120/2016 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne 30. března 2016
o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh
Změna: 96/2017 Sb.
Vláda nařizuje podle § 4 a § 50 odst. 5 zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody
stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, (dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
(1) Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
technické požadavky na měřidla, které musí splňovat při uvedení na trh, podmínky
a postupy při jejich dodávání na trh a způsoby posuzování shody.
(2) Toto nařízení se vztahuje na následující měřidla určená k používání pro
měření v závazkových vztazích, při ochraně spotřebitele, při stanovení sankcí, poplatků,
tarifů a daní, v souvislosti s ochranou životního prostředí, při zajištění veřejné
bezpečnosti a pořádku, v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, nebo v souvislosti
s ochranou dalších veřejných zájmů chráněných jinými právními předpisy4), která jsou
výrobky určenými k posuzování shody podle § 4 zákona:
a) vodoměry (MI-001), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví
příloha č. 3 k tomuto nařízení,
b) plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002) a jejich podsestavy, jejichž
definice, zvláštní požadavky, uvedení do provozu a posuzování shody stanoví příloha
č. 4 k tomuto nařízení,
c) elektroměry k měření činné energie (MI-003), jejichž definice, zvláštní požadavky
a posuzování shody stanoví příloha č. 5 k tomuto nařízení,
d) měřidla tepelné energie (MI-004) a jejich podsestavy, jejichž definice, zvláštní
požadavky, uvedení do provozu a posuzování shody stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení,
e) měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než
voda (MI-005), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody stanoví příloha
č. 7 k tomuto nařízení,
f) váhy s automatickou činností (MI-006), jejichž definice, zvláštní požadavky a
posuzování shody stanoví příloha č. 8 k tomuto nařízení,
g) taxametry (MI-007), jejichž definice, požadavky na ně a posuzování shody stanoví
příloha č. 9 k tomuto nařízení,
h) ztělesněné míry (MI-008), jejichž definice, zvláštní požadavky a posuzování shody
stanoví příloha č. 10 k tomuto nařízení,
i) měřidla pro měření rozměrů (MI-009), jejichž definice a posuzování shody stanoví
příloha č. 11 k tomuto nařízení, a
j) analyzátory výfukových plynů (MI-010), jejichž definice, zvláštní požadavky a
posuzování shody stanoví příloha č. 12 k tomuto nařízení.
(3) Při posuzování elektromagnetické kompatibility měřidla se postupuje podle
tohoto nařízení, pokud jde o elektromagnetickou odolnost. Pokud jde o elektromagnetické
vyzařování, postupuje se podle nařízení vlády upravujícího posuzování shody výrobků
z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.
§ 2
Vymezení pojmů
V tomto nařízení se rozumí
a) měřidlem zařízení nebo systém s měřicí funkcí, uvedené v § 1 odst. 2,
b) podsestavou technické zařízení, které funguje nezávisle a tvoří měřidlo společně
s dalšími podsestavami, se kterými je slučitelné, nebo s měřidlem, se kterým je slučitelné,
c) normativním dokumentem písemnost, která obsahuje technické specifikace přijaté
Mezinárodní organizací pro legální metrologii,
d) metrologickou kontrolou kontrola fungování měřidla pro jeho použití z důvodů veřejného
zájmu, ochrany veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany
životního prostředí, vybíraní daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování.
§ 3
Technické požadavky na měřidla
Technickými požadavky na měřidla jsou obecné požadavky stanovené v příloze
č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené pro jednotlivé druhy měřidel
v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla (dále jen "základní technické
požadavky"). Splnění základních technických požadavků se prokazuje posuzováním shody.
§ 4
Dodávání na trh a uvádění do provozu
(1) Měřidla mohou být dodána na trh nebo uváděna do provozu, pouze pokud jsou
splněny požadavky tohoto nařízení.
(2) Na veletrzích, výstavách, předváděcích nebo podobných akcích lze předvádět
měřidla, která nejsou ve shodě s tímto nařízením, za předpokladu, že je z viditelného
označení jasně patrné, že nejsou ve shodě a že nemohou být dodávána na trh ani uváděna
do provozu, dokud nebudou uvedena do shody.
(3) Pokud příslušná příloha k tomuto nařízení definuje pro měřidlo různé třídy
přesnosti a zároveň udává, které třídy se mají používat pro určité aplikace, lze
měřidlo pro danou aplikaci uvést do provozu, pouze pokud odpovídá udané nebo lepší
třídě.
§ 5
Výrobce
(1) Při uvádění měřidel na trh nebo do provozu výrobce zajistí, aby tato měřidla
byla navržena a vyrobena v souladu s přílohou č. 1 k tomuto nařízení a zvláštními
přílohami k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel, vypracuje technickou dokumentaci
stanovenou v § 12 a provede nebo nechá provést postup posuzování shody stanovený
v § 10.
(2) Pokud byl soulad měřidla se stanovenými požadavky postupem posuzování shody
podle příslušné přílohy k tomuto nařízení prokázán, vypracuje výrobce EU prohlášení
o shodě a umístí na měřidlo označení CE a doplňkové metrologické označení.
(3) Výrobce uchovává technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu
10 let od uvedení měřidla na trh.
(4) Výrobce provádí zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, je-li
to potřebné vzhledem k fungování měřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu
potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidlo
vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Výrobce vede evidenci stížností, nevyhovujících
měřidel a stažení měřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.
(5) Výrobce zajistí, aby bylo na měřidle, které uvedl na trh, uvedeno číslo
typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci, nebo
v případech, kdy to velikost nebo povaha měřidla neumožňuje, aby byla požadovaná
informace uvedena v dokladu přiloženém k měřidlu a na obalu, pokud je měřidlo baleno,
v souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.
(6) Výrobce uvede na měřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém
k měřidlu a na obalu, pokud je měřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu, popřípadě
ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v souladu s
bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Adresa pro doručování musí být adresou
místa, na kterém lze výrobce skutečně zastihnout. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce
snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.
(7) Výrobce zajistí, aby byla k měřidlu, které dodává na trh, přiložena kopie
EU prohlášení o shodě a návody a informace podle bodu 9.3 k tomuto nařízení a aby
bylo opatřeno informacemi podle bodů 9.1 nebo 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení,
jež jsou pro uživatele jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné; kopie EU prohlášení
o shodě, návody a informace uvedené v bodě 9 přílohy č. 1 k tomuto nařízení nebo
v příslušných přílohách k tomuto nařízení musí být uvedeny v českém jazyce.
§ 6
Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupce uchovává EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci
pro potřeby orgánu dozoru po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.
§ 7
Dovozce
(1) Před uvedením měřidla na trh nebo do provozu dovozce zajistí, aby výrobce
provedl postup posuzování shody uvedený v § 10, aby výrobce vypracoval technickou
dokumentaci, aby měřidlo bylo opatřeno označením CE a doplňkovým metrologickým označením,
aby k němu byla přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a aby
výrobce splnil požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6.
(2) Dovozce uvede na měřidle, nebo, není-li to možné, v dokladu přiloženém
k měřidlu a na jeho obalu, pokud je měřidlo baleno, své jméno nebo obchodní firmu,
popřípadě ochrannou známku, a adresu pro doručování, na níž jej lze kontaktovat v
souladu s bodem 9.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. Kontaktní údaje musí být uvedeny
v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru.
(3) Dovozce zajistí, aby byly k měřidlu přiloženy návody a informace podle
bodu 9.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení v českém jazyce.
(4) Dovozce provádí zkoušky vzorků měřidel dodaných na trh a šetření, je-li
to vhodné vzhledem k fungování měřidla. Tyto zkoušky a šetření se provádí v rozsahu
potřebném pro potvrzení nebo vyvrácení existujícího rizika, které představuje měřidlo
vzhledem k výrobcem stanovenému účelu použití. Dovozce vede evidenci stížností, nevyhovujících
měřidel a stažení měřidel z oběhu a průběžně o těchto činnostech informuje distributory.
(5) Dovozce po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh uchovává kopii EU prohlášení
o shodě pro potřeby dozoru nad trhem a zajišťuje, že orgánům dozoru může být na žádost
předložena technická dokumentace.
§ 8
Distributor
Distributor před dodáním měřidla na trh nebo jeho uvedením do provozu ověří,
zda
a) měřidlo bylo opatřeno označením CE a doplňkovým metrologickým označením,
b) je k měřidlu přiložena kopie EU prohlášení o shodě a požadované doklady a návody
a informace v českém jazyce a
c) výrobce a dovozce splnili příslušné požadavky stanovené v § 5 odst. 5 a 6 a §
7 odst. 2.
§ 9
Doba identifikace hospodářského subjektu
Hospodářský subjekt po dobu 10 let od dodání měřidla na trh uchovává údaje,
pomocí kterých lze na žádost orgánu dozoru určit hospodářský subjekt, který mu měřidlo
dodal nebo kterému měřidlo dodal.
§ 10
Postupy posuzování shody
(1) Postupy posuzování shody jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto nařízení.
K posouzení shody se základními technickými požadavky se použije jeden z postupů
posuzování shody uvedený v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla.
(2) Dokumenty vztahující se k postupům posuzování shody se vypracují v úředním
jazyce nebo jazycích členského státu Evropské unie, ve kterém je oznámený subjekt
provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, na kterém se výrobce
s tímto oznámeným subjektem dohodnou.
(3) Podsestavy a měřidla lze pro účely zjišťování shody posuzovat nezávisle
a samostatně.
§ 11
Předpoklad shody
(1) Pokud je měřidlo ve shodě s harmonizovanými normami, na něž byly zveřejněny
odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, nebo jejich částmi, popřípadě s částmi normativních
dokumentů, jejichž seznam byl zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie, má se za
to, že je ve shodě se základními technickými požadavky, na které se tyto normy nebo
jejich části, popřípadě části normativních dokumentů, vztahují.
(2) Výrobce může zvolit jakékoli technické řešení, které splňuje základní technické
požadavky. Aby mohl výrobce využít předpoklad shody, musí správně použít řešení uvedená
v příslušných harmonizovaných normách nebo v normativních dokumentech.
(3) Pokud byl proveden odpovídající program zkoušek v souladu s příslušnými
dokumenty uvedenými v odstavci 1 a jestliže výsledky zkoušek zajišťují shodu se základními
technickými požadavky, má se za to, že měřidla vyhovují zkouškám uvedeným v § 12
odst. 3 písm. i).
§ 12
Technická dokumentace
(1) Technická dokumentace musí popisovat návrh, výrobu a fungování měřidla
a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
(2) Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byl zajištěn
soulad s těmito požadavky:
a) určení metrologických vlastností,
b) reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných měřidel, jestliže jsou správně
justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků, a
c) neporušenost měřidla.
(3) Technická dokumentace musí obsahovat následující informace, pokud jsou
potřebné pro posuzování a identifikaci typu měřidla nebo identifikaci měřidla:
a) všeobecný popis měřidla,
b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, podsestav, obvodů, popřípadě
další konstrukční dokumentaci,
c) výrobní postupy zajišťující jednotnost výroby,
d) případně popis elektronických zařízení s výkresy, schématy, vývojovými diagramy
logických obvodů a obecnými informacemi o vlastnostech a funkci prvků programového
vybavení,
e) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení skutečností uvedených v písmenech
b), c) a d) včetně fungování měřidla,
f) seznam harmonizovaných norem nebo normativních dokumentů podle § 11, na něž byly
zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly použity v plném rozsahu
nebo zčásti,
g) popisy řešení zvolených pro splnění základních technických požadavků, pokud nebyly
použity harmonizované normy nebo normativní dokumenty podle § 11, včetně seznamu
jiných příslušných použitých technických specifikací,
h) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol a podobných činností,
i) v případě potřeby výsledky zkoušek prokazující, že typ nebo měřidlo jsou v souladu:
1. s požadavky tohoto nařízení za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a
za stanovených rušení pocházejících z okolního prostředí a
2. se specifikacemi stálosti
pro plynoměry, vodoměry, měřidla tepelné energie a pro měřicí systémy pro kapaliny
jiné než voda a
j) certifikát EU přezkoušení typu nebo certifikát EU přezkoumání návrhu u měřidel,
která obsahují části shodné s částmi, které jsou použity v návrhu daného měřidla.
(4) Výrobce v technické dokumentaci uvede, kam umístil plomby a označení.
(5) Výrobce uvede v technické dokumentaci případné podmínky, které je třeba
dodržet pro slučitelnost s rozhraními a podsestavami.
§ 13
EU prohlášení o shodě
(1) EU prohlášení o shodě prokazuje splnění základních požadavků stanovených
v příloze č. 1 k tomuto nařízení a požadavků stanovených v příslušných přílohách
k tomuto nařízení.
(2) EU prohlášení o shodě se vypracovává podle vzoru uvedeného v příloze č.
13 k tomuto nařízení. Prohlášení obsahuje údaje stanovené v příslušných modulech
uvedených v příloze č. 2 k tomuto nařízení a musí být stále aktualizováno. EU prohlášení
o shodě se přeloží též do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem Evropské
unie, v němž se měřidlo uvádí nebo dodává na trh.
(3) Pokud se na měřidlo vztahuje více harmonizačních předpisů Evropské unie
stanovujících vypracování EU prohlášení o shodě, vypracovává se jediné EU prohlášení
o shodě s odkazy na všechny tyto předpisy, podle nichž byla posuzována shoda, včetně
odkazů na jejich vyhlášení. Toto jediné EU prohlášení o shodě může mít podobu složky
tvořené prohlášeními o shodě vydanými k jednotlivým předpisům.
§ 14
Označení CE a další označení
(1) Označení CE a doplňkové metrologické označení se umístí na měřidlo nebo
na jeho výrobní štítek před jeho uvedením na trh. Pokud to vzhledem k povaze měřidla
není možné nebo odůvodněné, umístí se na průvodní dokumenty a na obal, pokud je měřidlo
baleno. Označení CE a doplňkové metrologické označení se mohou, pokud je to odůvodněné,
umístit na měřidlo během výrobního procesu.
(2) Jestliže se měřidlo skládá ze souboru zařízení, která nejsou podsestavami,
avšak pracují dohromady, umístí se označení CE a doplňkové metrologické označení
na hlavní zařízení měřidla.
(3) Doplňkové metrologické označení tvoří velké písmeno "M" a poslední dvě
číslice roku, ve kterém bylo umístěno, ohraničené obdélníkem, jehož výška se rovná
výšce označení CE. Doplňkové metrologické označení následuje ihned za označením CE.
Způsob označování CE platí pro doplňkové metrologické označení obdobně.
(4) Za označením CE a doplňkovým metrologickým označením následuje identifikační
číslo oznámeného subjektu nebo subjektů, které jsou zapojeny do kontrolní fáze výroby
v souladu s přílohou č. 2 k tomuto nařízení. Identifikační číslo dotyčného oznámeného
subjektu musí být nesmazatelné nebo umístěno tak, aby je nebylo možno bez poškození
odstranit.
(5) Za označením CE, doplňkovým metrologickým označením a identifikačním číslem
oznámeného subjektu může následovat jakákoli jiná značka označující zvláštní riziko
nebo způsob použití.
§ 15
Formální nedostatky
Za formální nedostatek se považuje, pokud
a) označení CE nebo doplňkové metrologické označení bylo umístěno v rozporu s čl.
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008,
kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků
na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, nebo s § 14,
b) označení CE nebo doplňkové metrologické označení nebylo umístěno,
c) identifikační číslo oznámeného subjektu zapojeného do kontrolní fáze výroby bylo
umístěno v rozporu s § 14 nebo nebylo umístěno,
d) EU prohlášení o shodě nebylo k měřidlu přiloženo,
e) EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno v souladu s tímto nařízením,
f) technická dokumentace chybí nebo je neúplná,
g) informace uvedené v § 5 odst. 6 nebo § 7 odst. 2 chybějí, nebo jsou nesprávné
nebo neúplné, nebo
h) nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v § 5 nebo v § 7 nebo administrativní
požadavek uvedený v § 6 odst. 1, 5 nebo 6 nebo § 8 odst. 1, 3, 6 nebo 7 zákona.
§ 16
Přechodná ustanovení
(1) Měřidla splňující požadavky nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále
dodávána na trh a uváděna do provozu, pokud byla uvedena na trh v době přede dnem
nabytí účinnosti tohoto nařízení.
(2) Platné certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti vydané
notifikovanými osobami podle nařízení vlády č. 464/2005 Sb. zůstávají v platnosti
a považují se za certifikáty a jiné dokumenty osvědčující zjištěné skutečnosti podle
tohoto nařízení.
(3) Měřidla splňující požadavky stanovené právními předpisy platnými přede
dnem nabytí účinnosti nařízení vlády č. 464/2005 Sb. mohou být nadále uváděna na
trh a do provozu, a to do skončení platnosti schválení typu těchto měřidel, nejdéle
však do 30. října 2016.
§ 17
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Nařízení vlády č. 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.
2. Nařízení vlády č. 246/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 464/2005 Sb.,
kterým se stanoví technické požadavky na měřidla.
Předseda vlády:
Mgr. Sobotka v. r.
Ministr průmyslu a obchodu:
Ing. Mládek, CSc., v. r.
Příl.1
OBECNÉ POŽADAVKY
Měřidlo musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená
osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navrženo a vyrobeno s vysokou
kvalitou z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených hodnot.
Základní požadavky, které musí měřidla splňovat, jsou uvedeny dále a v případě
potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na jednotlivé druhy měřidel uvedenými
v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení, které jsou v určitých hlediscích obecných
požadavků mnohem podrobnější.
Řešení přijatá, pokud jde o základní požadavky, musí zohledňovat zamýšlené
použití měřidla a jeho předvídatelné zneužití.
DEFINICE
Měřená veličina
Měřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem
měření.
Ovlivňující veličina
Ovlivňující veličina je veličina, která není měřenou
veličinou, avšak ovlivňuje výsledek měření.
Stanovené pracovní podmínky
Stanovené pracovní podmínky jsou hodnoty měřené
veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky měřidla.
Rušení
Rušení je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených
určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřidla. Ovlivňující
veličina je rušením, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené
pracovní podmínky.
Hodnota kritické změny
Hodnota kritické změny je hodnota, při níž je změna
výsledku měření považována za nežádoucí.
Ztělesněná míra
Ztělesněná míra je zařízení určené k reprodukování nebo
poskytování jedné nebo více známých hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání.
Přímý prodej
Obchodní transakce je přímým prodejem tehdy, jestliže
a) výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení,
b) alespoň jednou ze stran této transakce, která je spojena s měřením, je spotřebitel
nebo jakákoli jiná osoba vyžadující podobnou úroveň ochrany a
c) všechny strany transakce přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.
Klimatické prostředí
Klimatické prostředí představuje podmínky, v nichž
lze měřidla používat. Aby bylo možné zohlednit klimatické rozdíly mezi jednotlivými
členskými státy, byla definována řada teplotních rozmezí.
Distribuční společnost
Za distribuční společnost se považuje dodavatel elektrické
energie, plynu, tepelné energie nebo vody.
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
1. Dovolené chyby
1.1 Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba
měření překročit hodnotu největší dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích
na dané měřidlo.
Pokud není ve zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé
druhy měřidel stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky
od konvenčně pravé hodnoty měření.
1.2 Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí
požadavek na fungování odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný druh měřidla.
Pokud
je měřidlo určeno k používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli,
musí jeho dovolené měřicí vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním
elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE.
1.3 Výrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí,
v nichž se má dané měřidlo používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny,
které by mohly mít vliv jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené
v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé druhy měřidel.
1.3.1 Klimatické prostředí
Pokud není v přílohách č. 3 až 12 k tomuto nařízení
stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot
uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je měřidlo navrženo pro vlhkost, při níž dochází
ke kondenzaci, nebo pro vlhkost, při níž ke kondenzaci nedochází, a také zamýšlené
umístění daného měřidla, to znamená v otevřeném, nebo uzavřeném prostoru.
Tabulka 1 I----------------------------I-----------------------------------------------I I I Teplotní meze I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I I Horní teplotní mez I 30 °C I 40 °C I 55 °C I 70 °C I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I I Dolní teplotní mez I 5 °C I -10 °C I -25 °C I -40 °C I I----------------------------I-----------I-----------I-----------I-----------I
1.3.2
a) Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, jak je popsáno dále.
M1
Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s nevýznamnými
vibracemi a rázy, zejména na měřidla upevněná k lehčím podpůrným konstrukcím, které
jsou vystaveny zanedbatelným vibracím a rázům v důsledku lokálních činností souvisejících
s tlakovými vlnami, nárazy, boucháním dveří.
M2
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s významnou nebo vysokou
úrovní vibrací a rázů, zejména přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné
blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů.
M3
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách, kde je vysoká nebo velmi
vysoká úroveň vibrací a rázů, zejména na měřidla namontovaná přímo na stroje, dopravníkové
pásy.
b) V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující
veličiny:
1. vibrace,
2. mechanické rázy.
1.3.3
a) Pokud není v příslušných zvláštních přílohách k tomuto nařízení pro jednotlivé
druhy měřidel stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do tříd E1, E2,
E3, jak je stanoveno dále.
E1
Tato třída se vztahuje na měřidla, která se používají v prostorách s elektromagnetickým
rušením odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v obytných a obchodních budovách
a budovách s lehkým průmyslem.
E2
Tato třída se vztahuje na měřidla používaná v prostorách s elektromagnetickým rušením
odpovídajícím rušení, s nímž se lze setkat v ostatních průmyslových budovách.
E3
Tato třída se vztahuje na měřidla, která jsou napájena baterií vozidla. Tato měřidla
musí splňovat požadavky třídy E2 a následující doplňující požadavky:
1. poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním,
2.
přechodové jevy související s odpojením zátěže, které se objevují v případě, kdy
je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.
b) V souvislosti s elektromagnetickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující
veličiny:
1. přerušení napětí,
2. krátkodobé poklesy napětí,
3. napěťové přechodové
jevy na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
4. elektrostatické výboje,
5.
vysokofrekvenční elektromagnetická pole,
6. vysokofrekvenční elektromagnetická pole
vedená po napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,
7. rázové napětí na napájecích
vedeních nebo na vedeních signálu.
1.3.4 Další ovlivňující veličiny, které je případně třeba zvážit, jsou
a) kolísání napětí,
b) kolísání kmitočtu sítě,
c) magnetická pole síťového kmitočtu,
d) veškeré další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost měřidla.
1.4 Na provádění zkoušek podle tohoto nařízení se vztahují následující body:
1.4.1 Základní pravidla pro zkoušení a pro určení chyb
Základní požadavky
uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu.
Pokud není v příslušné zvláštní příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla stanoveno
jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina
použita samostatně a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní
ovlivňující veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách.
Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující
veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu měřidla, kdy
se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.
1.4.2 Vlhkost okolního prostředí
a) Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém má být měřidlo používáno, lze
použít buď zkoušku vlhkým teplem při ustálené teplotě (bez kondenzace), nebo vlhkým
teplem cyklickým (dochází ke kondenzaci).
b) Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná, pokud je významná kondenzace, nebo
když je pronikání vodní páry urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek vlhkosti, kdy
nedochází ke kondenzaci, je vhodná zkouška vlhkým teplem při ustálené teplotě.
2. Reprodukovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem,
přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících
měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.
3. Opakovatelnost
Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky
po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být
v porovnání s MPE malý.
4. Rozlišitelnost a citlivost
Měřidlo musí být dostatečně citlivé a musí mít pro zamýšlené měření dostatečně
nízký práh rozlišitelnosti.
5. Stálost
Měřidlo musí být navrženo tak, aby si zachovalo odpovídající stálost svých
metrologických vlastností po období předem stanovené výrobcem za předpokladu, že
je správným způsobem instalováno, udržováno a používáno v souladu s pokyny výrobce
v podmínkách prostředí, pro které je určeno.
6. Spolehlivost
Měřidlo musí být konstruováno tak, aby co možná nejvíce omezilo vliv závady,
která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela
zřejmá.
7. Použitelnost
7.1 Měřidlo nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat podvodné
použití, a možnosti pro neúmyslné nesprávné použití musí být minimální.
7.2 Měřidlo musí být vhodné pro své zamýšlené použití, přičemž je třeba vzít
v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat
správný výsledek měření nepřiměřené nároky.
7.3 Chyby měřidla spotřeby médií v distribuční síti při průtocích nebo proudech
mimo sledovaný rozsah nesmějí být nadměrně jednostranné.
7.4 Jestliže je měřidlo určeno k měření hodnot měřené veličiny, které jsou
v průběhu času konstantní, musí být měřidlo necitlivé na malé kolísání hodnoty měřené
veličiny, nebo musí vhodným způsobem reagovat.
7.5 Měřidlo musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruováno,
musí odpovídat podmínkám, ve kterých se má používat.
7.6 Měřidlo musí být navrženo tak, aby po uvedení na trh a do provozu umožňovalo
kontrolu měřicích funkcí. Pokud je třeba, musí být součástí měřidla i zvláštní zařízení
nebo programové vybavení pro tuto kontrolu. Postup zkoušky musí být popsán v návodu
k obsluze.
Jestliže k měřidlu patří programové vybavení, které vedle funkce měření
plní ještě další funkce, musí být programové vybavení, které je pro metrologické
vlastnosti zásadní, identifikovatelné a nesmí být přídavným programovým vybavením
nepřípustně ovlivňováno.
8. Ochrana proti narušení
8.1 Metrologické vlastnosti měřidla nesmějí být žádným nepřípustným způsobem
ovlivněny připojením jiného zařízení k tomuto měřidlu, žádnou vlastností připojeného
zařízení ani žádným vzdáleným zařízením, které s měřidlem komunikuje.
8.2 Součást technického vybavení, která je zásadní pro metrologické vlastnosti,
musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací zařízení
musí poskytovat důkaz o každém zásahu.
8.3 Programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní,
musí být jako takové identifikovatelné a musí být zabezpečeno.
Identifikaci programového
vybavení musí jednoduchým způsobem umožňovat měřidlo.
Důkaz o každém zásahu musí být k dispozici po přiměřenou dobu.
8.4 Naměřené hodnoty, programové vybavení, které je zásadní pro měřicí vlastnosti,
a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím
způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným zkreslením.
8.5 U měřidel spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možno během použití
vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství ani indikační jednotky,
ze kterých lze toto celkové dodané množství, jež zcela, nebo zčásti tvoří základ
vyúčtování, odvodit.
9. Informace umístěné na měřidle nebo k němu přiložené
9.1 Měřidlo musí být opatřeno těmito nápisy:
a) jméno/název výrobce, obchodní firma nebo ochranná známka,
b) informace o jeho přesnosti a případně:
c) informace týkající se podmínek použití,
d) měřicí schopnost,
e) měřicí rozsah,
f) identifikační označení,
g) číslo certifikátu EU přezkoušení typu nebo certifikátu EU přezkoumání návrhu,
h) informace o tom, zda doplňková zařízení poskytující metrologické výsledky splňují
ustanovení tohoto nařízení týkající se metrologické kontroly, či nikoli.
9.2 Měřidlo, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu,
aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít vhodně označený obal,
pokud je měřidlo baleno, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují ustanovení tohoto
nařízení.
9.3 K měřidlu musí být přiloženy informace týkající se jeho fungování,
pokud není měřidlo tak jednoduché, že tyto informace nejsou potřebné. Informace musí
být snadno pochopitelné a musí v případě potřeby obsahovat
a) stanovené pracovní podmínky,
b) třídy mechanického a elektromagnetického prostředí,
c) horní a dolní teplotní meze, zda může docházet ke kondenzaci, nebo nikoli, umístění
v otevřených nebo uzavřených prostorách,
d) návody k instalaci, údržbě, opravám, přípustným justováním,
e) pokyny pro správný provoz a veškeré zvláštní podmínky použití a
f) podmínky pro slučitelnost s rozhraními, podsestavami nebo měřidly.
9.4 Skupiny totožných měřidel používaných na stejném místě nebo pro měření
dodávek v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze.
9.5 Pokud není v příslušné příloze k tomuto nařízení pro daný druh měřidla
stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 x 10
n
, 2
x 10n
nebo 5 x 10n
, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo
její značka musí být uvedena v blízkosti číselné hodnoty.9.6 Ztělesněná míra musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s
příslušnou jednotkou měření.
9.7 Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu s ustanoveními
právních předpisů upravujících používání jednotek měření a jejich značek.
9.8 Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoli požadavku musí
být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.
10. Indikace výsledku
10.1 Výsledek měření musí být uveden pomocí indikační jednotky nebo trvalého
záznamu.
10.2 Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná
takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významu
výsledku. Za normálních podmínek použití musí být výsledek snadno čitelný. Mohou
být uvedeny i další indikace za předpokladu, že je není možné zaměnit s metrologicky
kontrolovanými indikacemi.
10.3 V případě trvalého záznamu musí být výtisk nebo záznam rovněž snadno
čitelný a nesmazatelný.
10.4 Měřidlo určené pro obchodní transakce přímého prodeje musí být navrženo
tak, aby při zamýšlené instalaci ukazovalo výsledek měření oběma stranám transakce.
Pokud je to v případě přímého prodeje zásadní, musí každá stvrzenka poskytovaná zákazníkovi
prostřednictvím pomocného zařízení, které nesplňuje požadavky tohoto nařízení, obsahovat
informace o příslušném omezení.
10.5 Bez ohledu na to, zda lze měřidlo určené pro měření dodávek v distribuční
síti odečítat na dálku, či nikoli, musí být v každém případě vybaveno metrologicky
kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoli
nástroje. Odečet této indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ
pro určení účtované ceny.
11. Další zpracování dat sloužící k dokončení obchodní transakce
11.1 Měřidlo jiné než měřidlo spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým
způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci
příslušné transakce, jestliže
a) je měření neopakovatelné a
b) měřidlo je běžně určeno k použití bez přítomnosti jedné ze stran obchodní transakce.
11.2 Kromě toho musí být na žádost v okamžiku dokončení měření k dispozici
trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci transakce.
12. Hodnocení shody
Měřidlo musí být navrženo tak, aby umožňovalo snadné hodnocení shody s příslušnými
požadavky tohoto nařízení.
Příl.2
POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL A)
1. Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní
povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje,
že daná měřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí
umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající
analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky
a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky
tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
4. Označení shody a EU prohlášení o shodě
4.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení.
4.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je společně s technickou dokumentací uchovává
pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uvedeno měřidlo,
pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům
dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilku měřidel.
5. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost
splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
INTERNÍ ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLY MĚŘIDEL POD DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH
INTERVALECH (MODUL A2)
1. Interní řízení výroby a kontroly měřidel pod dohledem v náhodně zvolených
intervalech jsou postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené
v bodech 2, 3, 4 a 5 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla
splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí
umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající
analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky
a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s technickou dokumentací podle bodu 2 a s požadavky
právních předpisů, které se na ně vztahují.
4. Kontroly měřidel
Podle volby výrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený
subjekt, provádí kontroly měřidel nebo nechá takové kontroly provádět v náhodně zvolených
intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních kontrol měřidla,
s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidel a vyráběnému množství.
Před uvedením na trh odebere subjekt přímo na místě odpovídající vzorek hotových
měřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám stanoveným v
příslušných částech harmonizované normy nebo normativního dokumentu nebo rovnocenným
zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích s cílem ověřit
shodu měřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková příslušná harmonizovaná
norma nebo normativní dokument neexistuje, rozhodne daný akreditovaný vnitropodnikový
subjekt nebo oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
V případech,
kdy určitý počet měřidel ve vzorku nesplňuje přijatelnou úroveň kvality, přijme akreditovaný
vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající opatření.
Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobce během výrobního procesu opatří měřidla
identifikačním číslem oznámeného subjektu.
5. Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení.
5.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro model měřidla a
po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je společně s technickou dokumentací uchovává
pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model
měřidla, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne
orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
6. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 5 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost
splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
EU PŘEZKOUŠENÍ TYPU (MODUL B)
1. EU přezkoušení typu je částí postupu posuzování shody, ve které oznámený
subjekt přezkoumává technický návrh měřidla a ověřuje a potvrzuje, že technický návrh
měřidla splňuje požadavky tohoto nařízení, které se na něj vztahují.
2. EU přezkoušení typu může být provedeno některým z následujících způsobů:
a) přezkoušení vzorku úplného měřidla, který je reprezentativní pro plánovanou výrobu
(výrobní typ),
b) posouzení vhodnosti technického návrhu měřidla prostřednictvím přezkoumání technické
dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 a přezkoušení jedné podstatné části
nebo více podstatných částí měřidla reprezentativních pro plánovanou výrobu (kombinace
výrobního typu a konstrukčního typu),
c) posouzení vhodnosti technického návrhu měřidla prostřednictvím přezkoumání technické
dokumentace a podpůrných důkazů podle bodu 3 bez přezkoušení vzorku (konstrukčního
typu).
O vhodném způsobu a o požadovaných vzorcích rozhodne oznámený subjekt.
3. Výrobce podá u jediného oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost
o EU přezkoušení typu.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) technickou dokumentaci popsanou v § 12. Technická dokumentace musí umožňovat posouzení
shody měřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení a obsahovat odpovídající analýzu
a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře
nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
Žádost musí navíc obsahovat, je-li to relevantní:
d) vzorky reprezentativní pro plánovanou výrobu. Oznámený subjekt může požadovat
další vzorky, jestliže je to potřebné k provedení programu zkoušek,
e) doklady k prokázání vhodnosti technického řešení návrhu. Tyto podpůrné důkazy
musí odkazovat na všechny příslušné dokumenty, které byly použity, zejména pokud
příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumenty nebyly použity v plném rozsahu.
Podpůrné důkazy v případě potřeby zahrnují výsledky zkoušek, které provedla v souladu
s jinými příslušnými technickými specifikacemi vhodná laboratoř výrobce nebo jiná
zkušební laboratoř jeho jménem a na jeho odpovědnost.
4. Oznámený subjekt
u měřidla
4.1 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné důkazy s cílem
posoudit vhodnost technického návrhu měřidla;
u vzorku/vzorků
4.2 ověří, zda byly vzorky vyrobeny ve shodě s technickou
dokumentací, a určí prvky, které byly navrženy v souladu s použitelnými ustanoveními
příslušných harmonizovaných norem nebo normativních dokumentů, jakož i prvky, které
byly navrženy v souladu s jinými příslušnými technickými specifikacemi;
4.3 provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě,
kdy výrobce zvolil řešení podle příslušných harmonizovaných norem a normativních
dokumentů, byly tyto normy a dokumenty použity správně;
4.4 provede nebo nechá provést vhodná přezkoumání a zkoušky, aby ověřil, zda v případě,
kdy nebyla použita řešení podle příslušných harmonizovaných norem nebo normativních
dokumentů, splňují řešení podle jiných příslušných technických specifikací, která
výrobce použil, odpovídající základní požadavky tohoto nařízení;
4.5 dohodne se s výrobcem, na kterém místě budou přezkoumání a zkoušky provedeny.
u ostatních částí měřidla
4.6 přezkoumá technickou dokumentaci a podpůrné
důkazy, aby posoudil vhodnost technického návrhu ostatních částí měřidla.
5. Oznámený subjekt vypracuje hodnotící zprávu, ve které zaznamená činnosti
provedené podle bodu 4 a jejich výsledky. Aniž jsou dotčeny povinnosti oznámeného
subjektu vůči Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
(dále jen "Úřad") oznámený subjekt může zveřejnit obsah této zprávy, v plném rozsahu
nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.
6. Pokud typ splňuje požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt výrobci
vydá certifikát EU přezkoušení typu. Tento certifikát musí obsahovat jméno a adresu
výrobce, závěry přezkoušení, podmínky platnosti certifikátu a údaje nezbytné k identifikaci
schváleného typu. K certifikátu EU přezkoušení typu může být připojena jedna nebo
více příloh.
Certifikát EU přezkoušení typu a jeho přílohy musí obsahovat všechny
náležité informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená měřidla ve shodě s přezkoušeným
typem, a provést kontrolu za provozu. Aby bylo možno vyhodnotit shodu vyrobených
měřidel s přezkoušeným typem z hlediska reprodukovateInosti jejich metrologických
funkcí, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků,
musí být obsaženy zejména tyto informace:
a) metrologické vlastnosti typu měřidla,
b) opatření nezbytná pro zajištění neporušenosti měřidel (plombování, identifikace
programového vybavení atd.),
c) informace o dalších prvcích nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální
kontrolu shody s typem,
d) v případě potřeby veškeré další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností
vyrobených měřidel,
e) u podsestav všechny nezbytné informace k zajištění slučitelnosti s dalšími podsestavami
nebo měřidly.
Certifikát EU přezkoušení typu je platný po dobu 10 let ode dne vydání a může být
prodlužován vždy na období dalších 10 let.
Pokud typ nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne
vydat certifikát EU přezkoušení typu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí
podrobně odůvodní.
7. Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně
uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený typ již nemusí být
v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují
doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.
8. Výrobce informuje oznámený subjekt, který uchovává technickou dokumentaci
týkající se certifikátu EU přezkoušení typu, o všech úpravách schváleného typu, které
mohou ovlivnit shodu měřidla se základními požadavky tohoto nařízení nebo podmínky
platnosti certifikátu. Tyto úpravy vyžadují dodatečné schválení formou dodatku k
původnímu certifikátu EU přezkoušení typu.
9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoušení
typu nebo dodatcích k nim, které vydal nebo odejmul, a pravidelně, či na žádost zpřístupní
Úřadu seznam těchto certifikátů nebo dodatků k nim, které zamítl, pozastavil či jinak
omezil.
Komise, členské státy a jiné oznámené subjekty mohou na žádost obdržet kopii
certifikátů EU přezkoušení typu a dodatků k nim. Komise a členské státy mohou na
žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoušení provedených oznámeným
subjektem.
Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoušení typu uchovává oznámený subjekt
kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků, jakož i soubor technické dokumentace
včetně dokumentace předložené výrobcem.
10. Po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh uchovává výrobce pro potřebu
vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoušení typu, jeho příloh a dodatků
spolu s technickou dokumentací.
11. Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodě 3 a plnit
povinnosti stanovené v bodech 8 a 10, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY (MODUL C)
1. Shoda s typem založená na interním řízení výroby je částí postupu posuzování
shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 3 a zaručuje a prohlašuje,
že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu
a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyrobených měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU
přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3. Označení shody a EU prohlášení o shodě
3.1 Výrobce umístí označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené
v tomto nařízení na každé jednotlivé měřidlo, které je ve shodě s typem popsaným
v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení.
3.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
4. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 3 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost
splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA INTERNÍM ŘÍZENÍ VÝROBY A KONTROLÁCH MĚŘIDEL POD
DOHLEDEM V NÁHODNĚ ZVOLENÝCH INTERVALECH (MODUL C2)
1. Shoda s typem založená na interním řízení výroby a kontrolách měřidel
pod dohledem v náhodně zvolených intervalech je částí postupu posuzování shody, kterou
výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 a na vlastní odpovědnost zaručuje
a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení
typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyrobených měřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení
typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3. Kontroly měřidel
Podle volby výrobce buď akreditovaný vnitropodnikový subjekt, nebo oznámený
subjekt vybraný výrobcem provádí kontroly měřidel nebo nechává takové kontroly provádět
v náhodně zvolených intervalech, které sám stanoví, aby se ověřila kvalita interních
kontrol měřidla, s přihlédnutím mimo jiné k technologické složitosti měřidel a vyráběnému
množství. Před uvedením na trh odebere oznámený subjekt přímo na místě odpovídající
vzorek hotových měřidel, který musí být přezkoumán a podroben odpovídajícím zkouškám
stanoveným v příslušných částech harmonizovaných norem nebo normativních dokumentů
nebo rovnocenným zkouškám stanoveným v jiných příslušných technických specifikacích
s cílem ověřit shodu měřidla s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a
s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Pokud vzorek nesplňuje přijatelnou úroveň
kvality, přijme akreditovaný vnitropodnikový subjekt nebo oznámený subjekt odpovídající
opatření.
Postupem ke zjištění přijatelné úrovně kvality vzorků, který se má použít, má být
určeno, zda výrobní proces daného měřidla probíhá v takových mezích, které zajišťují
shodu měřidla.
Provádí-li zkoušky oznámený subjekt, výrobce během výrobního procesu opatří měřidla
identifikačním číslem oznámeného subjektu.
4. Označení shody a EU prohlášení o shodě
4.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které je ve shodě s typem
popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení,
označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení.
4.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
5. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost
splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL
D)
1. Shoda s typem založená na zabezpečování kvality výrobního procesu je částí
postupu posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5
a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem
popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které
se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku
a zkoušky daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3. Systém kvality
3.1 Výrobce podá, žádost o posouzení svého systému kvality pro daná měřidla.
Žádost
musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidel,
d) dokumentaci týkající se systému kvality,
e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu
EU přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Všechny
podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně
dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému
kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících
se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu výrobku,
b) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při
výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě,
s uvedením jejich četnosti,
d) záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e) prostředků umožňujících dozor nad dosahováním požadované kvality výrobku a nad
efektivním fungováním systému kvality.
3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky
podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Osoby, které jménem oznámeného subjektu provádějící posouzení systému kvality, (dále
jen "auditorský tým") musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných
požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením
příslušné oblasti měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu
v provozních prostorách výrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby
ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět
nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci.
3.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí
a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu
3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4. Dohled oznámeným subjektem
4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
4.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné
informace, zejména
a) dokumentaci systému kvality,
b) záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek,
záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků
4.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
dát provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
5. Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které je ve shodě s typem
popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení,
označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační
číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
5.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchová pro potřebu vnitrostátních orgánů.
V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh:
a) dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systémů kvality, která
vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému
kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v
pověření.
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝROBNÍHO PROCESU (MODUL D1)
1. Zabezpečování kvality výrobního procesu je postupem posuzování shody,
kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na vlastní odpovědnost
zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se
na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí
umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající
analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky
a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
3. Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů
po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.
4. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro výrobu, výstupní kontrolu výrobku
a zkoušení daného měřidla podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.
5. Systém kvality
5.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení
svého systému kvality pro daná měřidla.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidel,
d) dokumentaci týkající se systému kvality,
e) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2.
5.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s požadavky tohoto nařízení,
které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem
musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů
a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů,
příruček a záznamů o týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu výrobku,
b) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při
výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
c) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě,
s uvedením jejich četnosti,
d) záznamů o kvalitě, například protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
e) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality výrobku a nad
efektivním fungováním systému kvality.
5.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky
podle bodu 5.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných
požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením
příslušné oblasti měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu
v provozních prostorách výrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2, aby ověřil, že
je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná
přezkoumání, aby zajistil soulad měřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci.
5.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
5.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí
a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu
5.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
6. Dohled oznámeným subjektem
6.1 Účelem dohledu je ujistit se, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
6.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné
informace, zejména
a) dokumentaci systému kvality,
b) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2,
c) záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek,
záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
6.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předává výrobci zprávu o auditu.
6.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
dát provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
7. Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu podle bodu 5.1.
7.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro který bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
8. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh
a) dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
b) informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.
9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která
vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému
kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
10. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v
pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY MĚŘIDLA (MODUL E)
1. Shoda s typem založená na zabezpečování kvality měřidel je částí postupu
posuzování shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní
odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla jsou ve shodě s typem popsaným
v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují požadavky tohoto nařízení, které se na
ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku zkoušky
daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3. Systém kvality
3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení
svého systému kvality pro daná měřidla.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidel,
d) dokumentaci týkající se systému kvality,
e) technickou dokumentaci schváleného typu a kopii certifikátu EU přezkoušení typu.
3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s typem popsaným v certifikátu
EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Všechny podklady, požadavky
a předpisy používané výrobcem musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve
formě písemných koncepcí, postupů a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat
jednotný výklad programů, plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu výrobků,
b) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c) záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky
podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných
požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením
příslušné oblasti měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu
v provozních prostorách výrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. e), aby
ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět
nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci.
3.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí
a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu
3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4. Dohled oznámeným subjektem
4.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
4.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné
informace, zejména:
a) dokumentaci systému kvality,
b) záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek,
záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
dát provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
5. Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které je ve shodě s typem
popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto nařízení,
označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení a identifikační
číslo oznámeného subjektu podle bodu 3.1.
5.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh:
a) dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena,
c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu uvedené v bodech 3.5, 4.3 a 4.4.
7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která
vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému
kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v
pověření.
ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY VÝSTUPNÍ KONTROLY A ZKOUŠEK MĚŘIDEL (MODUL E1)
1. Zabezpečování kvality výstupní kontroly a zkoušek měřidel je postupem
posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 4 a 7 a na
vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky tohoto
nařízení, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí
umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající
analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky
a v míře nezbytné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
3. Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních
orgánů po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.
4. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro výstupní kontrolu výrobku a
zkoušky daných měřidel podle bodu 5 a podléhá dohledu podle bodu 6.
5. Systém kvality
5.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, kterého si zvolil, žádost o posouzení
svého systému kvality pro daná měřidla.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidel,
d) dokumentaci týkající se systému kvality,
e) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2.
5.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s požadavky tohoto nařízení,
které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem
musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů
a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů,
příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis:
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu výrobku,
b) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny po výrobě,
c) záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
d) prostředků umožňujících dohled nad efektivním fungováním systému kvality.
5.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky
podle bodu 5.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémem řízení kvality a znalosti příslušných
požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením
příslušné oblasti měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu
v provozních prostorách výrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2, aby ověřil, že
je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět nezbytná
přezkoumání, aby zajistil soulad měřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci.
5.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
5.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt všechny navrhované změny
zhodnotí a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky
podle bodu 5.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
6. Dohled oznámeným subjektem
6.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
6.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny potřebné
informace, zejména:
a) dokumentaci systému kvality,
b) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 2,
c) záznamy o kvalitě, zejména protokoly o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek,
záznamy z provedených kalibrací, zprávy o kvalifikaci příslušných pracovníků.
6.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
6.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
dát provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
7. Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 5.1.
7.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
8. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh
a) dokumentaci uvedenou v bodě 5.1,
b) informace o změně uvedené v bodě 5.5, jak byla schválena,
c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 5.5, 6.3 a 6.4.
9. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systémů kvality, které
vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému
kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
10. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3, 5.1, 5.5, 7 a 8 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v
pověření.
SHODA S TYPEM ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F)
1. Shoda s typem založená na ověřování výrobků je částí postupu posuzování
shody, kterou výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 5.1 a 6 a na vlastní
odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla, jež byla podrobena postupu podle
bodu 3, jsou ve shodě s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňují
požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyráběných měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu EU
přezkoušení typu a s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
3. Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná
přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidel se schváleným typem popsaným v certifikátu
EU přezkoušení typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky
k ověření shody měřidel s příslušnými požadavky se podle volby výrobce provádějí
buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidla podle bodu 4, nebo přezkoumáním a zkouškami
měřidel na statistickém základě podle bodu 5.
4. Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého měřidla.
4.1 Všechna měřidla se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající
zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentech
nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích s cílem
ověřit shodu se schváleným typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a s příslušnými
požadavky tohoto nařízení.
Pokud harmonizovaná norma ani normativní dokument neexistuje,
rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
4.2 Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání
a zkoušky a každé schválené měřidlo opatří nebo nechá na vlastní odpovědnost opatřit
svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřeby kontroly
prováděné vnitrostátními orgány po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.
5. Statistické ověřování shody.
5.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá svá měřidla k ověření
ve formě stejnorodých dávek.
5.2 Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 5.3 odebere vzorek.
Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající zkoušky
stanovené v příslušných harmonizovaných normách, normativních dokumentech nebo technických
specifikacích nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích
s cílem ověřit shodu těchto měřidel s typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení
typu a s příslušnými požadavky tohoto nařízení a rozhodnout, zda bude série přijata,
nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokument neexistuje,
rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
5.3 Statistický postup musí splňovat následující požadavky:
Statistická
kontrola bude založena na funkčních charakteristikách. Systém výběru vzorků musí
zajišťovat:
a) úroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším
než 1 %,
b) mezní kvalitu odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším
než 7 %.
5.4 Je-li série přijata, považují se všechna měřidla v sérii za schválená
kromě těch měřidel ze vzorku, u nichž byly zaznamenány nevyhovující výsledky zkoušek.
Oznámený
subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé
schválené měřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let
od uvedení měřidla na trh.
5.5 Je-li série zamítnuta, přijme oznámený subjekt vhodná opatření, aby zabránil
uvedení této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt
statistické ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
6. Označení shody a EU prohlášení o shodě
6.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které je ve shodě se schváleným
typem popsaným v certifikátu EU přezkoušení typu a splňuje příslušné požadavky tohoto
nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení
a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.
6.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
Pokud s tím oznámený subjekt uvedený v bodě 3 souhlasí, může výrobce opatřit měřidla
identifikačním číslem oznámeného subjektu.
7. Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce opatřit měřidla identifikačním
číslem oznámeného subjektu během výrobního procesu.
8. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho
zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nesmí
plnit povinnosti výrobce stanovené v bodech 2 a 5.1.
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ VÝROBKŮ (MODUL F1)
1. Shoda založená na ověřování výrobků je postupem posuzování shody, kterým
výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3, 6.1 a 7 a na vlastní odpovědnost
zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla, jež byla podrobena postupu podle bodu 4,
jsou ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí
umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající
analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky
a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
Výrobce technickou dokumentaci uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů
po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh.
3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyráběných měřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4. Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést vhodná
přezkoumání a zkoušky, aby ověřil shodu měřidel s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
Přezkoumání a zkoušky k ověření shody s uvedenými požadavky se podle volby výrobce
provádějí buď přezkoumáním a zkouškami každého měřidla podle bodu 5, nebo přezkoumáním
a zkouškami měřidel na statistickém základě podle bodu 6.
5. Ověřování shody přezkoumáním a zkouškami každého měřidla.
5.1 Každé měřidlo se jednotlivě přezkoumá a provedou se odpovídající zkoušky
stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentech nebo
rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích s cílem
ověřit shodu měřidel s požadavky, které se na ně vztahují. Pokud taková harmonizovaná
norma ani normativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné
zkoušky se mají provést.
5.2 Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání
a zkoušky a každé schválené měřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním
číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu
10 let od uvedení měřidla na trh.
6. Statistické ověřování shody.
6.1 Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces zajišťoval
stejnorodost každé vyrobené série, a předkládá svá měřidla k ověření ve formě stejnorodých
sérií.
6.2 Z každé série se náhodným výběrem podle požadavků bodu 6.4 odebere vzorek.
6.3 Všechna měřidla ve vzorku se jednotlivě přezkoumají a provedou se odpovídající
zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních dokumentech
nebo rovnocenné zkoušky podle jiných příslušných technických specifikacích s cílem
ověřit shodu těchto měřidel s požadavky tohoto nařízení, a rozhodnout, zda bude série
přijata, nebo zamítnuta. Pokud taková harmonizovaná norma ani normativní dokument
neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné zkoušky se mají provést.
6.4 Statistický postup musí splňovat následující požadavky:
Statistická
kontrola bude založena na funkčních charakteristikách. Systém výběru vzorků musí
zajišťovat:
a) úroveň kvality odpovídající pravděpodobnosti přijetí 95 % s podílem neshody menším
než 1 %,
b) mezní kvalitu odpovídající pravděpodobnosti přijetí 5 % s podílem neshody menším
než 7 %.
6.5 Je-li série přijata, považují se všechna měřidla v sérii za schválená
kromě těch měřidel ze vzorku, u nichž byly zaznamenány nevyhovující výsledky zkoušek.
Oznámený
subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená přezkoumání a zkoušky a každé
schválené měřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let
od uvedení měřidla na trh.
Je-li série zamítnuta, přijme oznámený subjekt vhodná opatření, aby zabránil uvedení
této série na trh. V případě častého zamítnutí sérií může oznámený subjekt statistické
ověřování pozastavit a přijmout vhodná opatření.
7. Označení shody a EU prohlášení o shodě
7.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.
7.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
Pokud s tím oznámený subjektu uvedený v bodě 5 souhlasí, může výrobce opatřit měřidla
identifikačním číslem oznámeného subjektu.
8. Pokud s tím oznámený subjekt souhlasí, může výrobce opatřit měřidla identifikačním
číslem oznámeného subjektu během výrobního procesu.
9. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho
zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření. Zplnomocněný zástupce nesmí
plnit povinnosti výrobce stanovené v bodě 2 prvním odstavci, bodě 3 a bodě 6.1.
SHODA ZALOŽENÁ NA OVĚŘOVÁNÍ KAŽDÉHO JEDNOTLIVÉHO VÝROBKU (MODUL G)
1. Shoda založená na ověřování každého jednotlivého výrobku je postupem posuzování
shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 5 a na vlastní odpovědnost
zaručuje a prohlašuje, že dané měřidlo, jež bylo podrobeno postupu podle bodu 4,
je ve shodě s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Technická dokumentace
Výrobce vypracuje technickou dokumentaci popsanou v § 12 a dá ji k dispozici
oznámenému subjektu uvedenému v bodě 4. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik.
Technická dokumentace musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení
se musí vztahovat k návrhu, výrobě a fungování měřidla.
Výrobce technickou dokumentaci
uchovává pro potřebu příslušných vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od uvedení
měřidla na trh.
3. Výroba
Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola
zajišťovaly shodu vyrobeného měřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení.
4. Ověřování
Oznámený subjekt, který si výrobce zvolil, provede nebo nechá provést odpovídající
přezkoumání a zkoušky stanovené v příslušných harmonizovaných normách nebo normativních
dokumentech nebo rovnocenné zkoušky uvedené v jiných příslušných technických specifikacích,
aby ověřil shodu měřidla s příslušnými požadavky tohoto nařízení. Pokud taková harmonizovaná
norma ani normativní dokument neexistuje, rozhodne daný oznámený subjekt, jaké vhodné
zkoušky se mají provést.
Oznámený subjekt vydá certifikát shody s ohledem na provedená
přezkoumání a zkoušky a schválené měřidlo opatří nebo nechá opatřit svým identifikačním
číslem.
Výrobce uchovává certifikáty shody pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let
od uvedení měřidla na trh.
5. Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1 Výrobce umístí na každé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky tohoto
nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení
a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 4.
5.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě a po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů. V EU prohlášení
o shodě musí být uvedeno měřidlo, pro něž bylo vypracováno.
Kopie EU prohlášení o
shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s měřidlem.
6. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 2 a 5 mohou být jeho jménem a na jeho
odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY (MODUL H)
1. Shoda založená na úplném zabezpečování kvality je postupem posuzování
shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a 5 a na vlastní odpovědnost
zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky tohoto nařízení, které se
na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní
kontrolu a zkoušky daných měřidel podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 4.
3. Systém kvality
3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení
svého systému kvality pro daná měřidla.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) technickou dokumentaci popsanou v § 12 pro jeden model z každé kategorie měřidel,
která se mají vyrábět. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody měřidla s příslušnými
požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik. Technická dokumentace
musí uvádět příslušné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat k
návrhu, výrobě a fungování měřidla,
c) dokumentaci týkající se systému kvality, a
d) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s požadavky tohoto nařízení,
které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem
musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů
a návodů. Tato dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů,
plánů, příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu návrhu a měřidel,
b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě,
že se příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumenty nepoužijí v plném rozsahu,
popis prostředků, které se použijí, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků
tohoto nařízení, které se na měřidla vztahují, s použitím jiných příslušných technických
specifikací;
c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systematických činností, které se
použijí při navrhování měřidel, které patří do příslušné kategorie měřidel,
d) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při
výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
e) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě,
s uvedením jejich četnosti,
f) záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a výrobku
a efektivním fungováním systému kvality.
3.3. Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje
požadavky podle bodu 3.2.
U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým musí mít zkušenosti se systémy řízení kvality a znalosti příslušných
požadavků tohoto nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením
příslušné oblasti měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu
v provozních prostorách výrobce.
Auditorský tým přezkoumá technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1 písm. b), aby
ověřil, že je výrobce schopen určit příslušné požadavky tohoto nařízení a provádět
nezbytná přezkoumání, aby zajistil soulad měřidla s těmito požadavky.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci nebo jeho zplnomocněnému
zástupci.
3.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí
a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu
3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
4. Dohled oznámeným subjektem
4.1 Účelem dohledu je ujistit se, že výrobce řádně plní povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
4.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny
potřebné informace, zejména:
a) dokumentaci systému kvality,
b) záznamy o kvalitě stanovené v části systému kvality týkající se navrhování, zejména
výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c) záznamy o kvalitě uvedené ve výrobní části systému kvality, zejména protokoly
o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy
o kvalifikaci příslušných pracovníků.
4.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
4.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
nechat provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
5. Označení shody a EU prohlášení o shodě
5.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE, doplňkové metrologické označení stanovené v tomto nařízení
a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
5.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřeby vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno.
Kopie
EU prohlášení o shodě se na žádost poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
6. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh
a) technickou dokumentaci uvedenou v bodě 3.1,
b) dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
c) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
d) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 4.3 a 4.4.
7. Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality, která
vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení systému
kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
8. Zplnomocněný zástupce
Povinnosti výrobce stanovené v bodech 3.1, 3.5, 5 a 6 mohou být jeho jménem
a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v
pověření.
SHODA ZALOŽENÁ NA ÚPLNÉM ZABEZPEČOVÁNÍ KVALITY A PŘEZKOUMÁNÍ NÁVRHU (MODUL
H1)
1. Shoda založená na úplném zabezpečování kvality a přezkoumání návrhu je
postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2 a
6 a na vlastní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že daná měřidla splňují požadavky
tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
2. Výroba
Výrobce používá schválený systém kvality pro navrhování, výrobu, výstupní
kontrolu a zkoušení daného měřidla podle bodu 3 a podléhá dohledu podle bodu 5. Přiměřenost
technického návrhu měřidel musí být přezkoumána podle bodu 4.
3. Systém kvality
3.1 Výrobce podá u oznámeného subjektu, který si zvolil, žádost o posouzení
systému kvality pro daná měřidla.
Žádost musí obsahovat
a) jméno a adresu výrobce, a pokud žádost podává zplnomocněný zástupce, také jeho
jméno a adresu,
b) všechny příslušné informace o předpokládané kategorii měřidel,
c) dokumentaci týkající se systému kvality,
d) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu.
3.2 Systém kvality musí zabezpečovat shodu měřidel s požadavky tohoto nařízení,
které se na ně vztahují.
Všechny podklady, požadavky a předpisy používané výrobcem
musí být systematicky a uspořádaně dokumentovány ve formě písemných koncepcí, postupů
a návodů. Dokumentace systému kvality musí umožňovat jednotný výklad programů, plánů,
příruček a záznamů týkajících se kvality.
Musí obsahovat zejména přiměřený popis
a) cílů z hlediska kvality a organizační struktury, odpovědností a pravomocí vedení,
pokud jde o kvalitu návrhu a měřidel,
b) technických specifikací návrhu včetně norem, které budou použity, a v případě,
že se příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumenty nepoužijí v plném rozsahu,
popis prostředků, které se použijí, aby bylo zajištěno splnění základních požadavků
tohoto nařízení, které se na měřidla vztahují, s použitím jiných příslušných technických
specifikací,
c) metod kontroly a ověřování návrhu, postupů a systémových činností, které se použijí
při navrhování měřidel, která patří do příslušné kategorie měřidel,
d) odpovídajících metod, postupů a systematických činností, které se použijí při
výrobě, kontrole a zabezpečování kvality,
e) přezkoumání a zkoušek, které budou prováděny před výrobou, během výroby a po výrobě,
s uvedením jejich četnosti,
f) záznamů o kvalitě, zejména protokolů o kontrolách, záznamů z provedených zkoušek,
záznamů z provedených kalibrací, zpráv o kvalifikaci příslušných pracovníků,
g) prostředků umožňujících dohled nad dosahováním požadované kvality návrhu a měřidel
a nad efektivním fungováním systému kvality.
3.3 Oznámený subjekt posoudí systém kvality, aby zjistil, zda splňuje požadavky
podle bodu 3.2. U prvků systému kvality, které odpovídají příslušným specifikacím
příslušné harmonizované normy, shodu s těmito požadavky předpokládá.
Auditorský tým
musí mít zkušenost se systémem řízení kvality a znalosti příslušných požadavků tohoto
nařízení a alespoň jeden jeho člen musí mít zkušenosti s hodnocením příslušné oblasti
měřidel a příslušné technologie. Audit zahrnuje hodnotící návštěvu v provozních prostorách
výrobce.
Závěry auditu včetně jejich odůvodnění se oznámí výrobci nebo jeho zplnomocněnému
zástupci.
3.4 Výrobce se zavazuje, že bude plnit povinnosti vyplývající ze systému
kvality, jak byl schválen, a že jej bude udržovat, aby byl i nadále přiměřený a účinný.
3.5 Výrobce informuje oznámený subjekt, který schválil systém kvality,
o každé zamýšlené změně systému kvality.
Oznámený subjekt navrhované změny zhodnotí
a rozhodne, zda změněný systém kvality bude i nadále splňovat požadavky podle bodu
3.2, nebo zda je třeba nové posouzení.
Oznámený subjekt oznámí výrobci závěry svého přezkoumání včetně jejich odůvodnění.
3.6 Každý oznámený subjekt informuje Úřad o schváleních systému kvality,
která vydal nebo odejmul, a pravidelně či na žádost zpřístupní Úřadu seznam schválení
systému kvality, která zamítl, pozastavil či jinak omezil.
4. Přezkoumání návrhu
4.1 Výrobce podá žádost o přezkoumání návrhu oznámenému subjektu uvedenému
v bodě 3.1.
4.2 Žádost musí umožňovat pochopení návrhu, výroby a fungování měřidla
a musí umožňovat posouzení shody s požadavky tohoto nařízení, které se na ně vztahují.
Žádost
musí obsahovat:
a) jméno/název a adresu výrobce,
b) písemné prohlášení, že stejná žádost nebyla podána u jiného oznámeného subjektu,
c) technickou dokumentaci popsanou v § 12. Dokumentace musí umožňovat posouzení shody
měřidla s příslušnými požadavky a obsahovat odpovídající analýzu a posouzení rizik.
V míře nezbytné pro toto posouzení zahrnuje návrh a fungování měřidla,
d) podpůrné důkazy o přiměřenosti technického návrhu. Tyto podpůrné důkazy musí uvádět
všechny dokumenty, které byly použity, zejména pokud příslušné harmonizované normy
nebo normativní dokumenty nebyly použity v plném rozsahu, a v případě potřeby zahrnují
výsledky zkoušek, které provedla vhodná laboratoř výrobce nebo jiná zkušební laboratoř
jeho jménem a na jeho odpovědnost s použitím jiných příslušných technických specifikací.
4.3 Oznámený subjekt žádost přezkoumá a pokud návrh splňuje požadavky tohoto
nařízení, které se na měřidlo vztahují, vydá výrobci certifikát EU přezkoumání návrhu.
Certifikát musí obsahovat jméno a adresu výrobce, závěry přezkoumání, podmínky platnosti
certifikátu a údaje nezbytné pro identifikaci schváleného návrhu. K certifikátu může
být připojena jedna nebo více příloh.
Certifikát a jeho přílohy obsahují všechny příslušné
informace umožňující vyhodnotit, zda jsou vyrobená měřidla ve shodě s přezkoumaným
návrhem, a umožňující kontrolu za provozu. Musí umožňovat posouzení shody vyrobených
měřidel s přezkoumaným návrhem z hlediska reprodukovatelnosti jejich metrologických
funkcí, jestliže jsou správně justována pomocí vhodných k tomu určených prostředků,
a musí obsahovat:
a) metrologické vlastnosti návrhu měřidla,
b) opatření nezbytná pro zajištění neporušenosti měřidel (plombování, identifikace
programového vybavení atd.),
c) informace o dalších prvcích nezbytných pro identifikaci měřidel a pro vnější vizuální
kontrolu shody s návrhem,
d) v případě potřeby veškeré další zvláštní informace nezbytné k ověření vlastností
vyrobených měřidel,
e) u podsestav všechny nezbytné informace k zajištění slučitelnosti s dalšími podsestavami
nebo měřidly.
Oznámený subjekt o tom vypracuje hodnotící zprávu a uchovává ji pro potřeby orgánů
dozoru. Aniž jsou dotčena ustanovení § 23 odst. 1 zákona, může oznámený subjekt zveřejnit
obsah této zprávy, v plném rozsahu nebo částečně, pouze se souhlasem výrobce.
Certifikát je platný po dobu 10 let ode dne vydání a může být prodlužován vždy na
období dalších 10 let.
Pokud návrh nesplňuje příslušné požadavky tohoto nařízení, oznámený subjekt odmítne
vydat certifikát EU přezkoumání návrhu a uvědomí o tom žadatele, přičemž odmítnutí
podrobně odůvodní.
4.4 Oznámený subjekt dbá na to, aby byl informován o všech změnách obecně
uznávaného stavu techniky, které by naznačovaly, že schválený návrh již nemusí být
v souladu s příslušnými požadavky tohoto nařízení, a rozhodne, zda tyto změny vyžadují
doplňující šetření. Pokud šetření vyžadují, oznámený subjekt o tom informuje výrobce.
Výrobce
informuje oznámený subjekt, který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, o všech
úpravách schváleného návrhu, které mohou ovlivnit shodu měřidla se základními požadavky
tohoto nařízení nebo podmínky platnosti certifikátu. Tyto úpravy musí oznámený subjekt,
který vydal certifikát EU přezkoumání návrhu, dodatečně schválit formou dodatku k
původnímu certifikátu EU přezkoumání návrhu.
4.5 Každý oznámený subjekt informuje Úřad o certifikátech EU přezkoumání
návrhu a jakýchkoli dodatcích k nim, které vydal, nebo odejmul, a pravidelně či na
žádost zpřístupní Úřadu seznam certifikátů a dodatků k nim, které zamítl, pozastavil
či jinak omezil.
Komise, členské státy a ostatní oznámené subjekty mohou na žádost
obdržet kopii certifikátů EU přezkoumání návrhu nebo dodatků k nim. Komise a členské
státy mohou na žádost obdržet kopii technické dokumentace a výsledků přezkoumání
provedených oznámeným subjektem.
Do uplynutí doby platnosti certifikátu EU přezkoumání návrhu uchovává oznámený subjekt
kopii tohoto certifikátu, jeho příloh a dodatků k němu, jakož i soubor technické
dokumentace včetně dokumentace předložené výrobcem.
4.6 Po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh uchovává výrobce pro potřebu
vnitrostátních orgánů kopii certifikátu EU přezkoumání návrhu, jeho příloh a dodatků
k němu spolu s technickou dokumentací.
5. Dohled oznámeným subjektem
5.1 Účelem dohledu je zajistit, aby výrobce řádně plnil povinnosti vyplývající
ze schváleného systému kvality.
5.2 Za účelem posouzení umožní výrobce oznámenému subjektu přístup do prostor
určených pro navrhování, výrobu, kontrolu, zkoušky a skladování a poskytne mu všechny
potřebné informace, zejména
a) dokumentaci systému kvality,
b) záznamy o kvalitě uvedené v části systému kvality týkající se navrhování, zejména
výsledky analýz, výpočtů, zkoušek,
c) záznamy o kvalitě uvedené ve výrobní části systému kvality, zejména protokoly
o kontrolách, záznamy z provedených zkoušek, záznamy z provedených kalibrací, zprávy
o kvalifikaci příslušných pracovníků.
5.3 Oznámený subjekt provádí pravidelné audity, aby se ujistil, že výrobce
udržuje a používá systém kvality, a předkládá výrobci zprávu o auditu.
5.4 Kromě toho může oznámený subjekt uskutečnit u výrobce neohlášené kontrolní
návštěvy. Při těchto návštěvách může oznámený subjekt v případě potřeby provést nebo
nechat provést zkoušky měřidel, aby ověřil, zda systém kvality řádně funguje. Oznámený
subjekt poskytne výrobci zprávu o návštěvě a protokol o zkouškách, pokud byly zkoušky
provedeny.
6. Označení shody a EU prohlášení o shodě
6.1 Výrobce umístí na každé jednotlivé měřidlo, které splňuje příslušné požadavky
tohoto nařízení, označení CE a doplňkové metrologické označení stanovené v tomto
nařízení a identifikační číslo oznámeného subjektu uvedeného v bodě 3.1.
6.2 Výrobce vypracuje písemné EU prohlášení o shodě pro každý model měřidla
a po dobu 10 let od uvedení měřidla na trh je uchovává pro potřeby vnitrostátních
orgánů. V EU prohlášení o shodě musí být uveden model měřidla, pro nějž bylo vypracováno,
a také číslo certifikátu přezkoumání návrhu.
Kopie EU prohlášení o shodě se na žádost
poskytne orgánům dozoru.
Kopie EU prohlášení o shodě se dodává s každým měřidlem, které je uvedeno na trh.
V případě, že se 1 uživateli dodává větší počet měřidel, lze dodat kopii EU prohlášení
o shodě pro celou sérií nebo zásilkou měřidel.
7. Výrobce uchovává pro potřebu vnitrostátních orgánů po dobu 10 let od
uvedení měřidla na trh
a) dokumentaci týkající se systému kvality uvedenou v bodě 3.1,
b) informace o změně uvedené v bodě 3.5, jak byla schválena;
c) závěry, zprávy a protokoly oznámeného subjektu podle bodů 3.5, 5.3 a 5.4.
8. Zplnomocněný zástupce
Zplnomocněný zástupce výrobce může podat žádost uvedenou v bodech 4.1 a 4.2
a jménem výrobce a na jeho odpovědnost plnit povinnosti stanovené v bodech 3.1, 3.5,
4.4, 4.6, 6 a 7, pokud jsou uvedeny v pověření.
Příl.3
VODOMĚRY (MI-001)
Na vodoměry určené pro měření objemů čisté studené nebo teplé vody při použití
v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze
č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené
v této příloze.
DEFINICE
Vodoměr
Měřidlo určené k měření, zaznamenávání a indikaci objemu vody protékající
měřicím snímačem za podmínek měření.
Minimální průtok (Q
1
)Nejmenší průtok, při němž vodoměr poskytuje údaje,
které splňují požadavky na největší dovolené chyby (MPE).
Přechodový průtok (Q
2
)Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi trvalým
a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, "horní pásmo"
a "dolní pásmo". Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Trvalý průtok (Q
3
)Největší průtok, při němž vodoměr funguje vyhovujícím
způsobem za obvyklých podmínek použití, to znamená za ustálených nebo proměnlivých
podmínek proudění.
Přetěžovací průtok (Q
4
)Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém
vodoměr funguje vyhovujícím způsobem po krátký časový úsek bez poškození.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména:
1. Rozsah průtoku vody
Hodnoty pro rozsah průtoku musí splňovat následující
podmínky:
Q
3
/Q1
>= 40Q
2
/Q1
= 1,6Q
4
/Q3
= 1,252. Rozsah teploty vody
Hodnoty pro rozsah teploty musí splňovat následující
podmínky:
od 0,1 °C do nejméně 30 °C, nebo
od 30 °C do nejméně 90 °C.
Vodoměr může být navržen tak, aby pracoval v obou rozsazích.
3. Rozsah relativního tlaku vody: tento rozsah je při Q
3
od 0,3 barů do
nejméně 10 barů.4. Pro napájecí zdroj: jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí
nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
Největší dovolená chyba (MPE)
5. MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtoku v rozsahu
od přechodového průtoku (Q
2
) (včetně) do přetěžovacího průtoku (Q4
) je2 % pro vodu
o teplotě <= 30 °C,
3 % pro vodu o teplotě > 30 °C.
U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné
ze stran
6. MPE, kladná nebo záporná, u proteklých objemů při průtocích v rozsahu
od minimálního průtoku (Q
1
) do přechodového průtoku (Q2
) (vyjma) je 5 % pro vodu
libovolné teploty.U vodoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému
zvýhodňování jedné ze stran.
Přípustný vliv rušení
7.1 Elektromagnetická odolnost
7.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit vodoměr jen do té míry,
že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě
7.1.3, nebo
b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný
výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako
výsledek měření.
7.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí vodoměr
a) obnovit svou činnost v rozmezí MPE,
b) zajišťovat všechny měřicí funkce, a
c) umožňovat obnovení všech naměřených hodnot dostupných bezprostředně před výskytem
rušení.
7.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících
hodnot:
a) objem odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu,
b) objem odpovídající MPE pro objem proteklý za jednu minutu při průtoku Q
3
.7.2 Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu
dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
7.2.1 Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem
k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než
a) 3 % objemu měřeného v rozsahu od Q
1
včetně do Q2
vyjma,b) 1,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q
2
včetně do Q4
včetně.7.2.2 Chyba indikace objemu naměřeného po dokončení zkoušky stálosti
nesmí být větší než
a) +- 6 % objemu měřeného v rozsahu od Q
1
včetně do Q2
vyjma,b) +- 2,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q
2
včetně do Q4
včetně pro vodoměry určené
pro měření vody o teplotě v rozsahu od 0,1 °C do 30 °C,c) +- 3,5 % objemu měřeného v rozsahu od Q
2
včetně do Q4
včetně pro vodoměry určené
pro měření vody o teplotě v rozsahu od 30 °C do 90 °C.Použitelnost
8.1 Vodoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze,
pokud není jasně vyznačeno jinak.
8.2 Výrobce stanoví, zda je vodoměr určen pro měření zpětného toku. V
takovém případě se musí objem zpětného toku buď odečítat od celkového objemu, nebo
musí být zaznamenáván samostatně. Pro přívodní i zpětné proudění musí platit stejné
MPE.
Vodoměry, které nejsou navrženy pro měření zpětného toku, musí buď zpětnému toku
zabránit, nebo musí vydržet náhodný zpětný tok bez poškození nebo změny metrologických
vlastností.
Jednotky měření
9. Naměřený objem musí být indikován v krychlových metrech.
Uvedení do provozu
10. Musí být zajištěno, aby požadavky podle bodů 1, 2 a 3 byly distribuční
společností nebo osobou pověřenou instalací vodoměru stanoveny tak, aby byl vodoměr
vhodný pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.4
PLYNOMĚRY A PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU (MI-002)
Na plynoměry a přepočítávače množství plynu definované dále a určené pro
použití v oblasti bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené
v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody
stanovené v této příloze.
DEFINICE
Plynoměr
Měřidlo navržené k měření, zaznamenávání a indikaci množství (objemu
nebo hmotnosti) topného plynu, které jím proteklo.
Přepočítávač množství
Zařízení připojené k plynoměru, které automaticky
přepočítává množství naměřené za podmínek měření na množství za základních podmínek.
Minimální průtok (Q
min
)Nejmenší průtok, při kterém plynoměr poskytuje údaje,
které splňují požadavky na největší dovolenou chybu (MPE).
Maximální průtok (Q
max
)Největší průtok, při němž plynoměr poskytuje údaje,
které splňují požadavky na MPE.
Přechodový průtok (Q
t
)Přechodový průtok je hodnota, která leží mezi maximálním
a minimálním průtokem a kterou se rozsah průtoku dělí na dvě pásma, "horní pásmo"
a "dolní pásmo". Pro každé pásmo platí určitá MPE.
Přetěžovací průtok (Q
r
)Přetěžovací průtok je největší průtok, při kterém
plynoměr funguje krátký časový úsek bez poškození.
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se naměřené množství tekutiny
přepočítává.
ČÁST I
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
PLYNOMĚRY
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce uvede stanovené pracovní podmínky
plynoměru, přičemž musí vzít v úvahu tato hlediska:
1.1. Rozsah průtoku plynu musí splňovat alespoň tyto podmínky:
I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I Třída I Qmax/QminI Qmax/QtI Qr/QmaxI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I 1,5 I >= 150 I >= 10 I 1,2 I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I 1,0 I >= 20 I >= 5 I 1,2 I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I
1.2. Rozsah teploty plynu: minimální rozsah je 40 °C.
1.3. Podmínky vztahující se na palivo/plyn
Plynoměr musí být konstruován
pro rozsah plynů a vstupních tlaků, které odpovídají zemi určení. Výrobce musí uvést
zejména
a) skupinu nebo typ plynu,
b) maximální provozní tlak.
1.4 Minimální rozsah teploty je 50 °C pro klimatické prostředí.
1.5 Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného
napájecího napětí.
2. Největší dovolené chyby (MPE)
2.1 Plynoměr indikující objem za podmínek měření nebo hmotnost
Tabulka 1 I------------------------------------I-------------------I-------------------I I Třída I 1,5 I 1,0 I I------------------------------------I-------------------I-------------------I I Qmin<= Q < QtI 3 % I 2 % I I------------------------------------I-------------------I-------------------I I Qt<= Q <= QmaxI 1,5 % I 1 % I I------------------------------------I-------------------I-------------------I
U plynoměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování jedné
ze stran.
2.2 U plynoměru s teplotním přepočítáváním, který indikuje pouze přepočítaný
objem, v rozsahu teploty o velikosti 30 °C rozloženém symetricky kolem teploty stanovené
výrobcem, která leží v rozsahu od 15 °C do 25 °C, se MPE zvýší o 0,5 %.
Mimo tento
rozsah je v každém dalším rozsahu intervalu o velikosti 10 °C povoleno další zvýšení
chyby o 0,5 %.
3. Přípustný vliv rušení
3.1 Elektromagnetická odolnost
3.1.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit plynoměr nebo přepočítávač
množství plynu jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě
3.1.3, nebo
b) indikovaný údaj výsledku měření je takový, že jej není možné vykládat jako platný
výsledek, ale jako okamžitý výkyv, který nelze vykládat, zaznamenat nebo předat jako
výsledek měření.
3.1.2 Po vystavení vlivu elektromagnetického rušení musí plynoměr
a) obnovit svou činnost v rozmezí MPE,
b) zajišťovat všechny měřicí funkce, a
c) umožňovat obnovení všech hodnot měření přítomných bezprostředně před výskytem
rušení.
3.1.3 Hodnota kritické změny odpovídá menší hodnotě ze dvou následujících
hodnot:
a) množství odpovídající polovině velikosti MPE v horním pásmu měřeného objemu,
b) množství odpovídající MPE pro množství proteklé za jednu minutu při maximálním
průtoku.
3.2 Vliv rušení průtoku na vstupu a výstupu
Za podmínek instalace stanovených
výrobcem nesmí být vliv rušení průtoku větší než jedna třetina MPE.
4. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu
dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
4.1 Plynoměry třídy 1,5
4.1.1 Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu
výsledku měření pro průtoky v rozsahu od Q
t
do Qmax
nesmí překročit výsledek měření
o více než 2 %.4.1.2 Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než dvojnásobek
MPE uvedené v bodě 2.
4.2 Plynoměry třídy 1,0
4.2.1 Kolísání výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu
výsledku měření nesmí být větší než jedna třetina MPE uvedené v bodě 2.
4.2.2 Chyba indikace po dokončení zkoušky stálosti nesmí být větší než MPE
uvedená v bodě 2.
5. Použitelnost
5.1 Plynoměr napájený ze sítě (střídavým nebo stejnosměrným napětím) musí
být vybaven záložním napájecím zdrojem nebo jinými prostředky, které zajistí, aby
během selhání základního zdroje byly všechny měřicí funkce zajištěny.
5.2 Přiřazený zdroj energie musí mít životnost alespoň pět let. Po uplynutí
90 % jeho životnosti se musí objevit příslušné upozornění.
5.3 Indikační zařízení musí mít dostatečný počet míst, aby bylo zajištěno,
že množství proteklé za 8 000 hodin při průtoku Q
max
nevrátí číslice na jejich počáteční
hodnoty.5.4 Plynoměr musí být možné instalovat tak, aby pracoval v libovolné poloze
uvedené výrobcem v návodu k instalaci.
5.5 Plynoměr musí mít kontrolní prvek, který musí umožňovat provádění zkoušek
v přiměřeném časovém úseku.
5.6 Plynoměr musí dodržovat MPE v libovolném směru proudění, nebo jen v tom
směru proudění, který je jasně vyznačen.
6. Jednotky
Měřené množství musí být indikováno v krychlových metrech nebo
v kilogramech.
ČÁST II
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
PŘEPOČÍTÁVAČE MNOŽSTVÍ PLYNU
Přepočítávač množství plynu tvoří podsestavu, pokud je spolu s měřidlem,
se kterým je slučitelný.
Pro přepočítávače množství plynu platí základní požadavky pro plynoměry,
pokud jsou použitelné. Vedle nich platí následující požadavky:
7. Základní podmínky pro přepočítávané veličiny
Výrobce upřesní základní
podmínky pro přepočítávané veličiny.
8. Největší dovolená chyba (MPE)
a) 0,5 % při teplotě okolí 20 °C +- 3 °C, vlhkosti okolního prostředí 60 % +- 15
%, při jmenovitých hodnotách napájecího zdroje,
b) 0,7 % pro teplotní přepočítávač při stanovených provozních podmínkách,
c) 1 % pro jiné přepočítávače při stanovených provozních podmínkách.
Poznámka:
Chyba plynoměru se nebere v úvahu.
U přepočítávače množství plynu nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému
zvýhodňování jedné ze stran.
9. Použitelnost
9.1 Elektronický přepočítávač musí být schopen zaznamenat, že je mimo provozní
rozsah (rozsahy), jehož (jejichž) parametry stanovil výrobce jako zásadní pro přesnost
měření. V takovém případě musí přepočítávač přestat integrovat přepočítávanou veličinu
a po dobu, kdy je mimo pracovní rozsah (rozsahy), ji může sčítat odděleně.
9.2 Elektronický přepočítávač musí být schopen indikovat všechny příslušné
hodnoty měření bez doplňkového zařízení.
ČÁST III
UVEDENÍ DO PROVOZU A POSUZOVÁNÍ SHODY
Uvedení do provozu
10.
a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby tato měření byla prováděna libovolným
měřidlem třídy 1,5 a měřidly třídy 1,0, která mají poměr Q
max
/Qmin
větší nebo roven
150.b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby tato
měření byla prováděna libovolným měřidlem třídy 1,5.
c) Musí být zajištěno, aby ohledně požadavků podle bodů 1.2 a 1.3 distribuční společnost
nebo osoba pověřená instalací měřidla určila vlastnosti tak, aby bylo měřidlo vhodné
pro přesné měření předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.5
ELEKTROMĚRY K MĚŘENÍ ČINNÉ ENERGIE (MI-003)
Na elektroměry k měření činné energie určené pro použití v oblasti bydlení,
obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto
nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
Poznámka:
Elektroměry se mohou v závislosti na použité metodě měření používat
v kombinaci s externími měřicími transformátory. Tato příloha se vztahuje pouze na
elektroměry a nevztahuje se na měřicí transformátory.
DEFINICE
Elektroměr k měření činné energie je zařízení, které měří činnou elektrickou
energii spotřebovanou v elektrickém obvodu.
I = elektrický proud protékající elektroměrem;
I
n
= stanovený referenční proud, pro který byl elektroměr v připojení přes
měřicí transformátor navržen;I
st
= nejmenší stanovená hodnota proudu I, při níž elektroměr zaznamenává
činnou elektrickou energii při účiníku rovném 1 (u vícefázových elektroměrů se symetrickou
zátěží);I
min
= hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích největších
dovolených chyb (MPE) (u vícefázových elektroměrů se symetrickou zátěží);I
tr
= hodnota proudu I, nad kterou leží chyba elektroměru v mezích nejmenší
MPE odpovídající označení třídy elektroměru;I
max
= maximální hodnota proudu I, pro kterou chyba elektroměru leží v mezích
MPE;U = napětí přiváděné do elektroměru;
U
n
= stanovené referenční napětí;f = kmitočet napětí přiváděného do elektroměru;
f
n
= stanovený referenční kmitočet;PF = účiník = cos fí = cosinus úhlu fázového posunu fí mezi I a U.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Přesnost
Výrobce musí stanovit třídu elektroměru. Třídy jsou označeny
jako třída A, B a C.
2. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí stanovit pro elektroměr stanovené
pracovní podmínky, zejména:
hodnoty f
n
, Un
, In
, Ist
, Imin
, Itr
a Imax
. Pro stanovené proudy musí elektroměr splňovat
podmínky uvedené v tabulce 1.Tabulka 1 I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I I Třída A I Třída B I Třída C I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I Přímo zapojené elektroměry I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I IstI <= 0,05 . ItrI <= 0,04 . ItrI <= 0,04 . ItrI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I IminI <= 0,5 . ItrI <= 0,5 . ItrI <= 0,3 . ItrI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I ImaxI >= 50 . ItrI >= 50 . ItrI >= 50 . ItrI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I Elektroměry v připojení přes měřicí transformátor I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I IstI <= 0,06 . ItrI <= 0,04 . ItrI <= 0,02 . ItrI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I IminI <= 0,4 . ItrI <= 0,2 . Itr(1) I <= 0,2 . ItrI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I InI = 20 . ItrI = 20 . Itr I = 20 . Itr I I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I I ImaxI >= 1,2 . InI >= 1,2 . InI >= 1,2 . InI I----------------I-------------------I-------------------I-------------------I (1) Pro elektromechanické elektroměry třídy B musí být Imin <= 0,4 . Itr.
Elektroměr musí splňovat požadavky na MPE v rozsazích napětí, kmitočtu a účiníku,
které jsou uvedeny v tabulce 2. Tyto rozsahy musí respektovat typické parametry elektrické
energie dodávané veřejnou distribuční sítí.
Rozsahy napětí a kmitočtu musí být alespoň
0,9 . U
n
<= U <= 1,1 . Un
0,98 . f
n
<= f <= 1,02 . fn
rozsah účiníku alespoň od cos fí = 0,5 induktivní do cos fí = 0,8 kapacitní.
3. Největší dovolené chyby (MPE)
Vlivy různých měřených veličin a ovlivňujících
veličin (a, b, c, ...) se vyhodnocují samostatně, přičemž všechny ostatní měřené
veličiny a ovlivňující veličiny se udržují relativně konstantní na svých referenčních
hodnotách. Chyba měření, která nesmí být větší než MPE uvedená v tabulce 2, se vypočítá
takto:
Chyba měření = odmocnina (a
2
+ b2
+ c2
...)Pokud elektroměr pracuje při proměnné proudové zátěži, nesmějí chyby v procentech
překročit mezní hodnoty uvedené v tabulce 2.
Tabulka 2 I--------------------------------------------------------------------------------------------------I I MPE v procentech při stanovených pracovních podmínkách a při definovaných úrovních proudové I I zátěže a pracovní teplotě I I-----------------------I-----------------I------------------I------------------I------------------I I I Pracovní I Pracovní I Pracovní I Pracovní I I I teploty I teploty I teploty I teploty I I-----------------------I-----------------I------------------I------------------I------------------I I I + 5 °C ... I -10 °C ... + I -25 °C... - I -40 °C ... - I I I +30 °C I 5 °C I 10 °C I 25 °C I I I I nebo I nebo I nebo I I I I + 30 °C ... + I + 40 °C ... + I + 55 °C ... + I I I I 40 °C I 55 °C I 70 °C I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Třída elektroměru I A I B I C I A I B I C I A I B I C I A I B I C I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Jednofázový elektroměr; vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Imin<= I < ItrI 3,5 I 2 I 1 I 5 I 2,5 I 1,3 I 7 I 3,5 I 1,7 I 9 I 4 I 2 I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Itr<= I <= ImaxI 3,5 I 2 I 0,7 I 4,5 I 2,5 I 1 I 7 I 3,5 I 1,3 I 9 I 4 I 1,5 I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Vícefázový elektroměr s jednofázovou zátěží I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Itr<= I <= Imax, viz I 4 I 2,5 I 1 I 5 I 3 I 1,3 I 7 I 4 I 1,7 I 9 I 4,5 I 2 I I dále uvedená výjimka I I I I I I I I I I I I I I-----------------------I-----I-----I-----I-----I------I-----I----I------I------I----I------I------I I Pro elektromechanické vícefázové elektroměry je rozsah proudu pro jednofázovou zátěž omezen na I I 5 Itr<= I <= ImaxI I--------------------------------------------------------------------------------------------------I
Jestliže elektroměr pracuje v jiných rozsazích teploty, pak se musí používat odpovídající
hodnoty MPE.
U elektroměru nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému zvýhodňování
jedné ze stran.
4. Přípustný vliv rušení
4.1 Obecně
Protože jsou elektroměry přímo připojeny k napájecí síti a jednou
z měřených veličin je také proud, používá se pro elektroměry speciální elektromagnetické
prostředí.
Elektroměr musí vyhovovat elektromagnetickému prostředí třídy E2 a kromě toho musí
splňovat dodatečné požadavky uvedené v bodech 4.2 a 4.3.
Elektromagnetické prostředí a přípustné vlivy zohledňují skutečnost, že existují
dlouhodobá rušení, která nesmějí ovlivnit přesnost více, než činí hodnoty kritické
změny, a přechodná rušení, která mohou způsobit dočasné zhoršení nebo výpadek fungování
nebo provozuschopnosti, po nichž však se musí fungování elektroměru obnovit a přesnost
nesmí být ovlivněna více, než činí hodnoty kritické změny.
Pokud existuje nebezpečí častého výskytu blesku nebo převládají nadzemní elektrické
rozvodné sítě, musí být metrologické vlastnosti elektroměru ochráněny.
4.2 Vliv dlouhodobých rušení
Tabulka 3 I----------------------------------------------------------------------------I I Hodnoty kritické změny pro dlouhodobé rušení I I----------------------------------------I-----------------------------------I I Rušení I Hodnoty kritické změny v I I I procentech pro třídu elektroměru I I I-----------I-----------I-----------I I I A I B I C I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Obrácený sled fází I 1,5 I 1,5 I 0,3 I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Nesymetrie napětí (platí pouze pro I 4 I 2 I 1 I I vícefázové elektroměry) I I I I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Harmonické v proudových obvodech (1) I 1 I 0,8 I 0,5 I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Stejnosměrná složka a harmonické v I 6 I 3 I 1,5 I I proudovém obvodu (1) I I I I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Rychlé přechodné jevy I 6 I 4 I 2 I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I I Magnetická pole; vysokofrekvenční I 3 I 2 I 1 I I (vyzařované radiofrekvenční) I I I I I elektromagnetické pole; rušení I I I I I indukované vysokofrekvenčními poli; a I I I I I odolnost proti oscilačním vlnám I I I I I----------------------------------------I-----------I-----------I-----------I (1) U elektromechanických elektroměrů nejsou pro harmonické v proudových obvodech ani pro stejnosměrnou složku a harmonické v proudovém obvodu definovány žádné hodnoty kritické změny.
4.3 Přípustný vliv přechodných elektromagnetických jevů
4.3.1 Účinek elektromagnetického rušení na elektroměr musí být takový,
že během něj a bezprostředně po jeho ukončení
a) nesmí žádný z výstupů určený pro zkoušení přesnosti elektroměru vysílat impulsy
nebo signály odpovídající elektrické energii větší, než je hodnota kritické změny,
a v přiměřeném časovém úseku po skončení rušení elektroměr
b) musí obnovit své fungování v mezích MPE,
c) musí zajišťovat všechny měřicí funkce,
d) musí umožnit obnovení všech naměřených hodnot dostupných před výskytem rušení,
a
e) nesmí indikovat změnu zaznamenané elektrické energie větší, než je hodnota kritické
změny.
Hodnota kritické změny v kWh je m . U
n
. Imax
. 10-6
(kde m je počet měřicích prvků elektroměru, U
n
je ve voltech a Imax
v ampérech).4.3.2 Pro proudové přetížení činí hodnota kritické změny 1,5 %.
5. Použitelnost
5.1 U napětí menších, než je jmenovité pracovní napětí, nesmí být kladná
chyba elektroměru větší než 10 %.
5.2 Indikační jednotka celkové elektrické energie musí mít dostatečný počet
míst, aby bylo zajištěno, že se indikované údaje nevrátí na svou počáteční hodnotu,
jestliže bude elektroměr v provozu po dobu 4 000 hodin při plném zatížení (I = I
max
,
U = Un
a PF = 1) a nesmí být možné indikační jednotku za provozu vynulovat.5.3 V případě výpadku proudu musí hodnota naměřené elektrické energie zůstat
čitelná po dobu alespoň 4 měsíců.
5.4 Chod naprázdno
Jestliže se na elektroměr přivede napětí a proudové obvody
jsou bez proudu (proudové obvody musí být otevřené), nesmí elektroměr zaznamenávat
elektrickou energii při žádném napětí od 0,8 . U
n
do 1,1 Un
.5.5 Náběh
Elektroměr musí začít zaznamenávat a pokračovat v zaznamenávání
energie při Un, PF = 1 (vícefázový elektroměr se symetrickou zátěží) a proudu, který
je roven Ist.
6. Jednotky
Naměřená elektrická energie musí být zobrazována v kilowatthodinách
nebo v megawatthodinách.
7. Uvedení do provozu
a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna libovolným
elektroměrem třídy A.
b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je povoleno, aby byla
tato měření prováděna libovolným elektroměrem třídy B.
c) Musí být zajištěno, aby distribuční společnost nebo osoba pověřená instalací elektroměru
určila rozsah měřeného proudu tak, aby byl elektroměr vhodný pro přesná měření předpokládané
nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.6
MĚŘIDLA TEPELNÉ ENERGIE (MI-004)
Na měřidla tepelné energie definovaná dále a určená pro použití v oblasti
bydlení, obchodu a lehkého průmyslu se vztahují požadavky stanovené v příloze č.
1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této
příloze.
DEFINICE
Měřidlo tepelné energie je měřidlo navržené pro měření tepelné energie, která
se ve výměníku tepelné energie předává kapalině nazývané teplonosná kapalina.
Měřidlo tepelné energie je buď kompaktní měřidlo, nebo kombinované měřidlo
skládající se z podsestav, jak jsou uvedeny v § 2 písm. b), to znamená snímač průtoku,
dvojice snímačů teploty a kalorimetrické počitadlo, nebo kombinace kompaktního a
kombinovaného měřidla.
theta = teplota teplonosné kapaliny;
theta
in
= hodnota theta na přívodu k výměníku;theta
out
= hodnota theta na výstupu výměníku;delta theta = teplotní rozdíl theta
in
- thetaout
, přičemž platí delta theta
>= 0;theta
max
= horní mez theta, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně
v mezích MPE;theta
min
= dolní mez theta, při níž měřidlo tepelné energie pracuje správně
v mezích MPE;delta theta
max
= horní mez delta theta, při níž měřidlo tepelné energie pracuje
správně v mezích MPE;delta theta
min
= dolní mez delta theta, při níž měřidlo tepelné energie pracuje
správně v mezích MPE;q = průtok teplonosné kapaliny;
q
s
= nejvyšší hodnota q přípustná po krátké časové intervaly, při níž bude
měřidlo tepelné energie pracovat správně;q
p
= nejvyšší hodnota q trvale přípustná, při níž bude měřidlo tepelné energie
pracovat správně;q
i
= nejnižší přípustná hodnota q, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat
správně;P = tepelný výkon výměny tepelné energie;
P
s
= horní přípustná mez P, při níž bude měřidlo tepelné energie pracovat
správně.ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Stanovené pracovní podmínky
Hodnoty stanovených pracovních podmínek musí
být upřesněny výrobcem takto:
1.1
a) pro teplotu kapaliny: theta
max
, thetamin
,b) pro teplotní rozdíly: delta theta
max
, delta thetamin
,při těchto omezeních: delta theta
max
/delta thetamin
>= 10; delta thetamin
= 3
K nebo 5 K nebo 10 K.1.2 pro tlak kapaliny: maximální kladný vnitřní tlak, kterému může měřidlo
tepelné energie dlouhodobě odolávat při horní mezní teplotě.
1.3 pro průtoky kapaliny: q
s
, qp
, qi
, přičemž hodnoty qp
a qi
podléhají následujícímu
omezení: qp
/qi
>= 10.1.4 pro tepelný výkon: P
s
.2. Třídy přesnosti
Pro měřidla tepelné energie jsou definovány následující
třídy přesnosti: 1, 2, 3.
3. Největší dovolené chyby (MPE) použitelné pro kompaktní měřidla tepelné
energie
Největší dovolené chyby použitelné pro kompaktní měřidlo tepelné energie pro
jednotlivé třídy přesnosti vyjádřené v procentech konvenčně pravé hodnoty jsou
a) Pro třídu 1: E = E
f
+ Et
+ Ec
, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až
7.3.b) Pro třídu 2: E = E
f
+ Et
+ Ec
, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až
7.3.c) Pro třídu 3: E = E
f
+ Et
+ Ec
, hodnoty Ef, Et, Ec se stanoví podle bodů 7.1 až
7.3.U kompaktního měřidla tepelné energie nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému
zvýhodňování jedné ze stran.
4. Přípustné vlivy elektromagnetického rušení
4.1 Měřidlo nesmí být ovlivněno statickými magnetickými poli ani elektromagnetickými
poli o síťovém kmitočtu.
4.2 Vliv elektromagnetického rušení musí být pouze takový, aby změna výsledku
měření nebyla větší než hodnota kritické změny stanovená podle požadavku v bodě 4.3
nebo aby indikace výsledku měření byla taková, že ji nelze vykládat jako platný výsledek
měření.
4.3 Hodnota kritické změny pro kompaktní měřidlo tepelné energie je rovna
absolutní hodnotě MPE použitelné pro měřidlo tepelné energie (viz bod 3).
5. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu
dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněna následující kritéria:
5.1 Snímače průtoku: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti
vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než hodnota kritické změny.
5.2 Snímače teploty: změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti
vzhledem k počátečnímu výsledku měření nesmí být větší než 0,1 °C.
6. Nápisy na měřidle tepelné energie
a) třída přesnosti,
b) mezní hodnoty průtoku,
c) mezní hodnoty teploty,
d) mezní hodnoty teplotního rozdílu,
e) místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi, a
f) znázornění směru průtoku.
7. Podsestavy
Ustanovení pro podsestavy se mohou používat pro podsestavy
vyrobené stejným výrobcem nebo různými výrobci. Jestliže se měřidlo tepelné energie
skládá z podsestav, vztahují se základní požadavky pro měřidla tepelné energie odpovídajícím
způsobem na jednotlivé podsestavy. Navíc platí následující požadavky:
7.1 Relativní MPE snímače průtoku vyjádřená v % pro jednotlivé třídy přesnosti
a) třída 1: E
f
= (1 + 0,01 qp
/q), ale ne větší než 5 %,b) třída 2: E
f
= (2 + 0,02 qp
/q), ale ne větší než 5 %,c) třída 3: E
f
= (3 + 0,05 qp
/q), ale ne větší než 5 %,přičemž chyba Ef vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který
vyplývá ze vztahu mezi výstupním signálem snímače průtoku a hmotností nebo objemem.
7.2 Relativní MPE páru snímačů teploty vyjádřená v %
E
t
= (0,5 + 3 . delta
thetamin
/delta theta),přičemž chyba Et vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou, který
vyplývá ze vztahu mezi výstupem snímače teploty a rozdílem teplot.
7.3 Relativní MPE kalorimetrického počitadla vyjádřená v %
E
c
= (0,5 + delta
thetamin
/delta theta),přičemž chyba E
c
vyjadřuje vztah mezi indikovanou a konvenčně pravou hodnotou tepelné
energie.7.4 Hodnota kritické změny pro podsestavu měřidla tepelné energie je rovna
příslušné absolutní hodnotě MPE použitelné pro danou podsestavu (viz body 7.1, 7.2
nebo 7.3).
7.5 Nápisy na jednotlivých podsestavách
7.5.1 Snímač průtoku:
a) třída přesnosti
b) mezní hodnoty průtoku
c) mezní hodnoty teploty
d) konstanta měřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající výstupní signál
e) znázornění směru průtoku
7.5.2 Snímač teploty:
a) identifikace typu (zejména Pt 100)
b) mezní hodnoty teploty
c) mezní hodnoty teplotního rozdílu
7.5.3 Kalorimetrické počitadlo:
a) typ snímačů teploty
b) mezní hodnoty teploty
c) mezní hodnoty teplotního rozdílu
d) Požadovaná konstanta měřidla (zejména litry/impulsy) nebo odpovídající vstupní
signál ze snímače průtoku
e) místo instalace snímače průtoku: v přívodní nebo vratné větvi
UVEDENÍ DO PROVOZU
8.
a) Při měření spotřeby domácností je povoleno, aby byla tato měření prováděna jakýmkoli
měřidlem třídy 3.
b) Při měření pro obchodní účely nebo v rámci lehkého průmyslu je požadováno použití
měřidla třídy 2.
c) Ohledně požadavků podle bodů 1.1 až 1.4 distribuční společnost nebo osoba pověřená
instalací měřidla určí vlastnosti tak, aby bylo měřidlo vhodné pro přesné měření
předpokládané nebo předvídatelné spotřeby.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.7
MĚŘICÍ SYSTÉMY PRO KONTINUÁLNÍ A DYNAMICKÉ MĚŘENÍ MNOŽSTVÍ KAPALIN JINÝCH NEŽ
VODA (MI-005)
Na měřicí systémy určené pro kontinuální a dynamické měření množství (objemu
nebo hmotnosti) kapalin jiných než voda se vztahují základní požadavky stanovené
v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody
stanovené v této příloze. Pokud je to vhodné, lze pojem "objem" a symbol "L" v této
příloze číst jako "hmotnost" a "kg".
DEFINICE
Měřidlo
Měřidlo navržené pro kontinuální měření, zaznamenávání a indikaci
množství kapaliny protékající měřicím převodníkem v uzavřeném a zcela zaplněném potrubí
za podmínek měření.
Počitadlo
Část měřidla, která přijímá výstupní signály z jednoho nebo více
měřicích převodníků a případně z připojených měřidel a indikuje výsledky měření.
Připojené měřidlo
Měřidlo připojené k počitadlu pro měření určitých veličin,
které jsou charakteristické pro danou kapalinu, s cílem provést korekci nebo přepočítání.
Přepočítávací zařízení
Část počitadla, která bere v úvahu vlastnosti kapaliny
(teplota, hustota atd.) naměřené pomocí připojených měřidel nebo uložené v paměti
a automaticky přepočítává
a) objem kapaliny naměřené za podmínek měření na objem při základních podmínkách
nebo na hmotnost, nebo
b) hmotnost kapaliny naměřené za podmínek měření na objem za podmínek měření nebo
na objem při základních podmínkách. Poznámka: Přepočítávací zařízení zahrnuje příslušná
připojená měřidla.
Základní podmínky
Stanovené podmínky, na které se převádí množství kapaliny
naměřené za podmínek měření.
Měřicí systém
Systém, který obsahuje měřidlo samotné a všechna zařízení
nezbytná k zajištění správného měření nebo určená ke zjednodušení měřicích činností.
Výdejní stojan
Měřicí systém určený pro doplňování paliva do motorových
vozidel, malých lodí a malých letadel.
Samoobslužné uspořádání
Uspořádání, které umožňuje zákazníkovi používat
měřicí systém k získávání kapaliny určené pro jeho vlastní použití.
Samoobslužné zařízení
Zvláštní zařízení, které je součástí samoobslužného
uspořádání a které umožňuje činnost jednoho nebo více měřicích systémů v samoobslužném
uspořádání.
Nejmenší odměr (MMQ)
Nejmenší množství kapaliny, pro které je měření v daném
měřicím systému metrologicky přijatelné.
Přímá indikace
Indikace objemu nebo hmotnosti odpovídající měřené veličině,
kterou je měřidlo schopno fyzikálně měřit. Poznámka: Přímou indikaci lze pomocí přepočítávacího
zařízení převést na indikaci jiné veličiny.
Přerušitelný/nepřerušitelný
Měřicí systém lze považovat za přerušitelný/nepřerušitelný,
jestliže proudění kapaliny lze/nelze snadno a rychle zastavit.
Rozsah průtoku
Rozsah mezi minimálním průtokem (Qmin) a maximálním průtokem
(Qmax)
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené
pracovní podmínky, zejména:
1.1 Rozsah průtoku
Rozsah průtoku musí splňovat následující podmínky:
a) rozsah průtoku měřicího systému musí být v mezích rozsahu průtoku každého jeho
prvku, zejména pak měřidla,
b) měřidlo a měřicí systém:
Tabulka 1 I--------------------------------------I------------------I------------------I I Druh měřícího systému I Druh kapaliny I Minimální poměr I I I I Qmax:QminI I--------------------------------------I------------------I------------------I I Výdejní stojany I Nezkapalněné I 10:1 I I I plyny I I I I------------------I------------------I I I Zkapalněné plyny I 5:1 I I--------------------------------------I------------------I------------------I I Měřicí systém I Kryogenní I 5:1 I I I kapaliny I I I--------------------------------------I------------------I------------------I I Měřicí systémy na potrubí a systémy I Všechny kapaliny I Podle podmínek I I pro nakládku lodí I I použití I I--------------------------------------I------------------I------------------I I Všechny ostatní měřicí systémy I Všechny kapaliny I 4:1 I I--------------------------------------I------------------I------------------I
1.2 Vlastnosti kapaliny, která se má měřit měřidlem, uvedením názvu nebo
druhu kapaliny nebo příslušných jejích vlastností, například
a) rozsah teploty,
b) rozsah tlaku,
c) rozsah hustoty,
d) rozsah viskozity.
1.3 Jmenovitou hodnotu střídavého napájecího napětí nebo mezní hodnoty stejnosměrného
napájecího napětí.
1.4 Základní podmínky pro přepočítávané hodnoty.
Poznámka:
Bod 1.4 platí, aniž je dotčeno ustanovení § 47 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., o
spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů.
2. Klasifikace přesnosti a největší dovolené chyby (MPE)
2.1 U množství rovnajících se dvěma litrům nebo větších jsou MPE pro indikované
hodnoty tyto:
Tabulka 2 I---------------------I------------------------------------------------------I I I Třída přesnosti I I---------------------I----------I----------I----------I----------I----------I I I 0,3 I 0,5 I 1,0 I 1,5 I 2,5 I I---------------------I----------I----------I----------I----------I----------I I Měřicí systémy (A) I 0,3 % I 0,5 % I 1,0 % I 1,5 % I 2,5 % I I---------------------I----------I----------I----------I----------I----------I I Měřidla (B) I 0,2 % I 0,3 % I 0,6 % I 1,0 % I 1,5 % I I---------------------I----------I----------I----------I----------I----------I
2.2 U množství menších než 2 litry jsou MPE pro indikované hodnoty tyto:
Tabulka 3 I---------------------I------------------------------------------------------I I Měřený objem V I Největší dovolená chyba (MPE) I I---------------------I------------------------------------------------------I I V < 0,1 L I 4 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,1 L I I---------------------I------------------------------------------------------I I 0,1 L <= V < 0,2 L I 4 x hodnota v tabulce 2 I I---------------------I------------------------------------------------------I I 0,2 L <= V < 0,4 L I 2 x hodnota v tabulce 2 použitá na 0,4 L I I---------------------I------------------------------------------------------I I 0,4 L <= V < 1 L I 2 x hodnota v tabulce 2 I I---------------------I------------------------------------------------------I I 1 L <= V < 2 L I hodnota v tabulce 2 použitá na 2 L I I---------------------I------------------------------------------------------I
2.3 Bez ohledu na měřené množství je však velikost MPE dána větší z následujících
dvou hodnot:
a) absolutní hodnota MPE uvedené v tabulce 2 nebo v tabulce 3,
b) absolutní hodnota MPE pro nejmenší odměr (Emin).
2.4.1 Pro nejmenší odměry rovné dvěma litrům nebo větší platí následující
podmínky:
Podmínka 1
E
min
musí splňovat podmínku: Emin
>= 2R, kde R je nejmenší dílek stupnice indikačního
zařízení.Podmínka 2
E
min
je dáno vzorcem: Emin
= (2MMQ) x (A/100), kdea) MMQ je nejmenší odměr,
b) A je číselná hodnota uvedená v řádku A tabulky 2.
2.4.2 Pro nejmenší odměry menší než 2 litry platí výše uvedená podmínka 1
a E min je rovno dvojnásobku hodnoty uvedené v tabulce 3 a vztahuje se k řádku A
tabulky 2.
2.5 Přepočítávaný indikovaný údaj
V případě přepočítávaného indikovaného
údaje platí MPE z řádku A tabulky 2.
2.6 Přepočítávací zařízení
MPE přepočítávaných indikovaných údajů získaných
přepočítávacím zařízením jsou rovny +- (A - B), kde A a B jsou hodnoty uvedené v
tabulce 2.
Části přepočítávacího zařízení, které lze zkoušet odděleně
a) Počitadlo
MPE indikovaných hodnot množství kapaliny platná pro výpočet, kladná
nebo záporná, se rovná jedné desetině MPE uvedené v řádku A tabulky 2.
b) Připojená měřidla
Připojená měřidla musí mít přesnost alespoň takovou, jakou udávají
hodnoty v tabulce 4:
Tabulka 4 I---------------------I------------------------------------------------------I I MPE pro měření I Třídy přesnosti měřicího systému I I I-----------------I-----I------I-----I-----------------I I I 0,3 I 0,5 I 1,0 I 1,5 I 2,5 I I---------------------I-----------------I-----I------I-----I-----------------I I Teplota I +- 0,3 °C I +- 0,5 °C I +- 1,0 °C I I---------------------I-----------------I------------------I-----------------I I Tlak I Menší než 1 MPa: +- 50 kPa I I I Od 1 do 4 MPa: +- 5 % I I I Větší než 4 MPa: +- 200 kPa I I---------------------I-----------------I------------------I-----------------I I Hustota I +- 1 kg/m3I +- 2 kg/m3I +- 5 kg/m3I I---------------------I-----------------I------------------I-----------------I
Tyto hodnoty se vztahují na údaje charakteristických veličin kapaliny indikovaných
přepočítávacím zařízením.
c) Přesnost výpočtové funkce
MPE výpočtu každého charakteristického množství kapaliny,
kladná nebo záporná, je rovna dvěma pětinám hodnoty uvedené v písmeni b).
2.7 Požadavek v bodě 2.6 písm. a) se vztahuje na jakýkoli výpočet, nejen
na přepočet.
2.8 U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání MPE ani k systematickému
zvýhodňování jedné ze stran.
3. Největší přípustný vliv rušení
3.1 Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřicí systém jen do té míry,
že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě
3.2,
b) indikovaný údaj výsledku měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vykládat,
zaznamenat nebo odeslat jako výsledek měření. Vedle toho v případě přerušitelných
systémů může tato situace také znamenat, že nebude možné provádět měření, nebo
c) změna výsledku měření je větší než hodnota kritické změny, přičemž v tomto případě
měřicí systém musí umožnit obnovení výsledku měření provedeného bezprostředně před
výskytem hodnoty kritické změny a musí přerušit průtok.
3.2 Hodnota kritické změny odpovídá větší z následujících hodnot: jedné pětině
MPE pro určitou měřenou veličinu nebo Emin.
4. Stálost
Po provedení příslušné zkoušky, přičemž je třeba vzít v úvahu
dobu trvání zkoušky předpokládanou výrobcem, musí být splněno následující kritérium:
Změna výsledku měření po dokončení zkoušky stálosti vzhledem k počátečnímu výsledku
měření nesmí být větší než hodnota pro měřidla uvedená v řádku B tabulky 2.
5. Použitelnost
5.1 Pro každou měřenou veličinu vztahující se ke stejnému měření musí platit,
že indikované údaje poskytované různými zařízeními se nesmějí navzájem lišit o více
než o jeden dílek stupnice, jestliže tato zařízení mají stejný dílek stupnice. V
případě, že tato zařízení mají různé dílky stupnice, nesmí být tento rozdíl větší,
než je největší z dílků stupnice.
V případě samoobslužného uspořádání však musí být
dílky stupnice hlavního indikačního zařízení měřicího systému a dílky stupnice samoobslužného
zařízení stejné a výsledky měření se od sebe nesmí navzájem lišit.
5.2 Měřené množství za obvyklých podmínek použití nesmí být možné odvést
jinam, aniž by to bylo okamžitě zřejmé.
5.3 Jakékoli procentuální množství vzduchu nebo plynu, které není v kapalině
snadno zjistitelné, nesmí způsobit změnu chyby větší než
a) 0,5 % pro kapaliny s výjimkou pitných kapalin a pro kapaliny, jejichž viskozita
není větší než 1 mPa.s, nebo
b) 1 % pro pitné kapaliny a pro kapaliny o viskozitě větší než 1 mPa.s.
Povolená změna však nesmí být nikdy menší než 1 % nejmenšího odměru (MMQ). Tato hodnota
platí v případě existence vzduchových nebo plynových kapes.
5.4 Měřidla určená pro přímý prodej
5.4.1 Měřicí systém pro přímý prodej musí být vybaven prostředky pro vynulování
indikační jednotky.
Měřené množství nesmí být možné odvést jinam.
5.4.2 Indikace množství, na němž je založena transakce, musí být trvalá až
do okamžiku, než všechny strany transakce přijmou výsledek měření.
5.4.3 Měřicí systémy pro přímý prodej musí být přerušitelné.
5.4.4 Jakýkoli procentuální obsah vzduchu nebo plynu v kapalině nesmí způsobit
změnu chyby, která je větší než hodnoty uvedené v bodě 5.3.
5.5 Výdejní stojany
5.5.1 Indikační jednotky výdejních stojanů nesmí být možné v průběhu měření
vynulovat.
5.5.2 Zahájení nového měření musí být znemožněno, dokud indikační jednotka
není vynulována.
5.5.3 Jestliže je měřicí systém vybaven indikační jednotkou ukazující cenu,
nesmí být rozdíl mezi zobrazenou cenou a cenou vypočtenou z ceny za jednotku a indikovaného
množství větší než cena odpovídající Emin. Tento rozdíl však nemusí být menší, než
je nejmenší jednotka měny.
6. Selhání napájecího zdroje
Měřicí systém musí být buď vybaven záložním
zdrojem, který zajistí provedení všech měřicích funkcí během selhání hlavního napájecího
zdroje, nebo musí být vybaven prostředky k zachování a indikaci údajů tak, aby bylo
umožněno ukončení probíhající transakce, a dále prostředky pro zastavení proudění
v okamžiku selhání hlavního napájecího zdroje.
7. Uvedení do provozu
Tabulka 5 I-----------I----------------------------------------------------------------I I Třída I Druhy měřicích systémů I I přesnosti I I I-----------I----------------------------------------------------------------I I 0,3 I Měřicí systémy na potrubí I I-----------I----------------------------------------------------------------I I 0,5 I Všechny měřicí systémy, pokud není jinde v této tabulce I I I stanoveno jinak, zejména: I I I a) výdejní stojany (s výjimkou stojanů pro zkapalněné plyny) I I I b) měřicí systémy na silničních cisternách pro kapaliny s I I I nízkou viskozitou (< 20 mPa.s) I I I c) měřicí systémy pro nakládku (vykládku) lodí a železničních I I I a silničních cisteren (1) I I I d) měřicí systémy na mléko I I I e) měřicí systémy pro doplňování paliva letadel I I-----------I----------------------------------------------------------------I I 1,0 I Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při I I I teplotě -10 °C nebo vyšší I I I----------------------------------------------------------------I I I Měřicí systémy běžně třídy 0,3 nebo 0,5, ale používané pro I I I kapaliny, I I I a) jejichž teplota je nižší než -10 °C nebo vyšší než 50 °C I I I b) jejichž dynamická viskozita je vyšší než 1 000 mPa.s I I I c) jejichž maximální objemový průtok nepřekročí 20 L/h I I-----------I----------------------------------------------------------------I I 1,5 I Měřicí systémy pro zkapalněný oxid uhličitý I I I----------------------------------------------------------------I I I Měřicí systémy pro zkapalněné plyny pod tlakem měřené při I I I teplotě nižší než -10 °C (s výjimkou kryogenních kapalin) I I-----------I----------------------------------------------------------------I I 2,5 I Měřicí systémy pro kryogenní kapaliny (o teplotě nižší než I I I -153 °C) I I-----------I----------------------------------------------------------------I (1) Pro účely vybírání daní na minerální oleje při nakládce (vykládce) lodí a železničních a silničních cisteren mohou být vyžadovány měřicí systémy třídy přesnosti 0,3 nebo 0,5.
Poznámka: Výrobce však může pro určitý druh měřicího systému stanovit vyšší přesnost.
8. Jednotky měření
Měřené množství musí být indikováno v mililitrech, krychlových
centimetrech, litrech, krychlových metrech, gramech, kilogramech nebo tunách.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
Příl.8
VÁHY S AUTOMATICKOU ČINNOSTÍ (MI-006)
Na váhy s automatickou činností definované dále a určené pro stanovení hmotnosti
tělesa využitím působení gravitace na toto těleso se vztahují základní požadavky
stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky stanovené v této
příloze a postupy posuzování shody stanovené v kapitole I této přílohy.
DEFINICE
Váhy s automatickou činností
Zařízení, které určuje hmotnost produktu bez
zásahu operátora a postupuje přitom podle předem stanoveného programu automatických
postupů charakteristických pro toto měřidlo.
Dávkovací váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností, které
určují hmotnost předem seskupených samostatných zátěží (zejména hotově baleného zboží)
nebo jednotlivých množství volně loženého materiálu.
Kontrolní váhy s automatickou činností
Dávkovací váhy s automatickou činností,
které třídí zboží rozdílné hmotnosti do dvou nebo více podskupin podle hodnoty rozdílu
mezi jejich hmotností a jmenovitým bodem nastavení.
Etiketovací váhy
Dávkovací váhy s automatickou činností, které opatřují
jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti.
Váhy s tiskem cenových etiket
Dávkovací váhy s automatickou činností, které
opatřují jednotlivé kusy zboží štítkem s hodnotou hmotnosti a informací o ceně.
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
Váhy s automatickou činností,
které plní kontejnery předem stanovenou a prakticky konstantní hmotností sypkého
produktu.
Diskontinuální součtové váhy (součtové zásobníkové váhy)
Váhy s automatickou
činností, které určují hmotnost velkého množství sypkého produktu tak, že toto množství
rozdělí do samostatných dávek. Určuje se hmotnost každé samostatné dávky a postupně
se přičítá. Každá samostatná dávka se pak přidá k již odváženému celkovému množství.
Kontinuální součtové váhy
Váhy s automatickou činností, které určují hmotnost
určitého množství produktu na dopravním pásu bez systematického dělení produktu a
bez přerušení pohybu dopravního pásu.
Kolejové váhy
Váhy s automatickou činností s nosičem zatížení, který má
koleje pro pohyb železničních kolejových vozidel.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechny druhy vah s automatickou činností
1. Stanovené pracovní podmínky
Výrobce musí pro příslušné váhy určit stanovené
pracovní podmínky takto
1.1 Pro měřenou veličinu
Rozsah měření vyjádřený maximální a minimální
váživostí.
1.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje
Pro zdroj střídavého
napětí: jmenovité střídavé napájecí napětí nebo mezní hodnoty střídavého napětí.
Pro zdroj stejnosměrného napětí: jmenovité a minimální stejnosměrné napájecí napětí
nebo mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
1.3 Pro mechanické a klimatické ovlivňující veličiny
Pokud není v následujících
kapitolách této přílohy k tomuto nařízení stanoveno jinak, je minimální rozsah teploty
30 °C.
Třídy mechanického prostředí podle bodu 1.3.2 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se nepoužijí.
Pro váhy, které se používají pod vlivem zvláštního mechanického namáhání, zejména
váhy zabudované do vozidel, musí výrobce definovat mechanické podmínky používání.
1.4 Pro ostatní ovlivňující veličiny (pokud je to použitelné)
Rychlost
(rychlosti) provozu.
Vlastnosti váženého produktu (produktů).
2. Přípustný vliv rušení - Elektromagnetické prostředí
Pro každý druh
vah je v příslušné kapitole této přílohy k tomuto nařízení uvedeno požadované fungování
a hodnota kritické změny.
3. Použitelnost
3.1 K omezení vlivu naklonění, zatěžování a rychlosti provozu musí být
poskytnuty takové prostředky, které zajistí, aby za normálních podmínek provozu nebyly
MPE překročeny.
3.2 Musí být zajištěno vhodné zařízení pro manipulaci s materiálem, aby
bylo umožněno, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.
3.3 Každé řídicí rozhraní pro operátora musí být jasné a účinné.
3.4 Neporušenost indikační jednotky (pokud existuje) musí být ověřitelná
operátorem.
3.5 K dispozici musí být vhodné prostředky pro nastavení indikace na nulu,
které umožní, že váhy budou za normálních podmínek provozu pracovat v mezích MPE.
3.6 Každý výsledek mimo rozsah měření musí být jako takový označen, pokud
existuje možnost tisku.
4. Posuzování shody
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce
může zvolit, jsou
Pro mechanické systémy
modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo modul
B + modul F nebo modul D1 nebo modul F1 nebo modul G nebo modul H1.
Pro elektromechanické váhy
modul B + modul D nebo modul B + modul E nebo
modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.
Pro elektronické systémy nebo systémy obsahující programové vybavení:
modul
B + modul D nebo modul B + modul F nebo modul G nebo modul H1.
KAPITOLA II
Dávkovací váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
1.1 Váhy se dělí do primárních kategorií označených jako X nebo Y, podle
toho, jak uvede výrobce.
1.2 Tyto primární kategorie se dále dělí do čtyř tříd přesnosti XI, XII,
XIII a XIIII a Y(I), Y(II), Y(a) a Y(b), které stanoví výrobce.
2. Váhy kategorie X
2.1 Do kategorie X patří váhy používané pro kontrolu hotově baleného zboží
vyrobeného podle jiného právního předpisu upravujícího způsob zhotovení některých
druhů hotově baleného zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo
objemu2).
2.2 Třídy přesnosti jsou doplněny faktorem (x), kterým se určuje největší
dovolená směrodatná odchylka podle bodu 4.2.
Výrobce musí specifikovat faktor (x), kde (x) musí být <= 2 a vyjádřeno
ve tvaru 1 x 10
k
, 2 x 10k
nebo 5 x 10k
, kde k je záporné celé číslo nebo nula.3. Váhy kategorie Y
Do kategorie Y patří všechny ostatní dávkovací váhy
s automatickou činností.
4. Největší dovolená chyba (MPE)
4.1 Střední chyba pro váhy kategorie X/největší dovolená chyba (MPE) pro
váhy kategorie Y
Tabulka 1 I------------------------------------------------------------------I---------------I----------I I Netto zatížení (m) vyjádřené pomocí ověřovacích dílků (e) I Největší I MPE I I I dovolená I I I I střední chyba I I I--------I--------I--------I-------I--------I-------I-------I------I---------------I----------I I XI I Y(I) I XII I Y(II) I XIII I Y(a) I XIIII I Y(b) I X I Y I I--------I--------I--------I-------I--------I-------I-------I------I---------------I----------I I 0 < m <= 50 000 I 0 < m <= 5 000 I 0 < m <= 500 I 0 < m <= 50 I +- 0,5 e I +- 1 e I I-----------------I----------------I----------------I--------------I---------------I----------I I 50 000 < m I 5 000 < m I 500 < m I 50 < m I +- 1,0 e I +- 1,5 e I I <= 200 000 I <= 20 000 I <= 2 000 I <= 200 I I I I-----------------I----------------I----------------I--------------I---------------I----------I I 200 000 < m I 20 000 < m I 2 000 < m I 200 < m I +- 1,5 e I +- 2 e I I I <= 100 000 I <= 10 000 I <= 1 000 I I I I-----------------I----------------I----------------I--------------I---------------I----------I
4.2 Směrodatná odchylka
Největší dovolená hodnota směrodatné odchylky
pro váhy třídy X (x) je výsledkem vynásobení koeficientu (x) hodnotou uvedenou v
tabulce 2 dále
Tabulka 2 I--------------------------I-------------------------------------------------I I Netto zatížení (m) I Největší dovolená směrodatná odchylka pro třídu I I I X(1) I I--------------------------I-------------------------------------------------I I m <= 50 g I 0,48 % I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 50 g < m <= 100 g I 0,24 g I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 100 g < m <= 200 g I 0,24 % I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 200 g < m <= 300 g I 0,48 g I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 300 g < m <= 500 g I 0,16 % I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 500 g < m <= 1 000 g I 0,8 g I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 1 000 g < m <= 10 000 g I 0,08 % I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 10 000 g < m <= 15 000 g I 8 g I I--------------------------I-------------------------------------------------I I 15 000 g < m I 0,053 % I I--------------------------I-------------------------------------------------I
Pro třídy XI a XII musí být (x) menší než 1.
Pro třídu XIII nesmí být (x) větší než 1.
Pro třídu XIIII musí být (x) větší než 1.
4.3 Ověřovací dílek - jednorozsahové váhy
Tabulka 3 I-----------------I--------------------------------I-------------------------I I Třídy přesnosti I Ověřovací dílek I Počet ověřovacích dílků I I I I n = Max/e I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I I I I I Minimum I Maximum I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I I XI I Y(I) I 0,001 g <= e I 50 000 I - I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I I XII I Y(III) I 0,001 g <= e <= 0,05 g I 100 I 100 000 I I I I--------------------------------I------------I------------I I I I 0,1 g <= e I 5 000 I 100 000 I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I I XIII I Y(a) I 0,1 g <= e <= 2 g I 100 I 10 000 I I I I--------------------------------I------------I------------I I I I 5 g <= e I 500 I 10 000 I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I I XIIII I Y(b) I 5 g <= e I 100 I 1 000 I I--------I--------I--------------------------------I------------I------------I
4.4 Ověřovací dílek - vícerozsahové váhy
Tabulka 4 I-----------------I-------------------------I-----------------------------------------I I Třídy přesnosti I Ověřovací dílek I Počet ověřovacích dílků I I I I n = Max/e I I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I I I I I Nejmenší hodnota (1) I Největší hodnota I I I I I n = Maxi/e(i+1)I n = Maxi/eiI I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I I XI I Y(I) I 0,001 g <= ei I 50 000 I - I I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I I XII I Y(II) I 0,001 g <= ei <= 0,05 g I 5 000 I 100 000 I I I I-------------------------I----------------------I------------------I I I I 0,1 g <= ei I 5 000 I 100 000 I I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I I XIII I Y(a) I 0,1 g <= ei I 500 I 10 000 I I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I I XIIII I Y(b) I 5 g <= ei I 50 I 1 000 I I--------I--------I-------------------------I----------------------I------------------I (1) Pro i = r se příslušný sloupec tabulky 3 použije se nahrazeným er.
Platí, že:
i = 1,2, ... r
i = dílčí vážící rozsah
r = celkový počet dílčích rozsahů
5. Vážicí rozsah
Při stanovení vážícího rozsahu pro váhy třídy Y musí
vzít výrobce v úvahu, že minimální váživost nesmí být menší než:
a) třída Y(I): 100 e
b) třída Y(II): 20 e pro 0,001 g <= e <= 0,05 g, a 50 e pro 0,1 g <= e
c) třída Y(a): 20 e
d) třída Y(b): 10 e
e) Třídicí váhy, zejména poštovní váhy a váhy pro vážení odpadu: 5 e
6. Dynamické nastavení
6.1 Zařízení pro dynamické nastavení musí pracovat v rozsahu zatížení stanoveném
výrobcem.
6.2 Po namontování nesmí být zařízení pro dynamické nastavení, které kompenzuje
dynamické vlivy zatížení za pohybu, v činnosti mimo rozsah zatížení a musí být možné
ho zajistit.
7. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických
rušení
7.1 MPE způsobené ovlivňujícími veličinami
7.1.1 U vah kategorie X
a) pro automatickou činnost platí hodnoty podle tabulek 1 a 2,
b) pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1.
7.1.2 U vah kategorie Y
a) pro každé zatížení v automatickém režimu platí hodnoty podle tabulky 1,
b) pro statické vážení v neautomatickém režimu platí hodnoty uvedené v tabulce 1
pro kategorii X.
7.2 Hodnota kritické změny v důsledku rušení je jeden ověřovací dílek.
7.3 Rozsah teploty
a) Pro třídu XI a Y(I) je minimální rozsah 5 °C,
b) Pro třídu XII a Y(II) je minimální rozsah 15 °C.
KAPITOLA III
Gravimetrické plnicí váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
1.1 Výrobce musí stanovit referenční třídu přesnosti Ref(x) a pracovní
třídu (třídy) přesnosti X(x).
1.2 Určitému typu váhy je přiřazena referenční třída přesnosti, Ref(x),
která odpovídá nejlepší možné přesnosti pro váhy daného typu. Po instalaci jsou příslušné
váhy přiděleny do jedné nebo více pracovních tříd přesnosti, X(x), přičemž se vezmou
v úvahu konkrétní produkty, které se na nich budou vážit. Faktor (x) pro označení
třídy musí být <= 2 a musí být ve tvaru 1 x 10
k
, 2 x 10k
nebo 5 x 10k
, kde k je
záporné celé číslo nebo nula.1.3 Referenční třída přesnosti Ref(x) se používá pro statická zatížení.
1.4 Pro pracovní třídu přesnosti X(x) představuje X režim, který vztahuje
přesnost k hmotnosti zátěže, a (x) je násobitel pro meze chyby, jak jsou stanoveny
pro třídu X(1) v bodě 2.2.
2. Největší dovolená chyba (MPE)
2.1 Chyba statického vážení
2.1.1 Pro statická zatížení za stanovených pracovních podmínek je největší
dovolená chyba pro referenční třídu přesnosti Ref(x) 0,312 největší dovolené odchylky
každé náplně od průměru uvedeného v tabulce 5, vynásobeného faktorem označujícím
třídu (x).
2.1.2 U vah, u kterých může být náplň tvořena více než jedním zatížením
(zejména kumulativní nebo selektivní kombinované váhy), musí být MPE pro statická
zatížení rovna přesnosti požadované pro náplň podle bodu 2.2 (to znamená nikoli součtu
největších dovolených odchylek pro jednotlivá zatížení).
2.2 Odchylka od průměrné náplně
Tabulka 5 I-------------------------I--------------------------------------------------I I Hodnota hmotnosti m (g) I Největší dovolená odchylka každé náplně od I I náplní I průměru pro třídu X(1) I I-------------------------I--------------------------------------------------I I m <= 50 I 7,2 % I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 50 < m <= 100 I 3,6 g I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 100 < m <= 200 I 3,6 % I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 200 < m <= 300 I 7,2 g I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 300 < m <= 500 I 2,4 % I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 500 < m <= 1 000 I 12 g I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 1 000 < m <= 10 000 I 1,2 % I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 10 000 < m <= 15 000 I 120 g I I-------------------------I--------------------------------------------------I I 15 000 < m I 0,8 % I I-------------------------I--------------------------------------------------I
Poznámka:
Vypočtenou odchylku každé náplně od průměru je možné nastavit tak, aby se zahrnul
vliv velikosti částic materiálu.
2.3 Chyba vzhledem k předem nastavené hodnotě (chyba nastavení)
U vah,
u nichž je možné předem nastavit hmotnost náplně, nesmí být maximální rozdíl mezi
přednastavenou hodnotou a průměrnou hmotností náplní větší než 0,312 krát největší
dovolená odchylka každé náplně od průměru, jak je uvedeno v tabulce 5.
3. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetických
rušení
3.1 MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle bodu 2.1.
3.2 Hodnota kritické změny způsobená rušením je změna indikace statického
zatížení rovnající se MPE uvedené v bodě 2.1 a vypočtené pro jmenovitou minimální
náplň nebo změna, která by měla na náplň u vah, u nichž se náplň skládá z několika
zátěží, rovnocenný vliv. Vypočtená hodnota kritické změny se zaokrouhluje na nejbližší
vyšší dílek stupnice (d).
3.3 Výrobce musí stanovit hodnotu minimální jmenovité náplně.
KAPITOLA IV
Diskontinuální součtové váhy
1. Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2; 0,5;
1; 2.
2. Největší dovolené chyby (MPE)
Tabulka 6 I--------------------------------I-------------------------------------------I I Třída přesnosti I MPE sečtené zátěže I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 0,2 I +- 0,10 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 0,5 I +- 0,25 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 1 I +- 0,50 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 2 I +- 1,00 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I
3. Dílek sčítací stupnice
Dílek sčítací stupnice (dt) musí být v rozsahu
0,01 % Max <= d
t
<= 0,2 % Max4. Minimální sčítané zatížení (SUMA
min
)Minimální sčítané zatížení (SUMA
min
)
nesmí být menší než zatížení, při němž je největší dovolená chyba rovna dílku sčítací
stupnice (dt
), a nesmí být menší než minimální zatížení stanovené výrobcem.5. Nastavení nuly
Váhy, které po každém vyprázdnění neprovádějí tárování,
musí mít zařízení pro nastavení nuly. Automatická činnost musí být zakázána, pokud
se indikace nuly liší o
a) 1 d
t
u vah s automatickým zařízením pro nastavení nuly,b) 0,5 d
t
u vah s poloautomatickým nebo neautomatickým zařízením pro nastavení nuly.6. Rozhraní operátora
Během automatické činnosti nesmí být možné, aby
operátor prováděl funkce seřizování a nulování.
7. Výtisk
U vah vybavených tiskacím zařízením nesmí být možné součet vynulovat,
dokud tento součet není vytisknutý. K výtisku celkového součtu musí dojít také tehdy,
když je automatický provoz přerušen.
8. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického
rušení
8.1 MPE způsobené ovlivňujícími veličinami musí být podle tabulky 7.
Tabulka 7 I---------------------------------------------------------------I------------I I Zatížení (m) vyjádřené pomocí dílků sčítací stupnice (dt) I MPE I I---------------------------------------------------------------I------------I I 0 < m <= 500 I +- 0,5 dtI I---------------------------------------------------------------I------------I I 500 < m <= 2 000 I +- 1,0 dtI I---------------------------------------------------------------I------------I I 2 000 < m <= 10 000 I +- 1,5 dtI I---------------------------------------------------------------I------------I
8.2. Hodnota kritické změny způsobená rušením je jeden dílek sčítací stupnice
pro libovolnou indikaci hmotnosti a pro jakýkoli uložený součet.
KAPITOLA V
Kontinuální součtové váhy
1. Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto tří tříd přesnosti: 0,5, 1,
2.
2. Vážicí rozsah
2.1 Výrobce musí stanovit vážicí rozsah, poměr mezi minimálním zatížením
netto na vážicí jednotce a maximální váživostí a minimální sčítané zatížení.
2.2 Minimální sčítané zatížení SUMA
min
nesmí být menší než a) 800 d pro třídu 0,5,
b) 400 d pro třídu 1,
c) 200 d pro třídu 2,
kde d je dílek sčítací stupnice zařízení pro celkový součet.
3. Největší dovolená chyba (MPE)
Tabulka 8 I--------------------------------I-------------------------------------------I I Třída přesnosti I MPE pro sečtené zatížení I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 0,5 I +- 0,25 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 1 I +- 0,5 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 2 I +- 1,0 % I I--------------------------------I-------------------------------------------I
4. Rychlost pásu
Rychlost pásu musí být stanovena výrobcem. U pásových
vah s jednou rychlostí a u pásových vah s proměnnou rychlostí, které mají ruční ovládání
rychlosti, se rychlost nesmí od jmenovité hodnoty lišit o více než o 5 %. Produkt
nesmí mít jinou rychlost, než je rychlost pásu.
5. Zařízení pro celkový součet
Zařízení pro celkový součet nesmí být možné
vynulovat.
6. Fungování při působení ovlivňujících veličin a elektromagnetického
rušení
6.1 MPE způsobená ovlivňující veličinou pro zatížení ne menší než SUMA
min
musí být rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty uvedené v tabulce 8 zaokrouhlenému
na nejbližší dílek sčítací stupnice (d).6.2 Hodnota kritické změny způsobené rušením musí být pro zatížení rovné
SUMA
min
a pro stanovenou třídu pásové váhy rovna 0,7 násobku odpovídající hodnoty
uvedené v tabulce 8, zaokrouhlenému na nejbližší vyšší dílek sčítací stupnice (d).KAPITOLA VI
Kolejové váhy s automatickou činností
1. Třídy přesnosti
Váhy se dělí do těchto čtyř tříd přesnosti: 0,2, 0,5,
1, 2.
2. Největší dovolená chyba (MPE)
2.1 MPE pro vážení za pohybu jednotlivého železničního kolejového vozidla
nebo celého vlaku jsou uvedeny v tabulce 9.
Tabulka 9 I-------------------------------------------I--------------------------------I I Třída přesnosti I MPE I I-------------------------------------------I--------------------------------I I 0,2 I +- 0,1 % I I-------------------------------------------I--------------------------------I I 0,5 I +- 0,25 % I I-------------------------------------------I--------------------------------I I 1 I +- 0,5 % I I-------------------------------------------I--------------------------------I I 2 I +- 1,0 % I I-------------------------------------------I--------------------------------I
2.2 MPE pro hmotnost spojených nebo rozpojených železničních kolejových
vozidel vážených za pohybu musí být rovny větší z následujících hodnot:
a) hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice,
b) hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice pro
hmotnost rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle
údaje uvedeného na popisném označení),
c) jeden dílek stupnice (d).
2.3 MPE pro hmotnost vlaku váženého za pohybu musí být rovny větší z
následujících hodnot:
a) hodnota vypočtená podle tabulky 9 zaokrouhlená na nejbližší dílek stupnice,
b) hodnota vypočtená podle tabulky 9 pro hmotnost jednoho železničního kolejového
vozidla rovnající se 35 % maximální hmotnosti železničního kolejového vozidla (podle
údaje uvedeného na popisném označení), vynásobená počtem referenčních železničních
kolejových vozidel ve vlaku (ne větším než 10) a zaokrouhlená na nejbližší dílek
stupnice,
c) jeden dílek stupnice (d) pro každé železniční kolejové vozidlo zařazené do vlaku,
nejvýše však 10 d.
2.4 Při vážení spojených železničních kolejových vozidel mohou chyby maximálně
10 % výsledků vážení získaných z jednoho nebo více průjezdů vlaku překročit MPE uvedenou
v bodě 2.2, ale nesmí překročit dvojnásobek této MPE.
3. Dílek stupnice (d)
Vztah mezi třídou přesnosti a dílkem stupnice musí
být podle tabulky 10.
Tabulka 10 I--------------------------------I-------------------------------------------I I Třída přesnosti I Dílek stupnice (d) I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 0,2 I d <= 50 kg I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 0,5 I d <= 100 kg I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 1 I d <= 200 kg I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 2 I d <= 500 kg I I--------------------------------I-------------------------------------------I
4. Vážicí rozsah
4.1 Nejmenší váživost nesmí být menší než 1 t a větší než hodnota výsledku
získaného vydělením minimální hmotnosti železničního kolejového vozidla počtem dílčích
vážení.
4.2 Minimální hmotnost železničního kolejového vozidla nesmí být menší
než 50 d.
5. Fungování při působení ovlivňující veličiny a elektromagnetického rušení
5.1 MPE způsobená ovlivňující veličinou musí být podle tabulky 11.
Tabulka 11 I---------------------------------------------------------------I------------I I Zatížení (m) vyjádřené pomocí ověřovacích dílků (d) I MPE I I---------------------------------------------------------------I------------I I 0 < m <= 500 I +- 0,5 d I I---------------------------------------------------------------I------------I I 500 < m <= 2 000 I +- 1,0 d I I---------------------------------------------------------------I------------I I 2 000 < m <= 10 000 I +- 1,5 d I I---------------------------------------------------------------I------------I
5.2 Hodnota kritické změny způsobená rušením je rovna jednomu dílku stupnice.
Příl.9
TAXAMETRY (MI-007)
Na taxametry se vztahují základní požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto
nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Taxametr
Zařízení, které pracuje společně s generátorem signálu a tvoří
s ním měřidlo (generátor signálu ujeté vzdálenosti je mimo oblast působnosti tohoto
nařízení).
Toto zařízení měří dobu trvání jízdy a na základě signálu přijatého z generátoru
signálu vzdálenosti vypočítává vzdálenost. Vedle toho na základě vypočtené vzdálenosti
nebo doby trvání jízdy nebo obou těchto hodnot vypočítává a ukazuje jízdné k zaplacení.
Jízdné
Celková finanční částka účtovaná za jízdu, založená na pevném počátečním
poplatku z pronájmu, na vzdálenosti, na době trvání jízdy nebo na kombinaci těchto
hodnot. Jízdné nezahrnuje příplatky účtované za mimořádné služby.
Přepínací rychlost
Hodnota rychlosti zjištěná jako podíl hodnoty sazby za
čas a hodnoty sazby za vzdálenost.
Systém běžného výpočtu S (použití jedné sazby)
Výpočet jízdného založený
na využití sazby za čas pro rychlosti nižší než přepínací rychlost a na využití sazby
za vzdálenost pro rychlosti vyšší než přepínací rychlost.
Systém běžného výpočtu D (použití dvou sazeb)
Výpočet jízdného založený
na současném využití sazby za čas a sazby za vzdálenost v průběhu celé jízdy.
Pracovní poloha
Rozdílné režimy, v nichž taxametr vykonává různé funkce.
Pracovní polohy jsou rozlišeny následovně:
a) "Volný": Pracovní poloha, v níž není výpočet jízdného v provozu.
b) "Obsazeno": Pracovní poloha, v níž probíhá výpočet jízdného na základě možného
počátečního poplatku a sazby za ujetou vzdálenost nebo dobu trvání jízdy nebo obě
tyto hodnoty.
c) "Jízdné": Pracovní poloha, v níž je ukazováno jízdné účtované za jízdu a alespoň
výpočet jízdného založený na čase není aktivní.
POŽADAVKY NA NÁVRH
1. Taxametr musí být navržen tak, aby počítal vzdálenost a měřil dobu trvání
jízdy.
2. Taxametr musí být navržen tak, aby při pracovní poloze "Obsazeno" počítal
a ukazoval jízdné po určitých přírůstcích. Taxametr musí být rovněž navržen tak,
aby v pracovní poloze "Jízdné" ukazoval konečnou částku za jízdu.
3. Taxametr musí být schopen využívat běžně režimy výpočtu S a D. Mezi těmito
režimy výpočtu musí existovat možnost volby prostřednictvím zabezpečeného nastavení.
4. Taxametr musí být schopen prostřednictvím vhodně zabezpečeného (zabezpečených)
rozhraní poskytovat tyto údaje:
a) údaj o pracovní poloze: "Volný", "Obsazeno" nebo "Jízdné",
b) součtové údaje podle bodu 15.1,
c) všeobecné informace: konstantu generátoru signálu vzdálenosti, datum zabezpečení,
identifikaci vozidla, reálný čas, identifikaci sazby,
d) informace o jízdném za cestu: celkovou účtovanou cenu, jízdné, výpočet jízdného,
příplatek, datum, počáteční čas jízdy, konečný čas jízdy, ujetou vzdálenost,
e) informace o sazbě (sazbách): parametry sazby (sazeb).
Vnitrostátní právní předpisy mohou vyžadovat, aby byla k rozhraní (rozhraním) taxametru
připojena určitá zařízení. Jestliže je takové zařízení vyžadováno, pak musí být prostřednictvím
zabezpečeného nastavení možné vyřadit automaticky taxametr z provozu z důvodů nepřipojení
nebo nesprávného fungování tohoto požadovaného zařízení.
5. V příslušných případech musí být možné taxametr nastavit na konstantu
generátoru signálu vzdálenosti, k němuž má být připojen, a toto nastavení zabezpečit.
STANOVENÉ PRACOVNÍ PODMÍNKY
6.1 Platí třída mechanického prostředí M3.
6.2 Výrobce musí pro měřidlo určit stanovené pracovní podmínky, zejména
a) minimální rozsah teploty 80 °C pro klimatické prostředí,
b) mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí, pro které bylo měřidlo zkonstruováno.
NEJVĚTŠÍ DOVOLENÉ CHYBY (MPE)
7. MPE, do kterých se nezahrnují chyby způsobené použitím taxametru ve
vozidle, jsou:
a) Pro uplynulou dobu: +- 0,1 %
minimální hodnota MPE: 0,2 s;
b) Pro ujetou vzdálenost: +- 0,2 %
minimální hodnota MPE: 4 m;
c) Pro výpočet jízdného: +- 0,1 %
minimální hodnota včetně zaokrouhlení: odpovídá
poslední platné číslici indikace jízdného.
PŘÍPUSTNÝ VLIV RUŠENÍ
8. Elektromagnetická odolnost
8.1 Platí třída elektromagnetického prostředí E3.
8.2 MPE stanovené v bodě 7 musí platit i v případě výskytu elektromagnetického
rušení.
SELHÁNÍ NAPÁJECÍHO ZDROJE
9. V případě poklesu napájecího napětí na hodnotu menší, než je dolní pracovní
mez stanovená výrobcem, musí taxametr
a) pokračovat ve správné funkci nebo obnovit svou správnou funkci bez ztráty dat
dostupných před poklesem napětí, pokud je tento pokles pouze dočasný, to znamená
v důsledku opětovného spuštění motoru,
b) zrušit prováděné měření a vrátit se do polohy "Volný", trvá-li pokles napětí delší
dobu.
DALŠÍ POŽADAVKY
10. Výrobce taxametru musí stanovit podmínky slučitelnosti taxametru s generátorem
signálu vzdálenosti.
11. Pokud se účtuje příplatek za mimořádné služby zadávaný ručně řidičem
vozidla, nesmí být tento příplatek zahrnut do ukazovaného jízdného. V tomto případě
však může taxametr dočasně ukázat hodnotu jízdného včetně příplatku.
12. Jestliže se jízdné vypočítává podle režimu výpočtu D, může mít taxametr
doplňkový indikační režim, při kterém ukazuje v reálném čase pouze celkovou vzdálenost
a dobu trvání jízdy.
13. Všechny hodnoty ukazované zákazníkovi musí být vhodným způsobem identifikovatelné.
Tyto hodnoty i jejich identifikace musí být ve dne i v noci snadno čitelné.
14.1 Jestliže jízdné k zaplacení nebo opatření přijatá proti podvodnému zneužití
mohou být ovlivněna volbou funkce z naprogramovaného nastavení nebo volným nastavením
dat, musí existovat možnost zabezpečit nastavení měřidla a vložená data.
14.2 Možnosti zabezpečení, které jsou v taxametru k dispozici, musí umožňovat
oddělené zabezpečení nastavení.
14.3 Ustanovení bodu 8.3 přílohy č. 1 k tomuto nařízení se vztahují také
na sazby.
15.1 Taxametr musí být vybaven nevynulovatelnými součtovými funkcemi pro
všechny následující hodnoty:
a) celková vzdálenost ujetá vozidlem,
b) celková vzdálenost ujetá během pronájmu,
c) celkový počet pronájmů,
d) celková finanční částka účtovaná jako příplatky,
e) celková finanční částka účtovaná jako jízdné.
V součtových hodnotách musí být v případě výpadku napájecího zdroje obsaženy uložené
hodnoty v souladu s bodem 9.
15.2 Pokud je taxametr odpojen od napájecího zdroje, musí existovat možnost,
aby byly součtové hodnoty uloženy po dobu jednoho roku a mohly být přeneseny z taxametru
na jiné médium.
15.3 Je třeba učinit vhodná opatření, aby se zabránilo použití indikačního
zařízení se součtovými hodnotami k oklamání zákazníka.
16. Automatická změna sazeb je povolena na základě
a) vzdálenosti jízdy,
b) doby trvání jízdy,
c) denní doby,
d) data,
e) dne v týdnu.
17. Jestliže jsou vlastnosti vozidla podstatné pro správnou funkci taxametru,
musí taxametr obsahovat prostředky pro zabezpečení připojení taxametru k vozidlu,
ve kterém je instalován.
18. Pro účely zkoušení po instalaci musí taxametr umožňovat samostatná zkoušení
přesnosti měření času a vzdálenosti a přesnosti výpočtu.
19. Taxametr a pokyny k jeho instalaci stanovené výrobcem musí být takové,
aby v případě instalace taxametru podle pokynů výrobce bylo dostatečně znemožněno
provádění neoprávněných změn měřicího signálu ujeté vzdálenost.
20. Obecný základní požadavek týkající se ochrany proti podvodnému zneužití
musí být splněn takovým způsobem, aby byly chráněny zájmy zákazníka, řidiče vozidla,
zaměstnavatele řidiče vozidla a orgánů finanční správy.
21. Taxametr musí být zkonstruován tak, aby byl v mezích MPE bez justování
po dobu jednoho roku běžného používání.
22. Taxametr musí být vybaven hodinami s reálným časem, pomocí nichž se
uchovává denní čas a datum, přičemž jednu z těchto hodnot nebo obě lze používat pro
automatickou změnu sazeb. Požadavky na hodiny se skutečným časem jsou:
a) Měření času musí mít přesnost 0,02 %.
b) Možnost korekce hodin nesmí být větší než 2 minuty za týden. Korekce letního a
zimního času se musí provádět automaticky.
c) V průběhu jízdy nesmí být možné provést automatickou ani ruční korekci.
23. Hodnoty ujeté vzdálenosti a uplynulé doby ukazované nebo vytištěné
v souladu s tímto nařízení musí používat následující jednotky:
a) Ujetá dráha: kilometry,
b) Uplynulá doba: sekundy, minuty nebo hodiny podle potřeby; je však třeba vzít v
úvahu nezbytné rozlišení a nutnost vyhnout se nedorozumění.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.10
ZTĚLESNĚNÉ MÍRY (MI-008)
KAPITOLA I
Hmotné délkové měrky
Na hmotné délkové měrky dále definované se vztahují základní požadavky stanovené
v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody
stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie
prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku
měřidel.
DEFINICE
Hmotná délková měrka
Zařízení obsahující značky stupnice, jejichž vzdálenost
je uvedena v zákonných jednotkách délky.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Referenční podmínky
1.1 Pásmové měrky o délce pět metrů nebo delší musí vyhovovat požadavku
na největší dovolené chyby (MPE), jestliže je aplikována tažná síla o velikosti 50
N nebo jiné hodnoty síly stanovené výrobcem a odpovídajícím způsobem vyznačené na
pásmové měrce; v případě neohebných nebo poloohebných měrek není třeba žádná tažná
síla.
1.2 Pokud není výrobcem stanoveno jinak a není to odpovídajícím způsobem
na měrce vyznačeno, je referenční teplota 20 °C.
Největší dovolené chyby (MPE)
2. MPE, kladná nebo záporná, vyjádřená v mm, mezi dvěma nesousedícími
značkami stupnice je (a + bL), kde:
a) L je hodnota délky zaokrouhlená na nejbližší celý metr, a
b) a, b jsou uvedeny v tabulce 1 dále.
Jestliže je konec stupnice omezen plochou, zvětší se MPE pro libovolnou vzdálenost
počínající tímto bodem o hodnotu c uvedenou v tabulce 1.
Tabulka 1 I-------------------------------------------------------I------I------I------I I Třída přesnosti I a I b I c I I I (mm) I (mm) I (mm) I I-------------------------------------------------------I------I------I------I I I I 0,1 I 0,1 I 0,1 I I-------------------------------------------------------I------I------I------I I II I 0,3 I 0,2 I 0,2 I I-------------------------------------------------------I------I------I------I I III I 0,6 I 0,4 I 0,3 I I-------------------------------------------------------I------I------I------I I D - zvláštní třída pro ponorné pásmové měrky (1) I 1,5 I nula I nula I I Až do 30 m (včetně) (2) I I I I I-------------------------------------------------------I------I------I------I I S - zvláštní třída pro vytyčovací pásmové měrky pro I 1,5 I nula I nula I I nádrže I I I I I Pro každých 30 m délky, je-li pásmová měrka opřena o I I I I I rovnou plochu I I I I I-------------------------------------------------------I------I------I------I (1) Vztahuje se na kombinace pásmová měrka/napínací závaží. (2) Pokud je jmenovitá délka pásmové měrky větší než 30 m, je pro každých 30 m délky pásmové měrky povolen další přírůstek MPE o 0,75 mm.
Ponorné pásmové měrky mohou být také třídy I nebo II, přičemž v tomto případě je
MPE pro každou délku mezi dvěma značkami stupnice, z nichž jedna je na napínacím
závaží a druhá na pásmové měrce, rovna +- 0,6 mm, jestliže je podle vzorce vypočtena
hodnota menší než 0,6 mm.
MPE pro délku mezi dvěma po sobě jdoucími značkami stupnice a největší dovolený rozdíl
mezi dvěma po sobě jdoucími dílky jsou uvedeny v tabulce 2 dále.
Tabulka 2 I-------------------I--------------------------------------------------------I I Délka dílku i I MPE nebo rozdíl v milimetrech podle jednotlivých tříd I I I přesnosti I I I------------------I------------------I------------------I I I I I II I III I I-------------------I------------------I------------------I------------------I I i <= 1 mm I 0,1 I 0,2 I 0,3 I I-------------------I------------------I------------------I------------------I I 1 mm < i <= 1 cm I 0,2 I 0,4 I 0,6 I I-------------------I------------------I------------------I------------------I
Je-li měrka skládací, musí být spoje takové, aby kromě výše uvedených chyb nezpůsobovaly
žádné další chyby, které by byly větší než 0,3 mm pro třídu II a 0,5 mm pro třídu
III.
Materiály
3.1 Materiály použité pro hmotné měrky musí být takové, aby změny délky
způsobené výchylkami teploty do +- 8 °C od referenční teploty nebyly větší než MPE.
Tento požadavek se nevztahuje na měrky třídy S a třídy D, u nichž výrobce předpokládá,
že se v případě potřeby k zjištěným údajům připočtou korekce na tepelnou roztažnost.
3.2 Měrky vyrobené z materiálu, jehož rozměry se mohou při vystavení
vlivu širokého rozsahu relativní vlhkosti podstatně změnit, mohou být zahrnuty pouze
do tříd II nebo III.
Označení
4. Jmenovitá hodnota musí být vyznačena na měrce. Milimetrové stupnice
musí být označeny číslem na každém centimetru a měrky s dílkem stupnice větším než
2 cm musí mít označeny čísly všechny značky stupnice.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
F1 nebo modul D1 nebo modul B + modul D nebo modul H nebo modul G.
KAPITOLA II
Odměrné nádoby
Na odměrné nádoby dále definované se vztahují základní požadavky stanovené
v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody
stanovené v této příloze. V případě, že je stanoven požadavek na předložení kopie
prohlášení o shodě, lze dodat kopii EU prohlášení o shodě pro celou sérii nebo zásilku
měřidel. Požadavek, aby byly na měřidle uvedeny informace o jeho přesnosti, pro odměrné
nádoby neplatí.
DEFINICE
Odměrná nádoba
Odměrná nádoba (zejména výčepní sklo, džbán nebo odlivka)
navržená pro určování stanoveného objemu kapaliny (s výjimkou lékárenských produktů)
prodávané pro okamžitou spotřebu.
Odměrná nádoba s ryskou
Odměrná nádoba označená ryskou udávající jmenovitý
objem.
Koncová odměrná nádoba
Odměrná nádoba, jejíž vnitřní objem se rovná jmenovitému
objemu.
Odměrná nádoba sloužící k přelévání
Odměrná nádoba, z níž se kapalina
před spotřebou přelije.
Objem
Objem představuje vnitřní objem u koncové odměrné nádoby nebo vnitřní
objem k plnicí značce u odměrných nádob s ryskou.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
1. Referenční podmínky
1.1 Teplota: referenční teplota pro měření objemu je 20 °C.
1.2 Poloha pro zjištění správných údajů: volně stojící na rovné ploše.
2. Největší dovolené chyby (MPE)
Tabulka 1 I-------------------------------------I-------------------I------------------I I I S ryskou I Koncové I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I Odměrné nádoby sloužící k přelévání I I I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I < 100 ml I +- 2 ml I - 0 I I I I + 4 ml I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I >= 100 ml I +- 3 % I - 0 I I I I + 6 % I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I Odměrné nádoby I I I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I < 200 ml I +- 5 % I - 0 I I I I + 10 % I I-------------------------------------I-------------------I------------------I I >= 200 ml I +- (5 ml + 2,5 %) I - 0 I I I I + 10 ml + 5 % I I-------------------------------------I-------------------I------------------I
3. Materiály
Odměrné nádoby musí být vyrobeny z materiálu, který je dostatečně
pevný a rozměrově stálý, aby si uchoval objem v mezích MPE.
4. Tvar
4.1 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby změna
objemu rovnající se MPE vyvolala změnu úrovně hladiny alespoň o 2 mm na okraji odměrné
nádoby nebo u plnicí značky.
4.2 Odměrné nádoby sloužící k přelévání musí být provedeny tak, aby nebránily
úplnému vylití měřené kapaliny.
5. Označení
5.1 Deklarovaný jmenovitý objem musí být na odměrné nádobě jasně a nesmazatelně
vyznačen.
5.2 Odměrné nádoby mohou být rovněž označeny až třemi jednoznačně odlišitelnými
objemy, z nichž žádný nesmí být možné zaměnit s ostatními.
5.3 Všechny plnicí značky musí být dostatečně jasné a odolné, aby se zajistilo,
že MPE nebudou při používání překročeny.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
A2 nebo modul F1 nebo modul D1 nebo modul E1 nebo modul B + modul E nebo modul B
+ modul D nebo modul H.
Příl.11
MĚŘIDLA PRO MĚŘENÍ ROZMĚRŮ (MI-009)
Na dále definované druhy měřidel pro měření rozměrů se vztahují základní
požadavky stanovené v příloze č. 1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy
posuzování shody stanovené v této příloze.
DEFINICE
Měřidla pro měření délky
Měřidla pro měření délky slouží pro určení délky
navinutelných materiálů (zejména textilie, pásy, kabely) během navíjení měřeného
předmětu.
Měřidla pro měření plochy
Měřidla pro měření plochy slouží k určení plochy
objektů nepravidelných tvarů, zejména usní.
Měřidla pro vícerozměrová měření
Měřidla pro vícerozměrová měření slouží
k určení obvodového rozměru (délky, výšky, šířky) nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu
obsahujícího měřený předmět.
KAPITOLA I
Požadavky společné pro všechna měřidla pro měření rozměrů
Elektromagnetická odolnost
1. Elektromagnetické rušení může ovlivnit měřidlo pro měření rozměrů
jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě
2, nebo
b) není možné provádět žádné měření, nebo
c) výsledek měření vykazuje okamžitou odchylku, kterou nelze vyložit, zaznamenat
nebo odeslat jako výsledek měření, nebo
d) výsledek měření vykazuje dostatečně výrazné změny, aby je zaznamenali všichni,
kdo mají na výsledku měření zájem.
2. Hodnota kritické změny je rovna jednomu dílku stupnice.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
Pro mechanická nebo elektromechanická měřidla:
modul F1 nebo modul E1
nebo modul D1 nebo modul B + modul F nebo modul B + modul E nebo modul B + modul
D nebo modul H nebo modul H1 nebo modul G.
Pro elektronická měřidla nebo měřidla obsahující programové vybavení:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1 nebo modul G.
KAPITOLA II
Měřidla pro měření délky
Vlastnosti měřeného produktu
1. Textilie jsou charakterizovány koeficientem K. Tento koeficient představuje
roztažnost a sílu na jednotku plochy měřeného předmětu a je definován následujícím
vztahem:
K = epsilon . (GA + 2,2 N/m
2
), kdeepsilon je relativní prodloužení vzorku látky 1 m široké při tažné síle 10 N,
GA je tíha vyvolaná jednotkou plochy vzorku látky v N/m
2
.Pracovní podmínky
2.1 Rozsah
Rozměry a popřípadě koeficient K, v rozsahu stanoveném pro
dané měřidlo výrobcem. Rozsahy koeficientu K jsou uvedeny v tabulce 1
Tabulka 1 I---------I--------------------------------------I---------------------------I I Skupina I Rozsah K I Produkt I I---------I--------------------------------------I---------------------------I I I I 0 < K < 2 x 10-2N/m2I nízká roztažnost I I---------I--------------------------------------I---------------------------I I II I 2 x 10-2N/m2< K < 8 x 10-2N/m2I střední roztažnost I I---------I--------------------------------------I---------------------------I I III I 8 x 10-2N/m2< K < 24 x 10-2N/m2I vysoká roztažnost I I---------I--------------------------------------I---------------------------I I IV I 24 x 10-2N/m2< K I velmi vysoká roztažnost I I---------I--------------------------------------I---------------------------I
2.2 Jestliže měřený předmět není posouván měřidlem, musí být jeho rychlost
v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
2.3 Jestliže výsledek měření závisí na tloušťce, kvalitě povrchu a způsobu
podávání (zejména z velké role nebo hromady), výrobce stanoví příslušná omezení.
Největší dovolené chyby (MPE)
3. Měřidlo
Tabulka 2 I--------------------------------I-------------------------------------------I I Třída přesnosti I Největší dovolená chyba (MPE) I I--------------------------------I-------------------------------------------I I I I 0,125 %, ale ne méně než 0,005 Lm I I--------------------------------I-------------------------------------------I I II I 0,25 %, ale ne méně než 0,01 Lm I I--------------------------------I-------------------------------------------I I III I 0,5 %, ale ne méně než 0,02 Lm I I--------------------------------I-------------------------------------------I
Lm je minimální měřitelná délka, tedy nejmenší délka stanovená výrobcem, k jejímuž
měření je měřidlo určeno.
Konvenčně pravá hodnota délky různých druhů materiálů se měří pomocí vhodných měřidel
(zejména měřických pásem). Materiál, který se má měřit, se rozloží na vhodnou podložku
(zejména vhodný stůl) rovný a nenapnutý.
Další požadavky
4. Měřidla musí zajišťovat, aby byl produkt měřen nenapnutý, v souladu
s předpokládanou roztažností, pro kterou je měřidlo navrženo.
KAPITOLA III
Měřidla pro měření plochy
Pracovní podmínky
1.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
1.2 Stav produktu
Výrobce musí popřípadě stanovit omezení měřidel z hlediska
rychlosti, tloušťky a případně stavu povrchu měřeného předmětu.
Největší dovolené chyby (MPE)
2. Měřidlo
MPE je 1,0 %, ale nesmí být menší než 1 dm
2
.Další požadavky
3. Podávání produktu
V případě, že se měřený produkt posune zpět nebo
zastaví, nesmí se to projevit jako chyba měření, anebo se musí indikační jednotka
vynulovat.
4. Dílek stupnice
Měřidla musí mít dílek stupnice o velikosti 1,0 dm
2
.
Vedle toho pro účely zkoušení musí být k dispozici dílek stupnice o velikosti 0,1
dm2
.KAPITOLA IV
Měřidla pro vícerozměrová měření
Pracovní podmínky
1.1 Rozsah
Rozměry v rozsahu stanoveném pro dané měřidlo výrobcem.
1.2 Nejmenší rozměr
Dolní mez nejmenšího rozměru pro všechny hodnoty dílku
stupnice je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1 I--------------------------------I-------------------------------------------I I Dílek stupnice (d) I Nejmenší rozměr (min) I I I (dolní mez) I I--------------------------------I-------------------------------------------I I d <= 2 cm I 10 d I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 2 cm < d <= 10 cm I 20 d I I--------------------------------I-------------------------------------------I I 10 cm < d I 50 d I I--------------------------------I-------------------------------------------I
1.3 Rychlost produktu
Rychlost musí být v rozsahu stanoveném pro dané
měřidlo výrobcem.
Největší dovolená chyba (MPE)
2. Měřidlo
MPE je +- 1,0 d.
Příl.12
ANALYZÁTORY VÝFUKOVÝCH PLYNŮ (MI-010)
Na analyzátory výfukových plynů dále definované a určené pro kontrolu a profesionální
údržbu používaných motorových vozidel se vztahují požadavky stanovené v příloze č.
1 k tomuto nařízení a zvláštní požadavky a postupy posuzování shody stanovené v této
příloze.
DEFINICE
Analyzátor výfukových plynů
Analyzátor výfukových plynů je měřidlo, které
slouží k určení objemových podílů stanovených složek výfukového plynu motorového
vozidla se zážehovým motorem při určité úrovni vlhkosti analyzovaného vzorku.
Složky plynu jsou oxid uhelnatý (CO), oxid uhličitý (CO
2
), kyslík (O2
) a uhlovodíky
(HC).Obsah uhlovodíků musí být vyjádřen koncentrací n-hexanu (C6H14) měřeného pomocí metod
absorpce v blízké infračervené oblasti.
Objemové podíly složek plynu jsou vyjádřeny v procentech objemu (% obj.) pro CO,
CO
2
a O2
a v miliontinách objemu (ppm obj.) pro HC.Analyzátor výfukových plynů kromě toho vypočítává z objemových podílů složek výfukového
plynu hodnotu veličiny lambda.
Lambda
Lambda je bezrozměrná veličina vyjadřující účinnost spalování motoru
jako poměr vzduch/palivo ve výfukových plynech. Určuje se pomocí referenčního normalizovaného
vzorce.
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY
Třídy měřidel
1. Pro analyzátory výfukových plynů jsou definovány dvě třídy (0 a I).
Odpovídající minimální rozsahy měření pro tyto třídy jsou uvedeny v tabulce 1.
Tabulka 1 I----------------------------------------------------------------------------I I Třídy a měřicí rozsahy I I--------------------------------I-------------------------------------------I I Parametr I Třídy 0 a I I I--------------------------------I-------------------------------------------I I podíl CO I od 0 % obj. do 5 % obj. I I--------------------------------I-------------------------------------------I I podíl CO2I od 0 % obj. do 16 % obj. I I--------------------------------I-------------------------------------------I I podíl HC I od 0 ppm obj. do 2 000 ppm obj. I I--------------------------------I-------------------------------------------I I podíl O2I od 0 % obj. do 21 % obj. I I--------------------------------I-------------------------------------------I I lambda I od 0,8 do 1,2 I I--------------------------------I-------------------------------------------I
Stanovené pracovní podmínky
2. Hodnoty pracovních podmínek musí být stanoveny výrobcem takto
2.1 Pro ovlivňující veličiny klimatického a mechanického prostředí
a) minimální rozsah teploty 35 °C pro klimatické prostředí,
b) platí třída mechanického prostředí M1.
2.2 Pro ovlivňující veličiny elektrického zdroje:
a) rozsah napětí a kmitočtu pro střídavý zdroj napětí,
b) mezní hodnoty stejnosměrného napájecího napětí.
2.3 Pro tlak okolního prostředí:
minimální a maximální hodnoty tlaku okolního
prostředí pro obě třídy jsou
pmin <= 860 hPa, pmax >= 1 060 hPa.
Největší dovolené chyby (MPE)
3. MPE jsou definovány takto:
3.1 Pro každý z měřených podílů odpovídá největší dovolená chyba přípustná
za stanovených pracovních podmínek podle bodu 1.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení
větší ze dvou hodnot uvedených v tabulce 2. Absolutní hodnoty jsou vyjádřeny v %
obj. nebo ppm obj., hodnoty v procentech představují procenta z konvenčně pravé hodnoty.
Tabulka 2 I----------------------------------------------------------------------------I I Největší dovolené chyby (MPE) I I----------------------I--------------------------I--------------------------I I Parametr I Třída 0 I Třída I I I----------------------I--------------------------I--------------------------I I podíl CO I +- 0,03 % obj. I +- 0,06 % obj. I I I +- 5 % I +- 5 % I I----------------------I--------------------------I--------------------------I I podíl CO2I +- 0,5 % obj. I +- 0,5 % obj. I I I +- 5 % I +- 5 % I I----------------------I--------------------------I--------------------------I I podíl HC I +- 10 ppm obj. I +- 12 ppm obj. I I I +- 5 % I +- 5 % I I----------------------I--------------------------I--------------------------I I podíl O2I +- 0,1 % obj. I +- 0,1 % obj. I I I +- 5 % I +- 5 % I I----------------------I--------------------------I--------------------------I
3.2 MPE pro výpočet hodnoty veličiny lambda je 0,3 %. Konvenční pravá
hodnota se vypočítá podle vztahu definovaného v bodě 5.3.7.3 předpisu č. 83 Evropské
hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN).
Z tohoto důvodu se pro výpočet
používají hodnoty indikované měřidlem.
Přípustný vliv rušení
4. Pro každý z objemových podílů měřených měřidlem je hodnota kritické
změny rovna MPE pro příslušný parametr.
5. Elektromagnetické rušení může mít vliv jen do té míry, že
a) změna výsledku měření není větší než hodnota kritické změny definovaná v bodě
4,
b) nebo výsledek měření je indikován takovým způsobem, že jej není možné považovat
za platný výsledek.
Další požadavky
6. Rozlišení musí být rovno hodnotám uvedeným v tabulce 3 nebo může být
o jeden řád vyšší než tyto hodnoty.
Tabulka 3 I----------------------------------------------------------------------------I I Rozlišení I I---------------------------I--------------I-------------I-----I-------------I I I CO I CO2I O2I HC I I---------------------------I--------------I-------------I-----I-------------I I Třída 0 a třída I I 0,01 % obj. I 0,1 % obj. I (1) I 1 ppm obj. I I---------------------------I--------------I-------------I-----I-------------I (1) 0,01 % obj. pro hodnoty měřené veličiny nižší nebo rovné 4 % obj., jinak 0,1 % obj.
Hodnota veličiny lambda musí být indikována s rozlišením 0,001.
7. Směrodatná odchylka 20 měření nesmí být větší než jedna třetina absolutní
hodnoty MPE pro každý objemový podíl příslušného plynu.
8. Při měření CO, CO
2
a HC musí měřidlo včetně přívodu plynu indikovat
95 % konečné hodnoty stanovené pomocí kalibračních plynů do 15 sekund po přechodu
od plynu s nulovým obsahem, zejména čerstvého vzduchu. Při měření O2 musí měřidlo
za podobných podmínek indikovat hodnotu, která se liší od nuly o hodnotu menší než
0,1 % obj., do 60 sekund po změně z čerstvého vzduchu na plyn bez obsahu kyslíku.9. Složky výfukového plynu, které nejsou předmětem měření, nesmí ovlivnit
výsledky měření o více než polovinu absolutní hodnoty MPE, jestliže jsou tyto složky
přítomny v následujících maximálních objemových podílech:
6 % obj. CO,
16 % obj. CO
2
,10 % obj. O
2
,5 % obj. H
2
,0,3 % obj. NO,
2 000 ppm obj. HC (jako n-hexan),
vodní pára až do nasycení.
10. Analyzátor výfukových plynů musí mít justovací zařízení, které umožňuje
provádět nastavení nuly, kalibraci plynem a vnitřní justování. Nastavení nuly a vnitřní
justování musí být automatické.
11. V případě automatických nebo poloautomatických justovacích zařízení
nesmí být měřidlo schopno provádět měření, dokud nejsou justování provedena.
12. Analyzátor výfukových plynů musí být schopen zjistit zbytky uhlovodíku
v systému pro manipulaci s plynem. Jestliže zbytky uhlovodíku přítomné před provedením
jakéhokoli měření přesahují 20 ppm obj., nesmí být možné provést žádné měření.
13. Analyzátor výfukových plynů musí mít zařízení pro automatické zjišťování
jakékoli nesprávné funkce kyslíkové sondy v důsledku opotřebování nebo přerušení
přívodního potrubí.
14. Jestliže je analyzátor výfukových plynů schopný pracovat s různými
palivy (zejména benzín nebo zkapalněný plyn), musí existovat možnost výběru vhodných
parametrů pro výpočet hodnoty veličiny lambda, aby nedocházelo k nejednoznačnostem
ve vztahu k příslušnému vzorci.
POSUZOVÁNÍ SHODY
Postupy posuzování shody uvedené v § 10, které výrobce může zvolit, jsou:
modul
B + modul F nebo modul B + modul D nebo modul H1.
Příl.13
EU PROHLÁŠENI O SHODĚ (Č. XXXX)3)
1. Model měřidla/měřidlo (číslo výrobku, série či typu nebo sériové číslo): 2. Jméno/název a adresa výrobce a případně jeho zplnomocněného zástupce: 3. Toto prohlášení o shodě se vydává na výhradní odpovědnost výrobce. 4. Předmět prohlášení (identifikace měřidla umožňující je zpětně vysledovat); je-li to nezbytné pro identifikaci měřidla, může obsahovat vyobrazení): 5. Výše popsaný předmět prohlášení je ve shodě s příslušnými harmonizačními právními předpisy Evropské Unie: 6. Odkazy na příslušné harmonizované normy nebo normativní dokumenty, které byly použity, nebo na jiné technické specifikace, ve vztahu k nimž se shoda prohlašuje: 7. Případně oznámený subjekt... (název, číslo) provedl ... (popis zásahu) a vydal certifikát: 8. Další informace: Podepsáno za a jménem: (místo a datum vydání): (jméno, funkce) (podpis):
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci
právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh.
Směrnice
Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/13 ze dne 31. října 2014, kterou se mění příloha
III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU, pokud jde o rozsah průtoku
vodoměrů.
2) Vyhláška č. 328/2000 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného
zboží, jehož množství se vyjadřuje v jednotkách hmotnosti nebo objemu, ve znění pozdějších
předpisů.
3) Výrobce může přidělit prohlášení o shodě číslo.
4) Například zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o
změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.