518/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 23. září 2004,
kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
Změna: 507/2005 Sb.
Změna: 452/2008 Sb.
Změna: 390/2011 Sb.
Změna: 340/2014 Sb.
Změna: 101/2016 Sb.
Změna: 444/2017 Sb.
Změna: 441/2021 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 69 odst. 7, § 77 odst. 1,
§ 78 odst. 9, § 81 odst. 5, § 105 odst. 4, § 119 odst. 6 a § 130 zákona č. 435/2004
Sb., o zaměstnanosti, (dále jen "zákon"):
ČÁST PRVNÍ
PRACOVNÍ REHABILITACE OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
(K § 69 odst. 7 zákona)
§ 1
Individuální plán pracovní rehabilitace
Individuální plán pracovní rehabilitace osoby se zdravotním postižením1)
obsahuje
a) předpokládaný cíl pracovní rehabilitace,
b) formy pracovní rehabilitace2), které byly stanoveny pro osobu se zdravotním
postižením,
c) předpokládaný časový průběh pracovní rehabilitace,
d) termíny a způsob hodnocení účinnosti stanovených forem pracovní rehabilitace.
Druhy nákladů hrazených Úřadem práce a způsob jejich úhrady
§ 2
(1) Za náklady právnické nebo fyzické osoby pověřené podle § 69 odst.
1 zákona zabezpečením pracovní rehabilitace (dále jen "pověřená osoba"), spojené
s prováděním pracovní rehabilitace, se považují
a) přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy
a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),
b) režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,
c) náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou
osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.
(2) Za náklady pověřené osoby, které jsou spojené s prováděním pracovní
rehabilitace se dále, pokud nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují
a) náklady na výbavu účastníků pracovní rehabilitace potřebnou k provádění
pracovní rehabilitace, maximálně však do výše 2 000 Kč na jednoho účastníka,
b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a
dezinfekční prostředky a ochranné nápoje3) poskytnuté účastníkům pracovní rehabilitace,
c) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníka pracovní rehabilitace,
sjednané na dobu pracovní rehabilitace.
(3) V případě, že při provádění pracovní rehabilitace osoby se zdravotním
postižením je nezbytná spolupráce s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, považují
se za náklady pracovní rehabilitace i náklady spojené s jejich činností při pracovní
rehabilitaci.
§ 3
(1) Za náklady zaměstnavatele, který provádí přípravu k práci podle
§ 72 odst. 2 písm. a) zákona, se považují
435/2004 Sb. a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci
osobu se zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem
při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,
b) v případě, kdy je při provádění přípravy k práci nezbytná spolupráce
s odborníkem nebo účast jiné fyzické osoby, náklady spojené s jejich činností při
pracovní rehabilitaci.
(2) Za náklady subjektu uvedeného v § 72 odst. 2 písm. b) a c) zákona,
který provádí přípravu k práci, se považují
a) mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se
zdravotním postižením, odpovídající počtu hodin odpracovaných tímto zaměstnancem
při přípravě k práci osoby se zdravotním postižením,
b) náklady na osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čisticí a
dezinfekční prostředky a ochranné nápoje3) poskytnuté osobě se zdravotním postižením,
c) prokázané náklady na dopravu osoby se zdravotním postižením z místa
bydliště do místa přípravy k práci a zpět,
d) prokázané výdaje na ubytování osoby se zdravotním postižením, pokud
se příprava k práci koná mimo obec jejího bydliště, maximálně však do výše 1 000
Kč na den,
e) stravné podle zvláštního právního předpisu4) ve dnech účasti na
přípravě k práci, pokud se koná mimo obec bydliště osoby se zdravotním postižením,
f) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se zdravotním postižením,
sjednané na dobu pracovní rehabilitace.
§ 4
Za náklady pracovní rehabilitace účastníka pracovní rehabilitace se
považují
a) prokázané jízdní výdaje z místa bydliště5) do místa konání pracovní
rehabilitace a zpět,
b) prokázané výdaje na ubytování po dobu pracovní rehabilitace, pokud
se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace, maximálně však do výše
1 000 Kč na den,
c) stravné podle zvláštního právního předpisu4) ve dnech účasti na
pracovní rehabilitaci, pokud se koná mimo obec bydliště účastníka pracovní rehabilitace,
d) pojištění pro případ škody způsobené účastníkem pracovní rehabilitace
v rámci pracovní rehabilitace, popřípadě další pojištění spojené s pracovní rehabilitací
v zahraničí.
§ 5
(1) Úhrada nákladů spojených se zabezpečením pracovní rehabilitace podle
§ 2 odst. 1 až 3 a nákladů podle § 3 se provádí průběžně. Náklady hradí Úřad práce
do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování, a to bezhotovostně převodem na
účet vedený u peněžního ústavu.
(2) Náklady podle § 4 hradí úřad práce účastníku pracovní rehabilitace
bezhotovostně převodem na jeho účet vedený u peněžního ústavu nebo poštovní poukázkou
anebo v hotovosti, a to do 30 kalendářních dnů ode dne jejich vyúčtování.
ČÁST DRUHÁ
PŘÍSPĚVEK NA ZŘÍZENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA PRO OSOBU SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A
PŘÍSPĚVEK NA ÚHRADU PROVOZNÍCH NÁKLADŮ VYNALOŽENÝCH V SOUVISLOSTI SE ZAMĚSTNÁVÁNÍM
OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
(K § 77 odst. 1 zákona)
§ 6
Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením
Charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením obsahuje
a) druh práce a jeho popis,
b) bližší určení místa výkonu práce,
c) bližší určení pracoviště a jeho umístění,
d) stanovené předpoklady a požadavky pro zastávání pracovního místa,
e) popis pracovních podmínek podle § 110 odst. 4 zákoníku práce ve vztahu
ke konkrétnímu pracovnímu místu,
f) způsob odměňování z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti
práce a obtížnosti pracovních podmínek a pracovní výkonnosti,
g) informaci o tom, že pracovní místo je vyhrazené pro osobu se zdravotním
postižením podle § 80 písm. d) zákona nebo vhodné pro osobu se zdravotním postižením,
h) informaci o tom, zda jde o zaměstnání na dobu neurčitou nebo, jde-li
o zaměstnání na dobu určitou, jeho předpokládanou délku.
§ 8
Druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osoby
se zdravotním postižením
(1) Provozními náklady vynaloženými v souvislosti se zaměstnáváním osoby
se zdravotním postižením, na které lze zaměstnavateli poskytnout příspěvek podle
§ 76 zákona, jsou
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
b) náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, kterými jsou
1. mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů v základním pracovněprávním
vztahu k zaměstnavateli, a to v rozsahu odpovídajícím počtu hodin odpracovaných provozními
zaměstnanci nebo pracovními asistenty při pomoci zaměstnancům, kteří jsou osobami
se zdravotním postižením, nebo
2. náklady na zajištění pracovních asistentů v případě,
že se nejedná o zaměstnance téhož zaměstnavatele,
c) náklady na dopravu v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním
postižením, kterými jsou náklady na
1. dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se
zdravotním postižením, na pracoviště a z pracoviště, nebo
2. dopravu materiálu a hotových
výrobků,
d) náklady na přizpůsobení provozovny, kterými jsou náklady na
1. pořízení
a ověření počítačového programového vybavení pro zaměstnávání osob se zdravotním
postižením,
2. pořízení a přizpůsobení pomocných technologických zařízení používaných
zaměstnanci, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,
3. pořízení komunikačních
a orientačních pomůcek,
4. přizpůsobení hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových
podmínek osobám se zdravotním postižením, nebo
5. výstavbu nebo rozšíření provozů
potřebných pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně nákladů na počítačové
vybavení.
(2) Pro účely odstavce 1 písm. b) se za provozního zaměstnance a pracovního
asistenta nepovažuje zaměstnanec, na jehož zaměstnávání se poskytuje příspěvek podle
§ 78a zákona, nebo zaměstnanec, jehož mzdové náklady jsou hrazeny podle § 3 odst.
1 písm. a).
(3) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty
a zaměstnavatel není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní
náklad vynaložený v souvislosti se zaměstnáváním osoby se zdravotním postižením.
§ 9
Druhy provozních nákladů vynaložených osobou samostatně výdělečně činnou,
která je osobou se zdravotním postižením
(1) Provozními náklady vynaloženými osobou samostatně výdělečně činnou,
která je osobou se zdravotním postižením, na které lze poskytnout příspěvek podle
§ 76 zákona, jsou
a) zvýšené správní náklady ve výši 7 % průměrné měsíční mzdy v národním
hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku,
b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,
c) náklady na přizpůsobení provozovny sloužící k výkonu samostatné výdělečné
činnosti, a to zejména náklady na
1. pořízení a ověření počítačového programového
vybavení,
2. přizpůsobení a pořízení pomocných technologických zařízení,
3. přizpůsobení
hygienických, tepelných, světelných nebo hlukových podmínek, nebo
4. výstavbu nebo
rozšíření provozu, včetně nákladů na počítačové vybavení.
(2) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 1 i daň z přidané hodnoty
a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané
hodnoty za provozní náklad vynaložený osobou samostatně výdělečně činnou, která je
osobou se zdravotním postižením.
ČÁST TŘETÍ
CHRÁNĚNÝ TRH PRÁCE
(K § 78 odst. 11 zákona)
§ 11
Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením
(1) Do průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají
pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako
podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí,
zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno
nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o
překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu6) nebo mu podle
§ 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu
nepřísluší,
e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného
člena domácnosti, za které náleží ošetřovné7),
a celkové stanovené týdenní pracovní doby8) bez svátků připadající v
daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní
dobu8).
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního čtvrtletí,
použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená
týdenní pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po
stanovenou týdenní pracovní dobu8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost
vykonával.
(4) Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet
průměrných přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
§ 12
Pro účely splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců, kteří
jsou osobami se zdravotním postižením, se průměrný přepočtený počet těchto zaměstnanců
zjišťuje podle § 11; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením9),
se započítává třikrát.
ČÁST ČTVRTÁ
VÝPOČET PRŮMĚRNÉHO ROČNÍHO PŘEPOČTENÉHO POČTU ZAMĚSTNANCŮ A VÝPOČET PLNĚNÍ
POVINNÉHO PODÍLU
(K § 81 odst. 6 zákona)
§ 15
Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců
(1) Do průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se započítávají
pouze zaměstnanci v pracovním poměru.
(2) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl
celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném kalendářním
roce, zvýšeného o neodpracované hodiny
a) v důsledku dočasné pracovní neschopnosti, za kterou je poskytováno
nemocenské,
b) v důsledku čerpání dovolené na zotavenou,
c) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele,
d) z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance, pokud se jedná o
překážky, při kterých má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy nebo platu6) nebo mu podle
§ 192 odst. 1 část věty druhé za středníkem zákoníku práce náhrada mzdy nebo platu
nepřísluší,
e) v důsledku ošetřování dítěte nebo péče o ně nebo ošetřování jiného
člena domácnosti, za které náleží ošetřovné7),
a celkové stanovené týdenní pracovní doby8) bez svátků připadající v
daném kalendářním roce na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní
dobu8).
(3) Provozuje-li zaměstnavatel svou činnost pouze po část kalendářního roku,
použije se při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců celková stanovená
pracovní doba bez svátků připadající na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou
týdenní pracovní dobu8) v těch měsících, ve kterých zaměstnavatel činnost vykonával.
(4) Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako součet průměrných
přepočtených počtů zaměstnanců pracujících v jednotlivých pracovních režimech.
§ 16
Z průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců zjištěného podle § 15
se stanoví povinný podíl zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
Způsob výpočtu plnění povinného podílu
§ 17
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
podle § 81 odst. 2 písm. a) zákona se průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,
kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců,
kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, zjišťuje způsobem uvedeným v §
15; každý zaměstnanec, který je osobou s těžším zdravotním postižením, se započítává
třikrát.
§ 18
(1) Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
podle § 81 odst. 2 písm. b) zákona se počet osob se zdravotním postižením, které
si zaměstnavatel může započítat do plnění povinného podílu, vypočte tak, že z celkového
objemu plateb, uskutečněných za výrobky, služby nebo zakázky, které zaměstnavatel
odebral od jednotlivých právnických nebo fyzických osob uvedených v § 81 odst. 2
písm. b) zákona (dále jen "dodavatel") ve sledovaném kalendářním roce, se odečte
daň z přidané hodnoty a výsledná částka se vydělí sedminásobkem průměrné měsíční
mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního
roku, vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí.
(2) V případě, že počet osob se zdravotním postižením vypočtený podle odstavce
1 je větší než průměrný přepočtený počet zaměstnanců dodavatele, kteří jsou osobami
se zdravotním postižením, potvrzený za kalendářní čtvrtletí, může si zaměstnavatel
do plnění povinného podílu za sledovaný kalendářní rok započítat osoby se zdravotním
postižením jen v počtu, který byl v jednotlivých kalendářních čtvrtletích potvrzen
jako nejvyšší; při zjišťování tohoto počtu postupuje dodavatel podle § 11. Kalendářním
čtvrtletím pro tyto účely je kalendářní čtvrtletí předcházející zdanitelnému plnění
za dodání výrobků nebo služeb nebo zadání zakázek.
(3) Při odebírání výrobků nebo služeb od osoby samostatně výdělečně činné,
která je osobou se zdravotním postižením a nezaměstnává žádné zaměstnance, nebo při
zadávání zakázek této osobě, je možno započítat maximálně jednoho zaměstnance, který
je osobou se zdravotním postižením.
§ 18a
Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné podle § 81 odst. 2 písm.
b) zákona mohou do celkové výše stanovené v § 81 odst. 3 zákona započítávat cenu
bez daně z přidané hodnoty, a to za výrobky a služby poskytnuté v daném kalendářním
roce, nebo za zadané zakázky splněné v daném kalendářním roce.
§ 19
Pro účely plnění povinnosti zaměstnávat osoby se zdravotním postižením
podle § 81 odst. 2 písm. c) zákona se počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním
postižením, za které zaměstnavatel provádí odvod, zjišťuje jako rozdíl mezi počtem
zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a které má zaměstnavatel
zaměstnat ve výši povinného podílu, a počtem zaměstnanců se zdravotním postižením,
jejichž povinný podíl splnil podle § 81 odst. 2 písm. a) a b) zákona.
ČÁST PÁTÁ
PORADENSKÁ ČINNOST
(K § 105 odst. 4 zákona)
§ 21
Charakteristika poradenských činností
(1) Poradenství pro volbu povolání se zaměřuje zejména na poskytování informací
o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, možnostech
studia, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění. Poradenství je poskytováno
žákům a studentům škol a jiným fyzickým nebo právnickým osobám; tím není dotčeno
poskytování poradenských služeb v resortu školství.
(2) Poradenství pro volbu rekvalifikace se zaměřuje na určování obsahu a
rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností
a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována.
(3) Poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání fyzické osobě se
zaměřuje na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro
doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace. Poradenství
pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců pro zaměstnavatele a zajištění
souladu mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce.
(4) Poradenství pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením
se zaměřuje na řešení specifických potřeb ve zdravotní, sociální a jiných oblastech
života těchto osob a na odstranění překážek jejich přístupu na trh práce.
(5) Poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti
se zaměřuje na usměrňování pracovního uplatnění fyzických osob u zaměstnavatelů v
souladu s požadavky a možnostmi trhu práce.
§ 22
Formy poradenství
(1) Poradenství se uskutečňuje formou
a) skupinového poradenství nebo individuálního poradenství,
b) posuzování osobnostních předpokladů pracovní a bilanční diagnostikou,
c) poradenských programů zaměřených na techniky vyhledávání zaměstnání
a na další aktivity směřující k pracovnímu uplatnění fyzické osoby na trhu práce.
(2) Pracovní diagnostikou se ověřují předpoklady fyzické osoby k pracovnímu
uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Bilanční diagnostika se zaměřuje na komplexní posouzení
schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění.
(3) Při zařazování fyzické osoby do jednotlivých forem poradenství se vychází
zejména z jejího zdravotního stavu, dosavadních pracovních a životních zkušeností,
dosažené kvalifikace a stupně vzdělání a z možností jejího umístění na trhu práce.
§ 23
Druhy nákladů hrazených Úřadem práce
(1) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se považují
a) přímé náklady vynaložené na poradenství (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců,
ostatní přímé náklady),
b) režijní náklady vynaložené na poradenství,
c) náklady na dílčí části poradenství, které pro odborné zařízení zabezpečuje
jiné odborné zařízení,
d) přiměřený zisk, maximálně do výše 15 % vynaložených nákladů,
e) daň z přidané hodnoty, pokud součástí nákladů uvedených v písmenech
a) až c) je i tato daň a odborné zařízení není plátce daně z přidané hodnoty.
(2) Za náklady odborného zařízení spojené s poradenstvím se dále, pokud
nejsou zahrnuty v nákladech uvedených v odstavci 1, považují
a) náklady na potřebnou výbavu účastníků poradenství, maximálně do výše
2 000 Kč na jednoho účastníka,
b) pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků poradenství, sjednané
na dobu účasti na poradenství.
(3) Za náklady uchazeče o zaměstnání nebo osoby se zdravotním postižením
spojené s poradenstvím se považují jízdní výdaje podle zvláštního právního předpisu4),
prokázané uchazečem o zaměstnání nebo osobou se zdravotním postižením, pokud se účastní
pracovní diagnostiky, bilanční diagnostiky nebo poradenských programů.
ČÁST ŠESTÁ
PŘÍSPĚVKY V RÁMCI AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
(K § 119 odst. 6 zákona)
§ 24
Veřejně prospěšné práce
Příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných
prací se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních
dnů od předložení vyúčtování vyplacených mzdových nákladů.
Společensky účelná pracovní místa
§ 25
(1) Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel
nově zřizuje a které bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu sjednanou v dohodě,
nebo na společensky účelné pracovní místo vytvořené uchazečem o zaměstnání za účelem
výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být poskytnut jako
a) návratný příspěvek,
b) příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, nebo
c) jiný účelově určený příspěvek.
(2) Příspěvek podle odstavce 1 se poskytuje do 30 kalendářních dnů ode
dne uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.
Příspěvek na zapracování
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program
ČÁST SEDMÁ
SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ
(K § 119a odst. 8 zákona)
§ 31a
(1) Informace o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče
o zaměstnání s agenturou práce poskytuje agentura práce krajské pobočce Úřadu práce
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Příspěvek na sdílené zprostředkování zaměstnání za každého uchazeče o
zaměstnání, kterému agentura práce zprostředkovává zaměstnání na základě dohody s
Úřadem práce, je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 119a
zákona.
(3) Příspěvek za umístění uchazeče o zaměstnání a jeho setrvání v pracovním
poměru po dobu nejméně 6 měsíců je splatný do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy agentura
práce oznámila tuto skutečnost krajské pobočce Úřadu práce.
(4) Příspěvky se poskytují bezhotovostně převodem na účet agentury práce.
Ministr:
Ing. Škromach v. r.
1) § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
2) § 69 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb.
3) § 104 zákoníku práce.
4) § 163 a 176 zákoníku práce.
5) § 5 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb.
6) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých
osobních překážek v práci.
7) § 39 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.
8) § 79 zákoníku práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb.
9) § 67 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb.
10) § 75 odst. 6 a § 76 odst. 6 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších
předpisů.
13) § 113 odst. 5 zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 382/2005 Sb.