém, kmenovém). Není
dovoleno vyrovnávati úbytek ten zařazením ztrátové položky stejné výše
v aktivech východiskové bilance.
(3) Valná hromada společnosti s omezeným ručením se může usnésti na
příplatcích k vyrovnání úbytku, a to i když nemá smlouva společenská
výslovného ustanovení o povinnosti k příplatkům (§§ 50, 72 a násl. zákona
o společnostech s omezeným ručením).
§ 5.
(1) Reservní fond, uvedený v § 4, odst. 1, lit. a) a c), jest vykázati ve
východiskové bilanci a v bilancích za další obchodní období jako
samostatnou bilanční položku.
(2) Kromě případu likvidace podniku a kromě případů uvedených v § 6 a v §
22, odst. 8 lze tohoto fondu upotřebiti jen ke krytí bilančních ztrát. Jeho
upotřebení k jiným účelům, zejména k doplnění nebo k vyplácení dividendy
(podílu na zisku), není dovoleno.
§ 6.
(1) Do pěti let ode dne, ke kterému byla východisková bilance sestavena,
se může valná hromada společnosti - přihlížejíc k předpisu § 4, odst. 1,
lit. b) - usnésti, že se má reservní fond uvedený v § 4, odst. 1, lit. a)
a c), zcela nebo zčásti přeměniti v kapitál základní (akciový, kmenový).
Přeměnu tu nutno provésti do šesti měsíců ode dne tohoto usnesení;
u akciových společností však běží tato lhůta teprve ode dne státního
schválení dotčeného usnesení.
(2) Pro toto usnesení a jeho provedení platí předpisy §§ 7 a 8, jakož
i ustanovení stanov a platných zákonů a nařízení.
§ 7.
(1) Zvýšení základního kapitálu [§ 4, odst. 1, lit. b) a c) a § 6]
provedeno bude u společností akciových buď nakolkováním starých akcií nebo
vydáním akcií zdarma posavadním akcionářům nebo - podle volného uvážení
společnosti - oběma způsoby.
(2) Odpis na kapitálu základním (§ 4, odst. 2) bude proveden u akciových
společností především odkolkováním jmenovité hodnoty akcií. Jen kdyby jinak
měla jmenovitá hodnota akcie klesnouti odkolkováním pod 200 Kč, zmenší se
počet akcií tak, aby jejich nová celková jmenovitá hodnota odpovídala
snížené jmenovité hodnotě akciového kapitálu.
(3) Způsob, jak provésti nakolkování nebo odkolkování akciového kapitálu
a vydání akcií zdarma posavadním akcionářům, bude upraven vládním
nařízením.
(4) U společností s omezeným ručením provedeno bude zvýšení nebo snížení
kmenového jmění zvýšením nebo snížením vkladů společníků v poměru, v jakém
jsou účastni jednotliví společníci svými podíly na jeho celkové výši.
(5) Ustanovení čl. 202, 203, 243 a 248 obchodního zákona a § 209 zák. čl.
XXXVII/1875, jakož i § 55 a násl. zákona č. 58/1906 ř. z. o vyzvání
věřitelů při snížení akciového resp. kmenového jmění nemá zde platnosti.
§ 8.
(1) Budou-li vydány akcie zdarma posavadním akcionářům (§ 7, odst. 1)
anebo zmenší-li se počet akcií (§ 7, odst. 2) a nemůže-li jednotlivý
akcionář předložiti akcie v počtu potřebném k vydání nové akcie, má právo
žádati, aby mu byl vydán za každou zbývající starou akcii podílný list.
Podílný list zní na jmenovitou hodnotu, která jest stanovena s ohledem na
jmenovitou hodnotu nové akcie poměrem, v jakém připadá jedna nová akcie na
akcii starou.
(2) Nové akcie, za něž byly vydány podílné listy, uschová společnost.
§ 9.
(1) Pokud tento zákon jinak nestanoví, platí pro podílné listy obdobná
ustanovení obchodního zákona o akciích.
(2) Podílné listy zní jako akcie, za něž byly vydány, buď na jméno nebo
na majitele. Vydá-li společnost akcie různého druhu (kmenové, přednostní),
vyznačí se výslovně na podílných listech, za jaký druh akcií byl podílný
list vydán. Podílné listy, jejichž úhrnná jmenovitá hodnota se rovná
jmenovité hodnotě nové akcie, požívají stejných práv při hlasování
a upisování nových akcií, jaká přísluší jednotlivé akcii.
(3) S podílnými listy jest spojen nárok na poměrné účastenství na zisku
a při likvidaci podniku nárok na poměrnou část čistého jmění.
§ 10.
(1) Držitelé podílných listů v úhrnné hodnotě rovnající se jmenovité
hodnotě nové akcie mohou kdykoli žádati, aby jim společnost vyměnila za ně
nové akcie.
(2) Nebudou-li podílné listy vyměněny za nové akcie do pěti let od jich
vydání, vyzve společnost vyhláškou v Úředním listu, jakož i vyhláškou,
kterou předpisují stanovy, nebo i vyhláškou v jiných denních listech
držitele podílných listů, aby je do lhůty k tomu stanovené předložili
k výměně. Lhůta ta nesmí býti kratší tří měsíců od vyhlášky v Úředním
listu.
(3) Nebudou-li podílné listy v této lhůtě předloženy k výměně, nebo budou-
li předloženy jen v počtu, který nestačí, aby za ně mohla býti vydána nová
akcie, zpeněží společnost nevyměněné akcie a vyplatí výtěžek po srážce
výloh s prodejem spojených po předložení podílných listů jejich držitelům,
nebo naloží s nimi podle § 1425 obč. zák. (na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi podle obdobných ustanovení občanského práva). Peněžní částky u soudu
k tomu cíli složené smějí býti vydány jen při současném vrácení podílných
listů.
(4) Držitelé včas nevyměněných nebo podle předchozího odstavce
proplacených podílných listů pozbývají veškerých práv vůči společnosti.
§ 11.
Zní-li staré akcie společnosti na různé jmenovité hodnoty, nebo jsou-li
různého druhu (kmenové, přednostní), zachová se posavadní poměr těchto
skupin mezi sebou jakož i vzájemný poměr k základnímu kapitálu i při
nakolkování a odkolkování starých nebo vydání nových akcií.
§ 12.
Změna stanov o právu hlasovacím jest nutna jen, zmenší-li se počet akcií (§
7, odst. 2). Počet nových akcií, které dávají právo jednoho hlasu, nesmí
být stanoven výše, než poměrně odpovídá počtu starých akcií, za které byly
vyměněny a jimž dosud patřil jeden hlas.
§ 13.
Sestaviti východiskovou bilanci náleží představenstvu společnosti (správní
radě, jednatelům společnosti s r. o.), které ji předloží dozorčí radě
(revisorům) společnosti k přezkoumání. Přezkoumanou východiskovou bilanci
předloží představenstvo společnosti (správní rada, jednatelé společností
s o. r.) se zvláštní písemnou zprávou, jakož i s písemnou zprávou dozorčí
rady (revisorů) o výsledku zkoumání valné hromadě ke schválení. V písemné
zprávě představenstva buďtež zvláště vytčeny okolnosti, které byly rozhodny
pro nové ocenění, jmenovitě také s přihlížením k možné budoucí výnosnosti
podniku.
§ 14.
Usnese-li se valná hromada schvalující východiskovou bilanci, aby se
v důsledku nového ocenění provedl odpis na akciovém kapitálu (§ 4, odst. 2
a § 7, odst. 2), mohou se akcionáři, kteří se zúčastnili valné hromady
a zastupují alespoň 25 % akciového kapitálu, odvolati z usnesení toho do 14
dnů ode dne, kdy se konala valná hromada, k rozhodčímu soudu (§ 20)
a žádati, aby tento rozhodl, má-li se usnesení to provésti, po případě
v jakém rozsahu a jakým způsobem. V tomto případě odkládá se působnost
usnesení valné hromady o východiskové bilanci až do rozhodnutí soudu.
§ 15.
Při vykonávání práva dozorčího a při schvalování změn stanov vyvolaných
sestavením východiskové bilance, jakož i při zápisu změn stanov do
obchodního rejstříku omezí se úřady a soudy, bez újmy platných předpisů
zákonných, jen na otázku, zda byly splněny předpisy tohoto zákona. Zkoumati
zejména, zda jest nové ocenění podle § 2 skutečným poměrům přiměřeno, jim
nepřísluší.
b) Pojišťovny.
§ 16.
(1) Pro akciové společnosti pojišťovací platí obdobně ustanovení §§ 4 -
15 tohoto zákona. Tohoto fondu smí býti užito - kromě případu likvidace společnosti a kromě
případu uvedeného v § 22, odst. 8 - jen ke krytí bilančních ztrát. Jeho
upotřebení k jiným účelům, zejména k doplnění nebo k vyplácení dividendy
(podílu na zisku), není dovoleno.
(2) Pojišťovny spočívající na zásadě vzájemnosti uloží případný přebytek
(§ 4, odst. 1) do reservního fondu, který jest vykazovati pod samostatnou
bilanční položkou. Tohoto smí býti užito v 15 letech, počínajíc dnem
sestavení východiskové bilance - kromě případu likvidace společnosti - jen
ke krytí bilančních ztrát. Objeví-li se při novém ocenění úbytek na hodnotě
nově oceněných předmětů (§ 4, odst. 2), rozhodne dohlédací úřad, jak má
býti tento úbytek kryt, případně, má-li býti vůbec provedeno nové ocenění.
Není dovoleno, aby byl úbytek ten vyrovnán zařazením ztrátové položky
stejné výše v aktivech východiskové bilance.
(3) O sestavování východiskové bilance soukromých pojišťoven platí
posavadní předpisy nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z. a § 33
nařízení ze dne 19. října 1922, č. 307 Sb. z. a n. s příslušnými doplňky
o účtování soukromých pojišťoven vydanými.
c) Spořitelny.
d) Výdělková a hospodářská společenstva.
§ 18.
(1) O upotřebení případného přebytku a o případné úhradě úbytku,
povstalých novým oceněním, platí obdobně ustanovení § 4, odst. 1 a 2, a §§
5 a 6 s úchylkou, že při zvýšení členských podílů nesmí činiti úhrn pravých
reserv vyúčtovaných ve východiskové bilanci [včetně reservy uvedené v § 4,
odst. 1, lit. a)] méně, než 50 procent úhrnu členských podílů.
(2) Ztrátu povstalou použitím členských podílů k částečnému nebo
k úplnému krytí úbytku (§ 4, odst. 2) jest hraditi příplatky členů, na
nichž se valná hromada usnese současně se schválením východiskové bilance.
K platnosti usnesení jest třeba souhlasu aspoň tří čtvrtin přítomných
členů. Příplatky jest složiti hotově nejdéle do tří měsíců ode dne, kdy se
stalo usnesení valné hromady.
(3) Sestaviti východiskovou bilanci přísluší představenstvu společenstva,
které ji předloží revisorům (zákon ze dne 10. června 1903, č. 133 ř. z.,
pro Slovensko zákon ze dne 15. dubna 1919, č. 210 Sb. z. a n.)
k přezkoumání. Přezkoumanou východiskovou bilanci předloží představenstvo
společenstva se zvláštní písemnou zprávou jakož i s písemnou zprávou
revisorů valné hromadě ke schválení. O tom, jaké náležitosti má vykazovati
písemná zpráva představenstva, platí obdobně ustanovení § 13, poslední
věta.
III.
Rozhodčí soud.
§ 20.
(1) Rozhodčí soud, který bude zřízen u Ústředny československých
obchodních a živnostenských komor v Praze, se skládá z předsedy a dvou
přísedících. Předsedu volí oba přísedící ze seznamu předsedů, který bude
zřízen při uvedené Ústředně. Do seznamu budou pojati jednak soudcové
z povolání a jednak odborní znalci práva znalí. Soudce z povolání jmenuje
ministerstvo spravedlnosti; odborné znalce jmenuje Ústředna
československých obchodních a živnostenských komor v Praze k návrhu
ústředních zájmových organisací. Nedohodnou-li se přísedící o volbě
předsedy, jmenuje ho předseda uvedené Ústředny. Z přísedících volí po
jednom sporné strany, a to z odborných znalců uvedených ve stálých
seznamech, jež pro to zřídí všechny obchodní a živnostenské komory k návrhu
ústředních zájmových organisací.
(2) Rozhodčí soud rozhoduje s vyloučením řádných soudů a s konečnou
platností:
1. o sporech mezi osobami sestavivšími východiskovou bilanci a finanční
správou o tom, zda určitý předmět jest v podniku trvale užíván (§ 1);
2. o odvolání minority akcionářů v případě § 14;
3. o sporech společníků a jejich právních nástupců, jež vzniknou novým
oceněním předmětů trvale v podniku užívaných, pokud jde o určení
kapitálových účtů společníků veřejných obchodních společností a vkladů
komplementářů a komanditistů společností komanditních.
(3) Rozhodčí soud rozhoduje většinou hlasů. O povinnosti k náhradě
nákladů řízení rozhoduje rozhodčí soud podle slušné úvahy. Náhrada nákladů
nemůže býti uložena úřadu.
(4) O řízení platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního.
(5) Výše náhrad předsedovi a přísedícím, jakož i poplatky rozhodčího
soudu budou upraveny vládním nařízením.
(6) Předpisy § 577 a násl. civilního řádu soudního (na Slovensku
a v Podkarpatské Rusi §§ 767 - 788 zák. čl. I/1911) o právu stran
dohodnouti se o rozhodčím zůstávají nedotčeny.
IV.
Ustanovení daňová a poplatková.
§ 22.
(1) Přebytek povstalý podle § 4, odst. 1 není podroben zdanění.
Bude-li z přebytku toho zřízen reservní fond (§§ 4 a 5) a upotřebí-li se
ho ke zvýšení základního kapitálu (§ 6) nebo ke krytí bilančních ztrát (§
5, odst. 2), bude s ním při vyměřování zvláštní daně výdělkové nakládáno
jako s fondem zdaněným. Zdanění nebudou podrobeny i zvýšení jmenovité hodnoty akcií nakolkováním
a hodnota akcií vydaných zdarma posavadním akcionářům (§ 7).
(2) Bude-li hrazen úbytek povstalý novým oceněním (§ 4, odst. 2)
z reservních fondů, bude s ním naloženo při vyměřování zvláštní daně
výdělkové podle ustanovení platných pro hrazení výdajů odčitatelných (§ 81,
odst. 4 zákona o přímých daních).
(3) Odpisy na předmětech podle tohoto zákona nově oceněných jsou při
vyměřování zvláštní daně výdělkové a daně důchodové odčitatelnými
položkami. Ustanovení §§ 15, č. 1, lit. b) a 79, lit. f) zákona o přímých
daních zůstávají nedotčena.
(4) Mají-li buď finanční úřad neb odhadní komise pochyby, zda odpovídá ve
východiskové bilanci vykázaná hodnota nově oceněných předmětů ocenění podle
§ 2, vyžádají si v tom směru posudek rozhodčího soudu (§ 21), který jest
pro ně závazným. Dožádání rozhodčího soudu finančními úřady musí se státi
do roka, počítajíc ode dne, kde byla jim předložena první obchodní bilance,
sestavená na podkladě bilance východiskové.
(5) Uzná-li rozhodčí soud, že předměty ty byly oceněny výše, než je
jejich pořizovací nebo obecná hodnota (§ 2), jest východiskovou bilanci
opraviti tak, aby ocenění nepřesahovalo pořizovací nebo obecné hodnoty
zjištěné rozhodčím soudem. Odpisy na předmětech těch lze prováděti
daněprostě jen do výše hodnoty, zjištěné rozhodčím soudem.
(6) Počínajíc berním rokem 1935 sníží se při vyměření daně důchodové,
všeobecné daně výdělkové a zvláštní daně výdělkové řádné odpisy [§ 15, č.
1, písm. b) a § 79, písm. f), odst. 1 zákona o přímých daních], provedené
na všech předmětech trvale v podniku užívaných, každoročně po dobu 10 let o
částku rovnající se 1 % přebytku povstalého při novém ocenění podle § 4,
odst. 1, vyjímajíc přebytek povstalý novým oceněním pozemků, u nichž není
odpis přípustný. Tato částka se započítá do daňového základu a nemůže býti
ani v následujících letech daněprostě odpisována.
(7) Poplatníkům, kteří provedli na předmětech trvale v podniku užívaných
mimořádné odpisy podle zákonů ze dne 3. března 1921, č. 102 Sb. z. a n., a
kteří ve východiskové bilanci tytéž předměty nově ocenili, sníží se řádné
odpisy uvedené v odstavci 6 každoročně po dobu 10 let o další 2 % přebytku
povstalého při novém ocenění podle § 4, odst. 1, vyjímajíc přebytek
povstalý novým oceněním pozemků, u nichž není odpis přípustný. Prokáže-li
však poplatník, že přebytek povstalý při novém ocenění těchto předmětů
nedosahuje 20 % celkového přebytku podle § 4, odst. 1, vyjímajíc přebytek
povstalý novým oceněním pozemků, sníží se řádné odpisy - kromě snížení
podle odstavce 6 každoročně po dobu 10 let pouze o částku rovnající se
deseti procentům přebytku povstalého při novém ocenění těchto předmětů.
Ustanovení druhé věty odstavce 6 platí i zde.
(8) Poplatníci mohou v počáteční bilanci za obchodní období 1935
(1935/1936) snížiti bilanční hodnotu všech předmětů trvale v podniku
užívaných, než byla vykázána v bilanci bezprostředně předcházející. Tato
počáteční bilance musí býti schválena a u podniků veřejně účtujících
uveřejněna nejpozději se schválením a uveřejněním bilance za obchodní
období 1935 (1935/1936). Takto povstalý úbytek je dovoleno uhraditi ze
stabilisačního reservního fondu (§ 4); s částkou fondu takto upotřebenou
bude při vyměření zvláštní daně výdělkové za berní rok 1935 (1936)
nakládáno jako se zdaněnou. Odpisy na předmětech podle tohoto odstavce nově
oceněných mohou býti prováděny pouze podle snížených hodnot.
(9) Účinky uvedené v odstavci 6 nenastanou, bude-li snížení bilančních
hodnot podle odstavce 8 - nehledíc ke snížení hodnoty pozemků - činiti
dohromady nejméně 12 % celkového přebytku podle § 4, odst. 1, vyjímajíc
přebytek povstalý novým oceněním pozemků, a rozvrhne-li poplatník toto
snížení podle poměru bilančních hodnot dotyčných majetkových součástí,
vykázaných v bilanci bezprostředně předcházející. Za týchž podmínek
nenastanou ani účinky uvedené v odstavci 7, bude-li toto snížení nejméně 20
% celkového přebytku, vyjímajíc přebytek povstalý novým oceněním pozemků.
(10) Poplatníkům, kteří při novém ocenění překročili meze stanovené v § 2,
lze řádné odpisy uvedené v odstavci 6 snížiti každoročně po dobu 10 let o
další 2 % přebytku povstalého podle § 4, odst. 1, vyjímajíc přebytek
povstalý novým oceněním pozemků, u nichž není odpis přípustný. Rozhodovati
o tom přísluší ministerstvu financí, a to nejdéle do dvou let, počítajíc
ode dne účinnosti tohoto zákona. V těchto případech působí rozhodčí soud (§
20) jakožto znalec. Ustanovení druhé věty odstavce 6 platí i zde.
§ 23.
(1) Poplatku ze smlouvy společenské jest prosto:
a) usnesení valné hromady o zvýšení akciového nebo kmenového kapitálu,
vzniklo-li zvýšení to novým oceněním majetkových hodnot (§ 4, odst. 1);
b) usnesení valné hromady o příplatcích (§ 4, odst. 3), pokud se jimi
nově oceněné kmenové jmění nebo podíly společníků doplňují jen na zákonné
minimum;
c) usnesení valné hromady o úplné nebo částečné přeměně reservního fondu
v kapitál akciový nebo kmenový (§ 6).
(2) Ustanovení předchozího odstavce o osvobození se vztahují také na
případné příspěvky, uložené valnou hromadou akcionářům ke krytí výloh tisku
nových akcií a podílných listů, není-li příspěvek na jednotlivou akcii
větší než 5 Kč.
(3) Zvýšení společenského jmění, jež vzniklo novým oceněním majetkových
hodnot podniků jiných, než které mají na zřeteli ustanovení §§ 4 - 15, jest
poplatku prosto.
(4) Poplatku prosto jest rovněž usnesení valné hromady společenstva
o povinnosti členů k příplatkům podle ustanovení § 18.
(5) Od poplatků jsou osvobozeny všechny dodatky a změny společenských
smluv veřejných a komanditních společností, pokud jsou nutny k provedení
tohoto zákona.
(6) Poplatků prosta jsou dále veškerá podání a protokoly, jakož
i notářské akty směřující jedině ku provádění tohoto zákona, jakož i výroky
rozhodčího soudu (§§ 20 až 21) a smíry před ním uzavřené.
(7) Úřední úkony, jejichž účelem jest pouze provádění tohoto zákona, jsou
osvobozeny od dávky zavedené zákonem ze dne 3. dubna 1925, č. 53 Sb. z.
a n., pokud se týče zákonem ze dne 16. prosince 1926, č. 253 Sb. z. a n.
o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.
§ 24.
(1) Ustanovení §§ 22 a 23 vztahují se na tuzemské provozovny cizozemských
podniků, postupuje-li stát, v němž má podnik sídlo, v obdobných případech
stejným způsobem vůči provozovnám podniků československých.
(2) Za těchto podmínek se vláda zmocňuje, aby osvobodila akcie (zatímní
listy), které byly vydány náhradou za zpoplatněné akcie při provádění
cizozemských zákonů o zlatých bilancích, od poplatku z cizozemských cenných
papírů za podmínek, které se stanoví vládním nařízením, dále aby upustila
od vybírání poplatku admisního, jakož i poplatku ze záznamu na burse.
T. G. Masaryk, v. r.
Švehla, v. r.
Dr. Engliš, v. r.
Dr. Srdínko, v. r.
Dr. Mayr-Harting, v. r.
Dr. Peroutka, v. r.
Černý, v. r.