177/2009 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 10. června 2009
o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní
zkouškou
Změna: 90/2010 Sb.
Změna: 274/2010 Sb.
Změna: 54/2011 Sb.
Změna: 273/2011 Sb.
Změna: 371/2012 Sb.
Změna: 173/2014 Sb.
Změna: 214/2015 Sb.
Změna: 197/2016 Sb.
Změna: 197/2016 Sb. (část), 311/2016 Sb.
Změna: 311/2016 Sb. (část)
Změna: 243/2017 Sb.
Změna: 311/2016 Sb. (část)
Změna: 232/2018 Sb.
Změna: 405/2020 Sb.
Změna: 530/2021 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 81 odst. 11 a §
113a odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném
a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 242/2008
Sb. a zákona č. 49/2009 Sb.:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) hranicí úspěšnosti nejnižší možné bodové nebo procentuální hodnocení,
kterého žák musí dosáhnout, aby zkoušku společné části maturitní zkoušky konanou
formou didaktického testu (dále jen "didaktický test") vykonal úspěšně, nebo nejnižší
možné hodnocení vyjádřené body, procenty nebo klasifikačním stupněm, kterého žák
musí dosáhnout, aby zkoušku profilové části maturitní zkoušky nebo její část vykonal
úspěšně,
b) řádným termínem první časové období pro konání maturitní zkoušky po
úspěšném ukončení vzdělávání v posledním ročníku ve střední škole; do prvního časového
období náleží i maturitní zkouška konaná v náhradním termínu podle § 81 odst. 2 věty
třetí školského zákona,
c) žákem s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
žák nebo uchazeč uvedený v § 16 odst. 9 školského zákona, žák nebo uchazeč s vývojovými
poruchami učení nebo zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení, kterému je
na základě jeho žádosti umožněno konat maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících
jeho potřebám,
d) asistentem zletilá osoba2), která poskytuje žákovi s přiznaným uzpůsobením
podmínek pro konání maturitní zkoušky podporu při konání maturitní zkoušky v rozsahu
upraveném touto vyhláškou,
e) tlumočníkem zletilá osoba3), která žákovi s přiznaným uzpůsobením
podmínek pro konání maturitní zkoušky tlumočí do znakového jazyka nebo dalších komunikačních
systémů neslyšících a hluchoslepých a ze znakového jazyka nebo dalších komunikačních
systémů neslyšících a hluchoslepých v rozsahu upraveném touto vyhláškou,
f) zkušební dokumentací zadání zkoušek společné části zahrnující testový
sešit pro didaktický test, zvukovou nahrávku pro poslechovou část zkoušky z cizího
jazyka, záznamové archy pro zápis řešení didaktického testu žákem a další dokumenty
a soubory vztahující se ke společné části maturitní zkoušky,
g) pracovním listem konkrétní zadání pro ústní zkoušku profilové části
z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka,
h) záznamovým archem část zkušební dokumentace, do které žák zapisuje
řešení didaktického testu,
i) zkušebním místem škola nebo její odloučené pracoviště, kde se konají
maturitní zkoušky,
j) informačním systémem Centra systém hardwarových prostředků a softwarových
aplikací provozovaných či spravovaných Centrem včetně těch, které jsou umístěny ve
školách nebo zkušebních místech, a systém pravidel pro přístup uživatelů k těmto
prostředkům a aplikacím,
k) oprávněným uživatelem uživatel informačního systému Centra, kterému
Centrum vydalo oprávnění pro užití systému.
Termíny konání zkoušek společné a profilové části maturitní zkoušky
§ 2
(1) Maturitní zkoušky se konají v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním
období.
(2) V jarním zkušebním období se maturitní zkoušky konají v období od 2.
května do 10. června, v podzimním zkušebním období od 1. září do 20. září.
(3) V jarním zkušebním období se didaktické testy konají v období od 2.
května do 15. května. Konkrétní termíny konání didaktických testů v jarním zkušebním
období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. srpna, který předchází školnímu roku,
v němž se maturitní zkouška koná. Časový rozvrh konání didaktických testů (dále jen
„jednotné zkušební schéma“) určí ministerstvo do 15. ledna školního roku, v němž
se maturitní zkouška koná; údaje ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(4) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky5) se v jarním zkušebním období
konají v období od 16. května do 10. června. Zkoušky konané formou písemné zkoušky
(dále jen „písemná zkouška“), zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka
konané formou písemné práce (dále jen "písemná práce") a zkoušky konané a formou
praktické zkoušky (dále jen „praktická zkouška“) se konají nejdříve 1. dubna. V případech,
kde to povaha zkoušky vyžaduje, je možné praktickou zkoušku a písemnou zkoušku konat
i v dřívějším termínu.
(5) V podzimním zkušebním období se didaktické testy konají v období od
1. září do 10. září. Konkrétní termíny konání didaktických testů v podzimním zkušebním
období určí ministerstvo4) nejpozději do 15. ledna před konáním maturitní zkoušky
v následujícím školním roce. Jednotné zkušební schéma určí ministerstvo nejpozději
do 15. srpna před konáním maturitní zkoušky a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový
přístup.
(6) Zkoušky profilové části maturitní zkoušky se v podzimním zkušebním
období konají v období od 1. září do 20. září. V případech, kde to povaha zkoušky
vyžaduje, je možné praktickou zkoušku konat i v dřívějším termínu.
(7) Konkrétní termíny povinných a nepovinných zkoušek profilové části stanoví
ředitel školy pro jarní zkušební období nejpozději 2 měsíce před jejich konáním a
pro podzimní zkušební období nejpozději do 25. srpna před konáním maturitní zkoušky
a zveřejní je způsobem umožňujícím dálkový přístup. Konkrétní termíny podle věty
první stanoví ředitel školy v souladu s odstavci 3 až 6 tak, aby se nepřekrývaly
s jednotným zkušebním schématem zkoušek jednotlivých žáků.
§ 4
Přihlašování k maturitní zkoušce
(1) Žák podává k maturitní zkoušce, opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce
přihlášku k maturitní zkoušce (dále jen „přihláška“), jejíž vzor je uveden v příloze
č. 1 k této vyhlášce, řediteli školy, a to nejpozději do
a) 1. prosince pro jarní zkušební období,
b) 25. června pro podzimní zkušební období.
(2) V přihlášce žák uvede
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, školu, třídu a obor vzdělání,
formu vzdělávání, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a místo narození,
státní občanství,
b) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek společné části maturitní
zkoušky7),
c) názvy zkušebních předmětů povinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky8),
d) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek společné části maturitní
zkoušky9),
e) názvy zkušebních předmětů nepovinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky10),
f) označení zkušebního předmětu, který bude žák konat ve společné a profilové
části maturitní zkoušky v jazyce národnostní menšiny,
g) zařazení žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní
zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení
podmínek pro konání společné části maturitní zkoušky,
h) požadavek žáka podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona na úpravu
podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury společné a profilové
části maturitní zkoušky a ze zkušebních předmětů společné části maturitní zkoušky
matematika a matematika rozšiřující.
(3) K přihlášce podle odstavce 2 písm. g) přiloží žák doporučení školského
poradenského zařízení podle § 20. Toto doporučení se založí do školní matriky podle
§ 28 odst. 2 písm. f) školského zákona. K přihlášce podle odstavce 2 písm. h) přiloží
žák úředně ověřené kopie dokladů o vzdělání vydaných školou mimo území České republiky,
včetně jejich překladu do českého jazyka; v případě pochybností o správnosti překladu
je ředitel školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu dokladů
o vzdělání.
(4) Žák se v řádném termínu přihlašuje na všechny zkušební předměty uvedené
v odstavci 2 písm. b) a c). Přihláška ke zkoušce podle § 81 odst. 5 školského zákona
se podává podle odstavců 1 až 3; v přihlášce se uvede rok úspěšného ukončení posledního
ročníku vzdělávání. Přihlášku k opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce podává žák
ke všem částem zkoušky příslušného zkušebního předmětu profilové části maturitní
zkoušky, u kterých neuspěl nebo které nekonal. Přihláška k opravné zkoušce nebo náhradní
zkoušce se ukládá ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí 5 let.
(5) Ředitel školy předá prostřednictvím informačního systému Centra údaje
podle odstavců 2 až 4 Centru nejpozději do
a) 15. prosince pro jarní zkušební období,
b) 30. června pro podzimní zkušební období.
(6) Změny v údajích žáka podle odstavce 2 písm. a) a g), k nimž došlo od
předání údajů Centru podle odstavce 5, oznámí ředitel školy Centru neprodleně. Změny
v údajích žáka podle odstavce 2 písm. c) a e), k nimž došlo v době od předání údajů
Centru podle odstavce 5 z důvodu přestupu žáka podle § 66 odst. 4 školského zákona
nebo změny oboru vzdělání podle § 66 odst. 3 školského zákona, oznámí ředitel školy
Centru neprodleně. Změny podle věty druhé lze provést nejpozději do začátku zkoušek
profilové části maturitní zkoušky v souladu s § 2 odst. 4 a 6.
(7) Žák, který byl přijat do posledního ročníku vzdělávání podle § 63 školského
zákona po termínu podle odstavce 5 písm. a), podává přihlášku na následující podzimní
zkušební období. Toto období se pro konání maturitní zkoušky tímto žákem považuje
také za řádný termín.
(8) Škola předá žákovi potvrzený výpis z přihlášky z informačního systému
Centra nejpozději do 5 dnů od předání údajů Centru podle odstavce 5. V případě nesouladu
údajů uvedených ve výpisu se skutečným stavem žák zašle škole do 5 dnů správné údaje.
ČÁST DRUHÁ
SPOLEČNÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
Zkouška z českého jazyka a literatury
Zkouška z cizího jazyka
§ 7
(1) Zkoušku ze zkušebního předmětu cizí jazyk lze konat z
a) anglického jazyka,
b) francouzského jazyka,
c) německého jazyka,
d) španělského jazyka, nebo
e) ruského jazyka.
(2) Didaktický test ze zkušebního předmětu cizí jazyk trvá 110 minut, z
toho 40 minut poslechová část testu a 70 minut část testu ověřující čtení a jazykové
vědomosti a dovednosti.
§ 9
Zkouška z matematiky
Didaktický test z matematiky trvá 135 minut. Žákovi podle § 20 odst. 4
věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického
testu o 10 minut a umožňuje se při konání didaktického testu použít překladový slovník.
§ 10
Nepovinná zkouška z matematiky rozšiřující
Didaktický test z matematiky rozšiřující trvá 150 minut. Žákovi podle §
20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost prodlužuje doba konání didaktického
testu o 15 minut. Při konání didaktického testu má žák podle § 20 odst. 4 věty třetí
školského zákona možnost použít překladový slovník.
Organizace společné části maturitní zkoušky
§ 11
(1) Centrum doručí příslušnou zkušební dokumentaci do zkušebního místa
v bezpečnostních schránkách nejpozději poslední pracovní den, který předchází zahájení
didaktických testů podle § 2.
(2) Bezpečnostní schránka obsahuje taktéž
a) prezenční listinu žáků,
b) protokol o průběhu zkoušky v učebně,
c) pokyny pro zadavatele,
d) bezpečnostní obálky pro vyplněné záznamové archy a prezenční listinu
žáků,
e) další pomocné materiály.
(3) Ředitel školy převezme bezpečnostní schránku pro zkušební místo od
osoby pověřené Centrem a zkontroluje její neporušenost. Oba převzetí potvrdí záznamem
o předání.
(4) V den konání příslušné zkoušky podle jednotného zkušebního schématu
ředitel školy za přítomnosti komisaře otevře bezpečnostní schránku a vyjme z ní zkušební
dokumentaci pro příslušný zkušební předmět a učebnu. Poté bezpečnostní schránku zapečetí.
Ředitel školy předá zkušební dokumentaci zadavateli za přítomnosti komisaře, a to
nejdříve 20 minut před zahájením příslušné zkoušky. Předání dokumentace se potvrzuje
záznamem o předání.
(5) Zadavatel v učebně, kde se zkouška bude konat, zkontroluje neporušenost
obalu zkušební dokumentace a otevře jej. O otevření provede zadavatel záznam v protokolu
o konání zkoušky v učebně.
(6) Zadavatel rozdá zadání zkoušky a záznamové archy, případně další části
zkušební dokumentace určené žákům, a ve stanoveném čase podle jednotného zkušebního
schématu zahájí zkoušku.
§ 12
Při konání didaktického testu každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné
učebně může být nejvýše 17 žáků, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek
pro konání maturitní zkoušky nejvýše 14 žáků.
§ 13
(1) Zadavatel vybere bezprostředně po ukončení zkoušky podle jednotného
zkušebního schématu od žáků vyplněné záznamové archy didaktických testů spolu s prezenční
listinou, překontroluje jejich úplnost, uloží záznamové archy a prezenční listinu
do bezpečnostní obálky a o uložení provede záznam do protokolu o průběhu maturitní
zkoušky v učebně. Bezpečnostní obálku neprodleně předá komisaři. Komisař i zadavatel
potvrdí předání bezpečnostní obálky v záznamu o předání.
(2) Komisař bezodkladně převede záznamové archy a prezenční listiny do
elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra je odešle do Centra;
poté komisař předá záznamové archy a prezenční listiny řediteli školy, oba předání
potvrdí v záznamu o předání.
(3) Ředitel školy po ukončení zkoušek zajistí na základě výzvy Centra předání
bezpečnostní schránky Centru způsobem stanoveným Centrem.
(4) Záznamové archy se ukládají ve škole způsobem stanoveným zákonem o
archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační lhůta činí
5 let.
ČÁST TŘETÍ
PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 14
(1) Ředitel školy může do nabídky povinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky zařadit pouze předměty nebo jiné ucelené části vzdělávacího obsahu, jejichž
součet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících stanovených učebním plánem
školního vzdělávacího programu činí za celou dobu vzdělávání nejméně 4 vyučovací
hodiny. Pokud je obsahem zkoušky více obsahově příbuzných předmětů nebo jiných ucelených
částí vzdělávacího obsahu školního vzdělávacího programu, pak se jejich týdenní vyučovací
doby sčítají.
(2) Pro jiné formy vzdělávání než denní je pro stanovení nejnižšího počtu
vyučovacích hodin po dobu vzdělávání rozhodující vzdělávací obsah uvedený ve školním
vzdělávacím programu, který odpovídá denní formě vzdělávání.
(3) Minimální rozsah týdenní vyučovací doby podle odstavce 1 se nevztahuje
u zkráceného studia podle § 85 školského zákona na zkoušky podle § 14a až 14d.
(4) Při konání písemné práce z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka
každý žák sedí v samostatné lavici. V jedné učebně může být nejvýše 14 žáků s přiznaným
uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky.
§ 14a
Písemná práce z českého jazyka a literatury
(1) Písemnou prací z českého jazyka a literatury se rozumí vytvoření souvislého
textu, jehož minimální rozsah je 250 slov. Písemná práce trvá nejméně 110 minut včetně
času na volbu zadání. Při konání písemné práce má žák možnost použít Pravidla českého
pravopisu.
(2) Pro písemnou práci ředitel školy stanoví nejméně 4 zadání, která se žákům
zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky. Po zahájení zkoušky si žák 1 zadání
zvolí. Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě
výchozí text k zadání.
(3) Zadání písemné práce jsou stejná pro všechny žáky daného oboru vzdělání
příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru vzdělání ve stejný den a
čas; v případě stejného zadání písemné práce pro více oborů vzdělání téže školy konají
ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů.
(4) Žákovi podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona se na jeho žádost
prodlužuje doba konání písemné práce z českého jazyka a literatury o 40 %. Při konání
písemné práce má žák možnost použít překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.
§ 14b
Ústní zkouška z českého jazyka a literatury před zkušební maturitní komisí
(1) Pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury určí ředitel školy v
souladu s rámcovým a školním vzdělávacím programem daného oboru vzdělání maturitní
seznam nejméně 60 literárních děl. Ředitel školy s více obory vzdělání může vytvořit
jeden maturitní seznam literárních děl, který obsahuje literární díla pro různé obory
vzdělání, pokud je zachován počet literárních děl pro každý obor vzdělání podle věty
první. Zároveň ředitel školy stanoví kritéria pro sestavení vlastního seznamu literárních
děl žákem. Maturitní seznam literárních děl a kritéria jsou platná i pro opravnou
zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Z maturitního seznamu literárních děl a v souladu s kritérii podle odstavce
1 žák připraví vlastní seznam literárních děl v počtu stanoveném ředitelem školy;
nejnižší počet literárních děl v žákovském seznamu je 20. Žák odevzdá seznam řediteli
školy nebo jím pověřené osobě do 31. března roku, v němž se maturitní zkouška koná,
pro jarní zkušební období a do 30. června roku, v němž se maturitní zkouška koná,
pro podzimní zkušební období.
(3) Ústní zkouška se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru s využitím pracovního
listu obsahujícího úryvek nebo úryvky z konkrétního literárního díla. Ředitel školy
zajistí pracovní listy pro žáky k dílům z jejich vlastních seznamů literárních děl.
Součástí pracovního listu je i zadání ověřující znalosti a dovednosti žáka vztahující
se k učivu o jazyce a slohu.
(4) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje
číslo pracovního listu. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška
trvá nejdéle 15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát pracovní list ke stejnému
literárnímu dílu. Neodevzdá-li žák do data podle odstavce 3 vlastní seznam literárních
děl, losuje si u zkoušky z pracovních listů ke všem dílům maturitního seznamu literárních
děl pro daný obor vzdělání.
§ 14c
Písemná práce z cizího jazyka
(1) Písemnou prací z cizího jazyka se rozumí vytvoření souvislého textu nebo
textů v celkovém minimálním rozsahu 200 slov. Písemná práce trvá nejméně 60 minut
včetně času na volbu zadání. Při konání písemné práce má žák možnost použít překladový
slovník.
(2) Pro písemnou práci z konkrétního cizího jazyka ředitel školy stanoví
1 nebo více zadání, která se žákům zpřístupní bezprostředně před zahájením zkoušky.
Pokud je stanoveno více než 1 zadání, žák si po zahájení zkoušky 1 zadání zvolí.
Zadání písemné práce obsahuje název zadání, způsob zpracování zadání a popřípadě
výchozí text k zadání.
(3) Zadání písemné práce z konkrétního cizího jazyka jsou stejná pro všechny
žáky daného oboru vzdělání příslušné školy. Písemnou práci konají žáci daného oboru
vzdělání ve stejný den a čas. V případě stejného zadání písemné práce pro více oborů
vzdělání téže školy konají ve stejný den a čas písemnou práci žáci těchto oborů.
§ 14d
Ústní zkouška z cizího jazyka před zkušební maturitní komisí
(1) Pro ústní zkoušku z cizího jazyka ředitel školy v souladu s rámcovým
a školním vzdělávacím programem stanoví 20 až 30 témat. Témata jsou platná i pro
opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Ústní zkouška z cizího jazyka se uskutečňuje formou řízeného rozhovoru
s využitím pracovního listu obsahujícího 1 nebo více zadání ke konkrétnímu tématu.
U oborů vzdělání s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání M a L je součástí
pracovního listu i zadání ověřující znalost terminologie vztahující se ke vzdělávací
oblasti odborného vzdělávání.
(3) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák vylosuje
jedno téma. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 až 20 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle
15 minut. V jednom dni nelze losovat dvakrát stejné téma.
§ 15
Maturitní práce a její obhajoba před zkušební maturitní komisí
(1) Zadání maturitní práce obsahuje
a) téma maturitní práce,
b) termín odevzdání maturitní práce a délku obhajoby maturitní práce
před zkušební maturitní komisí,
c) způsob zpracování a pokyny k obsahu a rozsahu maturitní práce,
d) kritéria hodnocení maturitní práce,
e) požadavek na počet vyhotovení maturitní práce a
f) určení částí tématu zpracovaných jednotlivými žáky v případě, že maturitní
práci bude zpracovávat několik žáků společně.
(2) Zadání maturitní práce podle odstavce 1 určí ředitel školy s dostatečným
časovým předstihem s ohledem na rozsah, obsah a náročnost zpracování tématu práce,
nejpozději však 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce. Žák má na vypracování
maturitní práce lhůtu nejméně jeden měsíc. Pokud je určeno více než jedno téma, žák
si téma maturitní práce zvolí v termínu stanoveném ředitelem školy; pokud si žák
ve stanoveném termínu téma nezvolí, vylosuje si jedno téma z nabídky určené ředitelem
školy. Maturitní práci může zpracovávat a obhajovat několik žáků společně, i v tomto
případě jsou žáci hodnoceni jednotlivě.
(3) Téma a zadání maturitní práce se zachovává i pro opravnou zkoušku a náhradní
zkoušku.
(4) Ředitel školy nejpozději 4 měsíce před termínem obhajoby maturitní práce
určí vedoucího maturitní práce a nejpozději jeden měsíc před termínem obhajoby maturitní
práce stanoví oponenta maturitní práce. Vedoucím a oponentem maturitní práce může
být i fyzická osoba, která není v základním pracovněprávním vztahu12) k právnické
osobě vykonávající činnost školy (dále jen „škola“) a která působí nebo působila
v oblasti související s tématem maturitní práce.
(5) Vedoucí a oponent maturitní práce zpracují jednotlivě písemný posudek
maturitní práce. Posudky jsou předány žákovi a členům zkušební maturitní komise nejpozději
14 dní před termínem obhajoby maturitní práce.
(6) Příprava k obhajobě maturitní práce trvá nejméně 5 minut. Obhajoba maturitní
práce trvá nejméně 15 minut a nejdéle 30 minut; délku trvání obhajoby maturitní práce
stanoví ředitel školy.
(7) Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci v termínu stanoveném podle odstavce
1 písm. b), omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání
maturitní práce; uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro
odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá v termínu podle odstavce
1 písm. b) bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla
uznána, posuzuje se, jako by danou zkoušku vykonal neúspěšně.
§ 16
Ústní zkouška před zkušební maturitní komisí
(1) Ředitel školy pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní 20 až
30 témat. Zveřejněná témata se zachovávají i pro opravnou zkoušku a náhradní zkoušku.
(2) Bezprostředně před zahájením přípravy k ústní zkoušce si žák jedno téma
vylosuje. Příprava k ústní zkoušce trvá 15 minut. Pokud to vyžaduje charakter zkoušky,
může ředitel školy stanovit prodloužení trvání přípravy k ústní zkoušce, nejdéle
však na 30 minut. Ústní zkouška trvá nejdéle 15 minut.
(3) Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.
§ 17
Písemná zkouška
(1) Ředitel školy stanoví témata a zkušební úlohy písemné zkoušky a způsob
jejího konání. Pokud je stanoveno více než jedno téma, žák si jedno téma zvolí bezprostředně
před zahájením zkoušky. Pokud si žák do zahájení písemné zkoušky téma nezvolí, vylosuje
si jedno téma ze stanovené nabídky témat.
(2) Délku konání písemné zkoušky stanoví ředitel školy, nejdéle však písemná
zkouška trvá 300 minut.
§ 18
Praktická zkouška
(1) Zadání praktické zkoušky, délku a způsob jejího konání stanoví ředitel
školy.
(2) Praktickou zkoušku koná žák nejdéle 3 dny, pokud není dále stanoveno
jinak.
(3) V oborech vzdělání skupiny Umění a užité umění6) se praktická zkouška
koná 2 až 4 týdny, v konzervatoři nejdéle 3 dny.
(4) V jednom dni trvá praktická zkouška nejdéle 420 minut.
(5) Praktická zkouška může mít podobu veřejného vystoupení.
(6) Praktická zkouška může být konána individuálně nebo společně více žáky;
žáci jsou vždy hodnoceni jednotlivě.
§ 19
Společná ustanovení ke konání zkoušek profilové části maturitní zkoušky
(1) Konkrétní délku konání a rozsah textu písemné práce podle § 14a a 14c,
maturitní seznam literárních děl a kritéria pro sestavení žákovského seznamu literárních
děl podle § 14b, podrobnosti o délce obhajoby maturitní práce podle § 15, délce a
způsobu konání písemné zkoušky podle § 17 a praktické zkoušky podle § 18 ředitel
školy zveřejní spolu s nabídkou zkoušek profilové části maturitní zkoušky ve lhůtě
podle § 79 odst. 3 školského zákona na veřejně přístupném místě ve škole i způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) V případě, že ředitel školy stanoví pro konání zkoušek z dalších zkušebních
předmětů kombinaci 2 nebo více forem uvedených v § 15 až 18, postupuje se při konání
jednotlivých částí zkoušky podle ustanovení této vyhlášky vztahujícího se k příslušné
formě zkoušky.
(3) Pro konání písemné práce podle § 14a a 14c a písemné zkoušky podle §
17 stanoví ředitel školy způsob záznamu vytvářeného textu a seznámí s tímto rozhodnutím
žáky nejpozději 2 měsíce před konáním příslušné zkoušky na veřejně přístupném místě
ve škole i způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 19a
Nahrazující zkouška z cizího jazyka
(1) Zkoušku z cizího jazyka, k jejímuž konání se žák přihlásil podle § 4
odst. 2 písm. c) nebo e), lze nahradit výsledkem standardizované zkoušky podle školského
zákona dokládající jazykové znalosti žáka na jazykové úrovni stanovené rámcovým vzdělávacím
programem daného oboru vzdělání nebo vyšší, nejméně však na úrovni B1 podle Společného
evropského referenčního rámce pro jazyky.
(2) Informaci o standardizovaných zkouškách, které ředitel školy může podle
odstavce 1 zvolit jako náhradu zkoušky z cizího jazyka, zveřejní ministerstvo nejpozději
do 31. března každého roku způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace je platná
pro jarní zkušební období a podzimní zkušební období v následujícím kalendářním roce.
Sdělení o možnosti nahrazení zkoušky z cizího jazyka zveřejní ředitel školy spolu
s nabídkou zkoušek profilové části ve lhůtě podle § 79 odst. 3 školského zákona.
(3) Písemnou žádost o nahrazení zkoušky podává žák řediteli školy nejpozději
do 31. března pro konání maturitní zkoušky v jarním zkušebním období a do 30. června
pro konání maturitní zkoušky v podzimním zkušebním období. Součástí žádosti je vždy
doklad nebo úředně ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání standardizované jazykové
zkoušky.
ČÁST ČTVRTÁ
ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S PŘIZNANÝM UZPŮSOBENÍM PODMÍNEK
PRO KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 20
(1) Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
vydané školským poradenským zařízením obsahuje uvedení kategorie a skupiny podle
přílohy č. 2 k této vyhlášce. Doporučení je platné nejdéle 2 roky od data vydání.
(2) Žák s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky koná
maturitní zkoušku za podmínek odpovídajících jeho znevýhodnění uvedených v příloze
č. 3 k této vyhlášce. Uzpůsobení zadání písemných prací a pracovních listů pro žáky
s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky zajistí škola v souladu
s přílohou č. 3. Uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní
zkoušky se přiměřeně uplatní i pro uzpůsobení podmínek pro konání zkoušek profilové
části maturitní zkoušky.
(3) Doporučení žák odevzdá řediteli školy spolu s přihláškou podle § 4. Doporučení
je zároveň evidováno v anonymizované podobě v informačním systému Centra. Doporučení
obsahuje údaje o zařazení žáka do příslušné kategorie a skupiny žáků podle druhu
znevýhodnění, návrh úprav podmínek a způsobu konání maturitní zkoušky, dále výčet
kompenzačních pomůcek a doporučení rozsahu a formy případné asistence, tlumočnických
služeb nebo odlišností hodnocení. Vzor formuláře doporučení obsahuje příloha č. 3a
k této vyhlášce.
(4) Podmínky pro konání maturitní zkoušky se upraví žákovi vždy, pokud z
doporučení vyplývá, že znevýhodnění trvá k termínu odevzdání přihlášky déle než jeden
rok. V případech, kdy znevýhodnění s výjimkou žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek
pro konání maturitní zkoušky se specifickými poruchami učení zařazených do kategorie
a skupiny SPUO-1 podle přílohy č. 2 trvá kratší dobu než jeden rok nebo nastane v
době od odevzdání přihlášky do termínu konání maturitní zkoušky, uzpůsobí podmínky
pro konání maturitní zkoušky ředitel školy v dohodě s daným školským poradenským
zařízením s přihlédnutím k pravidlům uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky se znevýhodněním
uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(5) Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky mají
podle závažnosti svého znevýhodnění právo na úpravu prostředí, navýšení časového
limitu, obsahové a formální úpravy zadání zkoušek společné a profilové části maturitní
zkoušky, odlišnosti v hodnocení, použití kompenzačních pomůcek, tlumočení a technickou
nebo speciálně pedagogickou asistenci a přepis řešení zkoušek do záznamových archů
v souladu s doporučením podle odstavce 1. Podrobnější vymezení těchto služeb je uvedeno
v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(6) Ředitel školy prokazatelně seznámí žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek
pro konání maturitní zkoušky a zákonného zástupce tohoto nezletilého žáka s úpravami
podmínek a způsobu konání zkoušek podle přílohy č. 3 k této vyhlášce nejpozději jeden
měsíc před konáním první zkoušky nebo části zkoušky maturitní zkoušky. V případech
uvedených v odstavci 4 větě druhé tak učiní bez zbytečného odkladu. Ředitel školy
seznámí v dostatečném předstihu členy zkušební maturitní komise, komisaře a zadavatele
s podmínkami konání maturitní zkoušky žáka s přiznaným uzpůsobením podmínek.
(7) Ředitel školy přiděluje asistenta nebo tlumočníka žákovi po předchozím
projednání jeho přidělení s žákem, popřípadě s jeho zákonným zástupcem.
ČÁST PÁTÁ
ODLIŠNOSTI KONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY PRO ŽÁKY S VYUČOVACÍM JAZYKEM NÁRODNOSTNÍ
MENŠINY
§ 21
(1) Zkouška z jazyka národnostní menšiny se koná způsobem podle § 16 a 17.
(2) Žák školy nebo třídy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, který
koná zkoušky společné nebo profilové části maturitní zkoušky v jazyce národnostní
menšiny, uvede tuto skutečnost v přihlášce.
(3) Žák může volit jazyk pro každou zkoušku maturitní zkoušky.
ČÁST ŠESTÁ
HODNOCENÍ ZKOUŠEK
Hodnocení zkoušek společné části maturitní zkoušky
§ 22
(1) Ministerstvo4) zveřejní kritéria hodnocení zkoušek společné části maturitní
zkoušky způsobem umožňujícím dálkový přístup do 31. března roku, v němž se maturitní
zkouška koná. Hranici úspěšnosti didaktických testů uvede Centrum v testových sešitech
didaktických testů.
(2) Didaktický test je vyhodnocován Centrem. Výsledky didaktických testů
zpřístupní Centrum řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním
zkušebním období nejpozději do 15. května, v podzimním zkušebním období nejpozději
do 10. září. Nejpozději následující pracovní den poté, co byly tyto výsledky zpřístupněny
řediteli školy, zpřístupní je ředitel školy žákům formou protokolu o výsledcích didaktických
testů žáka. Protokol zhotoví ředitel školy prostřednictvím informačního systému Centra
pro každého žáka, který konal didaktický test.
(3) Didaktické testy společné části maturitní zkoušky se hodnotí slovně
"uspěl(a)" nebo "neuspěl(a)" s procentuálním vyjádřením úspěšnosti.
(4) Pokud žák zkoušku nekonal, uvádí se v protokolu u příslušného zkušebního
předmětu místo stupně prospěchu slovo "nekonal(a)".
Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky
§ 24
(1) Každá zkouška profilové části je hodnocena zvlášť. Způsob a kritéria
hodnocení každé zkoušky nebo její části včetně hranice úspěšnosti a způsob stanovení
výsledného hodnocení zkoušek navrhuje ředitel školy, není-li dále stanoveno jinak,
a nejpozději před začátkem konání první zkoušky schvaluje zkušební maturitní komise.
Ředitel školy zveřejní schválený způsob hodnocení a schválená kritéria hodnocení
podle věty druhé na veřejně přístupném místě ve škole a zároveň způsobem umožňujícím
dálkový přístup, a to nejpozději před začátkem konání první ze zkoušek profilové
části.
(2) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou,
jsou hodnoceny také části zkoušky. Hodnocení každé části zkoušky se zohlední v návrhu
výsledného hodnocení zkoušky. V případě zkoušek z českého jazyka a literatury a z
cizího jazyka tvoří hodnocení písemné práce 40 % a hodnocení ústní zkoušky 60 % celkového
hodnocení zkušebního předmětu.
(3) Pokud se zkouška skládá z více částí konaných různou formou, vykoná
žák zkoušku úspěšně, pokud úspěšně vykoná všechny části dané zkoušky.
(4) Hodnocení každé zkoušky profilové části se provádí podle klasifikační
stupnice
a) 1 - výborný,
b) 2 - chvalitebný,
c) 3 - dobrý,
d) 4 - dostatečný,
e) 5 - nedostatečný.
Pokud žák zkoušku nebo část zkoušky nekonal, uvádí se v protokolech
u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „nekonal(a)“. Pokud žák nahradil
zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a, uvádí se v protokolech u příslušné
zkoušky místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“.
(5) Hodnocení zkoušek s výjimkou písemné zkoušky, písemné práce a praktické
zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise veřejně ve dni, ve kterém
žák tuto zkoušku nebo její část konal. Hodnocení písemné zkoušky, písemné práce a
praktické zkoušky oznámí žákovi předseda zkušební maturitní komise bez zbytečného
odkladu po vyhodnocení zkoušky zkušební maturitní komisí. Pokud se písemná zkouška,
písemná práce a praktická zkouška konají před ústními zkouškami, oznámí žákovi předseda
zkušební maturitní komise jejich hodnocení nejpozději v době konání ústních zkoušek.
(6) Žák vykoná zkoušku nebo část zkoušky úspěšně, pokud je hodnocen stupněm
uvedeným v odstavci 4 písm. a) až d).
§ 25
(1) V případě, že se zkouška skládá z více částí konaných různou formou
a žák některou část zkoušky nevykonal úspěšně, opakuje tu část zkoušky, kterou nevykonal
úspěšně.
(2) Jestliže žák po zahájení některé zkoušky od jejího konání odstoupí,
posuzuje se, jako by byl z dané zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný. V případě,
že je žákovi z vážných důvodů znemožněno dokončit některou zkoušku nebo její část,
může předseda zkušební maturitní komise povolit žákovi konání zkoušky nebo její části
v jiném termínu téhož zkušebního období.
(3) Výsledky zkoušek profilové části maturitní zkoušky předá ředitel školy
Centru prostřednictvím informačního systému Centra bezprostředně po ukončení zkoušek
v příslušné třídě.
§ 26
Celkové hodnocení maturitní zkoušky a vydání vysvědčení
(1) Centrum v jarním zkušebním období nejpozději do 2 pracovních dnů od
shromáždění výsledků maturitní zkoušky za jednotlivou třídu a v podzimním zkušebním
období nejpozději do 2 pracovních dnů od shromáždění výsledků jednotlivého žáka zpřístupní
výsledky řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra. Ředitel školy
poté bez zbytečného odkladu vydá žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní
zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce. Vysvědčení se zhotovuje prostřednictvím
informačního systému Centra na tiskopisu podle vyhlášky o některých dokladech o vzdělání.
(2) Celkové hodnocení maturitní zkoušky se provádí podle výsledků povinných
zkoušek společné a profilové části podle stupnice
a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky
profilové části maturitní zkoušky hodnocen stupněm horším než 2 - chvalitebný a zároveň
prostý aritmetický průměr hodnocení ze všech povinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky není vyšší než 1,50, a žák uspěl u povinných zkoušek společné části maturitní
zkoušky
b) prospěl(a), jestliže žák nebyl z žádné povinné zkoušky profilové
části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný, a žák uspěl u povinných
zkoušek společné části maturitní zkoušky
c) neprospěl(a), jestliže žák byl z některé povinné zkoušky profilové
části maturitní zkoušky hodnocen stupněm 5 - nedostatečný nebo žák neuspěl u některé
povinné zkoušky společné části maturitní zkoušky nebo povinnou zkoušku z jiného důvodu
nevykonal úspěšně.
(3) V případě, že žák nekonal společnou část v souladu s § 81 odst. 6 školského
zákona, provede se celkové hodnocení pouze za profilovou část.
(4) V případě, že žák nahradil zkoušku z cizího jazyka profilové části
maturitní zkoušky zkouškou podle § 19a, uvádí se na vysvědčení u příslušné zkoušky
místo stupně prospěchu slovo „nahrazeno“. Tato zkouška není součástí celkového hodnocení
podle odstavce 2.
ČÁST SEDMÁ
PROTOKOLY MATURITNÍ ZKOUŠKY A DALŠÍ DOKUMENTY
§ 26a
(1) Protokoly podle § 27 až 31 a záznamy podle § 32 jsou součástí povinné
dokumentace maturitní zkoušky; vyhotovují a předávají se mezi školou nebo komisařem
a Centrem prostřednictvím informačního systému Centra. Tiskopisy protokolů a záznamů
zpřístupní Centrum prostřednictvím informačního systému Centra před zahájením zkoušek
maturitní zkoušky, nejpozději do 1. dubna příslušného školního roku, pokud není dále
stanoveno jinak.
(2) Protokoly podle § 27 až 31 se ukládají ve škole způsobem stanoveným
zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů11). Skartační
lhůta činí:
a) 5 let pro protokoly podle § 27 a 28 a záznam podle § 32,
b) 45 let pro protokoly podle § 29 až 31.
§ 27
Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně je součástí zkušební dokumentace
pro danou učebnu.
(2) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně zpracuje zadavatel po ukončení
didaktického testu v příslušné učebně a předá komisaři bezprostředně po vykonání
zkoušky v učebně; protokol podepisuje zadavatel a komisař. Komisař převede protokol
do elektronické podoby a prostřednictvím informačního systému Centra jej odešle do
Centra.
(3) Nejpozději poslední den konání didaktických testů komisař všechny protokoly
o průběhu maturitní zkoušky v učebně předá řediteli školy k uložení.
(4) Protokol o průběhu maturitní zkoušky v učebně obsahuje
a) identifikační údaje školy a zadavatele včetně názvu a adresy sídla
školy, resortního identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního
čísla protokolu, jména, popřípadě jmen, a příjmení, data a místa narození zadavatele,
b) údaje o průběhu zkoušky v učebně včetně označení učebny, data a názvu
zkoušky, času zahájení a ukončení zkoušky, informace o žácích v učebně a počtech
odevzdaných záznamových archů, případných připomínkách žáka k průběhu zkoušky, záznamu
o řešení mimořádných situací, podpisu zadavatele, podpisu komisaře,
c) v případě asistence nebo tlumočení žákům s přiznaným uzpůsobením podmínek
pro konání maturitní zkoušky obsahuje též jméno, popřípadě jména, a příjmení asistenta
nebo tlumočníka a záznam o podstatných skutečnostech ovlivňujících průběh a výsledky
maturitní zkoušky.
§ 28
Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě
(1) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě zpracovává komisař
po ukončení všech didaktických testů společné části maturitní zkoušky, a to na základě
údajů z protokolů o průběhu maturitní zkoušky v učebně; protokol podepisuje komisař
a ředitel školy. Komisař zpracuje protokol v elektronické podobě a prostřednictvím
informačního systému Centra jej odešle do Centra; výtisk protokolu předá řediteli
školy k uložení.
(2) Přílohou protokolu o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě jsou
protokoly o průběhu maturitní zkoušky v učebně.
(3) Protokol o průběhu maturitní zkoušky ve zkušebním místě obsahuje
a) identifikační údaje školy a komisaře včetně názvu a adresy školy,
resortního identifikátoru školy, evidenčního čísla protokolu, jména, popřípadě jmen,
a příjmení, data a místa narození komisaře,
b) údaje o průběhu zkoušky ve zkušebním místě včetně záznamu o řešení
mimořádných situací, data vyhotovení protokolu, podpisu komisaře, podpisu ředitele
školy.
§ 29
Protokol o výsledcích didaktických testů žáka
(1) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka je dokladem o hodnocení
žáka ve zkušebních předmětech společné části maturitní zkoušky.
(2) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka zpracovává Centrum a zpřístupní
jej řediteli školy prostřednictvím informačního systému Centra v jarním zkušebním
období do 15. května a v podzimním zkušebním období do 10. září.
(3) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obdrží žák, který konal
alespoň 1 didaktický test. Protokol obdrží žák buď v listinné podobě od ředitele
školy, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup na základě své žádosti autorizované
v informačním systému Centra.
(4) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy
a adresu sídla školy, resortní identifikátor právnické osoby, která vykonává činnost
školy, obor vzdělání, evidenční číslo protokolu, v případě žáků s přiznaným uzpůsobením
podmínek pro konání maturitní zkoušky údaj o konání maturitní zkoušky za uzpůsobených
podmínek,
b) údaje o výsledcích didaktických testů
1. název zkušebního předmětu,
2.
úspěšnost žáka v procentech v jednotlivých zkušebních předmětech,
3. percentilové
umístění v jednotlivých zkušebních předmětech, vztažené k výsledkům zkoušky v řádném
termínu maturitní zkoušky,
4. výsledky hodnocení žáka v jednotlivých zkušebních předmětech,
5.
datum konání zkoušky,
c) faksimile podpisu ředitele Centra,
d) datum jeho vyhotovení.
(5) Protokol o výsledcích didaktických testů žáka se vyhotovuje na tiskopisu,
jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.
§ 30
Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy vytiskne prostřednictvím informačního systému Centra formulář
protokolu o průběhu profilové části maturitní zkoušky; před zahájením činnosti zkušební
maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji uvedenými
v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky zpracovává předseda
zkušební maturitní komise po ukončení všech zkoušek profilové části maturitní zkoušky
v dané třídě; protokol podepisuje předseda zkušební maturitní komise a ředitel školy.
Protokol zůstává k uložení ve škole.
(3) Protokol o průběhu profilové části maturitní zkoušky obsahuje
a) identifikační údaje školy, včetně názvu a adresy školy, resortního
identifikátoru právnické osoby, která vykonává činnost školy, evidenčního čísla protokolu,
b) údaje o průběhu profilové části maturitní zkoušky v dané třídě, včetně
termínů zkoušek, složení zkušební maturitní komise, záznamu o řešení mimořádných
situací, data vyhotovení protokolu, podpisu předsedy zkušební maturitní komise a
podpisu ředitele školy.
§ 31
Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka
(1) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je dokladem
o hodnocení žáka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy vytiskne prostřednictvím
informačního systému Centra formulář protokolu pro každého žáka; před zahájením činnosti
zkušební maturitní komise předá formulář protokolu jejímu předsedovi spolu s údaji
uvedenými v odstavci 3 písm. a).
(2) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka zpracovává
předseda zkušební maturitní komise, který jej předá bez zbytečného odkladu řediteli
školy po ukončení zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
(3) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození žáka, název školy
a adresu sídla školy, resortní identifikátor školy, obor vzdělání, evidenční číslo
protokolu,
b) údaje o výsledcích zkoušek profilové části maturitní zkoušky,
1. název
zkoušky, popřípadě její části,
2. forma zkoušky,
3.
jazyk zkoušky, v případě žáků škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny
a žáků dvojjazyčných tříd gymnázií,
4. datum konání zkoušky,
5. číslo
a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího
jazyka,
6. název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého jazyka a literatury,
číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z cizího jazyka,
7.
název zadání nebo tématu zkoušek z dalších zkušebních předmětů,
8. hodnocení žáka
v jednotlivých zkušebních předmětech, popřípadě v jejich částech,
c) podpis předsedy zkušební maturitní komise.
(4) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka je součástí
školní matriky. Pokud žák nahradil zkoušku z cizího jazyka zkouškou podle § 19a,
je přílohou protokolu také ověřená kopie dokladu o úspěšném vykonání této zkoušky.
Pokud žák vykonal úspěšně některou z povinných zkoušek profilové části maturitní
zkoušky z českého jazyka a literatury nebo cizího jazyka, kterou žák koná ve společné
části maturitní zkoušky, je přílohou protokolu profilové části maturitní zkoušky
protokol o výsledcích didaktických testů žáka.
(5) Protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka se zhotoví
i pro žáka, který se ke zkoušce přihlásil a zkoušku nebo její část nekonal.
§ 32
Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace
(1) Záznam o předání zkušební dokumentace se pořizuje při úkonech podle §
11 odst. 3 až 5 a podle § 13 odst. 1 a 2.
(2) Záznam o předání zkušební dokumentace obsahuje jméno, popřípadě jména,
příjmení a podpis předávajícího, jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis přijímajícího,
přesný popis předávané zkušební dokumentace, identifikační čísla předávaných bezpečnostních
schránek se zkušební dokumentací, datum, hodinu a místo předání zkušební dokumentace.
(3) Záznam o uložení zkušební dokumentace je dokladem o způsobu uložení bezpečnostních
schránek se zkušební dokumentací a nakládání s nimi a obsahuje jméno, popřípadě jména,
příjmení a podpis osoby, která bezpečnostní schránku uložila nebo vyjmula, datum,
hodinu a čas uložení nebo vyjmutí bezpečnostní schránky podle § 38 písm. d).
(4) Záznam o předání a záznam o uložení zkušební dokumentace se ukládají
ve škole způsobem stanoveným zákonem o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů11).
ČÁST OSMÁ
OPRAVNÉ ZKOUŠKY A NÁHRADNÍ ZKOUŠKY
§ 34
(1) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky žák koná z těch zkušebních předmětů,
které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce v řádném termínu.
(2) K opravné zkoušce nebo náhradní zkoušce se žák přihlašuje způsobem podle
§ 4.
(3) Opravné zkoušky nebo náhradní zkoušky se konají v termínech podle § 2.
ČÁST DEVÁTÁ
ZKUŠEBNÍ MATURITNÍ KOMISE
§ 35
(1) Zkušební maturitní komise14) má stálé členy a další členy. Stálými členy
jsou předseda, místopředseda a třídní učitel nebo vedoucí oddělení konzervatoře.
(2) Dalšími členy jsou
a) zkoušející, kterým je učitel zkušebního předmětu,
b) přísedící,
c) vedoucí pedagog hlavního oboru v oborech vzdělání skupiny Umění a
užité umění6) a v konzervatoři s kódovým označením kategorie dosaženého vzdělání
M.
(3) V případě, že se zkouška či její část koná formou vypracování maturitní
práce a její obhajoby, jsou dalšími členy také vedoucí maturitní práce a oponent
maturitní práce.
(4) Místopředsedu a další členy zkušební maturitní komise jmenuje ředitel
školy
a) pro jarní zkušební období alespoň 1 týden před začátkem konání první
zkoušky profilové části maturitní zkoušky, nejpozději do 31. března školního roku,
v němž se maturitní zkouška koná,
b) pro podzimní zkušební období do 30. června předcházejícího školnímu
roku, v němž se maturitní zkouška koná.
(5) Místopředsedou zkušební maturitní komise je jmenován pedagogický pracovník
školy s nejméně pětiletou pedagogickou praxí.
(6) Funkce stálého člena a dalšího člena zkušební maturitní komise je slučitelná.
Obě funkce jsou zároveň slučitelné s funkcí vedoucího maturitní práce a oponenta
maturitní práce.
§ 36
(1) O hodnocení žáka při zkoušce podle § 14b, 14d, 15 a 16 nehlasuje ten
člen zkušební maturitní komise, který nebyl této zkoušce přítomen po převážnou část
doby konání zkoušky.
(2) Hodnocení maturitní práce navrhuje zkušební maturitní komisi vedoucí
maturitní práce. Hodnocení ústní zkoušky navrhuje zkušební maturitní komisi zkoušející.
Hodnocení praktické zkoušky, písemné zkoušky a písemné práce navrhuje zkušební maturitní
komisi učitel pověřený ředitelem školy.
(3) V případě krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební maturitní komise
při maturitní zkoušce jej zastupuje místopředseda.
(4) V případě, že člen zkušební maturitní komise nemůže vykonávat svou funkci
nebo se k výkonu své funkce nedostaví, jmenuje orgán, který ho jmenoval, neprodleně
po zjištění dané skutečnosti do této funkce jinou osobu splňující předpoklady pro
výkon dané funkce.
ČÁST DESÁTÁ
VYMEZENÍ DALŠÍCH ČINNOSTÍ ORGÁNŮ A OSOB ZABEZPEČUJÍCÍCH MATURITNÍ ZKOUŠKY
§ 37
Centrum
Centrum
a) zpracovává a vydává metodické postupy pro výkon funkce orgánů zajišťujících
maturitní zkoušky, zejména ředitele školy, komisaře, zadavatele, a sleduje jejich
dodržování při přípravě podmínek pro konání zkoušek společné části maturitní zkoušky
ve škole,,
b) zpracovává závěrečnou zprávu pro ministerstvo o celkových výsledcích
společné části maturitní zkoušky,
c) stanovuje místo působiště pro výkon funkce komisaře,
d) zajišťuje v součinnosti s ředitelem školy zprovoznění a řádnou funkčnost
informačního systému Centra ve zkušebním místě.
§ 38
Ředitel školy
Ředitel školy
a) navrhuje Centru pedagogické pracovníky pro výkon funkce komisaře v
počtu, který je o jednoho vyšší než počet zkušebních míst, ve kterých se bude v rámci
dané školy konat maturitní zkouška,
b) navrhuje Centru pedagogické pracovníky k odborné přípravě na funkci
zadavatele v počtu potřebném pro zajištění maturitní zkoušky v dané škole a určuje
místo působiště pro výkon jeho funkce,
c) ukládá bezpečnostní schránku tak, aby byla dodržena bezpečnostní opatření
podle § 80b školského zákona,
d) přijímá nezbytná technická, organizační a personální opatření pro
zacházení se zkušební dokumentací k maturitní zkoušce a k zajištění řádného uložení
bezpečnostních schránek obsahujících zkušební dokumentaci ve všech zkušebních místech
školy,
e) zajišťuje seznámení žáků s podmínkami průběhu maturitní zkoušky,
f) odpovídá za vyhotovení záznamu o uložení zkušební dokumentace podle
§ 32 odst. 3,
g) zajišťuje podmínky pro provoz informačního systému Centra ve všech
zkušebních místech školy.
§ 39
Komisař
(1) Komisař zabezpečuje řádný průběh konání didaktických testů v daném
zkušebním místě tím, že
a) řídí a kontroluje činnost zadavatelů v učebnách v průběhu zkoušky,
b) dohlíží na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského
zákona týkajících se zkušební dokumentace a materiálů uvedených v § 11 odst. 2 do
jejich předání řediteli školy.
(2) Komisař se před zahájením své činnosti prokáže řediteli školy jmenováním
k výkonu své funkce.
§ 40
Zadavatel
Zadavatel
a) přebírá od ředitele zkušební dokumentaci pro učebnu v bezpečnostním
balení, přitom dbá na dodržení bezpečnostních opatření podle § 80b školského zákona,
b) provádí kontrolu přítomnosti žáků v učebně podle prezenční listiny
a dokladu totožnosti20) a vede evidenci přítomnosti žáků v učebně v průběhu zkoušky,
c) informuje žáky o podmínkách a průběhu maturitní zkoušky, včetně práva
uplatnit připomínky k průběhu zkoušky do protokolu podle § 27,
d) provádí kontrolu přítomnosti asistentů a tlumočníků,
e) kontroluje, zda žáci mají pouze povolené pomůcky a zda neporušují
podmínky řádného průběhu maturitní zkoušky,
f) má k dispozici nejméně jednu sadu povolených pomůcek pro zapůjčení
žákům s výjimkou individuálních kompenzačních pomůcek žáků s přiznaným uzpůsobením
podmínek pro konání maturitní zkoušky uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášce.
ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘEDPOKLADY PRO VÝKON FUNKCE KOMISAŘE A ZADAVATELE, OSVĚDČENÍ A TERMÍNY JMENOVÁNÍ
§ 42
(1) Komisařem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) vykonává přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let ve střední nebo
vyšší odborné škole,
b) nebyl v uplynulých 2 letech před konáním maturitních zkoušek v základním
pracovněprávním vztahu12) ani jiném obdobném vztahu ke škole, v níž bude funkci vykonávat;
před jmenováním do funkce předloží Centru čestné prohlášení o této skutečnosti,
c) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře,
d) při změně podmínek výkonu funkce komisaře absolvuje aktualizační odbornou
přípravu k výkonu své funkce.
(2) Zadavatelem může být jmenován pedagogický pracovník, který
a) nemá odbornou kvalifikaci v příslušném oboru a v daném školním roce
nevyučuje předmět, který zadává,
b) má platné osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele; osvědčení
o způsobilosti k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s přiznaným uzpůsobením
podmínek pro konání maturitní zkoušky musí obsahovat dodatek, kterým zadavatel osvědčuje
svoji způsobilost k výkonu funkce zadavatele zkoušek konaných žáky s příslušným přiznaným
uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky,
c) při změně podmínek výkonu funkce zadavatele absolvuje aktualizační
odbornou přípravu k výkonu své funkce.
§ 43
Osvědčení o způsobilosti k výkonu funkce komisaře a zadavatele podle
školského zákona se vydává v písemné formě a obsahuje
a) název, adresu sídla, identifikační číslo Centra a jméno, popřípadě
jména, a příjmení osoby oprávněné k vydání osvědčení za Centrum a její podpis,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum a místo narození osoby,
která bude vykonávat funkci komisaře a zadavatele,
c) název funkce, informace o délce a obsahu provedeného školení k výkonu
funkce, datum a místo vydání a dobu platnosti osvědčení.
§ 44
(1) Komisaře jmenuje Centrum pro danou školu, a to pro jarní zkušební období
do 28. února a pro podzimní zkušební období do 30. června.
(2) Pro příslušné zkušební období stanovené v § 2 odst. 3 nebo 5 jmenuje
ředitel školy zadavatele nejpozději 1 měsíc před termínem konání příslušné zkoušky
podle jednotného zkušebního schématu.
ČÁST DVANÁCTÁ
BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ
§ 45
(1) Informací veřejně nepřístupnou je ta část zadání zkoušky, která je označena
textem „Veřejně nepřístupná informace podle ustanovení § 80b zákona č. 561/2004 Sb.“.
(2) Centrum označí jako informaci veřejně nepřístupnou
a) testovou úlohu v okamžiku rozhodnutí Centra o jejím užití pro zadání
společné části maturitní zkoušky,
b) textové strany zadání didaktického testu v dolní části každé strany,
c) datové nosiče obsahující zadání zkoušky společné části maturitní zkoušky
potiskem.
(3) Informace veřejně nepřístupná se stává zveřejněnou v případě
a) testové úlohy nebo zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český
jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání části zkušební dokumentace, ve
kterých je zahrnuta, žákovi ke zkoušce,
b) didaktického testu, zadání písemné práce ze zkušebních předmětů český
jazyk a literatura a cizí jazyk okamžikem předání žákům v učebně zadavatelem,
c) datového nosiče zveřejněním jeho obsahu v učebně zadavatelem.
(4) Informací veřejně nepřístupnou může být prohlášena dokumentace obsahující
informace o opatřeních přijatých k zajištění ochrany informací veřejně nepřístupných
a o dalších skutečnostech, jejichž zveřejnění by ochranu informací veřejně nepřístupných
podle odstavce 2 učinilo neúčinnou.
(5) Údaje o čase a způsobu zveřejnění informací veřejně nepřístupných zaznamená
osoba, která je zveřejnila podle odstavce 3, do protokolu o průběhu maturitní zkoušky
v učebně podle § 27.
(6) Jakékoli zveřejnění informace veřejně nepřístupné v období mezi okamžikem
jejího označení Centrem podle odstavce 2 do okamžiku zveřejnění podle odstavce 3
je považováno za neoprávněné.
§ 46
S informacemi veřejně nepřístupnými se smí seznamovat pouze ředitel Centra
nebo jím písemně pověřený zaměstnanec Centra.
§ 46a
Bezpečnostní a organizační incident a jeho řešení
(1) Bezpečnostním incidentem se rozumí událost, kdy se s informací označenou
za veřejně nepřístupnou podle § 80b odst. 1 školského zákona seznámí osoba, která
k tomu není oprávněna. Dojde-li k bezpečnostnímu incidentu v průběhu zkoušek společné
části maturitní zkoušky, nebo v době, po kterou je ve škole uložena bezpečnostní
schránka se zkušební dokumentací, nebo je-li známa skutečnost nasvědčující tomu,
že k bezpečnostnímu incidentu v tomto období ve škole došlo, ředitel školy tuto skutečnost
neprodleně oznámí Centru.
(2) Pokud je bezpečnostním incidentem ohrožen řádný průběh společné části
maturitní zkoušky, Centrum předloží jinou verzi zadání zkoušky, případně ministerstvo
určí termín pro odložení či opakování zkoušky tak, aby se zkouška, jíž se bezpečnostní
incident týká, uskutečnila nejpozději do 30 dnů od stanoveného termínu.
(3) Organizačním incidentem se rozumí událost, která brání řádnému konání
zkoušky společné části maturitní zkoušky ve škole a není bezpečnostním incidentem
ve smyslu odstavce 1. Dojde-li k organizačnímu incidentu v průběhu zkoušek společné
části maturitní zkoušky ve škole, komisař nebo ředitel školy tuto skutečnost neprodleně
oznámí Centru.
(4) Pokud je organizačním incidentem ohrožen řádný průběh společné části
maturitní zkoušky ve škole, Centrum po projednání s ředitelem školy stanoví další
postup, kterým řádný průběh zkoušek zajistí. V případě potřeby stanoví mimořádný
termín konání zkoušek, kterých se organizační incident týká, tak, aby se zkouška
v dané škole uskutečnila bez zbytečného odkladu.
(5) V případě jednotlivé zkoušky podle § 48 až 50 se ustanovení odstavců
1 až 4 použijí obdobně.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ODMĚŇOVÁNÍ PŘEDSEDŮ ZKUŠEBNÍCH MATURITNÍCH KOMISÍ A KOMISAŘŮ
§ 47
(1) Předsedovi zkušební maturitní komise náleží odměna ve výši 130 Kč za
každou započatou hodinu výkonu činnosti předsedy.
(2) Komisaři náleží odměna ve výši 130 Kč za každou započatou hodinu výkonu
činnosti komisaře.
(3) Odměna podle odstavců 1 a 2 je splatná v pravidelných termínech pro výplatu
mzdy nebo platu pro zaměstnance v pracovním poměru.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
JEDNOTLIVÁ ZKOUŠKA
§ 48
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné
části maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů stanovených pro společnou
část maturitní zkoušky.
(2) K jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce
společné části maturitní zkoušky, se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v
§ 4 odst. 1 prostřednictvím informačního systému Centra. Jednotlivá zkouška, která
svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, se koná
ve zkušebních obdobích podle § 2. Součástí přihlášení k jednotlivé zkoušce je přiložení
souboru obsahujícího kopii originálu či úředně ověřené kopie dokladu o získání alespoň
základního vzdělání. Při přihlašování se uvádí tyto údaje:
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno,
jinak datum narození a místo narození, adresa trvalého pobytu, v případě cizinců
místo pobytu, státní občanství,
b) adresa pro doručování písemností, není-li shodná s adresou trvalého
pobytu, v případě cizinců místem pobytu, případně kontaktní adresa elektronické pošty,
c) názvy zkušebních předmětů jednotlivé zkoušky a termín konání jednotlivé
zkoušky,
d) označení zkušebního předmětu, který bude uchazeč konat v jazyce národnostní
menšiny,
e) zařazení uchazeče s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání jednotlivé
zkoušky do kategorie a skupiny uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce za účelem uzpůsobení
podmínek pro konání jednotlivé zkoušky,
f) požadavek uchazeče podle § 20 odst. 4 věty třetí školského zákona
na úpravu podmínek a způsobu konání jednotlivé zkoušky z českého jazyka a literatury,
z matematiky nebo z matematiky rozšiřující,
g) čestné prohlášení uchazeče, že není žákem střední školy,
h) případně čestné prohlášení uchazeče, že pro stejné zkušební období
se ve zkušebních předmětech český jazyk a literatura nebo cizí jazyk přihlásil také
k oběma částem, které svým obsahem a formou odpovídají zkouškám profilové části maturitní
zkoušky.
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné
části maturitní zkoušky, se koná v termínu stanoveném Centrem. Termín konání jednotlivé
zkoušky Centrum zveřejní nejpozději 2 měsíce před jejím konáním, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Ve stejné lhůtě Centrum jmenuje komisaře.
(4) Pozvánku k vykonání jednotlivé zkoušky zašle Centrum uchazeči nejpozději
14 dnů před konáním zkoušky; součástí pozvánky je datum, čas a místo konání jednotlivé
zkoušky.
(5) Zkouška se koná stejným způsobem jako zkouška společné části maturitní
zkoušky podle části druhé této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky, která svým
obsahem a formou odpovídá společné části maturitní zkoušky, se provádí způsobem podle
§ 22.
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá
společné části maturitní zkoušky, zveřejní Centrum v informačním systému do 14 dnů
od vykonání zkoušky.
(7) Centrum vystaví uchazeči osvědčení o jednotlivé zkoušce společné části
maturitní zkoušky nejpozději do 7 dnů ode dne stanovení celkového hodnocení uchazeče
v této zkoušce, vykonal-li uchazeč zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze
č. 5 k této vyhlášce.
§ 49
(1) Jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídá profilové části
maturitní zkoušky, lze konat ze zkušebních předmětů určených ředitelem školy.
(2) K jednotlivé zkoušce se uchazeč přihlašuje v termínech stanovených v
§ 4 odst. 1 podáním přihlášky stanovené v příloze č. 1a k této vyhlášce. Součástí
přihlášky k jednotlivé zkoušce je originál či úředně ověřená kopie dokladu o získání
alespoň základního vzdělání.
(3) Jednotlivá zkouška, která svým obsahem a formou odpovídá profilové
části maturitní zkoušky, se koná ve zkušebních obdobích podle § 2. Konkrétní termín
jednotlivé zkoušky ředitel školy zveřejní
a) nejpozději do konce ledna pro jarní zkušební období,
b) nejpozději měsíc před konáním jednotlivé zkoušky v podzimním zkušebním
období,
způsobem umožňujícím dálkový přístup
(4) Uchazeči ředitel školy sdělí souhlas s konáním jednotlivé zkoušky, která
svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, v termínu stanoveném
jiným právním předpisem17). O konání této zkoušky je informován pozvánkou ředitele
školy, ve které se uvede vždy datum, čas a místo konání této zkoušky. Pozvánka je
součástí dokumentace uchazeče o vykonání jednotlivé zkoušky.
(5) Jednotlivá zkouška se provádí stejným způsobem jako zkouška profilové
části maturitní zkoušky podle části třetí této vyhlášky. Hodnocení jednotlivé zkoušky,
která svým obsahem a formou odpovídá profilové části maturitní zkoušky, se provádí
způsobem podle § 24.
(6) Výsledky uchazeče z jednotlivé zkoušky zveřejní ředitel školy v anonymizované
podobě do 14 dnů od vykonání zkoušky.
(7) Ředitel školy, ve které uchazeč jednotlivou zkoušku konal, vystaví uchazeči
osvědčení o jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá profilové zkoušce
maturitní zkoušky, nejpozději do 7 dnů ode dne hodnocení uchazeče v této zkoušce,
vykonal-li uchazeč jednotlivou zkoušku úspěšně. Vzor osvědčení je uveden v příloze
č. 6 k této vyhlášce.
§ 50
(1) Za konání jednotlivé zkoušky, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce
maturitní zkoušky, se platí úplata nejvýše 2 000 Kč, kterou uchazeč o vykonání jednotlivé
zkoušky zaplatí před zahájením zkoušky18). Konkrétní výši úplaty včetně snížení úplaty
podle odstavce 2 stanoví za konání jednotlivé zkoušky podle § 48 Centrum a za konání
jednotlivé zkoušky podle § 49 ředitel školy současně se zveřejněním termínu konání
zkoušky. V případě, že uchazeč částku neuhradí do 5 pracovních dnů od posledního
dne, kdy je možno podávat přihlášky k příslušné zkoušce, je platnost jeho přihlášky
ukončena.
(2) Pokud se uchazeč pro stejné zkušební období přihlásí ke zkouškám ze zkušebního
předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, které svým obsahem a formou odpovídají
zkouškám společné a profilové části maturitní zkoušky, za konání každé takové jednotlivé
zkoušky se platí úplata nejvýše 1 000 Kč, pokud uchazeč v přihlášce prohlásí, že
jsou splněny podmínky pro nižší úplatu.
(3) Za provedení jednotlivé zkoušky podle odstavce 1 nebo 2, která svým obsahem
a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní zkoušky, náleží škole, která zkoušku
provedla, podíl z úplaty uhrazené Centru ve výši nezbytných nákladů spojených s konáním
této jednotlivé zkoušky, nejvýše však 50 % úplaty podle odstavce 1 nebo 2.
(4) Nezbytnými náklady jsou
a) příslušné části mezd nebo platů zaměstnanců a ostatních osobních nákladů
na zaměstnance, případně ostatní náklady vyplývající z pracovněprávních vztahů, které
bylo nezbytné vynaložit pro zajištění konání zkoušky,
b) neinvestiční náklady spojené s materiálně technickým zabezpečením
průběhu zkoušky.
(5) Na vedení a uchovávání dokumentace o konání jednotlivé zkoušky, která
svým obsahem a formou odpovídá zkoušce maturitní zkoušky, se obdobně vztahují § 26a
až 31.
§ 50a
Tiskopis osvědčení o jednotlivé zkoušce je opatřen šedým podtiskem s motivem
lipových listů na každé straně tiskopisu, vodotiskem s motivy lipových ratolestí
a označením série tiskopisu a alespoň šestimístným číslem tiskopisu. Vyhotovuje se
na listu formátu 210 x 297 mm s přípustnou odchylkou 3 mm. Osvědčení se tiskne na
papír opatřený ochrannými prvky podle věty první a druhé. Osvědčení potvrzuje škola
nebo Centrum podpisem odpovědného pracovníka a kulatým razítkem s malým státním znakem21).
ČÁST PATNÁCTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 51
Společná ustanovení
(1) V průběhu maturitní zkoušky mohou žáci používat pouze povolené pomůcky,
které pro společnou část maturitní zkoušky stanoví Centrum a pro profilovou část
maturitní zkoušky ředitel školy. Při konání maturitní zkoušky není u žáků a asistentů
dovolena přítomnost elektronických komunikačních prostředků, pokud tato vyhláška
nestanoví jinak.
(2) Údaje o výsledcích maturitní zkoušky vkládané do školní matriky podle
§ 28 odst. 2 písm. h) školského zákona obsahují
a) název zkoušky ve společné nebo profilové části maturitní zkoušky,
b) datum konání zkoušky,
c) údaj o tom, zda žák konal zkoušku v řádném termínu nebo v opravném
termínu,
d) výsledky hodnocení každé zkoušky, včetně částí zkoušek,
e) celkové hodnocení maturitní zkoušky.
(3) Nedostaví-li se žák k maturitní zkoušce z vážných důvodů, omluví svou
nepřítomnost písemně s uvedením důvodu řediteli školy, ve které se koná maturitní
zkouška. Závažnost důvodů, pro které se žák k maturitní zkoušce nedostavil, posoudí
ředitel školy. Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín zkoušky19).
Výsledek posouzení zaznamená ředitel školy do informačního systému Centra.
(4) Při konání didaktických testů a písemných zkoušek a písemných prací profilové
části maturitní zkoušky je zakázána vzájemná komunikace mezi žáky. Opuštění učebny
z jiných než zdravotních důvodů při konání didaktických testů se posuzuje, jako by
žák zkoušku ukončil. Oprávněnost zdravotních důvodů posoudí zadavatel s přihlédnutím
k písemnému doporučení ošetřujícího lékaře žáka. Žák může uplatnit připomínky k průběhu
zkoušky v učebně.
(5) Opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování
maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná nejpozději do 3 měsíců
ode dne vydání rozhodnutí krajského úřadu podle § 82 odst. 1 písm. b) školského zákona,
a to před zkušební komisí jmenovanou krajským úřadem.
(6) Náležitosti žádosti o přezkoumání průběhu a výsledku maturitní zkoušky
nebo rozhodnutí o vyloučení z konání této zkoušky podle § 82 odst. 1 písm. b) a §
82 odst. 2 školského zákona jsou uvedeny v příloze č. 7 a v příloze č. 8 k této vyhlášce,
které současně obsahují doporučené vzory žádostí. Doporučené vzory ministerstvo zveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Tato vyhláška se vztahuje i na ukončování vzdělávání maturitní zkouškou
v konzervatořích.
(8) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou a žádá o
nekonání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo profilové části maturitní
zkoušky v souladu s § 81 odst. 6 školského zákona, přiloží tuto žádost k přihlášce
k maturitní zkoušce; pokud střední vzdělání žák získá až po podání přihlášky k maturitní
zkoušce, předloží žádost řediteli školy bezprostředně po vydání vysvědčení o maturitní
zkoušce na jiné střední škole.
§ 52
Přechodná ustanovení
(1) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 je nepovinným zkušebním předmětem
společné části maturitní zkoušky kromě zkušebních předmětů uvedených v § 10 odst.
1 také český jazyk a literatura ve vyšší úrovni obtížnosti.
(2) Ve školním roce 2009/2010 a 2010/2011 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku
ze zkušebního předmětu informatika.
(3) Do doby vydání rámcových a školních vzdělávacích programů se postupuje
podle dosavadních učebních dokumentů oborů vzdělání.
Ministryně:
PhDr. Kopicová v. r.
Příloha 1a
PŘIHLÁŠKA K JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce
profilové části maturitní zkoušky
Příloha 2
Kategorizace žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky
1 Obecná ustanovení
1.1 Pro účely maturitní zkoušky se žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek
pro konání maturitní zkoušky člení do 4 kategorií podle typu vzdělávacích potřeb
a do skupin 1 až 3 podle míry požadovaných uzpůsobení.
1.2 Hlavním kritériem pro zařazení do příslušné kategorie a skupiny jsou
funkční důsledky určitého znevýhodnění žáka ovlivňující konání maturitní zkoušky.
1.3 Pro uzpůsobení zadání zkoušek profilové části maturitní zkoušky škola
postupuje v souladu s doporučením školského poradenského zařízení.
1.4 Žáci se souběžným postižením více vadami jsou pro účely přiznání uzpůsobení
pro konání maturitní zkoušky zařazováni do kategorie a skupiny podle toho znevýhodnění,
které ve větším rozsahu ovlivňuje jejich práci se zkušební dokumentací a se zadáním
zkoušek profilové části maturitní zkoušky.
2 Tělesné postižení (TP)
2.1 Skupina 1 (TP-1) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří
nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný
projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se
zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební
dokumentace pro žáky intaktní).
2.2 Skupina 2 (TP-2) - žáci s tělesným postižením různé etiologie, kteří
mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) nebo mají obtíže s psaním
(jako s fyzickou aktivitou); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
2.3 Skupina 3 (TP-3-A) - žáci s tělesným postižením nebo souběžným postižením
více vadami různé etiologie, kteří mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav)
a s psaním (jako s fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení
potřebují ke čtení, psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou
upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.
3 Zrakové postižení (ZP)
3.1 Skupina 1 (ZP-1) - žáci se zrakovým postižením různé etiologie, kteří
nemají obtíže (nebo jen mírné) se čtením běžného textu (bez úprav) a jejichž písemný
projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují se
zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od zkušební
dokumentace pro žáky intaktní).
3.2 Skupina 2 (ZP-2-14, ZP-2-16, ZP-2-20, ZP-2-26, ZP-2-BR) - žáci se zrakovým
postižením různé etiologie, kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez
úprav) a se psaním (jako s fyzickou aktivitou); žáci pracují s upravenou zkušební
dokumentací ve zvětšeném písmu velikosti 14 b., 16 b., 20 b., 26 b. nebo v Braillově
písmu.
3.3 Skupina 3 (ZP-3-14-A, ZP-3-16-A, ZP-3-20-A, ZP-3-26-A, ZP-3-BR-A) - žáci
s těžkým zrakovým postižením, popř. souběžným postižením více vadami různé etiologie,
kteří mají vážnější obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jako s
fyzickou aktivitou). Vzhledem k funkčním důsledkům svého postižení potřebují ke čtení,
psaní nebo k dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební
dokumentaci (viz skupinu 2) a služby asistenta.
4 Sluchové postižení (SP)
4.1 Skupina 1 (SP-1) - žáci se sluchovým postižením různé etiologie, kteří
komunikují v mluvené češtině (tj. rozumějí mluvené češtině bez odezírání); žáci nemají
obtíže (nebo jen mírné) se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a jejich
písemný projev není důsledky postižení ovlivněn, nebo je ovlivněn mírně; žáci pracují
se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce se neliší od
zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
4.2 Skupina 2
4.2.1 (SP-2; SP-2-A) - žáci se sluchovým postižením nebo žáci se souběžným
postižením více vadami různé etiologie, kteří komunikují v mluvené češtině (k porozumění
mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou dalších komunikačních systémů
odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č. 155/1998 Sb., o komunikačních
systémech neslyšících a hluchoslepých osob, ve znění pozdějších předpisů. Žáci mají
vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) nebo s psaním (po
jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací. Na základě doporučení
školského poradenského zařízení mohou ke čtení, porozumění čtenému, psaní nebo k
dalším činnostem souvisejícím s maturitní zkouškou využít služby asistenta.
4.2.2 (SP-2-N; SP-2-N-A) - žáci se sluchovým postižením, kteří komunikují
v mluvené češtině (k porozumění mluvené češtině musejí odezírat) s možnou podporou
dalších komunikačních systémů odvozených od českého jazyka a uvedených v zákoně č.
155/1998 Sb. Žáci nemají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez
úprav) nebo s psaním (po jazykové stránce), nicméně k řešení zadání zkoušek potřebují
navýšení času o 100 %; žáci pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální
ani obsahové stránce se neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
4.3 Skupina 3 (SP-3-T; SP-3-T-A) - žáci se sluchovým postižením (převážně
žáci prelingválně neslyšící) nebo žáci se souběžným postižením více vadami různé
etiologie, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk; žáci primárně
komunikují českým znakovým jazykem, příp. komunikují prostřednictvím jiného komunikačního
systému, který není odvozen od českého jazyka; pracují s upravenou zkušební dokumentací.
Žáci vykonávají modifikovaný didaktický test "český jazyk v úpravě pro neslyšící"
a "cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící" a využívají služby tlumočníka (v
případě postižení více vadami navíc služby asistenta).
5 Specifické poruchy učení a ostatní (SPUO)
5.1 Skupina 1 (SPUO-1) - žáci se specifickou poruchou učení (např. dyslexie,
dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace), žáci s dyspraxií, žáci
s narušenou komunikační schopností (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie),
žáci, kteří nemohou produkovat řeč po zvukové stránce (sluchová percepce a psaní
nejsou znemožněny ani omezeny), žáci chronicky nemocní s cílenou medikací nebo žáci
s lehčími zdravotními poruchami popsanými v doporučení školského poradenského zařízení
(poruchy pozornosti, projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity apod.). Žáci
mají obtíže se čtením běžného textu (bez úprav) a s psaním (jak po fyzické, tak po
jazykové stránce); pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové
stránce se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).
5.2 Skupina 2
5.2.1 (SPUO-2) - žáci se specifickou poruchou učení (dyslexie, dysgrafie,
dysortografie, dyskalkulie nebo jejich kombinace) nebo s těžšími formami zdravotních
poruch popsanými v doporučení školského poradenského zařízení (poruchy pozornosti,
projevy hyperaktivity, hypoaktivity, impulzivity, dyspraxie apod.); dále žáci s poruchami
autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie).
Žáci mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s psaním
(jak po fyzické, tak po jazykové stránce); pracují s upravenou zkušební dokumentací.
5.2.2 (SPUO-2-N) - žáci s těžšími formami zdravotních poruch popsanými v
doporučení školského poradenského zařízení, žáci chronicky nemocní s cílenou medikací,
kteří potřebují vzhledem k svému znevýhodnění navýšit čas pro řešení zadání zkoušek
o 50 %; žáci nemají vážnější obtíže se čtením běžného textu a s psaním (po jazykové
stránce), pracují se zkušební dokumentací bez úprav (po formální ani obsahové stránce
se neliší od zkušební dokumentace pro intaktní žáky).
5.3 Skupina 3 (SPUO-3-A) - žáci se souběžným postižením více vadami, poruchami
autistického spektra, žáci s těžkým narušením komunikační schopnosti (dysfázie, afázie),
kteří mají vážnější obtíže se čtením a porozuměním běžnému textu (bez úprav) a s
psaním (jak po fyzické, tak po jazykové stránce). Vzhledem k funkčním důsledkům svého
postižení potřebují ke čtení, porozumění čtenému textu, psaní nebo k dalším činnostem
souvisejícím s maturitní zkouškou upravenou zkušební dokumentaci a služby asistenta.
Příloha 3
Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro
konání maturitní zkoušky
1 Úprava prostředí
1.1 Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek pro konání maturitní zkoušky (dále
jen "žáci s PUP MZ") konají zkoušky podle jednotného zkušebního schématu v samostatné
učebně, příp. učebnách, odděleně od žáků bez uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky
z důvodu odlišného časového limitu, používání individuálních kompenzačních pomůcek,
popř. přítomnosti asistenta nebo tlumočníka.
1.2 Úpravou prostředí se rozumí úpravy pracovního místa (stolky s nastavitelným
sklonem a výškou pracovní desky, individuální přisvětlení apod.) nebo úpravy učebny
(omezení rušivých prvků, optimalizace podmínek pro odezírání, strukturalizace prostředí
pro žáky s poruchami autistického spektra apod.).
2 Pravidla navýšení časového limitu konání zkoušky
2.1 Žákovi s PUP MZ se navyšuje časový limit v rozmezí 25 - 100 % podle vzdělávacích
potřeb žáka, příslušné kategorie a skupiny, do kterých je žák s PUP MZ zařazen. Konkrétní
údaje o navýšení časového limitu konání zkoušek společné části maturitní zkoušky
a zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího
jazyka jsou uvedeny v tabulce na konci této přílohy.
2.2 Při navýšení časového limitu mohou mít žáci s PUP MZ při každé zkoušce
podle vlastního rozhodnutí libovolný počet individuálních přestávek o libovolné délce.
Individuální přestávky nemohou mít žáci během poslechové části v rámci didaktického
testu z cizího jazyka.
2.3 Konkrétní navýšení času pro didaktický test ve společné části, písemnou
práci a přípravu k ústní zkoušce v profilové části maturitní zkoušky a obhajobě maturitní
práce profilové části se vždy u jednotlivého žáka s PUP MZ stanoví jednotným způsobem
(25 %, 50 %, 75 %, 100 % navýšení).
2.4 Navýšení času pro ústní zkoušku a obhajobu maturitní práce profilové
části doporučí školské poradenské zařízení pouze v případě, že toto opatření může
zmírnit důsledky žákova znevýhodnění (např. typickým příkladem jsou žáci s nějakou
formou narušení komunikačních schopností - např. dyslalie, balbuties, breptavost,
dysartrie -, nebo s poruchami autistického spektra).
2.5 Vhodnost navýšení času pro písemnou zkoušku nebo praktickou zkoušku profilové
části konzultuje vždy pracovník školského poradenského zařízení s ředitelem školy,
a to mj. z důvodu, aby žákovi s PUP MZ nevznikla neoprávněná výhoda zamezující rovnému
přístupu při hodnocení výsledku zkoušky.
3 Pravidla pro úpravu zkušební dokumentace
3.1 Žáci ve skupině 1 a žáci zařazení do kategorií SP-2-N, SP-2-N-A a SPUO-2-N
pracují se zkušební dokumentací bez úprav (tj. po formální ani obsahové stránce se
neliší od zkušební dokumentace pro žáky intaktní).
3.2 Ostatní žáci ve skupinách 2 a 3 pracují se zkušební dokumentací upravenou
po formální nebo obsahové stránce.
3.2.1 Formální úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
3.2.1.1 Formální úpravy spočívají např. ve zvětšení písma (až na 26 bodů)
a řádkového prokladu, členění textu na kratší celky, zvýraznění klíčových slov, použití
prvků usnadňujících orientaci na stránce, umožnění zápisu odpovědí přímo do testového
sešitu.
3.2.1.2 Zvláštními úpravami formátu jsou přepis do Braillova písma, elektronická
verze pro použití na PC vybavených hmatovým nebo hlasovým výstupem a videonahrávky
překladu zkoušek společné části maturitní zkoušky do českého znakového jazyka; u
testu z českého jazyka a literatury jsou tlumočeny pouze instrukce pro práci se zkušební
dokumentací a zadání úloh, u testu z cizího jazyka jsou tlumočeny pouze pasáže v
českém jazyce; u testu z matematiky je zajištěn digitální záznam tlumočení celého
testového zadání do českého znakového jazyka na CD, které je součástí testového sešitu.
3.2.2 Obsahové úpravy zkušební dokumentace společné části maturitní zkoušky
3.2.2.1 Obsah zkoušek zůstává srovnatelný s obsahem zkoušek pro intaktní
žáky. Výjimku představují úlohy, které jsou z testových zadání pro určité skupiny
žáků zcela vyloučeny z důvodu smyslové nedostupnosti (např. úlohy vyžadující řešení
v grafické podobě u žáků se zrakovým postižením nebo úlohy založené na sluchovém
vnímání či jazykovém citu u žáků zařazených do kategorie a skupiny SP-3); takové
úlohy jsou nahrazeny úlohami jinými, přičemž nahrazující úlohy nemění obtížnost a
v maximální možné míře zachovávají i obsahovou specifikaci zkoušky.
3.2.2.1.1 Žáci se sluchovým postižením (skupin 1, 2, 3) nekonají poslechovou
část didaktického testu z cizího jazyka.
3.2.2.1.2 Žáci zařazení do kategorie a skupiny SP-3, kteří preferují komunikaci
ve znakovém jazyce, konají modifikované zkoušky ze zkušebních předmětů Český jazyk
a literatura a Cizí jazyk:
a) český jazyk v úpravě pro neslyšící - obsahově se blíží zkoušce z českého
jazyka jako jazyka cizího (mj. neobsahuje literaturu) při současném zohlednění některých
výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu, ústní zkouška je realizována
písemnou formou);
b) cizí (anglický) jazyk v úpravě pro neslyšící - jde o modifikaci zkušebního
předmětu Anglický jazyk; zkouška má sníženou úroveň obtížnosti při současném zohlednění
výjimek pro žáky se sluchovým postižením (vyloučení poslechu).
3.2.3 Obsahové úpravy ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího
jazyka
3.2.3.1 Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a
z cizího jazyka pro žáky zařazené do kategorie SPUO, kteří mají narušenou komunikační
schopnost (např. dyslalie, balbuties, breptavost, dysartrie) nebo kteří nemohou produkovat
řeč po zvukové stránce; uzpůsobení se realizuje dle doporučení školského poradenského
zařízení. Podmínky pro konání zkoušky jsou ředitelem školy uzpůsobeny tak, aby reflektovaly
vzdělávací potřeby těchto žáků a dosavadní způsob výuky v základní škole a střední
škole. Obsahové uzpůsobení ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího
jazyka, včetně struktury zkoušky podle § 14b a 14d, pro žáky zařazené do kategorie
SP-3-T, SP-3-T-A, kteří za svůj mateřský jazyk považují český znakový jazyk, vychází
z doporučení školského poradenského zařízení; žáci mohou konat zkoušky písemnou formou.
4 Použití kompenzačních pomůcek
4.1 Žáci s PUP MZ mohou používat individuální kompenzační pomůcky, jejichž
konkrétní výčet je uveden v doporučení školského poradenského zařízení.
4.2 Kompenzačními pomůckami jsou označovány pomůcky, přístroje a zařízení,
jež pomáhají zmírnit důsledek porušené funkce nebo kompenzují funkci zcela vyřazenou.
Používáním kompenzačních pomůcek nesmí žákovi vzniknout neoprávněná výhoda při konání
zkoušky (mezi kompenzační pomůcky proto nepatří encyklopedie, internet, mobilní telefon
apod.).
4.3 Rozlišují se kompenzační pomůcky technické (osobní počítač včetně speciálního
SW a upravených komponent, optické pomůcky, TV lupa, přídavné osvětlení, polohovací
lehátka, Pichtův psací stroj, sluchadlo, kochleární implantát aj.) a pomůcky didaktické
(slovník synonym, slovník cizích slov, slovník výkladový, frazeologický, valenční,
případně i slovník překladový apod.); pravidla pro použití technických kompenzačních
pomůcek stanovuje u zkoušek společné části metodický pokyn Centra.
4.4 Dále rozlišujeme pomůcky v osobním vlastnictví žáka (speciální psací
náčiní, sluchadlo, protézy apod.), za jejichž funkčnost si odpovídá žák sám, a pomůcky
ve vlastnictví školy, za něž odpovídá škola.
5 Odlišné hodnocení výsledků zkoušky
Kritéria hodnocení výsledků zkoušek žáků s PUP MZ jsou shodná s kritérii
hodnocení intaktních žáků. Výjimku představují úpravy kritérií pro hodnocení zkoušek
u některých skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek konání maturitní zkoušky
(dle vyjádření školského poradenského zařízení a u zkoušek společné části navíc metodického
pokynu Centra). Český jazyk v úpravě pro neslyšící a cizí (anglický) jazyk v úpravě
pro neslyšící mají z důvodu vynechání poslechu vlastní metodiku hodnocení.
6 Asistence a tlumočení při konání zkoušky
6.1 Asistence speciálně pedagogická je přiznána žákům s PUP MZ, kteří v důsledku
svého znevýhodnění nemohou ani s využitím kompenzačních pomůcek samostatně vykonat
maturitní zkoušku nebo některou její část. Úlohou asistenta je pomoci žákovi minimalizovat
vnější překážky a důsledky znevýhodnění při zkouškové situaci.
6.1.1 Praktický asistent - podpora praktického asistenta je nutná v těch
případech, kdy má žákovo znevýhodnění závažný nepříznivý dopad na samostatné vykonávání
určitých praktických úkonů, které jsou potřebné v průběhu maturitní zkoušky. Praktický
asistent asistuje jak při činnostech přímo se týkajících vlastního konání maturitní
zkoušky (asistence při práci se zkušební dokumentací apod.), tak při ostatních praktických
úkonech (např. polohování žáka nebo pomoc při sebeobsluze žáka během individuálních
přestávek).
6.1.2 Asistent-zapisovatel - přítomnost asistenta-zapisovatele je nutná v
případech, kdy žák v důsledku znevýhodnění nemůže psát (nebo píše s velkými obtížemi).
Asistent-zapisovatel zapisuje dle instrukcí žáka.
6.1.3 Asistent-předčitatel - podpora asistenta-předčitatele je nutná v případech,
kdy znevýhodnění neumožňuje žákovi (nebo umožňuje pouze s velkými obtížemi) číst
psaný text a žák nemá možnost použít PC s hlasovým výstupem. Asistent-předčitatel
je osoba, která předčítá text dle instrukcí žáka.
6.1.4 Motivující asistent - je přítomen v případech, kdy žákovo znevýhodnění
způsobuje obtíže při koncentraci pozornosti a časové orientaci, obtíže s dokončením
započaté práce apod. Motivující asistent napomáhá udržet optimální pracovní chování
žáka a jeho orientaci v čase.
6.1.5 Asistent-modifikátor - u pokynů ke zkušebním úlohám modifikuje/objasňuje
jazykové prostředky, kterým žák nerozumí; jde o specifický druh asistence např. pro
žáky neslyšící zařazené do skupiny 2 a 3 nebo pro žáky s poruchou autistického spektra.
6.2 Asistence technická - technický asistent odpovídá za zajištění a funkčnost
technických kompenzačních pomůcek a řeší případné problémy technického charakteru.
6.3 Tlumočení - tlumočník tlumočí do českého znakového jazyka nebo z českého
znakového jazyka nebo do dalších komunikačních systémů žákům neslyšícím a hluchoslepým
(tj. žákům, u nichž rozsah a charakter sluchového postižení neumožňuje plnohodnotnou
komunikaci mluvenou řečí).
Přípustná uzpůsobení podmínek konání zkoušek společné části maturitní zkoušky
a zkoušek profilové části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury
a z cizího jazyka konaných formou písemné práce a ústní zkoušky
u jednotlivých kategorií a skupin žáků s přiznaným uzpůsobením podmínek
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Skupina 1 Skupina 2 Skupina 3
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tělesné Navýšení časového limitu o 75 %; Navýšení časového limitu o 100 %; formální Uzpůsobení stejná jako u
postižení kompenzační pomůcky. úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek skupiny 2 + asistence
(TP) profilové části; obsahové úpravy ve smyslu
nahrazení některých úloh, možnost zápisu řešení
přímo do testového sešitu; kompenzační pomůcky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zrakové Navýšení časového limitu o 75 %; Navýšení časového limitu o 100 %; formální Uzpůsobení stejná jako u
postižení kompenzační pomůcky. úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek skupiny 2 + asistence
(ZP) profilové části (zvětšené písmo
velikosti 14, 16, 20, 26 b., Braillovo písmo,
elektronická verze); možnost zápisu řešení přímo
do testového sešitu; obsahové úpravy (včetně
nahrazení některých úloh); kompenzační pomůcky;
při ústní zkoušce z cizího jazyka žák realizuje
pouze úkoly zadané slovně.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sluchové Navýšení časového limitu o 50 %; Navýšení časového limitu o 100 %; formální Uzpůsobení stejná jako u
postižení kompenzační pomůcky; vyloučen úpravy zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek skupiny 2
(SP) poslech z cizího jazyka. profilové části; možnost zápisu + konání modifikované
řešení přímo do testového sešitu; obsahové zkoušky z českého jazyka
úpravy (včetně nahrazení některých úloh); a cizího (anglického)
kompenzační pomůcky; možnost využití služeb jazyka pro neslyšící
tlumočníka nebo asistenta; vyloučen poslech z + tlumočení českého
cizího jazyka; ústní zkouška z cizího jazyka znakového jazyka
může být realizována do písemné podoby.
N - navýšení časového limitu o 100 %; zkušební
dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části
bez úprav; kompenzační pomůcky;
možnost využití služeb tlumočníka nebo
asistenta; vyloučen poslech z cizího jazyka;
ústní zkouška z cizího jazyka může být
modifikována do písemné podoby.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Navýšení časového limitu o 25 %; Navýšení časového limitu o 50 %; formální úpravy Navýšení časového limitu
poruchy učení a kompenzační pomůcky. zkušební dokumentace nebo zadání zkoušek o 100 %; ostatní
ostatní (SPUO) profilové části; případně obsahové úpravy, uzpůsobení stejná jako u
možnost zápisu řešení přímo do testového sešitu; skupiny 2
kompenzační pomůcky. + asistence (netýká se
N - navýšení časového limitu o 50 %; zkušební žáků se SPU)
dokumentace nebo zadání zkoušek profilové části
bez úprav; kompenzační pomůcky.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Příloha 6
OSVĚDČENÍ O JEDNOTLIVÉ ZKOUŠCE, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce
profilové části maturitní zkoušky
Vybraná ustanovení novel
Čl. II nařízení vlády č. 273/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Konkrétní termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním
zkušebním období roku 2012 určí ministerstvo do 30. září 2011.
2. V podzimním zkušebním období v roce 2011 se maturitní zkouška, včetně
opravných zkoušek a náhradních zkoušek připadajících na toto zkušební období, koná
podle dosavadních právních předpisů.
3. Ve školním roce 2011/2012 se žáci přihlašují pro jarní zkušební období
podle § 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb. do 15. prosince 2011. Ředitel školy předá pro
jarní zkušební období ve školním roce 2011/2012 údaje podle § 4 odst. 2 až 4 vyhlášky
č. 177/2009 Sb. Centru nejpozději do 19. prosince 2011. Žák obdrží výpis z přihlášky
z informačního systému Centra potvrzený ředitelem školy nejpozději do 22. prosince
2011 a podpisem stvrdí správnost údajů v něm obsažených.
4. Ve školním roce 2011/2012 a 2012/2013 žák nemůže konat nepovinnou zkoušku
ze zkušebního předmětu informatika.
Čl. II zákona č. 371/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Termíny konání didaktických testů a písemných prací v jarním zkušebním
období roku 2013 určí ministerstvo do 1. prosince 2012.
2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst.
2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
pro jarní a podzimní zkušební období roku 2013 se považuje za školní seznam literárních
děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst. 2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl. II vyhlášky č. 173/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Uzpůsobení konání didaktického testu a písemné práce z českého jazyka
a literatury žákovi-cizinci podle § 5 odst. 4 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, se poprvé přizná pro konání maturitní
zkoušky v jarním zkušebním období roku 2015.
2. Školní seznam literárních děl stanovený ředitelem školy podle § 6 odst.
2 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
se poprvé použije pro dílčí ústní zkoušku z českého jazyka a literatury konanou v
jarním zkušebním období roku 2015.
Čl. II vyhlášky č. 214/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro délku trvání didaktického testu z matematiky v podzimním zkušebním
období roku 2015 se použije § 9 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Informaci o zkouškách nahrazujících zkoušku z cizího jazyka profilové
části maturitní zkoušky, které ředitel školy může určit pro konání maturitní zkoušky
v jarním zkušebním období a podzimním zkušebním období 2016, zveřejní ministerstvo
nejpozději do 15. září 2015.
Čl. XI vyhlášky č. 197/2016 Sb.
Přechodné ustanovení
Posudek k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky podle
vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky,
lze použít jako doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání maturitní zkoušky
podle vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky,
do 30. září 2018, neplyne-li z později vydaného doporučení školského poradenského
zařízení něco jiného.
Čl.II vyhlášky č. 232/2018 Sb.
Přechodné ustanovení
Do 30. září 2019 lze použít tiskopis podle § 50a vyhlášky č. 177/2009 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.
Čl.II vyhlášky č. 405/2020 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Skutečnosti podle § 19 odst. 1 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, rozhodné pro konání profilové části maturitní
zkoušky v jarním zkušebním období 2021 zveřejní ředitel školy nejpozději do 14 dnů
po nabytí účinnosti této vyhlášky.
2. Pokud žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně vykonal dílčí
zkoušku společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury nebo zvoleného
cizího jazyka konanou formou písemné práce nebo formou ústní zkoušky, nekoná tuto
zkoušku v profilové části z daného zkušebního předmětu.
3. Do počtu opravných zkoušek nebo náhradních zkoušek profilové části maturitní
zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk, který si žák
zvolil ve společné části maturitní zkoušky, se započítávají všechny zkoušky daného
zkušebního předmětu, ke kterým se žák přihlásil ve společné části maturitní zkoušky.
Pokud byl žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky přihlášen ve společné i profilové
části maturitní zkoušky ke stejnému zkušebnímu předmětu, posuzuje se právo na konání
zkoušky profilové části maturitní zkoušky v náhradním nebo opravném termínu po nabytí
účinnosti této vyhlášky samostatně pro ústní zkoušku a písemnou práci a samostatně
pro ostatní části profilové části maturitní zkoušky.
4. Nevykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny
zkoušky společné části maturitní zkoušky, písemná práce a ústní zkouška společné
části maturitní zkoušky konaná přede dnem nabytí účinností této vyhlášky se pro účely
hodnocení považují za zkoušky profilové části maturitní zkoušky podle vyhlášky č.
177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky. V takovém
případě obsahuje protokol o výsledcích profilové části maturitní zkoušky i číslo
a název zadání písemné práce z českého jazyka a literatury a písemné práce z cizího
jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky, a název pracovního listu pro zadání ústní zkoušky z českého
jazyka a literatury, číslo, popřípadě téma pracovního listu pro zadání ústní zkoušky
z cizího jazyka, kterou žák vykonal ve společné části maturitní zkoušky přede dnem
nabytí účinnosti této vyhlášky.
5. Vykonal-li žák přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky úspěšně všechny
zkoušky společné části maturitní zkoušky a ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky
koná pouze zkoušky profilové části maturitní zkoušky, hodnotí se profilové zkoušky
podle § 23 až 26 vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
této vyhlášky.
6. U žáka, který nevykonal úspěšně všechny zkoušky společné části maturitní
zkoušky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, Centrum převede výsledek úspěšně
vykonané povinné dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky žáka konané před
nabytím účinnosti této vyhlášky na stupeň prospěchu 1 - výborný až 5 - nedostatečný
a výsledek v procentech a jemu odpovídající stupeň prospěchu pro příslušnou část
zkoušky konanou formou písemné práce nebo ústní zkoušky a zpřístupní je řediteli
školy prostřednictvím protokolu o výsledcích profilové části maturitní zkoušky žáka
nejpozději do 31. ledna 2021.
7. Přepočet výsledku podle bodu 6 provede Centrum tak, že rozdělí interval
mezi minimální hranicí úspěšnosti v procentech stanovenou pro danou povinnou dílčí
zkoušku společné části maturitní zkoušky a stem na čtyři stejné shora uzavřené dílčí
intervaly. Hodnota horní hranice dílčího intervalu se zaokrouhlí nahoru na celé číslo.
Výsledku rovnajícímu se minimální hranici úspěšnosti nebo spadajícímu do prvého dílčího
intervalu nad minimální hranicí úspěšnosti přiřadí Centrum klasifikační stupeň 4
- dostatečný, spadajícímu do druhého dílčího intervalu 3 - dobrý, spadajícího do
třetího dílčího intervalu 2 - chvalitebný a spadajícímu do čtvrtého dílčího intervalu
1 - výborný. Obdobně se upraví klasifikační stupeň prospěchu 5.
8. Doporučení k přiznání uzpůsobení podmínek pro konání písemné práce a ústní
zkoušky společné části maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího
jazyka vydané přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky je platné i pro konání písemné
práce a ústní zkoušky z českého jazyka a literatury a cizího jazyka konaného podle
§ 14a až 14d vyhlášky č. 177/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
této vyhlášky.
9. Uchazeči, který přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky nevykonal úspěšně
jednotlivou zkoušku, která svým obsahem a formou odpovídala zkoušce společné části
maturitní zkoušky ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk,
ale vykonal úspěšně dílčí zkoušku odpovídající po nabytí účinnosti této vyhlášky
jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a formou odpovídá zkoušce společné části maturitní
zkoušky, nebo dílčí zkoušky odpovídající jednotlivé zkoušce, která svým obsahem a
formou odpovídá zkoušce profilové části maturitní zkoušky, a má právo konat po nabytí
účinnosti této vyhlášky opravnou nebo náhradní zkoušku, vystaví osvědčení o jednotlivé
zkoušce společné části maturitní zkoušky a osvědčení o jednotlivé zkoušce profilové
části maturitní zkoušky Centrum.
2) § 78a odst. 2 školského zákona.
3) § 78a odst. 2 školského zákona.
4) § 80 odst. 1 školského zákona.
5) § 79 odst. 4 a 5 školského zákona.
6) Obory vzdělání skupiny 82 Umění a užité umění s kódovým označením kategorie
dosaženého vzdělání M a L podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě
oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
7) § 78 odst. 1 písm. a) až e) školského zákona.
8) § 79 odst. 1 školského zákona.
9) § 78 odst. 1 písm. f) školského zákona.
10) § 79 odst. 2 školského zákona.
11) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 3 věta druhá zákoníku práce.
14) § 80a odst. 1 školského zákona.
17) § 113 odst. 2 písm. b) školského zákona.
18) § 113a odst. 1 školského zákona.
19) § 81 odst. 2 školského zákona.
20) Například zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991
Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních
dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
21) § 5 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a
o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 213/2006 Sb.