258/2017 Sb.
ZÁKON
ze dne 20. července 2017,
kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů,
zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o advokacii
Čl.I
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona
č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu,
vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb.,
zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č.
79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb.,
zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č.
214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb. a zákona č. 303/2013
Sb., se mění takto:
1. V § 2a se text "§ 18 odst. 2" nahrazuje textem "§ 18 až 18c".
2. V § 5 odstavec 2 zní:
"(2) Do doby právní praxe advokátního koncipienta podle odstavce 1 písm.
c) se započítává pouze doba, po kterou se advokátní koncipient řádně připravuje na
výkon advokacie pod dohledem školitele (§ 38); dovolená čerpaná v době trvání této
praxe se považuje za výkon právní praxe nejvýše v délce čtyř týdnů v každém kalendářním
roce. Nevykonává-li advokátní koncipient právní praxi z důvodu překážek v práci na
jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto
doby do doby právní praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího
trvání.".
3. V § 6 odst. 2 se za slova "právních předpisů" vkládají slova " , činnost
zaměstnance Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který jedná v řízeních
před soudy, rozhodci nebo stálými rozhodčími soudy, správními úřady a jinými orgány
ve věcech uvedených v § 16 odst. 2 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování
státu ve věcech majetkových".
4. V § 7 odst. 1 písm. a) se za slova "kdo prokáže, že" vkládají slova
"ke dni podání přihlášky".
5. V § 7 odst. 1 písm. b) se za slova "který prokáže, že" vkládají slova
"ke dni podání přihlášky".
6. V § 7 odst. 1 písm. c) se za slova "kdo prokáže, že" vkládají slova
"ke dni podání přihlášky".
7. V § 7 se na začátek odstavce 2 vkládá věta "Uchazeč vykoná zkoušku v
termínu stanoveném Komorou.".
8. V § 7 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
9. V § 8 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
e), které zní:
"e) kdo porušil povinnost být pojištěn podle § 24a odst. 1 ve výši minimálního
limitu pojistného plnění z pojištění advokátů.".
10. V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno
c), které zní:
"c) na základě písemné žádosti advokáta.".
11. V § 9 odst. 3 písm. a) se slovo "a" nahrazuje slovem "nebo".
12. V § 9b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno c), které zní:
"c) dnem doručení písemné žádosti advokáta, nebo dnem uvedeným v této žádosti,
nepředchází-li dni doručení, došlo-li k pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst.
1 písm. c).".
13. V § 15 odst. 8 se za slova "Advokát, který vykonává advokacii jako
společník společnosti, nemůže" vkládají slova "ode dne vzniku účasti do dne jejího
zániku nebo do okamžiku rozhodnutí o likvidaci společnosti".
14. V § 18 odst. 1 se za slovo "zvláštních" vkládá slovo "právních" a za
text "odstavce 2" se vkládají slova "a § 18a až 18c".
15. V § 18 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 7c zní:
"(2) Ten, kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle
zvláštních právních předpisů7c) a ani si nemůže zajistit poskytnutí právních služeb
jinak (dále jen "žadatel"), má právo, aby mu Komora na základě jeho včasné žádosti
určila advokáta k poskytnutí
a) právní porady podle § 18a nebo
b) právní služby podle § 18c.
7c) Například § 30 odst. 2 občanského soudního řádu, § 35 odst. 8 soudního
řádu správního, § 33 trestního řádu.".
16. V § 18 se odstavce 3 až 6 zrušují.
17. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18d, které znějí:
"§ 18a
(1) Žadatel, jehož průměrný měsíční příjem za období 6 kalendářních měsíců
předcházejících podání žádosti nepřesahuje trojnásobek životního minima jednotlivce
nebo osob s ním společně posuzovaných podle zákona upravujícího životní a existenční
minimum, a který není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní porady, zastoupen jiným
advokátem nebo osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo na to, aby mu Komora určila
advokáta k poskytnutí právní porady. Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné,
lze splnění podmínek kladených na průměrný měsíční příjem prominout.
(2) Právní porada se poskytne jednomu žadateli v minimální délce 30 minut,
nejvýše do vyčerpání 120 minut délky právní porady za každý kalendářní rok; do celkového
ročního časového limitu se započítává každých započatých 30 minut právní porady.
(3) Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní porady lze podat pouze
na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) prohlášení žadatele, že jeho poměry odpovídají podmínkám pro přiznání nároku na
poskytnutí právní porady podle odstavce 1, a
b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní porada žádána, nezastupuje
jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).
(4) Podrobnosti náležitostí žádosti včetně vzoru jejího formuláře stanoví
Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(5) Žadatel je povinen spolu s podáním žádosti uhradit Komoře poplatek
za vyřízení žádosti ve výši 100 Kč. Poplatek je příjmem Komory. Poplatek nehradí:
a) cizinci umístění v zařízení pro zajištění cizinců podle zákona upravujícího pobyt
cizinců na území České republiky nebo přijímacím středisku podle zákona o azylu,
b) držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P,
c) osoby pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi podle zákona upravujícího pomoc v
hmotné nouzi,
d) osoby mladší 15 let,
e) osoby, které jsou poživateli příspěvku na péči ve stupni III (těžká závislost)
a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách, a
f) osoby pečující o osoby, které mají přiznaný příspěvek na péči ve stupni III (těžká
závislost) a IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních službách.
(6) Komora určí advokáta k poskytnutí právní porady žadateli, který osvědčil
splnění zákonných podmínek a uhradil poplatek podle odstavce 5, bez zbytečného odkladu.
Rozhodnutí o tom se nevyhotovuje v písemné formě.
(7) Nevyhoví-li Komora žádosti, vydá o tom rozhodnutí.
§ 18b
(1) Na základě podnětu provozovatele zařízení pro zajištění cizinců podle
zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky nebo přijímacího střediska
podle zákona o azylu určí Komora advokáta k poskytnutí jednorázové právní porady
neurčenému počtu osob umístěných v takovém zařízení; § 18a odst. 3 písm. b) a § 18a
odst. 6 se použijí obdobně.
(2) Podnět podle odstavce 1 lze podat pouze na formuláři, jehož vzor
stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
§ 18c
(1) Žadatel, jehož příjmové a majetkové poměry to odůvodňují, a který
není ve věci, v níž žádá poskytnutí právní služby, zastoupen jiným advokátem nebo
osobou podle § 2 odst. 2 písm. a), má právo, aby mu Komora určila advokáta k poskytnutí
právní služby. V téže věci může být žadateli určen Komorou advokát pouze jednou;
to neplatí, odmítne-li v této věci dříve určený advokát poskytnout právní služby
z důvodů uvedených v § 19, nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2.
(2) Žádost o určení advokáta k poskytnutí právní služby lze podat pouze
na formuláři. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a) popis věci, v níž by měla být právní služba poskytována, a
b) prohlášení žadatele, že jej ve věci, v níž je právní služba žádána, nezastupuje
jiný advokát nebo osoba podle § 2 odst. 2 písm. a).
(3) Nejde-li o poskytnutí právní služby na náklady státu podle § 23 odst.
3, je žadatel povinen v žádosti podle odstavce 2 doložit, že se neúspěšně pokusil
zajistit si poskytnutí právní služby prostřednictvím alespoň dvou oslovených advokátů.
(4) K žádosti musí být přiloženy doklady o výši příjmu žadatele a společně
s ním posuzovaných osob za období 6 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti,
jakož i doklady o jeho majetkových poměrech. Podrobnosti náležitostí žádosti včetně
vzoru jejího formuláře a způsob prokazování příjmových a majetkových poměrů žadatele,
jakož i rozsah údajů, které je žadatel povinen Komoře sdělit, stanoví Ministerstvo
spravedlnosti vyhláškou.
(5) Komora určí advokáta k poskytnutí právní služby žadateli, který osvědčil
splnění zákonných podmínek, bez zbytečného odkladu. Komora žádosti nevyhoví, jestliže
jde o zneužití práva nebo jde-li o zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva.
(6) V rozhodnutí o určení advokáta Komora vymezí věc, v níž je advokát
povinen právní služby poskytnout, jakož i rozsah těchto služeb. Komora může v rozhodnutí
o určení advokáta stanovit i další podmínky poskytnutí právních služeb. Komorou určený
advokát je povinen právní služby žadateli poskytnout za Komorou určených podmínek.
To neplatí, jsou-li dány důvody pro odmítnutí poskytnutí právních služeb uvedené
v § 19 nebo jde-li o zneužití práva, zjevně bezdůvodné uplatňování nebo bránění práva,
nebo nastane-li situace uvedená v § 20 odst. 2; v těchto případech advokát o důvodech
neposkytnutí právních služeb bez odkladu písemně vyrozumí žadatele a Komoru. Určení
advokáta Komorou nenahrazuje plnou moc vyžadovanou zvláštními právními předpisy k
obhajobě toho, jemuž byl advokát Komorou určen, v trestním řízení nebo k jeho zastupování
v jiném řízení.
(7) Komora určení advokáta zruší, jestliže během poskytování právních
služeb tímto advokátem v příslušné věci vyjde najevo, že příjmové a majetkové poměry
klienta poskytnutí právních služeb neodůvodňovaly. Komora určení advokáta zruší také
tehdy, jestliže během poskytování právních služeb tímto advokátem v příslušné věci
vyjde najevo, že se příjmové a majetkové poměry klienta změnily tak, že poskytnutí
právních služeb již neodůvodňují; určení advokáta Komora zruší k okamžiku změny těchto
poměrů. Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření,
je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy došlo ke zrušení jeho určení k poskytování
právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých
právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi písemně
sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.
(8) Ode dne, ke kterému bylo zrušeno určení advokáta Komorou, má advokát
nárok na úhradu odměny za poskytnutí právní služby po klientovi podle právního předpisu
upravujícího mimosmluvní odměnu.
(9) Změní-li se v průběhu poskytování právních služeb příjmové a majetkové
poměry žadatele, je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit Komoře.
§ 18d
(1) Pro účely poskytování právních porad podle § 18a a poskytování právních
služeb podle § 18c vede Komora seznam žadatelů. Tento seznam je neveřejný. Do seznamu
žadatelů se zapisují identifikační údaje žadatelů o právní pomoc, kontaktní údaje
uvedené v žádosti, údaje nezbytné k posouzení nároku a údaje, v jakém rozsahu jim
byla právní pomoc poskytnuta. Údaje o žadatelích jsou uchovávány po dobu 3 let od
ukončení poskytování právní služby, která byla předmětem určení.
(2) Pro účely určení advokáta vede Komora seznam advokátů, kteří vyjádřili
souhlas s poskytováním právních služeb podle § 18a až 18c; při určování advokáta
k takovému poskytnutí právních služeb dbá Komora na to, aby advokáti byli určováni
rovnoměrně, a to i s ohledem na charakter a složitost věci, ve které mají být právní
služby poskytnuty, a na možné náklady, které mohou určenému advokátovi v souvislosti
s poskytnutím právních služeb vzniknout. Nelze-li určit advokáta z tohoto seznamu,
určí Komora advokáta ze seznamu vedeného Komorou podle § 4.
(3) Povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c
stanoví stavovský předpis.".
18. V § 21 odst. 9 písm. b) se za slova "které se účastní" vkládají slova
"správního řízení podle § 55 nebo".
19. V § 23 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce
2 až 4, které znějí:
"(2) Byl-li advokát určen Komorou podle § 18a nebo 18b, hradí jeho odměnu
stát. Náhrada za promeškaný čas a náhrada cestovních výdajů náleží advokátovi pouze
v odůvodněných případech.
(3) Byl-li advokát určen podle § 18c k poskytnutí právní služby spočívající
v zastoupení v řízení před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem,
hradí jeho odměnu stát podle právního předpisu upravujícího mimosmluvní odměnu, není-li
stanoveno jinak. V ostatních věcech má advokát určený podle § 18c pouze nárok na
poskytnutí náhrady podle stavovského předpisu. Ustanovení § 22 odst. 1 části věty
za středníkem se nepoužije.
(4) Hradí-li odměnu advokáta stát podle odstavce 2 nebo 3, je advokát povinen
odměnu vyúčtovat a vyúčtování spolu s žádostí o úhradu Komoře zaslat ve lhůtě jednoho
měsíce od poskytnutí právní porady podle § 18a nebo od ukončení poskytování právních
služeb podle § 18c. Komora provede ve lhůtě jednohoměsíce kontrolu úplnosti a bezvadnosti
zaslaného vyúčtování a v případě zjištěných nesprávností vrátí vyúčtování advokátovi
k opravě. Žádost o úhradu předkládá Komora Ministerstvu spravedlnosti k proplacení.".
20. V § 24a odstavec 2 zní:
"(2) Limit pojistného plnění z pojištění advokátů podle odstavce 1 musí
být přiměřený možné újmě. Minimální limit pojistného plnění z pojištění advokátů
podle odstavce 1 stanoví Komora stavovským předpisem.".
21. V § 24b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova " , minimálně však
50 000 000 Kč u společnosti s ručením omezeným a 10 000 000 Kč u komanditní společnosti".
22. V § 25b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce
2 až 4, které znějí:
"(2) Má-li předseda kontrolní rady nebo jím pověřený člen kontrolní rady
za to, že advokát při činění prohlášení o pravosti podpisu porušuje povinnosti stanovené
tímto zákonem nebo stavovským předpisem, je oprávněn knihu zadržet; předseda kontrolní
rady bez zbytečného odkladu navrhne představenstvu předběžné odejmutí knihy.
(3) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném odejmutí
knihy, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při činění prohlášení o pravosti
podpisu porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(4) Rozhodnutí představenstva o předběžném odejmutí knihy podle odstavce
3 zaniká
a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byla kniha o prohlášeních o pravosti podpisu
předběžně odejmuta, ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném odejmutí
knihy zahájeno kárné řízení v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti
podpisu,
b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi
v souvislosti se zadrženou knihou o prohlášeních o pravosti podpisu.".
23. V § 32 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena f) a g), která znějí:
"f) odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu na dobu od šesti měsíců
do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při činění prohlášení o pravosti
podpisu,
g) dočasný zákaz výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců
do tří let, pokud se advokát dopustil kárného provinění při výkonu této činnosti.".
24. V § 32 se na konci odstavce 5 doplňuje věta "Od uložení kárného opatření
lze upustit rovněž v případě, uzavřel-li kárně obviněný s poškozeným písemnou dohodu
dokládající odstranění následků porušení povinností kárně obviněným v případě, že
lze takové rozhodnutí považovat vzhledem k okolnostem případu za dostačující.".
25. V § 32 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
"(7) Kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu a dočasný
zákaz výkonu činnosti podle § 56a lze uložit samostatně, nebo vedle jiného kárného
opatření.
(8) Pro ukládání kárného opatření se použijí přiměřeně ustanovení trestního
zákoníku upravující úhrnný a souhrnný trest a ukládání společného trestu za pokračování
v trestném činu.".
26. V § 35 odst. 3 se za slova "odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí"
vkládají slova "anebo odvolání odmítne".
27. V § 35a odst. 3 se za slova "dočasného zákazu výkonu advokacie" vkládají
slova "nebo dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a".
28. V § 35a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Rozhodnutí o uložení kárného opatření odnětí knihy o prohlášeních
o pravosti podpisu je vykonáno dnem, kdy uplynula doba odnětí uvedená v rozhodnutí.
Tato doba počíná běžet dnem, kdy byla kniha zadržena.".
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
29. V § 35b písmeno c) zní:
"c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo
vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty, kárné opatření
dočasného zákazu výkonu advokacie, kárné opatření odnětí knihy o prohlášeních o pravosti
podpisu nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a,".
30. § 38 zní:
"§ 38
(1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta, usazeného evropského advokáta,
společnosti nebo zahraniční společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod
vedením a dohledem školitele znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.
(2) Školitelem může být pouze advokát, který vykonává advokacii po dobu
nejméně jednoho roku; v odůvodněných případech může představenstvo tuto podmínku
prominout. Advokát může být školitelem nejvýše pěti advokátních koncipientů současně;
advokát nahlásí Komoře, vůči kterým koncipientům vykonává funkci školitele. V případě
advokáta, který vykonává advokacii samostatně, je školitelem tento advokát; ve sdružení,
společnosti a zahraniční společnosti vykonává úlohu školitele pověřený advokát; o
tom je sdružení, společnost nebo zahraniční společnost povinna informovat Komoru.
Pověřeným advokátem může být rovněž spolupracující advokát. Práva a povinnosti školitele
a advokátního koncipienta při výkonu právní praxe stanoví stavovský předpis.
(3) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu
s tímto zákonem a stavovskými předpisy. Advokátní koncipient je povinen absolvovat
vzdělávací akce, které stanoví Komora stavovským předpisem jako součást právní praxe;
účast na těchto vzdělávacích akcích se považuje za výkon práce.".
31. V § 40 se na konci odstavce 4 doplňuje věta "Komora může založit veřejně
prospěšnou právnickou osobu.".
32. V § 42 odst. 3 se slova "do čtyř let" nahrazují slovy "do konce čtvrtého
kalendářního roku".
33. V § 42 odst. 4 se za slova "Sněm musí být" vkládají slova "v těchto
případech".
34. V § 44 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se
písmena g) a h), která znějí:
"g) předběžném odejmutí knihy o prohlášeních o pravosti podpisu podle §
25b odst. 1 a 2,
h) předběžném pozastavení výkonu činnosti podle § 56a, a to na základě
návrhu kontrolní rady.".
35. V § 45 odst. 2 písmeno a) zní:
"a) o určení advokáta podle § 18a až 18c a o zrušení určení advokáta podle
§ 18c odst. 7,".
36. V § 46 odst. 2 se číslo "54" nahrazuje číslem "70".
37. V § 49a se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
38. V § 52b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce
2 až 4, které znějí:
"(2) Ministerstvo spravedlnosti vykonává státní dohled nad rozhodovací
činností Komory podle § 18a a 18b a nad rozhodovací činností Komory podle § 18c,
byl-li advokát určen k poskytnutí právní služby spočívající v zastoupení v řízení
před orgány veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem.
(3) Za účelem výkonu státního dohledu podle odstavce 2 je Komora povinna
umožnit Ministerstvu spravedlnosti přístup do seznamu žadatelů.
(4) Určí-li Komora advokáta v rozporu s podmínkami podle § 18a až 18c,
je povinna nahradit státu neoprávněně vyplacené náklady na právní pomoc.".
39. Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní:
"ČÁST DEVÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 52d
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že
a) poskytne právní služby opakovaně a za úplatu, ačkoli není osobou oprávněnou k
jejich poskytování podle § 2 odst. 1, nebo
b) použije označení "advokát", ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového
označení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit
zákaz činnosti do 1 roku.
(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ministerstvo spravedlnosti.".
Dosavadní část devátá se označuje jako část desátá.
40. V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se
písmeno j), které zní:
"j) povinnosti advokáta při poskytování právní služby podle § 18 až 18c.".
41. § 55a zní:
"§ 55a
(1) Ve věcech uvedených v § 18a až 18c postupuje Komora podle správního
řádu, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení § 13, § 15 odst. 4, § 18, 35, §
36 odst. 3, § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2, § 47, 49, § 51 odst. 2, § 80 až 93,
§ 100 až 129, § 131, 133, § 137 až 139, § 152 a 178 správního řádu se přitom nepoužijí.
(2) Rozhodnutí o nevyhovění žádosti musí obsahovat výrok, odůvodnění
a poučení o možnosti podat proti rozhodnutí žalobu podle soudního řádu správního.
(3) Proti rozhodnutí Komory podle § 18a až 18c se nelze odvolat. Rozhodnutí
Komory, které bylo oznámeno, je v právní moci.
(4) Při určení advokáta podle § 18a nebo 18b není advokát oprávněn nechat
se zastoupit advokátním koncipientem.
(5) Při řízení nebo jiném postupu zastupitelského úřadu České republiky
se § 18 odst. 2 a § 18a a 18c nepoužijí.
(6) Žadatelem podle § 18a nemůže být právnická osoba.".
42. V § 56 odst. 1 se za slovo "včetně" vkládají slova "přijímání peněz
a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám a".
43. V § 56a se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
"(4) Pro přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším
osobám se ustanovení odstavců 1 až 3 použijí obdobně.".
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
44. Za § 56a se vkládá nový § 56b, který zní:
"§ 56b
(1) Má-li předseda kontrolní rady nebo pověřený člen kontrolní rady za
to, že advokát při správě majetku podle § 56a porušuje povinnosti stanovené tímto
zákonem nebo stavovským předpisem, navrhne předseda kontrolní rady představenstvu
předběžné pozastavení výkonu této činnosti.
(2) Představenstvo bez zbytečného odkladu rozhodne o předběžném pozastavení
výkonu této činnosti, nasvědčují-li skutečnosti tomu, že advokát při správě majetku
podle § 56a porušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo stavovským předpisem.
(3) Rozhodnutí představenstva o předběžném pozastavení výkonu správy
majetku zaniká
a) nebylo-li proti advokátovi, jemuž byl výkon správy majetku dočasně pozastaven,
ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí o předběžném pozastavení výkonu správy
majetku podle § 56a zahájeno kárné řízení v souvislosti se správou majetku,
b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v kárném řízení vedeném proti advokátovi
v souvislosti se správou majetku.".
Čl.II
Přechodná ustanovení
1. Právní poměry advokátních koncipientů zapsaných do seznamu advokátních
koncipientů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními právními
předpisy.
2. Kárná řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna notářského řádu
Čl.III
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění
zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001
Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona
č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního
soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004
Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona
č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005
Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona
č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008
Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona
č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016
Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 písmeno b) zní:
"b) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním
programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem
na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno
za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou
je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního
právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému
vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda
v oboru právo na vysoké škole v České republice,".
2. V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
"c) získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním
programu právo a právní věda studiem na vysoké škole v České republice, nebo
2. studiem
na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno
za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou
je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního
právního předpisu, a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému
vzdělání, které lze získat v magisterském studijním programu právo a právní věda
v oboru právo na vysoké škole v České republice,".
3. Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu
zní:
"ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 109g
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí
přestupku tím, že
a) vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli
není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto
činnost vykonávat, nebo
b) použije označení "notář", ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového
označení.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000
000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit
zákaz činnosti do 1 roku.
(4) Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.".
Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá.
Čl.IV
Přechodné ustanovení
Za vysokoškolské vzdělání v oboru právo získané v rámci magisterského studijního
programu právo a právní věda na vysoké škole v České republice se pro účely jmenování
notářem, zápisu do seznamu notářských koncipientů nebo seznamu notářských kandidátů
považuje také vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě
vysoké školy se sídlem v České republice nebo jejích právních předchůdců.
ČÁST TŘETÍ
Změna exekučního řádu
Čl.V
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční
řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 279/2003
Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona
č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005
Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona
č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007
Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona
č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011
Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona
č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření
Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015
Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se
mění takto:
1. V § 4 odstavec 1 zní:
"(1) Označení "soudní exekutor" nebo "exekutorský úřad", od nich odvozené
tvary slov, ani označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s uvedenými označeními
není oprávněn použít ten, kdo neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů.".
2. V § 124a odst. 1 písmeno a) zní:
"a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení "soudní exekutor", "exekutorský
úřad", od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny
s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů,".
3. V § 124a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje
se písmeno c), které zní:
"c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona,
ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna
tuto činnost vykonávat.".
4. V § 124a odstavec 2 zní:
"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do
200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.".
5. V § 124a se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit
zákaz činnosti do 1 roku.".
6. V § 124b odst. 1 písmeno a) zní:
"a) v rozporu s § 4 odst. 1 použije označení "soudní exekutor", "exekutorský
úřad", od nich odvozené tvary slov nebo označení způsobilé vyvolat nebezpečí záměny
s uvedenými označeními, přestože neprovádí na základě zákona nucený výkon exekučních
titulů,".
7. V § 124b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem " , nebo" a doplňuje
se písmeno c), které zní:
"c) vykonává exekuční nebo další činnost exekutora podle tohoto zákona,
ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo jiného právního předpisu oprávněna
tuto činnost vykonávat.".
8. V § 124b odstavec 2 zní:
"(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do
200 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 3 000 000 Kč.".
9. V § 124b se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze spolu s pokutou uložit
zákaz činnosti do 1 roku.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl.VI
V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967
Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona
č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991
Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona
č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994
Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona
č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č.
269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb.,
zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č.
360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000
Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona
č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000
Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona
č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001
Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona
č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002
Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002
Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného
pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004
Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona
č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005
Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona
č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006
Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona
č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006
Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona
č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006
Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona
č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009
Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod
č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011
Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb.,
zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č.
355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011
Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012
Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu
Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona
č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013
Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona
č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015
Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se
v § 27 doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Soud je povinen zaslat Ministerstvu spravedlnosti opis rozhodnutí
podle odstavce 2 do 30 dnů od právní moci takového rozhodnutí.".
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl.VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 2017, s výjimkou ustanovení části
první čl. I bodů 1, 14, 15, 16, 17, 19, 35, 38, 40 a 41, které nabývají účinnosti
dnem 1. července 2018.
v z. Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Sobotka v. r.