9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti

(2) Úřady práce jsou správní úřady. Správní obvody úřadů práce tvoří územní obvody okresů.²⁾ Na území hlavního města Prahy je úřadem práce Úřad práce hlavního města Prahy.

(3) V čele úřadu práce je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí České republiky³⁾. Při jmenování vychází ministr práce a sociálních věcí České republiky zpravidla z výsledků konkursního řízení.

(1) K rozšíření nabídky volných pracovních míst ministerstvo a úřad práce dávají právnickým a fyzickým osobám (dále jen "zaměstnavatel") podněty ke zřizování společensky účelných pracovních míst a k vytváření veřejně prospěšné práce a hmotně podporují jejich zřizování a vytváření.

(2) Společensky účelné pracovní místo je nové pracovní místo, které zaměstnavatel zřizuje na základě písemné dohody s úřadem práce a obsazuje uchazeči o zaměstnání vedenými v úřadu práce, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní uplatnění.

(3) Veřejně prospěšné práce jsou nové pracovní příležitosti, které vytváří obec ⁶⁾ nebo zaměstnavatel na základě písemné dohody s úřadem práce ke krátkodobému pracovnímu umístění uchazeče o zaměstnání.

(4) Náklady na zřízení společensky účelného pracovního místa a vytvoření veřejně prospěšné práce hradí ministerstvo nebo úřady práce z účelově určených prostředků.

(5) Podrobnosti zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací stanoví ministerstvo vyhláškou.

(1) Ministerstvo na základě písemné dohody hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu.^6a) Hmotná podpora se poskytuje zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které v době předložení záměru získat investiční pobídky^6b) průměrná míra nezaměstnanosti dosahuje nejméně průměrné míry nezaměstnanosti za Českou republiku za uplynulá dvě pololetí.

(2) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména označení příjemce, výši poskytované hmotné podpory, počet pracovních míst, která se zřizují, datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců, náklady, na jejichž úhradu lze poskytnuté prostředky použít, termíny poskytování hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek, způsob a lhůtu vypořádání.

(3) Územní oblastí se pro účely tohoto zákona rozumí okres, v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území doba dojíždění do obce, v níž je umístěna investiční akce, prostředky hromadné dopravy nepřevyšuje jednu hodinu. Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna.

(4) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na vytváření nových pracovních míst sjednaných v dohodě podle odstavce 2. Je výdajem státního rozpočtu^6c) na úhradu dohodnutých nákladů zaměstnavatele, nemusí být použita pouze v roce poskytnutí, ale podle harmonogramu stanoveného v těchto dohodách. Vyúčtování provádí zaměstnavatel k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá jej ministerstvu do 15. února následujícího kalendářního roku. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Výši hmotné podpory na jedno pracovní místo v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, a formu úhrady stanoví vláda nařízením.

(1) Ministerstvo a úřady práce zabezpečují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání podle státního rekvalifikačního programu, rekvalifikačních programů zpracovaných úřady práce a podle potřeb trhu práce.

(2) Zaměstnavatelé přihlížejí při svých záměrech ve vývoji zaměstnanosti k rekvalifikačním programům podle odstavce 1.

(3) Zaměstnavatelům, kteří provádějí rekvalifikaci v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců ⁷⁾, mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností.

Zaměstnavatelům, kteří zabezpečují absolventům středních a vysokých škol v pracovním poměru odbornou praxi^7a) nebo zabezpečují získání kvalifikace mladistvým pracovníkům,^7b) mohou být na základě písemné dohody s příslušným úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady spojené s touto činností.

(1) Ministerstvo na základě písemné dohody hmotně podporuje zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investičních pobídek podle zvláštního právního předpisu,^6a) při rekvalifikaci nebo školení jeho zaměstnanců, a to částečnou úhradou nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení skutečně vynaloženy. Hmotná podpora se poskytuje v závislosti na průměrné míře nezaměstnanosti podle § 5a odst. 1 v době předložení záměru získat investiční pobídky.^6b)

(2) Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců a které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Toto školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem.

(3) Písemná dohoda podle odstavce 1 musí obsahovat zejména označení příjemce, výši poskytované hmotné podpory, počet osob, které budou zařazeny do rekvalifikace nebo školení, obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejich zabezpečení, předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení, výši a termín poskytnutí hmotné podpory, způsob úhrady nákladů a dobu jejího poskytování, datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován nebo zaškolen, náklady, na jejichž úhradu lze poskytnuté prostředky použít, datum poskytnutí hmotné podpory, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, povinnost vrátit poskytnuté prostředky v případě nedodržení sjednaných podmínek nebo v případě jejich nevyčerpání, způsob a lhůtu vypořádání.

(4) Hmotná podpora je účelově určená a lze ji použít pouze na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců sjednaných v dohodě podle odstavce 3. Je výdajem státního rozpočtu^6c) na úhradu dohodnutých nákladů zaměstnavatele, nemusí být použita pouze v roce poskytnutí, ale podle harmonogramu stanoveného v těchto dohodách. Vyúčtování provádí zaměstnavatel k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá jej ministerstvu do 15. února následujícího kalendářního roku. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. Výši úhrady nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti, případně dalšími ukazateli, a formu úhrady stanoví vláda nařízením.

K zabezpečení spolupráce na trhu práce úřady práce zřizují poradní sbory složené zejména ze zástupců odborových svazů, zaměstnavatelů, družstevních orgánů, organizací zdravotně postižených a úřadů práce. Jejich účelem je koordinace při realizaci státní politiky zaměstnanosti v příslušné územní oblasti. Vyjadřují se zejména k poskytování příspěvků zaměstnavatelům k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů, ke zřizování většího počtu společensky účelných pracovních míst a vytváření veřejně prospěšných prací, k programům strukturálních a organizačních změn, k programům rekvalifikace, k organizaci poradenské činnosti a k problematice zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností.

(1) Kontrolní činnost vykonávají ministerstvo a úřady práce (dále jen "orgán kontroly"). Kontrolní oprávnění jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly je oprávněn vstupovat do objektů a zařízení zaměstnavatelů, požadovat od zaměstnanců zaměstnavatele předložení potřebných dokladů, podání úplných zpráv, informací a vysvětlení ve lhůtách k tomu určených, účast zaměstnavatelů při projednávání výsledků kontroly a další součinnost potřebnou k vytvoření podmínek k nerušenému a rychlému provedení kontroly.

(3) Zjistí-li orgán kontroly porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat,⁸⁾ je zaměstnanec orgánu kontroly pověřený provedením kontroly povinen vyžadovat na zaměstnavateli odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtě k tomu určené a od zaměstnavatele je oprávněn vyžadovat si písemné podání zprávy o přijatých opatřeních.

(4) Zaměstnancům zaměstnavatele, kteří v určené lhůtě zaviněně nesplní povinnost, která jim je uložena podle odstavců 2 a 3, může zaměstnanec orgánu kontroly uložit pořádkovou pokutu až do částky 2000 Kčs, a to i opětovně, nebyla-li uložená povinnost splněna ani v nově určené lhůtě. Pořádkovou pokutu lze uložit ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo.

(5) Provádí-li orgán kontroly kontrolu na základě písemného podnětu, informuje písemně o způsobu a výsledcích kontroly toho, kdo podnět podal.

(6) Zaměstnanci orgánu kontroly jsou povinni zachovávat hospodářské a služební tajemství o skutečnostech, o nichž se při výkonu své činnosti dozvěděli.

(7) V zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti lze kontrolu podle předchozích odstavců provádět jen se souhlasem příslušného ministerstva.

(1) Orgán kontroly je oprávněn ukládat zaměstnavatelům za zaviněné porušení povinností, jejichž dodržování je oprávněn kontrolovat, pokuty až do částky 250 000 Kč a při opětovném porušení povinností, za jejichž nedodržení byla již pokuta uložena, až do částky 1000 000 Kč. Pokutu lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se orgán kontroly dozvěděl o porušení povinností podle věty první, nejpozději však do tří let ode dne, kdy je zaměstnavatel porušil. Za stejných podmínek je oprávněn uložit orgán kontroly pokutu tomu, kdo zprostředkovává zaměstnání v rozporu se zákonem nebo porušuje dohodu uzavřenou podle § 5 odst. 2 a 3 a § 6 odst.3.

(2) Při ukládání pokuty podle odstavce 1 se přihlíží k závažnosti porušení, k míře zavinění a k okolnostem, za nichž k porušení povinnosti došlo.

(3) Pokutu podle odstavce 1 nelze uložit, byla-li zaměstnavateli již za totéž porušení obecně závažných právních předpisů uložena pokuta nebo jiná majetková sankce jiným orgánem podle zvláštních předpisů.

Pro účely výkonu kontrolní činnosti podle § 8 a 9 se zaměstnavatelem rozumí též právnická osoba^8a) nebo fyzická osoba, oprávněná podnikat podle zvláštních předpisů,^8b) i když uvádí, že žádného zaměstnance nezaměstnává.

Pokuty podle § 8 a 9 jsou příjmem státního rozpočtu České republiky.

Úřad práce v případě potřeby vyžaduje, aby zaměstnavatelé vybírali z nahlášených volných pracovních míst místa vhodná pro uchazeče o zaměstnání vyžadující zvýšenou péči ¹⁹⁾. Na tato vhodná místa občany zaměstnavatelům doporučuje.

(1) Porušení povinnosti uchazečem o zaměstnání poskytnout úřadu práce na jeho výzvu potřebnou součinnost při zprostředkování zaměstnání (§ 4 odst. 3) je přestupkem.²⁰⁾ Přestupkem je též, uvede-li uchazeč o zaměstnání v čestném prohlášení, jímž osvědčuje skutečnosti rozhodné pro vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepravdivý údaj o tom, že není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost ani se nepřipravuje soustavně pro povolání nebo neohlásí změnu těchto skutečností uvedených v čestném prohlášení.

(2) Příslušný úřad práce může uložit za přestupek podle věty první odstavce 1 pokutu do 1000 Kčs a za přestupek podle věty druhé odstavce 1 pokutu do 10 000 Kčs.

(1) Na rozhodování ministerstva a úřadů práce podle tohoto zákona se nevztahují obecné předpisy o správním řízení ²¹⁾ s výjimkou rozhodování podle § 8 odst.4, § 9 odst.1, § 11 písm. k), § 12 odst.2 a § 13 odst.2.

(2) Na rozhodování ministerstva a úřadů práce o přestupcích podle § 15 se vztahují obecné předpisy ²⁰⁾.

Úřady práce a Úřad práce hlavního města Prahy zřízené podle zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce, jsou úřady práce podle tohoto zákona.