37/1992 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva spravedlnosti České republiky
ze dne 23. prosince 1991
o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
Změna: 584/1992 Sb.
Změna: 194/1993 Sb.
Změna: 246/1995 Sb.
Změna: 278/1996 Sb.
Změna: 234/1997 Sb.
Změna: 482/2000 Sb.
Změna: 104/2002 Sb.
Změna: 268/2003 Sb.
Změna: 202/2007 Sb.
Změna: 315/2007 Sb.
Změna: 168/2009 Sb.
Změna: 457/2009 Sb.
Změna: 438/2011 Sb.
Změna: 322/2013 Sb.
Změna: 384/2017 Sb.
Změna: 222/2021 Sb., 516/2021 Sb.
Změna: 339/2023 Sb., 383/2023 Sb.
Změna: 16/2024 Sb.
Změna: 383/2023 Sb. (část)
Změna: 383/2023 Sb. (část)
Ministerstvo spravedlnosti České republiky stanoví podle § 62 odst. 2 zákona
č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, podle § 391 a § 391a odst. 2 zákona č. 141/1961
Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, podle
§ 374a a čl. III bodu 12 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, a § 71 písm. b) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání:
ČÁST PRVNÍ
Organizace práce u soudů
§ 1
Základy organizace
Základem vnitřního uspořádání soudů jsou soudní oddělení, která se vytvářejí
pro jednotlivé senáty a samosoudce. Administrativní a jiné kancelářské práce pro
jedno nebo více oddělení provádí soudní kancelář. Dále jsou zřízeny společné útvary
vykonávající úkony pro celý soud.
§ 2
nadpis vypuštěn
(1) Na trestním úseku zajistí předseda soudu v rozvrhu práce specializaci
v řízení ve věcech
a) korupce úředních osob,
b) korupce při veřejných zakázkách,
c) korupce při veřejných soutěžích,
d) korupce při veřejných dražbách.
(2) Při rozdělení věcí mezi jednotlivá soudní oddělení v rozvrhu práce
se v rozsahu, v jakém je soud příslušný na daném stupni v těchto věcech podle zákona
jednat, a s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu, zajistí specializace soudních
oddělení
a) na trestním úseku zejména v řízení ve věcech
1. mladistvých,
2. cizinců,
3.
dopravní kriminality,
4. finanční a bankovní kriminality,
5. trestných činů vojenských,
6.
závažné organizované kriminality (zejména účast na organizované zločinecké skupině
a trestné činy spáchané organizovanou skupinou),
7. trestných činů proti lidské důstojnosti
v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm.
a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, týrání svěřené osoby (§ 198 trestního
zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku) a svádění
k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku),
8. mezinárodní justiční spolupráce;
b) na občanskoprávním úseku zejména v řízení ve věcech
1. péče soudu o nezletilé,
2. pozůstalostních,
3. duševního vlastnictví,
4. nekalé soutěže a nedovoleného omezování hospodářské soutěže,
5. veřejných rejstříků právnických a fyzických osob,
6. insolvenčních a restrukturalizačních,
7. směnečných a šekových,
8. pracovněprávních,
9. výkonu rozhodnutí a exekucí,
10. s cizím prvkem;
c) na úseku správního soudnictví.
(3) Na úřední desce soudu se uvede, kde je rozvrh práce na soudu uložen a
v jakou dobu lze do něj nahlížet a činit z něj opisy a výpisy. Rozvrh práce musí
být veřejně přístupný též způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 2a
(1) Nemůže-li věc v určeném soudním oddělení projednat a rozhodnout žádný
senát nebo samosoudce určený rozvrhem práce podle § 2, přidělí předseda soudu věc
jinému senátu (samosoudci); obdobně postupuje, nemůže-li ve věci provést úkony žádný
z vyšších soudních úředníků, soudních tajemníků nebo soudních vykonavatelů určených
rozvrhem práce.
(2) Brání-li náhlá překážka nebo překážka krátkodobé povahy soudci nebo vyššímu
soudnímu úředníku, soudnímu tajemníku, soudnímu vykonavateli anebo justičnímu kandidátovi
provést ve věci jednotlivé úkony, určí předseda soudu, kdo místo něj potřebné úkony
provede.
§ 3
Úkony mimo soudní budovu
(1) Má-li být některý úkon soudu vykonán mimo pracoviště soudu v budově státního
orgánu nebo státního ústavu, zařízení, obchodního závodu nebo jiné právnické osoby,
je nutno úkon předem dohodnout s jejich vedoucím.
(2) Ve vojenských objektech nebo v objektech ozbrojených bezpečnostních
sborů může soud vykonat úkon jen se svolením příslušného velitele.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije, jde-li o provedení důkazu ohledáním.
(4) Soudní úkony v budovách a místnostech těch osob, které používají diplomatické
výsady a imunity, mohou být provedeny jen potud, pokud to připouští mezinárodní právo.
O takových úkonech musí soud včas vyrozumět Ministerstvo spravedlnosti (dále jen
"ministerstvo") a Ministerstvo zahraničních věcí a požádat je o vyslání zástupce
k takovému úkonu.
ČÁST DRUHÁ
Vymezení úkolů
§ 4
Okruh soudních pracovníků
Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící,
justiční kandidáti, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní
vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů.
§ 5
(1) Vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci
odborného aparátu soudů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech,
o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem soudnictví. Povinnost mlčenlivosti trvá
i po skončení pracovního poměru.
(2) Povinnosti zachovávat mlčenlivost může vyššího soudního úředníka, soudního
tajemníka, soudního vykonavatele a zaměstnance odborného aparátu zprostit předseda
soudu.
§ 6
Jednoduché úkony konané soudními tajemníky a vedoucími soudní kanceláře
(1) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby v trestních věcech
samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony vyhrazené podle zákonů o soudním řízení
předsedovi senátu (samosoudci):
a) dožádání v jednoduchých věcech,
b) doručování soudních písemností osobám ve vazbě, ve výkonu trestu odnětí
svobody nebo ve výkonu zabezpečovací detence a sepisování protokolu o tomto úkonu,
c) sepisování podání, včetně návrhů a opravných prostředků v jednoduchých
věcech,
d) rozhodnutí o vrácení věci důležité pro trestní řízení po právní moci
rozhodnutí ve věci samé,
e) rozhodnutí o povinnosti odsouzeného hradit náklady trestního řízení,
nejde-li o náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody, a hradit náklady spojené
s účastí poškozeného v trestním řízení, včetně povinnosti odsouzeného nahradit odměnu
a hotové výdaje uhrazené státem přibranému zmocněnci poškozeného, který má nárok
na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,
f) opatření potřebná k výkonu trestu odnětí svobody,
g) rozhodnutí o zápočtu vazby a trestu a o jiných zápočtech podle trestního
zákoníku a trestního řádu,
h) opatření ve věcech výkonu trestu propadnutí majetku,
i) výzva k zaplacení peněžitého trestu nebo pořádkové pokuty a opatření
související s prováděním výkonu rozhodnutí o nich,
j) opatření potřebná k výkonu jiných uložených trestů,
k) opatření k výkonu ochranného léčení, zabezpečovací detence, ochranné
výchovy, zabrání věci a zabrání části majetku,
l) zajišťování podkladů pro rozhodování
1. o podmíněném zastavení trestního
stíhání a schválení narovnání,
2. o tom, zda zbytek závazku zdržet se během zkušební
doby podmíněného zastavení trestního stíhání určité činnosti, včetně držení a chovu
zvířat nebo péče o ně, nebude vykonán,
3. o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení,
přiměřená povinnost, výchovné opatření nebo dohled,
4. v průběhu výkonu trestu obecně
prospěšných prací, trestu domácího vězení a trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní
a jiné společenské akce,
5. o podmíněném propuštění a podmíněném upuštění od výkonu
zbytku trestu,
6. o změně způsobu výkonu trestu odnětí svobody a o umístění do oddělení
s nižším stupněm zabezpečení věznice s ostrahou,
7. o osvědčení,
8. o zahlazení odsouzení,
m) vyrozumění o podmíněném propuštění a o zahlazení odsouzení,
n) vyhotovování trestních listů a dodatečných zpráv pro Rejstřík trestů,
o) rozhodnutí o výši odměny obhájce a zmocněnce poškozeného, kteří mají
vůči státu nárok na odměnu, svědečného, znalečného, tlumočného, odměny konzultanta
přibraného pro účely trestního řízení, o výši náhrad jejich výdajů a o výši odměny
za odborné vyjádření podané na žádost orgánů činných v trestním řízení,
p) účast při návštěvách obviněných ve vazbě,
q) kontrola korespondence obviněných,
r) přibrání tlumočníka,
s) pověření Probační a mediační služby.
(2) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných
v občanském soudním řízení samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející
podle zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech,
c) úkony při odstraňování vad podání podle § 43 občanského soudního řádu
(dále jen "o. s. ř. "),
d) řízení o určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů,
e) úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle
§ 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním
rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem,
f) vyžádání spisů správního orgánu podle § 250c odst. 1 o. s. ř. a doručení
stejnopisu žaloby správnímu orgánu podle § 250c odst. 2 o. s. ř.
g) rozhodování o osvobození od soudních poplatků podle § 138 o. s. ř.,
nejde-li o rozhodování při jednání,
h) rozhodování ve věcech soudních poplatků, nejde-li o rozhodování při
jednání,
i) rozhodování o vrácení záloh složených v občanském soudním řízení,
j) rozhodování v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li
výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního
rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu,
k) úkony a rozhodování v řízení o pozůstalosti, nejde-li o ustanovení
správce pozůstalosti nebo její části podle § 97 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o
zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. z. ř.“), o postup podle § 167 odst. 2
z. z. ř., o likvidaci pozůstalosti podle § 192 z. z. ř., o rozvrh výtěžku zpeněžení
majetku zůstavitele podle § 269 z. z. ř., o zrušení pověření notáře podle § 103 z.
z. ř., o vyloučení notáře a jeho zaměstnanců podle § 104 z. z. ř., o pozůstalosti,
jejíž obecná cena je vyšší než 5 miliónů Kč, o pozůstalosti, která se nachází v cizině,
nebo o pozůstalosti po zůstaviteli, který žil v cizině,
l) úkony ve věcech péče soudu o nezletilé, ve věcech určení, zda je třeba
souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, v opatrovnických věcech osob omezených ve
svéprávnosti, osob nepřítomných nebo neznámých a právnických osob, jakož i úkony
v těchto věcech směřující k přípravě rozhodnutí soudce vydávaného bez jednání,
m) úkony a rozhodování v řízení o úschovách,
n) úkony a rozhodování v řízení o umořování listin,
o) vyřizování jednoduchých věcí týkajících se veřejných rejstříků právnických
a fyzických osob,
p) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení,
q) úkony soudu podle § 260 odst. 2 o. s. ř.,
r) úkony při prohlášení o majetku povinného s výjimkou postupu podle
§ 260e o. s. ř.,
s) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky nebo prodejem
movitých věcí s výjimkou odkladu výkonu rozhodnutí podle § 266 o. s. ř. a zastavení
výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. g) a h) o. s. ř.,
t) úkony v insolvenčním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí o
1.
ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění
výkonu funkce insolvenčního správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení
prozatímního věřitelského výboru,
6. opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí
nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7. návrhu na nařízení
předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8.
návrhu na moratorium,
9. úpadku,
10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
11. tom, že dlužník
není v úpadku,
12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13. schválení konečné zprávy
a rozvrhového usnesení,
14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu
a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15. schválení oddlužení a jeho změn,
o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí
tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16. ukončení provozu dlužníkova obchodního
závodu,
17. věci samé v incidenčních sporech,
u) úkony v restrukturalizačním řízení s výjimkou jednání a rozhodnutí
o
1. jmenování restrukturalizačního správce,
2. odvolání restrukturalizačního správce
z funkce,
3. ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4. návrhu na vyhlášení
všeobecného moratoria,
5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6. návrhu na
provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního
plánu,
8. skončení preventivní restrukturalizace,
9. návrhu na zrušení restrukturalizačního
plánu,
v) protesty směnek a šeků.
(3) Předseda soudu může pověřit a soudní tajemníky, aby ve věcech projednávaných
ve správním soudnictví samostatně vykonávali tyto jednoduché úkony příslušející podle
zákonů o soudním řízení předsedovi senátu (samosoudci):
a) sepisování jednoduchých podání, včetně návrhů,
b) vyřizování dožádání v jednoduchých věcech s výjimkou dožádání ve styku
s cizinou,
c) úkony při odstraňování vad podání, zejména výzvy k odstranění konkrétních
vad a upozornění na následky spojené s jejich neodstraněním,
d) úkony při přípravě jednání,
e) doručení stejnopisu žaloby žalovanému a osobám zúčastněným na řízení,
uložení žalovanému nebo jiným osobám anebo úřadům předložit ve stanovené lhůtě správní
spisy a své vyjádření k žalobě nebo stanovisko k věci,
f) vyrozumění osob, které přicházejí v úvahu jako osoby zúčastněné na
řízení, o probíhajícím řízení, poučení těchto osob o jejich právech a výzvy těmto
osobám k oznámení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení,
g) zjišťování pobytu žalobce v řízení ve věcech azylu nebo doplňkové
ochrany,
h) vydávání úředních opisů, výpisů nebo potvrzení.
(4) Soudní tajemníci mohou na pověření předsedy soudu provádět v trestním
řízení podle pokynů předsedy senátu (samosoudce) i jiné úkony související s výkonem
rozhodnutí.
(5) Předseda soudu může pověřit některé zaměstnance odborného aparátu, jestliže
to považuje pro snížení pracovního zatížení soudců bez újmy kvality a hospodárnosti
prací za účelné, aby vyhotovovali statistické listy a prováděli v určeném rozsahu
další práce v oboru statistiky.
(6) Předseda soudu může pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali
úkony v jiné činnosti soudu podle § 352 o.s.ř.
(7) Předseda senátu (samosoudce), jemuž byla věc přikázána podle rozvrhu
práce, dohlíží na to, aby úkony, které vykonává zaměstnanec tím pověřený podle odstavců
1 až 3 a 6, byly správně a včas prováděny.
(8) Oprávnění soudních tajemníků podle jiných předpisů není dotčeno.
(9) Vedoucí soudní kanceláře vykonávají vedle dalších úkolů uvedených
v jiných ustanoveních samostatně zejména tyto práce:
a) sepisují do protokolu podání a ústní prohlášení účastníků řízení o
udělení, odvolání nebo výpovědi plné moci, učiněná mimo jednání, a oznamují odvolání
nebo výpověď plné moci účastníkům řízení,
b) přijímají do protokolu žádosti o osvobození od soudních poplatků (§
138 o.s.ř.) a o ustanovení zástupce, byla-li žádost podána mimo jednání,
c) vyznačují doložku právní moci a doložku vykonatelnosti na stejnopisy
rozhodnutí,
d) oznamují příslušnému katastrálnímu úřadu, že byl podán návrh na nařízení
výkonu rozhodnutí správou nemovité věci, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem
nemovitých věcí nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního
práva na nemovité věci,
e) v insolvenčním řízení sepisují do protokolu prohlášení podle § 18
odst. 3 insolvenčního zákona, vyznačují na originálech i stejnopisech písemností,
pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění v insolvenčním
rejstříku, doložku okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku a v jednoduchých
případech provádí znepřístupnění osobních údajů fyzických osob v podáních zveřejňovaných
v insolvenčním rejstříku,
f) v restrukturalizačním řízení vyznačují na prvopisech i stejnopisech
písemností, pro jejichž zveřejnění je rozhodný den nebo okamžik jejich zveřejnění
v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické úřední desce restrukturalizačního
soudu, doložku okamžiku zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku nebo na elektronické
úřední desce restrukturalizačního soudu a v jednoduchých případech provádí znepřístupnění
osobních údajů fyzických osob v písemnostech (dokumentech) zveřejňovaných v restrukturalizačním
rejstříku, na elektronické úřední desce restrukturalizačního soudu nebo ve sbírce
listin obchodního rejstříku podnikatele,
g) zasílají státnímu zastupitelství návrh nebo usnesení o zahájení řízení
ve věcech podle § 8 odst. 1 z. z. ř.
Úkony konané justičními kandidáty
§ 6a
Justiční kandidát v občanském soudním řízení a v soudním řízení správním
může provádět veškeré úkony soudu prvního stupně, s výjimkou
a) vedení jednání ve věci samé,
b) rozhodování ve věci samé formou rozsudku,
c) rozhodování ve věci samé formou usnesení v řízeních podle občanského
soudního řádu, soudního řádu správního a zákona o zvláštních řízeních soudních mimo
rozhodování v
1. řízení o úschovách,
2. řízení o umoření listin,
3. věcech určení otcovství souhlasným prohlášením,
4. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a v opatrovnických věcech
osob omezených ve svéprávnosti nebo osob, o jejichž svéprávnosti je vedeno řízení,
osob, o kterých není známo, kde pobývají, neznámých osob a dále osob, jejichž zdravotní
stav jim působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv, v nichž nebylo nařízeno
jednání,
5. řízení ve věcech veřejných rejstříků právnických a fyzických
osob a insolvenčního nebo restrukturalizačního rejstříku, v nichž nebylo nařízeno
jednání,
d) rozhodování o předběžném opatření,
e) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí správou nemovité věci,
prodejem nemovité věci, postižením obchodního závodu nebo zřízením soudcovského zástavního
práva,
f) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy, přikázáním
pohledávky nebo prodejem movitých věcí v řízeních, v nichž bylo nařízeno jednání,
g) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí nebo pověřování soudního
exekutora a nařizování exekuce k vymožení peněžitého plnění, je-li exekučním titulem
exekutorský zápis nebo notářský zápis včetně rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí,
nebyl-li návrh podán oprávněným nebo soudním exekutorem, popřípadě bylo-li proti
návrhu podáno odvolání,
h) rozhodování o uspokojení práv na nepeněžité plnění,
i) rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí o péči o nezletilé děti
s výjimkou výživného,
j) vydání potvrzení evropského exekučního titulu,
k) rozhodování o odkladném účinku žaloby v soudním řízení správním,
l) věcí, kde je úkon zvláštním zákonem výslovně svěřen soudci,
m) jednání a rozhodnutí v insolvenčním řízení o
1. ustanovení insolvenčního správce,
2. odvolání insolvenčního správce z funkce,
3. zproštění výkonu funkce insolvenčního správce,
4. zrušení usnesení schůze věřitelů,
5. ustanovení prozatímního věřitelského výboru,
6. rozhodnutích a opatřeních přijatých při provádění výkonu rozhodnutí
nebo exekuce v rozporu s omezeními podle insolvenčního zákona,
7. návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno
právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou,
8. návrhu na moratorium,
9. tom, že dlužník je v úpadku,
10. zamítnutí insolvenčního návrhu,
11. zrušení úpadku,
12. prohlášení konkursu a o jeho zrušení,
13. schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení,
14. povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a
jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs,
15. schválení oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení
pohledávek zahrnutých do oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení oddlužení,
16. ukončení provozu dlužníkova obchodního závodu,
17. věci samé v incidenčních sporech,
n) jednání a rozhodnutí v restrukturalizačním řízení o
1. jmenování
restrukturalizačního správce,
2. odvolání restrukturalizačního správce z funkce,
3.
ukončení výkonu funkce restrukturalizačního správce,
4. návrhu na vyhlášení všeobecného
moratoria,
5. návrhu na vyhlášení individuálního moratoria,
6. návrhu na provedení
předběžného přezkumu spornosti pohledávky,
7. návrhu na potvrzení restrukturalizačního
plánu,
8. skončení preventivní restrukturalizace,
9. návrhu na zrušení restrukturalizačního
plánu,
o) vyřizování dožádání s cizinou, mimo Slovenské republiky.
§ 6b
Justiční kandidát v trestních věcech může provádět veškeré úkony soudu
prvního stupně s výjimkou
a) rozhodování a provádění úkonů při jednání soudu v hlavním líčení,
veřejném zasedání, neveřejném zasedání a vazebním zasedání,
b) vydání trestního příkazu, příkazu k zatčení, příkazu k zadržení,
příkazu k odnětí věci, příkazu k domovní prohlídce, příkazu k prohlídce jiných prostor
a pozemků, příkazu k osobní prohlídce, příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního
provozu, příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu, příkazu k uchování
dat nebo k znemožnění přístupu k nim, nařízení vydání zásilky, otevření vydané zásilky,
nařízení záměny obsahu zásilky a povolení použití operativně pátracích prostředků,
c) rozhodnutí o zajištění věci důležité pro trestní řízení,
d) rozhodnutí ve věcech mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních,
e) udělování souhlasu za předsedu senátu orgánům činným v trestním
řízení k provedení úkonů podle trestního řádu,
f) úkonů soudce v přípravném řízení,
g) rozhodnutí o tom, zda se zruší uložené přiměřené omezení, přiměřená
povinnost, výchovné opatření nebo dohled.
§ 7
Opravný prostředek proti rozhodnutí justičního kandidáta nebo soudního tajemníka
(1) Proti rozhodnutí vydanému soudním tajemníkem ve věcech uvedených v §
6 odst. 1 až 4 nebo justičním kandidátem ve věcech uvedených v § 6a a 6b lze podat
opravný prostředek za stejných podmínek jako proti rozhodnutí předsedy senátu (samosoudce).
Podaný opravný prostředek se však předloží nejprve předsedovi senátu (samosoudci),
který o něm v občanskoprávních a obchodních věcech rozhodne, má-li za to, že se mu
má zcela vyhovět (§ 374 odst. 3 o.s.ř.), v trestních věcech, má-li za to, že se mu
má vyhovět a nedotkne-li se změna původního rozhodnutí práv jiné strany trestního
řízení [§ 146 odst. 1 trestního řádu (dále jen "tr. ř.")], jinak jej předloží soudu
druhého stupně, aby o něm rozhodl.
(2) Rozhodne-li předseda senátu (samosoudce) o opravném prostředku sám,
považuje se i jeho rozhodnutí za rozhodnutí soudu prvního stupně; proti němu přísluší
opravný prostředek podle obecných ustanovení o řízení před soudy.
ČÁST TŘETÍ
Nahlížení do soudních spisů a do veřejných rejstříků právnických a fyzických
osob
§ 8
(1) Do soudního spisu nebo veřejných rejstříků právnických a fyzických osob
lze u soudu nahlížet a pořizovat z nich opisy a výpisy podle zvláštního právního
předpisu v úředních hodinách pod dozorem pověřeného zaměstnance soudu. Místnosti
k tomu určené musí být zřetelně označeny a uvedeny na orientační tabuli soudu. Pro
nahlížení do soudního spisu je třeba předchozí objednání.
(2) Je-li součástí spisu zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“),
soud umožní jeho přehrání a pořízení jeho kopie za stejných podmínek jako v odstavci
1. Záznam uložený v jednotném úložišti zvukových a obrazových záznamů (dále jen "jednotné
úložiště záznamů") lze přehrát a pořídit si jeho kopii také prostřednictvím časově
omezeného dálkového přístupu.
(3) Je-li spis veden v elektronické podobě (dále jen „elektronický spis“),
lze do něj nahlížet, pořizovat z něho opisy a výpisy a přehrávat záznamy a pořizovat
jejich kopie za stejných podmínek jako v odstavci 1 nebo prostřednictvím dálkového
přístupu, pokud to technická povaha systému, ve kterém je elektronický spis veden,
umožňuje. Dálkový přístup je možný po prokázání totožnosti osoby s využitím elektronické
identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci.
ČÁST ČTVRTÁ
Příprava jednání, jednání a další úkony soudu
§ 9
Předložení stejnopisů účastníky
V občanském soudním řízení mohou účastníci pro urychlené vyřízení věci předložit
soudu současně s podáním též vyhotovení a potřebné stejnopisy rozhodnutí, jehož vydání
navrhují a které má soud vydat bez slyšení účastníků. Tato vyhotovení soud po případném
doplnění využije k vydání rozhodnutí.
§ 10
Seznam projednávaných věcí
Vedoucí soudní kanceláře učiní opatření, aby seznam všech věcí, v nichž je
nařízeno jednání, hlavní líčení nebo veřejné zasedání na týž den nebo v nichž bude
vyhlášen rozsudek, byl vyvěšen na dveřích jednací síně. V seznamu se uvedou příslušné
soudní oddělení, jméno, příjmení a akademické tituly členů senátu (samosoudce), spisová
značka, jména a příjmení účastníků nebo obžalovaných starších osmnácti let a doba
jednání.
Důstojnost soudního jednání
§ 11
(1) Před zahájením jednání vyvolá zapisovatel přede dveřmi jednací síně
hlasitě a srozumitelně věc, která bude projednávána. Zároveň předběžně zjistí, zda
se dostavily osoby, které byly k jednání obeslány a vyzve je ke vstupu do jednací
síně. Vyvolání věci tímto způsobem může být nahrazeno vhodným technickým zařízením.
Není přípustné, aby se kromě soudních osob někdo další zdržoval v jednací síni před
vyvoláním věci.
(2) Před zahájením jednání se na místech určených v jednací síni pro členy
senátu (samosoudce) a zapisovatele viditelně umístí štítky uvádějící jména, příjmení
a akademické tituly soudců a přísedících, kteří věc projednají, a jméno a příjmení
zapisovatele a ponechají se tam po celou dobu jednání.
(3) Do jednací síně se vstupuje s nepokrytou hlavou; to se nevztahuje na
příslušníky ozbrojených sborů ve službě a na ženy.
§ 12
(1) Při použití pout, předváděcích řetízků a dalších donucovacích prostředků
předváděných osob se orgány Vězeňské služby řídí zvláštními předpisy.
(2) Po dobu přítomnosti v jednací síni se předvedeným donucovací prostředky
snímají. Ponechat, případně je znovu přiložit, lze jen na pokyn předsedy senátu (samosoudce).
Při rozhodování o takovém opatření zváží předseda senátu (samosoudce) zejména, zda
podle dostupných informací o předváděném je dáno důvodné podezření z pokusu o útěk,
napadení přítomných osob nebo jiného násilného jednání. Ponechání nebo znovupřiložení
donucovacích prostředků se uvede v protokolu o jednání.
§ 13
(1) Při příchodu nebo odchodu senátu (samosoudce) povstanou osoby přítomné
v jednací síni. Jestliže není k dispozici poradní síň, musí být soudní osoby v úředním
oděvu a na svých místech již při vyvolání věci.
(2) K senátu (samosoudci) se mluví jen ve stoje. Předseda senátu (samosoudce)
však může dovolit osobám, jejichž věk nebo zdravotní stav to odůvodňuje, aby při
přednesech i výpovědi seděly.
(3) Ve stoje vyslechnou všichni přítomní, včetně soudních osob, vyhlášení
výroku rozsudku. Jinak během jednání sedí všichni přítomní včetně soudních osob na
svých místech.
(4) Klást otázky a vyjadřovat se lze jen se souhlasem nebo na pokyn předsedy
senátu (samosoudce).
(5) Slovní projevy soudců i ostatních osob, kterým bylo uděleno slovo,musí
být hlasité a srozumitelné.
(6) Osoby přítomné v jednací síni jsou povinny zdržet se všeho, co by
mohlo narušit průběh či důstojnost soudního jednání, včetně projevování souhlasu
nebo nesouhlasu s průběhem jednání, výpovědí osob, s vyhlášenými rozhodnutími aj.
(7) Účastníků a jejich zástupcům, zmocněncům nebo podpůrcům je třeba umožnit,
aby se v průběhu soudního jednání navzájem poradili o svých stanoviscích a návrzích.
Za tím účelem je možno jednání na přiměřenou dobu přerušit.
(8) Kouření nebo požívání jídel a nápojů v jednací síni je zakázáno.
§ 14
(1) V jednací síni se všem, s výjimkou osob mladších patnácti roků, vyká.
(2) Soudní osoby i ostatní přítomné osoby se vzájemně oslovují "pane-paní-slečno",
s připojením funkce či procesního postavení, ve kterém oslovený vystupuje, nebo jeho
akademického titulu. Pouze osoby mladší patnácti roků, lze oslovit, jeví-li se to
účelným pro překonání jejich ostychu, jen osobním jménem.
(3) V případě, že je nezbytné rozlišit osoby se stejným procesním postavením,
lze oslovení podle předchozího odstavce doplnit i příjmením konkrétní osoby.
§ 15
(1) Před vyhlášením rozhodnutí se senát odebere do poradní síně. Není-li
k dispozici poradní síň, vyzve předseda senátu přítomné, aby jednací síň se všemi
svými věcmi opustili.
(2) Před návratem soudu z poradní síně zařídí zapisovatel, aby účastníci
jednání zaujali opět svá místa v jednací síni. Konala-li se porada přímo v jednací
síni, vyzve zapisovatel po skončení porady účastníky k návratu do jednací síně, případně
se k výzvě využije vhodné technické zařízení.
(3) Obdobně jako senát může postupovat i samosoudce.
§ 16
(1) Před vyhlášením rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce) přítomné,
aby povstali. Sám vyhlašuje rozsudek až do konce výrokové části rovněž ve stoje,
důstojným způsobem, plynule a hlasitě.
(2) Po vyhlášení výrokové části rozsudku vyzve předseda senátu (samosoudce)
přítomné, aby usedli, a sám, rovněž vsedě, rozsudek odůvodní, poučí účastníky o odvolání
(dovolání) a o možnosti výkonu rozhodnutí a zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili,
zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku; to neplatí, není-li přítomen
vyhlášení rozsudku žádný z účastníků. Jde-li o správní soudnictví, předseda senátu
(samosoudce) poučí účastníky a osoby zúčastněné na řízení o kasační stížnosti a možnosti
výkonu rozhodnutí. Jde-li o trestní řízení, poučí předseda senátu oprávněné osoby
o odvolání a vyzve je, aby se vyjádřily, zda se vzdávají práva odvolání proti vyhlášenému
rozsudku nebo zda odvolání podávají anebo zda si ponechávají zákonnou lhůtu k případnému
podání odvolání po doručení písemného vyhotovení rozsudku; předseda senátu také zpravidla
vyzve státního zástupce a obžalovaného, aby se vyjádřili, zda trvají na vyhotovení
odůvodnění, jsou-li jinak splněny podmínky pro vydání zjednodušeného rozsudku (§
129 odst. 2 tr. ř.); jde-li o rozhodnutí, proti kterému je přípustné dovolání, poučí
oprávněné osoby v rozsahu stanoveném zákonem.
(3) Obdobně se postupuje i při vyhlašování usnesení s tím rozdílem, že
se celé usnesení vyhlašuje vsedě a že usnesení uvedená v § 169 odst. 2 o.s.ř. nemusí
být odůvodněna.
(4) Po úplném vyčerpání obsahu jednání prohlásí předseda senátu (samosoudce)
jednání za skončené a vyzve přítomné, aby se vzdálili z jednací síně.
§ 17
(1) Jestliže je veřejnost vyloučena, oznámí se takové rozhodnutí senátu
(samosoudce) zřetelně na dveřích jednací síně zároveň se zákazem vstupu nepovolaným
osobám.
(2) Jestliže lze očekávat, že občané projeví o projednání některé věci
větší zájem, učiní předseda senátu (samosoudce) za součinnosti správy soudu opatření
k důstojnému průběhu jednání. Zejména nařídí projednání věci do vhodné jednací síně
s přihlédnutím k rozsahu předpokládaného zájmu i možnostem soudu.
Některé další úkony soudu
§ 18
Přibrání tlumočníka
Ustanoví-li soud tlumočníka, může být tlumočník zároveň zapisovatelem.
Tato okolnost se poznamená v protokolu.
§ 19
Předvolání některých osob k soudu
(1) Vojáci v činné službě se k soudu předvolávají prostřednictvím jejich
velitele. Není-li znám útvar, ve kterém voják koná službu, předvolává se prostřednictvím
příslušné územní vojenské správy.
(2) Osoba ve výkonu trestu odnětí svobody, osoba ve výkonu zabezpečovací
detence nebo ve vazbě se předvolává a předvádí prostřednictvím příslušného orgánu
Vězeňské služby. Je-li předvolaná osoba ve vazbě v jiné věci, je třeba k žádosti
připojit písemný souhlas příslušného orgánu činného v trestním řízení s předvedením.
(3) Osoba v ústavní péči, která v ní byla umístěna bez svého souhlasu nebo
která je v ní z důvodů, pro něž by mohla být umístěna i bez svého souhlasu, se předvolává
prostřednictvím ústavu zdravotnické péče nebo zdravotnického zařízení, který také
zajistí její předvedení.
(4) Mladistvý, který je ve výkonu ochranné výchovy, se předvolává prostřednictvím
ústavu, kde vykonává tuto výchovu, a který rovněž zajistí jeho účast, včetně doprovodu
k jednání soudu.
§ 20
nadpis vypuštěn
Nebrání-li tomu důležité důvody, předseda senátu (samosoudce) při nařízení
hlavního líčení nebo veřejného zasedání v trestních věcech přihlíží k požadavku státního
zástupce, který před podáním obžaloby vykonával dozor nad zachováváním zákonnosti
v přípravném řízení, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem.
Obdobně přihlíží k odůvodněnému požadavku obhájce.
§ 21
Protokoly v řízení před soudem
(1) Protokol o jednání se diktuje hlasitě, aby přítomní diktované znění
slyšeli, pokud zákon nepřipouští jiný postup.2) Předseda senátu (samosoudce) může
vyslýchanému, zejména jde-li o znalce, dovolit, aby svou výpověď do protokolu nadiktoval.
Tato okolnost se zaznamená v protokolu nebo uvede do zvukového záznamu, pokud se
protokol pořizuje následně podle takového záznamu. O úplnost a srozumitelnost zvukového
záznamu v trestním řízení dbá vyšší soudní úředník nebo protokolující úředník.
(2) Pokud to zákony o řízení před soudcem připouštějí, může být protokol
o jednání vyhotoven podle nahlas diktovaného znění záznamovou technikou; o tom se
k protokolu připojí doložka, v níž se uvede osobní jméno a příjmení zaměstnance,
který protokol podle záznamu vyhotovil. Předseda senátu (samosoudce) a v případech,
kdy tak stanoví zákon, jiná osoba odpovědná za správnost a úplnost protokolace, jsou
povinni ověřit, zda obsah vyhotoveného protokolu je totožný s obsahem záznamu a správnost
vyhotovení protokolu potvrdí svým podpisem. Pokud zákony o řízení před soudem nestanoví
jinak, není třeba záznam uchovávat. Je-li protokol o jednání vyhotoven tímto způsobem,
lze upustit od přítomnosti zapisovatele při jednání, s výjimkou hlavního líčení,
veřejného a neveřejného zasedání.
(3) Byl-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2,
uzavřen smír nebo jiná dohoda o předmětu řízení, dohoda pozůstalého manžela s dědici
o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů, dohoda o vypořádání povinného
dílu pro nepominutelného dědice, nadiktuje předseda senátu jeho znění do záznamu.
Zároveň musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje
označení soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění smíru nebo
dohody a podpisy předsedy senátu (samosoudce), účastníků smíru nebo dohody a zapisovatele,
pokud byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání
k němu trvale připojí.
(4) Uzná-li při jednání, o němž je pořizován protokol podle odstavce 2,
žalovaný zcela nebo zčásti nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou
uplatňován, nadiktuje předseda senátu obsah uznávacího prohlášení do záznamu. Zároveň
musí být při jednání vyhotovena příloha protokolu o jednání, která obsahuje označení
soudu, spisovou značku projednávané věci, datum, úplné znění uznávacího prohlášení
žalovaného a podpisy předsedy senátu (samosoudce), žalovaného a zapisovatele, pokud
byl k jejímu vyhotovení přizván. Příloha se po přepisu protokolu o jednání k němu
trvale připojí.
(5) Není-li poradě o hlasování přítomen zapisovatel, sepíše a zalepí protokol
o hlasování předseda senátu nebo jím pověřený člen senátu; v protokolu se vyznačí,
kdo jej sepsal a podepíší jej všichni členové senátu.
(6) Protokol se zapisuje v českém jazyce. Záleží-li na doslovném znění
výpovědi toho, kdo nevypovídá v českém jazyce, zapíše zapisovatel nebo tlumočník
její příslušnou část pokud možno také v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, případně
zapisovatel či protokolující úředník pořídí zvukový záznam.
(7) Protokol o hlasování smí otevřít jen předseda nebo člen senátu, který
jedná o opravném prostředku podaném proti rozhodnutí, o jehož přijetí byl protokol
vyhotoven. Po nahlédnutí musí být protokol o hlasování ihned zalepen a opatřen otiskem
kulatého úředního razítka soudu, u něhož byl otevřen, a podpisem soudce, který tyto
úkony provedl.
(8) Protokol o hlasování se nesepisuje, jde-li o jednoduchá rozhodnutí,
na kterých se senát usnesl jednomyslně a kterým předcházela porada pouze v jednací
síni bez přerušení jednání; v protokole o jednání se v takovém případě poznamená,
že rozhodnutí bylo učiněno bez přerušení jednání.
(9) O poučení, které je povinen předseda senátu (samosoudce) poskytnout
k zajištění tajnosti utajovaných skutečností podle zvláštního zákona1) a o trestních
následcích porušení tajnosti utajovaných skutečností, se sepíše zvláštní protokol,
a jde-li o trestní řízení, učiní záznam do protokolu; postup podle odstavce 2 je
vyloučen. Protokol nebo záznam musí obsahovat rovněž jména a příjmení, povolání,
zaměstnavatele a bydliště všech osob, kterým bylo poučení poskytnuto. Protokol podepíší
předseda senátu (samosoudce), poučené osoby a zapisovatel, který byl k jeho vyhotovení
přizván.
§ 21a
Pořizování záznamu a jeho přepisu v řízení před soudem v civilním řízení
(1) Záznam podle § 40 o.s.ř. se pořizuje pomocí záznamového zařízení schopného
zajistit automatickou identifikaci řečníka. O úplnost a srozumitelnost záznamu dbá
zapisovatel nebo jiný pověřený zaměstnanec soudu.
(2) V listinném spisu se záznam uchovává na technickém nosiči nebo na jednotném
úložišti záznamů, které je elektronickým úložištěm spravovaným ministerstvem. Technický
nosič záznamu se připojí ke spisu, je-li to možné, nebo se ve spisu uvede, kde je
technický nosič záznamu uložen nebo že je záznam uchováván na jednotném úložišti
záznamů. Záznam se vyřazuje ve skartačním řízení současně se spisem.
(3) V elektronickém spisu se záznam uchovává v systému, ve kterém je elektronický
spis veden. Pro skartační řízení platí odstavec 2 věta poslední obdobně.
(4) Přepis se zapisuje v českém jazyce. Vypovídá-li někdo v jiném než českém
jazyce, zapíše příslušnou část v jazyce, jímž vyslýchaný vypovídal, zapisovatel nebo
tlumočník.
§ 21b
Rozhodnutí a další písemnosti soudu
(1) Soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je
veden spis. Opisy nebo stejnopisy rozhodnutí a dalších písemností se vyhotovují v
listinné nebo v elektronické podobě podle způsobu doručování účastníkům nebo jiným
osobám.
(2) Listinné opisy nebo stejnopisy podepisuje ten, kdo je vyhotovil.
(3) Elektronicky vyhotovené rozhodnutí a další písemnosti soudu a jejich
elektronicky vyhotovené opisy nebo stejnopisy musí být podepsány kvalifikovaným elektronickým
podpisem toho, kdo je vyhotovil, nebo zapečetěny kvalifikovanou elektronickou pečetí
soudu. Podepsaný nebo zapečetěný elektronický dokument musí být opatřen kvalifikovaným
elektronickým časovým razítkem.
(4) Listinné stejnopisy rozhodnutí a další písemnosti soudu, které se vyhotovují
za součinnosti provozovatele poštovních služeb, musí soud opatřit specifickým identifikátorem
rozhodnutí nebo další písemnosti soudu a vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického
podpisu toho, kdo jej vyhotovil, nebo kvalifikované elektronické pečetě soudu, a
to společně s vizualizovanou podobou kvalifikovaného elektronického časového razítka.
Provozovatel poštovních služeb může opatřit takový stejnopis řídícími znaky pro vyhotovování.
Elektronické rozhodnutí a další písemnosti soudu v elektronické podobě se účastníkovi
zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup; o tom musí být účastník poučen.
§ 22
Použití úředního razítka
(1) Otiskem kulatého úředního razítka opatřuje soud zejména listinné opisy
nebo stejnopisy vyhotovení soudních rozhodnutí, listiny o pověření péčí a zastupováním
nezletilého, o ustanovení nebo jmenování opatrovníkem nebo poručníkem, pověření soudního
komisaře, pověření a nařízení exekuce, schválení smlouvy o nápomoci, schválení zastoupení
členem domácnosti, úřední potvrzení (vysvědčení), nařízení výkonu trestu a ochranných
opatření, příkaz k zatčení, příkaz k zadržení, příkaz k vzetí do vazby a příkaz k
propuštění z vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, žádost o vypátrání pobytu
osob, opatření o ustanovení obhájce, jakož i všechny písemnosti určené pro soudy
nebo jiné orgány v cizině.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případech, kdy se na vyhotovování
listinných stejnopisů rozhodnutí a jiných písemností soudu podílí provozovatel poštovních
služeb podle § 48 odst. 4 o. s. ř.
§ 23
Vyznačení právní moci
(1) Jakmile soudce zjistí, že rozhodnutí nabylo právní moci, zaznamená
to na vyhotoveném rozhodnutí založeném ve spise s uvedením dne, kdy nastala právní
moc, a připojí svůj čitelný podpis a datum vyznačení. Nabylo-li rozhodnutí právní
moci jen zčásti, je to nutno v záznamu přesně vyjádřit. Když byl podán návrh na doplnění
rozsudku, není to na překážku tomu, aby byla vyznačena právní moc rozhodnutí.
(2) Právní moc může vyznačit i vyšší soudní úředník, justiční kandidát,
asistent soudce a soudní tajemník v případech, kdy rozhodnutí vydal nebo kdy k tomu
byl soudcem pověřen.
(3) Do elektronického spisu právní moc rozhodnutí vyznačí osoba uvedená
v odstavcích 1 a 2 a podepíše svým kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatří
jej kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.
§ 24
Doložka o právní moci a vykonatelnosti rozhodnutí
(1) Na žádost toho, komu bylo elektronické rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí
doručeno dříve než toto rozhodnutí nabylo právní moci, vyznačí soud na předloženém
listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinném výstupu z autorizované konverze
elektronického rozhodnutí nebo elektronického stejnopisu rozhodnutí podle zvláštního
právního předpisu2a) (dále jen „listinná konvertovaná verze“) doložku o právní moci
s uvedením data, kdy nastala právní moc, a podpisem osoby, která doložku připojila.
(2) Na žádost toho, komu bylo doručeno elektronické rozhodnutí nebo stejnopis
rozhodnutí, vyznačí soud na předloženém listinném stejnopisu rozhodnutí nebo na listinné
konvertované verzi doložku vykonatelnosti rozhodnutí s podpisem osoby, která doložku
připojila.
(3) Soud zašle jako součást datové zprávy na žádost toho, komu bylo doručeno
rozhodnutí nebo stejnopis rozhodnutí, elektronické rozhodnutí s doložkou o právní
moci a vykonatelnosti nebo elektronický stejnopis rozhodnutí, jehož obsahem je doložka
o právní moci a vykonatelnosti.
(4) Podání návrhu na doplnění rozsudku není na překážku připojení doložky
o právní moci a doložky vykonatelnosti rozhodnutí.
§ 25
Podání
(1) Nepředloží-li účastník v občanském soudním řízení nebo ve správním
soudnictví ve stanovené lhůtě potřebný počet stejnopisů písemného podání v listinné
podobě, ačkoliv byl k tomu vyzván, vyhotoví tyto stejnopisy soud a účastníku vyměří
soudní poplatek podle zvláštního zákona1a); na to musí být účastník ve výzvě upozorněn.
(2) Vede-li se ve věci spis v listinné podobě, soud založí podání a jiné
písemnosti doručené v listinné podobě do listinného spisu.
(3) Vede-li se ve věci spis v elektronické podobě, soud převede podání
a jiné písemnosti doručené v listinné podobě do elektronické podoby, kterou založí
do elektronického spisu; autorizovaná konverze se neprovádí. Podání a jiné písemnosti
v listinné podobě se založí do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v
souladu se zvláštním právním předpisem2b).
(4) Bylo-li podání nebo jiná písemnost doručena soudu jako součást datové
zprávy, soud jej založí do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby a
založí do listinného spisu; autorizovaná konverze se neprovádí.
(5) Přílohy podání doručených soudu jako součást datové zprávy soud založí
do elektronického spisu nebo převede do listinné podoby, založí do listinného spisu
a uloží do příslušného informačního systému. Předseda senátu (samosoudce) může vydat
pokyn, aby některé přílohy podání doručeného do datové schránky nebyly převedeny
do listinné podoby a založeny do listinného spisu. Listinnou konvertovanou verzi
těchto dokumentů soud pořídí, jen je-li to nutné.
§ 26
Rekonstrukce spisu
(1) Spisy, které byly zcela nebo zčásti zničeny nebo se ztratily, rekonstruuje,
jestliže je to třeba, na návrh nebo bez návrhu podle záznamů v rejstřících a jiných
evidenčních pomůckách soud, který ve věci konal řízení v prvním stupni. O tom pořídí
záznam, v němž vyznačí den podání návrhu, data všech jednání, data rozhodnutí ve
věci, údaj, zda byl, kým byl a kdy byl podán opravný prostředek a způsob jeho vyřízení.
Údaje o soudních poplatcích se nevyznačují.
(2) Soud pořídí ověřené opisy stejnopisů vyhotoveného rozhodnutí nebo jiných
písemností, které má sám, nebo které si vyžádá od jiného soudu nebo jiného státního
orgánu. Na ověřených opisech stejnopisů připojí doložku, že opis nahrazuje zničenou
nebo ztracenou listinu. Za tím účelem může uložit účastníkům, jejich zástupcům a
třetím osobám, aby předložili stejnopisy podání, opisy rozhodnutí a jiné písemnosti;
tyto listiny soud po opatření ověřeného opisu vrátí.
(3) Nestačí-li prostředky uvedené v odstavci 2, soud provede potřebná šetření,
zejména za účelem osvědčení toho, jak výpovědi byly protokolovány, vyslechne osoby,
jež byly vyslechnuty jako účastníci, svědci, znalci, popřípadě provede jiná osvědčení
a výsledek těchto šetření zachytí v protokolu o rekonstrukci. Protokolem o rekonstrukci
se nahrazují listiny, zejména různá podání, protokoly o jednání a přílohy. Opis protokolu
o rekonstrukci se doručí známým účastníkům. Vznesou-li účastníci námitky proti znění
protokolu, soud je k němu připojí.
§ 26a
Elektronický spis
Elektronický spis je možné vést pouze v informačním systému speciálně k
tomu určenému.
§ 27
Vydávání úředních potvrzení
Předseda senátu (samosoudce) může na žádost těch, kteří to potřebují k
uplatnění nebo hájení svých práv, vydat úřední potvrzení o skutečnostech známých
ze spisu, popřípadě opis některé písemnosti po zaplacení soudního poplatku.
§ 28
Vyžadování součinnosti
(1) Soudy jsou oprávněny vyžadovat od orgánů obcí, orgánů policie i od
jiných orgánů a právnických a fyzických osob součinnost při plnění svých úkolů, a
to zejména sdělování skutečností, které mají význam pro soudní řízení a rozhodování
(§ 8 tr. ř., § 128 o.s.ř., § 140 odst. 2, § 141 a 215 z. z. ř.).
(2) Od orgánů obcí lze vyžadovat zejména zprávy o chování, majetkových
a sociálních poměrech obviněného a účastníků řízení, zprávy o tom, zda odsouzený
řádně vykonává trest obecně prospěšných prací, a zprávy o poměrech mladistvého, které
mají podklad ve vlastních poznatcích těchto orgánů.
(3) Od orgánů policie mohou soudy vyžadovat zejména zprávy o chování obviněného
a účastníků řízení, o chování podmíněně odsouzeného a podmíněně propuštěného z výkonu
trestu odnětí svobody ve stanovené zkušební době a o chování odsouzeného pro účely
rozhodnutí o zahlazení odsouzení a o pobytu a zaměstnání osob. Je-li toho třeba,
orgány policie na žádost soudu provádějí pátrání po pobytu osoby.
(4) Od zaměstnavatelů mohou soudy vyžadovat zprávy o chování jejich pracovníků
v zaměstnání a o jejich výdělkových poměrech, nebo i o dalších skutečnostech, pokud
je toho třeba k soudnímu řízení a rozhodnutí.
ČÁST PÁTÁ
Doručování
§ 28a
Doručování při jednání nebo jiném soudním úkonu
(1) Doručuje-li soud písemnost při jednání nebo při jiném soudním úkonu,
uvede se to v protokolu o jednání nebo v protokolu, který byl sepsán o jiném soudním
úkonu.
(2) V protokolu musí být uvedeno, kdo doručení provedl, jaká písemnost byla
doručena a jak byla zjištěna totožnost adresáta nebo toho, kdo jemu určenou písemnost
převzal. Protokol podepíše ten, kdo doručení provedl, a adresát, popřípadě ten, kdo
za něho písemnost převzal.
§ 28b
Doručování prostřednictvím veřejné datové sítě
(1) Má-li adresát zpřístupněnou datovou schránku zřízenou podle zvláštního
právního předpisu2a) (dále jen „datová schránka“) nebo požádá-li adresát o doručování
na elektronickou adresu podle § 46 odst. 2 a § 46a odst. 2 o.s.ř., soud doručí tomuto
adresátovi elektronicky vyhotovené rozhodnutí nebo elektronicky vyhotovený stejnopis
nebo opis rozhodnutí nebo další elektronicky vyhotovené písemnosti soudu, umožňuje-li
to povaha dokumentu, prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky
nebo na jeho elektronickou adresu.
(2) Bylo-li podání nebo jiná písemnost účastníka nebo jiné osoby (dále jen
„podání“) doručena soudu v listinné podobě, soud jej převede do elektronické podoby
a zašle adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, jako součást
datové zprávy; autorizovaná konverze se neprovádí.
(3) Bylo-li podání doručeno soudu jako součást datové zprávy, zašle soud
adresátu, kterému se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě, obsah této datové
zprávy. Adresátu, kterému se doručuje v listinné podobě, soud zašle listinnou verzi
tohoto podání; autorizovaná konverze se neprovádí.
§ 28c
Vyhotovování rozhodnutí a jiných písemností soudu za součinnosti provozovatele
poštovních služeb a jejich doručování
(1) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy
rozhodnutí a jiné písemnosti soudu prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou
smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a doručí je; autorizovanou konverzi přitom
provozovatel poštovních služeb neprovádí. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným
způsobem, který vylučuje lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
(2) Vede-li se ve věci elektronický spis a soud doručuje listinné stejnopisy
rozhodnutí a jiné písemnosti soudu způsobem podle odstavce 1, zakládá se do elektronického
spisu doručenka v elektronické podobě, kterou převede provozovatel poštovních služeb
do elektronické podoby v souladu s uzavřenou smlouvou; autorizovanou konverzi přitom
provozovatel poštovních služeb neprovádí. Doručenku v listinné podobě soud založí
do sběrného spisu, který soud vede za tímto účelem v souladu se zvláštním právním
předpisem2b).
(3) Vede-li se ve věci listinný spis a soud vyhotovuje listinné stejnopisy
rozhodnutí a jiné písemnosti soudu za součinnosti provozovatele poštovních služeb,
předá je soud v elektronické podobě tomuto provozovateli, který v souladu s uzavřenou
smlouvou vyhotoví jejich listinnou podobu a předá je k doručení. Provozovatel poštovních
služeb přitom provádí autorizovanou konverzi u listinných stejnopisů rozhodnutí;
u jiných písemností soudu se autorizovaná konverze provádí, stanoví-li tak předseda
senátu. Předávání a vyhotovování se provádí automatizovaným způsobem, který vylučuje
lidský zásah nad míru nezbytně nutnou.
ČÁST ŠESTÁ
Náhrada nutných výdajů osobám zúčastněným na řízení
§ 29
(1) K hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné.
(2) Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním
poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný
výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu.3) Výši průměrného výdělku prokáže účastník
potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel
srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek
směny.
(3) U účastníka, který není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu
poměru, je však výdělečně činný, podklad pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku
tvoří částka, vypočtená ze základu daně z příjmů fyzických osob4), dělená počtem
pracovních hodin stanovených zvláštním právním předpisem5) připadajících na týž kalendářní
rok. Pro výpočet náhrady ušlého výdělku se použije částka základu daně, podle které
je určena poslední známá daňová povinnost, nejvýše však 486 000 Kč; pokud nelze výši
ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na
výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení
vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
(4) Potřebuje-li účastník stižený těžkou tělesnou chorobou nebo vadou nebo
v jiných závažných případech průvodce, tvoří nutná vydání průvodce a jeho ušlý výdělek
součást nákladů řízení účastníka. Součástí nákladů řízení účastníka jsou rovněž nutná
vydání a ušlý výdělek důvěrníka dítěte nebo podpůrce.
§ 30
(1) Nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě,
kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje.
(2) Účastníku se hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným
hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník
vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.6)
§ 31
(1) Jestliže účastník použil ještě také místního veřejného hromadného dopravního
prostředku, hradí se mu i místní přepravné.
(2) Místní přepravné se hradí i účastníku, který bydlí nebo pracuje v místě,
kde se řízení koná, jestliže použil místního veřejného hromadného dopravního prostředku.
§ 33
(1) Pro určení výše náhrady nutných výdajů a náhrady ztráty na výdělku a
pro určení nákladů zákonného zástupce účastníka nebo jeho zástupce, který není advokátem,
pro určení nákladů opatrovníka ustanoveného účastníku, pro určení nákladů nutného
průvodce, důvěrníka dítěte a podpůrce (§ 29 odst. 4), jakož i pro určení výše svědečného
užije se ustanovení § 29 až § 32 obdobně.
(2) O náhradách poskytovaných znalcům, tlumočníkům, překladatelům a konzultantům
přibraným pro účely trestního řízení platí zvláštní předpisy.
ČÁST SEDMÁ
Trest domácího vězení
§ 34
Soud může před uložením trestu domácího vězení požádat středisko Probační
a mediační služby příslušné podle místa bydliště obviněného o opatření písemného
slibu obviněného podle § 60 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku (dále jen „tr. zák.“).
Před podpisem písemného slibu je třeba obviněnému vysvětlit podstatu výkonu a kontroly
trestu domácího vězení, způsob jeho součinnosti a jaká omezení jsou pro něho a osoby
žijící s ním ve společném obydlí s tímto trestem spojena.
§ 34a
Obdrží-li soud písemný slib obviněného za okolností, z nichž není dostatečně
patrné, že obviněnému je známa podstata trestu domácího vězení a s ním spojená omezení
ve způsobu jeho života, soud před uložením tohoto trestu obviněného poučí nebo pověří
tímto úkonem Probační a mediační službu.
§ 34b
(1) Jakmile se rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest domácího vězení,
stane vykonatelným, předseda senátu zašle jeho opis spolu s nařízením výkonu trestu
a dostupnými kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování
a telefonní kontakt, příslušnému středisku Probační a mediační služby.
(2) Opisy všech rozhodnutí týkající se trestu domácího vězení zašle soud
po právní moci středisku Probační a mediační služby.
ČÁST OSMÁ
Výkon některých rozhodnutí v trestním řízení
§ 35
Předběžné opatření
Jakmile se rozhodnutí o uložení předběžného opatření stane vykonatelným,
zašle soud jeho opis policejnímu orgánu, který vedl nebo vede trestní řízení, a orgánu,
který se bude podílet na jeho realizaci. To platí obdobně i pro další rozhodnutí
týkající se uloženého předběžného opatření.
§ 36
Peněžitá záruka
(1) Rozhodne-li soud, že přijetí peněžité záruky je přípustné, určí její
výši a způsob jejího složení. V nutných případech umožní obviněnému nebo jiné osobě,
aby peněžitou záruku složili do pokladny soudu. Jinak těmto osobám uloží, aby peněžitou
záruku zaslaly přímo na depozitní účet soudu. To platí i pro případ peněžité záruky
v cizí měně.
(2) Je-li obviněný ve vazbě a soud rozhodl, že přijetí peněžité záruky v
jím určené výši je přípustné, rozhodne o nahrazení vazby peněžitou zárukou a o propuštění
obviněného z vazby ihned poté, co byla peněžitá záruka složena. Výplatu částky složené
na peněžitou záruku lze provést pouze na základě písemného příkazu předsedy senátu.
§ 36a
Výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném obydlí
Na postup při výkonu rozhodnutí ukládajícího povinnost zdržovat se v určeném
obydlí nebo jeho části se přiměřeně použije § 34b.
§ 37
Opatření k nařízení výkonu trestu odnětí svobody a k nařízení výkonu trestního
opatření odnětí svobody
(1) Jestliže odsouzený nenastoupí ve stanovené lhůtě výkon trestu odnětí
svobody nebo výkon trestního opatření odnětí svobody nebo bylo-li z konkrétních skutečností
zjištěno, že jeho pobyt na svobodě je nebezpečný, nebo jestliže z jeho jednání nebo
dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat,
nařídí předseda senátu (samosoudce), aby odsouzený byl dodán k výkonu trestu odnětí
svobody nebo k výkonu trestního opatření odnětí svobody do příslušné spádové věznice
(§ 321 odst. 3 věta první tr. ř.). Jestliže pobyt odsouzeného není znám, soud to
na příkazu k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo do výkonu trestního opatření
odnětí svobody výslovně uvede s tím, že je nutno vypátrat pobyt odsouzeného (§ 321
odst. 3 věta druhá tr. ř.). Příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody nebo
do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského ředitelství
Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu
ředitelství Policie České republiky příslušnému podle místa bydliště odsouzeného.
Není-li bydliště odsouzeného známo, příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody
nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody se zašle územnímu odboru krajského
ředitelství Policie České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky
nebo obvodnímu ředitelství Policie České republiky v obvodu soudu.
(2) Byl-li pobyt odsouzeného vypátrán jinak než orgány policie nebo jestliže
se odsouzený dobrovolně přihlásil k výkonu trestu odnětí svobody nebo k výkonu trestního
opatření odnětí svobody, je třeba příkaz k dodání do výkonu trestu odnětí svobody
nebo do výkonu trestního opatření odnětí svobody bez zbytečného odkladu odvolat,
a to u toho orgánu policie, kterému byl zaslán.
(3) U odsouzeného, který se zdržuje v cizině, se při nařízení výkonu trestu
odnětí svobody nebo při nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody postupuje
podle zvláštních předpisů9).
(4) U mladistvého, který je v ústavní nebo ochranné výchově, zašle soud
nařízení výkonu trestního opatření odnětí svobody ústavu, ve kterém je mladistvý,
s tím, aby byl do výkonu trestního opatření dodán pracovníkem ústavu. Není-li to
možné zajistit, požádá předseda senátu (samosoudce) o předvedení mladistvého do výkonu
trestního opatření územní odbor krajského ředitelství Policie České republiky, městské
ředitelství Policie České republiky nebo obvodní ředitelství Policie České republiky,
v jehož obvodu je ústav.
(5) Věznice pro mladistvé sdělí u trestních opatření odnětí svobody delších
tří měsíců nejméně dva měsíce před předpokládaným dnem skončení výkonu trestního
opatření odnětí svobody školskému zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy
(dále jen "výchovné zařízení") nebo léčebnému zařízení, z něhož byl mladistvý dodán
do výkonu trestního opatření odnětí svobody, výsledky převýchovy mladistvého z hlediska
případného propuštění z ochranné výchovy, podmíněného umístění mimo výchovné zařízení
nebo zrušení ústavní výchovy.
(6) Věznice sdělí soudu, který nařídil výkon trestu odnětí svobody nebo trestního
opatření odnětí svobody, zda odsouzený nastoupil ve stanovenou dobu jeho výkon. Je-li
odsouzený ve výkonu jiného trestu odnětí svobody nebo ve výkonu jiného trestního
opatření odnětí svobody, věznice neprodleně potvrdí příjem nařízení výkonu trestu
odnětí svobody nebo trestního opatření odnětí svobody a sdělí soudu informaci o předpokládaném
datu nástupu. O přemístění odsouzeného do jiné věznice, o zahájení ochranného léčení,
o jeho útěku a dopadení, o jeho úmrtí, o přerušení výkonu trestu odnětí svobody nebo
trestního opatření odnětí svobody, o podmíněném propuštění, jakož i o tom, že byl
odsouzený v důsledku výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo výkonu trestního
opatření odnětí svobody, udělení milosti, amnestie nebo z jiného důvodu propuštěn
na svobodu, podá věznice, v níž odsouzený naposledy byl, neprodleně zprávu soudu,
který rozhodl v prvním stupni; v případě podmíněného propuštění podá zprávu též soudu,
který o podmíněném propuštění rozhodl.
§ 38
Podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody
Jestliže soud rozhodl o přijetí záruky zájmového sdružení občanů za převýchovu
odsouzeného, v žádosti o výchovné spolupůsobení podle § 329 odst. 3 tr. ř. předseda
senátu sdělí zájmovému sdružení občanů, zda a jaká přiměřená povinnost, přiměřené
omezení nebo výchovné opatření byly odsouzenému uloženy; zároveň požádá, aby podle
jejich obsahu zaměřilo své výchovné působení, sledovalo jejich dodržování odsouzeným
a v případě jejich porušení bez zbytečného odkladu informovalo soud. Předseda senátu
zájmové sdružení občanů rovněž požádá o sdělení změny zaměstnání nebo bydliště odsouzeného.
§ 39
Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody a trestního opatření
odnětí svobody
Obdobně jako v § 38 postupuje soud i v případech podmíněného propuštění
odsouzeného z výkonu trestu odnětí svobody nebo z výkonu trestního opatření odnětí
svobody.
§ 40
Výkon trestu obecně prospěšných prací
(1) Opis vykonatelného rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest obecně
prospěšných prací, zašle předseda senátu příslušnému středisku Probační a mediační
služby spolu s kontaktními údaji odsouzeného, jako je adresa uvedená pro účely doručování
a telefonní kontakt.
(2) Zjistí-li soud, že počet požadavků na provedení obecně prospěšných prací
v jeho obvodu neodpovídá počtu pravomocně odsouzených, kteří tento trest mají vykonávat,
v předstihu o tom vyrozumí Probační a mediační službu a požádá ji, aby poskytla poskytovatelům
obecně prospěšných prací odbornou pomoc při vyhledávání vhodných prací a formulaci
požadavků na jejich provedení.
§ 41
Výkon ochranného léčení ústavního
(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ústavního s přílohami podle § 351 odst.
1 tr. ř. zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení příslušnému podle
bydliště nebo pobytu osoby, na níž má být ochranné léčení vykonáno. Po dohodě se
správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu (samosoudce) den, kdy má
být ochranné léčení nastoupeno. Současně upozorní správu zdravotnického zařízení,
že k změně ústavní formy ochranného léčení na ambulantní nebo k propuštění z ochranného
léčení za podmínek § 99 odst. 6 tr. zák. může dojít jen na podkladě pravomocného
rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, a požádá,
aby tomuto soudu byla neprodleně podána zpráva, jestliže nastanou důvody pro některé
z těchto opatření.
(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení
uloženo, aby jeho výkon nastoupila v příslušném zdravotnickém zařízení ve stanoveném
termínu. Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného
zástupce nebo opatrovníka. Jestliže osoba, u níž má být ochranné léčení vykonáno,
není nebezpečná pro své okolí, může jí poskytnout potřebnou lhůtu k obstarání jejích
záležitostí. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka útvaru,
ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu.
(3) Nenastoupí-li vyzvaná osoba výkon ochranného léčení ústavního ve stanoveném
termínu nebo je-li nebezpečná pro své okolí, nařídí předseda senátu (samosoudce)
její dodání do zdravotnického zařízení územnímu odboru krajského ředitelství Policie
České republiky, městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství
Policie České republiky podle místa bydliště nebo pobytu osoby. Není-li bydliště
osoby, jíž bylo léčení uloženo, známo, příkaz k dodání do výkonu ochranného léčení
v ústavní formě se zašle územnímu odboru krajského ředitelství Policie České republiky,
městskému ředitelství Policie České republiky nebo obvodnímu ředitelství Policie
České republiky v obvodu soudu.
(4) Je-li výkon ochranného léčení ústavního v jeho průběhu nařízen jinému
zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 42
Výkon ochranného léčení ambulantního
(1) Nařízení výkonu ochranného léčení ambulantního přílohami podle § 351
odst. 1 tr. ř. a slova zašle předseda senátu (samosoudce) zdravotnickému zařízení
příslušnému pro tuto formu léčení podle bydliště nebo pobytu osoby, které bylo ochranné
léčení uloženo. Po dohodě se správou zdravotnického zařízení stanoví předseda senátu
(samosoudce) dobu, do kdy nejpozději má být s výkonem ochranného léčení započato.
Správu zdravotnického zařízení současně požádá, aby okresnímu soudu, v jehož obvodu
je toto zařízení, navrhlo změnu léčby na formu ústavní, jestliže se léčená osoba
odmítá podrobit ochrannému léčení nebo jestliže se ukáže další pobyt léčené osoby
na svobodě nebezpečný anebo jestliže se dodatečně zjistí, že vzhledem k povaze choroby
a léčebným možnostem nelze očekávat splnění účelu ochranného léčení ambulantní formou.
Soud rovněž zdravotnické zařízení upozorní, že k propuštění z ochranného léčení může
dojít za podmínek uvedených v § 99 odst. 6 tr. zák. jen na podkladě pravomocného
rozhodnutí okresního soudu, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává. Dále požádá,
aby zdravotnické zařízení sdělilo soudu, který výkon ochranného léčení nařídil, zda
osoba, které bylo ochranné léčení uloženo, se do stanovené doby přihlásila k jeho
výkonu.
(2) Předseda senátu (samosoudce) vyzve osobu, které bylo ochranné léčení
ambulantní uloženo, aby se k jeho výkonu přihlásila v příslušném zdravotnickém zařízení
nejpozději do stanovené doby. Současně ji upozorní na následky, jestliže tak neučiní.
Není-li tato osoba plně svéprávná, učiní tak prostřednictvím jejího zákonného zástupce
nebo opatrovníka. U vojáků se výzva doručuje prostřednictvím velitele nebo náčelníka
útvaru, ve kterém odsouzený vykonává vojenskou službu. Soud požádá příslušného velitele
nebo náčelníka útvaru o spolupůsobení při výkonu ambulantní léčby a odesílání léčené
osoby k léčebným úkonům podle pokynů zdravotnického zařízení.
(3) Je-li výkon ochranného léčení ambulantního v jeho průběhu nařízen jinému
zdravotnickému zařízení, postupuje se přiměřeně podle odstavce 1.
§ 43
Výkon ochranného léčení ve výkonu trestu odnětí svobody
(1) Jestliže u odsouzeného, který je ve výkonu trestu odnětí svobody, je
léčení vykonáváno ve věznici, a nebylo rozhodnuto o upuštění od výkonu ochranného
léčení (§ 99 odst. 7 tr. zák.), nebo odsouzený nebyl z výkonu tohoto ochranného léčení
propuštěn, anebo nebylo léčení ukončeno (§ 99 odst. 6 tr. zák.), podá věznice dva
měsíce před předpokládaným ukončením výkonu trestu odnětí svobody okresnímu soudu,
v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává, zprávu o dosaženém výsledku ochranného
léčení. Jestliže účelu ochranného léčení vzhledem k délce výkonu trestu odnětí svobody
nebylo dosaženo, rozhodne soud o jeho pokračování ve zdravotnickém zařízení ještě
před ukončením výkonu trestu.
(2) Jestliže odsouzený má být po výkonu trestu odnětí svobody předán do zdravotnického
zařízení k dalšímu výkonu ochranného léčení, soud, který o pokračování v ochranném
léčení rozhodl, dohodne s příslušným zdravotnickým zařízením datum nástupu ochranného
léčení tak, aby bylo totožné s datem ukončení výkonu trestu odnětí svobody. Nedojde-li
k předání odsouzeného do dalšího výkonu ochranného léčení, věznice jej propustí a
nařízení ochranného léčení vrátí soudu. Jinak je spolu s přílohami, včetně znaleckého
posudku a zprávou o dosavadním průběhu a výsledcích léčení předá zdravotnickému zařízení.
§ 44
Výkon ochranné výchovy
(1) Výchovnému zařízení, v němž má být s výkonem ochranné výchovy započato,
zašle předseda senátu (samosoudce) nařízení jejího výkonu, opis rozhodnutí, kterým
byla uložena, a opis znaleckého posudku z oboru psychiatrie nebo psychologie, pokud
byl v dané věci vypracován. Předseda senátu (samosoudce) zároveň požádá, aby toto
výchovné zařízení informovalo o nástupu ochranné výchovy soud pro mládež, který výkon
ochranné výchovy nařídil, a aby v pravidelných termínech, které stanoví, informovalo
okresní soud pro mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o průběhu výkonu
ochranné výchovy, zejména o skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání určitého
rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla ochranná výchova uložena, provádí soud
za účasti orgánu sociálně- právní ochrany dětí, který předseda senátu (samosoudce)
požádá, aby v pravidelných termínech, které stanoví, informoval okresní soud pro
mládež, v jehož obvodu se ochranná výchova vykonává, o změně poměrů osoby, které
byla ochranná výchova uložena, a dalších skutečnostech, které mohou odůvodňovat vydání
určitého rozhodnutí týkajícího se ochranné výchovy.
(3) Výchovné zařízení, v němž se ochranná výchova vykonává, podává soudu,
který ochrannou výchovu uložil, zprávu o podmíněném umístění mimo výchovné zařízení,
o prodloužení ochranné výchovy, o propuštění z ochranné výchovy nebo o předvedení
osoby, které byla ochranná výchova uložena, k výkonu trestního opatření odnětí svobody
nebo trestu odnětí svobody.
ČÁST DEVÁTÁ
Výkon rozhodnutí v občanskoprávních věcech
Oddíl první
Obecná ustanovení
§ 45
(1) O návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí rozhoduje a další řízení koná
samosoudce nebo v rozsahu svých oprávnění vyšší soudní úředník, popřípadě v rozsahu
pověření jiný zaměstnanec soudu.
(2) Úkony, jež vyžaduje výkon rozhodnutí, provádějí zaměstnanci určení
k tomu rozvrhem práce (vykonavatelé). Jednoduchými úkony mohou být pověřeni předsedou
soudu i jiní zaměstnanci.
(3) Vykonavatelé jsou vázáni příkazy soudce nebo vyššího soudního úředníka;
v případě potřeby si vyžádají od soudce nebo vyššího soudního úředníka pokyny.
§ 46
Působnost vykonavatelů
(1) Vykonavatelé jsou oprávněni přijmout od povinného plnění, zprostředkovat
vzájemné plnění oprávněného, které souvisí s výkonem rozhodnutí a v případech stanovených
zákonem provádějí všechny úkony, jichž je k výkonu rozhodnutí třeba.
(2) Vykonavatelé provádějí zejména tyto úkony:
a) prodej movitých věcí při likvidaci pozůstalosti prováděný soudem
podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí (§ 232 odst. 1 písm.
a) z. z. ř.),
b) úkony spojené s odnětím dítěte (§ 504 z. z. ř.),
c) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí o nařízení předběžného
opatření (§ 493 až 497 z. z. ř.),
d) úkony spojené s realizací výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových
práv povinného spočívajících ve vydání nebo dodání věci (§ 320 o. s. ř.),
e) úkony spojené s provedením výkonu rozhodnutí správou nemovité věci,
f) osobní prohlídku povinného a prohlídku jeho místností, skříní a
jiných schránek (§ 325a o. s. ř.),
g) soupis movitých věcí (§ 326 o. s. ř.),
h) prodej věcí, které se rychle kazí, mimo dražbu (§ 326b o. s. ř.),
i) zajištění sepsaných věcí (§ 327 o. s. ř.),
j) označení sepsaných věcí, které nebyly zajištěny (§ 327 odst. 3 o.
s. ř.),
k) pojetí věci do soupisu zápisem do protokolu (§ 327a odst. 1 o. s.
ř.),
l) odhad sepsaných movitých věcí, nebyl-li přibrán znalec (§ 328 o.
s. ř.),
m) prodej pohledávek a prodej sepsaných věcí v dražbě (§ 314b odst.
1 a § 329 odst. 1 o. s. ř.),
n) vydání výtěžku z prodaných věcí oprávněným nebo jiným věřitelům,
popřípadě složení výtěžku u soudu (§ 331 a 331a o. s. ř.),
o) vydání odebraných peněz oprávněnému nebo jejich složení u soudu
(§ 333 o. s. ř.),
p) jednání potřebná k uplatnění práv z cenných papírů nebo zaknihovaných
cenných papírů či listin představujících právo na splacení dlužné částky (§ 334 o.
s. ř.),
q) úkony potřebné ke zpeněžení sepsaných cenných papírů a zaknihovaných
cenných papírů (§ 334a o. s. ř.),
r) jednotlivé úkony při dražbě nemovité věci a závodu (§ 336h odst.
1 a § 338u odst. 1 o. s. ř.),
s) podání návrhu k vymožení potřebných částek proti vydražiteli (§
336n odst. 3 o. s. ř.),
t) vyklizení nemovitých věcí, staveb, bytů a jiných místností, odevzdání
vyklizených věcí povinnému nebo zletilému příslušníku jeho domácnosti, předání vyklizených
věcí do úschovy obci nebo jinému vhodnému schovateli, prodej nevyzvednutých věcí
a rozdělení výtěžku tohoto prodeje (§ 340 až 344 o. s. ř.),
u) zničení zjevně bezcenné věci (§ 341 odst. 4 o. s. ř.),
v) odebrání movitých věcí se vším, co k nim patří, povinnému, nebo
tomu, kdo je ochoten je vydat, a jejich odevzdání oprávněnému (§ 345 o. s. ř.),
w) úkony spojené s realizací rozhodnutí prodejem movité věci podle
§ 348 o. s. ř.,
x) úkony směřující k obnovení předešlého stavu podle § 351a o. s. ř.
§ 47
Vyrozumění účastníka o výkonu
(1) Vykonavatel vždy vyrozumí oprávněného, kdy a kde bude jednotlivý úkol
proveden.
(2) Vykonavatel nesmí povinného vyrozumět o nastávajícím úkonu dříve,
než přijde na místo úkonu, ani způsobit, aby se o tom povinný předem dozvěděl, ledaže
je vyrozumění povinného před úkonem výslovně předepsáno.
(3) Nedostaví-li se oprávněný ve stanovenou dobu na místo, kde má být úkon
výkonu rozhodnutí vykonán, provede se úkon v jeho nepřítomnosti, pokud zákon nestanoví,
že výkon rozhodnutí lze provést jen za přítomnosti oprávněného nebo jeho zástupce.
§ 48
Opatření k zachování pořádku při výkonu rozhodnutí
Vykonavatel je oprávněn učinit opatření, jichž je třeba, aby byl při provádění
výkonu rozhodnutí zachován pořádek. Osoby, které hrubě ruší výkon, může vykázat z
místa jeho provádění. Jsou-li pro to důvody stanovené zvláštním předpisem, může požádat
nejbližší policejní orgán o poskytnutí ochrany.
§ 49
Protokol o úkonu
(1) O každém úkonu vykonavatel pořídí záznam nebo sepíše stručný protokol.
Ve věcech podle § 68 odst. 1 vykonavatel vždy sepíše protokol nebo pořídí zvukově
obrazový záznam.
(2) Protokol má zejména obsahovat:
a) označení soudu,
b) místo, datum, čas a předmět úkonu,
c) osobní jména a příjmení zaměstnanců soudu, kteří se zúčastnili úkonu,
osobní jména a příjmení přítomných účastníků a jejich zástupců a osobní jména a příjmení
dalších osob, které jsou úkonu podle § 53 a 54 přítomny,
d) stručné, výstižné vylíčení průběhu úkonu, zejména podané návrhy,
e) doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nebo jiných písemností
(§ 28a),
f) zjištění osobního jména, příjmení a adresy manžela povinného nebo
spoluvlastníků povinného.
(3) Protokol musí být sepsán při skončení úkonu a pokud možno ještě na
místě úkonu. Kromě vykonavatele podepíší protokol účastníci, jejich zástupci, dále
ti, kteří potvrzují příjem peněz nebo věcí, a osoby přibrané k úkonu; dále podepíší
protokol ti, jejichž prohlášení je nutno uvést v protokolu.
(4) Výjimečně může vykonavatel sepsat protokol dodatečně podle poznámek
učiněných při úkonu; protokol pak podepíše sám. Takto nelze postupovat, má-li být
protokolem osvědčen příjem peněz nebo věcí nebo má-li protokol podepsat osoba přibraná
k úkonu nebo ten, jehož prohlášení je třeba uvést v protokolu nebo doručuje-li písemnost
při úkonu.
(5) Jestliže se účastník nebo jeho zástupce vzdálí před podpisem, poznamená
se to v protokolu; odepře-li podpis, poznamená se to v protokolu a vyznačí se důvody,
které uvedl.
(6) Pořizuje-li se o průběhu prohlídky bytu a jiných místností záznam,
je třeba pořídit zvukově obrazový záznam, který obsahuje datum a čas, v němž pořizování
záznamu probíhá. Zaznamenány musí být všechny úkony, k nimž při prohlídce bytu a
jiných místností dochází.
Oddíl druhý
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
§ 49a
Příprava výkonu
Je-li to vzhledem k osobám účastníků účelné, vyšší soudní úředník či soudní
tajemník vyzve oprávněného, aby sdělil číslo bankovního účtu, na který mu má být
zaslána peněžní částka získaná výkonem. Dotázáním na evidence majetku zjistí movité
věci povinného (např. evidence cenných papírů či motorových vozidel).
§ 50
Soupis na místě samém
(1) Sepsány mohou být movité věci, které jsou v bytě, sídle nebo na jiném
místě, kde má povinný své věci umístěny, jakož i věci povinného, které má u sebe
někdo jiný, jestliže byly současně vykonavateli odevzdány. Vykonavatel nesepíše věci,
o nichž je nepochybné, že na místo soupisu byly přineseny těmi, kdo jsou tam pouze
na návštěvě. Sepsány nemohou být movité věci, které tvoří příslušenství nemovité
věci.
(2) Vykonavatel sepíše především hotové peníze, cennosti a jiné věci, které
lze snadno prodat a které může povinný nejspíše postrádat. Věci se sepíší v takovém
rozsahu, v jakém výtěžek z jejich prodeje zřejmě postačí k uspokojení vymáhané pohledávky.
Byl-li výkon rozhodnutí nařízen prodejem jen určitých věcí, lze sepsat jen tyto věci.
(3) Sepsány nemohou být věci, o nichž to výslovně prohlásí oprávněný. Prohlášení
oprávněného se uvede v protokolu.
§ 51
Práva jiných osob
(1) Tvrdí-li osoba přítomná při soupisu, že věc je ve vlastnictví třetí
osoby, nebo se jedná o věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel
přesto jejich soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci postačující k úhradě nároku
s příslušenstvím. Soupis se neprovede, pokud je na místě nepochybně prokázáno, že
tyto věci nepatří povinnému.
(2) Tvrzení osoby přítomné při soupisu podle odstavce 1 je třeba poznamenat
v protokolu. Přitom uvede vykonavatel osobní jméno, příjmení, zaměstnání a bydliště
této osoby a osoby, které podle tvrzení osoby přítomné při soupisu náležejí sepsané
věci, pokud byly tyto údaje uvedeny, a právní důvod, ze kterého je uplatňováno právo
na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Vykonavatel je kromě toho povinen dát poučení,
jakým způsobem lze tvrzená práva uplatnit (§ 267 o.s.ř.).
§ 52
Označení věcí
(1) Věci, které nebyly zajištěny, vykonavatel ponechá na místě, kde byly
sepsány, a označí je štítkem nebo nálepkou. Označení je třeba na věc umístit tak,
aby tím věc nebyla poškozena a aby bylo možné věc nadále užívat k účelu, jemuž slouží.
Označení musí být na věci připevněno tak, aby nemohlo být odstraněno bez jeho poškození
nebo znehodnocení.
(2) V označení se uvede, který soud věc sepsal, kdo je oprávněným, spisová
značka věci, den soupisu a pořadové číslo, pod nímž byla věc pojata do soupisu.
(3) Označení bude z věci odstraněno, jakmile věc bude prodána, vyloučena
z výkonu rozhodnutí nebo vyloučena ze soupisu, výkon rozhodnutí zastaven, dražba
skončena podle § 330 odst. 1 o. s. ř. nebo věc převzata oprávněným podle § 330 odst.
4 o. s. ř.
§ 53
Prohlídka bytu a jiných místností povinného a osobní prohlídka povinného
(1) K otevření bytu, sídla nebo jiné místnosti, skříně nebo jiné schránky
povinného je třeba přibrat zámečníka.
(2) Po skončení prohlídky musí být dveře bytu, sídla nebo jiné místnosti
povinného opět uzamčeny a klíče od zámku předány dotčeným osobám, popřípadě uloženy
na jiném vhodném místě dosažitelném pro tyto osoby. O tom, kde si mohou klíče vyzvednout,
musí být dotčené osoby vyrozuměny. Je-li to možné, po otevření se skříně nebo jiné
schránky opět uzavřou.
(3) Osobní prohlídku povinného je třeba provádět šetrně, zejména jde-li
o prohlídku šatů, které má povinný na sobě. Není-li vykonavatel stejného pohlaví
jako povinný, přibere si k prohlídce šatů osobu stejného pohlaví jako povinný, která
prohlídku provede.
§ 54
Přibrání vhodné osoby
Je-li to potřebné, zejména vzhledem k okolnostem případu, vykonavatel přibere
k provádění soupisu věcí vhodnou osobu a v protokolu, případně záznamu uvede její
osobní jméno, příjmení a bydliště; osoba protokol rovněž podepíše.
§ 55
Věci povinného u jiné osoby
(1) Jsou-li věci povinného u někoho jiného a ten není ochoten je vydat,
nesmí vykonavatel takové věcí pojmout do soupisu.
(2) Odepře-li někdo věc vydat nebo popře-li vůbec, že věc má, omezí se
úkon na to, že se takové prohlášení pojme do protokolu. Kdo učinil takové prohlášení,
podepíše protokol o úkonu.
§ 56
Soupis věcí
(1) V soupisu se věci uvedou jednotlivě pod pořadovými čísly a stručně
se popíší.
(2) V soupisu se kromě obecných náležitostí uvede zejména,
a) pro které oprávněné se soupis provádí,
b) jakého výtěžku lze prodejem jednotlivých sepsaných věcí zřejmě dosáhnout,
c) zda sepsané věci nebyly již podle označení, prohlášení povinného
nebo někoho, kdo byl při soupisu přítomen, postiženy při výkonu rozhodnutí nebo exekuci
nařízené nebo vedené soudem, soudním exekutorem, správcem daně nebo orgánem veřejné
správy,
d) které ze sepsaných věcí byly zajištěny a které byly ponechány na
místě a označeny,
e) zda věc byla zastavena, zadržena nebo převedena k zajištění dluhu
povinného a kdo je oprávněným z těchto práv,
f) jaké jsou podle zběžného zjištění vykonavatele osobní, majetkové
a rodinné poměry povinného v rozsahu nutném pro posouzení postižitelnosti jednotlivých
věcí,
g) zda sepsané věci pravděpodobně stačí k uspokojení pohledávky oprávněného,
včetně příslušenství.
(3) Při soupisu se věci popíší takovým způsobem, aby bylo možno zjistit
jejich totožnost a aby byla vyloučena jejich záměna.
(4) Jestliže věc byla již dříve sepsána pro jiného věřitele, lze ji až
do prodeje v dražbě pojmout do soupisu věcí ve prospěch jiného věřitele.
(5) Byla-li sepsána věc, která podle § 321 a 322 o. s. ř. nepodléhá výkonu
rozhodnutí nebo k níž uplatňuje právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí třetí osoba,
může ji vykonavatel vyloučit ze soupisu, souhlasí-li s tím oprávněný, v jehož prospěch
byla sepsána. Vykonavatel takovou věc ze soupisu vyloučí rovněž na návrh oprávněného.
§ 57
Postup při soupisu peněžních prostředků v cizí měně
Peněžní prostředky v cizí měně vykonavatel převezme a odevzdá neprodleně
soudu, který je urychleně nabídne devizovému místu ke koupi.
§ 58
Zajištění movitých věcí
(1) Navrhne-li to oprávněný, převezmou se sepsané movité věci a uloží se
u vhodného schovatele. Pokud se sepsané věci k tomu hodí, uloží se u soudu. Se souhlasem
oprávněného a povinného lze sepsané věci též uložit do místnosti povinného nebo oprávněného,
která se uzamkne a klíč se uloží u soudu.
(2) Pokud si zajištění věcí vyžádá náklady, provede vykonavatel jejich
zajištění jen tehdy, složí-li oprávněný na tyto náklady zálohu.
§ 59
Dražba movitých věcí
(1) Při dražbě movité věci mohou dražitelé zvyšovat podání nejméně o 50
Kč. To neplatí, jde-li o věc, jejíž vyvolaná cena je nižší.
(2) Dražba movité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé,
podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, vykonavatel upozorní dražitele,
že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.
(3) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 2 neučiní
žádný z dražitelů vyšší podání, vykonavatel udělí příklep tomu dražiteli, který učinil
nejvyšší podání.
§ 59a
Postup při soupisu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů či
listin představujících právo na splacení dlužné částky
(1) Akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné papíry a jiné listiny
představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel sepíše, i bez návrhu je
vždy odebere povinnému a odevzdá je u soudu. Je-li údaj o cenném papíru nebo jiné
listině představující právo na splacení dlužné částky znám z rejstříku, seznamu nebo
jiné evidence, vykonavatel věc sepíše postupem podle § 327a o. s. ř.
(2) Zaknihované nebo imobilizované cenné papíry vykonavatel sepíše postupem
podle § 327a o. s. ř., jakmile se z listin nalezených u povinného, z jeho sdělení
nebo na základě zprávy centrálního depozitáře nebo osoby vedoucí jinou evidenci dozví,
že pro povinného jsou takové cenné papíry evidovány. V protokolu o soupisu vykonavatel
uvede, jaké cenné papíry byly sepsány a kdy a že povinný s nimi ode dne soupisu nesmí
nakládat.
§ 59b
Zpeněžení cenných papírů
(1) Odebrané vkladní listy, akcie, směnky, šeky nebo jiné listinné cenné
papíry anebo jiné listiny představující právo na splacení dlužné částky vykonavatel
neprodleně odevzdá soudci nebo v rámci jeho oprávnění vyššímu soudnímu úředníkovi,
aby posoudil, je-li třeba nějakého úkonu k zachování nebo výkonu práva z listiny,
a vyžádá si jeho pokyn pro další postup.
(2) Je-li nutno právo uplatnit návrhem u soudu nebo jiného orgánu, učiní
tak vykonavatel jménem státu. Za stát jedná před soudem nebo jiným orgánem vykonavatel;
je přitom vázán pokyny soudce.
(3) Zpeněžení hodnot uvedených v odstavci 1 a zaknihovaných nebo imobilizovaných
cenných papírů provede vykonavatel způsobem, který určí soudce.
§ 59c
Hotové peníze
(1) Nalezne-li vykonavatel při soupisu hotové peníze přesahující částku
odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce, uvede je v soupisu, povinnému
je odebere a odevzdá je u soudu. Povinnému na odebranou částku současně vystaví potvrzení.
(2) Je-li povinný ochoten dobrovolně zaplatit vymáhanou pohledávku zcela
nebo zčásti, avšak oprávněný není přítomen, převezme vykonavatel hotové peníze, uvede
to v protokolu o soupisu a neprodleně je odevzdá oprávněnému. Na odevzdanou částku
vykonavatel vystaví povinnému potvrzení.
(3) Vykonavatel nesmí odmítnout částečné placení splatné směnky nebo šeku.
Při částečném placení splatné směnky nebo šeku vyznačí se to na listině a tomu, kdo
platil, vydá se potvrzení. Byla-li zaplacena celá pohledávka, vydá se tomu, kdo platil,
listina opatřená potvrzením o zaplacení.
§ 59d
(1) Byla-li v dražbě prodána movitá věc, která byla zastavena, zadržena
nebo převedena k zajištění dluhu povinného ve prospěch jeho věřitele (§ 331a o. s.
ř.), soud vyzve věřitele, aby listinami doložili své právo k movité věci a den vzniku
tohoto práva (§ 332 odst. 2 o. s. ř.).
(2) O rozvrhu výtěžku z prodané věci, na které vázlo uvedené právo, rozhodne
soud usnesením.
Oddíl třetí
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí
§ 60
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci musí obsahovat
přesné označení nemovité věci, která má být prodána, a upozornění, že nařízení výkonu
rozhodnutí se vztahuje i na příslušenství a součásti nemovité věci, včetně movitých
věcí, které tvoří příslušenství nemovité věci, a má-li být prodána nemovitá věc,
k jejímuž využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení výkonu rozhodnutí
se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
§ 61
V bytě nacházejícím se v prodávané nemovité věci může být uskutečněna dražba,
jen když v něm jsou vhodné prostory a souhlasí-li s tím všechny osoby, které v něm
trvale bydlí.
§ 62
(1) Při dražbě nemovité věci (§ 336i až 336j o.s.ř.) mohou dražitelé zvyšovat
podání nejméně o 1000 Kč. Dražba nemovité věci pokračuje, dokud dražitelé na vyzvání
slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další podání, soudce upozorní
dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání slovy "potřetí" příklep.
(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní
žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil
nejvyšší podání.
§ 62a
Dražba nemovité věci provedená elektronicky
(1) Rozhodne-li soud provést dražbu elektronicky, dražební jednání se nenařizuje.
Bezprostředně před časem zahájení elektronické dražby na internetové stránce, na
které se dražba bude konat, soud zveřejní rozhodnutí, zda je prokázáno předkupní
právo nebo výhrada zpětné koupě, a oznámení, která další věcná břemena, výměnky a
nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci
váznou. Dále uvede, zda bylo zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané
nemovité věci z exekuce.
(2) Totožnost dražitelů a dalších účastníků dražby lze ověřit přihláškou
k účasti na dražbě podepsanou
a) před vyšším soudním úředníkem nebo vykonatelem po prokázání totožnosti
platným dokladem totožnosti,
b) úředně ověřeným podpisem, nebo
c) uznávaným elektronickým podpisem.
(3) Každý dražitel je v dražbě navenek označen identifikátorem, ze kterého
nelze zjistit jeho totožnost.
(4) Dražba se koná, pokud dražitelé činí podání. Soudce nevyzývá dražitele,
aby činili vyšší podání, a neupozorňuje dražitele, že bude udělovat příklep.
(5) Je-li v posledních 5 minutách před časem ukončení dražby učiněno podání,
posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut od okamžiku posledního podání. Je-li v této
lhůtě učiněno vyšší podání, posouvá se čas ukončení dražby o 5 minut. Uplyne-li od
posledního učiněného podání 5 minut, aniž by bylo učiněno vyšší podání, elektronická
dražba se tím končí.
(6) Bezprostředně po ukončení dražby soudce udělí příklep dražiteli, který
učinil nejvyšší podání.
(7) O provedené dražbě se pořizuje protokol, ve kterém se uvedou
a) údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) a b) a označení oprávněného a
povinného,
b) stručný obsah úkonů a rozhodnutí podle odstavce 1,
c) seznam jednotlivých dražitelů s přiřazeným identifikátorem podle
odstavce 3,
d) přehled učiněných příhozů s uvedením částky, času a osoby, která
příhoz učinila,
e) údaje o skutečnostech podle odstavce 6.
§ 63
(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovité věci se vyvěsí
na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se
z ní v den, kdy na ní byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla vydána,
a sejme se z ní v den následující po dražbě nemovité věci.
(3) Usnesení o příklepu se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy bylo
vydáno.
(4) Oznámení o přihlášených pohledávkách, o nichž soud rozhodne v rozvrhu,
se vyvěsí na úřední desce soudu nejpozději do 7 dnů ode dne konání první dražby.
(5) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu, jakmile
bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(6) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci zastaven, sejmou se
po jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají této
nemovité věci.
Postižení závodu
§ 63a
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením závodu musí obsahovat
přesné označení závodu, který má být postižen, a upozornění, že nařízení výkonu rozhodnutí
se vztahuje na jmění, které slouží provozování závodu nebo vzhledem ke své povaze
má tomuto účelu sloužit, a to podle stavu, jaký tu bude ke dni příklepu, a má-li
být postižen závod, k jehož využití slouží věc v přídatném spoluvlastnictví, nařízení
výkonu rozhodnutí se vztahuje i na podíl na této věci v přídatném spoluvlastnictví.
§ 63b
(1) Správcem závodu ustanoví soud zpravidla osobu zapsanou v seznamu
insolvenčních správců podle zvláštního právního předpisu7) s přihlédnutím k sídlu
nebo bydlišti takové osoby ve vztahu k místu, kde je prodávaný závod. Jinou osobu
soud ustanoví správcem, není-li tu vhodná osoba zapsaná v seznamu insolvenčních správců,
jestliže splňuje podmínky pro zapsání do seznamu insolvenčních správců podle zvláštního
právního předpisu7) a jestliže s ustanovením správcem závodu souhlasí.
(2) Při výběru správce závodu soud dbá, aby povaha případu byla přiměřená
jeho schopnostem.
§ 63c
V prodávaném závodu může být uskutečněna dražba, jen když v něm jsou
vhodné prostory a nebude-li tím narušen provoz závodu.
§ 63d
(1) Při dražbě závodu (§ 338w a 338x o. s. ř.) mohou dražitelé zvyšovat
podání nejméně o částku, která se rovná 5 % nejnižšího podání. Dražba podniku pokračuje,
dokud dražitelé na vyzvání slovy "poprvé, podruhé" činí vyšší podání. Není-li další
podání, soudce upozorní dražitele, že nebude-li učiněno vyšší podání, udělí po vyzvání
slovy "potřetí" příklep.
(2) Jestliže bezprostředně po skončení postupu podle odstavce 1 neučiní
žádný z dražitelů vyšší podání, soudce udělí příklep tomu dražiteli, který učinil
nejvyšší podání.
§ 63e
(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí postižením podniku se vyvěsí
na úřední desku soudu v den, kdy bylo zjištěno, že nabylo právní moci, a sejme se
z ní v den, kdy na ni byla vyvěšena dražební vyhláška.
(2) Dražební vyhláška se vyvěsí na úřední desce soudu v den, kdy byla
vydána, a sejme se z ní v den následující po dražbě závodu.
(3) Předvolání k rozvrhovému jednání se vyvěsí na úřední desce soudu,
jakmile bylo vydáno, a sejme se z ní po skončení rozvrhového jednání.
(4) Byl-li výkon rozhodnutí postižením závodu zastaven, sejmou se po
jeho právní moci z úřední desky soudu všechna rozhodnutí, která se týkají tohoto
závodu.
Oddíl čtvrtý
Výkon rozhodnutí vyklizením
§ 64
Při určení dne a času výkonu rozhodnutí vyklizením se přihlédne k vhodnosti
denní doby, kdy má být vyklizení provedeno, a ke klimatickým podmínkám, které lze
v den vyklizení předvídat, aby vyklizením nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob,
které mají být vykázány.
§ 65
Zjistí-li vykonavatel při vyklizení nemovité věci, stavby, bytu nebo místnosti
(dále jen "vyklizení bytu"), že ten, kdo má být vykázán, je pro nemoc upoután na
lůžko, nebo že jde o ženu v šestinedělí nebo ve vyšším stupni těhotenství a že by
výkon vyklizení mohl vážně ohrozit zdravotní stav takové osoby, není provedení výkonu
přípustné; není-li předloženo potvrzení lékaře anebo je-li pochybnost o správnosti
takového potvrzení, vykonavatel vyžádá vyjádření odborného lékaře.
§ 66
Jsou-li při výkonu rozhodnutí vyklizením z vyklizovaného objektu odstraněny
věci, které jsou zjevně bezcenné, a vyklizení není přítomen nikdo, kdo by mohl věci
převzít, nebo je-li převzetí věci odmítnuto, soud věci zdokumentuje tak, že je vyfotografuje
nebo pořídí jejich zvukově obrazový záznam. Nařízení zničení věci se uvede v záznamu,
případně protokolu o vyklizení.
Oddíl pátý
Jiné způsoby výkonu rozhodnutí
§ 67
Odebrání movitých věcí povinnému
(1) Výkon rozhodnutí, kterým se ukládá, aby povinný vydal nebo dodal oprávněnému
věc, provede se tím, že vykonavatel ji odejme spolu s příslušnými doklady povinnému
nebo tomu, kdo ji má u sebe a je ochoten ji vydat a odevzdá ji oprávněnému (§ 345
o.s.ř.). Nenajde-li vykonavatel věc u povinného, zjistí dotazem, kde věc je, popřípadě
co se s ní stalo.
(2) Je-li předmětem výkonu rozhodnutí motorové vozidlo, vyrozumí vykonavatel
příslušný dopravní inspektorát, u něhož je toto motorové vozidlo zapsáno v evidenci.
(3) Vyžaduje-li účel výkonu rozhodnutí, aby byla provedena osobní prohlídka
povinného nebo prohlídka jeho bytu nebo jiných místností jím užívaných, postupuje
se obdobně podle § 53.
§ 68
Výkon rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé
(1) Výkon předběžného opatření upravujícího poměry dítěte, rozhodnutí
nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě, popřípadě o úpravě styku s
ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte provádí rozvrhem práce určený soudní vykonavatel,
kterým může být předsedou soudu určen i vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo
asistent soudce. Výkon podle věty první může provést i soudce určený rozvrhem práce.
(2) Bližší podrobnosti výkonu rozhodnutí nebo dohody podle odstavce 1
upravuje instrukce ministra spravedlnosti.
§ 69
Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí
(1) Výkon rozhodnutí ve věci ochrany proti domácímu násilí provádí rozvrhem
práce určený soudní vykonavatel, vyšší soudní úředník, soudní tajemník nebo asistent
soudce (dále jen "soudní orgán"). Vyžadují-li okolnosti případu provedení výkonu
mimo pracovní dobu soudu, pak úkon uskuteční přímo soudce, který takové předběžné
opatření nařídil.
(2) Výkon rozhodnutí předběžného opatření, aby povinný opustil společné
obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo aby se zdržel setkávání s osobou,
kterou soud v usnesení označil, se provede tak, že vykonavatel na základě rozhodnutí
o předběžném opatření v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného
ze společného obydlí, odebere mu všechny klíče od společného obydlí, které povinný
drží, a uloží je u soudu; popřípadě na základě rozhodnutí o předběžném opatření zakáže
povinnému setkávat se s označenou osobou nebo ji jinak kontaktovat. Soudní orgán
zároveň poskytne povinnému příležitost, aby si bezprostředně při výkonu rozhodnutí
vyzvedl ze společného obydlí své osobní cennosti a dokumenty, jakož i věci, které
slouží jeho osobní potřebě; během trvání předběžného opatření pak povinnému umožní
vyzvednout i věci nezbytné k výkonu jeho podnikatelské činnosti nebo výkonu povolání,
případně věci nezbytné z jiného vážného důvodu, a to jednorázově, nikoliv opakovaně.
Oprávněný musí být o provedení úkonu předem informován. Při vyzvedávání věcí povinným
musí být soudní orgán přítomen.
(3) Není-li povinný při výkonu rozhodnutí přítomen, vyrozumí vykonavatel
oznámením zanechaným na dveřích společného obydlí povinného o právu požádat během
trvání předběžného opatření o vyzvednutí si shora uvedených věcí.
§ 70
Výkon rozhodnutí srážkou ze mzdy nebo z pracovní odměny osob ve výkonu
trestu odnětí svobody nebo ve vazbě k vymáhání výživného
(1) Je-li k vymáhání výživného nařizován výkon rozhodnutí srážkami ze
mzdy nebo u osob ve výkonu trestu odnětí svobody anebo ve vazbě srážkami z pracovní
odměny, uvede se v usnesení též osobní jméno a příjmení, rodné číslo a data narození
všech oprávněných a kolik připadá z vymáhané částky na jednotlivé z nich. Přitom
je nutno uvést přesnou adresu osoby, k jejímž rukám má být výživné poukazováno.
(2) Je-li povinný ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, je nutno
v usnesení uvést též datum jeho narození.
Oddíl šestý
Exekuční řízení
Oddíl sedmý
Dohled nad nezletilými, ústavní výchova, pěstounská péče a dohled nad opatrovníkem
osob omezených ve svéprávnosti
§ 71
(1) U nezletilých, nad nimiž soud nařídil dohled nebo jimž uložil omezení
bránící škodlivým vlivům na jejich výchovu, vyžaduje soud prvního stupně v pravidelných
obdobích, nejméně jednou za šest měsíců, zprávy o výchově nezletilého a jeho chování
od příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí, školy nebo internátu, popřípadě
požádá při nařízení dohledu o pravidelné podávání takových zpráv v určených obdobích.
(2) Byla-li nařízena ústavní výchova, může soud při přezkoumávání, zda
trvají důvody pro nařízení tohoto opatření, vykonat návštěvu zařízení pro výkon ústavní
výchovy, nebo požádat soud, v jehož obvodu se vykonává ústavní výchova, aby soudce
návštěvou v zařízení pro výkon ústavní výchovy zjistil skutečnosti potřebné pro přezkoumání,
zda trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy, a podal dožadujícímu soudu zprávu
o výsledku návštěvy.
§ 72
(1) Bylo-li dítě svěřeno do pěstounské péče, uloží soud pěstounovi, aby
v určených obdobích, nejméně jednou ročně, podal soudu zprávu o svěřeném dítěti,
zejména o jeho zdravotním stavu a postupu výchovy.
(2) Vyžaduje-li to stav dítěte, vyžádá si soud od orgánu sociálně-právní
ochrany dětí, v jehož obvodu je dítě v pěstounské péči, zprávu, jak je pěstounská
péče vykonávána, jakým způsobem se vyvíjejí vztahy mezi dítětem v pěstounské péči
a jeho rodiči a jak se vyvíjejí rodinné a sociální poměry rodičů z hlediska možnosti
převzetí péče o dítě.
§ 73
Byl-li osobě omezené ve svéprávnosti jmenován soudem opatrovník, uloží
soud opatrovníkovi, aby podával podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně, zprávu
o činnosti opatrovníka. Ve zprávě o činnosti opatrovník uvede přehled o nakládání
s majetkem opatrovance, zda je opatrovanec v nějakém zařízení nebo jak a kde bydlí,
rámcově jaký je zdravotní stav opatrovance, jakým způsobem plní opatrovník své povinnosti
a další podstatné okolnosti, které mu soud uložil. Údaje obsažené ve zprávě opatrovníka
soud přezkoumá.
ČÁST DESÁTÁ
Řízení o pozůstalosti
§ 74
Pověření a činnost notáře
(1) Soud příslušný k řízení o pozůstalosti (dále jen „pozůstalostní soud“)
předá notáři, kterého pověřil provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního
komisaře (dále jen „soudní komisař“), bezodkladně příslušný spis.
(2) Pro činnost soudního komisaře se použijí přiměřeně ustanovení částí čtvrté
až šesté.
(3) Potřebné úkony ve vztahu k cizině provádí na žádost soudního komisaře
pozůstalostní soud.
(4) Stanoví-li zákon, že rozhodnutí nebo jiná písemnost mají být vyvěšeny
na úřední desce soudu, předá soudní komisař takovou písemnost pozůstalostnímu soudu
k vyvěšení, a to v listinné i elektronické podobě.
(5) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 1 nebo 2 notářského řádu ustanoven
zástupce, převezme od soudního komisaře nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař
pověřen, za součinnosti pozůstalostního soudu. Příslušná notářská komora rozhodnutí
o ustanovení zástupce předá příslušnému okresnímu soudu.
(6) Je-li soudnímu komisaři podle § 14 odst. 3 notářského řádu ustanoven
náhradník notáře nebo je-li na jeho místo jmenován jiný notář, převezmou tito za
součinnosti pozůstalostního soudu nevyřízené věci, v nichž byl soudní komisař pověřen.
To platí i v případě, že věci přebírá nově jmenovaný notář od náhradníka notáře.
Příslušnému okresnímu soudu doručí příslušná notářská komora rozhodnutí o ustanovení
náhradníka notáře nebo sdělení, že nově jmenovaný notář zahájil činnost. Náhradník
notáře vykonává úkony soudního komisaře svým jménem.
(7) Do spisu vedeného v řízení o pozůstalosti se založí listina, z níž vyplývá
převzetí věci podle odstavce 5 nebo 6.
§ 75
Zjišťování v evidencích
(1) Zjišťování v Evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou
komorou České republiky (dále jen „Komora“) podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí
soudní komisař neprodleně po převzetí spisu.
(2) Zjišťování v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu vedené Komorou
podle § 140 odst. 1 z. z. ř. provádí soudní komisař až na základě výsledku předběžného
šetření podle § 139 z. z. ř. Toto zjišťování se provede vždy u zůstavitelů, u nichž
v době smrti trvalo manželství, jinak jen odůvodňují-li potřebu zjišťování výsledky
řízení.
(3) Výtisk sdělení Komory podle zvláštního právního předpisu13) se založí
do spisu.
§ 76
(1) V protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. se ohledně právních
jednání pro případ smrti zejména uvede, v jaké formě je listina sepsána, zda není
poškozena nebo opravována, zda neobsahuje skutečnosti zeslabující její věrohodnost,
datum listiny a identifikační údaje o osobách uvedených v listině. Jedná-li se o
notářský zápis, uvede se dále jméno, příjmení a sídlo notáře, který zápis sepsal,
a rejstříkové označení notářského zápisu.
(2) V protokolu sepsaném podle § 144 odst. 3 z. z. ř. se uvede, že soudní
komisař vyjmul listinu z obalu, kterým byla opatřena při jejím převzetí do úschovy,
a že listinu přečetl. Dále se v protokolu uvedou údaje podle odstavce 1 věty první
a stanoviska osob podle § 144 odst. 3 z. z. ř.
§ 77
(1) Je-li listina uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. předložena osobně, uvede
se v protokolu sepsaném podle § 142 odst. 2 z. z. ř. jméno, příjmení, datum narození
a bydliště této osoby (dále jen „předkladatel“), dále její prohlášení, kde byla listina
uložena nebo nalezena, a údaje uvedené v § 76 odst. 1 větě první.
(2) Jedná-li se o listinu, která měla být podle prohlášení předkladatele
sepsána nebo podepsána zůstavitelem, uvede se v protokolu prohlášení předkladatele,
zda byla listina sepsána nebo podepsána vlastní rukou zůstavitele a zda tomuto jednání
byl přítomen.
(3) Jedná-li se o listinu, u níž spolupůsobili svědci nebo další osoby, zjišťuje
se, jaké je jejich současné bydliště a jaký je jejich vztah k závětí povolaným a
zákonným dědicům. Pokud svědkové nežijí, zjišťuje se také datum jejich smrti.
(4) V protokolu sepsaném podle odstavců 1 až 3 se potvrdí převzetí listiny
a jedno jeho vyhotovení se vydá předkladateli.
§ 78
(1) Bylo-li v řízení o pozůstalosti zjištěno, že zůstavitel zanechal více
právních jednání pro případ smrti, která nejsou totožná, je třeba zjistit stav a
obsah všech.
(2) Vyjde-li listina zůstavitele uvedená v § 142 odst. 1 z. z. ř. najevo
až po skončení řízení o pozůstalosti, soud zjistí její stav a obsah a seznámí s ní
osoby, jejichž práv nebo povinností by se listina mohla týkat. Na tuto činnost se
pověření notáře podle § 101 z. z. ř. nevztahuje.
§ 79
(1) Účastníci řízení mohou nahlížet do listin uvedených v § 142 odst. 1 z.
z. ř., které nebyly sepsány formou notářského zápisu a jejichž stav a obsah byl zjištěn,
a pořídit si z nich opisy nebo výpisy. Soud nebo soudní komisař, u nichž je listina
uložena, umožní nahlédnutí do ní jen účastníkovi řízení. Pro nahlížení do notářských
zápisů platí příslušná ustanovení notářského řádu.
(2) Listinu, která nebyla sepsána formou notářského zápisu, může soud zapůjčit
jen jinému soudu nebo znalci ustanovenému k tomu, aby ohledně listiny vypracoval
znalecký posudek, a dále orgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízení.
Na místo zapůjčené listiny se do Sbírky prohlášených pořízení pro případ smrti založí
její ověřená kopie, na níž se vyznačí doložka obsahující údaje o tom, kdy a komu,
popřípadě k jaké spisové značce byla listina zapůjčena.
§ 80
Manželské smlouvy
(1) Zjistí-li se postupem podle § 140 odst. 1 z. z. ř., že zůstavitel uzavřel
smlouvu o manželském majetkovém režimu a tato smlouva je uložena u soudního komisaře,
postupuje se obdobně podle § 76 odst. 1.
(2) Soudní komisař v řízení také zjišťuje, zda zůstavitel měl změněn manželský
majetkový režim listinou, která v Evidenci listin o manželském majetkovém režimu
není evidována.
§ 81
Předběžné šetření
V rámci předběžného šetření podle § 139 z. z. ř. soudní komisař zejména provede
výslech osoby, o níž lze předpokládat, že je informována o osobních a majetkových
poměrech zůstavitele, o jeho dluzích, nákladech jeho pohřbení, případně o jeho právních
jednáních pro případ smrti, a vyhotoví o tom protokol.
§ 83
Závěra pozůstalosti zajištěním motorového vozidla se provede uložením dokladů
a startovacího zařízení nezbytného k provozu motorového vozidla do úschovy u soudu
nebo u soudního komisaře. Tak se postupuje jen v případě, že motorové vozidlo se
nachází na vhodném místě; jinak se umístí u vhodného schovatele.
§ 85
(1) Závěru pozůstalosti zapečetěním v bytě nebo na jiném místě (dále jen
„byt“) provede soud nebo soudní komisař u vstupu do bytu uzávěrami tak, aby bylo
možno následně zjistit, zda nedošlo k neoprávněnému vniknutí do tohoto bytu. Jako
uzávěra se zpravidla použije lepicí páska a otisky úředního razítka tak, aby bylo
možno následně zjistit případné porušení uzávěry. O zapečetění bytu se vyhotoví protokol.
(2) Zapečetění bytu nelze provést, nebyl-li zůstavitel jeho jediným uživatelem
nebo brání-li tomu jiná závažná okolnost. Překážka, která brání zapečetění, se uvede
do protokolu nebo poznamená do spisu.
§ 86
Pominou-li důvody zákazu výplaty z účtu nebo z vkladní knížky podle § 150
odst. 1 z. z. ř., zruší ho soud usnesením.
§ 88
Zjišťování aktiv a pasiv pozůstalosti
(1) Soudní komisař činí v řízení výzvy podle § 141 z. z. ř. týkající se aktiv
a pasiv pozůstalosti, nepostačí-li k jejich zjištění údaje získané postupem podle
§ 172 a 173 z. z. ř. V dotazu vždy uvede, kterým soudem byl k provedení úkonů jako
soudní komisař pověřen.
(2) Je-li pro to v řízení důvod, soudní komisař provede dálkovým přístupem
zjišťování údajů vedených ve formě počítačových souborů v katastru nemovitostí tak,
aby bylo zjištěno vlastnictví zůstavitele k nemovitým věcem evidovaným v katastru
nemovitostí. Zjišťování provádí zejména vyhotovením přehledů vlastnictví a výpisů
z listů vlastnictví. Nelze-li údaje z katastru nemovitostí získat tímto způsobem
bezplatně, požádá soudní komisař o jejich poskytnutí katastrální pracoviště katastrálního
úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
§ 89
Zaplacení zálohy soudnímu komisaři
Soudní komisař může požádat účastníky řízení, aby složili přiměřenou zálohu
na jeho odměnu za prováděné úkony a jeho hotové výdaje.
§ 90
Rozhodnutí o dědictví
(1) V rozhodnutí o dědictví se uvede jméno a příjmení soudního komisaře,
adresa jeho notářské kanceláře a údaj, že byl v řízení o pozůstalosti pozůstalostním
soudem pověřen k provedení úkonů jako soudní komisař. V poučení o odvolání se jako
místo k podání odvolání uvede adresa sídla pozůstalostního soudu a adresa notářské
kanceláře soudního komisaře. Písemné vyhotovení rozhodnutí o dědictví podepisuje
soudní komisař, zástupce notáře ustanovený podle § 24 odst. 1 notářského řádu, společník
notáře nebo notářský kandidát, který byl notářskou komorou ustanoven k zastupování
notáře při výkonu jeho činnosti.
(2) Stejnopisy rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se opatří
otiskem jeho úředního razítka. Je-li zástupcem soudního komisaře notář, opatří stejnopis
usnesení svým úředním razítkem. Je-li zástupcem soudního komisaře notářský kandidát,
opatří stejnopis usnesení úředním razítkem notáře, kterého zastupuje.
(3) Při doručování rozhodnutí o dědictví vydaných soudním komisařem se postupuje
obdobně jako při doručování jiných soudních rozhodnutí.
§ 91
Návrh rozhodnutí
Má-li soudní komisař připravit pro pozůstalostní soud návrhy rozhodnutí a
jiných úkonů soudu podle § 100 odst. 3 z. z. ř., předá spis a návrh rozhodnutí či
jiných úkonů v elektronické podobě tomuto soudu.
§ 92
Oznamovací povinnost
(1) Stejnopis pravomocného rozhodnutí o dědictví, které se týká věcných práv
k nemovitým věcem, předá soudní komisař v elektronické podobě katastrálnímu pracovišti
katastrálního úřadu, v jehož obvodu působnosti se nemovité věci nacházejí.
(2) Je-li součástí rozhodnutí o dědictví, z něhož se vyhotovuje stejnopis
podle odstavce 1, geometrický plán, jímž došlo k rozdělení nebo sloučení pozemků
nebo k zaměření půdorysu budov, které nejsou evidovány v katastru nemovitostí, stejnopis
pravomocného rozhodnutí o dědictví s geometrickým plánem se příslušnému katastrálnímu
pracovišti katastrálního úřadu předají v listinné podobě.
(3) Doručuje-li soudní komisař stejnopis rozhodnutí o dědictví příslušnému
katastrálnímu pracovišti, připojí k němu vyplněný formulář zveřejněný za tímto účelem
na internetové stránce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
§ 93
Likvidace pozůstalosti
Pokud soudní komisař rozhodne o likvidaci pozůstalosti, postupuje při zpeněžení
zůstavitelova majetku tak, aby zpeněžení bylo dosaženo neprodleně.
§ 94
Opravné prostředky
(1) Je-li proti usnesení vydanému soudním komisařem podáno odvolání u soudního
komisaře, předá soudní komisař po provedení potřebných úkonů spis pozůstalostnímu
soudu. Je-li odvolání podáno u pozůstalostního soudu, předá tento soud odvolání neprodleně
soudnímu komisaři k provedení potřebných úkonů podle věty první.
(2) Vyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání, předá spis soudnímu komisaři
s tím, aby rozhodnutí doručil účastníkům řízení a provedl další úkony v řízení.
(3) Nevyhoví-li pozůstalostní soud zcela odvolání proti usnesení soudního
komisaře, předloží spis příslušnému odvolacímu soudu.
(4) Rozhodne-li o odvolání odvolací soud, předá spis pozůstalostnímu soudu,
který ho předá soudnímu komisaři. Soudní komisař rozhodnutí odvolacího soudu doručí
účastníkům řízení a provede další úkony v řízení.
(5) Je-li soudnímu komisaři doručena žaloba na obnovu řízení, žaloba pro
zmatečnost nebo dovolání v době, kdy soudní komisař nemá k dispozici pozůstalostní
spis, předá soudní komisař tato podání nejpozději nejbližší následující pracovní
den po doručení pozůstalostnímu soudu.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Rozvrh pověřování notářů a pověřování pracovníků notáře v řízení o pozůstalosti
Rozvrh pověřování notářů
§ 99
(1) Rozvrh pověřování úkony v řízení o pozůstalosti podle § 100 odst. 1
z. z. ř. (dále jen „rozvrh“) se člení na oddíly odpovídající jednotlivým okresním
soudům v obvodu krajského soudu.
(2) Každý oddíl rozvrhu obsahuje zejména
a) seznam notářů, kteří v obvodu okresního soudu mají sídlo,
b) označení notářů, kteří vykonávají činnost jako společníci,
c) způsob pověřování notářů úkony v řízení o pozůstalosti,
d) způsob určení notáře, který bude pověřen, zruší-li soud pověření
notáře podle § 104 z. z. ř., bude-li pověřený notář vyloučen podle § 105 z. z. ř.
nebo byla-li soudem nařízena výměna notáře podle § 131 z. z. ř.
§ 100
Způsob rovnoměrného pověřování soudních komisařů úkony v řízení o pozůstalosti
může být založen
a) na obvodovém systému, který dělí obvod okresního soudu na počet
obvodů tvořených obcemi shodující se s počtem notářských úřadů v obvodu okresního
soudu v závislosti na místě trvalého pobytu zůstavitele nebo jiném hledisku uvedeném
v § 98 z. z. ř., nebo
b) na časovém systému, podle něhož budou soudní komisaři pověřováni
úkony v řízení o pozůstalosti v závislosti na datu narození nebo smrti zůstavitele
v rámci kalendářního roku, anebo
c) na kombinaci systémů uvedených pod písmeny a) a b).
§ 101
(1) Notářská komora zřízená v obvodu krajského soudu předloží nejpozději
do 31. října každého kalendářního roku předsedovi krajského soudu návrh rozvrhu na
následující kalendářní rok.
(2) Předseda krajského soudu vydá rozvrh nejpozději do 10. prosince roku
předcházejícího kalendářnímu roku, pro který je rozvrh vydán. Rozvrh doručí všem
předsedům okresních soudů v obvodu krajského soudu a příslušné notářské komoře.
§ 102
(1) Pokud ministr spravedlnosti v průběhu kalendářního roku zřídí nebo
zruší notářský úřad, předloží příslušná notářská komora nejpozději do jednoho měsíce
ode dne, kdy jí bylo toto rozhodnutí oznámeno, předsedovi příslušného krajského soudu
návrh na změnu rozvrhu.
(2) Předseda krajského soudu vydá změnu rozvrhu nejpozději do jednoho měsíce
ode dne, kdy mu byl doručen návrh na jeho změnu. Předseda krajského soudu zašle změnu
rozvrhu příslušnému předsedovi okresního soudu a příslušné notářské komoře.
ČÁST DVANÁCTÁ
Úschovy v řízení o pozůstalosti
Oddíl první
Úschovy u soudu
Oddíl druhý
Úschovy u soudního komisaře
§ 110
(1) Přijímá-li soudní komisař do úschovy peníze v hodnotě vyšší než 20
000 Kč, poskytne složiteli údaje potřebné ke složení na účet soudu.
(2) Do trezoru soudního komisaře v jeho kanceláři nebo do bezpečnostní
schránky notáře u banky lze peníze trvale uložit jen do celkové výše 50 000 Kč ve
všech věcech řízení o pozůstalosti.
§ 111
(1) Peníze uložené na běžném účtu soudu u banky vydá soud na základě sdělení
podepsaného soudním komisařem opatřeného jeho úředním razítkem.
(2) Pominou-li důvody úschovy, vydá soudní komisař úschovu neprodleně příjemci.
(3) Schovatel úschovu vydá poté, co ho soudní komisař vyzve k vydání úschovy.
Soudní komisař schovatele současně vyzve k vyúčtování nákladů spojených s úschovou,
nebudou-li mu při vydání úschovy tyto náklady příjemcem zaplaceny.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Řízení o úschovách
§ 113
(1) Soud rozhoduje o přijetí do úschovy, jen jestliže byl předmět úschovy
již složen do úschovy soudu.
(2) K vydání předmětu úschovy dává písemný pokyn soudce.
§ 113a
(1) Soud v rámci jiné činnosti soudu přijímá do úschovy
a) peníze složením nebo převodem na běžný účet soudu u banky,
b) vkladní knížky, cenné papíry, cennosti a jiné movité věci tak, že
je uloží nejprve do kovové skříně soudu, pokud to velikost věcí dovolí,
c) ostatní movité věci, jež se nehodí pro úschovu v kovové skříni, tím,
že je uloží u vhodného schovatele.
(2) Do úschovy nelze přijmout věci podléhající zkáze a věci, které pro jejich
povahu nebo velikost nelze uložit v kovové skříni soudu ani u banky a nepodaří se
pro ně nalézt schovatele.
§ 113b
(1) Věci a peníze uložené do kovové skříně soudu musí být nejpozději následující
pracovní den předány do úschovy u banky.
(2) Od postupu podle odstavce 1 lze upustit, jde-li o úschovu vkladních knížek
se zůstatky, které v jedné věci nepřesahují v součtu 20 000 Kč, cenných papírů znějících
v jedné věci na hodnotu nepřesahující v součtu 20 000 Kč a drobných movitých věcí
nepatrné ceny.
§ 113c
(1) Věci, které se nehodí k úschově v kovové skříni soudu ani k úschově u
banky, se uloží u schovatele. Soud vyhledá vhodného schovatele zejména mezi právnickými
a fyzickými osobami zabývajícími se úschovou věcí.
(2) Při skončení úschovy soud nařídí poukazem schovateli, aby předmět úschovy
vydal určenému příjemci; současně schovatele vyzve k vyúčtování nákladů spojených
s úschovou.
§ 114
(1) Jestliže navrhovatel vyvlastňovacího řízení složí u soudu náhradu za
vyvlastnění, protože nedošlo mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném
pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady,20)
uspokojí se nároky těch, jejichž práva zanikají vyvlastněním, přiměřeně podle § 337c
a 337d o. s. ř. a zbytek náhrady připadne dosavadnímu vlastníku.
(2) Rozsudek podle odstavce 1 nahrazuje rozsudek soudu podle § 299 z. z.
ř.; na jeho základě soud předmět úschovy vydá.21)
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Řízení o umoření listin
§ 115
Z povahy listiny jsou z možnosti umoření vyloučeny listiny důkazní, např.
dlužní úpisy, listiny, které lze nahradit opisem, a listiny dispozitivní jako smlouva
nebo závěť.
§ 116
(1) Jestliže mohou být k řízení o umoření listin místně příslušné dva nebo
více soudů, dotáže se soud, u něhož byl návrh na umoření listiny podán, ostatních
v úvahu přicházejících soudů, zda v této věci u nich neprobíhá řízení o umoření listin.
(2) Usnesení podle § 307 odst. 1 a 2 z. z. ř. se doručí navrhovateli s upozorněním
na možnost postupu podle § 313 odst. 3 z. z. ř.Usnesení se dále doručí osobě podle
listiny zavázané a jiným osobám, o nichž se soud dozví, že mají k věci nějaký vztah
nebo že by mohly věc objasnit.
ČÁST PATNÁCTÁ
Některá opatření k plnění povinností soudů v soudním řízení
§ 116a
(1) K zabezpečení povinnosti soudce (předsedy senátu) nebo k dodržení lhůt
uvedených v § 69, 76a, 77, 83, 83a, 88, 88a, 88m, 158a, 158d, 158e, 179b a 314b tr.
ř., § 81, § 96 odst. 3, § 143 odst. 3, § 144 odst. 2, § 208 odst. 3 zákona č. 104/2013
Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, § 75c odst. 2 o. s. ř.
a § 404, 456 a 462 z. z. ř.dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou
pracovní dobu a dny pracovního klidu dosažitelnost soudce (předsedy senátu), kterému
umožní přístup do budovy soudu, k telekomunikační a výpočetní technice, jejíž použití
je potřebné k plnění stanovených úkolů, do kanceláře, kde jsou uloženy spisy v neskončených
trestních věcech a spisy ve věcech péče soudu o nezletilé nebo ve věcech předběžných
opatření, a použití kulatého úředního razítka.
(2) K zabezpečení výkonu předběžného opatření nařízeného soudem podle § 405
a 452 z. z. ř. dohodne předseda okresního soudu pro dobu mimo rozvrženou pracovní
dobu a dny pracovního klidu též dosažitelnost vykonavatele nebo jiného zaměstnance
soudu, kterého pověří úkony výkonu rozhodnutí podle § 493 a 497 z. z. ř.; dosažitelnost
není třeba dohodnout v případě, kdy soudce, jehož dosažitelnost byla dohodnuta podle
odstavce 1, výslovně prohlásí, že zabezpečí výkon předběžného opatření sám.
(3) Vyžaduje-li povaha navrženého předběžného opatření, aby o něm soud rozhodl
neprodleně, pokud možno již v den, kdy byl návrh podán, předseda soudu na žádost
soudce, který věc vyřizuje, zabezpečí, aby o předběžném opatření bylo možné rozhodnout,
usnesení písemně vyhotovit a účastníkům nebo jejich zástupcům doručit soudním doručovatelem
i mimo rozvrženou pracovní dobu nebo ve dnech pracovního klidu.
(4) Odůvodňují-li okolnosti případu, aby navržené zajištění důkazu bylo provedeno
již v den, kdy byl návrh podán, zabezpečí předseda soudu, aby k zajištění důkazu
mohlo dojít i mimo rozvrženou pracovní dobu.
§ 116b
(1) Po dobu dosažitelnosti je určený soudce (předseda senátu) povinen se
zdržovat na adrese svého trvalého pobytu. Má-li přechodný pobyt v sídle soudu, ke
kterému je přidělen, může se zdržovat na adrese přechodného pobytu. Předseda soudu
oznámí příslušnému státnímu zastupitelství, operačnímu středisku krajského ředitelství
Policie České republiky a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v obvodu soudu
adresu a číslo telefonní stanice, kde se určený soudce (předseda senátu) bude během
dosažitelnosti zdržovat. Písemnosti určené soudu se po dobu dosažitelnosti doručují
do sídla soudu, pokud předseda soudu nebo soudce zajišťující dosažitelnost nedohodne
s těmito orgány jiný způsob doručování písemností.
(2) Při doručení písemnosti soudce (předseda senátu) potvrdí datum a čas
převzetí písemnosti. Je-li doručován návrh na nařízení předběžného opatření podle
§ 452 z. z. ř., sdělí navrhovatel soudci adresu, popřípadě číslo telefonní stanice,
na které se bude zdržovat zaměstnanec navrhovatele, který poskytne soudu potřebnou
součinnost k provedení výkonu předběžného opatření, bude-li soudem nařízeno.
§ 116c
(1) Je-li třeba v době dosažitelnosti vyslechnout obviněného a rozhodnout
o vazbě, ustanovit obhájce obviněnému, vydat příkaz k domovní prohlídce, příkaz k
odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provést neodkladný nebo neopakovatelný
úkon za účasti soudce, provádět sledování osob a věcí, které je podmíněno povolením
soudce, ustanovit obhájce podezřelému ve zkráceném přípravném řízení nebo vyslechnout
zadrženého podezřelého, na kterého byl podán návrh na potrestání, orgány policie
nebo státní zastupitelství o tom vyrozumí soudce (předsedu senátu) příslušného podle
§ 116a.
(2) Jestliže je soudci (předsedovi senátu) dodán obviněný, který byl zatčen
na základě příkazu k zatčení vydaného soudcem jiného soudu, soudce (předseda senátu)
přezkoumá, zda jsou splněny podmínky, pro které obviněného nelze ve lhůtě uvedené
v § 69 odst. 5 tr. ř. dodat soudu, který příkaz k zatčení vydal. Jsou-li tyto podmínky
splněny a orgány policie předloží příkaz k zatčení, soudce (předseda senátu) obviněného
vyslechne k důvodům, pro které byl příkaz vydán, prostřednictvím příslušných orgánů
policie se spojí se soudcem soudu, který příkaz k zatčení vydal, a o výslechu jej
informuje faxem nebo jiným obdobným telekomunikačním prostředkem soudu anebo dálnopisem
policie. Soudce (předseda senátu) soudu, který příkaz k zatčení vydal, na základě
této informace a skutečností obsažených v trestním spise rozhodne o vazbě a své rozhodnutí
stejným způsobem oznámí prostřednictvím soudu provádějícího výslech obviněného.
(3) Jestliže bylo rozhodnuto, že se obviněný bere do vazby, je třeba o tom
doručit příslušné spádové věznici usnesení a příkaz k přijetí do vazby. Nařizuje-li
vazbu jiný soud než ten, který vydal příkaz k zatčení a rozhodl o vazbě, doručí věznici
pouze příkaz k přijetí do vazby. Soud, který příkaz k zatčení vydal a rozhodl o vazbě,
doručí usnesení přímo své spádové věznici.
(4) Účastní-li se soudce úkonu prováděného podle § 158a tr. ř., po jeho skončení
do spisu vedeného u soudu založí opis protokolu o takovém úkonu, který si za tím
účelem od policejního orgánu nebo státního zástupce provádějícího úkon vyžádá.
§ 116d
(1) Nařídí-li soud předběžným opatřením, aby nezletilé dítě bylo předáno
do péče určené osoby, soudce přikáže vykonavateli, popřípadě jinému pověřenému zaměstnanci
soudu, aby provedl úkony výkonu rozhodnutí, pokud je neprovede sám.
(2) Nebyl-li výkon rozhodnutí proveden na základě vyhlášeného předběžného
opatření, soudce usnesení o předběžném opatření uvedené v odstavci 1 po jeho vydání
neprodleně písemně vyhotoví, vyznačí na něm doložku vykonatelnosti a postará se,
aby bylo doručeno při provedení výkonu rozhodnutí přítomným účastníkům řízení.
§ 116e
(1) Ustanovení § 116a odst. 1, § 116b odst. 1 a § 116c se obdobně užijí
též na činnost krajského soudu, který vydal dosud nerealizovaný příkaz k zatčení.
(2) Dosažitelnost mimo rozvrženou pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu
zajišťuje předseda krajského soudu nebo vrchního soudu též k provádění úkonů, k nimž
je tento soud příslušný podle zvláštního zákona a které nesnesou odkladu.22) O spojení
na soudce, který má dosažitelnost, vyrozumí toho, komu podle zvláštního zákona přísluší
podat návrh na rozhodnutí o takovém úkonu.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 117
Zrušují se
1. instrukce ministra spravedlnosti ČSR ze dne 5. června 1973 č.j. 417/73
- L, kterou se vydává jednací řád pro okresní a krajské soudy, reg. v částce 19/1973
Sb., ve znění instrukce č.j. 354/75 - LO, instrukce č.j. 826/78 - LO, instrukce č.j.
24/83, instrukce č.j. 852/90 - L a instrukce č.j. 1436/91 - OOD,
2. ustanovení § 10 a 11 včetně nadpisu vyhlášky ministerstva spravedlnosti
České republiky č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o
konkursu a vyrovnání.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 383/2023 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle
vyhlášky č. 37/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
zůstávají zachovány.
1) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1a) položka 24 přílohy č. 1 Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991
Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 40 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
§ 55b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění
pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů.
2b) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku.
4) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
6) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách.
7) § 16 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích.
9) Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.2.2005 č. j. 81/2002-MO-J/142,
o postupu soudů ve styku s cizinou ve věcech trestních, uveřejněná pod č. 14/2006
SIS.
Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30.12.2004 č. j. 66/2004-MOJ/89,
o postupu soudů ve styku s členskými státy Evropské unie ve věcech trestních, uveřejněná
pod č. 18/2005 SIS.
11) § 1 písm. d) zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
11a) § 1 písm. m) zákona č. 219/1995 Sb.
12) § 1 písm. e) zákona č. 219/1995 Sb.
13) § 35c odst. 2 a § 35d odst. 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich
činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 7/2009 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb.
20) § 111 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 185d odst. 1 o.s.ř.
22) § 36 odst. 3 zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve
znění pozdějších předpisů.
§ 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě.