314/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Schválený: 11.11.2015

314/2015 Sb.

ZÁKON

ze dne 11. listopadu 2015,

kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Změna: 191/2016 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o azylu

Čl. I

Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb. a zákona č. 101/2014 Sb., se mění takto:

1. V § 1 písm. a) se slova „projeví úmysl požádat“ nahrazují slovem „požádal“ a slova „formou azylu nebo doplňkové ochrany“ se zrušují.

2. V § 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:

„b) řízení ve věci mezinárodní ochrany¹⁹⁾ a další řízení vedená podle tohoto zákona,

19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (přepracované znění).

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“.

Poznámka pod čarou č. 1a se zrušuje.

3. V § 1 písm. c) se slova „azylanta a“ nahrazují slovem „azylanta,“ a na konci textu se doplňují slova „a cizince, o kterém to stanoví tento zákon“.

4. V § 1 písm. d) se slova „ , Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy“ zrušují.

5. § 2 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 20 až 22 zní:

„§ 2

Základní pojmy

(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) mezinárodní ochranou ochrana poskytnutá na území cizinci formou azylu nebo doplňkové ochrany,

b) žadatelem o udělení mezinárodní ochrany cizinec, který podal v České republice žádost o udělení mezinárodní ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 32 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního, má-li tato žaloba odkladný účinek nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal. Postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany má dále cizinec, který požádal o udělení mezinárodní ochrany v jiném státě, který je vázán přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾, a Česká republika jej převzala na své území za účelem posouzení jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

c) řízením ve věci mezinárodní ochrany řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

d) řízením o předání do příslušného státu řízení, jehož výsledkem je určení státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾, který je povinen přijmout zpět cizince vzhledem ke své příslušnosti k posouzení cizincem podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

e) rozhodnutím ministerstva ve věci mezinárodní ochrany rozhodnutí vydaná podle § 15 nebo 15a a rozhodnutí o udělení azylu, rozhodnutí o udělení, prodloužení nebo neprodloužení doplňkové ochrany, rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, rozhodnutí o zastavení řízení včetně usnesení o zastavení řízení, rozhodnutí o zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné a rozhodnutí o odnětí nebo neodnětí azylu nebo doplňkové ochrany,

f) opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná toutéž osobou před nabytím právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kdykoli po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany,

g) další opakovanou žádostí o udělení mezinárodní ochrany druhá opakovaná žádost podaná toutéž osobou po nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) o opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a všechny žádosti následující po ní,

h) nezletilou osobou bez doprovodu osoba mladší 18 let, která přicestuje na území bez doprovodu zletilé osoby mající ji v péči, a to po takovou dobu, po kterou se skutečně nenachází v péči takovéto osoby; nezletilou osobou bez doprovodu se rozumí i osoba mladší 18 let, která byla ponechána bez doprovodu poté, co přicestovala na území²¹⁾,

i) zranitelnou osobou zejména nezletilá osoba bez doprovodu, rodič nebo rodina s nezletilým dítětem nebo rodič nebo rodina se zletilým dítětem se zdravotním postižením, osoba starší 65 let, osoba se zdravotním postižením nebo s vážným onemocněním, těhotná žena, oběť obchodování s lidmi nebo osoba, která byla mučena, znásilněna nebo podrobena jiným vážným formám psychického, fyzického nebo sexuálního násilí,

j) partnerem osoba, která prokáže, že vstoupila do úředně potvrzeného trvalého společenství dvou osob stejného pohlaví. Toto úředně potvrzené trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví je partnerstvím,

k) bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

1. ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

2. který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,

3. který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

4. který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv,

l) bezpečnou třetí zemí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval a vytvořil si vazby před vstupem na území a

1. do kterého se může tento cizinec vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy²²⁾,

2. ve kterém nebude vystaven pronásledování nebo hrozbě vážné újmy a

3. ve kterém je dodržována zásada nenavracení a zákaz vyhoštění, představuje-li to porušení zákazu mučení a krutého, nelidského nebo ponižujícího zacházení, jak je stanoven mezinárodním právem,

m) evropskou bezpečnou třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště, který

1. ratifikoval bez zeměpisného omezení mezinárodní smlouvu upravující právní postavení uprchlíků a dodržuje její ustanovení,

2. ratifikoval a dodržuje Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků,

3. má zákonem upravené azylové řízení, a bylo zjištěno, že cizinec neoprávněně vstoupil nebo chtěl vstoupit na území z tohoto státu,

n) státem posledního trvalého bydliště stát, ve kterém osoba bez státního občanství před vstupem na území pobývala a vytvořila si k tomuto státu vazby trvalejší povahy,

o) první zemí azylu stát jiný než stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát jiný než stát jejího posledního trvalého bydliště, ve kterém cizinec pobýval před vstupem na území, udělil-li mu tento jiný stát postavení uprchlíka podle mezinárodní smlouvy²²⁾, může-li cizinec této ochrany nadále požívat a může-li se cizinec do tohoto jiného státu bezpečně vrátit,

p) azylovým zařízením přijímací středisko, pobytové středisko a integrační azylové středisko,

q) přesídlením výběr a přemístění cizinců, které provádí ministerstvo, s předchozím projevem jejich vůle na území za účelem udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

(2) Azylantem se rozumí cizinec, kterému byl podle tohoto zákona udělen azyl, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu.

(3) Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí cizinec, kterému byla udělena doplňková ochrana, a to po dobu platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany. Osobou požívající doplňkové ochrany se rozumí dále cizinec, který podal v době platnosti rozhodnutí o udělení nebo prodloužení doplňkové ochrany žádost o prodloužení doplňkové ochrany, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o této žádosti.

(4) Pronásledováním se rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.

(5) Ochranou před pronásledováním nebo vážnou újmou se rozumí zejména přiměřené kroky příslušných státních orgánů, strany nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území, směřující k zabránění pronásledování nebo způsobení vážné újmy zejména zavedením účinného právního systému pro odhalování, stíhání a trestání jednání představujících pronásledování nebo vážnou újmu, za předpokladu, že je taková ochrana účinná, není pouze přechodná a cizinec k ní má přístup.

(6) Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí státní orgán, strana nebo organizace ovládající stát nebo podstatnou část území státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž měla osoba bez státního občanství poslední trvalé bydliště. Původcem pronásledování nebo vážné újmy se rozumí i soukromá osoba, pokud lze prokázat, že stát, strana nebo organizace, včetně mezinárodní organizace, kontrolující stát nebo podstatnou část jeho území nejsou schopny nebo ochotny odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou.

(7) Pronásledováním nebo vážnou újmou není, pokud se obava cizince z pronásledování nebo vážné újmy vztahuje pouze na část území státu, jehož státní občanství má, nebo, je-li osobou bez státního občanství, státu jeho posledního trvalého bydliště a může-li cizinec bezpečně a oprávněně odcestovat do jiné části státu, do ní vstoupit a v ní se usadit, a pokud s přihlédnutím k situaci v této části státu a k jeho osobní situaci v této části státu

a) nemá odůvodněný strach z pronásledování ani nejsou dány důvodné obavy, že by mu zde hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy, nebo

b) má přístup k účinné ochraně před pronásledováním nebo vážnou újmou.

20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).

Nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států ve znění Prováděcího Nařízení Komise (EU) č. 118/2014 ze dne 30. ledna 2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 1560/2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států.

21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (přepracované znění).

Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.

22) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 208/1993 Sb., o sjednání Úmluvy o právním postavení uprchlíků a protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků.“.

Poznámky pod čarou č. 1b až 1d se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

6. V části první nadpis hlavy II zní: „ŽÁDOST O UDĚLENÍ MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DOPRAVA DO AZYLOVÉHO ZAŘÍZENÍ“.

7. Nadpis nad § 3 zní: „Žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

8. § 3 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:

„§ 3

(1) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou.

(2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný během jeho vycestování po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany, soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, soudního řízení o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany (dále jen „kasační stížnost“) nebo řízení o správním vyhoštění nebo při výkonu trestu vyhoštění uloženého soudem. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany je však projev vůle cizince podle věty první, na základě jehož obsahu se lze důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty druhé se § 11a odst. 3 použije obdobně.

(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný po pravomocném ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany a po rozhodnutí ministra spravedlnosti o povolení vydání cizince nebo po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o předání cizince podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. Žádostí o udělení mezinárodní ochrany dále není projev vůle cizince podle odstavce 1 učiněný poté, co Česká republika obdržela žádost o jeho předání mezinárodnímu trestnímu soudu, mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, které splňují alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

(4) Jde-li o žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou rodičem nezletilého dítěte za toto dítě, souhlas druhého rodiče s podáním žádosti se nevyžaduje.

(5) Podal-li rodič, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany vede ministerstvo řízení, za své nezletilé dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany, vede se o těchto žádostech společné řízení²³⁾, nerozhodne-li ministerstvo usnesením o vyloučení ze společného řízení, zejména z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů dítěte.

(6) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána ministerstvu, ministerstvo provede registraci této žádosti do 3 pracovních dnů od jejího podání; je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany podána policii, ministerstvo provede registraci do 6 pracovních dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Registrací žádosti o udělení mezinárodní ochrany se rozumí vložení žádosti o udělení mezinárodní ochrany do evidence podle § 71 odst. 1 písm. a).

23) § 140 správního řádu.“.

9. V § 3a úvodní části ustanovení a v § 3b odst. 1 se slova „učinit prohlášení o mezinárodní ochraně“ nahrazují slovy „podat žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

10. Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

11. V § 3a písm. a) bodě 4 se slovo „cizinců,³⁾“ nahrazuje slovy „cizinců³⁾ v případě cizince tam zajištěného,“ a slova „předpisu Evropské unie^4a)“ se nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾“.

12. V § 3a písm. b) se za slovo „detenci,“ vkládají slova „ochranné léčení,“.

13. V § 3a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Policie a osoba zabývající se poskytováním právní pomoci uprchlíkům poskytuje osobě, která hodlá podat žádost o udělení mezinárodní ochrany, informace vztahující se k mezinárodní ochraně již na hraničním přechodu nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště.“.

14. V § 3b odst. 2 větě první se za slovo „cizince“ vkládají slova „o oprávnění podat žádost o udělení mezinárodní ochrany ve lhůtě podle odstavce 1“.

15. V § 3b se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany podanou v zařízení pro zajištění cizinců po uplynutí doby podle odstavce 1 je projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice ochranu před pronásledováním nebo před hrozící vážnou újmou, pouze tehdy, pokud se lze na základě jeho obsahu důvodně domnívat, že došlo k podstatné změně okolností vztahujících se k jeho možnému pronásledování nebo hrozbě vážné újmy; ministerstvo vyrozumí cizince o tom, zda se jeho projev vůle za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany považuje. Na doručování vyrozumění podle věty první se § 11a odst. 3 použije obdobně.“.

16. § 3c a 3d znějí:

„§ 3c

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochrany policii podle § 3a písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté, co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči nebo zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, dostavit do přijímacího střediska určeného ministerstvem. Nastala-li překážka na vůli žadatele o udělení mezinárodní ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do přijímacího střediska, lhůta podle věty první neběží a žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do přijímacího střediska ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky. Ustanovení § 4 odst. 1 se použije obdobně.

§ 3d

(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn setrvat na území; to neplatí, podal-li další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany. Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Ministerstvo je oprávněno setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území omezit jen na část území nebo na přijímací středisko v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, není-li mu povolen vstup na území.

(2) Nejde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, nelze setrvání žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území ukončit na základě vydaného správního nebo soudního rozhodnutí. To nebrání předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany mezinárodnímu trestnímu soudu nebo mezinárodnímu trestnímu tribunálu, popřípadě obdobnému mezinárodnímu soudnímu orgánu, který splňuje alespoň jednu z podmínek uvedených v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.“.

17. § 3e a 3f se zrušují.

18. V nadpisu nad § 4 se slovo „cizince“ zrušuje.

19. V § 4 odst. 1 a 2 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně“ se nahrazují slovy „podal žádost o udělení mezinárodní ochrany“.

20. V § 4 odst. 2 se slova „(§ 73)“ zrušují.

21. V § 4 odst. 3 se slovo „cizince“ nahrazuje slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 1 a 2“.

22. § 4a se zrušuje.

23. V § 4b se slovo „Žadatele“ nahrazuje slovem „Žadateli“, slovo „dopraví“ se nahrazuje slovem „zajistí“, za slovo „ministerstvo“ se vkládá slovo „dopravu“ a slovo „jím“ se nahrazuje slovem „ministerstvem“.

24. § 4c se zrušuje.

25. V části první nadpis hlavy III zní: „ŘÍZENÍ VE VĚCI MEZINÁRODNÍ OCHRANY A DALŠÍ ŘÍZENÍ VEDENÁ PODLE TOHOTO ZÁKONA“.

26. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 zní:

„§ 8

Působnost ministerstva

Ministerstvo

a) rozhoduje ve věci mezinárodní ochrany,

b) určuje stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie příslušný k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany²⁰⁾ podané na území,

c) rozhoduje v řízení o předání do příslušného státu,

d) rozhoduje o žádostech podaných podle Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti²⁴⁾,

e) rozhoduje v dalších věcech podle tohoto zákona.

24) Sdělení č. 108/2004 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o právním postavení osob bez státní příslušnosti.“.

27. V § 9 se slova „vedená podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „uvedená v § 8 písm. a), c) a d)“, slova „doručování na adresu pro doručování nebo elektronickou adresu sdělenou účastníkem,⁵⁾ ustanovení o doručování písemností určených do vlastních rukou a doručovaných na požádání jiným způsobem,^5a) ustanovení o“ se zrušují, slova „dále ustanovení o úřední“ se nahrazují slovy „o úřední“, slova „vydání rozhodnutí⁵ⁱ⁾ a“ se nahrazují slovy „vydání rozhodnutí⁵ⁱ⁾,“, za slova „o rozkladu^5j)“ se vkládají slova „ , ustanovení o přezkumném řízení²⁵⁾, o obnově řízení a novém rozhodnutí²⁶⁾“ a věta druhá se zrušuje.

Poznámky pod čarou č. 25 a 26 znějí:

„25) § 94 až 99 správního řádu.

26) § 100 až 102 správního řádu.“.

Poznámky pod čarou č. 5 a 5a se zrušují.

28. § 10 a 10a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 znějí:

„§ 10

(10 Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany písemně poučí v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o udělení mezinárodní ochrany včetně důsledků výslovného nebo mlčky učiněného zpětvzetí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“). Ministerstvo rovněž poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti požádat o informace týkající se průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany, které se vztahují k osobní situaci žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Nelze-li poučení uvést ve výzvě, poučí ministerstvo písemně žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany poskytnout údaje o

a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních,

b) dni, měsíci a roku narození,

c) místu a státu narození,

d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení,

e) státním občanství,

f) rodinném stavu a dětech,

g) posledním bydlišti mimo území,

h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾,

i) dni a způsobu vstupu na území,

j) čísle a platnosti cestovního dokladu,

k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách,

l) důvodu žádosti o udělení mezinárodní ochrany,

m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,

n) způsobu jeho cesty na území a

o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě údaje o předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany v jiných státech.

(3) Při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo jiným dokladem totožnosti anebo platnou veřejnou listinou vydanou zemí státní příslušnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo zemí posledního trvalého bydliště, jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany bez státní příslušnosti, pokud z ní lze zjistit údaje o jeho státním občanství a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele, nebo ji osvědčit čestným prohlášením.

(4) V souvislosti s poskytnutím údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, ministerstvo dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany s ohledem na svou osobní situaci potřebuje podporu k uplatňování práv a plnění povinností žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona, které souvisejí s řízením o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, podporu rovněž poskytne, vznikne-li její potřeba až v průběhu řízení o udělení mezinárodní ochrany.

(5) Ministerstvo informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti zajistit si lékařské vyšetření zaměřené na zjištění známek pronásledování nebo vážné újmy.

§ 10a

Nepřípustnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany

(1) Žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná,

a) byla-li podána občanem Evropské unie²⁷⁾, který nesplňuje podmínky stanovené právem Evropské unie²⁸⁾,

b) je-li k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany příslušný jiný stát vázaný přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾,

c) byla-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělena mezinárodní ochrana jiným členským státem Evropské unie,

d) mohl-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany nalézt účinnou ochranu v první zemi azylu,

e) podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle § 11a odst. 1,

f) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany ze státu, který Česká republika považuje za evropskou bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze, nebo

g) přichází-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, který není nezletilou osobou bez doprovodu, ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou třetí zemi, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

(2) Je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany.

27) Čl. 20 Smlouvy o fungování Evropské unie.

28) Protokol č. 24 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie.“.

Poznámky pod čarou č. 5k, 5l a 5m se zrušují.

29. § 10b a 10c se včetně nadpisů zrušují.

30. V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Řízení o předání do příslušného státu podle § 2 odst. 1 písm. d) se zahajuje z moci úřední. Ministerstvo rozhodne o předání do příslušného státu podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b).“.

31. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisu znějí:

„Opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany

§ 11a

(1) Podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které

a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a

b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

(2) Není-li opakovaná žádost nepřípustná, ministerstvo rozhodne o udělení nebo neudělení mezinárodní ochrany, pokud není odůvodněn jiný postup.

(3) Podal-li cizinec další opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a nelze-li se s ohledem na předchozí řízení nebo podstatnou změnu okolností vztahujících se k možnému pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo k hrozbě vážné újmy podle § 14a důvodně domnívat, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování nebo že mu hrozí vážná újma, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení o zastavení řízení lze vydat do 10 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Ministerstvo usnesení o zastavení řízení doručí cizinci na místě nebo na adresu místa pobytu na území, byla-li cizincem při podání další opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedena; jinak se usnesení o zastavení řízení uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Podání žaloby proti usnesení o zastavení řízení nemá odkladný účinek.

(4) Ministerstvo může z důvodů hodných zvláštního zřetele posoudit podanou opakovanou a další opakovanou žádost jako přípustnou.

§ 11b

(1) Podal-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany a o dosud projednávané žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto nebo byla-li věc vrácena soudem ministerstvu k novému projednání, ministerstvo posoudí opakovanou žádost společně s dosud projednávanou žádostí.

(2) Žádostí o udělení mezinárodní ochrany není projev vůle podle § 3 odst. 1 učiněný

a) během lhůty pro podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, byla-li žaloba následně podána,

b) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí soudu,

c) po podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal,

d) během lhůty pro podání kasační stížnosti, byla-li kasační stížnost následně podána,

e) po podání kasační stížnosti, která má odkladný účinek, do nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti, nebo

f) po podání kasační stížnosti, která nemá odkladný účinek, do vydání usnesení Nejvyššího správního soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.

§ 11c

(1) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje první opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení o udělení mezinárodní ochrany, bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. d), e), f), h) nebo j).

(2) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se dále nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po přemístění na území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾ a pokud předchozí řízení bylo pravomocně ukončeno podle § 25 písm. a), d), e), f), h) nebo j) nebo ministerstvo rozhodlo o neudělení mezinárodní ochrany a rozhodnutí bylo doručeno náhradním způsobem podle § 24a odst. 2 a nebyla proti němu podána včas žaloba podle soudního řádu správního.

(3) Za opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany se nepovažuje žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná po nepovolení vstupu na území bezpečné třetí země cizinci, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. g), nebo pokud evropská bezpečná třetí země nepřijala zpět cizince, jehož žádost o udělení mezinárodní ochrany byla shledána nepřípustnou podle § 10a odst. 1 písm. f).

(4) Byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany po dni nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí řízení ve věci mezinárodní ochrany, a před přemístěním z území podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾, ministerstvo řízení usnesením zastaví. Usnesení se poznamená do spisu a cizinec se o něm vyrozumí v případě, že při podání opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany uvedl adresu místa pobytu na území; jinak se písemné vyrozumění uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde byl cizinec naposledy hlášen k pobytu, a oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí na úřední desce v tomto azylovém zařízení. Žaloba proti tomuto usnesení není přípustná.“.

32. V § 13 odst. 2 písm. d) a v § 14b odst. 2 písm. d) se slova „§ 2 odst. 14“ nahrazují slovy „§ 2 odst. 1 písm. h)“.

33. V § 14a odst. 2 písmeno c) zní:

„c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu, nebo“.

34. V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 12 nebo 13, avšak je“ nahrazují slovem „je-li“.

35. V § 15 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) se dopustil před vydáním rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vážného nepolitického zločinu nebo zvlášť krutého činu, i když byl údajně spáchán s politickým cílem mimo území, nebo“.

36. V § 15a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „podle § 14a nebo 14b“ zrušují a slova „i když budou zjištěny důvody uvedené v § 14a, avšak je“ se nahrazují slovem „je-li“.

37. V § 15a odst. 1 písmeno b) zní:

„b) se dopustil vážného zločinu,“.

38. Pod označení § 16 se vkládá nadpis, který zní: „Zjevná nedůvodnost žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

39. V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „žadatel“ vkládají slova „o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň“.

40. V § 16 odst. 1 se písmena d) a f) zrušují.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d) a dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena e) a f).

41. V § 16 odst. 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:

„g) odmítl splnit svou povinnost strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů podle § 45 odst. 6, nebo

h) podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve.“.

42. V § 16 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

(3) Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu podle § 13 a 14 nebo doplňkové ochrany podle § 14b. Jsou-li důvody pro zamítnutí žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodné podle odstavce 2, rovněž se neposuzuje, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.“.

43. V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělený z důvodu podle § 12“ zrušují.

44. V § 17 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Azyl za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání.

(4) Humanitární azyl se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byl udělen, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro jeho ponechání.“.

45. V § 17 se odstavec 5 zrušuje.

46. V § 17a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „udělená podle § 14a“ zrušují.

47. V § 17a odst. 1 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) osoba požívající doplňkové ochrany se dopustila zvlášť závažného zločinu.“.

48. V § 17a odstavec 3 zní:

„(3) Doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny se dále odejme, zanikne-li důvod, pro který byla udělena, a nebude-li shledán jiný důvod hodný zvláštního zřetele pro její ponechání.“.

49. V § 17a se odstavec 4 zrušuje.

50. Poznámka pod čarou č. 6 zní:

„6) Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky).“.

51. V § 18 písm. b) se slovo „azylantovi“ nahrazuje slovy „nebo jiného členského státu Evropské unie azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany“.

52. § 19 včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:

„§ 19

(1) Ministerstvo je oprávněno zjišťovat veškeré údaje potřebné pro vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany od států, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾, ve kterých žadatel o udělení mezinárodní ochrany dříve podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, pokud s tím žadatel o udělení mezinárodní ochrany písemně vyjádří souhlas. Při zjišťování údajů podle věty první ministerstvo dbá ochrany žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho rodinných příslušníků v zemi jeho státního občanství nebo v případě osoby bez státního občanství v zemi jejího posledního trvalého bydliště.

(2) Ministerstvo, popřípadě další orgány veřejné moci, nesdělí žádným způsobem informace jakkoli se vztahující k žádosti o udělení mezinárodní ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany a nezíská informace o žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany od údajných původců pronásledování nebo vážné újmy; povinnost spolupráce mezi orgány veřejné moci České republiky a plnění povinností podle tohoto zákona tím není dotčeno.

(3) Ministerstvo zajistí, aby pohovor s žadatelem o udělení mezinárodní ochrany prováděla a aby podklady pro vydání rozhodnutí připravovala kvalifikovaná osoba, která byla řádně proškolena v oblastech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie²⁹⁾.

29) Čl. 6 odst. 4 písm. a) až e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu.“.

53. V § 20 písm. b) se slova „s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí azylu, nebo“ zrušují.

54. V § 20 písm. c) se slova „ , s níž bylo zahájeno řízení o prodloužení nebo odnětí doplňkové ochrany“ zrušují.

55. Na konci § 20 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:

„d) osoba, v jejímž případě se vede řízení o předání do příslušného státu, nebo

e) cizinec, o kterém to stanoví tento zákon.“.

56. V § 20 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Účastníkem řízení ve věci mezinárodní ochrany se rozumí účastník řízení uvedený v odstavci 1 písm. a) až d).“.

57. § 22 a 23 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 znějí:

„§ 22

(1) Účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany má právo jednat v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Písemnosti vyhotovené v cizím jazyce je účastník řízení povinen předkládat v originálním znění a současně v překladu do jazyka českého; to neplatí, jde-li o písemnost vyhotovenou v jazyce, v němž se vede řízení podle věty první, nebo pokud ministerstvo takový překlad nevyžaduje.

(2) Ministerstvo účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany poskytne bezplatně tlumočníka na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván.

(3) Účastník řízení je oprávněn přizvat si na své náklady tlumočníka podle své volby.

§ 23

Pohovor

(1) Ministerstvo provede za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, pohovor se žadatelem o udělení mezinárodní ochrany. O provedeném pohovoru se sepisuje protokol³⁰⁾. Protokol je zejména přepisem otázek ministerstva a odpovědí žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Pohovor se neprovádí,

a) pokud lze vydat rozhodnutí o udělení azylu,

b) byla-li podána opakovaná žádost o udělení mezinárodní ochrany; v takovém případě ministerstvo umožní sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem, nebo

c) jde-li o nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu,

není-li pohovor nezbytný ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

(3) Pohovor se dále neprovádí, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany k provedení pohovoru způsobilý, a to zejména ze zdravotních důvodů. Ministerstvo umožní takovému žadateli o udělení mezinárodní ochrany sdělit důvody žádosti o udělení mezinárodní ochrany písemně nebo jiným vhodným způsobem.

(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené žadateli o udělení mezinárodní ochrany nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se žadatel o udělení mezinárodní ochrany k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.

(5) Z důvodů hodných zvláštního zřetele nebo na výslovnou žádost žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajistí ministerstvo vedení pohovoru, a je-li to v jeho možnostech, i tlumočení osobou stejného pohlaví.

(6) Pokud je provedení pohovoru přítomen zmocněnec žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo pověřený zástupce Úřadu Vysokého komisaře, není oprávněn do jeho průběhu jakkoli zasahovat. Po skončení pohovoru ministerstvo zmocněnci žadatele o udělení mezinárodní ochrany umožní vyjádřit se k jeho obsahu.

(7) Je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, je ministerstvo oprávněno provést pohovor i s jiným účastníkem řízení uvedeným v § 20; odstavce 1 a 3 až 6 se použijí obdobně.

30) § 18 správního řádu.“.

58. V § 23b větě první se slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníka řízení“ a ve větě druhé se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení“.

59. Za § 23b se vkládá nový § 23c, který včetně nadpisu zní:

„§ 23c

Podklady pro vydání rozhodnutí

Podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména

a) žádost o udělení mezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění,

b) protokol o pohovoru,

c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště a

d) výsledek vyšetření podle § 10 odst. 5.“.

60. Nadpis § 24 zní: „Doručování písemností účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

61. V § 24 odstavec 1 zní:

„(1) Písemnosti se doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.“.

62. V § 24 odst. 2 větě první se za slovo „rozumí“ vkládají slova „adresa uvedená v oznámení podle § 82 odst. 1, povolilo-li ministerstvo opuštění pobytového střediska podle § 82 odst. 3, nebo“ a za slovo „dohodnou“ se vkládají slova „ , pokud se má žadatel o udělení mezinárodní ochrany na této adrese zdržovat alespoň 15 dní“.

63. V § 24 odst. 2 se věty třetí a čtvrtá zrušují.

64. V § 24 odst. 3 a 4 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „přijímacím nebo pobytovém středisku“ se nahrazují slovy „azylovém zařízení“.

65. V § 24 odst. 3 se slova „ , u obecního úřadu“ zrušují a slova „žadatele o udělení mezinárodní ochrany“ se nahrazují slovy „účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

66. V § 24 odst. 4 větě první se slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“.

67. V § 24a odst. 1 se slova „účastníku řízení“ nahrazují slovy „účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a věta druhá se zrušuje.

68. V § 24a odst. 2 se slova „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany“ a slova „žadateli o udělení mezinárodní ochrany“ se zrušují.

69. V § 24a odst. 3 se za slovo „řízení“ vkládají slova „ve věci mezinárodní ochrany“.

70. V § 25 písm. d) se slova „pohovoru (§ 23 odst. 2)“ nahrazují slovy „poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo k pohovoru“ a slova „podkladů pro vydání rozhodnutí a na základě dosud zjištěných skutečností nelze rozhodnout“ se nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“.

71. V § 25 písm. f) se slova „(§ 26)“ nahrazují slovy „podle § 26 odst. 1 písm. a)“ a slova „s výjimkou přerušení řízení ze zdravotních důvodů,“ se zrušují.

72. V § 25 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“.

73. V § 25 písm. h) se slovo „neoprávněně“ nahrazuje slovy „bez závažného důvodu“ a slovo „neoprávněný“ se zrušuje.

74. V § 25 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:

„j) nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a na základě dosud zjištěného stavu věci nelze rozhodnout.“.

75. V § 26 úvodní části ustanovení se slovo „přerušit“ nahrazuje slovy „usnesením přerušit, a to i opakovaně“.

76. V § 26 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) vzhledem k dočasně nejisté situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště, nelze důvodně předpokládat, že bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydáno ve lhůtě podle § 27 odst. 1.“.

77. V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:

„(2) Ministerstvo nejpozději po uplynutí každých 180 dnů od vydání usnesení o přerušení řízení podle odstavce 1 písm. c) opět zhodnotí situaci v zemi původu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo v případě, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany osobou bez státního občanství, v zemi jeho posledního trvalého bydliště.

(3) Je-li řízení přerušeno podle odstavce 1 písm. c), běh lhůty pro vydání rozhodnutí se nestaví.“.

78. § 27 včetně nadpisu zní:

„§ 27

Lhůty pro vydání rozhodnutí

(1) Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nestanoví-li tento zákon jinak, vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání.

(2) Lhůtu pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 lze prodloužit až o 9 měsíců, pokud

a) jde o případy věcně nebo právně složité,

b) je současně podán velký počet žádostí o udělení mezinárodní ochrany, nebo

c) žadatel o udělení mezinárodní ochrany neplní povinnosti podle tohoto zákona, a proto nelze rozhodnout ve lhůtě podle odstavce 1.

(3) Pokud je to nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, lze výjimečně prodloužit lhůtu podle odstavce 2 až o 3 měsíce.

(4) Ministerstvo účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany písemně vyrozumí o prodloužení lhůty podle odstavců 2 a 3 a odůvodní takový postup.

(5) Rozhodnutí o zamítnutí žádosti pro její zjevnou nedůvodnost lze vydat nejpozději do 30 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(6) Postupuje-li ministerstvo podle § 26 odst. 1 písm. c), musí být rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany vydáno nejpozději do 21 měsíců ode dne, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí soudu o zrušení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany a o vrácení k novému projednání.

(7) Jestliže soud rozhoduje nebo již rozhodl o přípustnosti vydání žadatele o udělení mezinárodní ochrany anebo o předání žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do cizího státu podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci, vyřídí ministerstvo věc přednostně. Rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Soud, státní zástupce, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí jsou povinni poskytnout ministerstvu nezbytnou součinnost.“.

79. V § 28 odst. 3 se slovo „Zamítne-li“ nahrazuje slovem „Shledá-li“, slova „jako zjevně nedůvodnou“ se nahrazují slovem „nepřípustnou“, za slovo „země“ se vkládají slova „nebo z evropské bezpečné třetí země“ a za slovo „zemi“ se vkládají slova „nebo evropskou bezpečnou třetí zemi“.

80. V § 28 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodující to, zda původce pronásledování tyto důvody u žadatele o udělení mezinárodní ochrany shledává.

(6) Pro posouzení skutečnosti, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany má odůvodněný strach z pronásledování z důvodů uvedených v § 12, je rozhodné, zda existuje souvislost mezi těmito důvody a pronásledováním nebo neexistencí ochrany před ním.

(7) Odůvodněná obava z pronásledování nebo skutečné nebezpečí vážné újmy mohou být založeny na okolnostech, k nimž došlo po odjezdu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ze země, jejímž je státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu jejího posledního trvalého bydliště; ministerstvo tyto okolnosti zohlední při posuzování projevu vůle cizince podle § 3 odst. 2, § 3b odst. 3, § 11a a 11b.“.

81. V § 32 odstavec 2 zní:

„(2) Podání žaloby podle odstavce 1 má odkladný účinek, s výjimkou žaloby proti rozhodnutí podle § 16 odst. 1 písm. b), d), f) a g), žaloby proti rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, žaloby proti rozhodnutí o prodloužení doplňkové ochrany a rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25, s výjimkou rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. g). O přiznání odkladného účinku podle soudního řádu správního lze požádat pouze společně s podáním žaloby.“.

82. V § 32 odst. 3 se věta druhá zrušuje.

83. V § 32 odstavec 5 zní:

„(5) Podání kasační stížnosti má odkladný účinek, mělo-li jej podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.“.

84. V § 32 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany zajištěn podle tohoto zákona nebo mu nebyl povolen vstup na území, je-li zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, nebo jde-li o žalobu proti rozhodnutí o zastavení řízení podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b), krajský soud podanou žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná žaloba bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy podaná kasační stížnost bude prostá vad a bude mít všechny náležitosti.“.

85. V § 33 písm. c) se slovo „neoprávněně“ zrušuje.

86. V § 33 písm. d) se za slovo „republiky“ vkládají slova „nebo jiného členského státu Evropské unie“.

87. § 40 se zrušuje.

88. V § 41 odst. 1 větách první a třetí se slovo „Cizinec“ nahrazuje slovy „Žadatel o udělení mezinárodní ochrany“ a slovo „podání“ se nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“.

89. V § 41 odst. 2 písm. a) se slovo „žalobu^1b)“ nahrazuje slovem „žalobu³¹⁾“.

Poznámka pod čarou č. 31 zní:

„31) Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů.“.

90. V § 41 odst. 2 písm. b) se za slovo „stížnost“ vkládají slova „nebo kasační stížnost s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej ze zákona“.

91. V § 41 odst. 3 větě první se za slovo „azylu“ vkládají slova „nebo doplňkové ochrany“.

92. V § 41 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen ministerstvu při poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany odevzdat průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu vydaný podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

93. V § 42 odst. 2 se slovo „může“ zrušuje, slovo „zajistit“ se nahrazuje slovem „zajistí“ a slovo „zdravotní,“ se zrušuje.

94. V § 42 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:

„(4) Neposkytuje-li se v azylovém zařízení strava, poskytne se žadateli o udělení mezinárodní ochrany finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima⁹⁾ žadatele o udělení mezinárodní ochrany a společně s ním posuzovaných osob. Po dobu poskytování finančního příspěvku žadateli o udělení mezinárodní ochrany kapesné nenáleží. Pokud zdravotní stav žadatele o udělení mezinárodní ochrany vyžaduje podle doporučení příslušného³²⁾ odborného lékaře zvýšené náklady na dietní stravování, finanční příspěvek se zvýší o částku, o kterou se zvyšuje podle zvláštního právního předpisu³²⁾ částka živobytí osoby z důvodu dietního stravování. Finanční příspěvek náleží žadateli o udělení mezinárodní ochrany pouze za dobu jeho přítomnosti v azylovém zařízení a poskytuje se předem formou zúčtovatelné zálohy.

32) § 29 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi.“.

95. V § 42 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) Ministerstvo stanoví pro azylová zařízení termíny poskytnutí finančního příspěvku podle odstavce 4 a termíny zveřejní na veřejně přístupném místě v azylovém zařízení.“.

Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.

96. V § 42 odst. 6 větě třetí se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“.

97. V § 43 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slovo „cizinec“ nahrazuje slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“.

98. V § 43 odst. 6 se slova „v určeném azylovém zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců³⁾“ zrušují.

99. V § 45 odst. 1 a 2 se slovo „ubytovaný“ nahrazuje slovem „umístěný“ a za slovo „středisku“ se vkládají slova „na mezinárodním letišti“.

100. V § 45 odst. 5 se slovo „členského“ zrušuje, za slovo „státu“ se vkládají slova „vázaného přímo použitelným předpisem“ a slovo „ochrany^4a)“ se nahrazuje slovem „ochrany²⁰⁾“.

101. V § 45 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět sejmutí daktyloskopických otisků prstů a pořízení obrazového záznamu s cílem zjistit nebo ověřit jeho totožnost. Sejmutí otisků zajišťuje policie, pořízení obrazového záznamu zajišťuje ministerstvo.“.

102. V § 46 odst. 1 písm. a) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

103. V § 46 se odstavce 2 až 4 zrušují.

Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 2 až 4.

104. V § 46 odst. 2 větách první a druhé se slova „azylového zařízení“ nahrazují slovy „přijímacího střediska“.

105. V § 46 odst. 2 větě první se slova „podle odstavce 2 nebo 3“ zrušují.

106. V § 46 odst. 3 se slova „písm. a), b), c)“ zrušují.

107. V § 46 odst. 4 se slova „odstavců 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavce 1“ a slovo „trvalému“ se zrušuje.

108. § 46a a 47 včetně nadpisu znějí:

„§ 46a

(1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců³⁾, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže

a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti,

b) se prokazuje padělaným nebo pozměněným dokladem totožnosti, a není-li totožnost jinak známa,

c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek,

d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾ a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se již v minulosti vyhnul provedení přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného předpisem Evropské unie²⁰⁾ nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,

e) byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve,

f) svým jednáním ztěžuje řízení ve věci mezinárodní ochrany, a to zejména tím, že neposkytuje ministerstvu nezbytnou součinnost, a proto není možné v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, existuje nebezpečí útěku nebo již dříve území neoprávněně opustil, není-li takový postup v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.

(2) Ministerstvo může dále rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který závažným způsobem porušil povinnost uloženou mu zvláštním opatřením.

(3) Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, může ministerstvo v případě nutnosti rozhodnout o jeho zajištění, pouze pokud je starší 18 let a porušil opakovaně závažným způsobem povinnost uloženou mu zvláštním opatřením.

(4) Jde-li o cizince, který je zajištěn podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, rozhodne ministerstvo o zajištění podle odstavce 1 do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poté, co bylo ukončeno zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, k uplynulé době zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se nepřihlíží.

(5) Ministerstvo v rozhodnutí o zajištění stanoví dobu trvání zajištění, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně, nejdéle na 120 dnů.

(6) V řízení o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany a v řízení o prodloužení doby trvání jeho zajištění je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o zajištění a v rozhodnutí o prodloužení doby trvání zajištění ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění podle soudního řádu správního.

(7) Proti rozhodnutí ministerstva o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění lze podat ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí žalobu, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.

(8) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby; je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany. O žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(9) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o opětovné posouzení důvodů zajištění, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě.

(10) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění se doba zajištění podle odstavce 5 nepřerušuje ani nestaví.

(11) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany zajištěného v přijímacím středisku podle tohoto ustanovení se § 46 odst. 2 použije obdobně.

(12) Zajištění podle tohoto zákona musí být bez zbytečného odkladu bez rozhodnutí ukončeno,

a) zanikl-li důvod zajištění,

b) uplynula-li lhůta stanovená v rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení zajištění,

c) rozhodne-li soud o zrušení rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění; povinnost propustit žadatele o udělení mezinárodní ochrany vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku, nebo

d) byl-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana.

(13) Je-li zajištění ukončeno, provozovatel přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců a policie na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s opuštěním přijímacího střediska nebo zařízení pro zajištění cizinců; to neplatí, rozhoduje-li policie o zajištění cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

§ 47

Zvláštní opatření

(1) Zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany

a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo

b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.

(2) Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany.

(3) Nebrání-li tomu specifické potřeby nebo osobní situace, lze zvláštní opatření uložit i žadateli o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, s výjimkou nezletilé osoby bez doprovodu.

(4) Zvláštní opatření lze uložit nejdéle do doby doručení rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo do doby pravomocného rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany.

(5) Ministerstvo v rozhodnutí o uložení zvláštního opatření stanoví způsob výkonu zvláštního opatření a jeho délku, kterou lze prodloužit, a to i opakovaně. Rozklad proti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření nemá odkladný účinek.

(6) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o uložení zvláštního opatření a o prodloužení zvláštního opatření zkoumá, zda důvody pro uložení zvláštního opatření trvají.

(7) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen strpět uložení zvláštního opatření.

(8) Kontrolu dodržování zvláštního opatření provádí ministerstvo; na tuto kontrolu se kontrolní řád nevztahuje.“.

Poznámka pod čarou č. 9c se zrušuje.

109. V § 48 se na konci písmene c) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci paragrafu se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 33 zní:

„e) strpět zdravotní prohlídku, je-li to třeba pro ochranu veřejného zdraví³³⁾.

33) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

110. V § 49a odst. 1 se slova „podkladů pro vydání rozhodnutí“ nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti“.

111. V § 50a odstavec 1 zní:

„(1) Ministerstvo poskytne azylantovi na jeho písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení azylu jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima⁹⁾ osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li azylant zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

112. V § 52 písm. d) se číslo „90“ nahrazuje číslem „60“.

113. V § 53 a v § 53b písm. g) se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

114. V § 53a odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; na stejnou dobu se uděluje doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny“.

115. V § 53a odstavec 2 zní:

„(2) Ministerstvo poskytne osobě požívající doplňkové ochrany na její písemnou žádost podanou nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany jednorázový finanční příspěvek ve výši životního minima⁹⁾ osoby a společně s ní posuzovaných osob; ministerstvo tento příspěvek neposkytne, je-li osoba požívající doplňkové ochrany zároveň držitelem povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

116. V § 53a odst. 4 se za větu druhou vkládá věta „Pokud podání žádosti o prodloužení doplňkové ochrany ve stanovené lhůtě zabrání důvody na vůli osoby požívající doplňkové ochrany nezávislé, je oprávněna tuto žádost podat do 3 pracovních dnů po odpadnutí těchto důvodů.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při prodlužování doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny se postupuje obdobně.“.

117. V § 53a odstavec 5 zní:

„(5) Nerozhodne-li ministerstvo o žádosti o prodloužení doplňkové ochrany v době platnosti rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany, prodlužuje se doba stanovená v rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany do dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o žádosti.“.

118. § 53e zní:

„§ 53e

(1) Ministerstvo zruší rozhodnutí o přiznání právního postavení rezidenta na území, pokud

a) rezident na území závažným způsobem narušil veřejný pořádek nebo ohrozil bezpečnost státu,

b) jiný členský stát Evropské unie rozhodl o ukončení přechodného pobytu rezidenta na svém území z důvodu závažného porušení veřejného pořádku,

c) rezident pobýval mimo území členských států Evropské unie nepřetržitě po dobu delší než 12 měsíců, pokud nebyla odůvodněna závažnými důvody, zejména těhotenstvím a narozením dítěte, závažným onemocněním, studiem nebo odborným školením anebo pracovním vysláním do zahraničí, nebo

d) rezident pobýval mimo území nepřetržitě po dobu delší než 6 let.

(2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím azylu podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo h), odnětím doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 písm. b) nebo c) anebo neprodloužením doplňkové ochrany z důvodů uvedených v § 17a odst. 1 písm. b) nebo c).

(3) Došlo-li k zániku nebo odnětí azylu nebo doplňkové ochrany a právní postavení rezidenta na území trvá, je rezident oprávněn trvale pobývat na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

119. V § 54 odst. 1 se slova „Nepodal-li cizinec žádost o udělení mezinárodní ochrany podle § 10, ačkoliv byl k tomu ministerstvem vyzván, bude“ nahrazují slovy „Bylo-li řízení ve věci mezinárodní ochrany zastaveno z důvodu neposkytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, může být cizinec“.

120. V § 54 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „tohoto zákona nebo“ a slova „o udělení“ se nahrazují slovy „ve věci“.

121. Poznámka pod čarou č. 9d zní:

„9d) § 118 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

122. § 54a včetně nadpisu zní:

„§ 54a

Dobrovolný návrat

(1) Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem

a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, ačkoliv k tomu byl ministerstvem vyzván, na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů ode dne, který byl uveden ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo

b) cizince na základě jeho písemné žádosti podané do 7 dnů od zániku mezinárodní ochrany nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo o kasační stížnosti

do státu, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství státu posledního trvalého bydliště. V případě hodném zvláštního zřetele může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem osob uvedených v písmenech a) a b) i do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾.

(2) Na cizince, který podal žádost o dobrovolný návrat, se pro účely poskytování zdravotních služeb, ubytování, stravy a jiných nezbytných služeb hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, a to do doby vycestování nebo do doby oznámení ministerstva o tom, že ministerstvo náklady spojené s dobrovolným návratem neuhradí.“.

123. V § 55 se slova „pokud je hlášen k pobytu mimo pobytové středisko“ nahrazují slovy „pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany tyto náklady nehradí sám podle § 42 odst. 3,“.

124. § 57 zní:

„§ 57

(1) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od poskytnutí údajů k žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(2) Ministerstvo vydá žadateli o udělení mezinárodní ochrany průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany nejpozději do 3 dnů od příchodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení, jestliže údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany byly poskytnuty v zařízení pro zajištění cizinců³⁾ nebo v době výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody.

(3) Průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(4) Do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany, o jeho státním občanství, místě ubytování a o době jeho platnosti.

(5) Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je nutná osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany; osobní účast žadatele o udělení mezinárodní ochrany se nevyžaduje v případě hodném zvláštního zřetele. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku, nemá-li jej podání žaloby podle tohoto zákona.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.“.

125. V § 59 odst. 3 písm. d) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.

126. V § 59 odst. 3 písmena f) a g) znějí:

„f) u rezidenta na území záznam „Mezinárodní ochrana udělena CZE dne [datum]“¹⁸⁾,

g) u rezidenta na území záznam „povolení k pobytu pro dlouhodobě pobývajícího rezidenta - EU“¹⁸⁾,“.

127. V § 59 odst. 3 se doplňuje písmeno h), které zní:

„h) záznam podle odstavce 4.“.

128. V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Jméno, popřípadě jména, a příjmení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl azylantovi nebo osobě požívající doplňkové ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném a oddacím listu.“.

Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.

129. V § 59 odst. 9 se slova „tak, aby bylo potvrzeno, že jde o držitele předloženého průkazu o povolení k pobytu“ zrušují.

130. V § 59 odst. 10 písm. b) se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“.

131. V § 59b odst. 2 se slova „držitelem, poškozený průkaz o povolení k pobytu, ohlášení ztráty, zničení, poškození anebo odcizení průkazu o povolení k pobytu nebo potvrzení o zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu“ nahrazují slovy „držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji“.

132. V § 60 odst. 1 písm. c) se slova „písm. b) nebo c)“ nahrazují slovy „písm. a) až c)“.

133. V § 60 odst. 1 písm. d) se slova „písm. c) nebo d), nebo“ nahrazují čárkou.

134. V § 60 odst. 1 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:

„f) nabylo právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti, nebo

g) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany na území; to neplatí, jde-li o rezidenta na území, který z důvodu pobytu na území jiného členského státu Evropské unie zrušil ubytování na území.“.

135. Poznámka pod čarou č. 10 zní:

„10) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.

136. V § 63 odst. 2 a § 65 odst. 6 se slova „2 fotografie“ nahrazují slovy „1 fotografii“.

137. § 64a včetně nadpisu zní:

„§ 64a

Cestovní doklad vydaný osobě požívající doplňkové ochrany

Osobě požívající doplňkové ochrany se na žádost vydá cizinecký pas podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

138. V § 65 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo na žádost cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona.

(5) Cestovní průkaz totožnosti dále vydá ministerstvo za účelem vycestování cizinci, který pobývá na území bez platného cestovního dokladu, po

a) ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území,

b) nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu žalobu,

c) nabytí právní moci rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, nepodal-li cizinec proti němu kasační stížnost, nebo

d) nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.“.

Dosavadní odstavce 4 až 8 se označují jako odstavce 6 až 10.

139. V § 65 odst. 6 větě druhé se slova „odstavce 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 až 5“.

140. V § 65 odst. 8 se slova „azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany“ nahrazují slovy „žadatel o udělení mezinárodní ochrany“.

141. V § 65a odst. 1 se slova „ve 2 cizích jazycích“ nahrazují slovy „v jednom cizím jazyce“.

142. V § 71 odst. 1 písmeno a) zní:

„a) evidenci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany, a to včetně obrazových záznamů pořízených podle § 45 odst. 6,“.

143. V § 71 odst. 1 písm. c) se slova „žadatelů o udělení mezinárodní ochrany,“ zrušují.

144. V § 71 odst. 1 písm. g) se slova „postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^4a)“ nahrazují slovy „vede řízení o předání do příslušného státu“.

145. V § 71 odst. 2 písm. a) se slova „písm. a), c), f) a g)“ nahrazují slovy „písm. a), c) a f)“ a slova „ , popřípadě v rozsahu osvědčení,“ se nahrazují slovy „a v rozsahu poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“.

146. V § 71 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) písm. g) jsou vedeny údaje v rozsahu údajů předávaných podle přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾.“.

147. V § 71 odst. 3 větě první se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylantům a osobám požívajícím doplňkové ochrany,“ a ve větě druhé se za slovo „ochrany,“ vkládají slova „azylanty a osoby požívající doplňkové ochrany,“.

148. V § 71 odst. 7 písmeno a) zní:

„a) žadatelů o udělení mezinárodní ochrany v rozsahu údajů zpracovaných v žádosti o udělení mezinárodní ochrany a pořízených v souvislosti s jejím podáním,“.

149. V § 71 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:

„b) výjezdních příkazů udělených podle tohoto zákona, ve které jsou vedeny údaje v rozsahu údajů zpracovaných ve výjezdním příkazu, číslo a série vydaného výjezdního příkazu, datum jeho vydání a doba, na kterou byl výjezdní příkaz vydán,“.

Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).

150. V § 71 odst. 7 písm. d) se slova „§ 4c odst. 1 a § 47 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

151. V § 71 odst. 8 větě třetí se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“ a slova „poté, kdy mu byl výrobcem dodán průkaz o povolení k pobytu“ se nahrazují slovy „po převzetí průkazu o povolení k pobytu azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany“.

152. V § 71 odst. 11 se slova „§ 59 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 59 odst. 5“.

153. V § 71 odst. 12 se slova „odstavce 7 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 7 písm. e)“.

154. V § 71 odst. 14 se slova „písemné formě, na technických nosičích dat nebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné formě“ nahrazují slovy „listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě“.

155. V § 71 odst. 15 se slova „5 let po ukončení pobytu osoby na území. Pokud jsou údaje vedené na technických nosičích dat, zlikvidují se“ zrušují.

156. § 72 se včetně nadpisu zrušuje.

157. § 73 a 74 včetně nadpisu znějí:

„§ 73

Řízení v přijímacím středisku na mezinárodním letišti

(1) Policie předá žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který žádost o udělení mezinárodní ochrany podal v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, nejsou-li splněny důvody pro jeho zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany při jeho předání do přijímacího střediska na mezinárodním letišti o skutečnosti, že mu podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany nevzniká právo na vstup na území a bude povinen, není-li dále stanoveno jinak, po dobu řízení o jeho žádosti setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti.

(3) Ministerstvo rozhodne do 5 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany v případě nutnosti o nepovolení vstupu na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže

a) účelem zajištění je spolehlivé zjištění nebo ověření jeho totožnosti,

b) se prokazuje padělanými nebo pozměněnými doklady totožnosti, a není-li totožnost jinak známa,

c) je důvodné se domnívat, že by mohl představovat nebezpečí pro bezpečnost státu nebo veřejný pořádek,

d) bude přemístěn do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾ a existuje-li vážné nebezpečí útěku, zejména pokud se žadatel již v minulosti vyhnul přemístění, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾ nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání,

e) existují oprávněné důvody se domnívat, že podal žádost o udělení mezinárodní ochrany pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, nebo

(4) Ministerstvo v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území stanoví dobu, po kterou nemůže žadatel o udělení mezinárodní ochrany na území vstoupit; tuto dobu lze prodloužit, a to i opakovaně. Doba pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí být delší než 120 dnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(5) V řízení o nepovolení vstupu na území a v řízení o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné. V rozhodnutí o nepovolení vstupu na území a v rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, ministerstvo poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o možnosti podat návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě podle soudního řádu správního.

(6) Proti rozhodnutí ministerstva o nepovolení vstupu na území a o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolit, lze podat žalobu do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, a to prostřednictvím ministerstva nebo u místně příslušného krajského soudu, kterým je krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany v den podání žaloby hlášen k pobytu.

(7) V případě, že je žaloba podána prostřednictvím ministerstva, ministerstvo předloží soudu žalobu, vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů ode dne doručení žaloby, je-li žaloba podána u příslušného soudu, vyžádá si soud správní spis. Ministerstvo předloží soudu vyjádření k žalobě a správní spis do 5 dnů a zároveň doručí své vyjádření k žalobě žadateli o udělení mezinárodní ochrany; o žalobě soud rozhodne do 7 pracovních dnů ode dne doručení správního spisu soudu. Soud nařídí k projednání věci jednání, navrhne-li to účastník řízení nejpozději do 5 dnů ode dne podání žaloby nebo je-li to nezbytné; o tom musí být žadatel o udělení mezinárodní ochrany v rozhodnutí ministerstva poučen. Rozhodne-li soud o zrušení napadeného rozhodnutí, vyrozumí o tom ministerstvo bezprostředně po vyhlášení rozsudku.

(8) Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o nepovolení vstupu zkoumá, zda trvají důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území povolen. Ministerstvo při vydání rozhodnutí o nepovolení vstupu na území poučí žadatele o udělení mezinárodní ochrany o jeho právu požádat o přezkoumání důvodů nepovolení vstupu na území, a to po uplynutí 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva nebo, podal-li proti tomuto rozhodnutí žalobu, ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o žalobě.

(9) Jsou-li v průběhu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti zjištěny nové skutečnosti odůvodňující nepovolení vstupu na území z jiného důvodu, vydá ministerstvo nové rozhodnutí o nepovolení vstupu na území. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území dosavadní platnost rozhodnutí o nepovolení vstupu na území zaniká. Vydáním nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území se doba podle odstavce 4 nepřerušuje ani nestaví.

(10) Ministerstvo rozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná, nejpozději do 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

§ 74

(1) Ministerstvo umožní bez rozhodnutí, neukládá-li zvláštní opatření, vstup na území cizinci, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, a zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území, jde-li o zranitelnou osobu, s výjimkou osoby se zdravotním postižením, které nebrání jejímu umístění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců.

(2) Ministerstvo umožní bez zbytečného odkladu vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, na území bez rozhodnutí, pokud

a) zanikly důvody, pro které nebyl žadateli o udělení mezinárodní ochrany povolen vstup na území,

b) uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území,

c) soud rozhodl o zrušení rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze povolit vstup na území; povinnost umožnit vstup žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku,

d) byl žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo e) ministerstvo ve lhůtě 4 týdnů ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany nerozhodne o nepřípustnosti žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo o tom, že se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítá jako zjevně nedůvodná.

(3) Ministerstvo je oprávněno uložit zvláštní opatření, umožňuje-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany vstup na území bez rozhodnutí. V takovém případě ministerstvo zajistí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do azylového zařízení na území.

(4) Policie a provozovatel přijímacího střediska na mezinárodním letišti na základě bezodkladného písemného sdělení ministerstva provedou nezbytné úkony související s umožněním vstupu žadatele o udělení mezinárodní ochrany na území a provozovatel zajistí jeho dopravu do azylového zařízení na území.

(5) Cizinec, který nepodal žalobu proti rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo kasační stížnost nebo takové žalobě nebo kasační stížnosti nebyl soudem přiznán odkladný účinek, je povinen setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území nejdéle po dobu dalších 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany nebo krajského soudu o žalobě nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž se žalobě nebo kasační stížnosti nepřiznává odkladný účinek. Povinnost setrvat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti za účelem vycestování z území se vztahuje i na cizince, jehož kasační stížnosti nebylo vyhověno. Nelze-li vycestování uskutečnit ve lhůtě podle věty první z důvodu překážky na vůli cizince nezávislé, je cizinci umožněn bez rozhodnutí vstup na území.

(6) Cizince, který požádal o dobrovolný návrat v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nebo který je povinen setrvat v tomto přijímacím středisku za účelem vycestování, policie dopraví na hraniční přechod.“.

158. V § 76 se za slova „trvalý pobyt“ vkládají slova „ve smyslu zákona o pobytu cizinců na území České republiky“.

159. § 77 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:

„§ 77

(1) Místem hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany je azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn, nebo zařízení pro zajištění cizinců anebo přijímací středisko, ve kterém je zajištěn.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany žádá o změnu místa hlášeného pobytu písemnou žádostí podanou ministerstvu. Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen

a) sdělit příjmení, jméno, den, měsíc a rok narození, státní občanství, číslo průkazu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a předpokládanou dobu ubytování,

b) předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 5 a

c) předložit průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

(3) Ubytování může být zajištěno pouze v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu³⁴⁾ označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a je podle stavebního zákona určen pro bydlení, ubytování nebo rekreaci.

(4) Ministerstvo zamítne žádost o změnu místa hlášeného pobytu, jestliže zjistí skutečnost odůvodňující pochybnosti o dosažitelnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely řízení o udělení mezinárodní ochrany v novém místě hlášeného pobytu nebo zjistí, že předložené listiny obsahují nepravdivou skutečnost.

(5) Za doklad o zajištění ubytování se pro účely tohoto zákona považuje doklad

a) o vlastnictví bytu nebo domu,

b) o oprávněnosti užívání bytu nebo domu, nebo

c) jímž je písemné potvrzení vlastníka nebo oprávněného uživatele bytu nebo domu, s jeho úředně ověřeným podpisem, kterým je žadateli o udělení mezinárodní ochrany udělen souhlas s ubytováním; v tomto případě musí ubytování splňovat požadavky stanovené v § 100 písm. d) zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(6) Úředně ověřený podpis na písemném potvrzení osoby, která je vlastníkem nebo oprávněným uživatelem bytu nebo domu, se nevyžaduje, pokud

a) oprávněná osoba podepíše doklad před pověřeným pracovníkem ministerstva,

b) doklad je podáván elektronicky a je podepsaný uznávaným elektronickým podpisem, nebo

c) doklad je dodán prostřednictvím datové schránky.

(7) Ministerstvo rozhodne o zrušení údaje o místu hlášeného pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností nebo na návrh vlastníka. Rozklad proti rozhodnutí podle věty první nemá odkladný účinek.

(8) Po nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 7 se za místo hlášeného pobytu považuje sídlo ministerstva.

(9) Ministerstvo oznámí útvaru policie do 3 pracovních dnů změnu místa hlášeného pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

34) Vyhláška č. 326/2000 Sb., o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění pozdějších předpisů.“.

160. V § 78 odstavec 4 zní:

„(4) Při hlášení pobytu azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany, hlášení jeho změn a rušení místa hlášeného pobytu se § 77 použije přiměřeně.“.

161. § 78b včetně nadpisu zní:

„§ 78b

Strpění na území

(1) Ministerstvo na žádost cizince rozhodne o jeho strpění na území na dobu nezbytně nutnou, pokud cizinec předložil náležitosti uvedené v odstavci 4. O strpění na území vydá ministerstvo cizinci potvrzení o strpění na území, ve kterém vyznačí dobu strpění na území. Strpění cizince na území je vyloučeno, pokud cizinec na území pobývá na základě povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo je zajištěn.

(2) Ministerstvo na žádost zákonného zástupce rozhodne o strpění na území dítěte narozeného na území.

(3) Ministerstvo rozhodne o strpění na území jednoho zákonného zástupce dítěte, které je strpěno na území podle tohoto zákona, pokud předložil náležitosti uvedené v odstavci 4 písm. a) a c) na základě žádosti tohoto zákonného zástupce.

(4) K žádosti o strpění na území nebo prodloužení doby strpění na území je cizinec povinen

a) předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem,

b) předložit doklad o včas podané kasační stížnosti s návrhem na přiznání odkladného účinku nebo při prodloužení doby strpění doklad o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a doklad o tom, že řízení o podané kasační stížnosti dosud pravomocně neskončilo, a

c) doložit adresu místa hlášeného pobytu na území.

(5) Ministerstvo na žádost cizince dobu strpění na území prodlouží na dobu nezbytně nutnou, není-li řízení o kasační stížnosti pravomocně ukončeno; ustanovení odstavce 1 vět druhé a třetí se použije obdobně.

(6) Strpění na území zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti. Strpění na území dítěte narozeného na území podle odstavce 2 dále zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti zákonného zástupce dítěte narozeného na území. Strpění na území zákonného zástupce podle odstavce 3 zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o kasační stížnosti dítěte nebo nepřiznáním odkladného účinku podané kasační stížnosti.

(7) Ministerstvo vyznačí zánik strpění na území v potvrzení o strpění na území a udělí cizinci výjezdní příkaz s platností nejdéle na dobu 1 měsíce. Cizinec je povinen se dostavit za účelem vyznačení zániku strpění na území na ministerstvo bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti.

(8) Ministerstvo na žádost cizince strpění na území zruší a vyznačí tuto skutečnost v potvrzení o strpění na území.

(9) Při hlášení pobytu cizince, který je strpěn na území, a hlášení jeho změn se § 77 použije přiměřeně.“.

162. § 78c se zrušuje.

163. V § 78d odst. 1 a 2 se slova „jemuž je uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území“.

164. V § 78d odst. 5 větě druhé se slova „v určeném azylovém zařízení nebo zařízení pro zajištění cizinců³⁾“ zrušují.

165. V § 78d se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Cizinci, který je strpěn na území a je bezplatně ubytován v azylovém zařízení, kde se neposkytuje strava, ministerstvo poskytne finanční příspěvek ve výši odpovídající částce životního minima⁹⁾ cizince a společně s ním posuzovaných osob po dobu jeho ubytování v azylovém zařízení. Ustanovení § 42 odst. 4 a 5 se použijí obdobně. Finanční příspěvek podle odstavce 2 v takovém případě poskytnout nelze.“.

166. V § 79 odst. 2 se slova „cizince do doby provedení úkonů uvedených v § 46 nebo“ nahrazují slovy „žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince“ a na konci odstavce se doplňují věty „Za přijímací středisko na mezinárodním letišti se považuje i přijímací středisko na jiném mezinárodním letišti nebo jiné azylové zařízení určené ministerstvem v blízkosti mezinárodního letiště, nelze-li z důvodů kapacitních a souvisejících cizince umístit do přijímacího střediska na mezinárodním letišti, v jehož tranzitním prostoru podal žádost o udělení mezinárodní ochrany. Předává-li policie cizince do přijímacího střediska podle věty druhé, je oprávněna po dobu přepravy omezit jeho osobní svobodu a svobodu pohybu. Vnější ostrahu jiného azylového zařízení určeného ministerstvem podle věty druhé provádí policie.“.

167. V § 79 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „výjimečně“ zrušuje.

168. V § 79 odst. 5 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) cizinci, který je strpěn na území podle tohoto zákona, a to po dobu platnosti potvrzení o strpění na území.“.

169. V § 79 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Ministerstvo zajistí, aby se žadateli o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních, zejména jde-li o zranitelné osoby, pracovaly osoby, které byly vhodným způsobem proškoleny.“.

170. V § 81 odstavec 2 zní:

„(2) Provozovatel azylového zařízení v rámci svých pravomocí a za účelem plnění úkolů podle tohoto zákona určí, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany je zranitelnou osobou. Jde-li o žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je zranitelnou osobou, provozovatel dále určí, zda tento žadatel o udělení mezinárodní ochrany má specifické potřeby, určí povahu těchto potřeb a přihlédne k nim po celou dobu pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylovém zařízení.“.

171. V § 81 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Nezletilá osoba bez doprovodu se po ukončení úkonů podle § 46 odst. 1 umísťuje na základě rozhodnutí soudu do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do péče osoby označené v rozhodnutí soudu.“.

172. V § 81a odstavec 3 zní:

„(3) Osoba ubytovaná v přijímacím středisku na mezinárodním letišti nesmí do tohoto střediska vnášet ani v tomto středisku přechovávat elektronické komunikační zařízení. Ministerstvo elektronické komunikační zařízení odebere a uloží je do úschovy a o odebrání elektronického komunikačního zařízení neprodleně vydá osobě potvrzení. Osobě se elektronické komunikační zařízení navrátí při opuštění přijímacího střediska na mezinárodním letišti. Stejně postupuje ministerstvo, jde-li o elektronické komunikační zařízení odebrané policií osobám při osobní prohlídce a předané ministerstvu k úschově.“.

173. § 82 zní:

„§ 82

(1) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen písemně oznámit ministerstvu opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin. V oznámení žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvede adresu, kde se bude zdržovat, a délku pobytu mimo pobytové středisko. Opuštění pobytového střediska na dobu delší než 3 dny je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen písemně oznámit ministerstvu nejméně 24 hodin před odchodem z pobytového střediska.

(2) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany hlášený k pobytu v pobytovém středisku může toto středisko opouštět na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci.

(3) Ministerstvo může povolit opuštění pobytového střediska na další dny v kalendářním měsíci nad dobu stanovenou v odstavci 2, nebrání-li to řádnému provádění řízení ve věci mezinárodní ochrany, a pokud žadatel o udělení mezinárodní ochrany uvedl, že se na oznámené adrese bude zdržovat alespoň 15 dní.

(4) V případě nedodržení oznámené nebo schválené délky opuštění pobytového střediska může být žadateli o udělení mezinárodní ochrany pobytovým střediskem v souvislosti s možnostmi tohoto střediska zajištěna náhradní forma ubytování na dobu nezbytně nutnou. Platnost oznámení podle odstavce 1 a povolení opuštění pobytového střediska podle odstavců 2, 3 a 5 zaniká návratem žadatele o udělení mezinárodní ochrany do pobytového střediska.

(5) Bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno podle § 25 písm. i) z důvodu uvedeného v § 10a odst. 1 písm. b) nebo bylo-li žadateli o udělení mezinárodní ochrany uloženo zvláštní opatření, podléhá opuštění pobytového střediska na dobu delší než 24 hodin předchozímu povolení ministerstvem; odstavec 1 se použije přiměřeně. Ministerstvo může v takovém případě povolit opuštění pobytového střediska na dobu nejdéle 10 dnů v kalendářním měsíci; odstavec 3 se nepoužije.“.

174. V § 83 odstavec 2 zní:

„(2) Ubytovací řád stanoví zejména

a) časový rozvrh výplaty kapesného nebo finančního příspěvku,

b) časový rozvrh poskytování stravy,

c) režim návštěv,

d) časový rozvrh výdeje hygienických prostředků,

e) práva a povinnosti osob ubytovaných v azylových zařízeních,

f) podmínky ubytování v azylových zařízeních,

g) pravidla pro podávání žádostí, stížností a podnětů týkajících se chodu azylových zařízení a

h) nabídku kulturního, sportovního a dalšího vyžití specificky pro různé věkové kategorie nezletilých dětí.“.

175. V § 83 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Neexistují-li důvodné obavy, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany nebo cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je ministerstvo povinno informovat žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince o datu, čase a důvodu jeho odchodu z azylového zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v této době ministerstvu datum a čas odchodu znám, informuje žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.“.

176. V § 84 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Ministerstvo poskytne jednorázovou dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází azylové zařízení. O výši dotace rozhoduje vláda.“.

177. § 85a zní:

„§ 85a

(1) Podáním žádosti o udělení mezinárodní ochrany zaniká platnost krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(2) Je-li rozhodnuto o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona nebo podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a vykonává-li se zajištění v zařízení pro zajištění cizinců, hledí se pro účely pobytu v zařízení pro zajištění cizinců na takového žadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na cizince zajištěného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců.“.

178. V § 85b odst. 1 větě první se za slova „Ministerstvo z moci úřední“ vkládají slova „po ukončení poskytování mezinárodní ochrany na území,“ a na konci textu věty první se doplňují slova „není-li postupováno podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“.

179. V § 85b odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „V odůvodněných případech, zejména rozhoduje-li ministerstvo o úhradě nákladů spojených s dobrovolným návratem, lze vydat výjezdní příkaz opakovaně.“.

180. V § 86 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.“.

181. V § 87 odst. 1 větě první se slova „podkladů pro vydání rozhodnutí“ nahrazují slovy „stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo umožní seznámení se s nezbytnou částí obsahu takové informace nebo stanoviska, pouze pokud je podstatná pro rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany, žadateli o udělení mezinárodní ochrany a dále zmocněnci, který je oprávněn seznamovat se s utajovanými informacemi podle zákona o ochraně utajovaných informací.“.

182. Poznámka pod čarou č. 12 zní:

„12) Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.“.

183. V § 87 odstavce 5 až 7 znějí:

„(5) Policie předá ministerstvu bez zbytečného odkladu žádost o udělení mezinárodní ochrany podanou cizincem policii. Policie při předání podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany ministerstvu sdělí jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, pohlaví a státní příslušnost cizince, který podal žádost o udělení mezinárodní ochrany, a den a místo podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany.

(6) Policie prověří na žádost ministerstva údaje uvedené v žádosti podle § 77.

(7) Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince na hraniční přechod státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾ příslušného k posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo povinného přijmout cizince zpět. Ministerstvo nebo policie na žádost ministerstva rovněž zabezpečí dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince z hraničního přechodu v případě, že Česká republika je příslušná k posuzování jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo je povinna cizince přijmout zpět na území. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo cizince.“.

184. V § 87 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:

„(9) Policie zabezpečí na žádost ministerstva dopravu žadatele o udělení mezinárodní ochrany do zařízení pro zajištění cizinců za účelem jeho zajištění podle § 46a odst. 2 nebo 3. Policie je oprávněna po dobu dopravy omezit osobní svobodu a svobodu pohybu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

(10) Náklady policie spojené s dopravou žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle odstavců 7 a 9 hradí ministerstvo.“.

185. § 87a zní:

„§ 87a

(1) Na cizince umístěného v azylovém zařízení uvedeném v § 73 odst. 1 nebo § 79 odst. 2 větě druhé se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek podle § 43 poskytnout nelze.

(2) Na cizince, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany bylo řízení zastaveno z důvodu nepřípustnosti podle § 10a odst. 1 písm. b), se hledí jako na žadatele o udělení mezinárodní ochrany až do doby jeho vycestování z území pro účely poskytování zdravotních služeb a služeb podle § 42, s výjimkou kapesného. Finanční příspěvek podle § 43 poskytnout nelze.

(3) Na žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který podal další opakovanou žádost, se nevztahují práva a oprávnění, která by měl jako žadatel o udělení mezinárodní ochrany podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů. Pro účely správního vyhoštění a zajištění se na tohoto žadatele o udělení mezinárodní ochrany hledí jako na cizince podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(4) Pobyt cizince a žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, jeho přemístění do jiného přijímacího střediska na mezinárodním letišti nebo jeho přemístění do jiného azylového zařízení podle § 79 odst. 2 a pobyt v něm se nepovažují za vstup a pobyt na území. Na pobyt žadatele o udělení mezinárodní ochrany v azylových zařízeních podle věty první se § 46 odst. 2 vztahuje obdobně.“.

186. V § 88 odst. 1 se slova „jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území,“ a slovo „narození,“ se nahrazuje slovem „narození“.

187. V § 88 odstavec 3 zní:

„(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany a cizinec, který je strpěn na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění do doby, než bude rozhodnutí ministerstva ve věci mezinárodní ochrany vykonatelné, považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území. Dítě žadatele o udělení mezinárodní ochrany narozené na území, dítě cizince, který je strpěn na území, narozené na území, a dítě, které se na území narodilo azylantce nebo osobě požívající doplňkové ochrany a pobývá na území, se pro účely veřejného zdravotního pojištění považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem na území nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození nebo, je-li za dítě podána žádost o strpění na území podle tohoto zákona nebo o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, ode dne podání této žádosti do doby, než bude dítě strpěno na území podle tohoto zákona nebo rozhodnuto o jiném druhu pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

188. V § 88 odst. 4 se slova „jemuž bylo uděleno vízum za účelem strpění pobytu“ nahrazují slovy „který je strpěn na území“.

189. V § 88 odst. 5 se za slovo „detence,“ vkládají slova „ochranného léčení,“.

190. § 88a zní:

„§ 88a

Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant a osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni do 60 dnů ode dne narození dítěte na území podat za dítě žádost o udělení mezinárodní ochrany nebo podat žádost o strpění na území podle tohoto zákona anebo žádost o jiný druh pobytu na území podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Lhůta 60 dnů se považuje za zachovanou, a to i pro účely veřejného zdravotního pojištění, prokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany, že jim ve splnění povinnosti podle věty první zabránila překážka na jejich vůli nezávislá. Žadatel o udělení mezinárodní ochrany, cizinec, který je strpěn na území podle tohoto zákona, azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany jsou povinni splnit povinnost podle věty první do 3 pracovních dnů po odpadnutí překážky.“.

191. V § 88b se slova „návrh na zahájení řízení“ nahrazují slovem „žádost“.

192. Poznámka pod čarou č. 13 zní:

„13) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.“.

193. V § 89 odst. 1 se věty druhá a třetí zrušují.

Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.

194. V § 89 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Je-li žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nezletilá osoba bez doprovodu a jsou-li důvodné pochybnosti o jí udávaném věku, provede se za účelem zjištění jejího věku lékařské vyšetření. Odmítne-li nezletilá osoba bez doprovodu provedení lékařského vyšetření, bude na ni ministerstvo pohlížet jako na zletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany. Pokud lékařské vyšetření za účelem zjištění věku podle věty první není průkazné, ministerstvo pohlíží na žadatele o udělení mezinárodní ochrany jako na nezletilou osobu bez doprovodu.

(4) O možnosti určení věku pomocí lékařského vyšetření podle odstavce 3 informuje ministerstvo nezletilou osobu bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopna se dorozumět, ve výzvě k poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany nebo v přiměřené lhůtě, nejpozději do 15 dnů ode dne poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V informaci ministerstvo uvede též způsob, jakým se vyšetření provádí, informuje nezletilou osobu bez doprovodu o jeho možných důsledcích a rovněž ji poučí o důsledcích odmítnutí lékařského vyšetření na posuzování její žádosti o udělení mezinárodní ochrany.“.

195. V § 91a se slovo „smlouvy^1b)“ nahrazuje slovem „smlouvy²²⁾“.

196. § 92 a 92a se včetně nadpisu zrušují.

197. § 92b a 92c znějí:

„§ 92b

(1) Na řízení o strpění na území a na řízení o zrušení strpění na území se nevztahují části druhá a třetí správního řádu.

(2) O odvolání proti rozhodnutí podle § 53d a 53e rozhoduje Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců zřízená podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

§ 92c

Ministerstvo může plněním úkolů uvedených v § 4b, § 34 odst. 2, § 42 odst. 1 až 5, 7 a 9, § 42a odst. 1 až 3, § 43 odst. 6, § 45 odst. 3, § 47 odst. 8, § 48 písm. c), § 50a odst. 1, § 53a odst. 2, § 54a, § 71 odst. 3, § 74 odst. 1 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 77 odst. 1, § 78d odst. 5 a 6, § 79 odst. 5, 7 a 8, § 80 odst. 2 a 3, § 81a odst. 2 a 3, § 83 odst. 1 a 6, § 87 odst. 7 pouze v rozsahu zajištění dopravy, § 88 a 89a pověřit organizační složku státu zřízenou ministerstvem.“.

198. V § 93 odstavce 1 až 3 znějí:

„(1) Cizinec se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko,

b) v rozporu s § 54 odst. 2 nevycestuje z území, nebo

c) v rozporu s § 74 odst. 5 nesetrvá v přijímacím středisku na mezinárodním letišti.

(2) Cizinec, který je strpěn na území, se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost podle § 78b odst. 7 nebo neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.

(3) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 3c

1. se nedostaví do přijímacího střediska určeného ministerstvem ve lhůtě 24 hodin od okamžiku, kdy podal žádost o udělení mezinárodní ochrany policii podle § 3a písm. a) bodu 3, byl propuštěn z hospitalizace, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení, vazby nebo trestu odnětí svobody, bylo rozhodnuto o jeho propuštění jako zadržené osoby nebo poté co opustil školské zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy nebo školské zařízení pro preventivně výchovnou péči, nebo

2. neoznámí bez zbytečného odkladu policii nebo ministerstvu překážku na jeho vůli nezávislou,

b) nedostaví se k pohovoru podle § 23 odst. 4,

c) odmítne strpět některý z identifikačních úkonů podle § 45 odst. 6,

d) v rozporu s § 41 odst. 1 neodevzdá nebo nepředloží cestovní doklad,

e) neodevzdá průkaz o povolení k dlouhodobému pobytu podle § 41 odst. 4,

f) v rozporu s § 45 odst. 1 nepřizná finanční prostředky, které má k dispozici, nebo v době pobytu v azylovém zařízení neodevzdá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo alkohol a jinou návykovou látku anebo, je-li umístěný v přijímacím středisku na mezinárodním letišti, neodevzdá elektronické komunikační zařízení,

g) odmítne strpět osobní prohlídku nebo prohlídku svých věcí podle § 45 odst. 2,

h) v rozporu s § 46 odst. 1 opustí přijímací středisko,

i) v rozporu s rozhodnutím ministerstva vydaným podle § 46a odst. 1, 2 nebo 3 nesetrvá v zajištění v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců,

j) nesplní některou z povinností podle § 48,

k) nesplní některou z povinností podle § 49,

l) poruší rozhodnutí ministerstva vydané podle § 73 odst. 3, kterým se nepovoluje vstup na území,

m) v rozporu s § 82 odst. 1, 2 nebo 3 opustí pobytové středisko, nebo

n) neučiní alespoň jeden z úkonů podle § 88a.“.

199. V § 93 odst. 4 písm. b) a § 93 odst. 5 písm. b) se slova „písm. i) a j)“ nahrazují slovy „písm. h) a i)“ a slova „§ 47“ se nahrazují slovy „§ 45 odst. 6“.

200. V § 93 odst. 5 písm. c) se slova „§ 53a odst. 1“ nahrazují slovy „§ 53a odst. 4“.

201. V § 93 odst. 8 se slova „písm. g)“ nahrazují slovy „písm. i)“ a slova „§ 42 odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 42 odst. 6“.

202. Přílohy č. 1 a 2 se zrušují.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a k tomuto dni neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není-li dále stanoveno jinak.

2. Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu učiněné podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4. Lhůta pro vydání rozhodnutí a její prodloužení podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

5. Setrvání v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců a umístění v přijímacím středisku na mezinárodním letišti v důsledku nepovolení vstupu na území podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

6. Určení, zda jde o zranitelnou osobu se zvláštními potřebami, se u řízení podle zákona č. 325/1999 Sb. zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončeného nepoužije.

7. Vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území udělené podle § 78b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za platné po dobu v něm uvedenou.

8. Výjezdní příkaz vydaný podle zákona č. 325/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za platný po dobu v něm uvedenou.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky

Čl. III

Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:

„a) je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany, cizincem, který je strpěn na území, azylantem nebo osobou požívající doplňkové ochrany²⁾, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,

2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 9 odst. 1 písmeno j) zní:

„j) nesplňuje požadavky stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví před zavlečením infekčního onemocnění ze zahraničí podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „požadavek opatření před zavlečením infekčního onemocnění“).“.

3. V § 9 odst. 3 písm. a) bod 3 zní:

„3. nesplňuje-li požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,“.

4. § 15a zní:

„§ 15a

(1) Rodinným příslušníkem občana Evropské unie se pro účely tohoto zákona rozumí jeho

a) manžel,

b) rodič, jde-li o občana Evropské unie mladšího 21 let, o kterého skutečně pečuje,

c) potomek mladší 21 let nebo takový potomek manžela občana Evropské unie a

d) potomek nebo předek anebo potomek nebo předek manžela občana Evropské unie, pokud je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie nebo jeho manželem, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt.

(2) Za rodinného příslušníka občana Evropské unie se považuje též cizinec, který prokáže, že

a) je příbuzným občana Evropské unie neuvedeným v odstavci 1, pokud

1. ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, žil před vstupem na území s občanem Evropské unie ve společné domácnosti,

2. je z důvodu uspokojování svých základních potřeb závislý na výživě nebo jiné nutné péči poskytované občanem Evropské unie, nebo byl na této výživě nebo jiné nutné péči závislý bezprostředně před vstupem na území ve státě, jehož je občanem, nebo ve státě, ve kterém měl povolen pobyt, nebo

3. se o sebe z vážných zdravotních důvodů nedokáže sám postarat bez osobní péče občana Evropské unie, nebo

b) má s občanem Evropské unie trvalý partnerský vztah, který není manželstvím, a žije s ním ve společné domácnosti; při posuzování trvalosti partnerského vztahu se zohlední zejména povaha, pevnost a intenzita vztahu.

(3) Ustanovení tohoto zákona týkající se rodinného příslušníka občana Evropské unie se použijí i na cizince, který je rodinným příslušníkem státního občana České republiky.“.

5. V § 20 odst. 5 písmeno b) zní:

„b) nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění,“.

6. V § 30 odstavec 3 zní:

„(3) Vízum podle odstavce 1 se uděluje s dobou platnosti nejdéle na 1 rok, vízum podle odstavce 2 s dobou platnosti na 6 měsíců.“.

7. V § 31 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

„f) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit.“.

8. V § 31 odst. 4 písmeno b) zní:

„b) doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“.

9. V § 33 odst. 5 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „1 roku“.

10. V nadpisu § 35 se za slovo „Prodloužení“ vkládají slova „doby platnosti víza a“.

11. V § 35 odstavec 1 zní:

„(1) Platnost víza a dobu pobytu na území, která je kratší než 1 rok, ministerstvo na žádost cizince opakovaně prodlouží, za podmínky, že trvá stejný účel pobytu, nejdéle však na dobu 1 roku.“.

12. V § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1 se slova „6 měsíců“ nahrazují slovy „1 rok“.

13. V § 42b odst. 1 písmeno c) zní:

„c) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,“.

14. V § 42b odst. 1 na konci textu písmene d) a v § 46 odst. 7 na konci textu písmene b) se doplňují slova „ ; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu rodiny; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu člena rodiny, je povinen na požádání předložit též jeho prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“.

15. V § 42c odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „ ; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu žadatele a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“.

16. V § 42d odst. 2 písmeno b) zní:

„b) předložit souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem,“.

17. V § 42g odst. 6 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu“.

18. V § 42g se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Podá-li cizinec žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 v době 120 dnů před uplynutím platnosti zaměstnanecké karty a přesahuje-li zaměstnání cizince dobu platnosti zaměstnanecké karty, považuje se tato žádost též za žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty a cizinec je povinen doložit též náležitosti uvedené v § 44a odst. 9; to neplatí, pokud cizinec ministerstvu písemně sdělí, že nežádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Splňuje-li cizinec podmínky pro udělení souhlasu a prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, ministerstvo prodlouží platnost zaměstnanecké karty; rozhodnutí o udělení souhlasu se písemně nevyhotoví.“.

19. V § 44 odst. 4 písm. f) se za slova „ve smlouvě o“ vkládají slova „dobrovolnické službě nebo“.

20. V § 44 odst. 4 písmeno h) zní:

„h) až na 2 roky v ostatních případech, je-li k dosažení účelu potřebný pobyt na území delší než 1 rok.“.

21. V § 44a odstavec 3 zní:

„(3) Žádost o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se podává ministerstvu. Na prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu se § 35 odst. 2 a 3, § 36 a § 46 odst. 3 a 7 vztahují obdobně.“.

22. V § 44a odst. 5 větě první se slova „lékařské zprávy, že netrpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „dokladu potvrzujícího splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění“.

23. V § 44a odst. 8 větě první se slova „lékařskou zprávu, že netrpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění“.

24. V § 46 odst. 1 větě první a v § 46 odst. 2 větě druhé se slova „§ 31 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 31 odst. 1 písm. a) až e)“.

25. V § 46 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“.

26. V § 46a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo platnost povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny zruší rovněž, jestliže cizinec byl pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu.“.

27. V § 46a odst. 2 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena a) až k).

28. V § 46a odst. 2 písm. g), § 46d odst. 2 písm. c), § 50 odst. 5 větě druhé, § 87d odst. 2 písm. c), § 87e odst. 1 písm. a), § 87k odst. 1 písm. e), § 119 odst. 1 písm. c) bodě 4, § 119 odst. 2 písm. c) a § 119 odst. 4 větě první se slova „závažnou nemocí“ nahrazují slovy „nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění“.

29. V § 46a odst. 2 písm. j) se za slovo „dlouhodobému“ vkládají slova „nebo trvalému“.

30. V § 46b odst. 2 písm. d) se slova „§ 46 odst. 8“ nahrazují slovy „§ 46e odst. 1 písm. b) a c)“.

31. § 47 včetně poznámky pod čarou č. 51 zní:

„§ 47

(1) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo o prodloužení doby jeho platnosti je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti. Žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty je cizinec povinen podat nejdříve 120 a nejpozději 30 dnů před uplynutím její platnosti.

(2) Žádost o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti povolení k dlouhodobému pobytu.

(3) Zabrání-li včasnému podání žádosti podle odstavce 1 nebo 2 nebo odstavce 6 písm. b) důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec oprávněn tuto žádost podat do 5 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. V odůvodněných případech může cizinec žádost podat i dříve, než je uvedeno v odstavci 1. Důvody pro pozdější podání žádosti podle věty první a pro dřívější podání žádosti podle věty druhé je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti a na jeho výzvu tyto důvody prokázat.

(4) Pokud doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení doby jeho platnosti, ačkoliv žádost byla podána v souladu s podmínkami uvedenými v odstavcích 1 až 3, považuje se vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti.

(5) Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4 je cizinec povinen podat v době platnosti povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí nebo v době přechodného pobytu podle § 18 písm. a) nebo b), nejdříve však 120 dnů před uplynutím jeho platnosti.

(6) Vízum, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedené v odstavci 5 nebo v § 42c odst. 2 se považuje za platné do doby nabytí právní moci rozhodnutí o podané žádosti, pokud cizinec

a) podal na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, zaměstnanecké karty nebo modré karty nebo o vydání povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 4,

b) byl k podání žádosti na území podle odstavce 5, § 42a odst. 5, § 42c odst. 2, § 42f odst. 2, § 42g odst. 5 a § 42i odst. 3 písm. a) oprávněn a

c) doba platnosti víza k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu nebo oprávnění k přechodnému pobytu uvedeného v odstavci 5 nebo § 42c odst. 2 uplyne před rozhodnutím o žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu.

(7) Jde-li o žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty, použije se odstavec 4 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána. Jde-li o žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6, použije se odstavec 6 obdobně na oprávnění k výkonu zaměstnání na pracovní pozici, kterou již cizinec vykonává a na kterou žádá o vydání zaměstnanecké karty. Věty první a druhá neplatí, jde-li o pracovní pozici, na kterou je podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno povolení k zaměstnání. Pokud ministerstvo žádost o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty nebo o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g odst. 6 zamítne z důvodu, že Úřad práce České republiky - krajská pobočka nebo pobočka pro hlavní město Prahu vydal závazné stanovisko, že další zaměstnávání cizince nelze vzhledem k situaci na trhu práce povolit, zaniká oprávnění k výkonu zaměstnání ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí; odkladný účinek odvolání proti tomuto rozhodnutí se na oprávnění k výkonu zaměstnání nevztahuje. O oznámení rozhodnutí podle věty čtvrté ministerstvo bez zbytečného odkladu informuje Úřad práce České republiky - krajskou pobočku nebo pobočku pro hlavní město Prahu.

(8) Oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6 ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵¹⁾, a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6. Platnost dokladu nebo potvrzení podle věty první zaniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti. Odstavce 4 a 6 se nepoužijí, podá-li cizinec žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, o vydání nového povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem nebo o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu v době oprávnění k pobytu podle odstavce 4 nebo 6 anebo podle § 60 odst. 4 nebo 7.

(9) Lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 je zachována, je-li posledního dne lhůty žádost podána ministerstvu. Nestanoví-li tento zákon, že žádost je cizinec povinen podat osobně, je lhůta uvedená v odstavcích 1 až 3 a 5 též zachována, je-li posledního dne lhůty podána poštovní zásilka adresovaná ministerstvu, která obsahuje žádost, držiteli poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence nebo osobě, která má obdobné postavení v jiném státě. Připadá-li konec stanovené lhůty na poslední den platnosti víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu a je-li tímto dnem sobota, neděle nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší předcházející pracovní den. Tento odstavec se na žádosti uvedené v odstavci 6 použije obdobně.

51) Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz.“.

32. V § 48 písm. f) se slova „nabytí právní moci“ nahrazují slovem „vykonatelnosti“.

33. V § 50 odst. 1 písm. b) se slovo „předpisu²⁾, ^3a)“ nahrazuje slovem „předpisu^3a)“.

34. V § 50 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území; v době jeho platnosti není cizinec za pobytu na území oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, s výjimkou žádosti podané podle § 33 odst. 1 a § 42e.

(4) Není-li dále stanoveno jinak, doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie, Ministerstvo zahraničních věcí nebo ministerstvo.“.

35. V § 50a odst. 3 písm. a) se slova „dobrovolné repatriace“ nahrazují slovy „dobrovolného návratu“.

36. V § 50a odst. 3 písm. a) bod 1 zní:

„1. bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“.

37. V § 50a odst. 3 písm. a) bodu 2 a v § 124b odst. 1 písm. b) se slova „stanovené výjezdním příkazem“ nahrazují slovy „uvedené ve výjezdním příkazu“.

38. V § 50a odst. 3 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) cizinci, u kterého nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění, není-li cizinec oprávněn pobývat na území.“.

39. V § 50a odst. 3 písm. b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.

40. Poznámka pod čarou č. 37 zní:

„37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).“.

41. V § 50a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Požádá-li cizinec během doby k opuštění území o stanovení nové doby k opuštění území z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k opuštění území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k opuštění území lze stanovit nejdéle na 180 dnů.“.

42. V § 50a se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území upustit.

(6) Je-li v řízení o správním vyhoštění zjištěno, že důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného života cizince a pobývá-li cizinec na území neoprávněně, považuje se zahájené řízení o správním vyhoštění za řízení o povinnosti opustit území. Policie cizince o této skutečnosti vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území běží ode dne, kdy byl cizinec o této skutečnosti vyrozuměn.“.

43. V § 60 odst. 7 se za slova „cizince na území“ vkládají slova „ , cizinec podal žádost v době platnosti oprávnění k pobytu a byl podle § 69 oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k trvalému pobytu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; v této době není cizinec oprávněn podat na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo další žádost o vydání povolení k trvalému pobytu“.

44. V § 64 odst. 1 písm. e) se číslo „25“ nahrazuje číslem „30“, za slovo „let“ se vkládají slova „nebo dobrovolnická služba“ a za slovo „účelu“ se vkládají slova „ministerstvem nebo“.

45. V § 67 odst. 1 větě první se za slova „včetně případného řízení o“ vkládají slova „žalobě nebo“ a za slova „pokud tato“ se vkládají slova „žaloba nebo“ a ve větě druhé se slova „pobytu po dobu řízení o udělení mezinárodní ochrany, včetně případného řízení o kasační stížnosti“ nahrazují slovy „ , po kterou byl cizinec žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo cizincem, který byl strpěn na území podle zákona o azylu“.

46. V § 67 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „se“ vkládají slova „při splnění podmínek uvedených v odstavci 1“.

47. V § 68 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Do doby pobytu podle odstavce 1 se započítávají

a) doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak,

b) doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu,

c) doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud

1. bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo

2. cizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5,

d) jednou polovinou

1. doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem studia, nebo

2. doba, po kterou bylo vedeno řízení o udělení mezinárodní ochrany, které vedlo k rozhodnutí o udělení azylu nebo doplňkové ochrany, a to včetně doby řízení o žalobě nebo o kasační stížnosti; bylo-li řízení o udělení mezinárodní ochrany vedeno déle než 18 měsíců, započítává se tato doba v celém rozsahu,

e) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 6 po sobě jdoucích měsíců a pokud ve svém souhrnu nepřesáhla 310 dnů; pokud jedno období nepřítomnosti cizince na území nebylo delší než 12 po sobě jdoucích měsíců ze závažných důvodů, zejména jde-li o těhotenství a narození dítěte, závažné onemocnění anebo studium nebo odborné školení, nepřetržitost pobytu je zachována, přičemž toto období se do doby pobytu podle odstavce 1 nezapočítává,

f) období nepřítomnosti cizince na území v průběhu doby pobytu podle písmen a) až d), pokud byl cizinec svým zaměstnavatelem pracovně vyslán do zahraničí a pokud tato jednotlivá období nepřítomnosti nepřesáhla 10 po sobě jdoucích měsíců a ve svém souhrnu nepřesáhla 560 dnů.

(3) Do doby pobytu podle odstavce 1 se nezapočítává doba

a) vyslání cizince na území zahraničním zaměstnavatelem nebo zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou,

b) pobytu cizince na území za účelem zaměstnání závislého na střídání ročního období nebo vypomáhal s domácími pracemi za stravu, ubytování a kapesné určené k uspokojování jeho základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au pair),

c) výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“.

48. V § 68 odst. 4 větě druhé se slova „18 měsíců“ nahrazují slovy „560 dnů“.

49. V § 69 odst. 5 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „předpisu²⁾,^3a)“ se vkládají slova „nebo během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5, jde-li o cizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let“.

50. V § 69 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Žádost o povolení k trvalému pobytu nelze podat na území, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území na základě oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4 nebo 6; to neplatí, jde-li o žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) a § 68.“.

51. V § 70 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; na požádání je cizinec povinen předložit též prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti finančního úřadu, a to v plném rozsahu údajů, za účelem ověření úhrnného měsíčního příjmu cizince a společně s ním posuzovaných osob; pokud cizinec předložil k žádosti doklad o příjmu s ním společně posuzované osoby, je povinen na požádání předložit též její prohlášení o zproštění povinnosti mlčenlivosti“.

52. V § 70 odst. 2 písmena g) a h) znějí:

„g) souhlas rodičů, popřípadě jiných zákonných zástupců nebo poručníků, s trvalým pobytem dítěte na území; souhlas rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka se nevyžaduje, jde-li o rodiče, zákonného zástupce nebo poručníka, který za dítě podal žádost nebo se kterým bude dítě společně pobývat na území, a dále pokud cizinec prokáže, že souhlas nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit, nebo pokud již dítě pobývá na území na základě dlouhodobého víza nebo povolení k dlouhodobému pobytu,

h) doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka vydaný osobou uskutečňující zkoušku znalosti českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vydaným podle § 182a odst. 1 písm. a) (dále jen „zkouška z jazyka“), není-li dále stanoveno jinak.“.

53. V § 70 odstavec 4 zní:

„(4) Cizinec žádající o povolení k trvalému pobytu podle § 66 je povinen na požádání zastupitelského úřadu nebo ministerstva předložit doklad potvrzující splnění požadavků opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“.

54. V § 70 odst. 5 písmeno c) zní:

„c) prokáže, že absolvoval jinou obecně uznávanou zkoušku z českého jazyka, která je pro účely tohoto zákona stanovena prováděcím právním předpisem jako rovnocenná zkoušce z jazyka,“.

55. V § 70 odstavec 6 zní:

„(6) Ministerstvo je v případě důvodné pochybnosti, že cizinec má požadovanou znalost českého jazyka v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, oprávněno neuznat doklad prokazující požadovanou znalost českého jazyka nebo doklad o absolvování jiné obecně uznávané zkoušky z českého jazyka; vznikne-li důvodná pochybnost při úkonu, o kterém se nesepisuje protokol, pořídí o podstatných okolnostech svědčících o existenci důvodné pochybnosti ministerstvo záznam do spisu. O neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvo vydá usnesení, kterým též řízení přeruší a cizinci určí lhůtu k vykonání nebo opětovnému vykonání zkoušky z jazyka a k předložení nového dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka. Zkouška z jazyka podle věty první se koná u osoby oprávněné uskutečňovat zkoušku z jazyka, určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy; touto osobou nemůže být určena osoba, která vydala ministerstvem neuznaný doklad. O tom, u které osoby určené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy má cizinec zkoušku z jazyka vykonat, ministerstvo cizince informuje.“.

56. § 74 zní:

„§ 74

(1) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na zastupitelském úřadu a bylo mu uděleno vízum podle § 30 odst. 4, je povinen se ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne vstupu na území osobně dostavit na ministerstvo

a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a

b) ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka.

(2) Cizinec, který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu na území ministerstvu a splňuje podmínky pro vydání povolení k trvalému pobytu, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo

a) k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a

(3) Cizinec je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, které cizinec převzal podle odstavce 1 nebo 2, nenabylo právní moci z jiných zákonem stanovených důvodů, nabývá právní moci nejpozději dnem převzetí průkazu o povolení k pobytu.“.

57. V § 75 odst. 2 písm. d) se slova „trpí závažnou nemocí“ nahrazují slovy „nesplňuje požadavky opatření před zavlečením infekčního onemocnění“.

58. V § 77 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:

„h) byl cizinec pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce přesahující 3 roky anebo byl cizinec opakovaně pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.“.

59. V § 77 odst. 2 písm. f) se za slovo „svobody“ vkládají slova „v délce do 3 let včetně“.

60. V § 87a odst. 3 a § 87b odst. 2 se slovo „ , doklad“ nahrazuje slovy „a doklad“ a slova „ , a jde-li o cizince podle § 15a odst. 1 písm. d), také doklad potvrzující, že je nezaopatřenou osobou“ se zrušují.

61. V § 87d odst. 1 písm. a) a v § 87d odst. 2 písm. a) se slova „(§ 106 odst. 3), s výjimkou osob, na které se vztahuje přímo použitelný právní předpis Evropských společenství^13b)“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

62. V § 87e odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) není rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 15a nebo s ním společně nepobývá na území.“.

63. § 87f včetně nadpisu zní:

„§ 87f

Důvody ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie

(1) Ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie^1b), který sám není občanem Evropské unie, přechodný pobyt na území, pokud o to rodinný příslušník občana Evropské unie požádá. Přechodný pobyt rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, ministerstvo dále ukončí, pokud přestal splňovat podmínky uvedené v § 15a nebo přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen, za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie.

(2) Přechodný pobyt na území se však rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie z důvodů uvedených v odstavci 1 větě druhé neukončí, pokud

a) přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie, zejména pokud občan Evropské unie ukončil svůj pobyt na území nebo mu byl přechodný pobyt na území zrušen a rodinný příslušník občana Evropské unie skutečně pečuje o dítě, a to po dobu vzdělávání dítěte občana Evropské unie v základní, střední a vyšší odborné škole nebo konzervatoři nebo studia tohoto dítěte na vysoké škole,

b) občan Evropské unie v době přechodného pobytu na území zemřel a rodinný příslušník občana Evropské unie se na území zdržoval po dobu alespoň 1 roku před úmrtím občana Evropské unie,

c) manželství s občanem Evropské unie zaniklo na základě pravomocného rozhodnutí soudu o rozvodu manželství nebo o prohlášení manželství za neplatné a

1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu^10c) nebo dohodou manželů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území,

2. před zahájením řízení o rozvodu nebo řízení o prohlášení manželství za neplatné toto manželství trvalo alespoň 3 roky a v době trvání manželství měl rodinný příslušník občana Evropské unie na území povolen pobyt nejméně 1 rok, nebo

3. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání manželství obětí domácího násilí,

d) došlo k ukončení partnerského vztahu rodinného příslušníka občana Evropské unie s občanem Evropské unie uvedeného v § 15a odst. 2 písm. b) a

1. rodinnému příslušníku občana Evropské unie bylo rozhodnutím příslušného orgánu nebo dohodou rodičů svěřeno do péče dítě občana Evropské unie nebo mu bylo přiznáno právo pravidelného osobního styku s dítětem občana Evropské unie pouze na území, nebo

2. je to opodstatněno obzvláště obtížnými okolnostmi, zejména pokud se rodinný příslušník občana Evropské unie stal za trvání partnerského vztahu obětí domácího násilí, nebo

e) rodinný příslušník občana Evropské unie neuvedený v písmenu c) nebo d) se stal obětí domácího násilí a z tohoto důvodu přestal na území pobývat společně s občanem Evropské unie.

(3) Ministerstvo dále ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území, pokud

a) ohrožuje veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění, pokud k takovému onemocnění došlo do 3 měsíců po vstupu na území,

b) se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi České republiky,

c) se dopustil obcházení tohoto zákona s cílem získat povolení k přechodnému pobytu na území, zejména pokud účelově uzavřel manželství nebo jeho účelově prohlášeným souhlasem bylo určeno otcovství,

d) ohrožuje bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušuje veřejný pořádek, není-li zahájeno řízení o správním vyhoštění, nebo

e) je zařazen do informačního systému smluvních států a příslušný orgán, který žadatele do tohoto systému zařadil, poskytne dodatečné informace, po jejichž vyhodnocení lze mít za to, že trvá důvodné nebezpečí, že by mohl při svém pobytu na území jiného smluvního státu ohrozit jeho bezpečnost nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek,

za podmínky, že toto rozhodnutí bude přiměřené z hlediska jeho zásahu do soukromého nebo rodinného života rodinného příslušníka občana Evropské unie.

(4) Ministerstvo v rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie stanoví lhůtu k vycestování z území a udělí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie výjezdní příkaz; rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.

(5) Pokud ministerstvo ukončí rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie přechodný pobyt na území z důvodu uvedeného v odstavci 1, stanoví lhůtu k vycestování vždy 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu na území; cizinec je v této lhůtě oprávněn podat ministerstvu na území žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo, jde-li o cizince, který na území pobývá nepřetržitě 5 let, o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 68. Pokud cizinec podá ve lhůtě podle věty první žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, je oprávněn pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o jeho žádosti; po tuto dobu se jeho pobyt na území nadále považuje za pobyt na základě povolení k přechodnému pobytu.

(6) Na zánik platnosti povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie se § 76 písm. a), b) a d) použije obdobně.“.

64. V § 87g se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Dodoby pobytu podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“.

65. V § 87h se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Do doby pobytu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; dnem nástupu cizince do výkonu trestu odnětí svobody se přerušuje i doba jeho nepřetržitého pobytu na území, a to až do doby jeho propuštění z výkonu tohoto trestu.“.

66. V § 87l odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene d) se čárka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:

„e) byl pravomocně odsouzen soudem České republiky za spáchání úmyslného trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody,“.

67. V § 87l se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Ministerstvo v rozhodnutí o zrušení platnosti povolení k trvalému pobytu podle odstavce 1 písm. a) až c) rodinnému příslušníkovi občana Evropské unie, který sám není občanem Evropské unie, současně stanoví lhůtu pro vycestování z území a udělí mu výjezdní příkaz. Obdobně ministerstvo postupuje v případech, kdy platnost povolení k trvalému pobytu byla zrušena podle odstavce 2. Rodinný příslušník občana Evropské unie je povinen ve stanovené lhůtě z území vycestovat.“.

68. V § 87p odst. 1 se za slova „s občanem Evropské unie“ vkládají slova „ , nebo že je rodinným příslušníkem občana Evropské unie uvedeným v § 87f odst. 2“.

69. V § 87p se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pokud ministerstvo neprodlouží pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie, je ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neprodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie ukončen; ministerstvo tuto skutečnost uvede v odůvodnění rozhodnutí; ustanovení § 87f odst. 4 a 5 se použije obdobně. Shledá-li ministerstvo v řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie důvod pro neprodloužení doby platnosti pobytové karty, poučí žadatele nejpozději ve výzvě k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí o této skutečnosti a o důsledcích neprodloužení pobytové karty uvedených ve větě druhé.“.

70. Na konci § 87y se doplňují věty „Oprávnění pobývat na území do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti ministerstvo osvědčí vízovým štítkem vyznačovaným do cestovního dokladu podle jednotného formátu stanoveného přímo použitelným předpisem Evropské unie⁵¹⁾, a to ve formě víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti; to neplatí, jde-li o cizince zařazeného do informačního systému smluvních států, kterému se vydá pouze potvrzení o oprávnění k pobytu. Platnost dokladu nebo potvrzení osvědčujícího oprávnění pobývat na území zaniká nabytím právní moci rozhodnutí o žádosti.“.

71. V § 97 se slova „den, měsíc, rok a místo“ nahrazují slovem „datum“ a slova „a státní poznávací značku motorového vozidla, se kterým na území přicestoval“ se zrušují.

72. § 101 a 102 včetně nadpisů znějí:

„§ 101

Domovní kniha

(1) Domovní kniha je dokument, do kterého ubytovatel zapisuje údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu a počátek a konec ubytování. Za domovní knihu se pro účely tohoto zákona považuje též soubor listinných dokumentů podepsaných cizincem podle § 103 písm. b) obsahujících údaje v rozsahu uvedeném ve větě první.

(2) Pro účely kontroly podle § 100 písm. f) je ubytovatel povinen předložit domovní knihu v listinné podobě.

(3) Zápisy do domovní knihy musí být provedeny v aktuálním čase, pravidelně, přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z hlediska časového; to platí obdobně pro uspořádání listinných dokumentů nahrazujících domovní knihu.

(4) Domovní knihu ubytovatel uchovává po dobu 6 let od provedení posledního zápisu. Listinné dokumenty nahrazující domovní knihu je ubytovatel povinen uschovávat po dobu 6 let od ukončení ubytování cizince.

§ 102

Oznámení ubytování

(1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní útvaru policie.

(2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit

a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu,

b) předložením stejnopisu listinného dokumentu podepsaného cizincem podle § 103 písm. b); povinnost cizince podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se na podepsání stejnopisu, který bude předložen policii, vztahuje obdobně,

c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu; vyplněný elektronický formulář musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem ubytovatele nebo osoby oprávněné k podepisování za ubytovatele, nebo

d) prostřednictvím datové schránky v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu.

(3) Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční.

(4) Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.“.

Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.

73. V § 103 písm. b) se slova „(§ 97)“ nahrazují slovy „nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“ a za slova „podepsání přihlašovacího tiskopisu“ se vkládají slova „nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“.

74. V § 103 písm. d) se slova „popřípadě způsobem stanoveným v § 177 odst. 3,“ zrušují.

75. Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

„u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně.“.

76. V § 107 se doplňuje odstavec 11, který zní:

„(11) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.“.

77. V § 113 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Cizinecký pas dále ztrácí platnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu²⁾.“.

78. V § 113 odst. 7 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „na žádost cizince“.

79. V § 113 odst. 7 písm. a), b) a d) se slova „na žádost cizince,“ zrušují.

80. V § 113 odst. 7 písm. c) se slova „cizinci požívajícímu“ nahrazují slovy „požívajícího“.

81. V § 113 odst. 7 písm. d) se slova „a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit“ zrušují.

82. V § 114 odst. 1 písm. a) se za slovo „způsobem“ vkládají slova „ ; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána“.

83. V § 114 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie“.

84. V § 114 odst. 6 písm. d) se za slovo „poskytování“ vkládá slovo „dočasné“ a slova „zvláštního právního předpisu²⁾,^3a)“ se nahrazují slovy „zákona o dočasné ochraně cizinců“.

85. V § 117 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet cestovní doklad též ministerstvo.

(4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá

a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území,

b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, s uvedením důvodů jeho zadržení.“.

86. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení.

(6) Útvar policie nebo ministerstvo rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů od obdržení zadrženého dokladu podle odstavce 4 nebo 5. V případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení.

(7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.“.

87. V § 117d odstavec 2 zní:

„(2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.“.

88. V § 118 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Požádá-li cizinec během doby k vycestování z území o stanovení nové doby k vycestování z území z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování z území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování z území lze stanovit nejdéle na 180 dnů.“.

89. V § 118 odst. 5 větě první se slova „anebo pobyt na vízum udělené“ nahrazují slovy „ , setrvání nebo strpění na území“, ve větě druhé se slova „cizinci udělí výjezdní příkaz“ nahrazují slovy „postupuje podle § 50a odst. 6“ a ve větě třetí se slova „výjezdním příkazem“ nahrazují slovy „v rozhodnutí o povinnosti opustit území“.

90. V § 119 odst. 2 písm. b) se za slova „10 let“ vkládají slova „ ; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody“.

91. V § 120a odst. 4 se za slova „vyhoštění a“ vkládá slovo „ministerstvo“.

92. V § 123a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „ , je-li to ve veřejném zájmu,“ zrušují.

93. V § 123b odst. 1 písm. a) se slova „pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo“ nahrazují slovy „ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly,“.

94. V § 123b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:

„c) povinnost cizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené.“.

95. V § 123b se na konci odstavce 4 doplňují slova „nebo o cizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu“.

96. V § 123b odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území“.

97. V § 124 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání“.

98. V § 124 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona o azylu, jde-li o cizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

99. V § 124 odst. 6 na konci textu věty první a v § 129 odst. 4 na konci textu věty první se doplňují slova „ , a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte“.

100. V § 124a se slovo „Policie“ nahrazuje slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo“ se zrušují.

101. V § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího“ a slova „ , který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu²⁾,“ se zrušují.

102. V § 124b odst. 1 písmeno a) zní:

„a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“.

103. V § 125 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „podle § 124“ vkládají slova „až 124b“.

104. V § 125 odst. 2 písm. a) se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „nebo vycestování“.

105. V § 125 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:

„(5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle § 46a zákona o azylu, k uplynulé době zajištění podle § 46a zákona o azylu se nepřihlíží.

(6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody.“.

106. V § 127 odst. 1 se na konci textu písmene b) a písmene c) doplňují slova „ ; povinnost propustit cizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku“.

107. V § 127 odst. 1 písm. f) se slova „povinnosti cizince setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle zvláštního právního předpisu⁴⁸⁾“ nahrazují slovy „zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 46a zákona o azylu“.

Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje.

108. V § 127 odst. 2 se slova „Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu“ nahrazují slovy „Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

109. V § 129 odst. 1 se slova „Policie zajistí“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí“ a slova „Evropských společenství³⁷⁾“ se nahrazují slovy „Evropské unie³⁷⁾“.

110. V § 129 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷⁾, pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷⁾, nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾ nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁷⁾ přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území.“.

Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.

111. V § 134 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území.“.

112. V § 141 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo právnímu postavení cizince“.

113. V § 141 odst. 2 písm. b) se slova „ ; výjimku lze učinit v případě osob blízkých¹⁴⁾“ nahrazují slovy „ , s výjimkou osob blízkých¹⁴⁾, pokud s tím souhlasí“.

114. V § 146 odstavec 1 zní:

„(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při propuštění ze zařízení 400 Kč.“.

115. V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Odstavec 1 se nepoužije, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.“.

116. V § 147 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizince o datu, čase a důvodu jeho propuštění ze zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas propuštění znám, informuje cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.“.

117. V § 149 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení.“.

118. § 151 včetně nadpisu zní:

„§ 151

Příspěvek obci

(1) Ministerstvo poskytuje obci příspěvek na úhradu nákladů obce vynaložených v souvislosti se zařízením na jejím území. O výši příspěvku obci rozhoduje vláda.

(2) Ministerstvo poskytne jednorázovou dotaci na rozvoj obce, na jejímž území se nachází zařízení. O výši dotace rozhoduje vláda.“.

119. V § 156 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo § 87o odst. 3“.

120. V § 156 odst. 1 písm. h) se slova „nebo n)“ nahrazují slovy „ , n) nebo u)“.

121. V § 156 odst. 1 písm. r) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.

122. V § 156 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:

„d) jako zákonný zástupce cizince mladšího 15 let nebo osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, nesplní povinnost podle § 107 odst. 11.“.

123. V § 158 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a jeho daktyloskopické otisky“ nahrazují slovy „ , jeho daktyloskopické otisky a údaje o jeho tělesných znacích“.

124. V § 158 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „ , zvoucí osobě v rozsahu tiskopisu pozvání, jménu, příjmení, dni,měsíci a roku narození a státní příslušnosti zvaného cizince, o skutečnostech, které byly důvodem pro odepření ověření pozvání a o porušení závazku přijatého v pozvání, a údaje o orgánu, který ve věci jednal“.

125. V § 158 odst. 1 písm. b) bodě 12 se čárka za slovem „ustanovení“ nahrazuje slovy „a jeho subjektu a o“ a na konci textu se doplňují slova „ ; ve stejném rozsahu vede policie údaje o správním deliktu fyzické, podnikající fyzické nebo právnické osoby podle tohoto zákona“.

126. V § 158 odst. 1 písm. b) se za bod 13 vkládá nový bod 14, který zní:

„14. druhu a číslu dokladu, který byl orgánem vydávajícího státu prohlášen za neplatný, včetně důvodu neplatnosti,“.

Dosavadní body 14 a 15 se označují jako body 15 a 16.

127. V § 158 odst. 1 písm. d), e), f) a v § 158 odst. 2 a 9 se slova „podle zvláštního právního předpisu²⁾“ zrušují.

128. V § 158 odst. 2 se za slova „o cizincích,“ vkládají slova „kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo dočasné ochrany nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a policie“.

129. V § 158 odst. 2, 10, 12, 13 a 15 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.

130. V § 158 se odstavec 4 zrušuje.

Dosavadní odstavce 5 až 18 se označují jako odstavce 4 až 17.

131. V § 158 odst. 5 se slova „odstavců 4 a 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.

132. V § 158 odst. 7 se slova „a odstavce 4 písm. c)“ zrušují, slova „1, 4 a 5“ se nahrazují slovy „1 a 4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; za údaje vložené do informačního systému cizinců ministerstvem podle odstavce 1 odpovídá ministerstvo“.

133. V § 158 odst. 8 se písmeno l) zrušuje.

Dosavadní písmena m) až y) se označují jako písmena l) až x).

134. V § 158 odst. 11 se slova „s udělenou mezinárodní ochranou“ nahrazují slovy „ , kteří požádali Českou republiku o udělení mezinárodní ochrany nebo kterým byla mezinárodní ochrana udělena“.

135. V § 158 odst. 13 větě první a druhé se číslo „13“ nahrazuje číslem „12“.

136. V § 158 odst. 17 se slova „9 a 17“ nahrazují slovy „8 a 16“.

137. V § 159 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; dále je oprávněna předat údaje z informačních systémů podle zákona o Policii České republiky, které získala v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona, příslušnému orgánu státu, do něhož má být předán cizinec neoprávněně pobývající na území, a to v rozsahu nezbytném pro účely jeho předání podle mezinárodní smlouvy“.

138. § 160 zní:

„§ 160

(1) Údaje v informačních systémech podle § 158 a 158a mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě anebo způsobem kombinujícím uvedené formy a ve stejné podobě i přenášeny, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě. Údaje vedené v informačním systému cizinců podle § 158 odst. 1 vedené o cizincích s povoleným trvalým pobytem na území, s povoleným přechodným pobytem na území na dobu delší než 90 dnů, o občanech Evropské unie, kteří na území hodlají přechodně pobývat po dobu delší než 3 měsíce, a o cizincích, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo dočasná ochrana, v rozsahu stanoveném v § 158 odst. 8 se uchovávají v elektronické podobě.

(2) Evidované údaje se uchovávají po dobu

a) 10 let od doby ukončení pobytu cizince na území, jde-li o přechodný nebo trvalý pobyt, nebo ode dne nabytí státního občanství České republiky, s výjimkou přihlašovacího tiskopisu, který se uchovává 6 let ode dne ubytování cizince,

b) 10 let od uplynutí lhůty, po kterou byl cizinec zařazen do evidence nežádoucích osob,

c) 10 let od vzniku evidenční skutečnosti, jde-li o informaci týkající se ztráty nebo odcizení cestovních dokladů uvedených v § 108 a o cestovních dokladech uvedených v § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h), které byly orgány vydávajícího státu prohlášeny za neplatné,

d) 3 roky následující po roce, během něhož došlo ke vzniku skutečnosti podléhající evidování v případě údajů uchovávaných na zastupitelském úřadu, s výjimkou spisové dokumentace žádostí o krátkodobá víza, kdy bylo zastupitelským úřadem rozhodnuto o neudělení krátkodobého víza, jeho prohlášení za neplatné nebo zrušení jeho platnosti, nebo

e) 5 let od vzniku skutečnosti podléhající evidování v ostatních případech.

(3) Tvoří-li evidenční informaci k cizinci údaje sdružené ve smyslu § 158 odst. 6, je doba uchování kompletní informace totožná s nejdelší dobou stanovenou pro jednu z částí sdružené informace.

(4) Doba uchování informací evidovaných v informačních systémech podle § 158 odst. 4 nesmí přesáhnout dobu 20 let.

(5) Uplyne-li doba stanovená v odstavcích 2 až 4, údaj se zlikviduje, je-li veden v elektronické podobě, v ostatních případech se postupuje podle zákona o archivnictví a spisové službě.

(6) Biometrické údaje vedené ministerstvem o cizincích žádajících o vydání cizineckého pasu se uchovávají po dobu 60 dnů ode dne dodání vyrobeného cizineckého pasu ministerstvu. Biometrické údaje vedené v informačním systému cizinců, které byly pořízeny v souvislosti s vydáním průkazu o povolení k pobytu, se zlikvidují 60 dnů po skončení nebo zrušení platnosti průkazu o povolení k pobytu, v souvislosti s jehož vydáním byly tyto údaje pořízeny.

(7) Doklady vydané podle tohoto zákona se zlikvidují 2 roky ode dne skončení platnosti dokladu.“.

Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

139. V § 163 odst. 1 písm. n) se slova „a o zrušení platnosti víza“ nahrazují slovy „ , o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné“.

140. V § 163 odst. 1 písm. r) a § 167 odst. 1 písm. m) se slova „§ 86, 87z nebo 87aa“ nahrazují slovy „§ 87z, 87aa nebo 117f“.

141. V § 163 odst. 1 písm. s) se za slovo „rozhoduje“ vkládají slova „v rozsahu své působnosti“.

142. V § 163 odst. 2 písm. f) a § 164 odst. 1 písm. x) se za slova „eskortu cizinců“ vkládají slova „včetně zajištěných žadatelů o udělení mezinárodní ochrany“, za slova „střežení cizinců“ se vkládají slova „včetně žadatelů o udělení mezinárodní ochrany“ a za slova „k poskytovateli zdravotních služeb,“ se vkládají slova „v případě cizinců“.

143. V § 164 odst. 2 písm. c) se slova „nebo o zrušení platnosti víza“ nahrazují slovy „ , o zrušení platnosti krátkodobého víza a o prohlášení krátkodobého víza za neplatné“.

144. V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) zadržet cestovní doklad podle § 117 nebo doklad, jehož platnost skončila podle § 87z, 87aa nebo 117f; o zadržení dokladu vydá cizinci potvrzení.“.

145. V § 169 odst. 1 písm. h) se slova „odstavce 15“ nahrazují slovy „odstavce 17“.

146. V § 169 odst. 3 se slova „ , proti rozhodnutí podle odstavce 10“ zrušují.

147. V § 169 odst. 8 písmeno b) zní:

„b) který podal žádost o vydání povolení k trvalému pobytu, se ve lhůtě nebo na výzvu podle § 74 odst. 1 nebo 2 nedostaví na ministerstvo k převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu a ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu nebo, jde-li o občana Evropské unie nebo rodinného příslušníka občana Evropské unie, který požádal o vydání potvrzení o přechodném pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu, nepřevezme potvrzení o přechodném pobytu, pobytovou kartu rodinného příslušníka občana Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení výzvy ministerstva, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,“.

148. V § 169 odst. 8 se na konci textu písmene d) doplňují slova „ ; to neplatí, pokud je o dříve podané žádosti rozhodováno poté, co začala běžet lhůta, v níž byl cizinec oprávněn tuto žádost podat“.

149. V § 169 odst. 8 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až j), která znějí:

„h) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, se na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nedostaví k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, k jehož udělení vydalo pokyn ministerstvo, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé,

i) který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v době platnosti víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 4 nepřicestuje na území za účelem zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu a, podal-li žádost o povolení k trvalému pobytu, též za účelem převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu, pokud v době platnosti víza nesdělí, že mu v přicestování na území brání důvody na jeho vůli nezávislé, nebo

j) který podal žádost o vydání cizineckého pasu, cestovního průkazu totožnosti nebo cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. f), se na výzvu správního orgánu ve stanovené lhůtě nedostaví ke zpracování údajů nezbytných pro vydání cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, nebo k převzetí cestovního dokladu, pokud v této lhůtě nesdělí, že mu v tomto úkonu brání důvody na jeho vůli nezávislé.“.

150. V § 169 odst. 9 se za slova „Žádost o prodloužení“ vkládají slova „doby platnosti víza a“ a slova „nebo žádost o prodloužení doby platnosti tohoto víza“ se zrušují.

151. V § 169 odstavec 10 zní:

„(10) V případě vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti, vydání potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, povolení k přechodnému pobytu a povolení k trvalému pobytu se vydáním rozhodnutí rozumí

a) převzetí průkazu o povolení k pobytu, jde-li o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo prodloužení jeho platnosti,

b) převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie,

c) převzetí pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, jde-li o povolení k přechodnému pobytu, nebo

d) převzetí rozhodnutí o vydání povolení k trvalému pobytu podle § 74, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie nebo průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t, jde-li o vydání povolení k trvalému pobytu.“.

152. V § 169 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí:

„(11) Vyjdou-li po vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2, po odeslání výzvy podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 12 nebo § 74 odst. 2, anebo po odeslání výzvy k převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t, najevo nové skutečnosti, které neexistovaly v době předchozího řízení a jsou důvodem zamítnutí žádosti, rozhodne ministerstvo usnesením o tom, že se pokračuje v řízení.

(12) Lhůta pro vydání rozhodnutí neběží ode dne

a) výzvy zastupitelského úřadu k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů podle § 30 odst. 2 do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu,

b) výzvy ministerstva podle § 44 odst. 1, § 44a odst. 12 nebo § 74 odst. 2 do doby zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu,

c) výzvy ministerstva podle § 44 odst. 3, § 44a odst. 13 nebo § 74 odst. 3 do doby převzetí průkazu o povolení k pobytu, nebo

d) výzvy ministerstva k převzetí potvrzení o přechodném pobytu občana Evropské unie, pobytové karty rodinného příslušníka občana Evropské unie, průkazu o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie a průkazu o povolení k trvalému pobytu podle § 87t do doby převzetí tohoto dokladu.“.

Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 13 až 17.

153. V § 169 odst. 17 větě první se slova „který požádal o prodloužení zaměstnanecké karty, která mu byla vydána podle § 42g odst. 3 nebo 4“ nahrazují slovy „kterému bylo vydáno na danou pracovní pozici povolení k zaměstnání nebo který je uvedený v § 98 zákona o zaměstnanosti“.

154. V § 172 odst. 5 větě čtvrté se slova „doručí rozsudek účastníkům řízení bezprostředně po vyhlášení rozsudku při jednání, nebo, bylo-li rozhodováno bez nařízení jednání, doručí soud rozsudek účastníkům řízení do 24 hodin od jeho vydání“ nahrazují slovy „vyrozumí o tom policii bezprostředně po vyhlášení rozsudku“.

155. V § 172 odst. 6 větě první se za slova „správnímu rozhodnutí“ vkládají slova „a o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu“.

156. V § 174a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Policie v řízení o vydání nového rozhodnutí podle § 101 písm. c) správního řádu o správním vyhoštění nebo o povinnosti opustit území vedeného na žádost cizince zohlední zejména dobu pobytu cizince na území, pobyt jeho nezletilých dětí plnících povinnou školní docházku na území a existenci jiných rodinných nebo společenských vazeb na území; to neplatí, pokud je cizinec zajištěn.“.

157. V § 176 odst. 5 úvodní části ustanovení a v § 176a odst. 3 se slova „cizince, který učinil prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu nebo je žadatelem“ nahrazují slovem „žadatele“.

158. V § 176c odst. 1 se za slova „podle mezinárodní smlouvy nebo“ vkládají slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie anebo“.

159. V § 176c odst. 2 se za slova „podle mezinárodní smlouvy“ vkládají slova „nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie“ a slovo „smluvního“ se zrušuje.

160. V § 180 odst. 1 se za slovo „žádost“ vkládají slova „plně svéprávné“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud je osoba, která žádá o ověření pozvání, zastoupena na základě písemné plné moci, musí být její podpis na plné moci úředně ověřen.“.

161. V § 180 odst. 2 větě třetí se slovo „dále“ zrušuje.

162. V § 180 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Prokázání schopnosti splnění závazku podle písmen a), b) a d) prokáže zvoucí osoba způsobem uvedeným v § 13 odst. 2.“.

163. § 180g včetně nadpisu zní:

„§ 180g

Zkouška z jazyka

(1) Zkoušku z jazyka je oprávněna uskutečňovat na základě ohlášení Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy právnická osoba zřízená krajem, která vykonává činnost jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky zapsané ve školském rejstříku podle školského zákona.

(2) Osoba nabývá oprávnění podle odstavce 1 ohlášením Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Takové účinky nemá ohlášení učiněné v době 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí oprávnění podle odstavce 5 písm. a), b) nebo c); k takovému ohlášení Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze sdělí, že není přípustné, a uvede zákonný důvod nepřípustnosti.

(3) Osoba s oprávněním podle odstavce 1

a) uskutečňuje zkoušku z jazyka podle zadání určeného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

b) předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy pravidelný přehled o počtu zkoušených cizinců (dále jen „přehled o počtech zkoušených“).

(4) Česká školní inspekce provádí kontrolu dodržování právních předpisů vztahujících se k uskutečňování zkoušky z jazyka.

(5) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy právnické osobě oprávnění podle odstavce 1 odejme, jestliže tato osoba

a) nejméně v 5 případech zkoušky z jazyka za dobu 6 měsíců hodnotila jako úspěšného cizince, který neuspěl při zkoušce vykonané po neuznání dokladu prokazujícího požadovanou znalost českého jazyka ministerstvem podle § 70 odst. 6 věty první,

b) nepředložila přehled o počtu zkoušených ve struktuře podle prováděcího právního předpisu v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem ani v dodatečném termínu určeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,

c) při uskutečňování zkoušky z jazyka závažným způsobem nebo opakovaně porušila právní předpis, nebo

d) o odnětí sama požádá; žádost podaná v době probíhajícího řízení podle písmene a), b) nebo c) je nepřípustná.

(6) Řízení podle odstavce 5 lze zahájit nejpozději do 12 měsíců, počítaných v případě podle odstavce 5 písm. a) od uplynutí doby uvedené v tomto písmenu, v případě podle odstavce 5 písm. b) od dodatečného termínu podle tohoto písmene a v případě podle odstavce 5 písm. c) od kontrolního zjištění České školní inspekce, proti němuž nejsou přípustné námitky.

(7) Zkoušku z jazyka je na území oprávněna uskutečňovat také osoba, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka. Na tuto osobu se použije obdobně odstavec 3.“.

164. V § 182a odstavec 1 zní:

„(1) Vláda stanoví nařízením pro účely získání povolení k trvalému pobytu na území podle hlavy IV

a) rozsah znalostí českého jazyka pro účely zkoušky z jazyka,

b) bližší pravidla organizace zkoušky z jazyka, včetně určování zadání zkoušky Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, organizačního řádu a zveřejňování informace o organizaci zkoušky,

c) vzor dokladu o absolvování zkoušky z jazyka,

d) strukturu a termíny předkládání přehledu o počtu zkoušených,

e) jazykové zkoušky rovnocenné pro účely tohoto zákona zkoušce z jazyka.“.

165. V § 182a se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.

Čl. IV

Přechodná ustanovení

1. Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb., zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončené, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Lhůty pro uchovávání údajů stanovené v § 160 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které počaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčeny.

3. Ustanovení § 48 písm. f) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a tohoto zákona se použije pro účely úhrady poskytování zdravotní péče poskytované na základě předběžného opatření vydaného přede dnem účinnosti tohoto zákona, pokud do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nenabylo právní moci.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o dočasné ochraně cizinců

Čl. V

Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 375/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „kontroly³⁾ projeví úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu“ nahrazují slovy „kontroly podá žádost o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“)“.

Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.

2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany (dále jen „žádost o poskytnutí dočasné ochrany“)“ nahrazují slovy „o poskytnutí dočasné ochrany“.

3. V § 2 odst. 1 se písmena b) až d) zrušují.

Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno b).

4. V § 2 odst. 1 písm. b) se slova „nese stát a hradí je ministerstvo“ nahrazují slovy „hradí ministerstvo“.

5. V § 2 odstavce 2 a 3 znějí:

„(2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se nejpozději do 24 hodin od povolení vstupu dostavit do stanoveného místa pobytu na území. Nastala-li překážka na vůli žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nezávislá, která brání jeho dostavení se do stanoveného místa pobytu na území, lhůta podle věty první neběží a žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen překážku bez zbytečného odkladu oznámit policii nebo ministerstvu a dostavit se do stanoveného místa pobytu na území ve lhůtě 24 hodin po odpadnutí překážky.

(3) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je oprávněn setrvat na území nejméně po dobu stanovenou k dostavení se do stanoveného místa pobytu na území.“.

6. V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Cizinec, který projevil úmysl žádat Českou republiku o dočasnou ochranu podle tohoto zákona,“ nahrazují slovy „Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany“.

7. V § 3 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládá slovo „platného“.

8. V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) platné veřejné listiny vydané cizím státem, pokud z ní lze zjistit údaje o státním občanství cizince a údaje o jeho totožnosti a obsahuje fotografii držitele.“.

9. § 4 zní:

„§ 4

(1) Žádostí o poskytnutí dočasné ochrany se rozumí projev vůle cizince, z něhož je zřejmé, že hledá v České republice dočasnou ochranu.

(2) K řízení o udělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany je příslušné ministerstvo.

(3) Žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany se pro účely tohoto zákona rozumí cizinec, který podal v České republice žádost o poskytnutí dočasné ochrany, o níž dosud nebylo pravomocně rozhodnuto. Postavení žadatele o poskytnutí dočasné ochrany má dále cizinec po dobu běhu lhůty pro podání žaloby podle § 17 a po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, byl-li této žalobě přiznán odkladný účinek, nebo do vydání usnesení krajského soudu o nepřiznání odkladného účinku, pokud o něj cizinec požádal.“.

10. V § 5 písm. b) se slova „ , s nímž bylo zahájeno řízení o odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany“ zrušují.

11. § 6 včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:

„§ 6

(1) Cizinec je na území oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany

a) policii

1. v humanitárním středisku, nebo

2. na odboru cizinecké policie krajského ředitelství policie (dále jen „útvar policie“) za podmínky, že se dostavil dobrovolně, nebo

b) ministerstvu, je-li hospitalizován u poskytovatele lůžkové péče, vykonává-li zabezpečovací detenci, ochranné léčení, vazbu nebo trest odnětí svobody nebo je-li umístěn ve školském zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

(2) Policie dopraví žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, který podal žádost o poskytnutí dočasné ochrany podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, do humanitárního střediska, vyžaduje-li to zdravotní stav žadatele o poskytnutí dočasné ochrany nebo je-li důvodná obava, že se ve stanovené lhůtě do humanitárního střediska nedostaví. Náklady spojené s dopravou žadatele o poskytnutí dočasné ochrany podle věty první hradí ministerstvo.

(3) Cizinec je rovněž oprávněn podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců, v případě cizince tam zajištěného, s výjimkou cizince zajištěného za účelem jeho předání nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy sjednané s jinými členskými státy Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie²⁰⁾.

(4) Oprávnění cizince podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany v zařízení pro zajištění cizinců zaniká uplynutím 7 dnů ode dne, kdy byl policií informován o možnosti požádat o poskytnutí dočasné ochrany a důsledcích spojených s uplynutím této lhůty.

(5) Policie informuje cizince o oprávnění podat žádost o poskytnutí dočasné ochrany ve lhůtě podle odstavce 4 v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. Policie o tomto úkonu pořídí záznam, který podepíše cizinec a ten, kdo záznam pořídil. Odmítne-li cizinec podpis nebo nemůže-li psát, uvede se tato skutečnost v záznamu.

(6) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je za podmínek stanovených zákonem o pobytu cizinců na území České republiky povinen strpět zajištění v zařízení pro zajištění cizinců. Podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany není důvodem pro ukončení zajištění.

12. § 7 se zrušuje.

13. § 8 zní:

„§ 8

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen se na písemnou výzvu ministerstva doručenou nejméně 2 pracovní dny předem dostavit k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany vyzve k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany bez zbytečného odkladu po podání žádosti o poskytnutí dočasné ochrany. Ve výzvě ministerstvo žadatele o poskytnutí dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o právech a povinnostech žadatele o poskytnutí dočasné ochrany a právu kdykoliv se obrátit se žádostí o pomoc na fyzickou nebo právnickou osobu zabývající se poskytováním právní pomoci nebo ochranou zájmů uprchlíků a na Úřad Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“).

(2) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany poskytnout ministerstvu údaje o

a) svém jménu a příjmení, ostatních jménech, všech dřívějších příjmeních a jiných užívaných jménech a příjmeních,

b) dni, měsíci a roku narození,

c) místu a státu narození,

d) své národnosti, náboženském přesvědčení a politickém přesvědčení,

e) státním občanství,

f) rodinném stavu a dětech,

g) posledním bydlišti mimo území,

h) pobytu ve státech, které jsou vázány přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾

i) dni a způsobu vstupu na území,

j) čísle a platnosti cestovního dokladu,

k) zdravotním stavu, zdravotních omezeních a jiných zvláštních potřebách,

l) důvodu žádosti o poskytnutí dočasné ochrany,

m) jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět,

n) způsobu jeho cesty na území a

o) vízech nebo povoleních k pobytu vydaných jinými státy, popřípadě předchozí žádosti o poskytnutí dočasné ochrany nebo udělení mezinárodní ochrany v jiných státech.

(3) Ministerstvo je oprávněno provést za účelem zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, s účastníkem řízení pohovor. Účastník řízení je povinen se dostavit k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, a to na písemné předvolání doručené účastníku řízení nejméně 2 pracovní dny před konáním pohovoru. Nedostaví-li se účastník řízení k pohovoru v místě a čase určeném ministerstvem, pořídí se o této skutečnosti záznam.“.

14. V § 12 písmeno g) zní:

„g) účastník řízení se bez vážného důvodu nedostavil k poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany, pohovoru nebo neposkytuje informace nezbytné pro zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.“.

15. V § 14 větě druhé se slova „Za tím účelem ministerstvo“ nahrazují slovem „Ministerstvo“ a slova „na celou dobu řízení“ se nahrazují slovy „na úkony, ke kterým byl ministerstvem předvolán nebo vyzván“.

16. V § 15 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky“.

17. Poznámka pod čarou č. 8 zní:

„8) § 25 správního řádu.“.

18. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:

„§ 15a

Doručení rozhodnutí

(1) Stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí se účastníku řízení doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí.

(2) Nedostaví-li se účastník řízení k převzetí rozhodnutí v místě a čase stanoveném ve výzvě, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí stanovený ve výzvě považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno.

(3) Je-li účastník řízení zastoupen, doručuje se rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany zástupci i zastoupenému. Právní účinky doručení nastávají doručením zastoupenému.“.

19. § 16 včetně poznámek pod čarou č. 21 až 29 zní:

„§ 16

Na řízení o udělení a odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany se použije správní řád, s výjimkou ustanovení o doručování adresátům zdržujícím se v cizině²¹⁾, o úřední desce²²⁾, o ustanovení opatrovníka osobám neznámého pobytu a osobám, které se zdržují v cizině, pokud se jim nedaří doručovat²³⁾, a o ustanovení zástupce pro doručování²⁴⁾, a dále ustanovení o umožnění nahlížení do spisu jiným osobám než účastníkům a jejich zástupcům²⁵⁾, o vydání stejnopisu výroku rozhodnutí na požádání účastníka²⁶⁾, ustanovení o odvolacím řízení a řízení o rozkladu²⁷⁾, ustanovení o přezkumném řízení²⁸⁾ a ustanovení o obnově řízení a novém rozhodnutí²⁹⁾.

21) § 22 správního řádu.

22) § 26 správního řádu.

23) § 32 odst. 2 písm. d) správního řádu.

24) § 33 odst. 4 správního řádu.

25) § 38 odst. 2 správního řádu.

26) § 69 odst. 4 věta druhá správního řádu.

27) § 81 až 93 a § 152 správního řádu.

28) § 94 až 99 správního řádu.

29) § 100 až 102 správního řádu.“.

Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.

20. Nadpis nad § 20 zní: „Úřad Vysokého komisaře“.

21. V § 20 se slova „Organizace spojených národů pro uprchlíky (dále jen „Úřad Vysokého komisaře“)“ zrušují.

22. V § 22 se slovo „pobývat“ nahrazuje slovem „setrvat“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Právo setrvat na území nezakládá nárok na povolení k pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.“.

23. V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Osoba, která projevila úmysl požádat o poskytnutí dočasné ochrany, je povinna“ nahrazují slovy „Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen“.

24. § 25 zní:

„§ 25

Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při poskytnutí údajů k žádosti o poskytnutí dočasné ochrany odevzdat ministerstvu svůj cestovní doklad; to neplatí, pokud pobývá na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky anebo je účastníkem řízení podle zákona o azylu⁶⁾. Cestovní doklad se odevzdává na dobu řízení podle tohoto zákona. Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany, na kterého se nevztahuje povinnost odevzdat cestovní doklad, je povinen nejpozději při poskytnutí údajů k podané žádosti o poskytnutí dočasné ochrany předložit svůj cestovní doklad.“.

25. V § 28 odst. 1 se slova „se po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek,“ nahrazují slovy „narozenému na území po dobu 60 dnů ode dne narození se“, slovo „hrazeném“ se nahrazuje slovy „služeb hrazených“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; to neplatí, pokud jsou zdravotní služby zajištěny podle zákona o azylu nebo zákona o pobytu cizinců na území České republiky“.

26. V § 28 odst. 3 se slova „do doby, než bude rozhodnuto o udělení dočasné ochrany“ nahrazují slovy „ , a to nejdéle po dobu 60 dnů ode dne narození“.

27. § 29 zní:

„§ 29

(1) Ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany písemně poučí v jeho mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět, o jeho právech a povinnostech nejpozději do 3 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí dočasné ochrany.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o ubytování v humanitárním středisku, je povinen strpět osobní prohlídku, je-li důvodné podezření, že ukrývá věc ohrožující život nebo zdraví osob nebo ovlivňující jejich psychiku. Osobní prohlídka se provádí za podmínek stanovených v § 23 odst. 2 a 3.“.

28. V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Finanční příspěvek nelze poskytnout, pobývá-li cizinec požívající dočasné ochrany na území na základě povolení k pobytu uděleného podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky nebo mu je vyplácen finanční příspěvek podle zákona o azylu.“.

29. V § 31 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „K řízení o poskytnutí finančního příspěvku je příslušné ministerstvo.“.

30. V § 32 se na konci textu odstavců 1 a 2 doplňují slova „podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky“.

31. § 34 včetně nadpisu zní:

„§ 34

Průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany

(1) Ministerstvo vydá žadateli o poskytnutí dočasné ochrany průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany (dále jen „průkaz žadatele“).

(2) Průkaz žadatele je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(3) Do průkazu žadatele ministerstvo zapíše údaje o totožnosti žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, o jeho státním občanství a místě ubytování a době platnosti průkazu žadatele.

(4) Dobu platnosti průkazu žadatele stanoví ministerstvo. Dobu platnosti průkazu žadatele lze opakovaně prodlužovat. K prodloužení doby platnosti, provedení změn nebo doplnění údajů zapisovaných do průkazu žadatele je nutná osobní účast žadatele o poskytnutí dočasné ochrany; ministerstvo může z důvodu hodného zvláštního zřetele povolit výjimku.

(5) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany je povinen při prodloužení doby platnosti průkazu žadatele po vydání rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany ministerstvu doložit, že podal žalobu proti tomuto rozhodnutí s návrhem na přiznání odkladného účinku.

(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu žadatele.“.

32. Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:

„§ 34a

Neplatnost průkazu žadatele

(1) Průkaz žadatele je neplatný, jestliže

a) uplynula doba platnosti v něm uvedená,

b) byla ohlášena jeho ztráta nebo odcizení,

c) jeho držitel zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, nebo

d) nabylo právní moci rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva podle soudního řádu správního.

(2) O neplatnosti průkazu žadatele rozhodne ministerstvo, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je vážně porušena jeho celistvost, nebo

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny.

(3) Je-li držitel průkazu žadatele přítomen a plně uzná důvody neplatnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že s rozhodnutím o jeho neplatnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.

33. § 35 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní:

„§ 35

Průkaz o povolení k pobytu

(1) Ministerstvo vydá cizinci požívajícímu dočasné ochrany průkaz o povolení k pobytu. Doba platnosti průkazu o povolení k pobytu je shodná s dobou, na kterou bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, stanovenou podle tohoto zákona.

(2) Průkaz o povolení k pobytu je veřejnou listinou, kterou se prokazuje totožnost jeho držitele a oprávněnost jeho setrvání na území.

(3) Průkaz o povolení k pobytu se vydává jako samostatný doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji, jimiž jsou údaje o zobrazení obličeje a údaje o otiscích prstů. Jde-li o cizince požívajícího dočasné ochrany mladšího 6 let, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie³⁰⁾ nestanoví odlišnou věkovou hranici, nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, u něhož není možné pořídit otisky prstů rukou z důvodů anatomických nebo fyziologických změn, popřípadě zdravotního postižení prstů rukou, vydá se průkaz o povolení k pobytu, v němž jsou z biometrických údajů zpracovány pouze údaje o zobrazení obličeje. V nosiči dat je v tomto případě uveden údaj, že nosič dat neobsahuje otisky prstů rukou cizince požívajícího dočasné ochrany.

(4) Průkaz o povolení k pobytu obsahuje údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie³⁰⁾ a dále

a) údaj o době uděleného oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) údaj o místě hlášeného pobytu na území

c) záznam o omezení svéprávnosti,

d) digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a

e) záznam podle odstavce 5.

(5) Jméno, popřípadě jména, a příjmení cizince požívajícího dočasné ochrany se v průkazu o povolení k pobytu uvedou podle tvaru uvedeného latinkou v cestovním dokladu. Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán matričním úřadem České republiky rodný nebo oddací list znějící na jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném tvaru, vyznačí ministerstvo tuto skutečnost formou záznamu v průkazu o povolení k pobytu včetně uvedení jména, popřípadě jmen, a příjmení ve tvaru uvedeném v rodném nebo oddacím listu.

(6) Ministerstvo pořídí biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany brání v jeho provedení těžko překonatelná překážka. Současně zpracuje s využitím údajů, které jsou o cizinci požívajícím dočasné ochrany vedené v informačních systémech podle tohoto zákona, protokol, který obsahuje údaje nezbytné pro vydání průkazu o povolení k pobytu.

(7) Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo cizince požívajícího dočasné ochrany prokazatelně poučí o podmínkách užívání průkazu tak, aby nedošlo k jeho poškození nebo zneužití. Při předání průkazu o povolení k pobytu ministerstvo na žádost cizince požívajícího dočasné ochrany ověří správnost osobních údajů uvedených ve vydávaném průkazu o povolení k pobytu, funkčnost nosiče dat s biometrickými údaji a správnost v něm zpracovávaných biometrických údajů. Funkčnost nosiče dat a správnost v něm zpracovaných biometrických údajů se ověřuje pomocí technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů cizince s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat průkazu o povolení k pobytu. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu, se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu.

(8) Držitel průkazu o povolení k pobytu je oprávněn požádat ministerstvo o ověření funkčnosti nosiče dat a správnosti v něm zpracovaných biometrických údajů. V případě zjištění nefunkčnosti nosiče dat s biometrickými údaji, popřípadě zjištění nesprávnosti v něm zpracovaných osobních údajů, nebo v případě zjištění nesprávnosti osobních údajů zpracovaných v průkazu o povolení k pobytu se cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydá nový průkaz o povolení k pobytu; vydání nového průkazu v tomto případě podléhá správnímu poplatku pouze tehdy, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji byla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec požívající dočasné ochrany prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.

(9) Biometrické údaje lze využívat výlučně pro ověřování pravosti průkazu o povolení k pobytu a ověření totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany, a to porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s údaji vedenými v informačních systémech podle tohoto zákona o uvedených subjektech údajů nebo porovnáním biometrických údajů zpracovaných v nosiči dat s aktuálně zobrazenými biometrickými údaji cizince požívajícího dočasné ochrany pořízenými v průběhu prokazování totožnosti s pomocí technického zařízení.

(10) Pokud cizinec požívající dočasné ochrany nemůže pro účely ověření totožnosti předložit průkaz o povolení k pobytu, jehož je držitelem, popřípadě pokud nosič dat s biometrickými údaji v průkazu o povolení k pobytu není funkční, provede se ověření totožnosti pořízením otisků prstů cizince požívajícího dočasné ochrany a jejich porovnáním s biometrickými údaji vedenými pro tyto účely v informačních systémech podle tohoto zákona.

(11) Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen

a) strpět po převzetí rozhodnutí o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, pořízení biometrických údajů a jeho podpisu, který je určen k dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu,

b) strpět aktuální pořízení biometrických údajů zvláštním technickým zařízením za účelem ověření pravosti průkazu o povolení k pobytu nebo ověřování totožnosti cizince požívajícího dočasné ochrany,

c) převzít nový průkaz o povolení k pobytu ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, jde-li o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený, odcizený nebo obsahující nefunkční nosič dat.

(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) technické podmínky a postup při pořizování biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany a způsob provedení podpisu pro účely vydání průkazu o povolení k pobytu,

b) vzor tiskopisu protokolu podle odstavce 6 a podmínky jeho zpracování.

30) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, v platném znění.“.

34. Za § 35 se vkládají nové § 35a a 35b, které včetně nadpisu znějí:

„§ 35a

(1) Prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu. K žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu je cizinec požívající dočasné ochrany povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a dosavadní průkaz o povolení k pobytu.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a poškozený průkaz o povolení k pobytu nebo průkaz s nefunkčním nosičem dat s biometrickými údaji.

(3) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o vydání průkazu o povolení k pobytu z důvodů podle § 36 odst. 2, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, a průkaz o povolení k pobytu, jehož platnost skončila.

(4) Cizinec požívající dočasné ochrany, který žádá o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu, je povinen předložit cestovní doklad, je-li jeho držitelem, dosavadní průkaz o povolení k pobytu a doklad prokazující požadovanou změnu. Provedení změny v průkazu o povolení k pobytu se provádí vydáním nového průkazu o povolení k pobytu.

(5) Cizinec požívající dočasné ochrany uvedený v odstavcích 1 až 4 je povinen se pro účely vydání nového průkazu o povolení k pobytu na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; podpis se nepořídí, pokud cizinci požívajícímu dočasné ochrany v jeho provedení brání těžko překonatelná překážka. Cizinec požívající dočasné ochrany je povinen se ve lhůtě stanovené ministerstvem, nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů, dostavit na ministerstvo k převzetí průkazu o povolení k pobytu.

§ 35b

Vydání průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji

(1) Ministerstvo může vydat průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, který neobsahuje digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany, jestliže

a) došlo k technické závadě na zařízení zabezpečujícím zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo pořízení biometrických údajů a podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany určeného k dalšímu digitálnímu zpracování nebo na zařízení zabezpečujícím přenos údajů nezbytných pro výrobu průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji anebo na výrobní technologii, pokud tato technická závada trvá déle než 7 kalendářních dnů, nebo

b) v důsledku katastrofy nebo jiné mimořádné události nelze vydávat průkazy o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji.

(2) Průkazy o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji se vydávají s dobou platnosti 6 měsíců.

(3) Pokud skutečnosti uvedené v odstavci 1 nastaly poté, kdy pro vydání průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji již byly pořízeny biometrické údaje cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpis určený k digitálnímu zpracování, vedou se tyto údaje v informačním systému podle § 49 odst. 6 a poté, kdy uvedené skutečnosti pominou, jsou neprodleně využity pro vydání tohoto průkazu o povolení k pobytu.

(4) Pokud byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán průkaz o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji, je povinen se na výzvu osobně dostavit na ministerstvo ke zpracování údajů nezbytných pro vydání průkazu o povolení k pobytu, a to včetně pořízení biometrických údajů cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho podpisu, který je určen k jeho dalšímu digitálnímu zpracování; výzvu ministerstvo cizinci požívajícímu dočasné ochrany doručí neprodleně poté, kdy pominou důvody k vydání průkazu o povolení k pobytu podle odstavce 1.

(5) Průkaz o povolení k pobytu obsahující nosič dat s biometrickými údaji je cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nejpozději ke dni skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji. Vydání průkazu o povolení k pobytu podle věty první nepodléhá správnímu poplatku.

(6) K převzetí průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji vydaného namísto průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji vyzve cizince požívajícího dočasné ochrany ministerstvo neprodleně po jeho dodání výrobcem tohoto dokladu. Převzetím průkazu o povolení k pobytu obsahujícího nosič dat s biometrickými údaji podle věty první zaniká platnost průkazu o povolení k pobytu bez nosiče dat s biometrickými údaji.“.

35. § 36 zní:

„§ 36

(1) Průkaz o povolení k pobytu pozbývá platnosti dnem, kdy

a) bylo odňato nebo zaniklo oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany,

b) byl cizinci požívajícímu dočasné ochrany vydán nový průkaz o povolení k pobytu,

c) nastal důvod uvedený v § 34a odst. 1,

d) nabylo právní moci rozhodnutí o omezení svéprávnosti, nebo

e) byl zrušen údaj o místu hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(2) Ministerstvo zruší platnost průkazu o povolení k pobytu, jestliže

a) jeho držitel podstatně změnil svou podobu,

b) je poškozen tak, že zápisy v něm uvedené jsou nečitelné nebo je porušena jeho celistvost,

c) obsahuje nesprávné údaje nebo neoprávněně provedené změny, nebo

d) obsahuje nefunkční nosič dat s biometrickými údaji.

(3) Je-li držitel průkazu o povolení k pobytu přítomen a plně uzná důvody pro zrušení platnosti průkazu, lze odůvodnění rozhodnutí nahradit vlastnoručně podepsaným prohlášením držitele průkazu, že se zrušením jeho platnosti souhlasí. Odvolání proti rozhodnutí není v tomto případě přípustné.“.

36. V § 38 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Při žádosti o změnu místa hlášeného pobytu se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.“.

37. V § 38 odst. 2 větě druhé se slova „na inspektorátu cizinecké policie příslušném podle místa nového pobytu“ nahrazují slovem „ministerstvu“, číslo „3“ se nahrazuje číslem „7“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při hlášení změny místa hlášeného pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany a jeho rušení se postupuje obdobně podle § 77 odst. 2 až 9 zákona o azylu.“.

38. § 39 se zrušuje.

39. V § 40 odst. 2 větě první se slova „po dobu řízení podle tohoto zákona, po dobu, která je stanovena k podání žaloby proti rozhodnutí ministerstva (§ 17 odst. 1), a po dobu řízení o této žalobě za předpokladu, že žalobě je přiznán odkladný účinek,“ zrušují.

40. V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo „zařízením“ nahrazuje slovem „střediskem“.

41. V § 42 odst. 1 písmeno b) zní:

„b) kapesné, není-li vyplácen finanční příspěvek podle § 43,“.

42. § 46 se zrušuje.

43. V § 48 úvodní část ustanovení zní: „Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem do země původu nebo v případě hodném zvláštního zřetele do jiného státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem vázaným přímo použitelným předpisem Evropské unie²⁰⁾, za“.

44. V § 48 se písmeno a) zrušuje.

Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).

45. V § 48 písm. a) se slova „24 hodin“ nahrazují slovy „7 dnů“ a slovo „anebo“ se nahrazuje slovy „rozhodnutí soudu o žalobě proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany, nebo“.

46. V § 48 písm. b) se slova „24 hodin“ nahrazují slovy „7 dnů“ a slova „a e)“ se nahrazují slovy „a f)“.

47. § 49 zní:

„§ 49

(1) Ministerstvo vede evidenci žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany. Ministerstvo dále vede evidenci cizinců, kteří podali žalobu s návrhem na přiznání odkladného účinku proti neudělení nebo odnětí oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, zastavení řízení o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany nebo podali kasační stížnost proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci dočasné ochrany s návrhem na přiznání odkladného účinku.

(2) Údaje z evidencí podle odstavce 1 se poskytují orgánům veřejné moci na základě jejich žádosti, pokud jsou oprávněny k jejich zpracování pro plnění svých úkolů podle zvláštních právních předpisů, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Údaje vedené v evidencích podle odstavce 1 jsou vedeny v rozsahu uvedeném v žádosti o poskytnutí dočasné ochrany a údajích k jejímu doplnění podle § 8 odst. 2.

(4) Údaje v evidencích a informačních systémech podle tohoto zákona mohou být uchovávány v listinné nebo elektronické podobě a ve stejné podobě i předávány, s výjimkou údajů biometrických, které jsou zpracovávány vždy v elektronické podobě.

(5) Údaje vedené v evidencích a informačních systémech podle odstavců 1 a 6 a § 50 odst. 2 se zlikvidují 20 let po ukončení pobytu osoby na území; dobou ukončení pobytu na území se pro tyto účely rozumí kalendářní rok, ve kterém byl pobyt osoby na území ukončen. Biometrické údaje se zlikvidují neprodleně po skončení platnosti průkazu o povolení k pobytu.

(6) Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona dále pro účely vydávání průkazu o povolení k pobytu a zpracování protokolu podle § 35 odst. 5 spravuje a provozuje informační systém o cizincích požívajících dočasné ochrany žádajících o vydání průkazu o povolení k pobytu, prodloužení platnosti průkazu o povolení k pobytu, vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz ztracený, zničený, odcizený anebo poškozený nebo náhradou za průkaz o povolení k pobytu, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, a to v rozsahu žádosti podané cizincem požívajícím dočasné ochrany. V informačním systému jsou vedeny rovněž biometrické údaje, které byly pořízeny za účelem vydání průkazu o povolení k pobytu, a digitální zpracování podpisu cizince požívajícího dočasné ochrany.

(7) Údaje vedené v informačním systému podle odstavce 6 se po převzetí průkazu o povolení k pobytu předávají do evidence podle § 158 odst. 2 zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

(8) Pokud si cizinec požívající dočasné ochrany nepřevezme průkaz o povolení k pobytu, údaje vedené o tomto subjektu údajů v informačním systému podle odstavce 6, a to včetně údajů biometrických, se zlikvidují po uplynutí 60 dnů ode dne dodání vyrobeného průkazu o povolení k pobytu ministerstvu.“.

Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.

48. V § 50 odstavec 2 zní:

„(2) Policie eviduje otisky prstů žadatelů o poskytnutí dočasné ochrany a cizinců požívajících dočasné ochrany.“.

49. Poznámka pod čarou č. 17 zní:

„17) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.

50. V § 53 odst. 3 se slova „v souladu se zvláštním právním předpisem¹⁵⁾“ zrušují.

51. § 55 včetně nadpisu zní:

„§ 55

Přestupky

(1) Žadatel o poskytnutí dočasné ochrany se dopustí přestupku tím, že

a) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. a) nesetrvá v humanitárním středisku do doby, než budou provedeny identifikační úkony,

b) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. b) opustí humanitární středisko dříve, než bude lékařsky vyšetřen, nebo

c) v rozporu s § 24 odst. 1 písm. c) opustí humanitární středisko dříve, než skončí karanténa nebo jiné opatření v souvislosti s ochranou veřejného zdraví.

(2) Cizinec požívající dočasné ochrany pobývající mimo humanitární středisko se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost hlášení místa pobytu podle § 38 odst. 2.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 2 000 Kč.

(4) Přestupek podle odstavců 1 a 2 projednává ministerstvo.“.

52. § 56 se včetně nadpisu zrušuje.

53. V § 58 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.

54. V § 58a odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.

55. Přílohy č. 1 až 3 se zrušují.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Čl. VI

V § 7 odst. 1 písm. q) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 165/2006 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za slovo „území“ vkládají slova „České republiky“ a slova „uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu“ se nahrazují slovy „vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí

Čl. VII

V § 2 odst. 2 písm. f) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 103/2013 Sb., se za slovo „území“ vkládají slova „České republiky“ a slova „víza k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu na území“ se nahrazují slovy „potvrzení o strpění pobytu na území České republiky“.

ČÁST ŠESTÁ

zrušena

Čl. VIII

zrušen

ČÁST SEDMÁ

Změna zákona o zaměstnanosti

Čl. IX

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012, nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 203/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 97 písm. e) se slova „uděleno vízum k pobytu nad 90 dní za účelem strpění pobytu⁵¹⁾“ nahrazují slovy „vydáno potvrzení o strpění pobytu na území České republiky⁵¹⁾“, číslo „12“ se nahrazuje číslem „6“ a slova „podání žádosti o udělení azylu“ se nahrazují slovy „poskytnutí údajů k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany“.

2. V § 99 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“ a slovo „podání“ se nahrazuje slovy „poskytnutí údajů k podané“.

ČÁST OSMÁ

Změna zákona o správních poplatcích

Čl. X

Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. 224/2015 Sb., se mění takto:

1. V položce 116 písm. g) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „ochrany“ se vkládají slova „nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany“.

2. V položce 116 v části Osvobození v bodě 1 se slova „d), f)“ nahrazují slovy „d) až f)“ a v bodě 2 se slova „d), h)“ nahrazují slovy „d), e), h)“.

3. V položce 116 se za část Osvobození vkládá část Zmocnění, která zní:

„Zmocnění

1. Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit o 50 % poplatek podle písmene f), g) nebo h) této položky, a to na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany.

2. Správní úřad může na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany, který bez vlastního zavinění pozbyl průkaz o povolení k pobytu, snížit poplatek podle písmene i) této položky na 1 000 Kč a poplatek podle písmene j) této položky na 500 Kč.“.

4. V položce 116 v části Předmětem poplatku není v bodě 3 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu bodu se doplňují slova „nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany“.

5. V položce 117A v části Osvobození se písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 67 zrušuje. Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).

ČÁST DEVÁTÁ

ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ

Čl. XI

Vyhláška č. 274/2004 Sb., kterou se stanoví seznam nemocí, které by mohly ohrozit veřejné zdraví, a seznam nemocí a postižení, které by mohly závažným způsobem ohrozit veřejný pořádek, se zrušuje.

ČÁST DESÁTÁ

ÚČINNOST

Čl. XII

Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.

v z. Jermanová v. r.

Zeman v. r.

v z. Bělobrádek v. r.