39/2020 Sb.
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2019
o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním
zprostředkování)
Změna: 190/2020 Sb.
Změna: 527/2020 Sb.
Změna: 249/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některé podmínky poskytování realitního zprostředkování
a některá práva a povinnosti s tím související.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat
uzavření realitní smlouvy,
b) realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní
zprostředkování,
c) smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou
se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní
smlouvy,
d) realitní smlouvou smlouva o nabytí
1. vlastnického práva k nemovité
věci, nebo
2. práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat
nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.
§ 3
(1) Realitní zprostředkování zahrnuje vždy vyhledání toho, kdo má zájem o
uzavření realitní smlouvy se zájemcem.
(2) Realitní zprostředkování zahrnuje zpravidla
a) poskytnutí inzertní služby,
b) posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny,
c) zpracování marketingu nemovité věci,
d) zajištění prohlídky nemovité věci,
e) obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí,
f) zprostředkování poskytnutí právních služeb,
g) zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.
§ 4
(1) Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není
oprávněn nabízet
a) úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,
b) zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankou,
zahraniční bankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky,
notářem, advokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním
exekutorem.
(2) Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může
realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění
plnění z realitní smlouvy, pokud
a) smlouva o úschově je v písemné formě,
b) účet u banky, zahraniční banky vykonávající v České republice činnost
prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen "banka"),
na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
1. zřízen pro každého uschovatele jako
samostatný účet úschovy,
2. veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného
ve veřejném rejstříku,
c) informuje banku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem
uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
d) o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje
1. identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce
fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum
narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství;
jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek
nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel
nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou
osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení,
sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické
osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její
totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal,
a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce,
obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,
2. údaje o výši peněžních prostředků
a oměnové jednotce,
3. datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
4. údaj o době
trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání
peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění
těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,
5. označení účtu nebo účtů, na který
nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační
údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
6. datum vydání peněžních
prostředků uschovateli nebo příjemci.
(3) Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze
jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.
(4) Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění
plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti
obecní živnostenský úřad.
(5) Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na
účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.
§ 5
(1) Realitní zprostředkovatel musí být bezúhonný1). Za bezúhonnou se pro
potřeby tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný
čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s
poskytováním realitního zprostředkování, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(2) Je-li realitní zprostředkovatel právnickou osobou, musejí být bezúhonní
jeho skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále
jen "skutečný majitel") a fyzická osoba, která je členem jeho statutárního orgánu,
zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena
statutárního orgánu.
(3) Fyzická osoba podle odstavce 2 je před ustavením do funkce povinna zakladatelům
právnické osoby nebo orgánu, který je oprávněn ji do funkce ustavit, oznámit, zda
splňuje požadavek bezúhonnosti. Přestane-li požadavek bezúhonnosti splňovat po svém
ustavení do funkce, oznámí to fyzická osoba bez zbytečného odkladu realitnímu zprostředkovateli,
popřípadě i tomu, kdo ji zmocnil k výkonu funkce.
(4) Realitní zprostředkovatel odvolá bez zbytečného odkladu fyzickou osobu,
která nesplňuje požadavek bezúhonnosti, z funkce člena statutárního orgánu nebo z
postavení obdobného postavení člena statutárního orgánu, jakmile se o tom dozví,
nezanikla-li jeho funkce nebo postavení jiným způsobem.
(5) Právnická osoba, která je členem statutárního orgánu realitního zprostředkovatele,
odvolá bez zbytečného odkladu zmocnění fyzické osobě, která ji při výkonu funkce
zastupuje, jakmile se dozví, že přestala splňovat požadavek bezúhonnosti, a pověří
zastupováním jinou fyzickou osobu. Nesplní-li právnická osoba tuto povinnost, realitní
zprostředkovatel ji odvolá z funkce bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti
dozví.
§ 6
(1) Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence
Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie,
doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona. U osob, které nejsou občany
České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje
doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona a výpisem z evidence Rejstříku
trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý
pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky.
(2) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat
si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti
rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch
částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že rozhodnutí
bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat od osoby
uvedené v odstavci 1 větě druhé předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu.
(3) Za účelem zjištění dodržování povinností podle § 5 odst. 2 Ministerstvo
spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu získat způsobem umožňujícím dálkový přístup
z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů
(dále jen "evidence skutečných majitelů") úplný výpis platných údajů a údajů, které
byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona. Realitního
zprostředkovatele, který je zahraniční právnickou osobou, živnostenský úřad vyzve
k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo,
není-li takové evidence, k předložení čestného prohlášení, ve kterém uvede identifikační
údaje všech svých skutečných majitelů. Realitní zprostředkovatel je povinen na výzvu
živnostenského úřadu u osob podle § 5 odst. 2 doložit doklady podle § 46 odst. 1
písm. a) nebo b) živnostenského zákona, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů,
a opis pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu podle odstavce 2.
Pojištění realitního zprostředkovatele
§ 7
(1) Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu své činnosti
pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu způsobenou výkonem realitního
zprostředkování, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 1 750 000 Kč na jednu
pojistnou událost a nejméně ve výši 3 500 000 Kč pro případ souběhu více pojistných
událostí v jednom roce.
(2) Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je
podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn provozovat toto pojištění na území
České republiky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila
5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.
(3) Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze
z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
(4) Realitní zprostředkovatel předloží Ministerstvu pro místní rozvoj (dále
jen "ministerstvo") do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění stejnopis
nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy. Obdobně postupuje realitní zprostředkovatel
při každé změně smlouvy o pojištění, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění
nebo výše sjednané spoluúčasti, a v případě výpovědi nebo odstoupení od smlouvy o
pojištění ministerstvo o této skutečnosti informuje.
(5) Limity pojistného plnění podle odstavce 1 se snižují na 50 % realitním
zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou
právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní
zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným
užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby.
§ 8
(1) Realitní zprostředkovatel předloží zájemci na vyžádání pojistku potvrzující
uzavření pojistné smlouvy podle § 7.
(2) Realitní zprostředkovatel podle § 7 odst. 5 předloží zájemci na vyžádání
smlouvu uzavřenou s realitním zprostředkovatelem, jehož jménem, či s nezaměnitelným
užitím jeho obchodního jména či obchodní značky, je oprávněn poskytovat realitní
zprostředkování.
Smlouva o realitním zprostředkování
§ 9
(1) Realitní zprostředkovatel poskytuje realitní zprostředkování na základě
smlouvy o realitním zprostředkování.
(2) Smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku
neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce.
§ 10
(1) Smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také
a) označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání
b) výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich
určení, je-li realitní smlouva úplatná,
c) výši provize, nebo způsob jejího určení.
(2) Není-li při uzavírání smlouvy o realitním zprostředkování některý z
údajů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) znám, ujedná se alespoň obecným způsobem.
(3) Neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje podle odstavce
1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce.
§ 11
(1) Realitní zprostředkovatel předá zájemci o nabytí vlastnického práva
k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat
nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, nejpozději v den uzavření
smlouvy o realitním zprostředkování výpis z veřejného seznamu k předmětu realitního
zprostředkování, jestliže je v něm zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí.
Není-li předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zapsán jako jednotka
ve veřejném seznamu, předá realitní zprostředkovatel zájemci výpis z veřejného seznamu,
ve kterém je zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí.
(2) Výpis z veřejného seznamu podle odstavce 1 musí prokazovat stav evidovaný
v tomto seznamu ne starší než 3 pracovní dny přede dnem uzavření smlouvy o realitním
zprostředkování. Tento výpis může být pořízen i dálkovým přístupem a za účelem přiložení
ke smlouvě o realitním zprostředkování převeden do listinné podoby prostým vytištěním.
(3) Jestliže realitní zprostředkovatel nepředá zájemci výpis podle odstavce
1, je zájemce oprávněn odstoupit od smlouvy o realitním zprostředkování ve lhůtě
do 14 dnů ode dne jejího uzavření.
§ 12
Informační povinnost
(1) Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastnického
práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění
užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních
závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání,
které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel
věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět.
(2) Obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování ujednání podle § 10 odst.
2, poskytne realitní zprostředkovatel zájemci informace o konkrétních závadách a
omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání podle
odstavce 1 a předá mu výpis z veřejného seznamu podle § 11 odst. 1 nejpozději do
14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání
zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám.
(3) Realitní zprostředkovatel poskytne zájemci informaci o výši provize nebo
způsobu jejího určení v případě, že tato byla ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování
uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu převodu,
nebo předmětu užívání nebo požívání.
(4) Nepředá-li realitní zprostředkovatel zájemci informace podle odstavců
1 a 3 nejpozději při uzavření smlouvy o realitním zprostředkování nebo informace
podle odstavce 2 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu,
nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám, může
zájemce od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit.
§ 13
Prohlásil-li zájemce, že se seznámil s písemnostmi, na které odkazuje smlouva
o realitním zprostředkování, a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda k
tomu skutečně došlo, musí tuto skutečnost prokázat realitní zprostředkovatel.
§ 14
Ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelem,
povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.
§ 15
Smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině
jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. Vznesením námitky
neplatnosti nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených
v listině podle věty první.
§ 16
Ke splnění nebo zajištění splnění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o realitním
zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem, který je spotřebitelem,
nelze použít směnku nebo šek.
§ 17
Výhradní realitní zprostředkování
(1) Výhradním realitním zprostředkováním se rozumí ujednání mezi realitním
zprostředkovatelem a zájemcem učiněné ohledně konkrétního předmětu převodu, nebo
předmětu užívání nebo požívání spočívající v omezení práva zájemce na uzavření smlouvy
o realitním zprostředkování o stejném předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo
požívání s jiným realitním zprostředkovatelem, jakož i práva zájemce na uzavření
realitní smlouvy bez součinnosti realitního zprostředkovatele.
(2) Ujednání o výhradním realitním zprostředkování může nabýt účinnosti nejdříve
dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování mezi týmiž smluvními stranami a
ohledně téhož předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.
(3) Na ujednání o výhradním realitním zprostředkování, které není obsaženo
ve smlouvě o realitním zprostředkování, se použijí § 9 odst. 2 a § 13 obdobně.
(4) Výhradní realitní zprostředkování lze se zájemcem, který je spotřebitelem,
ujednat jen na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Tato doba může být opakovaně
prodloužena. Prodloužení lze ujednat nejdříve 30 dnů přede dnem uplynutí ujednané
doby.
§ 18
Výpověď
Bylo-li realitní zprostředkování se spotřebitelem ujednáno na dobu neurčitou,
výpovědní doba může činit nejvýše 1 měsíc.
§ 19
Provize
(1) Není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření
realitní smlouvy.
(2) Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní
smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy, lze jen
tehdy, jestliže smlouva o realitním zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost
provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky
účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v těchto případech vázána
nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k uzavření realitní smlouvy.
(3) Je-li se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednána záloha na provizi,
nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize.
(4) Byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního
zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí
odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy
o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi
po zájemci, který je spotřebitelem.
§ 20
Kontrola
(1) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 5 vykonávají obecní
živnostenské úřady. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku
trestů podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku
trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4 vykonávají obecní
živnostenské úřady.
(3) Kontrolu nad dodržováním povinností podle § 7 odst. 1, 2 a 4 vykonává
ministerstvo.
(4) Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění realitnímu zprostředkovateli,
který nezajistí, aby jeho skutečným majitelem byla osoba splňující podmínky bezúhonnosti
podle § 5 odst. 1, nebo neodvolá fyzickou osobu podle § 5 odst. 4 nebo právnickou
osobu podle § 5 odst. 5 věty druhé.
§ 21
Přestupky
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako realitní zprostředkovatel
dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 4,
b) není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo
c) nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
§ 22
Projednávání přestupků
Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní živnostenské úřady.
Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) projednává ministerstvo.
§ 23
Přechodná ustanovení
1. Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož
i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, jejichž
účelem je realitní zprostředkování, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
2. Podnikatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval
realitní zprostředkování v rámci živnosti ohlašovací volné "Výroba, obchod a služby
neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona" uvedené v příloze č. 4 k zákonu
č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínku podle § 7 odst.
1 a 2 tohoto zákona nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Podnikatel, který je fyzickou osobou a který ke dni nabytí účinnosti zákona
č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon
o realitním zprostředkování), nebyl oprávněn k provozování realitního zprostředkování
na základě oprávnění k provozování živnosti volné "Výroba, obchod a služby neuvedené
v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona", tuto živnost ohlásí živnostenskému
úřadu až po nabytí účinnosti tohoto zákona a zahájí činnost realitní zprostředkování
podle tohoto zákona, avšak nedoloží splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování
živnosti vázané "Realitní zprostředkování" podle jiného právního předpisu2), je oprávněn
provozovat činnost realitní zprostředkování na základě živnosti ohlašovací volné
"Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona" uvedené
v jiném právním předpisu3), avšak výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné
formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, a pouze jménem takové osoby
nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové
osoby, a to nejdéle do 31. prosince 2021.
4. Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 3 není oprávněn
poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy
ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2. Poskytuje-li tento podnikatel úschovu peněžních
prostředků podle věty první, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu až
do výše dle § 21 odst. 2 písm. a).
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 24
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona
č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994
Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona
č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996
Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona
č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998
Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona
č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999
Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona
č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000
Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona
č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000
Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona
č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001
Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona
č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002
Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona
č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona
č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003
Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona
č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004
Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona
č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005
Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona
č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006
Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona
č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006
Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona
č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007
Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona
č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008
Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona
č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010
Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona
č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011
Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona
č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012
Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona
č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013
Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona
č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014
Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona
č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016
Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona
č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017
Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona
č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 277/2019
Sb., se mění takto:
1. V příloze č. 2 "ŽIVNOSTI VÁZANÉ" v sloupci 1 se za živnost "Činnost
účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence" vkládá nová živnost
"Realitní zprostředkování", ve sloupci 2 se vkládá nový text
"a) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, b) vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu, c) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo d) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*)"
a ve sloupci 3 se vkládá nový text "*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění
pozdějších předpisů".
2. V příloze č. 4 "ŽIVNOST VOLNÁ" obor činnosti 58 zní:
"58. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí".
3. V příloze č. 5 "Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen
zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti
pro výkon těchto činností" v sloupci 1 se za živnost "Obchod se zvířaty určenými
pro zájmové chovy" vkládá nová živnost "Realitní zprostředkování",
ve sloupci 2 se vkládá nový text
"a) vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, b) vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 1 rok praxe v oboru, c) profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*), d) doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo e) doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)"
a ve sloupci 3 se vkládá nový text
"*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů **) zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů".
§ 25
Přechodná ustanovení
1. Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn
poskytovat realitní zprostředkování v rámci živnosti ohlašovací volné "Výroba, obchod
a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona" a hodlá v poskytování
realitního zprostředkování pokračovat, je povinen před uplynutím doby 12 měsíců ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost "Realitní
zprostředkování" a doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti
pro provozování této vázané živnosti, jinak uplynutím této doby jeho oprávnění k
poskytování realitního zprostředkování v rámci výše uvedené živnosti ohlašovací volné
zaniká. Úkony provedené podle věty první nepodléhají správnímu poplatku.
2. Realitní zprostředkovatel je povinen zajistit splnění povinností stanovených
v § 7 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č.
167/2004 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., nejpozději do 2 let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
§ 26
V § 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb.,
zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č.
433/2008 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se na konci textu odstavce
6 doplňují slova "nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle
zákona o realitním zprostředkování".
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 190/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Podnikatel, který je fyzickou osobou, který po dni účinnosti tohoto zákona
zahájí činnost realitního zprostředkování podle zákona č. 39/2020 Sb. a je oprávněn
tuto činnost poskytovat na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež
je realitním zprostředkovatelem, pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným
užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, může poskytovat realitní
zprostředkování na základě živnosti ohlašovací volné „58. Nákup, prodej, správa a
údržba nemovitostí“, avšak nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci
uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká.
2. Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 1 není oprávněn
poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy
ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 zákona č. 39/2020 Sb. Porušením této podmínky
se dopustí přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm.
a) uvedeného zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015
o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu,
o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
2) Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský
zákon), ve znění pozdějších předpisů.