220/2013 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 22. července 2013
o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních
jednotek
Změna: 270/2022 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 37b odst. 1 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví,
ve znění zákona č. 437/2003 Sb. a zákona č. 304/2008 Sb., k provedení § 4 odst. 8
písm. w):
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví požadavky na organizaci schvalování účetních závěrek
některých vybraných účetních jednotek a způsob poskytování součinnosti osob zúčastněných
na tomto schvalování.
§ 2
Působnost
Tato vyhláška se vztahuje na účetní jednotky, které jsou organizačními složkami
státu, státními fondy, územními samosprávnými celky, dobrovolnými svazky obcí nebo
příspěvkovými organizacemi.
§ 3
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) schvalovanou účetní závěrkou účetní závěrka sestavená k rozvahovému
dni účetní jednotkou, jejíž účetní závěrka podléhá schvalování podle jiného právního
předpisu1),
b) dotčenou účetní jednotkou účetní jednotka uvedená v § 2, jejíž účetní
závěrka je schvalována,
c) schvalujícím orgánem orgán účetní jednotky oprávněný podle jiného
právního předpisu1) ke schválení účetní závěrky této účetní jednotky nebo osoby pověřené
schválením účetní závěrky podle jiného právního předpisu2),
d) schvalující účetní jednotkou účetní jednotka, která je jiným právním
předpisem vymezena ke schválení účetní závěrky některé z účetních jednotek uvedených
v § 2 nebo jejíž orgán je jiným právním předpisem oprávněn ke schválení účetní závěrky
některé z účetních jednotek vyjmenovaných v § 2,
e) dotčenou osobou účetní jednotky její zaměstnanec nebo osoba pověřená
touto účetní jednotkou, pokud má ve svém držení účetní záznamy a další dokumenty
rozhodné pro činnosti při procesu schvalování účetní závěrky, zejména pokud zajišťuje
vznik, převzetí nebo úschovu účetních záznamů dotčené účetní jednotky, nebo pokud
při své činnosti provádí posouzení těchto účetních záznamů nebo posouzení procesů,
postupů a vnitřních předpisů účetní jednotky v souvislosti se vznikem, převzetím
nebo úschovou účetních záznamů.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZACE SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY
HLAVA I
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍM ORGÁNEM
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 4
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro schvalování
účetní závěrky schvalujícímu orgánu přehledným způsobem, který umožní zejména efektivní
posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a
ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční situaci
účetní jednotky.
§ 5
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace
a zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly, případně další
informace o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly a zpráva o výsledku
přezkoumání hospodaření, jsou-li tyto dokumenty v souladu s jinými právními předpisy
vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů,
v rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost
účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v případě, že je útvar interního
auditu u účetní jednotky zřízen v souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující
se k významným skutečnostem podle § 4 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalujícím orgánem.
§ 6
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných podkladů
nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu skutečností posuzovaných
podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky,
tuto účetní závěrku schválí.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku i v případě, že na základě
předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka poskytuje
v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví
a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní
závěrce následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího
účetního období lze prokázat též tím, že existují průkazné účetní záznamy o opravě
chyby účetního období schvalované účetní závěrky provedené v následujícím účetním
období, a to včetně účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující orgán nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
§ 7
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující orgán na základě předložených nebo vyžádaných podkladů
zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu posuzovaných požadavků
podle § 4 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky,
a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího
účetního období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán neschválí účetní závěrku též v případě, že mu nebyly
předloženy veškeré významné podklady podle § 5 nebo podklady, které si vyžádal.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro
které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s důrazem na
skutečnosti vyjmenované v § 4 a lhůtu k odstranění zjištěných vad.
(4) Schvalující orgán nemůže neschválit pouze část účetní závěrky.
§ 8
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst.
1 zajistí účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností, včetně odstranění odstranitelných
vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené schvalujícím
orgánem odstranit, a to zejména v běžném účetním období, oznámí tuto skutečnost účetní
jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 9
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 7 odst.
2 zajistí účetní jednotka neprodleně předání příslušných podkladů schvalujícímu orgánu.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalujícímu orgánu předat, oznámí
tuto skutečnost účetní jednotka neprodleně schvalujícímu orgánu.
§ 10
Dodatečný postup schvalujícího orgánu
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností,
jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména nápravou v následujícím
účetním období tak, že jsou naplněny podmínky pro schválení účetní závěrky podle
§ 6 odst. 2 a 3, schvalující orgán neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující orgán schválí účetní závěrku též, pokud dotčená účetní
jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech skutečností, jež byly důvodem
pro neschválení účetní závěrky, avšak tyto nenapravené skutečnosti nemají za následek,
že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční
situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností,
jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani nápravou v následujícím
účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za následek, že účetní závěrka neposkytuje
věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to
ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního
období, schvalující orgán potvrdí neschválení účetní závěrky. O potvrzení neschválení
se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení § 7 odst. 3.
§ 11
Protokol o schvalování účetní závěrky
(1) O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující orgán protokol.
(2) Protokol obsahuje
a) identifikaci schvalované účetní závěrky,
b) datum rozhodování o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
c) identifikaci osob rozhodujících o schválení nebo neschválení účetní
závěrky,
d) výrok o schválení nebo neschválení účetní závěrky,
e) zápis o neschválení účetní závěrky podle § 7
odst. 3,
f) identifikaci průkazných účetních záznamů podle § 6 odst. 3, případně
popis dalších skutečností významných pro uživatele účetní závěrky,
g) vyjádření účetní jednotky k výroku o schválení nebo neschválení
účetní závěrky nebo k zápisu o neschválení účetní závěrky podle § 7 odst. 3, případně
k dalším skutečnostem souvisejícím se schvalováním účetní závěrky.
(3) Jsou-li náležitosti protokolu podle odstavce 2 obsaženy v jiném dokumentu
vyhotoveném schvalujícím orgánem, může být protokol podle odstavce 1 vytvořen pouze
pro účely předání do centrálního systému účetních informací státu.
§ 12
Bližší podmínky hlasování schvalujícího orgánu
(1) O každém hlasování schvalujícího orgánu se pořizuje písemný záznam.
(2) Každý z členů schvalujícího orgánu má právo, aby v písemném záznamu
o hlasování bylo uvedeno, jak hlasoval. Každý člen má právo své hlasování písemně
odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou součástí záznamu o hlasování,
případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 13
Organizace činností
(1) Dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizuje činnosti
související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo
k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných
rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka organizuje
v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu3),
případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem4), směřují
zejména k zajištění dokumentů podle § 5 písm. b) a c).
§ 14
Předávání podkladů a podněty schvalujícího orgánu
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalujícímu orgánu v průběhu účetního
období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z těchto mezitímních
účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším významným nebo
vyžádaným informacím.
(2) Schvalující orgán může vůči dotčené účetní jednotce nebo vůči
dotčeným osobám účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních
účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek,
podkladů určených schvalujícím orgánem a dalších významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní
závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním účetní závěrky
a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky
v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní jednotka
neučinila včas a řádně.
HLAVA II
SCHVALOVÁNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKY SCHVALUJÍCÍ ÚČETNÍ JEDNOTKOU
Díl 1
Činnosti při schvalování
§ 16
Zajištění a příprava podkladů pro schvalování
Dotčená účetní jednotka zajistí přípravu a předložení podkladů pro schvalování
účetní závěrky schvalující účetní jednotce přehledným způsobem, který umožní zejména
efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných
rizik a ztrát ve vztahu k věrnému a poctivému obrazu předmětu účetnictví a finanční
situaci účetní jednotky.
§ 17
Podklady pro schvalování a nahlížení do účetních záznamů
Podklady pro schvalování účetní závěrky se rozumí zejména
a) schvalovaná účetní závěrka,
b) zpráva auditora o ověření účetní závěrky, případně další informace
a zprávy vypracované auditorem, zpráva o výsledku finanční kontroly, případně další
informace o závažných zjištěních při výkonu veřejnosprávní kontroly, jsou-li tyto
dokumenty v souladu s jinými právními předpisy vypracovány,
c) zprávy útvaru interního auditu o zjištěních z provedených auditů,
v rámci nichž byly zjištěny skutečnosti, které mohou mít vliv na úplnost a průkaznost
účetnictví, a roční zpráva interního auditu, a to v případě, že je útvar interního
auditu u účetní jednotky zřízen v souladu s jiným právním předpisem,
d) inventarizační zpráva a případně další účetní záznamy vztahující
se k významným skutečnostem podle § 16 a
e) účetní záznamy a doplňující informace vyžádané schvalující účetní
jednotkou.
§ 18
Schválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo vyžádaných
podkladů nezjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu skutečností
posuzovaných podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace
účetní jednotky, tuto účetní závěrku schválí.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku i v případě, že
na základě předložených nebo vyžádaných podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka
poskytuje v rozsahu posuzovaných požadavků podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu
účetnictví a finanční situace účetní jednotky v souvislosti se skutečnostmi obsaženými
v účetní závěrce následujícího účetního období.
(3) Souvislost se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího
účetního období lze prokázat též tím, že existují průkazné účetní záznamy o opravě
chyby účetního období schvalované účetní závěrky provedené v následujícím účetním
období, a to včetně účetních zápisů v příslušných účetních knihách.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže schválit pouze část účetní závěrky.
§ 19
Neschválení účetní závěrky
(1) Pokud schvalující účetní jednotka na základě předložených nebo vyžádaných
podkladů zjistí, že schvalovaná účetní závěrka neposkytuje v rozsahu posuzovaných
požadavků podle § 16 věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace
účetní jednotky, a to ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce
následujícího účetního období, neschválí tuto účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka neschválí účetní závěrku též v případě,
že jí nebyly předloženy veškeré významné podklady podle § 17 nebo podklady, které
si vyžádala.
(3) Zápis o neschválení účetní závěrky obsahuje popis skutečností, pro
které nebyla účetní závěrka schválena, odůvodnění tohoto neschválení s důrazem na
skutečnosti vyjmenované v § 16 a lhůtu k odstranění zjištěných vad.
(4) Schvalující účetní jednotka nemůže neschválit pouze část účetní závěrky.
§ 20
Náprava nedostatků při neschválení z věcných důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19 odst.
1 zajistí dotčená účetní jednotka nápravu zjištěných skutečností, a to zejména v
běžném účetním období, včetně odstranění odstranitelných vad ve stanovené lhůtě.
(2) Není-li možné nebo účelné zjištěné vady ve lhůtě stanovené schvalující
účetní jednotkou odstranit, oznámí tuto skutečnost dotčená účetní jednotka neprodleně
schvalující účetní jednotce.
§ 21
Náprava nedostatků při neschválení z formálních důvodů
(1) V případě neschválení účetní závěrky z důvodů uvedených v § 19 odst.
2 zajistí dotčená účetní jednotka neprodleně předání příslušných podkladů schvalující
účetní jednotce.
(2) Není-li možné příslušné podklady schvalující účetní jednotce předat,
oznámí tuto skutečnost dotčená účetní jednotka neprodleně schvalující účetní jednotce.
§ 22
Dodatečný postup schvalující účetní jednotky
(1) Zajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností,
jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, zejména nápravou v následujícím
účetním období tak, že jsou naplněny podmínky pro schválení účetní závěrky podle
§ 18 odst. 2 a 3, schvalující účetní jednotka neprodleně schválí účetní závěrku.
(2) Schvalující účetní jednotka schválí účetní závěrku též, pokud dotčená
účetní jednotka nezajistí ve stanovené lhůtě nápravu všech skutečností, jež byly
důvodem pro neschválení účetní závěrky, avšak tyto nenapravené skutečnosti nemají
za následek, že účetní závěrka neposkytuje věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví
a finanční situace účetní jednotky.
(3) Nezajistí-li dotčená účetní jednotka ve stanovené lhůtě nápravu skutečností,
jež byly důvodem pro neschválení účetní závěrky, a to ani nápravou v následujícím
účetním období, a mají-li tyto skutečnosti za následek, že účetní závěrka neposkytuje
věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky, a to
ani v souvislosti se skutečnostmi obsaženými v účetní závěrce následujícího účetního
období, schvalující účetní jednotka potvrdí neschválení účetní závěrky. O potvrzení
neschválení se pořizuje zápis přiměřeně podle ustanovení § 19 odst. 3.
§ 23
Protokol o schvalování účetní závěrky
O úkonu schválení nebo neschválení sepisuje schvalující účetní jednotka
protokol. Pro náležitosti tohoto protokolu a pro jeho předání do centrálního systému
účetních informací státu se použijí ustanovení § 11 odst. 2 a 3 obdobně.
§ 24
Bližší podmínky hlasování orgánu schvalující účetní jednotky
Každý z členů orgánu schvalující účetní jednotky, který provádí schvalování
účetní závěrky dotčené účetní jednotky, má právo na uvedení, jak hlasoval. Každý
člen má právo své hlasování písemně odůvodnit. Toto písemné odůvodnění se stává nedílnou
součástí záznamu o hlasování, případně protokolu podle této vyhlášky.
Díl 2
Činnosti v průběhu účetního období
§ 25
Organizace činností
(1) Schvalující účetní jednotka a dotčená účetní jednotka v průběhu účetního
období organizují činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní
jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví
a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.
(2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka a schvalující
účetní jednotka organizují v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle
jiného právního předpisu3), případně jiných obdobných povinností stanovených jiným
právním předpisem5), směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 17 písm. b) a
c).
§ 26
Předávání podkladů a podněty schvalující účetní jednotky
(1) Dotčená účetní jednotka zajistí schvalující účetní jednotce v průběhu
účetního období přístup k mezitímním účetním závěrkám nebo vyžádaným informacím z
těchto mezitímních účetních závěrek, k podkladům určeným vnitřním předpisem a dalším
významným nebo vyžádaným informacím.
(2) Schvalující účetní jednotka může vůči dotčené účetní jednotce
nebo vůči dotčeným osobám dotčené účetní jednotky
a) požadovat nahlédnutí do účetních knih a dalších účetních záznamů,
b) požadovat předložení účetních záznamů, včetně předložení mezitímních
účetních závěrek nebo vyžádaných informací z těchto mezitímních účetních závěrek,
podkladů určených schvalující účetní jednotkou a dalších významných informací,
c) činit podněty za účelem zlepšení skutečností zobrazovaných v účetní
závěrce, zlepšení postupů při činnostech souvisejících se schvalováním účetní závěrky
a za účelem úpravy vnitřních předpisů dotčené účetní jednotky a
d) požadovat zveřejnění řádných informací o schvalování účetní závěrky
v centrálním systému účetních informací státu, pokud tak dotčená účetní jednotka
neučinila včas a řádně.
ČÁST TŘETÍ
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 28
Způsob stanovení termínů
(1) Dotčená účetní jednotka a schvalující účetní jednotka organizují činnosti
při procesu schvalování účetní závěrky tak, aby byla schvalovaná účetní závěrka schválena
nejpozději do šesti měsíců ode dne, ke kterému se účetní závěrka sestavuje; v případě
mimořádné účetní závěrky se tato lhůta zkracuje na dva měsíce. Není-li účetní závěrka
schválena v této lhůtě, platí, že schválena nebyla.
(2) Schvalování účetní závěrky po uplynutí lhůty podle odstavce 1 se neprovádí
ani v případě, že byly dodatečně zjištěny skutečnosti rozhodné pro její schválení;
v případě zjištění skutečností rozhodných pro neschválení účetní závěrky se postupuje
obdobně.
(3) Lhůtu pro odstranění zjištěných vad nejméně v délce 5 pracovních dnů
stanoví schvalující orgán nebo schvalující účetní jednotka s přihlédnutím k závažnosti
zjištěných skutečností a k možným způsobům odstranění zjištěných vad.
(4) Termíny pro předávání podkladů dotčenou účetní jednotkou se stanoví
s ohledem na vhodnost zajištění podkladů, jejich strukturu a významnost.
§ 29
Další činnosti související se schvalováním účetní závěrky
(1) Schválením účetní závěrky se rozumí také schválení výsledku hospodaření
účetní jednotky včetně jeho rozdělení.
(2) V případě, že složení členů schvalujícího orgánu není určeno jiným
právním předpisem6) nebo vnitřním předpisem účetní jednotky, určí dotčená účetní
jednotka složení členů schvalujícího orgánu nejpozději do jednoho měsíce po začátku
účetního období, za které má být účetní závěrka schvalována.
(3) V případě, že není jiným právním předpisem1) vymezen orgán schvalující
účetní jednotky ke schválení účetní závěrky dotčené účetní jednotky, zajišťuje schvalující
účetní jednotka schvalovací činnosti zpravidla prostřednictvím nejméně tříčlenného
orgánu.
(4) Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky, včetně souvisejících
informací, předává dotčená účetní jednotka do centrálního systému účetních informací
státu podle technické vyhlášky o účetních záznamech.
§ 30
Přechodná ustanovení
(1) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se ustanovení
§ 13, § 14 odst. 1, § 25, § 26 odst. 1 a § 29 odst. 2 nepoužijí.
(2) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2013 se lhůta
uvedená v ustanovení § 29
odst. 2 prodlužuje do 30. září 2013.
(3) Při schvalování účetní závěrky za účetní období 2013 se ustanovení §
14 odst. 1 a § 26 odst. 1 použijí poprvé pro mezitímní účetní závěrku sestavenou
k 30. září 2013.
(4) Při schvalování účetních závěrek za účetní období roku 2012 se lhůta
podle § 28 odst. 1 prodlužuje o 3 měsíce.
(5) Účetní závěrky za účetní období roku 2012 schválené příslušným schvalujícím
orgánem nebo příslušnou schvalující účetní jednotkou přede dnem účinnosti této vyhlášky
se považují za schválené podle této vyhlášky, včetně schválení výsledku hospodaření
účetní jednotky a jeho rozdělení.
Ministr:
Ing. Fischer, CSc., v. r.
1) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých
dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č.
171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona
č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu
na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 128/2000 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných
celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/2000 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
6) Například zákon č. 128/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/2000
Sb., ve znění pozdějších předpisů.