370/2017 Sb., o platebním styku

Schválený: 11.10.2017

370/2017 Sb.

ZÁKON

ze dne 11. října 2017

o platebním styku

Změna: 5/2019 Sb.

Změna: 298/2021 Sb.

Změna: 353/2021 Sb.

Změna: 129/2022 Sb.

Změna: 85/2024 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie²⁾ a upravuje

a) činnost některých osob oprávněných poskytovat platební služby a vydávat elektronické peníze, včetně činnosti těchto osob v zahraničí,

b) účast v platebních systémech a vznik a provozování platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti podnikatelů, kteří poskytují platební služby (dále jen "poskytovatel"), a uživatelů platebních služeb (dále jen "uživatel"),

d) práva a povinnosti podnikatelů, kteří vydávají elektronické peníze (dále jen "vydavatel"), a držitelů elektronických peněz (dále jen "držitel"),

e) práva a povinnosti podnikatelů, kteří prostřednictvím internetových stránek srovnávají úplaty za služby spojené s platebním účtem uplatňované různými poskytovateli (dále jen "provozovatel srovnávacích stránek"),

f) používání jednotného označení služeb spojených s platebním účtem,

g) postup při změně platebního účtu,

h) přístup k platebnímu účtu.

§ 2

Vymezení některých pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) platební transakcí vložení peněžních prostředků na platební účet, výběr peněžních prostředků z platebního účtu nebo převod peněžních prostředků, je-li prováděna v rámci platební služby,

b) platebním účtem účet, který slouží k provádění platebních transakcí,

c) peněžními prostředky bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze,

d) platebním prostředkem zařízení nebo soubor postupů dohodnutých mezi poskytovatelem a uživatelem, které jsou vztaženy k osobě uživatele a kterými uživatel dává platební příkaz,

e) inkasem převod peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz příjemce na základě souhlasu, který plátce udělil příjemci, poskytovateli příjemce nebo svému poskytovateli,

f) úhradou převod peněžních prostředků z platebního účtu plátce na platební účet příjemce na základě platebního příkazu, který dává plátce přímo svému poskytovateli,

g) trvalým příkazem platební příkaz plátce k provádění převodů peněžních prostředků z platebního účtu plátce v předem určených dnech nebo v pravidelně se opakujících intervalech,

h) možností přečerpání výslovné ujednání smluvních stran o zpřístupnění peněžních prostředků, které přesahují aktuální zůstatek na platebním účtu spotřebitele,

i) překročením faktické zpřístupnění více peněžních prostředků, než je zůstatek na platebním účtu nebo než je smluvená možnost přečerpání,

j) službou spojenou s platebním účtem platební služba nebo jiná služba poskytnutá v souvislosti s otevřením nebo vedením platebního účtu, včetně překročení, možnosti přečerpání, vydávání nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 1 až 3 a platebních transakcí prováděných těmito nástroji,

k) službou nepřímého dání platebního příkazu služba spočívající v dání platebního příkazu k převodu peněžních prostředků z platebního účtu jménem plátce poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který pro plátce vede daný platební účet, je-li platební příkaz dán prostřednictvím internetu,

l) službou informování o platebním účtu služba spočívající ve sdělování informací o platebním účtu prostřednictvím internetu poskytovatelem rozdílným od poskytovatele, který vede daný platební účet.

(2) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) členským státem stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,

b) jiným členským státem členský stát jiný než Česká republika,

c) domovským členským státem členský stát, ve kterém se nachází sídlo poskytovatele nebo vydavatele; nemá-li poskytovatel nebo vydavatel sídlo, pak členský stát, ve kterém se nachází jeho skutečné sídlo,

d) hostitelským členským státem členský stát, který není domovským členským státem poskytovatele nebo vydavatele a ve kterém má poskytovatel nebo vydavatel pobočku, pověřeného zástupce nebo ve kterém jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce poskytuje služby,

e) kvalifikovanou účastí kvalifikovaná účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013³⁾,

f) úzkým propojením úzké propojení podle čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

g) vedoucí osobou

1. v případě právnické osoby člen jejího statutárního orgánu nebo jiná osoba, která jiným způsobem skutečně řídí její činnost, v případě platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti poskytování platebních služeb, a v případě instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jejich činnost v oblasti vydávání elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb; je-li členem statutárního orgánu jiná právnická osoba, rozumí se vedoucí osobou také fyzická osoba, která ji v tomto orgánu zastupuje,

2. v případě podnikající fyzické osoby osoba, která skutečně řídí její podnikání a v případě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu také osoba, která skutečně řídí jeho činnost v oblasti poskytování platebních služeb,

h) pobočkou

1. obchodní závod nebo jeho část v jiném než domovském členském státě; všechny obchodní závody nebo jejich části v tomto členském státě se považují za jednu pobočku,

2. provozovna v domovském členském státě, pokud není sídlem,

i) pověřeným zástupcem ten, kdo na základě smlouvy s poskytovatelem jedná při uzavírání smlouvy o platebních službách nebo při poskytování platebních služeb jménem poskytovatele, nebo ten, kdo na základě smlouvy s vydavatelem jedná při distribuci nebo zpětné výměně elektronických peněz jménem vydavatele; pověřeným zástupcem není zaměstnanec, prokurista ani člen statutárního orgánu poskytovatele nebo vydavatele,

j) skupinou seskupení složené z

1. osob vymezených v čl. 4, 5, 6 nebo 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014⁴⁾, které jsou vzájemně propojeny způsobem uvedeným v čl. 7, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 113 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,

2. ovládající osoby a jí ovládaných osob, nebo

3. osob, jejichž statutární, řídicí nebo dozorčí orgán je z většiny tvořen stejnými osobami jako statutární, řídicí nebo dozorčí orgán jiné osoby uvedené v bodě 2,

k) platebním systémem systém s jednotnými pravidly, který slouží k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí.

(3) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) plátcem uživatel, z jehož platebního účtu mají být odepsány peněžní prostředky k provedení platební transakce nebo který dává k dispozici peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) příjemcem uživatel, na jehož platební účet mají být podle platebního příkazu připsány peněžní prostředky nebo jemuž mají být podle platebního příkazu peněžní prostředky dány k dispozici,

c) platebním příkazem pokyn poskytovateli, jímž plátce nebo příjemce žádá o provedení platební transakce,

d) dnem valuty okamžik, ke kterému je platební transakce evidována pro potřeby výpočtu úroku z peněžních prostředků na platebním účtu,

e) referenčním směnným kurzem směnný kurz, který se použije jako základ pro přepočet měn a který pochází z veřejně přístupného zdroje nebo byl poskytovatelem zpřístupněn,

f) referenční úrokovou sazbou úroková sazba, která se použije jako základ pro výpočet úroku a která pochází z veřejně přístupného zdroje,

g) jedinečným identifikátorem kombinace písmen, číslic nebo symbolů, kterými se podle určení poskytovatele identifikuje uživatel nebo jeho účet při provádění platebních transakcí,

h) trvalým nosičem dat jakýkoli nástroj, který umožňuje uživateli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,

i) pracovním dnem den, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce; nejde-li o provádění platební transakce, den, který není sobotou, nedělí nebo svátkem,

j) provozní dobou část pracovního dne, kdy poskytovatel plátce nebo poskytovatel příjemce provádějící platební transakci obvykle vykonává činnosti potřebné pro provedení této platební transakce,

k) osobou oprávněně pobývající v členském státě

1. občan členského státu a jeho rodinný příslušník,

2. cizinec pobývající na území České republiky přechodně nebo trvale podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky,

3. cizinec, který na území České republiky požádal o udělení mezinárodní ochrany anebo kterému byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zákona upravujícího azyl,

4. cizinec pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího dočasnou ochranu cizinců,

5. osoba pobývající na území České republiky podle zákona upravujícího pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky,

6. osoba požívající na území České republiky výsad a imunit podle mezinárodního práva, nebo

7. osoba, která oprávněně pobývá na území jiného členského státu,

l) ověřením postup umožňující poskytovateli ověřit totožnost uživatele nebo oprávněné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

m) osobním bezpečnostním prvkem prvek, který poskytovatel poskytl uživateli za účelem ověření,

n) citlivým údajem o platbách údaj, který může být zneužit k podvodnému jednání v oblasti platebních služeb, s výjimkou jedinečného identifikátoru a jména majitele platebního účtu v případě poskytovatele služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu,

o) úvěrem jakákoli forma dočasně poskytnutých peněžních prostředků.

(4) Pro účely tohoto zákona se dále rozumí

a) zúčtováním

1. započtení peněžitých pohledávek, nebo

2. splnění vzájemných peněžitých dluhů převodem peněžních prostředků,

b) příkazem k zúčtování pokyn účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastníka či provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116, na jehož základě má být v souladu s pravidly platebního systému s neodvolatelností zúčtování (dále jen "pravidla systému") provedeno zúčtování,

c) zúčtovatelem ten, kdo vede pro účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h) nebo j) účet, na němž se provádí zúčtování,

d) clearingovou institucí ten, kdo provádí zúčtování započtením vzájemných pohledávek účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování uvedených v § 111 odst. 1 písm. a) až h), j) nebo k),

e) provozním dnem pravidly systému stanovená pravidelně se opakující doba, během níž platební systém s neodvolatelností zúčtování přijímá a provádí příkazy k zúčtování a další úkony s tímto zúčtováním související.

§ 3

Platební služba

(1) Platební službou je

a) služba umožňující vložení hotovosti na platební účet vedený poskytovatelem,

b) služba umožňující výběr hotovosti z platebního účtu vedeného poskytovatelem,

c) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel neposkytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

d) provedení převodu peněžních prostředků z platebního účtu, k němuž dává platební příkaz

1. plátce,

2. příjemce, nebo

3. plátce prostřednictvím příjemce,

jestliže poskytovatel poskytuje uživateli převáděné peněžní prostředky jako úvěr,

e) vydávání a správa platebních prostředků a, je-li uživatel příjemcem, předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí,

f) provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),

g) služba nepřímého dání platebního příkazu,

h) služba informování o platebním účtu.

(2) O provedení převodu peněžních prostředků se jedná i v případě bezhotovostního obchodu s cizí měnou, nejde-li o činnost, která je investiční službou podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu. Bezhotovostním obchodem s cizí měnou se pro účely tohoto zákona rozumí nákup nebo prodej peněžních prostředků v české nebo cizí měně za peněžní prostředky v jiné měně, jestliže jsou peněžní prostředky od uživatele přijaty nebo uživateli dány k dispozici bezhotovostně, s výjimkou směny měn podle § 254a a nákupu, ke kterému dal plátce platební příkaz prostřednictvím příjemce a u něhož jsou peněžní prostředky plátci vyplaceny v hotovosti.

(3) Platební službou není

a) přeprava, sběr, zpracování a doručení bankovek a mincí,

b) směnárenská činnost,

c) vydávání ani platba prováděná prostřednictvím

1. šeků, směnek nebo cestovních šeků,

2. papírových poukázek na zboží nebo služby,

3. poštovních poukazů podle zákona upravujícího poštovní služby,

4. prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,

5. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení stravování poskytovaného podle zákona upravujícího daně z příjmů jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,

6. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k zaplacení nepeněžitého plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a ve formě, která je podle zákona upravujícího daně z příjmů osvobozena od daně, je-li nepeněžité plnění poskytováno na základě smlouvy mezi dodavatelem a tím, kdo tyto prostředky vydal,

7. prostředků, kterými lze dát příkaz pouze k vnitrostátní platbě a které jsou určeny pouze k výplatě dávek podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi,

d) platba prováděná

1. mezi poskytovateli nebo jejich pověřenými zástupci na jejich vlastní účet,

2. v rámci podnikatelského seskupení bez účasti nebo zprostředkování osoby mimo toto podnikatelské seskupení,

3. v rámci platebního systému nebo systému pro vypořádání obchodů s cennými papíry mezi účastníky tohoto systému a poskytovateli nebo mezi účastníky tohoto systému navzájem,

4. v rámci správy cenných papírů,

5. v rámci správy cizího majetku podle zákona upravujícího výkon advokacie, zákona upravujícího činnost notářů nebo podle zákona upravujícího činnost soudních exekutorů,

6. osobou, která jedná jménem plátce, nebo příjemce při nákupu nebo prodeji zboží nebo poskytování nebo čerpání služeb, nebo osobou, která na účet plátce, nebo příjemce zprostředkovává takový nákup, prodej, poskytování nebo čerpání, a to jedná-li se o platbu vyplývající z tohoto nákupu, prodeje, poskytování nebo čerpání,

e) platba prováděná poskytovatelem služby elektronických komunikací nebo operátorem podle zákona o elektronických komunikacích, jestliže částka platby odpovídá nejvýše 50 eurům, celková částka plateb, ke kterým dal příkaz jeden koncový uživatel, provedených za 1 měsíc odpovídá nejvýše 300 eurům a

1. platba slouží k zaplacení za hlasové služby nebo zboží nebo služby, které jsou vytvořeny a dodány v digitální podobě, jejichž použití nebo spotřeba jsou omezeny na technické zařízení a jejichž součástí není použití nebo spotřeba fyzického zboží nebo služeb, nebo

2. platba je prováděna prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení za účelem zaplacení za vstupenky nebo jízdenky nebo za charitativním účelem,

f) vyplacení hotovosti

1. dodavatelem zboží nebo služby zákazníkovi při placení za zboží nebo službu nad rámec tohoto placení (cashback),

2. pomocí bankomatu osobou jednající jménem vydavatele platebního prostředku, jestliže tato osoba neposkytuje jiné platební služby,

g) služba poskytovatelů technických služeb, kteří podporují poskytování platebních služeb, aniž by peněžní prostředky, které jsou předmětem platby, přecházely do jejich držby, nejde-li o službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu.

§ 4

Elektronické peníze

(1) Elektronickými penězi je peněžní hodnota, která

a) představuje pohledávku vůči tomu, kdo ji vydal,

b) je uchovávána elektronicky,

c) je vydávána proti přijetí peněžních prostředků za účelem provádění platebních transakcí a

d) je přijímána jinou osobou než tím, kdo ji vydal.

(2) Elektronickými penězi není peněžní hodnota, která může být použita pouze k provedení platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. c) bodech 4 až 7 nebo v § 3 odst. 3 písm. e).

ČÁST DRUHÁ

OSOBY OPRÁVNĚNÉ POSKYTOVAT PLATEBNÍ SLUŽBY A VYDÁVAT ELEKTRONICKÉ PENÍZE

HLAVA I

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 5

Oprávnění poskytovat platební služby

Poskytovat platební služby jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

h) zahraniční platební instituce za podmínek stanovených tímto zákonem,

i) poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

j) správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,

k) zahraniční správci informací o platebním účtu za podmínek stanovených tímto zákonem,

l) držitel poštovní licence, jehož poštovní licence výslovně obsahuje službu dodání peněžní částky poštovním poukazem,

m) Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.

§ 6

Oprávnění vydávat elektronické peníze

Vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze tyto osoby:

a) banky za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

b) zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank,

c) spořitelní a úvěrní družstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních družstev,

d) instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

e) zahraniční instituce elektronických peněz za podmínek stanovených tímto zákonem,

f) vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu za podmínek stanovených tímto zákonem,

g) Česká národní banka za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost a postavení České národní banky.

HLAVA II

PLATEBNÍ INSTITUCE

Díl 1

Základní ustanovení

§ 7

Platební instituce je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti platební instituce, které jí udělila Česká národní banka.

§ 8

(1) Platební instituce je na základě uděleného povolení k činnosti platební instituce oprávněna

a) poskytovat platební služby, na něž se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,

b) provádět činnosti související s poskytováním platebních služeb podle písmene a), včetně poskytování úvěrů, a

c) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. b), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti platební instituce,

b) kapitál platební instituce je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi platební institucí a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.

(3) Platební instituce nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce.

Díl 2

Povolení k činnosti platební instituce

Udělení povolení k činnosti platební instituce

§ 9

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti platební instituce žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,

d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti platební instituce vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb,

g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu platební instituce ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce,

k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností platební instituce,

l) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb,

m) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

n) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice platební služby za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce. Pro platební instituci se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 32 až 40 nepoužijí.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti platební instituce, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

§ 10

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce Česká národní banka uvede platební služby, na něž se povolení k činnosti vztahuje.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti platební instituce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 11

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti platební instituce

§ 12

Povolení k činnosti platební instituce zaniká dnem

a) zrušení platební instituce,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila platební instituci povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti platební instituce.

§ 13

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti platební instituce požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za platební instituci.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 14

Rozšíření povolení k činnosti platební instituce

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 9 odst. 1 písm. c) až m) a § 10 a 11 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti platební instituce

§ 15

Počáteční kapitál

(1) Počáteční kapitál platební instituce musí činit alespoň částku odpovídající

a) 20 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce pouze na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f),

b) 50 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g), nebo

c) 125 000 eur, vztahuje-li se povolení k činnosti platební instituce na některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e).

(2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

§ 16

Kapitál

(1) Platební instituce průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši počátečního kapitálu stanovené v § 15.

(2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na platební služby podle § 3 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) nebo f), zároveň s plněním povinnosti podle odstavce 1 průběžně udržuje kapitál alespoň ve výši odpovídající kapitálovému požadavku ke krytí rizik (dále jen "kapitálová přiměřenost").

(3) Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti platební instituce určí přístup, který bude platební instituce uvedená v odstavci 2 uplatňovat při výpočtu kapitálové přiměřenosti a který je vhodný z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vzhledem k poměrům platební instituce. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.

(4) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému platební instituce rozhodnout, že platební instituce uvedená v odstavci 2 je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 2.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu platební instituce, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které platební instituce může při výpočtu kapitálové přiměřenosti uplatňovat.

§ 17

Pojištění a zajištění

(1) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

(2) Platební instituce, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti platební instituce napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být platební instituce vystavena,

b) jiné činnosti platební instituce,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění,

d) objem platebních transakcí, ke kterým je dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím platební instituce, a

e) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

§ 18

Kvalifikovaná účast na platební instituci a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na platební instituci,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na platební instituci,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na platební instituci tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající platební instituci, nebo

f) přestat ovládat platební instituci.

(2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím platební instituce. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

(3) Řízení o vyslovení nesouhlasu lze zahájit do 60 pracovních dnů ode dne, kdy České národní bance oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) došlo nebo kdy se Česká národní banka dozvěděla, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

(4) Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení platební instituce, tuto skutečnost jim sdělí.

(5) Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na platební instituci v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

(6) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Řídicí a kontrolní systém

§ 19

(1) Platební instituce vykonává činnosti podle § 8 řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 8 platební instituce uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 20

(1) Řídicí a kontrolní systém platební instituce zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů platební instituce a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování platební instituce k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností platební instituce a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti platební instituce a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

i) kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací a při zohlednění jejich charakteru, zahrnující kontrolní a bezpečnostní opatření pro zabezpečení a prověření prostředků pro přenos informací, minimalizaci rizika poškození dat a neautorizovaného přístupu a zabránění úniku informací za účelem zachování důvěrnosti dat v každém okamžiku,

j) vyřizování stížností a reklamací,

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování platební instituce na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,

l) systém výběru pověřených zástupců zajišťující plnění požadavků podle § 25 odst. 1 písm. a) a b),

m) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím platební instituce poskytuje platební služby, a

n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností platební instituce v jeho celku i částech.

(3) Platební instituce ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce.

Ochrana peněžních prostředků určených pro platební transakce

§ 21

Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, se nepovažují za vklad přijatý platební institucí podle zákona upravujícího činnost bank ani za elektronické peníze.

§ 22

(1) Peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků platební instituce a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je platební instituce obdržela, uloženy na samostatném účtu platební instituce u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je platební instituce příjemci nebo v rámci provedení platební transakce jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch platební instituce uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v případě, že platební instituce není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku platební instituce.

(3) Uzavřít pojistnou smlouvu podle odstavce 2 jako pojistitel může pouze pojišťovna nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo nebo zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako platební instituce.

(5) Aktivy s nízkým rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 odst. 1 tabulky č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržely rizikovou váhu do výše 50 %, a

b) cenné papíry vydané standardním fondem, který investuje výhradně do cenných papírů podle písmene a).

§ 23

Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je platební instituce povinna chránit podle § 22 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

§ 24

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku platební instituce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem platební instituci je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území platební instituce podniká nebo podnikala, výzvu uživatelům, kteří platební instituci svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o ně přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, které byly platební instituci svěřeny k provedení platební transakce, uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence platební instituce.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 22 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 22 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 22 odst. 2 k plnému uspokojení všech uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto uživatelů poměrně.

(6) V rozsahu, v němž právo na vydání peněžních prostředků podle odstavce 1 nebylo uspokojeno postupem podle odstavců 2 až 5, se příslušná pohledávka považuje za včas a řádně přihlášenou podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 25

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

a) vnitřní kontrolní mechanismy pověřeného zástupce jsou vhodné z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,

b) pověřený zástupce, který je fyzickou osobou, a vedoucí osoby pověřeného zástupce jsou důvěryhodné, odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování platebních služeb a

c) pověřený zástupce je u příslušné platební instituce zapsán v seznamu platebních institucí.

(2) Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

Zápis pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí

§ 26

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 27 podaného platební institucí zapíše pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude platební instituce prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

§ 27

(1) Platební instituce může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 25 odst. 1 písm. a) a b).

(2) Oznámení pověřeného zástupce může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 28

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 27.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může platební instituce podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 29

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(1) Platební instituce, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb může platební instituce svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému platební instituce, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností platební instituce nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení platební instituce na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností platební instituce stanovených tímto zákonem.

(4) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 30

Informační povinnost

(1) Platební instituce poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, výsledcích svého hospodaření, plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím poskytuje platební služby.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací.

§ 31

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Platební instituce uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností platební instituce podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce platební instituce a ten, jehož povolení k činnosti platební instituce zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti platební instituce a zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 32

(1) Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému platební instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

(2) Česká národní banka udělí platební instituci souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

(3) Ustanovení § 8 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

§ 33

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné platební instituce do seznamu platebních institucí. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje platební instituci.

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu platebních institucí Česká národní banka uvede, které platební služby je platební instituce oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 34

(1) Platební instituce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

§ 35

Podá-li platební instituce žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, použijí se § 32 až 34, 36 a 37 obdobně.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§ 36

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí došla žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.

(4) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavců 1 až 3 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹⁰⁾.

§ 37

Platební instituce oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat platební služby v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

Výkon činnosti platební instituce v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 38

(1) Platební instituce, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 8 v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 39

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 38 došlo, jméno platební instituce, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá ho o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, který stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹⁰⁾.

§ 40

Výkon činnosti zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 8, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce u příslušné zahraniční platební instituce zapsáni do seznamu zahraničních platebních institucí vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(2) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční platební instituce se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 8 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční platební instituce.

HLAVA III

SPRÁVCE INFORMACÍ O PLATEBNÍM ÚČTU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 41

Správce informací o platebním účtu je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu na základě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, které mu udělila Česká národní banka.

Díl 2

Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

Udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

§ 42

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu žadateli,

a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

b) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

c) v jehož prospěch je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

d) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

e) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

f) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

g) jehož vedoucí osoby v oblasti poskytování služby informování o platebním účtu jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného poskytování služby informování o platebním účtu,

h) u něhož nenastala skutečnost, která zakládá překážku provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání, a

i) který, je-li fyzickou osobou, splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, poskytovat v České republice službu informování o platebním účtu za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice. Pro správce informací o platebním účtu se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 50 až 52 nepoužijí.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

§ 43

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 44

(1) Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 45

Zánik povolení k činnosti správce informací o platebním účtu

Povolení k činnosti správce informací o platebním účtu zaniká dnem

a) smrti nebo zrušení správce informací o platebním účtu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku správce informací o platebním účtu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila správci informací o platebním účtu povolení k činnosti platební instituce nebo povolení k činnosti instituce elektronických peněz, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti správce informací o platebním účtu.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti správce informací o platebním účtu

§ 46

(1) Správce informací o platebním účtu zajistí, aby byla v jeho prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti správce informací o platebním účtu napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavce 1 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být správce informací o platebním účtu vystaven,

b) jiné činnosti správce informací o platebním účtu,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění a

d) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

§ 47

(1) Správce informací o platebním účtu vykonává správu informací o platebním účtu řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu správy informací o platebním účtu správce informací o platebním účtu uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 48

(1) Řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů správce informací o platebním účtu a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování správce informací o platebním účtu k rizikům, kterým je nebo může být vystaven, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností správce informací o platebním účtu a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti správce informací o platebním účtu a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

j) vyřizování stížností a reklamací a

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování správce informací o platebním účtu na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem jeho činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služby informování o platebním účtu.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností správce informací o platebním účtu v jeho celku i částech.

(3) Správce informací o platebním účtu ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém správce informací o platebním účtu.

§ 49

(1) Pro správce informací o platebním účtu se § 30 a 31 použijí obdobně.

(2) Správce informací o platebním účtu nesmí poskytovat jinou platební službu než službu informování o platebním účtu.

Díl 4

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 50

(1) Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému správce informací o platebním účtu uvedené v § 48 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

(2) Česká národní banka udělí správci informací o platebním účtu souhlas k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

§ 51

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušného správce informací o platebním účtu do seznamu správců informací o platebním účtu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu správců informací o platebním účtu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje správce informací o platebním účtu.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 52

(1) Správce informací o platebním účtu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§ 53

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo a další údaje obsažené v žádosti a požádá tento orgán o stanovisko.

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.

§ 54

Správce informací o platebním účtu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ho Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování služby informování o platebním účtu v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

Výkon činnosti správce informací o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 55

(1) Správce informací o platebním účtu, který hodlá poskytovat službu informování o platebním účtu v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

§ 56

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 55 odst. 1 došlo, jméno správce informací o platebním účtu, jeho sídlo, další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

§ 57

Výkon činnosti zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě může v České republice poskytovat službu informování o platebním účtu, je-li k poskytování této služby oprávněn na základě povolení, které mu bylo uděleno orgánem dohledu jeho domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, jestliže jsou tato pobočka nebo tento pověřený zástupce zapsáni u příslušného zahraničního správce informací o platebním účtu do seznamu zahraničních správců informací o platebním účtu vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(2) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu se sídlem v jiném členském státě poskytovat službu informování o platebním účtu v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraničního správce informací o platebním účtu.

HLAVA IV

POSKYTOVATEL PLATEBNÍCH SLUŽEB MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 58

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu udělila Česká národní banka. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které se netýkají elektronických peněz a které za posledních 12 měsíců v České republice provedli vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a ostatní poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

(3) Poskytuje-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 2 z jeho obchodního plánu.

Díl 2

Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 59

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli,

a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

b) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 58 odst. 2,

c) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik,

e) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

f) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(3) Má-li se povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d).

§ 60

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele. V zápisu do seznamu Česká národní banka uvede, které platební služby je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn poskytovat.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 61

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

Zánik povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 62

Povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniká dnem

a) smrti nebo zrušení poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele platebních služeb malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli platebních služeb malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

§ 63

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 8. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných uživatelem poskytovateli platebních služeb malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za poskytovatele platebních služeb malého rozsahu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 64

Rozšíření povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na něž se vztahuje povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a c), § 60 a 61 obdobně. Podá-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 59 odst. 1 písm. b) a odst. 3 písm. a) a b), § 60 a 61 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

§ 65

(1) Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu se použijí § 21 až 24, 30 a 31 obdobně. Pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

§ 65a

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.

HLAVA V

INSTITUCE ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 66

Instituce elektronických peněz je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, které jí udělila Česká národní banka.

§ 67

(1) Instituce elektronických peněz je na základě uděleného povolení k činnosti instituce elektronických peněz oprávněna

a) vydávat elektronické peníze,

b) poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz,

c) poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

d) provádět činnosti související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až c), včetně poskytování úvěrů, a

e) provozovat platební systém s výjimkou platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Poskytnutí úvěru je činností povolenou podle odstavce 1 písm. d), jestliže

a) souvisí s poskytnutím platební služby uvedené v § 3 odst. 1 písm. d) nebo e) a na tuto platební službu se vztahuje povolení k činnosti instituce elektronických peněz,

b) kapitál instituce elektronických peněz je přiměřený celkové částce poskytnutých úvěrů a

c) úvěr má být podle smlouvy uzavřené mezi institucí elektronických peněz a úvěrovaným splacen nejpozději do 1 roku; to neplatí, je-li úvěr poskytnut v České republice.

(3) Instituce elektronických peněz nesmí poskytnout úvěr z peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

Díl 2

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 68

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti instituce elektronických peněz žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši stanovené tímto zákonem,

d) v jehož prospěch, má-li se povolení k činnosti instituce elektronických peněz vztahovat na službu nepřímého dání platebního příkazu nebo na službu informování o platebním účtu, je uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění v souladu s tímto zákonem,

e) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

f) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

g) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

h) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu uživatelé svěřili k provedení platební transakce,

i) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než ve vydávání elektronických peněz a v poskytování platebních služeb nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu instituce elektronických peněz ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

j) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz,

k) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností instituce elektronických peněz,

l) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb,

m) jehož vedoucí osoby v oblasti vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného vydávání elektronických peněz a poskytování platebních služeb a

n) který bude provozovat v České republice alespoň část svého podnikání týkajícího se poskytování platebních služeb.

(2) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem ve státě, který není členským státem, vydávat v České republice elektronické peníze za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice a jestliže právní řád státu, v němž má žadatel sídlo, nebrání účinné ochraně peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly žadateli svěřeny k provedení platební transakce. Pro instituci elektronických peněz se sídlem ve státě, který není členským státem, se § 91 až 98 nepoužijí.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti instituce elektronických peněz, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

§ 69

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) V rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz Česká národní banka uvede platební služby, které se netýkají elektronických peněz, na něž se povolení k činnosti vztahuje.

(4) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 70

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

Zánik povolení k činnosti instituce elektronických peněz

§ 71

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniká dnem

a) zrušení instituce elektronických peněz,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila instituci elektronických peněz povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti instituce elektronických peněz.

§ 72

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz nesmí ten, jehož povolení zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti instituce elektronických peněz požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za instituci elektronických peněz.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 73

Rozšíření povolení k činnosti instituce elektronických peněz

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti, použijí se § 68 odst. 1 písm. d) až k) a m), § 69 a 70 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti instituce elektronických peněz

§ 74

Kapitál

(1) Počáteční kapitál instituce elektronických peněz musí činit alespoň částku odpovídající 350 000 eur.

(2) Počátečním kapitálem podle odstavce 1 se rozumí součet položek vymezených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.

(3) Instituce elektronických peněz průběžně udržuje kapitálovou přiměřenost. Kapitál instituce elektronických peněz zároveň nesmí klesnout pod výši počátečního kapitálu stanovenou v odstavci 1.

(4) Česká národní banka v rozhodnutí o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz určí přístup, který bude instituce elektronických peněz uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, a který je vhodný z hlediska řádného poskytování těchto platebních služeb nebo vzhledem k poměrům instituce elektronických peněz. Určený přístup může Česká národní banka později změnit, jestliže se změní okolnosti nebo podmínky, za nichž byl přístup určen.

(5) Česká národní banka může na základě vyhodnocení řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz rozhodnout, že instituce elektronických peněz je povinna průběžně udržovat kapitálovou přiměřenost ve výši až o 20 % vyšší, nebo až o 20 % nižší, než je stanoveno v odstavci 3 větě první.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví pravidla pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz, jakož i pravidla pro výpočet kapitálové přiměřenosti, včetně jednotlivých přístupů, které instituce elektronických peněz může uplatňovat při výpočtu kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz.

§ 75

Pojištění a zajištění

(1) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu nepřímého dání platebního příkazu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

(2) Instituce elektronických peněz, jejíž povolení k činnosti se vztahuje na službu informování o platebním účtu, zajistí, aby byla v její prospěch uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají uživatelé nebo poskytovatelé, kteří vedou platební účet, právo na plnění vyplývající z povinnosti instituce elektronických peněz napravit neoprávněné získání nebo užití informací o platebním účtu.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví minimální limit pojistného plnění z pojištění a minimální výši srovnatelného zajištění podle odstavců 1 a 2 s ohledem na

a) rizika, kterým je nebo může být instituce elektronických peněz vystavena,

b) jiné činnosti instituce elektronických peněz,

c) vlastnosti srovnatelného zajištění,

d) objem platebních transakcí, ke kterým má být dán platební příkaz nepřímo prostřednictvím instituce elektronických peněz, a

e) počet uživatelů služby informování o platebním účtu.

§ 76

Kvalifikovaná účast na instituci elektronických peněz a její ovládnutí

(1) Osoba nebo osoby jednající ve shodě oznámí předem České národní bance svůj záměr

a) nabýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

b) pozbýt kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz,

c) zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že dosáhne nebo překročí 20 %, 30 % nebo 50 %,

d) snížit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz tak, že klesne pod 50 %, 30 % nebo 20 %,

e) stát se osobou ovládající instituci elektronických peněz, nebo

f) přestat ovládat instituci elektronických peněz.

(2) Nejsou-li osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, vysloví Česká národní banka nesouhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti nebo s ovládnutím instituce elektronických peněz. To platí obdobně i v případě, že oznámení nebylo v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) učiněno.

(4) Shledá-li Česká národní banka před uplynutím lhůty k zahájení řízení o vyslovení nesouhlasu, že osoba nebo osoby jednající ve shodě, které učinily oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e), jsou důvěryhodné nebo způsobilé z hlediska potřeby zajistit řádné a obezřetné vedení instituce elektronických peněz, tuto skutečnost jim sdělí.

(5) Vysloví-li Česká národní banka nesouhlas podle odstavce 2, osoba, která učinila oznámení podle odstavce 1 písm. a), c) nebo e) nebo která oznámení v rozporu s odstavcem 1 písm. a), c) nebo e) neučinila, nesmí vykonávat hlasovací práva spojená s účastí na instituci elektronických peněz v rozsahu, v němž byla účast nabyta nebo zvýšena.

Řídicí a kontrolní systém

§ 77

(1) Instituce elektronických peněz vykonává činnosti podle § 67 řádně a obezřetně.

(2) K zajištění řádného a obezřetného výkonu činností podle § 67 instituce elektronických peněz uplatňuje řídicí a kontrolní systém.

§ 78

(1) Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz zahrnuje

a) strategické a operativní řízení,

b) organizační uspořádání, včetně vnitřních předpisů, které jej upravují, s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností, včetně činností orgánů instituce elektronických peněz a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí; v rámci organizačního uspořádání se současně vymezí funkce, jejichž výkon je vzájemně neslučitelný,

c) systém řízení rizik, který vždy zahrnuje

1. přistupování instituce elektronických peněz k rizikům, kterým je nebo může být vystavena, včetně rizik vyplývajících z vnitřního nebo vnějšího prostředí a rizika likvidity, a

2. rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování, ohlašování a omezování rizik, včetně přijímání opatření vedoucích k omezení výskytu nebo dopadů výskytu rizik,

d) systém vnitřní kontroly, který vždy zahrnuje

1. kontrolu podřízených pracovníků nadřízenými pracovníky,

2. průběžnou kontrolu dodržování právních povinností instituce elektronických peněz a

3. vnitřní audit zajišťující nezávislou a objektivní vnitřní kontrolu výkonu činnosti instituce elektronických peněz a předkládání jasných doporučení k zajištění nápravy takto zjištěných nedostatků příslušné úrovni řízení,

e) řádné administrativní a účetní postupy,

f) systém vnitřní a vnější komunikace,

g) sledování, vyhodnocování a aktualizaci vnitřních předpisů,

h) řízení střetů zájmů při výkonu činnosti, včetně jejich zjišťování a zamezování,

j) vyřizování stížností a reklamací,

k) zajišťování plynulého výkonu činnosti a trvalého fungování instituce elektronických peněz na finančním trhu v souladu s předmětem a plánem její činnosti, zahrnující opatření a postupy zajišťující řádné a plynulé poskytování služeb,

l) systém výběru pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, zajišťující plnění požadavků podle § 84 odst. 2 písm. a) a b),

m) kontrolu činnosti pověřených zástupců, jejichž prostřednictvím instituce elektronických peněz poskytuje platební služby, a

n) pravidla pro vedení evidence peněžních prostředků, které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce.

(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností instituce elektronických peněz v jeho celku i částech.

(3) Instituce elektronických peněz ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu odpovídající nápravu.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz.

Ochrana peněžních prostředků

§ 79

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, nejsou vkladem podle zákona upravujícího činnost bank.

(2) Instituce elektronických peněz vydá elektronické peníze neprodleně poté, co přijala peněžní prostředky, proti jejichž přijetí mají být elektronické peníze vydány.

§ 80

(1) Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, musí být

a) evidovány odděleně od vlastních peněžních prostředků instituce elektronických peněz a od peněžních prostředků jiných osob s výjimkou ostatních peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, a

b) po uplynutí pracovního dne následujícího po dni, kdy je instituce elektronických peněz obdržela, uloženy na samostatném účtu instituce elektronických peněz u banky, spořitelního a úvěrního družstva, zahraniční banky se sídlem v členském státě nebo zahraniční banky se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, nebo musí být investovány do likvidních aktiv s nízkým rizikem, nepředá-li je instituce elektronických peněz příjemci nebo v rámci provedení platební transakce jinému poskytovateli.

(2) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže je ve prospěch instituce elektronických peněz uzavřena pojistná smlouva nebo poskytnuto srovnatelné zajištění, na jejichž základě mají držitelé a uživatelé právo na plnění ve výši odpovídající právu na vydání peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, v případě, že instituce elektronických peněz není schopna toto právo uspokojit sama, zejména v případě vydání rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz.

(4) Poskytnout srovnatelné zajištění podle odstavce 2 může pouze banka, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banka nebo zahraniční osoba s obdobným předmětem podnikání se sídlem v jiném členském státě nebo se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, jestliže tyto osoby nejsou členy stejné skupiny jako instituce elektronických peněz.

§ 81

(1) Z důvodů zvláštního zřetele hodných může Česká národní banka opatřením obecné povahy dočasně zakázat institucím elektronických peněz investovat peněžní prostředky podle § 80 odst. 1 písm. b), proti kterým byly vydány elektronické peníze, do aktiv podle § 22 odst. 5, jejichž druh tímto opatřením současně vymezí. Přitom Česká národní banka přihlédne k bezpečnosti, splatnosti a hodnotě těchto aktiv.

(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Česká národní banka uveřejní opatření obecné povahy na svých internetových stránkách. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, není-li určen pozdější okamžik nabytí účinnosti. Uveřejnění na úřední desce se nevyžaduje.

§ 82

(1) Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je instituce elektronických peněz povinna chránit podle § 80 takovou část těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období.

(2) Přijímá-li instituce elektronických peněz od držitele peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, formou přijetí platebního prostředku, platí, že peněžní prostředky byly přijaty v okamžiku, kdy byl platebním prostředkem dán platební příkaz. V takovém případě chrání instituce elektronických peněz tyto peněžní prostředky podle § 80 teprve poté, co byly připsány na její platební účet nebo jí dány k dispozici, nejpozději však po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne vydání elektronických peněz.

§ 83

(1) Nabylo-li právní moci rozhodnutí o úpadku instituce elektronických peněz, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům. Nelze-li spolehlivě určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem instituci elektronických peněz je určena pro platební transakce, je zvláštní insolvenční správce povinen vydat peněžní prostředky, které byly instituci elektronických peněz svěřeny a mohly být použity k provedení platební transakce.

(2) Zvláštní insolvenční správce zveřejní do 15 dnů ode dne svého ustanovení alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území instituce elektronických peněz podniká nebo podnikala, výzvu držitelům, kterým instituce elektronických peněz vydala elektronické peníze, a uživatelům, kteří instituci elektronických peněz svěřili peněžní prostředky k provedení platební transakce, aby se o peněžní prostředky přihlásili, včetně lhůt a poučení o následcích jejich marného uplynutí.

(3) Zvláštní insolvenční správce vydá do 7 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které byly instituci elektronických peněz svěřeny k provedení platební transakce, držitelům a uživatelům, kteří se o tyto peněžní prostředky přihlásili do

a) 3 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a doložili své právo na jejich vydání, nebo

b) 6 měsíců ode dne zveřejnění podle odstavce 2 a jejichž právo na jejich vydání vyplývá z evidence instituce elektronických peněz.

(4) Zvláštní insolvenční správce zpeněží aktiva uvedená v § 80 odst. 1 písm. b). Pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 vyplácí povinná osoba zvláštnímu insolvenčnímu správci.

(5) Nepostačují-li peněžní prostředky uvedené v § 80 odst. 1, výtěžek zpeněžených aktiv podle odstavce 4 a pojistné plnění nebo plnění ze zajištění podle § 80 odst. 2 k plnému uspokojení všech držitelů a uživatelů uvedených v odstavci 3, uspokojí se práva těchto držitelů a uživatelů poměrně.

(7) Byl-li konkurs zrušen proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující, postupuje likvidátor podle odstavců 4 a 5 obdobně.

§ 84

Vydávání a distribuce elektronických peněz a poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu instituce elektronických peněz.

(2) Instituce elektronických peněz může poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

c) pověřený zástupce je u příslušné instituce elektronických peněz zapsán v seznamu institucí elektronických peněz.

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce obdobně.

§ 85

Zápis pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz

(1) Česká národní banka na základě oznámení podle § 86 podaného institucí elektronických peněz zapíše pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz, jestliže

a) údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osob uvedených v oznámení a

b) v oznámení jsou uvedeny platební služby, které bude instituce elektronických peněz prostřednictvím pověřeného zástupce poskytovat.

(2) Česká národní banka zapíše pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení.

(3) O zápisu pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz; části druhá a třetí správního řádu se nepoužijí.

§ 86

(1) Instituce elektronických peněz může oznámit pouze takového pověřeného zástupce, který splňuje podmínky podle § 84 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Oznámení pověřeného zástupce může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost pověřeného zástupce.

(4) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 87

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v oznámení podle § 86.

(2) Oznámení podle odstavce 1 může instituce elektronických peněz podat pouze prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.

(3) Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 88

Výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

(2) Výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb může instituce elektronických peněz svěřit jiné osobě jen tehdy, nedojde-li tím k podstatnému zhoršení fungování řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz, podstatnému snížení možnosti České národní banky vykonávat dohled nad činností instituce elektronických peněz nebo přenesení odpovědnosti osob vykonávajících obchodní vedení instituce elektronických peněz na jiné osoby.

(3) Významnou provozní činností podle odstavce 2 je provozní činnost, jejíž neprovedení nebo nesprávné provedení by podstatně narušilo soustavné plnění povinností instituce elektronických peněz stanovených tímto zákonem.

§ 89

Informační povinnost

(1) Instituce elektronických peněz poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření, o plnění podmínek výkonu své činnosti a informace o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím distribuuje elektronické peníze v jiném členském státě nebo poskytuje platební služby.

(2) Instituce elektronických peněz informuje Českou národní banku s dostatečným předstihem o každé podstatné změně opatření týkajících se ochrany peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 1.

§ 90

Uchovávání dokumentů a záznamů

(1) Instituce elektronických peněz uchovává dokumenty a záznamy, které se týkají plnění povinností instituce elektronických peněz podle této hlavy, alespoň po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. Povinnost uchovávat dokumenty podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 má i právní nástupce instituce elektronických peněz a ten, jehož povolení k činnosti instituce elektronických peněz zaniklo.

Díl 4

Výkon činnosti instituce elektronických peněz a zahraniční instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě

Výkon činnosti instituce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 91

(1) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, jestliže

a) obchodní plán týkající se pobočky, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty a

b) součásti řídicího a kontrolního systému instituce elektronických peněz uvedené v § 78 odst. 1 písm. b) až d) jsou vhodné z hlediska řádného poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuce elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky.

(2) Česká národní banka udělí instituci elektronických peněz souhlas k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže

(3) Ustanovení § 67 se použije pro poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce obdobně.

§ 92

(1) Žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení souhlasu k výkonu činností v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce. K žádosti se připojí doklady prokazující splnění těchto podmínek.

(2) Rozhodnutí o žádosti podle odstavce 1 Česká národní banka vydá do 3 měsíců ode dne zahájení řízení.

(3) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše pobočku nebo pověřeného zástupce u příslušné instituce elektronických peněz do seznamu institucí elektronických peněz. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz. O zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje instituci elektronických peněz.

(4) V zápisu pobočky nebo pověřeného zástupce do seznamu institucí elektronických peněz Česká národní banka uvede, které platební služby je instituce elektronických peněz oprávněna prostřednictvím této pobočky nebo tohoto pověřeného zástupce v hostitelském členském státě poskytovat a zda se souhlas vztahuje i na vydávání anebo distribuci elektronických peněz.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 93

(1) Instituce elektronických peněz oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce nebo v jejích přílohách, na jejichž základě byl souhlas udělen.

§ 93a

Podá-li instituce elektronických peněz žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, na které se vztahuje souhlas k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky¨nebo pověřeného zástupce, nebo o rozšíření souhlasu na vydávání anebo distribuci elektronických peněz, použijí se § 91 až 93, 94 a 95 obdobně.

Informování orgánu dohledu hostitelského členského státu

§ 94

(1) Česká národní banka do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo žádost o udělení souhlasu k distribuci elektronických peněz nebo poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce došla, sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v žádosti, a požádá ho o stanovisko.

(2) Česká národní banka informuje orgán dohledu hostitelského členského státu o výsledku nebo o zastavení řízení o žádosti o udělení souhlasu podle odstavce 1. Rozhodne-li Česká národní banka v rozporu se stanoviskem orgánu dohledu hostitelského členského státu, sdělí tomuto orgánu důvody svého rozhodnutí.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů podle odstavce 1, sdělí to orgánu dohledu hostitelského členského státu.

§ 95

Instituce elektronických peněz oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu ode dne, kdy ji Česká národní banka informovala o udělení souhlasu k poskytování platebních služeb nebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, den, kdy hodlá začít vykonávat uvedené činnosti v hostitelském členském státě. Česká národní banka o tomto dni informuje orgán dohledu hostitelského členského státu.

Výkon činnosti instituce elektronických peněz jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce

§ 96

(1) Instituce elektronických peněz, která hodlá vykonávat činnosti uvedené v § 67 nebo distribuovat elektronické peníze v hostitelském členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, oznámí tuto skutečnost České národní bance.

§ 97

(1) Česká národní banka sdělí orgánu dohledu hostitelského členského státu do 1 měsíce ode dne, kdy jí oznámení podle § 96 odst. 1 došlo, jméno instituce elektronických peněz, její sídlo a další údaje obsažené v oznámení, požádá tento orgán o stanovisko a k tomuto stanovisku přihlédne.

(2) Česká národní banka poskytuje informace podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 28 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹⁰⁾.

§ 98

Výkon činnosti zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě v České republice

(1) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice vykonávat činnosti uvedené v § 67, k jejichž výkonu je oprávněna na základě povolení, které jí bylo uděleno orgánem dohledu jejího domovského členského státu. Tyto činnosti může vykonávat prostřednictvím pobočky, jestliže je tato pobočka zapsána do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(2) Zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě může v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce vykonávat činnosti uvedené v odstavci 1, s výjimkou vydávání elektronických peněz, nebo distribuovat elektronické peníze, jestliže je tento pověřený zástupce zapsán do seznamu zahraničních institucí elektronických peněz vedeného orgánem dohledu domovského členského státu.

(3) Je-li Česká národní banka informována orgánem dohledu domovského členského státu o úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě vykonávat činnosti uvedené v § 67 v České republice, sdělí Česká národní banka do 1 měsíce tomuto orgánu své stanovisko k úmyslu zahraniční instituce elektronických peněz.

HLAVA VI

VYDAVATEL ELEKTRONICKÝCH PENĚZ MALÉHO ROZSAHU

Díl 1

Základní ustanovení

§ 99

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je právnická osoba, která je oprávněna vydávat elektronické peníze na základě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, které jí udělila Česká národní banka. Ustanovení § 67 se použije obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby, které se týkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže průměr jím vydaných elektronických peněz v oběhu v České republice nepřekročí částku odpovídající 5 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do této částky i elektronické peníze, které vydali ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá odhadu na základě údajů z předchozích období. Vydává-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu elektronické peníze kratší dobu než 6 měsíců, vychází se při určení průměru jím vydaných elektronických peněz v oběhu z jeho obchodního plánu.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby, které se netýkají elektronických peněz, pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí, které se netýkají elektronických peněz, v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřekročí částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které za posledních 12 měsíců v České republice provedli poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a ostatní vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

(4) Poskytuje-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu platební služby, které se netýkají elektronických peněz, kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 3 z jeho obchodního plánu.

(5) Průměrem elektronických peněz v oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí aritmetický průměr výše závazků vydavatele vyplývajících z elektronických peněz na konci kalendářního dne za posledních 6 kalendářních měsíců.

Díl 2

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 100

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli,

a) který je právnickou osobou,

b) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice,

c) jehož obchodní plán je podložen reálnými ekonomickými propočty a je v souladu s podmínkami stanovenými v § 99 odst. 2 a 3,

d) který má zaveden systém řízení bezpečnostních a provozních rizik,

e) který zabezpečuje ochranu peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze nebo které mu byly svěřeny k provedení platební transakce,

f) který má zaveden systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření k naplnění povinností stanovených zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a

g) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(3) Má-li se povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu vztahovat na poskytování spotřebitelského úvěru, udělí Česká národní banka povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu žadateli, který

a) je evropskou společností, akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo má právní formu obdobnou akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,

b) má počáteční kapitál, jehož původ je průhledný a nezávadný, alespoň ve výši 20 000 000 Kč a

c) splňuje podmínky stanovené v odstavci 1.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle odstavce 1 písm. d).

§ 101

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 102

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

(2) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady prokazující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 103

Povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniká dnem

a) zrušení vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku vydavatele elektronických peněz malého rozsahu,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila vydavateli elektronických peněz malého rozsahu povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

§ 104

(1) Ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu nesmí ten, jehož povolení k činnosti zaniklo, vykonávat činnosti uvedené v § 67. Peněžní prostředky, které mu byly svěřeny k provedení platební transakce, musí být vydány uživatelům. Peněžní prostředky, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, musí být vydány držitelům. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem nebo uživatelem vydavateli elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, musí být držiteli nebo uživateli vrácena taková část peněžních prostředků, o kterou do 1 roku ode dne zániku povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu požádá.

(2) Do dne splnění dluhů vůči držitelům a uživatelům se ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, pro účely ochrany peněžních prostředků a dohledu i nadále považuje za vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(3) Odstavce 1 a 2 se nepoužijí pro činnosti, které je ten, jehož povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu zaniklo, oprávněn nadále vykonávat na základě jiného oprávnění.

§ 105

Rozšíření povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření rozsahu platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz a na něž se vztahuje povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a e), § 101 a 102 obdobně. Podá-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu žádost o rozšíření povolení k činnosti o poskytování spotřebitelského úvěru, použijí se § 100 odst. 1 písm. c) a odst. 3 písm. a) a b), § 101 a 102 obdobně.

Díl 3

Některé podmínky výkonu činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

§ 106

(1) Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu se použijí § 79 až 83, 89 a 90 obdobně. Pro vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, jehož povolení k činnosti se vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru, se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího spotřebitelský úvěr o kapitálu nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí uživateli poskytovat úroky nebo jiné výhody závislé na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce.

(3) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí vydávat elektronické peníze prostřednictvím osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem; to neplatí pro zaměstnance ani prokuristu vydavatele elektronických peněz malého rozsahu.

(4) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nesmí poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu ani službu informování o platebním účtu.

§ 106a

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1.

ČÁST TŘETÍ

PLATEBNÍ SYSTÉMY

HLAVA I

PŘÍSTUP K PLATEBNÍM SYSTÉMŮM

§ 107

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí bránit právnickým osobám oprávněným poskytovat platební služby v přístupu k platebnímu systému tím, že přístup těchto osob váže na splnění požadavků, které

a) jsou diskriminační nebo nepřiměřené, nebo

b) omezují přístup těchto osob k platebnímu systému více, než je nezbytně nutné pro zabezpečení proti specifickým rizikům a pro ochranu finanční a provozní stability platebního systému.

(2) Provozovatel nebo účastník platebního systému nesmí poskytovatelům, uživatelům ani jiným platebním systémům, jejich provozovatelům ani účastníkům ukládat

a) omezení týkající se jejich účasti v jiných platebních systémech,

b) požadavky, které diskriminují některé účastníky platebního systému, nebo

c) omezení založená na rozlišování mezi kategoriemi osob oprávněných poskytovat platební služby podle § 5.

§ 108

Podmínky přístupu k platebním systémům uvedené v § 107 se nepoužijí pro

a) platební systém s neodvolatelností zúčtování a

b) platební systém, jehož účastníky jsou pouze poskytovatelé, kteří jsou členy téže skupiny.

§ 109

(1) Uzavřel-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím tohoto systému s osobou oprávněnou poskytovat platební služby, která není účastníkem daného systému, uzavře za stejných podmínek takovou smlouvu i s jinou osobou oprávněnou poskytovat platební služby. Podmínky uzavření smlouvy musí být objektivní a přiměřené povaze platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Odmítne-li účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování uzavřít s osobou oprávněnou poskytovat platební služby smlouvu podle odstavce 1, sdělí jí důvody tohoto odmítnutí. Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování nesdělí osobě oprávněné poskytovat platební služby důvody odmítnutí, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

HLAVA II

PLATEBNÍ SYSTÉM S NEODVOLATELNOSTÍ ZÚČTOVÁNÍ

Díl 1

Základní ustanovení

§ 110

(1) Platební systém s neodvolatelností zúčtování je systém,

a) který má alespoň 3 účastníky uvedené v § 111 odst. 1 písm. a) až h),

b) který provádí zúčtování na základě stanovených pravidel,

c) jehož účastníci, z nichž alespoň jeden má sídlo a skutečné sídlo v České republice, se dohodnou, že závazky mezi nimi se při provádění zúčtování řídí českým právem a

d) jehož existenci Česká národní banka oznámila Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy)⁵⁾ (dále jen "Evropský orgán pro cenné papíry a trhy") podle § 126 odst. 1 nebo 3.

(2) Zahraničním platebním systémem s neodvolatelností zúčtování je platební systém, jehož existenci oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy orgán dohledu jiného členského státu podle předpisu Evropské unie upravujícího neodvolatelnost zúčtování v platebních systémech¹⁾.

(3) Platební systém s neodvolatelností zúčtování a účast v tomto systému se zakládají smlouvou.

§ 111

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Účastníkem platebního systému s neodvolatelností zúčtování může být pouze

a) banka,

b) zahraniční banka,

c) spořitelní a úvěrní družstvo,

d) obchodník s cennými papíry,

e) zahraniční osoba oprávněná poskytovat hlavní investiční služby,

f) právnická osoba veřejného práva nebo právnická osoba, za jejíž veškeré závazky ručí osoba veřejného práva,

g) Česká národní banka, zahraniční centrální banka nebo Evropská centrální banka,

h) právnická osoba se zvláštním postavením, která je uvedena v čl. 2 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU⁶⁾,

i) provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

j) ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012¹⁶⁾,

k) zúčtovatel,

l) clearingová instituce,

m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,

n) ten, kdo vykonává obdobnou činnost jako některá z osob uvedených v písmenech i) až l) ve vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání, v zahraničním platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v zahraničním vypořádacím systému s neodvolatelností vypořádání.

(2) Činnost ústřední protistrany, zúčtovatele nebo clearingové instituce může být vykonávána i několika účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 2

Provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Pravidla systému

§ 112

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanoví pravidla systému.

(2) Pravidla systému upravují alespoň

a) jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) podmínky účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování, které musí být transparentní a musí obsahovat objektivní kritéria pro přístup k platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování,

c) práva a povinnosti účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování vyplývající z jejich účasti v tomto systému,

d) způsob a podmínky zajištění závazků vyplývajících z účasti v platebním systému s neodvolatelností zúčtování,

e) způsob a podmínky zúčtování včetně stanovení postupu při opravě chyb vzniklých během zúčtování,

f) náležitosti příkazu k zúčtování, způsob a podmínky jeho zadávání do platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

g) údaje, které účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování k plnění jeho povinností, a způsob jejich poskytování,

h) opatření, která může provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uplatnit vůči účastníkovi platebního systému s neodvolatelností zúčtování, a postup při jejich uplatňování,

i) časový harmonogram provádění zúčtování, včetně rozvrhu jednotlivých fází, v nichž zúčtování probíhá,

j) vymezení provozního dne,

k) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za přijatý platebním systémem s neodvolatelností zúčtování,

l) okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování zadaný do platebního systému s neodvolatelností zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a technické podmínky pro zabezpečení jeho neodvolatelnosti,

m) měnu, v níž se zúčtování provádí, a

n) pravidla přístupu k rizikům, která zahrnují alespoň

1. rizika, kterým platební systém s neodvolatelností zúčtování je nebo může být vystaven, včetně systémového rizika, operačního rizika, rizika likvidity a úvěrového rizika,

2. postupy rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik a

3. postupy přijímání opatření vedoucích k omezení rizik včetně stanovení vhodných podmínek pro účast v platebním systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 113

(1) Provozovatel a účastníci platebního systému s neodvolatelností zúčtování dodržují pravidla systému.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování uveřejňuje pravidla systému na svých internetových stránkách. V sídle a v provozovnách provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování do nich může každý nahlížet.

§ 114

Změna pravidel systému

(1) Změna pravidel systému nabývá účinnosti okamžikem uveřejnění, nestanoví-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování pozdější okamžik účinnosti. Změnu pravidel systému nelze uveřejnit, dokud Česká národní banka k této změně neudělí souhlas.

(2) Účastníkem řízení o udělení souhlasu ke změně pravidel systému je pouze provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Nevydá-li Česká národní banka rozhodnutí o žádosti o udělení souhlasu ke změně pravidel systému do 1 měsíce ode dne, kdy jí žádost došla, platí, že souhlas byl udělen.

§ 115

Neodvolatelnost příkazu k zúčtování

(1) Od okamžiku stanoveného v pravidlech systému nelze příkaz k zúčtování jednostranně odvolat.

(2) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiný zásah orgánu veřejné moci směřující k zastavení nebo omezení zúčtování, k vyloučení nebo omezení použití peněžních prostředků na účtu, na němž se provádí zúčtování, nebo k vyloučení nebo omezení uplatnění práva na uspokojení ze zajištění nemají vliv na

a) platnost, účinnost či vymahatelnost příkazu k zúčtování, jestliže byl tento příkaz přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu,

b) možnost použít peněžní prostředky na účtu účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, na němž se provádí zúčtování, ke splnění závazků, které mu vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116, jestliže peněžní prostředky jsou takto použity během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

c) platnost, účinnost či vymahatelnost práva na uspokojení ze zajištění poskytnuté účastníkovi nebo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo systému propojeného podle § 116.

(3) K vyloučení účinků rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci podle odstavce 2 písm. a) dojde i v případě, že byl příkaz k zúčtování přijat platebním systémem s neodvolatelností zúčtování po vydání tohoto rozhodnutí nebo po provedení tohoto zásahu, jestliže

a) zúčtování je provedeno během provozního dne, v jehož průběhu došlo k vydání tohoto rozhodnutí nebo k provedení tohoto zásahu, a

b) provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebylo k okamžiku, kdy se příkaz k zúčtování stal neodvolatelným podle odstavce 1, vydání tohoto rozhodnutí nebo provedení tohoto zásahu oznámeno ani mu nebylo ani nemělo být jinak známo; skutečnost, že rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, sama o sobě neznamená, že toto rozhodnutí bylo provozovateli platebního systému s neodvolatelností zúčtování známo nebo mu mělo být známo.

(4) Rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí anebo jiný zásah orgánu veřejné moci podle odstavce 2 nemá zpětné účinky na práva a povinnosti, které vznikly v platebním systému s neodvolatelností zúčtování nebo v systému propojeném podle § 116 před vydáním tohoto rozhodnutí nebo před provedením tohoto zásahu.

§ 116

Propojení systémů

(1) Uzavře-li provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování smlouvu o propojení systémů s jiným provozovatelem platebního systému s neodvolatelností zúčtování, vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání, zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo zahraničního vypořádacího systému s neodvolatelností vypořádání umožňující vzájemné provádění příkazů k zúčtování, nezakládá se tím nový platební systém s neodvolatelností zúčtování.

(2) Je-li to možné, provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování zajistí, aby pravidla systému a pravidla systému propojeného podle odstavce 1 byla koordinována, pokud jde o okamžik, ke kterému se příkaz k zúčtování považuje za jednostranně neodvolatelný, a okamžik, ke kterému se takový příkaz považuje za přijatý systémem. Nedohodnou-li se strany ve smlouvě podle odstavce 1 jinak, použijí se pravidla propojených systémů, pokud jde o tyto okamžiky, nezávisle na sobě.

Díl 3

Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 117

Základní ustanovení

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je právnická osoba, která je oprávněna provozovat tento platební systém na základě povolení k jeho provozování, které jí udělila Česká národní banka.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování je povinen provozovat tento platební systém s odbornou péčí.

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 118

(1) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování žadateli,

a) který je akciovou společností nebo společností s ručením omezeným,

b) který má sídlo a skutečné sídlo v České republice,

c) který má počáteční kapitál alespoň ve výši odpovídající částce 730 000 eur,

d) jehož obchodní plán, včetně předpokládaného rozpočtu na první 3 účetní období, je podložen reálnými ekonomickými propočty,

e) jehož věcné, technické, personální a organizační předpoklady jsou vhodné z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

f) jehož případné podnikání spočívající v jiné činnosti než v provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nepředstavuje podstatnou hrozbu pro finanční stabilitu tohoto provozovatele a ani nemůže bránit účinnému výkonu dohledu nad činností tohoto provozovatele,

g) na němž mají kvalifikovanou účast pouze osoby, které jsou důvěryhodné a způsobilé zajistit řádné a obezřetné vedení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

h) jehož úzké propojení s jinou osobou nebrání účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování; při úzkém propojení s osobou, která se řídí právním řádem státu, který není členským státem, nesmí tento právní řád ani způsob jeho uplatňování bránit účinnému výkonu dohledu nad činností provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

i) jehož vedoucí osoby jsou důvěryhodné,

j) jehož vedoucí osoby v oblasti provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování jsou odborně způsobilé a mají dostatečné zkušenosti z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a

k) který stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(2) Česká národní banka udělí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování i žadateli, který

a) je právnickou osobou,

b) má sídlo a skutečné sídlo v jiném členském státě,

c) je oprávněn provozovat systém obdobný platebnímu systému s neodvolatelností zúčtování, v němž se závazky mezi účastníky systému při provádění zúčtování řídí právem jiného členského státu, a

d) stanovil pravidla systému, která jsou vhodná z hlediska řádného a obezřetného provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování a z hlediska systémového rizika.

(3) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku. Nevznikne-li právnická osoba do 6 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nabylo právní moci, hledí se na toto povolení, jako by nebylo uděleno.

(4) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(5) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 119

(1) Rozhodnutí o žádosti o povolení k provozování platebního systému Česká národní banka vydá do 6 měsíců ode dne zahájení řízení.

(2) V rozhodnutí o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování Česká národní banka schválí pravidla systému.

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k provozování uděleno.

(4) Oznámení podle odstavce 3 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, včetně příloh obsahujících doklady osvědčující skutečnosti v oznámení obsažené, jeho formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

Zánik povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 120

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniká dnem

a) zrušení provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování, nebo

c) odnětí povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

§ 121

Ten, jehož povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování zaniklo, to bez zbytečného odkladu oznámí účastníkům tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do dokončení zúčtování na základě příkazů k zúčtování přijatých přede dnem zániku povolení se i nadále považuje za provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

Díl 4

Informační povinnosti provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

§ 122

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o

a) jménu účastníků platebního systému s neodvolatelností zúčtování, o jejich sídle, o jejich identifikačním čísle osoby, bylo-li přiděleno, a o změně těchto údajů a v případě fyzických osob o datu a místě jejich narození a

b) návrhu rozhodnutí o jeho zrušení s likvidací nebo bez likvidace anebo o změně jeho předmětu podnikání; stejně informuje o přijetí takového rozhodnutí příslušným orgánem provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

(2) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu informuje provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování o údajích v rozsahu odstavce 1 písm. a).

(3) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování neprodleně informuje účastníky platebního systému s neodvolatelností zúčtování a provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování propojeného podle § 116 o oznámení podle § 126 odst. 5.

(4) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování poskytuje České národní bance informace o své finanční situaci, o výsledcích svého hospodaření a o plnění podmínek výkonu své činnosti.

(5) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 4.

§ 123

Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o platebním systému s neodvolatelností zúčtování, jehož se účastní, a o jeho pravidlech.

§ 124

Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice,

a) na žádost informuje toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, o tomto systému a o jeho pravidlech a

b) bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku o své účasti v tomto systému, o členském státě, který existenci tohoto systému oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, o adrese svého sídla a o změně těchto skutečností.

Díl 5

Oznamovací povinnosti

§ 125

Oznamovací povinnost provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Dozví-li se provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, o rozhodnutí či jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, vyrozumí o této skutečnosti bez zbytečného odkladu Českou národní banku; to neplatí, je-li rozhodnutí vydáno nebo zásah proveden podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.

§ 126

Oznamovací povinnosti České národní banky

(1) Česká národní banka oznámí bez zbytečného odkladu Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy existenci platebního systému s neodvolatelností zúčtování, jehož provozovateli udělila povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování. V oznámení Česká národní banka uvede provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Dojde-li ke změnám uvedeným v tomto oznámení, informuje o tom Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro cenné papíry a trhy.

(2) Zaniklo-li povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování, Česká národní banka oznámí Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy zánik tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování bez zbytečného odkladu poté, co bylo dokončeno zúčtování na základě příkazů přijatých přede dnem zániku povolení.

(3) Česká národní banka může oznámit Evropské komisi existenci platebního systému, který provozuje podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky, jestliže tento systém splňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a) až c). V oznámení Česká národní banka uvede, že je provozovatelem tohoto systému. Pro tento systém a pro Českou národní banku při výkonu činnosti jeho provozovatele se § 114 odst. 1 věta druhá, § 114 odst. 2, § 118, 119, § 122 odst. 1 a odst. 4 nepoužijí. Česká národní banka oznámení podle věty první bez zbytečného odkladu odvolá, jestliže systém přestane splňovat podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c).

(4) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2, které se týká účastníka zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, oznámí to neprodleně Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy, Evropské radě pro systémová rizika a orgánu dohledu členského státu, který existenci tohoto systému oznámil Evropské komisi.

(5) Obdrží-li Česká národní banka oznámení o rozhodnutí nebo jiném zásahu orgánu veřejné moci podle § 115 odst. 2 nebo obdobné oznámení od orgánu jiného členského státu, které se týká účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování, oznámí to neprodleně provozovateli tohoto platebního systému s neodvolatelností zúčtování.

ČÁST ČTVRTÁ

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB A VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

HLAVA I

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI POSKYTOVÁNÍ PLATEBNÍCH SLUŽEB

Díl 1

Základní ustanovení

§ 127

Smlouva o platebních službách

Smlouvou o platebních službách se poskytovatel zavazuje uživateli alespoň

a) provádět pro něho platební transakce ve smlouvě jednotlivě neurčené (dále jen "rámcová smlouva"),

b) provést pro něho jednotlivou platební transakci neupravenou rámcovou smlouvou (dále jen "smlouva o jednorázové platební transakci"),

c) poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu, nebo

d) poskytovat službu informování o platebním účtu.

§ 128

(1) Poskytovatel a uživatel se nemohou dohodou odchýlit od ustanovení této hlavy v neprospěch uživatele, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e) a § 145 písm. a) se nepoužijí.

(3) Poskytují-li poskytovatel plátce i poskytovatel příjemce platební službu v členském státě a platební transakce je prováděna v měně, která není měnou členského státu, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 173 a 177.

(4) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, § 130 odst. 2, § 132 odst. 2 písm. b), § 135 písm. e), § 139 písm. f) a § 145 písm. a) se nepoužijí.

(5) Poskytuje-li platební službu v členském státě pouze poskytovatel plátce, anebo pouze poskytovatel příjemce, mohou se poskytovatel a uživatel dohodou odchýlit od § 169, 176, 177, § 184 odst. 1 až 4 a § 185.

(6) Poskytovatel a uživatel, který není spotřebitelem, se mohou dohodou odchýlit od § 130 odst. 1, § 132 až 155, 160, 176, 182 až 185 a § 187 odst. 1 a od lhůt uvedených v § 188 odst. 1 a 2.

§ 129

(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 165 písm. b), § 166 odst. 1 písm. c) až e) a § 182, jestliže platební prostředek pro drobné platby nelze zablokovat.

(2) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodou odchýlit od § 181, § 187 odst. 1 a od maximální částky stanovené v § 182 odst. 1 písm. a) pro případ anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále pro případ, kdy platební prostředek pro drobné platby svou povahou neumožňuje poskytovateli prokázat, zda platební transakce byla autorizována.

(3) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodou odchýlit od § 152 odst. 1, lhůt uvedených v § 169 až 173 a, je-li nepřijetí platebního příkazu uživateli zjevné, rovněž od § 159 odst. 2.

(4) Poskytovatel a uživatel se v případě platebních prostředků pro drobné platby mohou dohodnout, že plátce nemůže odvolat platební příkaz poté, co jej plátce předal příjemci.

(5) Platebním prostředkem pro drobné platby se pro účely tohoto zákona rozumí platební prostředek,

a) kterým lze podle rámcové smlouvy dát příkaz k

1. platební transakci v částce odpovídající nejvýše 30 eurům,

2. vnitrostátní platební transakci v částce odpovídající nejvýše 60 eurům, nebo

3. platební transakci, která se týká elektronických peněz, v částce odpovídající nejvýše 500 eurům, nebo

b) který má podle rámcové smlouvy výdajový limit nebo uchovává peněžní prostředky v částce odpovídající nejvýše

1. 150 eurům,

2. 300 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k vnitrostátní platební transakci, nebo

3. 500 eurům, jestliže lze tímto platebním prostředkem podle rámcové smlouvy dát příkaz pouze k platební transakci, která se týká elektronických peněz.

§ 130

(1) S výjimkou úplaty za platební službu náleží poskytovateli úplata za splnění jeho povinnosti podle této hlavy pouze tehdy, jestliže to tento zákon výslovně stanoví a jestliže je dohodnutá úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

(2) Plátce platí úplatu poskytovateli plátce a příjemce platí úplatu poskytovateli příjemce.

(3) Poskytovatel nesmí příjemci bránit v tom, aby požadoval od plátce úplatu za použití platebního prostředku, nabízel mu za jeho použití slevu nebo jinak naváděl plátce k použití určitého platebního prostředku.

(4) Uživatel a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za doplňující nebo častější informace uvedené v § 142 až 147 a v § 151 poskytované na žádost uživatele.

§ 131

Poskytnutí a zpřístupnění informace

(1) Poskytovatel splní povinnost poskytnout informaci uživateli, jestliže sdělí uživateli informaci zachycenou na trvalém nosiči dat a informuje uživatele o existenci a dostupnosti tohoto sdělení, jestliže sdělení bylo učiněno prostřednictvím komunikačního prostředku, který uživatelé běžně nepoužívají pro komunikaci s třetími osobami.

(2) Poskytovatel splní povinnost zpřístupnit informaci uživateli, jestliže mu umožní informaci vyhledat způsobem, který není pro uživatele nepřiměřeně zatěžující.

(3) Poskytovatel uživateli poskytne nebo zpřístupní informaci podle odstavců 1 a 2 určitě a srozumitelně v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.

(4) Při posuzování, zda poskytovatel uživateli informaci podle této hlavy poskytl nebo zpřístupnil, nese důkazní břemeno poskytovatel.

Díl 2

Informační povinnosti

Oddíl 1

Informační povinnosti poskytovatele před uzavřením smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace před uzavřením smlouvy o jednorázové platební transakci

§ 132

(1) Poskytovatel zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o jednorázové platební transakci, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty.

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce,

b) maximální lhůta pro provedení platební služby,

c) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o skutečném nebo referenčním směnném kurzu, který má být při platební transakci použit, a

e) další informace podle § 134 až 139, připadá-li to v úvahu vzhledem k obsahu smlouvy o jednorázové platební transakci.

(3) Učinil-li uživatel návrh na uzavření smlouvy o jednorázové platební transakci před tím, než mu byly zpřístupněny informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal.

(4) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

(5) Byla-li smlouva o jednorázové platební transakci uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po provedení platební transakce.

Pododdíl 2

Informace poskytované před uzavřením rámcové smlouvy

§ 133

(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán rámcovou smlouvou, informace uvedené v § 134 až 139.

(2) Učinil-li uživatel návrh na uzavření rámcové smlouvy před tím, než mu byly poskytnuty informace podle odstavce 1, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy poskytovatel návrh přijal.

(3) Byla-li rámcová smlouva uzavřena na žádost uživatele pomocí prostředku komunikace na dálku, který poskytovateli neumožňuje splnit povinnost stanovenou v odstavci 1, splní poskytovatel tuto povinnost ihned po uzavření rámcové smlouvy.

§ 134

Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytovateli:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) údaj o tom, zda je poskytovatel zapsán v seznamu poskytovatelů, jeho registrační číslo nebo jiný údaj umožňující identifikaci poskytovatele v takovém seznamu a

e) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele v oblasti poskytovaní platebních služeb.

§ 135

Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě:

a) popis platební služby,

b) údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce,

c) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 157,

d) údaj o okamžiku přijetí platebního příkazu podle § 158 a o okamžiku blízko konce provozní doby podle § 158 odst. 3, byl-li dohodnut,

e) maximální lhůta pro poskytnutí platební služby,

f) údaj o omezení celkové částky platebních transakcí provedených za použití platebního prostředku za určité období podle § 163, bylo-li dohodnuto, a

g) informace o právu spotřebitele týkajícím se umísťování několika značek na karetní platební prostředky podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751²⁾, jestliže poskytovatel takovou službu nabízí.

§ 136

(1) Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o poskytované platební službě a vedení platebního účtu:

a) údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

b) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úrokových sazbách a směnných kurzech, které mají být použity, nebo v případě použití referenční úrokové sazby či referenčního směnného kurzu údaj o způsobu výpočtu úroku nebo přepočtu měn a příslušný den a index, a

c) údaj o tom, že poskytovatel je oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit dohodu stran o úrokových sazbách a směnných kurzech podle § 152 odst. 5, bylo-li to dohodnuto, a další údaje s tím související.

(2) Je-li platební služba poskytována v členském státě pouze poskytovatelem plátce, anebo pouze poskytovatelem příjemce, informace podle odstavce 1 písm. a) se poskytne vzhledem k části platební transakce, která je uskutečněna v členském státě.

§ 137

Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o způsobu komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem:

a) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

b) údaj o způsobu a lhůtách poskytování nebo zpřístupňování informací,

c) údaj o jazyce, v němž má být rámcová smlouva uzavřena, a o jazyce, v němž bude během jejího trvání probíhat komunikace mezi uživatelem a poskytovatelem,

d) údaje o způsobu, jímž poskytovatel informuje uživatele v případě podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku, a

e) informace o právu uživatele získat na žádost informace a smluvní podmínky rámcové smlouvy podle § 144.

§ 138

Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o rámcové smlouvě:

a) informace o tom, že návrh poskytovatele na změnu závazku z rámcové smlouvy se považuje za přijatý za podmínek uvedených v § 152 odst. 3, bylo-li to dohodnuto,

b) údaj o době trvání závazku z rámcové smlouvy,

c) informace o právu uživatele vypovědět závazek z rámcové smlouvy a o podmínkách a následcích výpovědi,

d) informace o právním řádu, kterým se řídí rámcová smlouva, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

e) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

§ 139

Uživateli musí být v souladu s § 133 odst. 1 poskytnuty tyto informace o povinnostech a o odpovědnosti poskytovatele a uživatele:

a) má-li být podle rámcové smlouvy vydán uživateli platební prostředek,

1. popis opatření, která musí uživatel přijmout na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a informace o způsobu, jímž má uživatel oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku,

2. podmínky, za nichž může poskytovatel zablokovat platební prostředek, bylo-li to dohodnuto,

b) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

c) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

d) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

e) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

f) informace o podmínkách vrácení částky autorizované platební transakce podle § 176 a

g) informace o podmínkách, za nichž je poskytovatel příjemce oprávněn provést opravné zúčtování podle zákona upravujícího činnost bank nebo podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev.

Pododdíl 3

Informace před uzavřením smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu nebo služby informování o platebním účtu

§ 140

(1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu, informace uvedené v odstavci 2; na žádost uživatele mu musí být tyto informace poskytnuty.

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny nebo poskytnuty tyto informace:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) název a sídlo orgánu dohledu nad činností poskytovatele služby nepřímého dání platebního příkazu,

e) popis služby nepřímého dání platebního příkazu,

f) forma a postup při udělení souhlasu s provedením platební transakce a odvolání takového souhlasu podle § 157,

g) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

h) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

i) informace o podmínkách, za nichž nese plátce ztrátu vzniklou z neautorizované platební transakce, včetně informací o částce, do jejíž výše tuto ztrátu nese,

j) informace o způsobu a lhůtě pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce poskytovateli,

k) informace o odpovědnosti poskytovatele za neautorizovanou platební transakci,

l) informace o odpovědnosti poskytovatele za nesprávné provedení platební transakce,

m) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

n) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

§ 141

(1) Poskytovatel služby informování o platebním účtu zpřístupní uživateli s dostatečným předstihem před tím, než je uživatel vázán smlouvou o poskytnutí služby informování o platebním účtu, informace uvedené v odstavci 2.

(2) Uživateli musí být v souladu s odstavcem 1 zpřístupněny tyto informace:

a) jméno poskytovatele,

b) sídlo poskytovatele, popřípadě jiné adresy, včetně adresy elektronické, které mají význam pro komunikaci uživatele s poskytovatelem,

c) adresa pověřeného zástupce nebo pobočky poskytovatele, je-li platební služba poskytována jejich prostřednictvím,

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby informování o platebním účtu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

e) popis služby informování o platebním účtu,

f) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o prostředcích komunikace mezi stranami a o technických požadavcích na vybavení uživatele k této komunikaci,

g) informace o právním řádu, kterým se řídí smlouva o poskytnutí služby informování o platebním účtu, a o pravomoci nebo příslušnosti soudů, jsou-li tyto skutečnosti určeny dohodou stran, a

h) informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem a o možnosti uživatele podat stížnost orgánu dohledu.

Oddíl 2

Informační povinnosti poskytovatele během trvání závazku ze smlouvy o platebních službách

Pododdíl 1

Informace během trvání závazku ze smlouvy o jednorázové platební transakci

§ 142

Informace plátci po přijetí platebního příkazu

(1) Poskytovatel plátce poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po přijetí platebního příkazu k platební transakci neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce nebo odkaz na něj, je-li tento směnný kurz odlišný od kurzu uvedeného v § 132 odst. 2 písm. d), a částku platební transakce po této směně měn, a

e) datum přijetí platebního příkazu.

(2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace uvedené v odstavci 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

§ 143

Informace příjemci po provedení platební transakce

(1) Poskytovatel příjemce poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po provedení platební transakce neupravené rámcovou smlouvou tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž jsou peněžní prostředky dány k dispozici příjemci,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn a

e) den valuty částky připsané na platební účet.

(2) Je-li platební příkaz k jednorázové platební transakci předán platebním prostředkem upraveným rámcovou smlouvou, není poskytovatel povinen poskytnout ani zpřístupnit uživateli informace podle odstavce 1, jestliže mu byly nebo budou poskytnuty nebo zpřístupněny na základě uvedené rámcové smlouvy.

Pododdíl 2

Informace během trvání závazku z rámcové smlouvy

§ 144

Informace o obsahu rámcové smlouvy

Poskytovatel je povinen během trvání závazku z rámcové smlouvy poskytnout uživateli na jeho žádost obsah rámcové smlouvy a další informace uvedené v § 134 až 139.

§ 145

Informace plátci před provedením platební transakce

Před provedením platební transakce, která je upravena rámcovou smlouvou a k níž dává platební příkaz plátce, poskytne poskytovatel plátci na jeho žádost informace o

a) maximální lhůtě pro provedení platební transakce a

b) úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

§ 146

Informace plátci o platební transakci

(1) Poskytovatel plátce poskytne plátci bez zbytečného odkladu po odepsání částky platební transakce upravené rámcovou smlouvou z platebního účtu plátce nebo po obdržení platebního příkazu, jestliže se platební transakce neprovádí z platebního účtu plátce, tyto informace:

a) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla odepsána z platebního účtu plátce, nebo v měně použité v platebním příkazu,

c) údaj o úplatě, kterou je plátce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem plátce a částku platební transakce po této směně měn a

e) den valuty částky odepsané z platebního účtu plátce nebo datum přijetí platebního příkazu.

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace podle odstavce 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány plátci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby plátce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

§ 147

Informace příjemci o platební transakci

(1) Poskytovatel příjemce poskytne příjemci, bez zbytečného odkladu po provedení platební transakce upravené rámcovou smlouvou, tyto informace:

a) údaj umožňující příjemci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

b) částku platební transakce v měně, v níž byla částka připsána na platební účet příjemce,

c) údaj o úplatě, kterou je příjemce povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek,

d) tam, kde to připadá v úvahu, směnný kurz použitý poskytovatelem příjemce a částku platební transakce před touto směnou měn a

e) den valuty částky připsané na platební účet příjemce.

(2) Strany se mohou dohodnout, že informace uvedené v odstavci 1 budou poskytovány nebo zpřístupňovány příjemci v pravidelných intervalech, které nesmějí být delší než 1 měsíc, dohodnutým způsobem tak, aby příjemce mohl tyto informace ukládat a kopírovat v nezměněném stavu.

§ 148

zrušen

§ 149

Informace o trvalých příkazech a inkasech

Poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost informace o jeho stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu, které uživatel sdělil při jejich udělení.

Pododdíl 3

Informace během trvání závazku ze smlouvy o poskytnutí služby nepřímého dání platebního příkazu

§ 150

(1) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní plátci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účet,

a) informaci o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce,

b) údaj umožňující plátci identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o příjemci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí,

c) částku platební transakce a

d) tam, kde to připadá v úvahu, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, a skládá-li se úplata z více samostatných položek, i rozpis těchto položek.

(2) Dohodne-li se na tom poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu a příjemce, poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu poskytne nebo zpřístupní příjemci ihned po obdržení informace o přijetí platebního příkazu poskytovatelem plátce, který plátci vede platební účet, údaj umožňující identifikovat platební transakci, a připadá-li to v úvahu, také údaje o plátci a další údaje předané v souvislosti s platební transakcí.

(3) Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu zpřístupní poskytovateli plátce údaj umožňující identifikovat platební transakci.

Oddíl 3

Informační povinnosti v případě platebních prostředků pro drobné platby

§ 151

(1) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 133 až 139 a 145 nepoužijí; v takovém případě poskytovatel

a) poskytne uživateli údaje o platební službě, včetně informací o způsobu používání platebního prostředku, o odpovědnosti poskytovatele a uživatele, o úplatě, kterou je uživatel povinen platit poskytovateli, a další podstatné informace, které jsou nezbytné pro informované rozhodnutí uživatele, a

b) zpřístupní uživateli informace uvedené v § 134 až 139.

(2) V případě platebních prostředků pro drobné platby se § 146 a 147 nepoužijí, jestliže to bylo dohodnuto. V takovém případě poskytovatel poskytne nebo zpřístupní údaj umožňující uživateli identifikovat platební transakci, částku platební transakce, údaj o úplatě, kterou je uživatel povinen zaplatit poskytovateli za provedení platební transakce. V případě několika platebních transakcí téhož druhu ve prospěch téhož příjemce mohou být poskytnuty nebo zpřístupněny pouze údaje o celkové částce a celkové úplatě za tyto platební transakce.

(3) Odstavec 2 věty druhá a třetí se nepoužijí v případě anonymního použití platebního prostředku pro drobné platby a dále tehdy, jestliže poskytnutí informací není technicky možné. V takovém případě však poskytovatel umožní uživateli ověřit výši peněžních prostředků, s nimiž lze celkově provést platební transakce na základě platebního příkazu daného platebním prostředkem.

Díl 3

Změna a výpověď závazku z rámcové smlouvy

§ 152

Změna závazku z rámcové smlouvy

(1) Navrhuje-li poskytovatel uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy, musí tak učinit na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3 nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má podle návrhu změna závazku z rámcové smlouvy nabýt účinnosti. V případě platebních prostředků pro drobné platby se poskytovatel a uživatel mohou v rámcové smlouvě dohodnout, že poskytovatel není povinen navrhnout uživateli změnu závazku z rámcové smlouvy na trvalém nosiči dat způsobem uvedeným v § 131 odst. 3.

(2) Nejedná-li se o změnu závazku z rámcové smlouvy, musí poskytovatel uživateli oznámit změnu informací uvedených v § 133 až 139 způsobem a ve lhůtě stanovené v odstavci 1. Odstavec 1 věta druhá se použije obdobně.

(3) Bylo-li to dohodnuto, platí, že uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přijal, jestliže

a) poskytovatel navrhl změnu závazku z rámcové smlouvy nejpozději 2 měsíce přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti,

b) uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, neodmítl,

c) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy uživatele o tomto důsledku informoval a

d) poskytovatel v návrhu na změnu závazku z rámcové smlouvy informoval uživatele o jeho právu vypovědět závazek z rámcové smlouvy podle odstavce 4.

(4) Odmítne-li uživatel návrh na změnu závazku z rámcové smlouvy v případě uvedeném v odstavci 3, má právo závazek z rámcové smlouvy přede dnem, kdy má změna nabýt účinnosti, bezúplatně a s okamžitou účinností vypovědět.

(5) Bylo-li to dohodnuto, je poskytovatel oprávněn kdykoli jednostranně a bez předchozího oznámení změnit úrokové sazby a směnné kurzy používané při platebních transakcích, je-li změna založena na změně referenčních sazeb nebo směnných kurzů podle § 136 odst. 1 písm. b). Změny úrokových sazeb nebo směnných kurzů používaných při platebních transakcích se provádějí a počítají neutrálním způsobem. Změna úrokových sazeb musí být uživateli oznámena bez zbytečného odkladu způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 a 3 s výjimkou případu, kdy si strany dohodly jiný způsob nebo lhůty poskytování nebo zpřístupňování informací. Jakákoli změna úrokových sazeb nebo směnných kurzů, která je pro uživatele příznivější, může být uplatněna i bez oznámení.

Výpověď závazku z rámcové smlouvy

§ 153

(1) Uživatel může závazek z rámcové smlouvy kdykoli vypovědět, i když byla rámcová smlouva uzavřena na dobu určitou. Byla-li sjednána výpovědní doba, zanikne závazek z rámcové smlouvy uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba nesmí být delší než 1 měsíc.

(2) Bylo-li sjednáno právo poskytovatele na úplatu za výpověď závazku z rámcové smlouvy uživatelem, náleží poskytovateli tato úplata pouze tehdy, jestliže

a) závazek z rámcové smlouvy trval kratší dobu než 6 měsíců a

b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

§ 154

(1) Poskytovatel může závazek z rámcové smlouvy uzavřené na dobu neurčitou vypovědět pouze tehdy, jestliže to bylo dohodnuto. Výpovědní doba nesmí být kratší než 2 měsíce.

(2) Výpověď musí být učiněna způsobem uvedeným v § 131 odst. 1 a 3.

§ 155

Je-li úplata za poskytování platebních služeb stanovena pevnou částkou za určité období, náleží poskytovateli v případě výpovědi závazku z rámcové smlouvy pouze poměrná část této úplaty za dobu do zániku závazku z rámcové smlouvy.

Díl 4

Provedení platební transakce

Oddíl 1

Autorizace platební transakce

§ 156

Souhlas plátce

(1) Platební transakce je autorizována, jestliže k ní plátce dal souhlas.

(2) Platební transakce, jejíž provedení ukládá poskytovateli plátce jiný zákon bez ohledu na souhlas plátce, se považuje za autorizovanou.

§ 157

Odvolání souhlasu plátce

(1) Plátce může odvolat svůj souhlas s platební transakcí, dokud lze odvolat platební příkaz k této platební transakci.

(2) Souhlas plátce s inkasem nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele plátce bezprostředně předcházející dni, který byl mezi plátcem a příjemcem sjednán jako den, kdy má být částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce. Souhlas plátce s jinou platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, nelze odvolat poté, co plátce předal svůj souhlas příjemci; ustanovení § 160 odst. 2 tím není dotčeno.

(3) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 2 odvolat souhlas s platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce, se vyžaduje souhlas příjemce.

(4) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání souhlasu plátce s platební transakcí, byl-li souhlas odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavci 1 nebo 2.

(5) Souhlasil-li plátce s několika platebními transakcemi současně, posuzují se podmínky pro odvolání jeho souhlasu u každé platební transakce zvlášť.

Oddíl 2

Platební příkaz

§ 158

Přijetí platebního příkazu

(1) Platební příkaz je přijat, jakmile dojde poskytovateli plátce.

(2) Dohodnou-li se uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel, že provedení platební transakce začne v určitý okamžik, v okamžik, kdy budou splněny určité podmínky, nebo na konci určitého období, považuje se platební příkaz za přijatý, jakmile nastane takto určený okamžik.

(3) Dojde-li platební příkaz poskytovateli plátce nebo nastane-li okamžik podle odstavce 2 v době, která není provozní dobou poskytovatele plátce, nebo po uplynutí okamžiku blízko konce provozní doby poskytovatele plátce, na němž se poskytovatel a uživatel dohodli, považuje se platební příkaz za přijatý na začátku následující provozní doby poskytovatele.

§ 159

Odmítnutí platebního příkazu

(1) Poskytovatel může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen platební transakci provést. Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu může platební příkaz odmítnout, jestliže není povinen nepřímo daný platební příkaz předat poskytovateli vedoucímu platební účet.

(2) Odmítne-li poskytovatel platební příkaz, poskytne nebo zpřístupní uživateli informaci o této skutečnosti dohodnutým způsobem při nejbližší příležitosti, nejpozději ve lhůtě uvedené v § 169 a 173, a je-li to možné, oznámí mu důvody odmítnutí a postup pro nápravu chyb, které byly důvodem odmítnutí.

(3) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za poskytnutí nebo zpřístupnění informace podle odstavce 2.

§ 160

Odvolání platebního příkazu

(1) Uživatel, který dává platební příkaz, jej může odvolat, dokud není platební příkaz přijat.

(2) Platební příkaz podle § 158 odst. 2 nelze odvolat poté, co uplynula provozní doba poskytovatele bezprostředně předcházející dni, v němž je platební příkaz přijat.

(3) Platební příkaz, který dává plátce prostřednictvím příjemce, nelze odvolat poté, co jej plátce předal příjemci. Nepřímo daný platební příkaz, nejde-li o platební příkaz podle § 158 odst. 2, nelze odvolat poté, co jej plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu.

(4) K dohodě plátce a jeho poskytovatele, podle níž plátce může po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 odvolat platební příkaz, který dává prostřednictvím příjemce, nebo nepřímo daný platební příkaz se vyžaduje souhlas příjemce. V případě trvalého příkazu to platí pouze pro první platební transakci.

(5) Uživatel, který dává platební příkaz, a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za odvolání platebního příkazu, byl-li platební příkaz odvolán po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 až 3.

(6) Dal-li uživatel platební příkaz k několika platebním transakcím současně, posuzují se podmínky pro odvolání platebního příkazu u každé platební transakce zvlášť.

Nepřímé dání platebního příkazu

§ 161

(1) Dal-li plátce platební příkaz nepřímo, poskytovatel, který uživateli vede platební účet,

a) ihned po přijetí nepřímo daného platebního příkazu sdělí poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu jemu dostupné informace o přijetí nepřímo daného platebního příkazu a provedení související platební transakce a

b) nesmí při přijetí nebo odmítnutí platebního příkazu činit neodůvodněné rozdíly mezi nepřímo daným platebním příkazem a ostatními platebními příkazy; to platí i pro provedení související platební transakce.

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí podmiňovat přijetí nepřímo daného platebního příkazu existencí závazku ze smlouvy s poskytovatelem služby nepřímého dání platebního příkazu.

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout nepřímo daný platební příkaz,

a) má-li podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) byl-li platební příkaz nepřímo dán prostřednictvím osoby, která není oprávněna poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu,

c) neosvědčil-li poskytovatel nepřímého dání platebního příkazu svoji totožnost v souladu s § 162 písm. e), nebo

d) jsou-li splněny podmínky podle § 159 odst. 1.

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3, informuje uživatele o důvodech odmítnutí; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí. To neplatí, jestliže by tím ohrozil bezpečnost v oblasti platebního styku.

(5) Odmítl-li poskytovatel nepřímo daný platební příkaz podle odstavce 3 písm. a) až c), informuje o důvodech odmítnutí bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li platební účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

§ 162

Poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu

a) nepřijímá peněžní prostředky k provedení platební transakce,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky plátce pouze plátci a tomu, kdo je vydal,

c) sdílí údaje o plátci, s výjimkou osobních bezpečnostních prvků plátce, pouze s příjemcem a na základě výslovného souhlasu plátce,

d) neuchovává citlivé údaje o platbách plátce,

e) při každém nepřímém dání platebního příkazu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet přístupný prostřednictvím internetu, svoji totožnost,

f) v souvislosti se službou nepřímého dání platebního příkazu nepožaduje od plátce jiné údaje o plátci než údaje potřebné k nepřímému dání platebního příkazu ani takové údaje neuchovává a nezpracovává a

g) nemění údaje uvedené v nepřímo daném platebním příkazu.

Oddíl 3

Platební prostředek

§ 163

Omezení platebního prostředku

Dohodnou-li se poskytovatel a uživatel, že platebním prostředkem lze dát souhlas k platební transakci nebo platební příkaz pouze do určité částky platební transakce za určité období, nepřihlíží se k souhlasu nebo platebnímu příkazu danému platebním prostředkem nad tuto mez, ledaže uživatel souhlas nebo platební příkaz dodatečně schválí.

§ 164

Zablokování platebního prostředku z podnětu poskytovatele

(1) Dohodnou-li se na tom poskytovatel a uživatel, může poskytovatel zablokovat platební prostředek pouze z důvodu

a) bezpečnosti platebního prostředku, zejména při podezření na neoprávněné nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo

b) významného zvýšení rizika, že plátce nebude schopen splácet úvěr, který lze čerpat prostřednictvím tohoto platebního prostředku.

(2) Poskytovatel před zablokováním platebního prostředku podle odstavce 1, nebo není-li to možné, okamžitě poté, informuje dohodnutým způsobem uživatele o zablokování platebního prostředku a jeho důvodech, ledaže by informování uživatele mohlo zmařit účel zablokování platebního prostředku nebo bylo v rozporu s jinými právními předpisy.

(3) Jakmile pominou důvody zablokování platebního prostředku, poskytovatel platební prostředek odblokuje nebo jej nahradí novým platebním prostředkem.

§ 165

Povinnosti uživatele

Uživatel

a) používá platební prostředek v souladu s rámcovou smlouvou, zejména okamžitě poté, co obdrží platební prostředek, přijme veškerá přiměřená opatření na ochranu jeho osobních bezpečnostních prvků, a

b) bez zbytečného odkladu po zjištění oznámí poskytovateli nebo osobě jím určené ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku.

§ 166

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vydává platební prostředek,

a) zajistí, aby osobní bezpečnostní prvky platebního prostředku byly přístupné pouze uživateli; tím nejsou dotčeny povinnosti uživatele platebního prostředku stanovené v § 165,

b) nevydá nevyžádaný platební prostředek, nejedná-li se o náhradu za dříve vydaný platební prostředek,

c) zajistí, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli

1. oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku,

2. požádat o odblokování platebního prostředku nebo o jeho nahrazení novým platebním prostředkem podle § 164 odst. 3,

d) na žádost poskytne uživateli doklad, kterým může po dobu 18 měsíců od oznámení podle § 165 písm. b) doložit, že toto oznámení učinil, a

e) zabrání jakémukoli užití platebního prostředku, jakmile bylo učiněno oznámení podle § 165 písm. b), jestliže se nejedná o elektronické peníze, jejichž povaha takové zabránění neumožňuje.

(2) Poskytovatel nese riziko spojené s doručením platebního prostředku nebo osobních bezpečnostních prvků uživateli.

(3) Poskytovatel zajistí, aby pravidla používání platebního prostředku v rámcové smlouvě byla objektivní a přiměřená.

§ 167

Úplata za vydání nového platebního prostředku

Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že za vydání nového platebního prostředku v důsledku jeho ztráty, odcizení, zneužití nebo neoprávněného použití náleží poskytovateli úplata, která nepřevyšuje skutečné náklady poskytovatele na vydání platebního prostředku.

Oddíl 4

Lhůty pro provádění platebních transakcí

§ 168

Připadne-li okamžik přijetí hotovosti od uživatele nebo okamžik připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce na dobu, která není provozní dobou poskytovatele, považuje se hotovost za přijatou nebo částka platební transakce za připsanou na začátku následující provozní doby poskytovatele.

§ 169

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem plátce

(1) Poskytovatel plátce zajistí, aby částka platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce nejpozději do konce následujícího pracovního dne po přijetí platebního příkazu.

(2) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 1 pracovní den delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která nezahrnuje směnu měn,

b) měně euro, ke které je dán papírový platební příkaz a která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází, nebo

c) české měně, která je prováděna výlučně na území České republiky a zahrnuje jinou směnu měn než směnu mezi českou měnou a měnou euro.

(3) Plátce a jeho poskytovatel si mohou dohodnout lhůtu o 3 pracovní dny delší, než je lhůta uvedená v odstavci 1, jedná-li se o platební transakci v

a) měně euro, která zahrnuje směnu měn mezi měnou euro a jinou měnou než měnou členského státu, na jehož území ke směně měn dochází,

b) české měně, která není prováděna výlučně na území České republiky, nebo

c) měně jiného členského státu s výjimkou měny euro.

§ 170

Lhůta pro provedení platební transakce poskytovatelem příjemce

Poskytovatel příjemce neprodleně poté, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet, nebo provádí-li směnu měn jinou než mezi měnami členských států, do konce pracovního dne následujícího po dni, kdy byla částka platební transakce připsána na jeho účet,

a) připíše částku platební transakce na platební účet příjemce, nebo

b) nevede-li příjemci platební účet, dá příjemci částku platební transakce k dispozici.

§ 171

Lhůta pro provedení platební transakce v rámci jednoho poskytovatele

Ustanovení § 169 se nepoužije v případě platební transakce v rámci téhož poskytovatele na území České republiky. V tomto případě musí být částka platební transakce připsána na platební účet příjemce, nebo nevede-li poskytovatel příjemci platební účet, dána příjemci k dispozici neprodleně po přijetí platebního příkazu. Zahrnuje-li taková platební transakce směnu měn jinou než mezi měnami členských států, mohou se plátce a jeho poskytovatel dohodnout na lhůtě o 1 pracovní den delší.

§ 172

Lhůta pro provedení platební transakce spočívající ve vložení hotovosti na platební účet

(1) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně členského státu, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce neprodleně po přijetí hotovosti. V témže okamžiku nastává den valuty.

(2) V případě vložení hotovosti na platební účet spotřebitele v měně jiného než členského státu, ve které je veden platební účet, nebo vložení hotovosti na platební účet uživatele, který není spotřebitelem, v měně, ve které je veden platební účet, připíše poskytovatel příjemce částku platební transakce na platební účet příjemce nejpozději následující pracovní den po dni přijetí hotovosti. Nejpozději uplynutím této lhůty nastává den valuty.

§ 173

Lhůta pro předání platebního příkazu v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce

(1) V případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem.

(2) V případě inkasa předá poskytovatel příjemce platební příkaz poskytovateli plátce ve lhůtě dohodnuté mezi příjemcem a jeho poskytovatelem tak, aby bylo umožněno dodržení okamžiku přijetí platebního příkazu dohodnutého mezi plátcem a příjemcem.

Oddíl 5

Ostatní práva a povinnosti při provedení platební transakce

§ 174

Den valuty

(1) Den valuty nastává v případě odepsání částky platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve okamžikem, kdy je částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce.

(2) Den valuty nastává v případě připsání částky platební transakce na platební účet příjemce nejpozději okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce. Je-li částka platební transakce připsána na účet poskytovatele příjemce a pro příjemce je to vzhledem k ujednané výši úroků příznivější, nastává den valuty okamžikem, kdy je částka platební transakce připsána na platební účet příjemce.

§ 175

Připsání a odepsání částky platební transakce

(1) Poskytovatel plátce odepíše částku platební transakce z platebního účtu plátce nejdříve zároveň s okamžikem přijetí platebního příkazu.

(2) Poskytovatel příjemce dá částku platební transakce k dispozici příjemci nejpozději v okamžik připsání částky platební transakce na platební účet příjemce.

§ 176

Vrácení částky platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce

(1) Poskytovatel vrátí částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2, jestliže

a) k autorizované platební transakci dal platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce,

b) plátce požádal o vrácení částky autorizované platební transakce do 8 týdnů ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z jeho platebního účtu,

c) v okamžiku autorizace nebyla stanovena přesná částka platební transakce a

d) částka platební transakce převyšuje částku, kterou plátce mohl rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem; plátce však nemůže namítat neočekávanou změnu směnného kurzu, byl-li použit referenční směnný kurz dohodnutý mezi plátcem a jeho poskytovatelem podle § 136 odst. 1 písm. b).

(2) Jsou-li splněny podmínky pro vrácení částky autorizované platební transakce podle odstavce 1, poskytovatel do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(3) V případě inkasa uvedeného v čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012²⁾ vrátí poskytovatel částku autorizované platební transakce způsobem podle odstavce 2 i v případě, že nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. c) a d).

(4) V rámcové smlouvě se plátce a jeho poskytovatel mohou dohodnout, že se ustanovení odstavců 1 až 3 nepoužijí, jestliže

a) souhlas s platební transakcí udělil plátce přímo svému poskytovateli a

b) tam, kde to připadá v úvahu, informace o přesné částce platební transakce byla plátci poskytovatelem nebo příjemcem poskytnuta nebo zpřístupněna dohodnutým způsobem nejméně 4 týdny před okamžikem přijetí platebního příkazu.

(5) Plátce poskytne poskytovateli na jeho žádost informace a doklady nasvědčující tomu, že jsou splněny podmínky pro vrácení částky platební transakce podle odstavce 1 písm. d).

(6) Nevrátí-li poskytovatel částku autorizované platební transakce v souladu s odstavcem 2, sdělí plátci do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ho plátce o vrácení požádal, důvod odmítnutí spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi plátcem a jeho poskytovatelem a o možnosti plátce informovat orgán dohledu.

§ 177

Zákaz provádění srážek z částky platební transakce

(1) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce a jiné osoby, prostřednictvím kterých tito poskytovatelé přímo nebo nepřímo plní své povinnosti při provedení platební transakce (dále jen "zprostředkující poskytovatelé"), jsou povinni převést částku platební transakce v plné výši bez jakýchkoliv srážek. Příjemce a jeho poskytovatel se však mohou dohodnout, že poskytovatel si svou úplatu odečte z převáděné částky před jejím připsáním na platební účet příjemce nebo vyplacením; v takovém případě musí být částka platební transakce a úplaty oddělena v informaci podle § 143 odst. 1 písm. c) nebo § 147 odst. 1 písm. c).

(2) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 1 je poskytovatel plátce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, nebo poskytovatel příjemce, v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, povinen zajistit, aby příjemce obdržel částku platební transakce v plné výši.

Potvrzení o zůstatku peněžních prostředků

§ 178

(1) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, informuje na žádost jiného poskytovatele vydávajícího karetní platební prostředek pouze o tom, zda zůstatek na platebním účtu uživatele, včetně případného úvěrového rámce, dosahuje, nebo nedosahuje částky karetní platební transakce prováděné poskytovatelem, který informaci o zůstatku požaduje, jestliže

a) ho k tomu uživatel, kterému vede platební účet, ve vztahu ke konkrétnímu poskytovateli, který informaci o zůstatku požaduje, výslovně zmocnil,

b) platební účet, který vede, je v okamžiku žádosti přístupný prostřednictvím internetu a

c) poskytovatel, který informaci požaduje, osvědčí při položení dotazu na zůstatek svoji totožnost.

(2) Poskytovatel může požádat o informace podle odstavce 1, jestliže

a) mu k tomu uživatel dal výslovný souhlas,

b) vydal karetní platební prostředek, kterým uživatel dal platební příkaz k platební transakci odpovídající dotazované částce, a

c) na karetním platebním prostředku podle písmene b) nejsou uchovávány elektronické peníze.

(3) Poskytovatel, který obdržel informaci o existenci minimálního zůstatku na platebním účtu postupem podle odstavce 1, může získanou informaci využít pouze v souvislosti s provedením odpovídající karetní platební transakce.

§ 179

Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, sdělí uživateli na jeho žádost

a) jméno poskytovatele, který požádal o informaci podle § 178 odst. 1, a

b) informaci, kterou podle § 178 odst. 1 sdělil jinému poskytovateli.

§ 180

Blokace peněžních prostředků

(1) V souvislosti s karetní platební transakcí, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce a jejíž částka není v době, kdy k ní dává plátce souhlas, známa, může poskytovatel plátce blokovat peněžní prostředky na účtu plátce jen se souhlasem plátce. Souhlas plátce musí být udělen k přesné částce peněžních prostředků, které mají být blokovány.

(2) Poskytovatel plátce zruší blokaci peněžních prostředků podle odstavce 1, jakmile se dozví částku související karetní platební transakce, nejpozději však ihned po přijetí platebního příkazu k související karetní platební transakci.

Díl 5

Náprava neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

Oddíl 1

Náprava neautorizované platební transakce

§ 181

(1) Byla-li provedena neautorizovaná platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně, nejpozději však do konce následujícího pracovního dne poté, co neautorizovanou platební transakci zjistil nebo mu ji plátce oznámil,

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(2) Byl-li platební příkaz k neautorizované platební transakci dán nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel, který plátci vede platební účet.

(3) Lhůta podle odstavce 1 nezačne běžet, dokud má poskytovatel plátce důvod se domnívat, že plátce jednal podvodně, jestliže to spolu s odůvodněním písemně oznámí orgánu dohledu.

(4) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže ztrátu z neautorizované platební transakce nese plátce.

§ 182

(1) Plátce nese ztrátu z neautorizovaných platebních transakcí

a) do částky odpovídající 50 eurům, byla-li tato ztráta způsobena použitím ztraceného nebo odcizeného platebního prostředku nebo zneužitím platebního prostředku, nebo

b) v plném rozsahu, způsobil-li tuto ztrátu svým podvodným jednáním nebo tím, že úmyslně nebo z hrubé nedbalosti porušil některou ze svých povinností stanovených v § 165.

(2) Odstavec 1 písm. a) se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku nemohl zjistit před provedením neautorizované platební transakce, nebo

b) ztráta, odcizení nebo zneužití platebního prostředku byla způsobena jednáním poskytovatele.

(3) Odstavec 1 se nepoužije, jestliže plátce nejednal podvodně a

a) ztráta vznikla poté, co plátce oznámil ztrátu, odcizení nebo zneužití platebního prostředku,

b) poskytovatel nezajistil, aby uživateli byly k dispozici vhodné prostředky umožňující kdykoli oznámit ztrátu, odcizení, zneužití nebo neoprávněné použití platebního prostředku, nebo

c) poskytovatel nepožadoval silné ověření uživatele v případech podle § 223 odst. 1 nebo 6.

(4) Plátce nese ztrátu z neautorizované platební transakce s elektronickými penězi, jejichž povaha poskytovateli neumožňuje zabránit jejich jakémukoli užití.

Oddíl 2

Náprava nesprávně provedené platební transakce

§ 183

(1) Poskytovatel plátce napraví nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci, ledaže plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce, doloží, že částka nesprávně provedené platební transakce byla připsána na účet poskytovatele příjemce. V takovém případě napraví nesprávně provedenou platební transakci poskytovatel příjemce vůči příjemci.

(2) Byl-li platební příkaz k provedené platební transakci dán nepřímo, považuje se za nesprávně provedenou i platební transakce, která byla provedena v rozporu s platebním příkazem, který plátce předal poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, i když byla provedena v souladu s přijatým platebním příkazem. Povinnost podle odstavce 1 vůči plátci má v tomto případě poskytovatel, který plátci vede platební účet.

(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, jestliže poskytovatel příjemce nesplnil povinnost předat platební příkaz poskytovateli plátce. Poskytovatel příjemce příjemci na jeho žádost doloží, zda tuto povinnost splnil.

§ 184

(1) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu oznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně

a) uvede platební účet, z něhož byla částka platební transakce odepsána, do stavu, v němž by byl, kdyby k tomuto odepsání nedošlo, nebo

b) vrátí částku platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(2) Postup uvedený v odstavci 1 se uplatní pouze ve vztahu k částce nesprávně provedené platební transakce, která nebyla na účet poskytovatele příjemce připsána před tím, než plátce svému poskytovateli oznámil, že netrvá na provedení platební transakce, a to za podmínky, že poskytovatel plátce toto připsání doloží plátci a tam, kde to připadá v úvahu, také poskytovateli příjemce.

(3) Je-li poskytovatel plátce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči plátci a plátce mu neoznámí, že netrvá na provedení platební transakce, poskytovatel plátce neprodleně zajistí připsání částky nesprávně provedené platební transakce na účet poskytovatele příjemce a

a) uvede platební účet plátce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce provedl platební transakci správně, nebo

b) vrátí nesprávně zaplacenou úplatu a ušlé úroky plátci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(4) Je-li poskytovatel příjemce povinen napravit nesprávně provedenou platební transakci vůči příjemci, poskytovatel příjemce neprodleně

a) uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel příjemce provedl platební transakci správně, nebo

b) dá částku nesprávně provedené platební transakce, zaplacenou úplatu a ušlé úroky k dispozici příjemci, jestliže postup podle písmene a) nepřipadá v úvahu.

(5) Požádá-li o to poskytovatel plátce, který porušil povinnost zajistit připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce ve stanovené lhůtě, poskytovatel příjemce uvede platební účet příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby poskytovatel plátce zajistil připsání částky platební transakce na účet poskytovatele příjemce včas.

§ 185

Vyhledání platební transakce

(1) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz plátce, provedena nesprávně, poskytovatel plátce vyvine na žádost plátce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje plátce.

(2) Byla-li platební transakce, k níž dává platební příkaz příjemce nebo plátce prostřednictvím příjemce, provedena nesprávně, poskytovatel příjemce vyvine na žádost příjemce úsilí, které na něm lze spravedlivě požadovat, aby platební transakce byla vyhledána, a o výsledku informuje příjemce.

§ 186

Nesprávný jedinečný identifikátor

(1) Platební transakce je správně provedena co do osoby příjemce, je-li provedena v souladu s jeho jedinečným identifikátorem. To platí i tehdy, jestliže jsou v platebním příkazu uvedeny i další údaje o příjemci, než ty, na kterých se poskytovatel a uživatel dohodli.

(2) Uvedl-li uživatel nesprávný jedinečný identifikátor příjemce, vyvine poskytovatel plátce úsilí, které lze na něm spravedlivě požadovat, aby peněžní prostředky z platební transakce byly vráceny plátci. Požádá-li o to plátce písemně, sdělí mu poskytovatel plátce všechny údaje, které má k dispozici a které plátce potřebuje k uplatnění práva na vrácení peněžních prostředků vůči příjemci u soudu nebo jiného příslušného orgánu. Poskytovatel příjemce při tom poskytne poskytovateli plátce potřebnou součinnost.

(3) Plátce a jeho poskytovatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za jednání podle odstavce 2.

Oddíl 3

Společná ustanovení

§ 187

(1) Tvrdí-li uživatel, že provedenou platební transakci neautorizoval nebo že platební transakce byla provedena nesprávně, doloží poskytovatel tomuto uživateli, že tato platební transakce byla ověřena, správně zaznamenána, zaúčtována a že nebyla ovlivněna technickou poruchou nebo jinou závadou, jinak platí, že je platební transakce neautorizovaná nebo nesprávně provedená.

(2) Byl-li k platební transakci dán platební příkaz nepřímo, má povinnost podle odstavce 1 poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu vůči poskytovateli, který uživateli vede platební účet, v rozsahu, který se týká služby nepřímého dání platebního příkazu, jinak platí, že poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu způsobil neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce.

(3) Právo vyplývající z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce nevylučuje právo na náhradu škody nebo na vrácení bezdůvodného obohacení. Čeho však lze vůči poskytovateli dosáhnout uplatněním práva vyplývajícího z neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu.

§ 188

Lhůta pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce

(1) Plátce může právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátce nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce.

(2) Příjemce může právo na nápravu nesprávně provedené platební transakce uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, oznámí-li nesprávně provedenou platební transakci poskytovateli bez zbytečného odkladu poté, co se o ní dozvěděl, nejpozději však do 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce připsána na platební účet příjemce nebo kdy byla příjemci jinak dána k dispozici.

(3) Poruší-li poskytovatel povinnost uvedenou v § 142, 143, 146 nebo 147, lhůty pro oznámení neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce neběží, dokud poskytovatel tuto povinnost nesplní alespoň dodatečně.

(4) Neoznámí-li uživatel neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci včas a namítne-li poskytovatel opožděné oznámení, soud nebo jiný příslušný orgán právo na nápravu neautorizované nebo nesprávně provedené platební transakce uživateli nepřizná.

§ 189

Následný postih

(1) Poskytovatel, který splnil svoji povinnost napravit nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli nebo zprostředkujícímu poskytovateli, který nesprávné provedení platební transakce způsobil.

(2) Poskytovatel, který plátci vede platební účet a který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci, má postih proti poskytovateli služby nepřímého dání platebního příkazu, který neautorizovanou platební transakci nebo nesprávné provedení platební transakce způsobil.

(3) Neumožnil-li poskytovatel příjemce nebo příjemce použití silného ověření uživatele, má proti nim postih poskytovatel plátce, který splnil svoji povinnost napravit neautorizovanou nebo nesprávně provedenou platební transakci.

(4) Poskytovatel příjemce, který na žádost poskytovatele plátce splnil svoji povinnost podle § 184 odst. 5, má postih proti poskytovateli plátce.

(5) Uplatní-li poskytovatel, který plátci vede platební účet, postih dle odstavce 2, je oprávněn požadovat odpovídající plnění přímo od pojišťovny nebo třetí osoby, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1. Pojišťovna nebo třetí osoba poskytne příslušné plnění do 30 dnů od doručení písemné žádosti.

§ 190

Zproštění odpovědnosti

Zabránila-li splnění povinnosti stanovené v tomto dílu a v dílu 4 okolnost, která je neobvyklá, nepředvídatelná, nezávislá na vůli povinné strany a jejíž následky nemohla povinná strana odvrátit, neodpovídá povinná strana za nesplnění této povinnosti.

Díl 6

Služba informování o platebním účtu

§ 191

(1) Udělil-li uživatel souhlas se sdělením informací o platebním účtu, sdělí poskytovatel, který mu vede platební účet, informace o platebním účtu uživatele poskytovateli služby informování o platebním účtu v rozsahu, v jakém jsou přístupné uživateli prostřednictvím internetu.

(2) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, nesmí činit neodůvodněné rozdíly mezi žádostmi o informace o platebním účtu.

(3) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, může odmítnout sdělit informace o platebním účtu poskytovateli služby informování o platebním účtu,

a) má-li podezření na neautorizované nebo podvodné použití platebního prostředku, nebo osobních bezpečnostních prvků uživatele,

b) není-li poskytovatel, který žádá o informace, oprávněn poskytovat službu informování o platebním účtu, nebo

c) neosvědčil-li poskytovatel služby informování o platebním účtu svoji totožnost v souladu s § 192 písm. c).

(4) Poskytovatel, který hodlá odmítnout poskytnutí informací podle odstavce 3, o tomto úmyslu informuje uživatele; není-li to možné, informuje uživatele bez zbytečného odkladu po odmítnutí.

(5) Odmítl-li poskytovatel poskytnout informace o platebním účtu podle odstavce 3, informuje o tom bez zbytečného odkladu Českou národní banku.

(6) Poskytovatel, který uživateli vede platební účet, není povinen postupovat podle odstavců 1 až 5, není-li účet, který uživateli vede, přístupný prostřednictvím internetu.

§ 192

Poskytovatel služby informování o platebním účtu

a) poskytuje službu informování o platebním účtu na základě výslovného souhlasu, který mu uživatel udělil,

b) zpřístupní osobní bezpečnostní prvky uživatele pouze uživateli a tomu, kdo je vydal,

c) při každém dotazu na informace o platebním účtu osvědčí poskytovateli, který uživateli vede platební účet, svoji totožnost,

d) v souvislosti se službou informování o platebním účtu získává a zpracovává pouze informace o platebním účtu, který určil uživatel,

e) nepožaduje citlivé údaje o platbách uživatele a

f) v souvislosti se službou informování o platebním účtu nepožaduje od uživatele, neuchovává a nezpracovává jiné údaje o uživateli, nebo jeho platebním účtu než údaje potřebné k poskytnutí služby informování o platebním účtu.

HLAVA II

PRÁVA A POVINNOSTI PŘI VYDÁVÁNÍ ELEKTRONICKÝCH PENĚZ

§ 193

Smlouva o vydání elektronických peněz

(1) Vydavatel vydává elektronické peníze na základě smlouvy o vydání elektronických peněz uzavřené s držitelem. Práva a povinnosti vydavatele a držitele při provádění platebních transakcí, které se týkají vydaných elektronických peněz, se řídí ustanoveními upravujícími smlouvu o platebních službách.

(2) Vydavatel vydává elektronické peníze proti přijetí peněžních prostředků ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vydávaných elektronických peněz.

(3) Vydavatel nesmí držiteli poskytovat úroky ani jiné výhody závislé na délce doby, po kterou držitel elektronické peníze drží.

Zpětná výměna elektronických peněz

§ 194

(1) Zpětnou výměnou se pro účely tohoto zákona rozumí výměna elektronických peněz za bankovky, mince nebo bezhotovostní peněžní prostředky ve výši odpovídající jmenovité hodnotě vyměňovaných elektronických peněz, provedená vydavatelem na žádost držitele. Držitel může požádat vydavatele o zpětnou výměnu kdykoli.

(2) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz, provede vydavatel zpětnou výměnu v rozsahu, v němž o ni držitel požádá.

(3) Požádá-li držitel o zpětnou výměnu v den zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo do 1 roku po tomto dni, provede vydavatel zpětnou výměnu v plném rozsahu. Nelze-li určit, jaká část peněžních prostředků přijatých institucí elektronických peněz nebo vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu je určena pro platební transakce, které se týkají elektronických peněz, vztahuje se právo na zpětnou výměnu na všechny takto přijaté peněžní prostředky, a to v rozsahu, v němž držitel o zpětnou výměnu požádá.

(4) Promlčecí lhůta práva na zpětnou výměnu počne běžet ode dne, kdy závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz zanikl.

§ 195

(1) Vydavatel informuje držitele určitě a srozumitelně o podmínkách zpětné výměny s dostatečným předstihem před tím, než je držitel smlouvou o vydání elektronických peněz vázán.

(2) Učinil-li držitel návrh na uzavření smlouvy o vydání elektronických peněz před tím, než byl v souladu s odstavcem 1 informován o podmínkách zpětné výměny, může tento návrh odvolat do okamžiku, kdy jej vydavatel přijal.

(3) Bylo-li sjednáno právo vydavatele na úplatu za provedení zpětné výměny, náleží vydavateli tato úplata pouze tehdy, jestliže

a) držitel požádá o zpětnou výměnu přede dnem zániku závazku ze smlouvy o vydání elektronických peněz nebo více než 1 rok po tomto dni nebo jestliže držitel vypoví závazek ze smlouvy o vydání elektronických peněz, která byla uzavřena na dobu určitou, a

b) úplata je přiměřená a odpovídá skutečným nákladům vydavatele.

§ 196

Požaduje-li zpětnou výměnu osoba přijímající elektronické peníze, která není spotřebitelem, § 194 odst. 2 a 3 a § 195 odst. 3 se nepoužijí. V takovém případě se podmínky zpětné výměny řídí smlouvou mezi vydavatelem a osobou přijímající elektronické peníze.

ČÁST PÁTÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O NĚKTERÝCH PLATEBNÍCH ÚČTECH

HLAVA I

POROVNATELNOST SLUŽEB SPOJENÝCH S PLATEBNÍM ÚČTEM

§ 197

Jednotné označení

(1) Poskytovatel ve smlouvě o platebním účtu, je-li uzavřena v písemné formě, v informacích poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách a v písemných obchodních a reklamních informačních sděleních určených spotřebitelům použije k pojmenování služeb spojených s platebním účtem jednotné označení.

(2) Poskytovatel může k pojmenování služeb spojených s platebním účtem použít jiné označení pouze tehdy, uvede-li zřetelně i jejich jednotné označení. V předsmluvních informacích o úplatě a v přehledu o úplatě za poskytnuté služby může poskytovatel uvést jiné označení pouze jako doplnění jednotného označení.

(3) Služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení, jejich jednotné označení a charakteristiku stanoví prováděcí právní předpis tak, aby se jednotné označení vztahovalo na 10 až 20 služeb spojených s platebním účtem, které jsou zpoplatněny alespoň jedním poskytovatelem a které jsou v České republice spotřebiteli nejvíce využívány nebo jsou pro spotřebitele spojeny s nejvyššími náklady.

§ 198

Společná nabídka služeb a zboží

Nabízí-li poskytovatel spolu s vedením platebního účtu zboží nebo službu, která není službou spojenou s platebním účtem, informuje uživatele s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu, zda lze uzavřít smlouvu o platebním účtu i bez nákupu tohoto zboží nebo čerpání této služby a o úplatě za jednotlivé zboží a služby.

§ 199

Předsmluvní informace o úplatě

(1) Poskytovatel poskytne uživateli s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy o platebním účtu předsmluvní informace o úplatě za služby spojené s platebním účtem, na které se vztahuje jednotné označení. Ustanovení § 133 odst. 3 se použije obdobně.

(2) Předsmluvní informace o úplatě musí být přehledné a vyjádřené v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytnutí těchto informací v jiné měně.

(3) Poskytovatel poskytne předsmluvní informace o úplatě v samostatném dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU¹¹⁾.

(4) Předsmluvní informace o úplatě musí být čitelné bez zvláštních obtíží, a to i při jejich reprodukci v černobílé podobě, a musí obsahovat informaci, že nepředstavují úplné znění smlouvy o platebních službách ani informací poskytovaných před uzavřením smlouvy o platebních službách. Jsou-li služby spojené s platebním účtem poskytovány jako soubor služeb za souhrnnou úplatu, obsahují předsmluvní informace o úplatě informaci o této souhrnné úplatě, výčet takto poskytovaných služeb a informace o úplatě za služby poskytnuté nad rámec tohoto souboru služeb.

(5) Poskytovatel bezplatně zpřístupní předsmluvní informace o úplatě na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách.

(6) Poskytovatel bezplatně poskytne předsmluvní informace o úplatě tomu, kdo o ně požádá.

§ 200

Seznam označení

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách seznam jednotných označení služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení vztahuje, včetně charakteristiky těchto služeb.

(2) Vedle jednotných označení může seznam obsahovat i označení a charakteristiky dalších služeb spojených s platebním účtem, na které se povinnost jednotného označení nevztahuje.

(3) Poskytovatel bezplatně poskytne seznam označení tomu, kdo o něj požádá.

§ 201

Přehled o úplatě za poskytnuté služby

(1) Poskytovatel bezplatně poskytne uživateli vždy do konce února přehled o úplatě za poskytnuté služby spojené s platebním účtem za předchozí kalendářní rok. Na žádost uživatele poskytovatel bezplatně poskytne tento přehled v listinné podobě.

(2) Přehled o úplatě za poskytnuté služby obsahuje alespoň

a) jednotkovou úplatu za poskytnutou službu a počet poskytnutí dané služby,

b) celkovou úplatu za jednotlivé služby,

c) celkovou úplatu za všechny služby,

d) úrokovou sazbu spotřebitelského úvěru poskytnutého ve formě možnosti přečerpání,

e) celkovou částku úroků zaplacenou uživatelem za úvěr poskytnutý ve formě možnosti přečerpání,

f) úrokovou sazbu, jíž jsou úročeny peněžní prostředky na platebním účtu,

g) celkovou částku úroků připsaných k zůstatku peněžních prostředků na platebním účtu a

h) údaje o smluvní pokutě a úrocích z prodlení požadovaných poskytovatelem.

(3) Přehled o úplatě za poskytnuté služby musí být přehledný a vyjádřený v měně, ve které je platební účet veden. Strany si mohou dohodnout poskytování tohoto přehledu v jiné měně.

(4) Poskytovatel poskytne přehled o úplatě za poskytnuté služby v dokumentu, jehož podobu stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU¹²⁾.

§ 202

Srovnávací stránky

(1) Provozovatel srovnávacích stránek zajistí, aby

a) se poskytovatelům dostalo rovného zacházení při uveřejnění výsledků srovnání,

b) tyto srovnávací stránky umožňovaly bezplatné srovnání všech služeb spojených s platebním účtem, na které se vztahuje povinnost jednotného označení,

c) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaje o jeho osobě,

d) tyto srovnávací stránky obsahovaly údaj o tom, že jejich provozování a obsah podléhá dohledu,

e) informace uvedené na těchto srovnávacích stránkách byly pravdivé, určité, srozumitelné a aktualizované alespoň vždy ke konci kalendářního čtvrtletí,

f) pojmenování služeb spojených s platebním účtem na těchto srovnávacích stránkách odpovídalo jednotnému označení stanovenému prováděcím právním předpisem podle § 197 odst. 3,

g) srovnání bylo provedeno na základě jasných a objektivních kritérií, která předem na těchto srovnávacích stránkách uveřejní,

h) tyto srovnávací stránky obsahovaly informaci o datu poslední aktualizace uveřejněných informací,

i) výsledky srovnání úplat obsahovaly informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice nebo alespoň jeho významné části a

j) v případě, že výsledky srovnání úplat neobsahují informace o úplné nabídce služeb spojených s platebním účtem na trhu platebních služeb v České republice, byla tato skutečnost uvedena na těchto srovnávacích stránkách před uvedením výsledků srovnání.

(2) Provozovatel srovnávacích stránek zavede vhodné postupy k přijímání podnětů týkajících se nesprávnosti výsledků srovnání.

(3) Před zahájením provozu srovnávacích stránek oznámí provozovatel srovnávacích stránek České obchodní inspekci a České národní bance své jméno, den zahájení provozu a adresu těchto srovnávacích stránek. O úmyslu ukončit provozování srovnávacích stránek informuje provozovatel bez zbytečného odkladu Českou obchodní inspekci a Českou národní banku a oznámí jim den předpokládaného ukončení provozu.

(4) Česká obchodní inspekce a Česká národní banka uveřejňují údaje, které obdrží podle odstavce 3, na svých internetových stránkách.

HLAVA II

ZMĚNA PLATEBNÍHO ÚČTU

Díl 1

Vnitrostátní změna platebního účtu

§ 203

Zahájení změny platebního účtu

(1) Poskytovatel, který s uživatelem uzavřel smlouvu o platebním účtu a kterého uživatel požádal o změnu platebního účtu (dále jen "nový poskytovatel"), umožní tomuto uživateli prostřednictvím formuláře

a) určit poskytovatele, který uživateli vede platební účet a má provést činnosti uvedené v § 204 (dále jen "dosavadní poskytovatel"),

b) určit, které činnosti podle § 204 odst. 1 má dosavadní poskytovatel provést,

c) jednotlivě uvést převody peněžních prostředků, které má nový poskytovatel začít provádět podle § 205 odst. 4, dosavadní poskytovatel přestat provádět podle § 204 odst. 1 písm. b) a o kterých má dosavadní poskytovatel předat informace novému poskytovateli podle § 204 odst. 2, nebo určit, že se tyto činnosti mají týkat všech těchto převodů,

d) určit den, k němuž má dosavadní poskytovatel provést činnosti podle § 204 odst. 1,

e) určit, zda si přeje obdržet informace podle § 204 odst. 3,

f) určit, zda má nový poskytovatel informovat plátce nebo příjemce o změně platebního účtu podle § 205 odst. 1, a uvést příslušné kontaktní údaje,

g) určit den, od něhož má nový poskytovatel začít provádět převody peněžních prostředků podle § 205 odst. 4,

h) určit, zda vypovídá závazek ze smlouvy o platebním účtu, kterou uzavřel s dosavadním poskytovatelem, a

i) určit, zda má dosavadní poskytovatel předat novému poskytovateli informace o pravidelně se opakujících převodech a inkasech podle § 204 odst. 2.

(2) Formulář podle odstavce 1 musí být sepsán v úředním jazyce státu, v němž je platební služba nabízena, nebo v jazyce, na kterém se strany dohodnou.

(3) Nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost kopii vyplněného formuláře podle odstavce 1.

(4) Nový poskytovatel požádá jménem uživatele do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu uživatel sdělil údaje podle odstavce 1, dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 204.

(5) Nový poskytovatel ověří totožnost uživatele před tím, než jeho jménem požádá dosavadního poskytovatele o provedení činností uvedených v § 204; neposkytne-li uživatel na výzvu poskytovatele potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o změnu platebního účtu nepožádal.

§ 204

Povinnosti dosavadního poskytovatele

(1) Dosavadní poskytovatel ve vztahu k platebnímu účtu, v rozsahu a ke dni, které určí uživatel, nejdříve však osmý pracovní den ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4,

a) přestane provádět převody peněžních prostředků, je-li uživatel příjemcem (dále jen "příchozí převod"),

b) přestane provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel trvalý příkaz, a inkasa, je-li uživatel plátcem (dále jen "odchozí inkaso"), a

c) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený novým poskytovatelem.

(2) Dosavadní poskytovatel předá v rozsahu, který určí uživatel, do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4, novému poskytovateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a o pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho nový poskytovatel požádal podle § 203 odst. 4. Dosavadní poskytovatel předá tyto informace v rozsahu potřebném k řádnému provedení platební transakce.

(3) Určí-li to uživatel podle § 203 odst. 1 písm. e), poskytne dosavadní poskytovatel informace podle odstavce 2 také jemu.

§ 205

Povinnosti nového poskytovatele

(1) Nový poskytovatel do 2 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel informace podle § 204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele, ve vztahu k platebnímu účtu a v rozsahu, které určí uživatel,

a) odešle plátci, který prováděl ve vztahu k platebnímu účtu uživatele vedeném dosavadním poskytovatelem pravidelně se opakující převody peněžních prostředků, informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,

b) odešle příjemci, který je na základě souhlasu uživatele oprávněn dát platební příkaz k inkasu, informaci, od kdy bude možné provádět inkasa ve vztahu k platebnímu účtu, který vede nový poskytovatel, a informaci o změně platebního účtu uživatele spolu s údajem nebo jedinečným identifikátorem, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel,

c) vyzve uživatele, aby doplnil údaje potřebné k informování plátce nebo příjemce podle písmene a) nebo b), jestliže údaje, které má nový poskytovatel k dispozici, nejsou dostatečné, a

d) informuje uživatele o jeho právech podle čl. 5 odst. 3 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012²⁾, bude-li podle odstavce 4 provádět odchozí inkasa v měně euro.

(2) Informuje-li nový poskytovatel plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), poskytne jim kopii plné moci uživatele.

(3) Nepožádá-li uživatel nového poskytovatele o informování plátce nebo příjemce podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nový poskytovatel poskytne uživateli na jeho žádost vzory informačních sdělení o změně platebního účtu určené plátci nebo příjemci. Vzor informačního sdělení obsahuje údaj nebo jedinečný identifikátor, jehož poskytnutí je podmínkou řádného provedení platební transakce ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, a informaci o tom, odkdy bude možné provádět inkasa a převody peněžních prostředků ve vztahu k platebnímu účtu uživatele, který vede nový poskytovatel.

(4) Nový poskytovatel začne provádět převody peněžních prostředků, ke kterým dal uživatel souhlas trvalým příkazem, a odchozí inkasa ve vztahu k účtu, v rozsahu a v den, které určí uživatel, nejdříve však třetí pracovní den ode dne, kdy obdržel informace podle § 204 odst. 2 od dosavadního poskytovatele.

§ 206

Úplata spojená se změnou platebního účtu

(1) Poskytovatel a uživatel se mohou dohodnout, že poskytovateli náleží úplata za služby podle § 203, § 204 odst. 1 nebo § 205 odst. 1 až 3, je-li tato úplata přiměřená a odpovídá skutečným nákladům poskytovatele.

(2) Dosavadnímu poskytovateli nenáleží úplata za poskytnutí informací podle § 204 odst. 2 a 3.

§ 207

Informace o změně platebního účtu

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a na trvalém nosiči dat ve svých obchodních prostorách informace o

a) postupu při zahájení změny platebního účtu podle § 203 a povinnostech dosavadního poskytovatele a nového poskytovatele podle § 204 a 205,

b) lhůtách stanovených k provedení jednotlivých činností při změně platebního účtu,

c) úplatě podle § 206 odst. 1 a

d) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi uživatelem a poskytovatelem.

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá.

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance, kolikrát v předchozím kalendářním roce provedl změnu platebního účtu, a uvede, kdy vystupoval jako nový poskytovatel a kdy jako dosavadní poskytovatel. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance počet žádostí o změnu platebního účtu podaných v předchozím kalendářním roce, které odmítl provést, a důvody odmítnutí.

§ 208

Společná ustanovení

(1) Poskytovatel není povinen provést změnu platebního účtu, jestliže platební účet vedený dosavadním poskytovatelem a platební účet vedený novým poskytovatelem jsou vedeny v různé měně.

(2) Ustanovení tohoto dílu se nepoužijí na Českou národní banku.

Díl 2

Součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu

§ 209

Povinnosti poskytovatele

(1) Poskytovatel, který vede uživateli platební účet a kterého uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, v rozsahu a v den, které určí uživatel,

a) poskytne uživateli informace o stávajících trvalých příkazech a souhlasech k inkasu a pravidelně se opakujících příchozích převodech a odchozích inkasech provedených během 13 měsíců přede dnem, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu, a

b) převede zůstatek peněžních prostředků, s nimiž je uživatel oprávněn nakládat, na platební účet vedený v jiném členském státě.

(2) Nedohodnou-li se strany jinak, poskytovatel provede činnosti podle odstavce 1 nejdříve šestý pracovní den ode dne, kdy ho uživatel požádal o součinnost při změně platebního účtu ve vztahu k jinému členskému státu.

HLAVA III

ZÁKLADNÍ PLATEBNÍ ÚČET

§ 210

Zřízení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel bez zbytečného odkladu poté, kdy jej spotřebitel, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, vyzve k uzavření smlouvy o základním platebním účtu a osvědčí splnění zákonem stanovených podmínek, nejpozději však do 10 pracovních dnů,

a) předloží spotřebiteli v podobě návrhu textu smlouvy návrh smluvních podmínek, které mají být obsahem smlouvy o základním platebním účtu vedeném v české měně a které umožňují majiteli základního platebního účtu čerpat služby podle § 212, nebo

b) v souladu s odstavcem 3 nebo 5 návrh smluvních podmínek podle písmene a) předložit odmítne.

(2) Předloží-li poskytovatel spotřebiteli návrh smluvních podmínek, nesmí poskytovatel tento návrh během 5 pracovních dnů změnit ani odvolat, ledaže během této doby vyšly najevo okolnosti uvedené v odstavci 3 nebo 5. Sdělí-li spotřebitel poskytovateli do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu byl návrh smluvních podmínek předložen, že tento návrh přijímá, je poskytovatel povinen bez zbytečného odkladu uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu na základě předloženého návrhu smluvních podmínek. Ustanovení § 1787 občanského zákoníku se použije obdobně.

(3) Poskytovatel může spotřebiteli odmítnout předložit návrh smluvních podmínek, jestliže

a) spotřebitel je majitelem platebního účtu vedeného v České republice poskytovatelem, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, a prostřednictvím tohoto platebního účtu je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1; to neplatí, jestliže spotřebitel doloží, že jej poskytovatel vyrozuměl o zamýšleném zrušení tohoto platebního účtu, nebo

b) v předchozích 12 měsících s tímto spotřebitelem vypověděl závazek ze smlouvy o základním platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupil v souladu s § 215 nebo odstoupil pro závažné porušení smlouvy od jiné smlouvy o platebních službách uzavřené s tímto spotřebitelem.

(4) Poskytovatel může k doložení skutečnosti, že spotřebitel není majitelem platebního účtu podle odstavce 3 písm. a), požadovat čestné prohlášení spotřebitele.

(5) Poskytovatel spotřebiteli odmítne předložit návrh smluvních podmínek, jestliže by uzavřením smlouvy o základním platebním účtu porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

(6) Odmítne-li poskytovatel předložit návrh smluvních podmínek nebo tento návrh změní nebo odvolá, sdělí bez zbytečného odkladu písemně spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi spotřebitelem a poskytovatelem, informací o možnosti podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí spotřebiteli důvody odmítnutí, změny nebo odvolání, jestliže by sdělením důvodů porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

§ 211

Vázaná nabídka

Poskytovatel nesmí vázat uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1.

§ 212

Poskytované služby

(1) Poskytovatel poskytne majiteli základního platebního účtu alespoň tyto služby:

a) zřízení a vedení základního platebního účtu,

b) službu umožňující vložení hotovosti na základní platební účet,

c) službu umožňující výběr hotovosti ze základního platebního účtu,

d) úhradu, včetně úhrady, ke které dal uživatel trvalý příkaz,

e) odchozí inkaso,

f) převod peněžních prostředků, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím debetní platební karty, a

g) vydání a správu debetní platební karty a možnost ovládat základní platební účet prostřednictvím internetu.

(2) Poskytovatel poskytne služby podle odstavce 1 v rozsahu a způsobem, jakým je poskytuje uživatelům, kterým vede jiný platební účet než základní platební účet.

§ 213

Úplata

Za služby uvedené v § 212 odst. 1 náleží poskytovateli nejvýše úplata odpovídající obvyklé ceně podle zákona o cenách.

§ 214

Smluvní pokuta

K ujednání o smluvní pokutě pro porušení povinností ze smlouvy o základním platebním účtu, s výjimkou smluvní pokuty sjednané v souvislosti s překročením a možností přečerpání, se nepřihlíží.

§ 215

Zrušení základního platebního účtu

(1) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

a) neprovede prostřednictvím tohoto platebního účtu žádnou platební transakci po dobu delší než 24 měsíců,

b) není osobou oprávněně pobývající v členském státě,

c) je majitelem jiného platebního účtu vedeného v České republice bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, jehož prostřednictvím je možné čerpat služby uvedené v § 212 odst. 1,

d) odmítne návrh na změnu závazku ze smlouvy o základním platebním účtu, aniž pro to má spravedlivý důvod, nebo

e) poruší podstatným způsobem smlouvu o základním platebním účtu.

(2) Poskytovatel může vypovědět závazek ze smlouvy o základním platebním účtu také tehdy, přestane-li splňovat podmínky podle § 217.

(3) Poskytovatel může odstoupit od smlouvy o základním platebním účtu pouze tehdy, jestliže majitel základního platebního účtu

a) použije základní platební účet v rozporu se zákonem upravujícím opatření proti legalizaci výnosů trestné činnosti a financování terorismu nebo v rozporu s jiným právním předpisem,

b) dosáhne založení základního platebního účtu úmyslným poskytnutím nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů.

(4) Poskytovatel může od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit také tehdy, jestliže by trvání závazku ze smlouvy o základním platebním účtu bylo v rozporu s jiným právním předpisem.

(5) Závazek ze smlouvy o základním platebním účtu lze vypovědět z důvodu podle odstavce 1 nebo od smlouvy o základním platebním účtu odstoupit z důvodu podle odstavce 3 písm. b) nejdéle do 3 měsíců ode dne, kdy se o něm poskytovatel dozvěděl.

(6) Poskytovatel společně s výpovědí závazku ze smlouvy o základním platebním účtu nebo s oznámením o odstoupení od smlouvy o základním platebním účtu sdělí písemně majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení spolu s informací o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem, informací o možnosti majitele podat stížnost orgánu dohledu a informací o případné možnosti podat stížnost přímo poskytovateli. Poskytovatel nesdělí majiteli základního platebního účtu důvod výpovědi nebo odstoupení, jestliže by sdělením důvodu porušil jiný právní předpis.

§ 216

Informace o základním platebním účtu

(1) Poskytovatel bezplatně zpřístupní na svých internetových stránkách a ve svých obchodních prostorách informace o

a) postupu při zřízení základního platebního účtu,

b) možnosti uzavřít smlouvu o základním platebním účtu bez úplatného čerpání dodatečných služeb v souladu s § 211,

c) základním platebním účtu, který nabízí,

d) úplatě podle § 213 a

e) způsobu mimosoudního řešení sporů mezi majitelem základního platebního účtu a jeho poskytovatelem.

(2) Poskytovatel bezplatně poskytne informace podle odstavce 1 tomu, kdo o ně požádá, a srozumitelně mu vysvětlí povahu nabízeného základního platebního účtu a postup při jeho zřízení.

(3) Poskytovatel oznámí vždy do konce února České národní bance počet smluv o základním platebním účtu uzavřených v předchozím kalendářním roce. Poskytovatel ve stejné lhůtě oznámí České národní bance, kolikrát za předchozí kalendářní rok odmítl předložit nebo odvolal návrh smluvních podmínek v souladu s § 210 odst. 2, 3 nebo 5 a důvody těchto odmítnutí nebo odvolání.

§ 217

Společné ustanovení

Ustanovení této hlavy se použijí na poskytovatele, který je bankou nebo zahraniční bankou vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky a vede platební účty spotřebitelům.

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 218

Má-li poskytovatel vůči uživateli po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu pohledávku, informuje bez zbytečného odkladu po zániku závazku ze smlouvy o platebním účtu o této skutečnosti uživatele.

§ 219

Poskytovatel nesmí při uzavírání smlouvy o platebním účtu diskriminovat uživatele, který je osobou oprávněně pobývající v členském státě, a to ani z důvodu jeho státního občanství nebo místa pobytu.

§ 220

Ustanovení této části se použijí na platební účet, jehož majitelem je spotřebitel a ze kterého lze alespoň vybrat hotovost, převést peněžní prostředky, včetně provedení úhrady, ve prospěch třetích osob, a na který lze připsat peněžní prostředky, včetně připsání částky příchozího převodu, od třetích osob.

ČÁST ŠESTÁ

BEZPEČNOST V OBLASTI PLATEBNÍHO STYKU

§ 221

Hlášení bezpečnostních a provozních incidentů

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby oznámí orgánu dohledu domovského členského státu závažný bezpečnostní nebo provozní incident v oblasti platebního styku bez zbytečného odkladu po jeho zjištění.

(2) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele o výskytu závažného bezpečnostního nebo provozního incidentu v oblasti platebního styku, může-li v jeho důsledku vzniknout újma na jmění uživatele. Zároveň informuje uživatele, jakým způsobem může zakročit k odvrácení újmy.

(3) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje uživatele, pominou-li důvody pro opatření podle odstavce 2.

(4) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku o oznámení, které obdržela podle odstavce 1.

(5) Oznámení podle odstavce 1 lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí oznámení, jeho formáty, další technické náležitosti a způsob předání stanoví prováděcí právní předpis.

§ 222

Hlášení bezpečnostních a provozních rizik a podvodných jednání

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby informuje

a) orgán dohledu domovského členského státu o bezpečnostních a provozních rizicích, kterým je v souvislosti s poskytováním platebních služeb vystavena, a o opatřeních ke zmírnění těchto rizik, včetně kontrolních mechanismů zavedených v návaznosti na tato rizika, a

b) Českou národní banku o podvodných jednáních, která v oblasti platebního styku zaznamenala při poskytování platebních služeb v České republice.

(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou centrální banku v souhrnné podobě o podvodných jednáních v oblasti platebního styku, o kterých ji osoby oprávněné poskytovat platební služby v souladu s odstavcem 1 informovaly.

(3) Rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací České národní bance podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.

Silné ověření uživatele

§ 223

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, jestliže plátce

a) přistupuje ke svému platebnímu účtu prostřednictvím internetu,

b) dává platební příkaz k elektronické platební transakci,

c) provádí jiný úkon, který je spojen s rizikem podvodného jednání v oblasti platebního styku, zneužitím platebního prostředku nebo informací o platebním účtu, nebo

d) požaduje informace o platebním účtu prostřednictvím poskytovatele služby informování o platebním účtu.

(2) Dává-li uživatel platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím elektronického zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci, nebo dává-li platební příkaz nepřímo, osoba oprávněná poskytovat platební služby použije silné ověření uživatele, které zahrnuje jednorázové prvky propojující platební transakci s přesnou částkou a určitým příjemcem.

(3) Silným ověřením uživatele se pro účely tohoto zákona rozumí ověření, které je založeno na použití alespoň 2 z těchto prvků:

a) údaje, který je znám pouze uživateli,

b) věci, kterou má uživatel ve své moci,

c) biometrických údajů uživatele.

(4) Prvky podle odstavce 3 musí být vzájemně nezávislé a prolomení jednoho prvku nesmí ovlivnit spolehlivost prvků ostatních. Postup ověření musí zabránit zneužití prvků, které jsou k ověření používány.

(5) Způsob silného ověření uživatele podle odstavců 1 a 2 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹³⁾.

(6) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužijí v případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹³⁾.

§ 224

Osoba oprávněná poskytovat platební služby, která vede uživateli platební účet, umožní tomu, kdo je oprávněn poskytovat službu nepřímého dání platebního příkazu nebo službu informování o platebním účtu, spoléhat na postupy, které v souladu s § 223 odst. 1 až 3 zavedla.

§ 225

Vztah k přímo použitelnému předpisu Evropské unie

Osoba oprávněná poskytovat platební služby při poskytování platebních služeb komunikuje s uživateli a osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle požadavků upravených přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace⁸⁾.

ČÁST SEDMÁ

PŘESTUPKY

§ 226

Přestupky platební instituce a poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Platební instituce se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 13 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 16,

c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 17,

d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 20,

e) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s § 25 odst. 1,

f) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 29 odst. 2, nebo

g) nesplní oznamovací povinnost podle § 11 odst. 1, § 28 odst. 1, § 29 odst. 1, § 34 odst. 1, § 37 nebo § 38 odst. 1.

(2) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 59 odst. 1 písm. d),

b) neoznámí změnu údajů podle § 61 odst. 1,

c) v rozporu s § 63 odst. 1 nevydá peněžní prostředky uživatelům,

d) v rozporu s § 65 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

e) v rozporu s § 65 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce, nebo

f) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 65a odst. 1.

(3) Platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) nenakládá s peněžními prostředky v souladu s § 22,

b) nesplní informační povinnost podle § 30, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f),

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo f), nebo

d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 227

Přestupky správce informací o platebním účtu

(1) Správce informací o platebním účtu se dopustí přestupku tím, že

a) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 46 odst. 1,

b) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 48,

c) nesplní informační povinnost podle § 30,

d) neuchovává dokumenty a záznamy podle § 31, nebo

e) nesplní oznamovací povinnost podle § 44 odst. 1, § 52 odst. 1, § 54 nebo § 55 odst. 1.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), nebo

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).

§ 228

Přestupky instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Instituce elektronických peněz se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 72 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

b) nedodrží některý z požadavků na kapitál podle § 74,

c) nemá uzavřenu pojistnou smlouvu nebo zajištěno srovnatelné zajištění v souladu s § 75,

d) neuplatňuje řídicí a kontrolní systém v souladu s § 78,

e) v rozporu s § 84 odst. 1 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jejím jménem,

f) poskytuje platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce v rozporu s § 84 odst. 2,

g) svěří výkon významné provozní činnosti vztahující se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě v rozporu s § 88 odst. 2, nebo

h) nesplní oznamovací povinnost podle § 70 odst. 1, § 87 odst. 1, § 88 odst. 1, § 93 odst. 1, § 95 nebo § 96 odst. 1.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) neuplatňuje systém řízení bezpečnostních a provozních rizik podle § 100 odst. 1 písm. d),

b) neoznámí změnu údajů podle § 102 odst. 1,

c) v rozporu s § 104 odst. 1 nevydá peněžní prostředky držitelům nebo uživatelům,

d) v rozporu s § 106 odst. 1 větou druhou nedodrží některý z požadavků týkajících se kapitálu podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,

e) v rozporu s § 106 odst. 2 poskytne uživateli úrok nebo jinou výhodu závislou na délce doby, po kterou mu jsou peněžní prostředky svěřeny k provedení platební transakce,

f) v rozporu s § 106 odst. 3 vydává elektronické peníze prostřednictvím jiné osoby, která při vydávání elektronických peněz jedná jeho jménem, nebo

g) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 106a odst. 1.

(3) Instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu se dopustí přestupku tím, že

a) nenakládá s peněžními prostředky v souladu s § 80,

b) nesplní informační povinnost podle § 89, nebo

c) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 90.

(4) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. g),

b) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo h), odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e), nebo odstavce 3 písm. b) nebo c),

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. f), nebo

d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 3 písm. a).

§ 229

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému

(1) Provozovatel nebo účastník platebního systému se dopustí přestupku tím, že váže přístup právnických osob oprávněných poskytovat platební služby na splnění některého z požadavků uvedených v § 107 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo uloží poskytovateli anebo účastníkovi jiného platebního systému, než je platební systém, který sám provozuje nebo kterého se účastní, některý z požadavků uvedených v § 107 odst. 2 písm. a), b) nebo c).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 20 000 000 Kč.

§ 230

Přestupky provozovatele a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování

(1) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 114 odst. 1 uveřejní změnu pravidel systému bez souhlasu České národní banky,

b) neoznámí změnu údajů podle § 119 odst. 3, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 1 nebo 4.

(2) Provozovatel platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že

a) provozuje platební systém s neodvolatelností zúčtování v rozporu s § 117 odst. 2,

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 121, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 122 odst. 3.

(3) Účastník platebního systému s neodvolatelností zúčtování se dopustí přestupku tím, že

a) neuzavře smlouvu o předávání platebních příkazů prostřednictvím systému s neodvolatelností zúčtování v souladu s § 109 odst. 1,

b) nesdělí důvody odmítnutí uzavření smlouvy podle § 109 odst. 2, nebo

c) poruší informační povinnost podle § 122 odst. 2 nebo § 123.

(4) Účastník zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, který má sídlo v České republice, se dopustí přestupku tím, že poruší informační povinnost podle § 124.

(5) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), odstavce 2 písm. b) nebo c), odstavce 3 písm. b) nebo c), nebo odstavce 4,

b) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), nebo

c) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§ 231

Přestupky poskytovatele

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní informační povinnosti podle § 132, 133, 140, 141, 144, § 149, 150, 151, § 152 odst. 2, § 159 odst. 2, § 198, 199, 200, 201, 207, § 210 odst. 6, § 215 odst. 6, § 216 nebo 218,

b) poruší povinnosti týkající se změny závazku z rámcové smlouvy podle § 152 odst. 1 nebo 5,

c) blokuje platební prostředky v rozporu s § 164,

d) nedodrží lhůty pro provádění platebních transakcí podle § 169 až 173,

e) v rozporu s § 175 odst. 2 nedá peněžní prostředky k dispozici příjemci,

f) nepoužije jednotné označení podle § 197 odst. 1,

g) poruší povinnosti týkající se změny platebního účtu podle § 203, 204 nebo 205,

h) požaduje úplatu za změnu platebního účtu v rozporu s § 206,

i) neposkytne součinnost při změně platebního účtu podle § 209,

j) poruší povinnost předložit spotřebiteli návrh smluvních podmínek nebo uzavřít se spotřebitelem smlouvu o základním platebním účtu podle § 210 odst. 1 nebo 2,

k) v rozporu s § 211 váže uzavření smlouvy o základním platebním účtu úplatným čerpáním služby, která není uvedena v § 212 odst. 1,

l) požaduje úplatu za služby poskytované v rámci základního platebního účtu v rozporu s § 213,

m) požaduje smluvní pokutu v rozporu s § 214,

n) v rozporu s § 219 diskriminuje uživatele při uzavírání smlouvy o platebním účtu,

o) neposkytne uživateli v rozporu s § 258 odpověď na jeho stížnost nebo reklamaci,

p) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby nepřímého dání platebního příkazu podle § 161 nebo 162,

q) poruší povinnost nebo zákaz týkající se potvrzení o zůstatku peněžních prostředků podle § 178 nebo 179, nebo

r) poruší povinnost nebo zákaz týkající se služby informování o platebním účtu podle § 191 nebo 192.

(2) Poskytovatel plátce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 142 odst. 1, § 145 nebo 146.

(3) Poskytovatel příjemce se dopustí přestupku tím, že porušuje informační povinnosti podle § 143 odst. 1 nebo § 147.

(4) Poskytovatel, který vydává platební prostředek, se dopustí přestupku tím, že porušuje povinnosti podle § 166 odst. 1.

(5) Poskytovatel plátce, poskytovatel příjemce nebo osoba, kterou tito poskytovatelé použili ke splnění svých povinností při provedení platební transakce, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 177 odst. 1 provádí srážky z částky platební transakce.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), f) nebo i), odstavce 2 nebo 3,

c) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), g), h), j) až n) nebo p) až r), nebo

d) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e), odstavce 4 nebo 5.

§ 232

Přestupky vydavatele

(1) Vydavatel se dopustí přestupku tím, že

a) vydává elektronické peníze v rozporu s § 193 odst. 2,

b) poskytne držiteli úroky nebo jiné výhody v rozporu s § 193 odst. 3,

c) neprovede zpětnou výměnu podle § 194 odst. 2 nebo 3, nebo

d) poruší informační povinnost podle § 195 odst. 1.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 233

Přestupky osoby oprávněné poskytovat platební služby

(1) Osoba oprávněná poskytovat platební služby se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní oznamovací povinnost podle § 221 odst. 1,

b) poruší informační povinnost podle § 221 odst. 2 nebo 3 nebo § 222 odst. 1, nebo

c) nekomunikuje s uživateli nebo osobami oprávněnými poskytovat platební služby podle § 225.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 233a

Přestupky poskytovatele služby dynamické směny měn

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn se dopustí přestupku tím, že

a) neuchovává dokumenty nebo záznamy podle § 31,

b) neoznámí změnu údajů podle § 254f odst. 1,

c) neuplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle § 254h odst. 1, nebo

d) nesplní informační povinnost podle § 254h odst. 3.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.

Další přestupky

§ 234

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze, aniž je k tomu oprávněn,

b) uvede nesprávný údaj nebo zatají některou skutečnost v žádosti o povolení podle tohoto zákona,

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 18 nebo 76,

d) neposkytne České národní bance požadované informace nebo vysvětlení podle § 237 odst. 3, nebo

e) poskytuje službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, aniž je k tomu oprávněn.

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení podle § 237 odst. 3,

b) neprovede ve stanovené lhůtě některé z opatření k nápravě podle § 242 odst. 1, nebo

c) nesplní informační povinnost podle § 242 odst. 2.

(3) Provozovatel srovnávacích stránek se dopustí přestupku tím, že

a) nezajistí splnění požadavků kladených na srovnávací stránky podle § 202 odst. 1,

b) nezavede postupy k přijímání podnětů podle § 202 odst. 2, nebo

c) nesplní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3.

(4) Příjemce se dopustí přestupku tím, že požaduje úplatu za použití platebního prostředku v rozporu s § 254 odst. 2 písm. a).

(5) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 255 odst. 1 nebo 3 neuzavře smlouvu o platebním účtu, vypoví závazek ze smlouvy o platebním účtu nebo od této smlouvy odstoupí, nebo

b) nesplní oznamovací povinnost podle § 255 odst. 2.

(6) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3,

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,

c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d), odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 5 písm. b),

d) 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 5 písm. a), nebo

e) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).

§ 235

(1) Poskytovatel se dopustí přestupku tím, že

a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo 2, čl. 4 odst. 1, čl. 5 odst. 1, 2, 3, 6, 7 nebo 8 nebo čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012,

b) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 2 věty druhé, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 9, čl. 10 odst. 1 nebo 5, čl. 11 nebo čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751,

c) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nebo čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751,

d) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230,

e) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, nebo

f) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.

(2) Provozovatel platebního systému malých plateb se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(3) Účastník platebního systému malých plateb, který nemá provozovatele, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 4 odst. 2 věty první nebo druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012.

(4) Provozovatel schématu platebních karet se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 6, čl. 7 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 1, 3, 4 nebo 5, čl. 8 odst. 6 věty první, čl. 10 odst. 1 nebo čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(5) Zpracovatel se sídlem v České republice se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 7 odst. 1 nebo 5 nebo čl. 8 odst. 6 věty první nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(6) Příjemce se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 8 odst. 6 věty druhé nebo čl. 10 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751.

(7) Přestupku se dopustí ten, kdo nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle

a) čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012, nebo

b) čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230.

(8) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 nebo odstavce 7 písm. a),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo e), odstavce 2 nebo 3,

c) 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo f), odstavce 4 nebo 5 nebo odstavce 7 písm. b), nebo

d) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d).

§ 236

Společná ustanovení

(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává

a) Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle

1. § 234 odst. 4, § 235 odst. 6 a § 235 odst. 7 písm. a),

2. § 234 odst. 3, s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5, a

3. § 235 odst. 7 písm. b), s výjimkou přestupků spáchaných osobami uvedenými v § 5 nebo poskytovatelem služby dynamické směny měn,

b) Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jde-li o přestupky podle § 235 odst. 4 a 5,

c) Ministerstvo financí, jde-li o přestupek podle § 231 odst. 1 písm. l),

d) Česká národní banka, jde-li o ostatní přestupky.

(2) Na řízení o přestupku vedené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a na jeho postup při výkonu dozoru se zákon o ochraně hospodářské soutěže použije přiměřeně.

(3) Česká národní banka bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu na svých internetových stránkách.

(4) Česká národní banka uveřejní rozhodnutí podle odstavce 3 bez uvedení identifikačních údajů o osobě uznané vinnou přestupkem, jestliže by uveřejnění

a) ohrozilo stabilitu finančního trhu,

b) ohrozilo probíhající trestní řízení, nebo

c) způsobilo osobě uznané vinnou přestupkem nepřiměřenou újmu.

(5) Rozhodnutí podle odstavce 3 musí být uveřejněno nejméně po dobu 5 let. Osobní údaje osoby uznané vinnou přestupkem se uveřejní jen na dobu nezbytně nutnou v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím ochranu osobních údajů⁹⁾ a zákonem upravujícím zpracování osobních údajů.

ČÁST OSMÁ

DOHLED A KONTROLA

§ 237

(1) Česká národní banka vykonává dohled nad dodržováním povinností

a) platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a poskytovatele služby dynamické směny měn stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona,

b) provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v České republice a účastníka platebního systému s neodvolatelností zúčtování stanovených tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování,

c) poskytovatele a vydavatele stanovených tímto zákonem, s výjimkou povinnosti podle § 213, nebo obdobnými ustanoveními právních předpisů jiných členských států, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²⁾, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²⁾ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím mezibankovní poplatky za karetní platební transakce²⁾, a

d) osoby oprávněné poskytovat platební služby stanovených tímto zákonem.

(2) Dohled nad dodržováním povinností podle odstavce 1 písm. c) a d) vykonává Česká národní banka tehdy, jestliže se týkají činnosti, kterou poskytovatel nebo vydavatel se sídlem v

a) České republice vykonává v České republice,

b) zahraničí vykonává v České republice prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, nebo

c) České republice vykonává v jiném členském státě jinak než prostřednictvím pobočky nebo jinak než v rámci jiné trvalé přítomnosti.

(3) Osoby podléhající dohledu České národní banky jsou povinny poskytnout České národní bance při výkonu dohledu požadované informace a potřebná vysvětlení; to platí obdobně pro provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování se sídlem v jiném členském státě při posuzování plnění podmínek výkonu jeho činnosti. Česká národní banka je oprávněna požadovat od každého informace a vysvětlení potřebná k objasnění skutečností nasvědčujících neoprávněnému poskytování platebních služeb nebo neoprávněnému vydávání elektronických peněz a každý je povinen tyto informace a vysvětlení poskytnout; ustanovení správního řádu upravující předvolání, předvedení a výslech svědka se použijí obdobně.

(4) Ministerstvo financí vykonává cenovou kontrolu dodržování povinnosti poskytovatele stanovené v § 213 postupem podle zákona o cenách.

(5) Dozor nad dodržováním povinností provozovatelů srovnávacích stránek, s výjimkou osob podle § 5, provádí Česká obchodní inspekce.

§ 238

(1) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přeshraniční platby v Evropské unii²⁾ je

a) Česká obchodní inspekce pro účel zajištění dodržování povinností osob poskytujících služby směny měn v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230, s výjimkou povinností osob uvedených v § 5 a poskytovatelů služby dynamické směny měn,

b) Česká národní banka pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob.

(2) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²⁾ je pro účel zajištění dodržování povinností plátce a příjemce Česká obchodní inspekce a pro účel zajištění dodržování povinností ostatních osob Česká národní banka.

(3) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce je pro účel zajištění dodržování povinností

a) poskytovatele Česká národní banka,

b) příjemce Česká obchodní inspekce,

c) provozovatele schématu platebních karet a zpracovatele, kteří mají sídlo v České republice, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

§ 239

(1) Pro povinnost mlčenlivosti při výkonu dohledu podle tohoto zákona se použijí obdobně ustanovení zákona upravujícího činnost bank o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu.

(2) Česká národní banka spolupracuje s orgány jiných členských států vykonávajícími dohled nad osobami oprávněnými poskytovat platební služby nebo vydávat elektronické peníze, s Evropským orgánem pro bankovnictví, centrálními bankami jiných členských států, popřípadě s Evropskou centrální bankou. Česká národní banka zejména informuje orgán dohledu hostitelského členského státu a orgány dohledu ostatních dotčených členských států o opatřeních, která přijala na základě informací od tohoto orgánu o porušování právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní banky.

(3) Česká národní banka předává orgánům jiných členských států vykonávajícím dohled nad zahraničními platebními institucemi, zahraničními správci informací o platebním účtu nebo zahraničními institucemi elektronických peněz všechny podstatné informace, zejména informace o tom, že osoby podléhající dohledu těchto orgánů porušily povinnost týkající se výkonu činností, které jsou tyto osoby oprávněny vykonávat podle tohoto zákona.

(4) Poskytne-li orgán dohledu jiného členského státu České národní bance informaci za podmínky, že informace nesmí být dále poskytnuta bez jeho předchozího souhlasu, může Česká národní banka tuto informaci předat jinému orgánu dohledu výhradně pro účely, k nimž byla informace poskytnuta. Jiným orgánům nebo osobám předá Česká národní banka poskytnutou informaci pouze s výslovným souhlasem orgánu dohledu, který informaci poskytl, a výhradně za účelem stanoveným tímto orgánem.

(5) Česká národní banka může odmítnout žádost o spolupráci nebo předání informací, jestliže

a) by takové poskytnutí mohlo nepříznivě ovlivnit suverenitu nebo bezpečnost České republiky nebo veřejný pořádek v České republice, nebo

b) se žádost týká téže věci a téže osoby, ohledně nichž bylo v České republice zahájeno soudní řízení nebo o nichž bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem.

(6) Při odmítnutí žádosti podle odstavce 5 informuje Česká národní banka žádající orgán o důvodech odmítnutí.

§ 240

Probíhá-li mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu jiného členského státu proces urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)⁷⁾ (dále jen "Evropský orgán pro bankovnictví"), který se týká výkonu činnosti platební instituce nebo zahraniční platební instituce v hostitelském členském státě nebo spolupráce mezi těmito orgány v oblasti dohledu, nevydá Česká národní banka ve věci, které se urovnání sporu týká, do doby urovnání sporu rozhodnutí.

§ 241

Kontrola na místě

(1) Česká národní banka může vykonat kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(2) Česká národní banka může v jiném členském státě provést kontrolu na místě u osoby podléhající jejímu dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí orgánu dohledu tohoto jiného členského státu. Na žádost České národní banky může tuto kontrolu na místě provést rovněž tento orgán dohledu jiného členského státu.

(3) Orgán dohledu jiného členského státu může v České republice provést kontrolu na místě u osoby podléhající jeho dohledu, u jejího pověřeného zástupce nebo u jiné osoby, jejímž prostřednictvím tato osoba vykonává provozní činnosti vztahující se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, jestliže to oznámí České národní bance. Na žádost orgánu dohledu jiného členského státu může tuto kontrolu na místě provést Česká národní banka.

(4) U toho, kdo je důvodně podezřelý, že neoprávněně poskytuje platební služby nebo neoprávněně vydává elektronické peníze, může Česká národní banka provést kontrolu na místě v rozsahu, který je nezbytný ke zjištění skutkového stavu týkajícího se činnosti, která toto podezření zakládá.

§ 242

Opatření k nápravě

(1) Poruší-li osoba podléhající dohledu České národní banky povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je tato osoba oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, může Česká národní banka podle závažnosti a následků zjištěného nedostatku uložit této osobě, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, nebo některé z nich, dokud nezjedná nápravu,

c) nechala na své náklady provést mimořádný audit,

d) vyměnila auditora,

e) vyměnila svoji vedoucí osobu,

f) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pověřeného zástupce,

g) nevykonávala činnosti, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím pobočky v hostitelském členském státě,

h) omezila výkon některých provozních činností vztahujících se k činnostem, které je oprávněna vykonávat podle tohoto zákona, prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

i) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Osoba podléhající dohledu České národní banky, které Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informuje Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 243

Opatření k nápravě uložené zahraniční osobě při poskytování platebních služeb v České republice

(1) Ohrožuje-li zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a poskytují platební služby v České republice prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, závažným způsobem zájmy uživatelů v České republice a toto ohrožení není možné odvrátit postupem podle § 239 odst. 3, může Česká národní banka uložit této osobě vzhledem k činnostem vykonávaným v České republice prostřednictvím pobočky nebo pověřeného zástupce, aby

a) ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,

b) tyto platební služby nebo některé z nich nevykonávala, dokud nezjedná nápravu,

c) tyto platební služby nevykonávala prostřednictvím pověřeného zástupce,

d) omezila výkon některých provozních činností prostřednictvím jiné osoby, nebo aby tyto činnosti prostřednictvím jiné osoby nevykonávala, nebo

e) nakládala s peněžními prostředky, které jí byly svěřeny k provedení platební transakce nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, pouze stanoveným způsobem.

(2) Má-li Česká národní banka v úmyslu uložit opatření podle odstavce 1, informuje o tom orgán dohledu domovského členského státu, orgány dohledu ostatních dotčených členských států, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou komisi; není-li to možné, informuje Česká národní banka uvedené orgány bez zbytečného odkladu po uložení tohoto opatření. Česká národní banka zároveň sdělí uvedeným orgánům důvody pro uložení opatření podle odstavce 1.

(3) Opatření uložené podle odstavce 1 musí být přiměřené povaze ohrožení, nesmí znevýhodňovat uživatele v jiných členských státech a musí směřovat k ochraně zájmů uživatelů v České republice.

(4) Česká národní banka opatření podle odstavce 1 zruší, pominou-li podmínky pro jeho uložení.

(5) Zahraniční platební instituce, zahraniční správce informací o platebním účtu nebo zahraniční instituce elektronických peněz, kteří mají sídlo v jiném členském státě a kterým Česká národní banka uložila opatření k nápravě podle odstavce 1, informují Českou národní banku bez zbytečného odkladu o odstranění nedostatku a o způsobu zjednání nápravy.

§ 244

Odnětí povolení

(1) Česká národní banka odejme povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a) o to osoba, jíž bylo povolení uděleno, požádá, nebo

b) osoba, jíž bylo povolení uděleno, závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.

(2) Česká národní banka může odejmout povolení udělené podle tohoto zákona, jestliže

a) osoba, jíž bylo povolení uděleno, nesplňuje podmínky pro jeho udělení,

b) platební systém s neodvolatelností zúčtování nesplňuje podmínky uvedené v § 110 odst. 1 písm. a), b) nebo c),

c) platební instituce nebo poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat platební služby,

d) povolení bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení uděleno,

e) instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nezačali do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti vydávat elektronické peníze ani poskytovat služby týkající se elektronických peněz,

f) správce informací o platebním účtu nezačal do 12 měsíců ode dne udělení povolení k činnosti poskytovat službu informování o platebním účtu,

g) platební instituce neposkytovala platební služby po dobu delší než 6 měsíců,

h) instituce elektronických peněz nevydávala elektronické peníze ani neposkytovala platební služby týkající se elektronických peněz po dobu delší než 6 měsíců,

i) správce informací o platebním účtu neposkytoval službu informování o platebním účtu po dobu delší než 6 měsíců,

j) poskytovatel platebních služeb malého rozsahu neposkytoval platební služby v České republice po dobu delší než 6 měsíců,

k) vydavatel elektronických peněz malého rozsahu nevydával elektronické peníze ani neposkytoval platební služby týkající se elektronických peněz v České republice po dobu delší než 6 měsíců, nebo

l) osoba, jíž bylo povolení uděleno, opakovaně porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které lze vykonávat na základě uděleného povolení.

(3) Česká národní banka informuje o důvodech odnětí povolení Evropský orgán pro bankovnictví.

§ 245

Zúžení povolení

(1) Česká národní banka zúží rozsah platebních služeb, na které se povolení k činnosti vztahuje, jestliže o to osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, požádá.

(2) Česká národní banka může zúžit rozsah platebních služeb, na které se povolení vztahuje, jestliže

a) osoba, jíž bylo povolení k činnosti uděleno, nesplňuje podmínky pro udělení povolení k poskytování některé platební služby, nebo

b) povolení k činnosti bylo uděleno na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž bylo povolení k činnosti uděleno.

(3) Na zúžení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatele elektronických peněz malého rozsahu o poskytování spotřebitelského úvěru se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

§ 246

Zrušení zápisu pověřeného zástupce

(1) Česká národní banka zruší zápis pověřeného zástupce v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz na základě oznámení platební instituce, instituce elektronických peněz nebo pověřeného zástupce.

(2) Česká národní banka může platební instituci nebo instituci elektronických peněz zakázat poskytovat platební služby prostřednictvím pověřeného zástupce, jestliže platební instituce nebo instituce elektronických peněz při poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činnosti, které je platební instituce nebo instituce elektronických peněz oprávněna vykonávat podle tohoto zákona.

(3) Česká národní banka společně se zákazem podle odstavce 2 zruší zápis pověřeného zástupce u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz.

§ 247

Odnětí souhlasu k poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky v hostitelském členském státě

(1) Česká národní banka poskytovateli nebo vydavateli, jemuž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejme tento souhlas, jestliže o to poskytovatel nebo vydavatel, jemuž byl souhlas udělen, nebo pověřený zástupce požádá.

(2) Česká národní banka může osobě, jíž byl udělen souhlas k poskytování platebních služeb nebo vydávání anebo distribuci elektronických peněz v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, odejmout tento souhlas, jestliže

a) osoba, jíž byl souhlas udělen, při výkonu činností, které lze na základě uděleného souhlasu vykonávat prostřednictvím pověřeného zástupce nebo pobočky, opakovaně nebo závažným způsobem porušila povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jiným právním předpisem upravujícím postup při výkonu činností, které je osoba, jíž byl souhlas udělen, oprávněna vykonávat podle tohoto zákona,

b) osoba, jíž byl souhlas udělen, nesplňuje podmínky pro udělení tohoto souhlasu, nebo

c) souhlas byl udělen na základě nepravdivých nebo neúplných údajů nebo v důsledku jiného nedovoleného postupu osoby, jíž byl souhlas udělen.

§ 248

Přijímání podnětů

Přijme-li Česká národní banka podnět k zahájení řízení z moci úřední ve věci porušení povinnosti poskytovatele nebo vydavatele stanovené tímto zákonem, obdobnými ustanoveními právních předpisů jiného členského státu, jimiž se řídí závazek ze smlouvy o platebních službách nebo ze smlouvy o vydání elektronických peněz, přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přeshraniční platby v Evropské unii²⁾ nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím požadavky pro úhrady a inkasa v eurech²⁾, odpoví na něj do 60 dnů ode dne, kdy podnět přijala, i když o to ten, kdo podnět podal, nepožádal. Připadá-li to v úvahu, informuje jej Česká národní banka zároveň o možnosti mimosoudního řešení sporů mezi uživateli a poskytovateli nebo mezi držiteli a vydavateli podle jiného právního předpisu.

ČÁST DEVÁTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

HLAVA I

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ

Seznamy

§ 249

(1) Česká národní banka vede v elektronické podobě tyto seznamy:

a) platebních institucí,

b) poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu,

c) institucí elektronických peněz,

d) vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu,

e) správců informací o platebním účtu,

f) platebních systémů s neodvolatelností zúčtování,

g) účastníků zahraničního platebního systému s neodvolatelností zúčtování, kteří mají sídlo v České republice,

h) poskytovatelů služby dynamické směny měn.

(2) Česká národní banka seznamy podle odstavce 1 uveřejňuje na svých internetových stránkách. V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.

(3) Dozví-li se Česká národní banka o změně údajů zapsaných v seznamech podle odstavce 1, tyto seznamy bez zbytečného odkladu aktualizuje.

(4) Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do seznamu podle odstavce 1, nemůže zapsaná osoba namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti.

§ 250

(1) Do seznamů podle § 249 odst. 1 se u právnické a fyzické osoby zapisuje alespoň jméno, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.

(2) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se zapisuje také

a) datum vzniku oprávnění k činnosti,

b) datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,

c) přehled o pravomocně uložených pokutách a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,

d) údaj o pojišťovně nebo třetí osobě, se kterou poskytovatel služby nepřímého dání platebního příkazu sjednal pojistnou smlouvu nebo srovnatelné zajištění podle § 17 odst. 1, pokud je příslušná osoba zapsaná na seznamu oprávněna k poskytování služby nepřímého dání platebního příkazu.

(3) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až d) se zapisují také údaje o platebních službách, k jejichž poskytování je zapsaná osoba oprávněna. Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. b) a d) se zapisuje také údaj o tom, zda se povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru souvisejícího s poskytováním platebních služeb.

(4) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a) až e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby.

(5) Do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), c) a e) se u příslušné osoby zapisují také údaje o pověřených zástupcích a pobočkách, jejichž prostřednictvím zapsaná osoba poskytuje platební služby nebo vydává elektronické peníze v hostitelském členském státě.

(6) Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. f) se zapisují také údaje o provozovateli a účastnících platebního systému s neodvolatelností zúčtování. Do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. g) se zapisuje také údaj o provozovateli systému, jehož je zapsaná osoba účastníkem, a o právním řádu, jímž se řídí závazek mezi účastníky tohoto systému při provádění zúčtování.

(7) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, provozovatele platebního systému s neodvolatelností zúčtování nebo poskytovatele služby dynamické směny měn podané podle § 9 odst. 3, § 42 odst. 3, § 59 odst. 2, § 68 odst. 3, § 100 odst. 2, § 118 odst. 3 nebo § 254d odst. 2, uvede v seznamu podle § 249 odst. 1 údaj o tom, že právnická osoba dosud nevznikla. Tento údaj Česká národní banka ze seznamu vymaže bez zbytečného odkladu po vzniku právnické osoby.

§ 251

Česká národní banka o provedení zápisu do seznamů podle § 249 odst. 1 písm. a), b), c), d) nebo e) nebo jeho změně informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se provádí čl. 15 odst. 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366¹⁴⁾, ¹⁵⁾.

Oznámení o provádění plateb v rámci omezené sítě nebo prostřednictvím elektronických komunikací

§ 252

(1) Osoba, která provádí platby prostřednictvím nástrojů uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) bodu 4, oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí, jestliže objem těchto plateb za posledních 12 měsíců poprvé přesáhne částku odpovídající 1 000 000 eur.

(2) Osoba, která začne provádět platby uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance způsob, jakým tyto platby provádí.

(3) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 uveřejní na svých internetových stránkách seznam popisu činností vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).

(4) Česká národní banka na základě oznámení podle odstavců 1 a 2 informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnostech vykonávaných v souladu s § 3 odst. 3 písm. c) bodem 4 a § 3 odst. 3 písm. e).

§ 253

Osoba, která vykonává činnosti uvedené v § 3 odst. 3 písm. e), předloží do konce šestého měsíce od uplynutí předcházejícího účetního období České národní bance zprávu auditora, která ověřuje dodržení limitů podle § 3 odst. 3 písm. e).

§ 254

Úplata za použití platebního prostředku

(1) Příjemci náleží úplata za použití platebního prostředku nejvýše do částky odpovídající přímým nákladům, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

(2) Příjemci nenáleží úplata za použití platebního prostředku,

a) u něhož je mezibankovní poplatek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce²⁾ upraven v kapitole II tohoto nařízení, a za platební služby, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie upravující požadavky pro úhrady a inkasa v eurech, nebo

b) která převyšuje přímé náklady, které mu v souvislosti s použitím daného platebního prostředku vznikají.

(3) Požaduje-li příjemce, poskytovatel nebo jiná osoba za použití určitého platebního prostředku úplatu, nebo nabízí-li slevu, informuje o tom uživatele před zahájením platební transakce, jinak mu úplata za použití platebního prostředku nenáleží.

Služba dynamické směny měn

§ 254a

(1) Nabízí-li před zahájením platební transakce příjemce nebo jiná osoba prostřednictvím bankomatu nebo v místě prodeje zboží nebo poskytování služeb plátci směnu měn, informuje ten, kdo tuto službu nabízí, plátce před zahájením platební transakce o úplatě a o směnném kurzu, který má být při směně měn použit, jinak mu nenáleží úplata ani rozdíl mezi zaplacenou částkou a částkou, kterou by plátce zaplatil při použití posledního dostupného referenčního směnného kurzu Evropské centrální banky.

(2) Způsob informování o úplatě podle odstavce 1 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie upravující přeshraniční platby v Unii¹⁷⁾.

§ 254b

Poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, jako podnikání mohou pouze osoby podle § 5 a poskytovatel služby dynamické směny měn.

§ 254c

Poskytovatel služby dynamické směny měn je ten, kdo je oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, na základě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, které mu udělila Česká národní banka.

§ 254d

(1) Česká národní banka udělí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn žadateli,

a) který má sídlo i skutečné sídlo v České republice nebo sídlo i skutečné sídlo v členském státě, ve kterém skutečně podniká, a pobočku v České republice a

b) který je důvěryhodný; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i vedoucí osoby žadatele a osoby, které na něm mají kvalifikovanou účast.

(2) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn může za právnickou osobu, která dosud nevznikla, podat a v řízení o této žádosti činit úkony ten, kdo byl zakladatelským právním jednáním určen jako statutární orgán. Česká národní banka udělí této právnické osobě povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, lze-li důvodně předpokládat, že bude splňovat podmínky podle odstavce 1 v den svého vzniku.

§ 254e

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek.

(2) Vyhoví-li Česká národní banka žádosti podle odstavce 1 v plném rozsahu, zapíše žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu žadatele do seznamu poskytovatelů služby dynamické směny měn. O zápisu do seznamu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.

(3) Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.

§ 254f

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů uvedených v žádosti o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn nebo v jejích přílohách, na jejichž základě bylo povolení k činnosti uděleno.

§ 254g

Povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn zaniká dnem

a) smrti nebo zrušení poskytovatele služby dynamické směny měn,

b) nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku poskytovatele služby dynamické směny měn,

c) vykonatelnosti rozhodnutí, kterým Česká národní banka udělila poskytovateli služby dynamické směny měn povolení k činnosti platební instituce, povolení k činnosti instituce elektronických peněz, povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu nebo povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, nebo

d) nabytí vykonatelnosti rozhodnutí o odnětí povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn.

§ 254h

(1) Poskytovatel služby dynamické směny měn uplatňuje systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů.

(2) Pro poskytovatele služby dynamické směny měn se použije § 31 obdobně.

(3) Poskytovatel služby dynamické směny měn poskytuje České národní bance informace o místě, rozsahu a objemu poskytnutých služeb.

(4) Prováděcí právní předpis stanoví způsob plnění požadavků na systém vyřizování stížností a reklamací uživatelů podle odstavce 1. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah, formu, lhůty a způsob poskytování informací podle odstavce 3.

§ 255

Přístup k platebním účtům

(1) Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

(2) Odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu

a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a

b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis.

(3) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.

§ 256

Rozhodčí smlouva

Poskytovatel je povinen uzavřít s příjemcem, který není spotřebitelem a se kterým uzavřel smlouvu o platebních službách spočívajících v předávání platebního příkazu a zpracování platebních transakcí, rozhodčí smlouvu pro řešení sporů vyplývajících z porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího mezibankovní poplatky za karetní platební transakce, jestliže o to příjemce požádá. Na právo domáhat se uzavření rozhodčí smlouvy musí být příjemce ve smlouvě o platebních službách upozorněn.

§ 257

Nakládání s osobními údaji

Osoby oprávněné poskytovat platební služby a účastníci nebo provozovatelé platebního systému mohou zpracovávat osobní údaje bez souhlasu subjektů těchto údajů, jedná-li se o zpracování výlučně pro účely předcházení podvodným jednáním v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování. Při tom postupují podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů⁹⁾ a zákona upravujícího zpracování osobních údajů.

§ 258

Vyřizování stížností a reklamací

(1) Poskytovatel vyřídí stížnost nebo reklamaci uživatele týkající se poskytování platebních služeb do 15 pracovních dnů po dni jejich obdržení. Na žádost uživatele poskytovatel poskytne odpověď v listinné podobě.

(2) Brání-li poskytovateli překážka nezávislá na jeho vůli vyřídit stížnost nebo reklamaci ve lhůtě podle odstavce 1, sdělí uživateli v této lhůtě překážky, které mu ve včasném vyřízení brání, a stížnost nebo reklamaci vyřídí nejpozději do 35 pracovních dnů po dni jejich obdržení.

(3) Na vyřizování stížností a reklamací poskytovatelem služby dynamické směny měn se odstavce 1 a 2 použijí obdobně.

§ 259

Informace o mimosoudním řešení sporů

Má-li poskytovatel zřízeny internetové stránky, zpřístupní na nich bezplatně informace o způsobu mimosoudního řešení sporů mezi ním a uživatelem.

§ 260

Práva uživatele

Poskytovatel zpřístupní v listinné podobě ve svých obchodních prostorách, a má-li zřízeny internetové stránky, tak také na nich informační dokument Evropské komise týkající se práv spotřebitele. Osobám se zdravotním postižením poskytovatel zpřístupní tento dokument v přístupném formátu.

§ 261

Důvěryhodnost

Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného výkonu činnosti podle tohoto zákona.

§ 262

Pojištění

Ukládá-li tento zákon uzavřít pojistnou smlouvu a řídí-li se pojištění občanským zákoníkem, může pojistitel toto pojištění vypovědět podle § 2805 písm. b) nebo podle § 2807 občanského zákoníku. Pojistitel nebo pojistník může toto pojištění vypovědět také s osmidenní výpovědní dobou do 1 měsíce ode dne, kdy se dozvěděl o odnětí povolení k činnosti pojištěného uděleného podle tohoto zákona.

§ 263

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 10 odst. 4, § 11 odst. 2, § 16 odst. 5, § 17 odst. 3, § 18 odst. 6, § 20 odst. 4, § 27 odst. 4, § 28 odst. 3, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 5, § 34 odst. 2, § 38 odst. 2, § 43 odst. 3, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2, § 48 odst. 4, § 51 odst. 4, § 52 odst. 2, § 55 odst. 2, § 59 odst. 4, § 60 odst. 3, § 61 odst. 2, § 65a odst. 2, § 69 odst. 4, § 70 odst. 2, § 74 odst. 6, § 75 odst. 3, § 76 odst. 6, § 78 odst. 4, § 86 odst. 4, § 87 odst. 3, § 88 odst. 4, § 89 odst. 3, § 92 odst. 5, § 93 odst. 2, § 96 odst. 2, § 100 odst. 4, § 101 odst. 3, § 102 odst. 2, § 106a odst. 2, § 118 odst. 5, § 119 odst. 4, § 122 odst. 5, § 197 odst. 3, § 221 odst. 5, § 222 odst. 3, § 254e odst. 3, § 254f odst. 2 a § 254h odst. 4.

HLAVA II

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Díl 1

Přechodná ustanovení

§ 264

Povolení k činnosti platební instituce

(1) Platební instituce může poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti platební instituce udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti platební instituce udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li platební instituce České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti platební instituce odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 265

Registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu může poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 266

Povolení k činnosti instituce elektronických peněz

(1) Instituce elektronických peněz může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě oprávnění uděleného podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti instituce elektronických peněz udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li instituce elektronických peněz České národní bance do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona, Česká národní banka jí povolení k činnosti instituce elektronických peněz odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 267

Registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu

(1) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu může vydávat elektronické peníze a poskytovat platební služby na základě registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Postupuje při tom podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; § 275 a 276 tím nejsou dotčeny.

(2) Po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se registrace vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu udělené podle tohoto zákona.

(3) Nedoloží-li vydavatel elektronických peněz malého rozsahu České národní bance do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, že splňuje podmínky pro udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona, Česká národní banka mu povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu odejme. Toto rozhodnutí je vykonatelné nejdříve po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě první.

§ 268

Poskytování platebních služeb prostřednictvím pověřeného zástupce

Česká národní banka zapíše u příslušné platební instituce nebo instituce elektronických peněz do seznamu podle § 249 odst. 1 písm. a) a c) také údaje o obchodních zástupcích, kteří byli u příslušné osoby zapsáni v seznamu platebních institucí nebo institucí elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 269

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pověřeného zástupce uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na obchodní zástupce, kteří byli v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeni České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 270

Poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky

Platební instituce a instituce elektronických peněz se po 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za držitele souhlasu k poskytování platebních služeb v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky uděleného podle tohoto zákona; tento souhlas se vztahuje na pobočky, které byly v souvislosti s výkonem činnosti v hostitelském členském státě oznámeny České národní bance podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 271

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování

Povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování udělené podle tohoto zákona.

§ 272

Poskytovatelé elektronických komunikací

(1) Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. c), d) a f).

(2) Platební instituce, které bylo podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uděleno povolení k provádění platebních transakcí poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení, udržuje vzhledem k těmto platebním transakcím kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí lhůty 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona udržuje platební instituce kapitálovou přiměřenost a minimální výši kapitálu podle tohoto zákona.

§ 273

Povolení k činnosti nebo registrace podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahují na vydávání a správu platebních prostředků a zařízení k přijímání platebních prostředků, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považují za povolení k činnosti, které se vztahuje na poskytování platební služby podle § 3 odst. 1 písm. e).

§ 274

Řízení o žádosti

(1) Žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(2) Žádost o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(3) Žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(4) Žádost o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k činnosti vydavatele elektronických peněz malého rozsahu podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

(5) Žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení povolení k provozování platebního systému s neodvolatelností zúčtování podle tohoto zákona; v řízení o ní se dále postupuje podle tohoto zákona.

§ 275

Smlouvy o platebních službách

Závazek ze smlouvy o platebních službách se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o platebních službách došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 276

Autorizace platební transakce

Platební transakce, která byla autorizována přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se provede podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li však přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona autorizováno opakované provádění několika platebních transakcí, provedou se podle zákona č. 284/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze platební transakce, jejichž provedení začalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

§ 277

Jednotné označení

(1) Ustanovení § 197 a 199 až 202 se poprvé použijí 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

(2) Poskytovatel poskytne poprvé uživateli informace podle § 201 za období ode dne nabytí účinnosti prováděcího právního předpisu podle § 197 odst. 3 do konce kalendářního roku, v němž tento prováděcí právní předpis nabude účinnosti.

(3) Provozovatel srovnávacích stránek, který začal provozovat srovnávací stránky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní oznamovací povinnost podle § 202 odst. 3 do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

(4) Česká národní banka vydá vyhlášku podle § 197 odst. 3 do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 3 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

§ 278

Ustanovení § 223 a 225 se poprvé použijí 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí čl. 98 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

Díl 2

Závěrečná ustanovení

§ 279

Zrušují se:

1. Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

2. Část třetí zákona č. 156/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.

3. Část první zákona č. 139/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 156/2010 Sb., a některé další zákony, včetně nadpisu.

4. Část čtyřicátá devátá zákona č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, včetně nadpisu.

5. Část sedmá zákona č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii, včetně nadpisu.

6. Část první zákona č. 261/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu, včetně nadpisu.

7. Část jedenáctá zákona č. 258/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebitelském úvěru, včetně nadpisu.

8. Část první zákona č. 452/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, včetně nadpisu.

9. Část sto devadesátá pátá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích, včetně nadpisu.

10. Vyhláška č. 140/2011 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování.

11. Vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

12. Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance.

13. Vyhláška č. 31/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu.

14. Vyhláška č. 233/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění vyhlášky č. 31/2014 Sb.

15. Vyhláška č. 382/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 141/2011 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 280

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 13. ledna 2018.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 129/2022 Sb.

Přechodná ustanovení

1. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti platební instituce, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 10 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti správce informací o platebním účtu, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 43 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Na poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 59 odst. 1 písm. f) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 59 odst. 1 písm. e) až g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k činnosti instituce elektronických peněz, která byla podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a u které nezačala běžet lhůta pro vydání rozhodnutí podle § 69 odst. 2 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá Česká národní banka do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

7. Na vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, kterému bylo uděleno povolení k činnosti přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 100 odst. 1 písm. g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o důvěryhodnost jeho vedoucích osob a osob, které na něm mají kvalifikovanou účast, použije po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 100 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

8. Ten, kdo není osobou uvedenou v § 5 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat službu směny měn, která je před zahájením platební transakce nabízena plátci prostřednictvím bankomatu, může tuto službu poskytovat na základě svého dosavadního oprávnění 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podá-li v této lhůtě žádost o udělení povolení k činnosti poskytovatele služby dynamické směny měn, může tuto službu poskytovat i po uplynutí této lhůty na základě svého dosavadního oprávnění do pravomocného skončení řízení o této žádosti.

9. Ustanovení § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní pro přístup k platebnímu účtu poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu po uplynutí 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do té doby se postupuje podle § 255 zákona č. 370/2017 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES a 2010/78/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a č. 909/2014.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES, ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a 2015/2366.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).

3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.

4) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 241/2014 ze dne 7. ledna 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro kapitálové požadavky na instituce, v platném znění.

5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES.

6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.

8) Čl. 28 až 36 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.

9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.

11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

12) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU.

13) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/389 ze dne 27. listopadu 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy týkající se silného ověření klienta a společných a bezpečných otevřených standardů komunikace.

14) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/410 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o podrobnosti a strukturu informací, jež mají v oblasti platebních služeb příslušné orgány oznamovat Evropskému orgánu pro bankovnictví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.

15) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/411 ze dne 29. listopadu 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví technické požadavky na vytvoření, provozování a údržbu elektronického centrálního rejstříku v oblasti platebních služeb a na přístup k informacím v něm obsaženým.

16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.

17) Čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).