76/1952 Sb.
ZÁKON
ze dne 11. prosince 1952
o dani ze mzdy
Změna: 43/1953 Sb.
Změna: 112/1953 Sb.
Změna: 71/1957 Sb.
Změna: 101/1964 Sb.
Změna: 90/1968 Sb.
Změna: 578/1991 Sb.
Změna: na22/66
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na
tomto zákoně:
§ 1
Za účelem rovnoměrného zdanění dělníků a úředníků, v souladu
s jejich výdělkem, a v zájmu dalšího zvýšení produktivity práce a
zjednodušení vybírání daně a pojistného národního pojištění zavádí
se daň ze mzdy, v níž jsou zahrnuty i příspěvky dělníků a úředníků
na pojistné národního pojištění.
Daňová povinnost
§ 2
(1) Poplatníky daně ze mzdy jsou:
a) osoby, které pobírají mzdu za práci vykonávanou v tuzemsku, bez
ohledu na bydliště;
b) zaměstnanci československých zastupitelských úřadů a jiní
státní zaměstnanci činní v cizině, pokud jsou československými
státními příslušníky;
c) zrušeno
(2) Dani ze mzdy nepodléhají diplomatičtí zástupci pověření u
vlády republiky Československé, konsulové z povolání a jiné osoby
požívající práva exteritoriality, nejsou-li československými
státním příslušníky a pokud trvá vzájemnost.
§ 3
(1) Dani podléhá mzda za práci.
(2) Mzdou za práci podle odstavce 1 jsou:
a) veškeré příjmy plynoucí poplatníkovi z pracovního poměru nebo v
souvislosti s ním, tedy veškeré opakující se i jednorázové
příjmy bez rozdílu, jsou-li vypláceny v penězích nebo
naturáliích, zejména všechny druhy mezd a platů, mzda za práci
přes čas, všechny druhy prémií, výkonnostní příplatky, náhrada
za nevybranou dovolenou a pod.;
b) funkční požitky;
c) příjmy plynoucí ze zaměstnání vykonávaných v poměru podobném
poměru pracovnímu.
(3) zrušen
(4) Příjmy uvedené v odstavcích 2 a 3 se dále nazývají
"mzda". Úřady, podniky, jiné organizace a osoby, které vyplácejí
mzdu, se dále nazývají "plátci".
(5) Náhrady služebních výdajů nejsou mzdou.
§ 4
Osvobození
Od daně ze mzdy jsou osvobozeny:
a) odměny poskytované v rámci platných předpisů zaměstnancům za
vynálezy a zlepšovací náměty až do částky 1000.000 Kčs za každý
vynález nebo zlepšovací námět a věcné a peněžité dary a odměny
poskytované zaměstnavatelem v souvislosti s pracovním poměrem,
pokud se řídí platnými předpisy, až do úhrnné výše 10.000 Kčs
ročně. Dani podléhá jen ta část, o kterou zmíněné odměny a dary
tyto částky přesahují;
b) zrušeno
c) dávky národního nemocenského pojištění, jednorázové dávky
národního důchodového pojištění a zvýšení důchodu pro
bezmocnost, jakož i jiná obdobná plnění;
d) přídavek na děti a příplatek k němu, rodinný přídavek, výchovné
a obdobná plnění poskytovaná na nezaopatření děti.
§ 5
Základ daně
Daň se vypočte v každém mzdovém období ze mzdy vyplacené v
tomto období (základ daně).
§ 6
Daňová sazba
Daň se vypočte z měsíční mzdy podle této tabulky:
ze základu
přes až včetně činí daň:
Kčs do Kčs
1.500 5 %
1.500 2.000 8 %
2.000 3.000 160 Kčs a 10 % ze základu přesahujícího 2.000 Kčs,
3.000 4.000 260 " a 11 % " " " 3.000 "
4.000 5.000 370 " a 12 % " " " 4.000 "
5.000 6.000 490 " a 13 % " " " 5.000 "
6.000 7.000 620 " a 14 % " " " 6.000 "
7.000 8.000 760 " a 15 % " " " 7.000 "
8.000 9.000 910 " a 16 % " " " 8.000 "
9.000 10.000 1.070 " a 17 % " " " 9.000 "
10.000 12.000 1.240 " a 18 % " " " 10.000 "
12.000 a výše 1.600 " a 20 % " " " 12.000 "
Pro výpočet daně se mzda zaokrouhluje na 100 Kčs nahoru.
Přesáhne-li měsíční mzda 10 000 Kčs, vypočte se daň jako součet
daně z částky 10 000 Kčs vypočtené podle tabulky s přihlédnutím k
§ 7 a 8 a daně vypočtené z částky, o kterou mzda přesahuje 10 000
Kčs, zaokrouhlené na 20 Kčs nahoru sazbou ve výši 33% bez
přihlédnutí k ustanovením § 7 a 8.
Zvýšení a snížení daně
§ 7
(1) Daň podle § 6 se zvyšuje:
a) poplatníkům, kteří nevyživují žádnou osobu nebo vyživují jen
jednu osobu, o 60% daně, jsou-li však ve věku do 25 let nebo
přes 50 let (ženy starší 45 let), jen o 35% daně,
b) manželkám (družkám), které pobírají mzdu a žijí s manželem
(druhem) ve společné domácnosti, o 50% daně, jsou-li však ve
věku do 25 let nebo přes 45 let, jen o 35% daně.
(2) Zvýšení podle odstavce 1 se vybírá, jen přesahuje-li
daňový základ 560 Kčs měsíčně.
§ 8
(1) Daň podle § 6 se snižuje o 30% poplatníkům, kteří
vyživují 3 osoby, o 50% poplatníkům, kteří vyživují 4 osoby,
a o 70% poplatníkům, kteří vyživují 5 nebo více osob.
(2) Vdovci (vdovy), rozvedení a osoby trvale nežijící s
manželem (manželkou) ve společné domácnosti, posuzují se,
vyživují-li alespoň 1 dítě, tak, jako by měli o jednu vyživovanou
osobu navíc. Totéž platí pro svobodné poplatníky, kteří vyživují
alespoň jedno dítě.
(3) Manželka (družka), která pobírá mzdu a žije s manželem
(druhem) ve společné domácnosti, se posuzuje tak, jako by
vyživovala jednu osobu.
(4) Pobírají-li mzdu oba manželé (druh a družka), kteří žijí
ve společné domácnosti, povolí na jejich žádost okresní národní
výbor příslušný podle jejich bydliště, aby k vyživovaným osobám
bylo přihlédnuto u manželky (družky) místo u manžela (druha); v
tomto případě se manžel (druh) posuzuje, jako by vyživoval jednu
osobu.
(5) Pobírá-li poplatník mzdu od dvou nebo více plátců,
přihlíží k osobám jim vyživovaným pouze jeden plátce; ostatní
plátci srážejí daň tak, jako by poplatník nevyživoval žádnou
osobu.
(6) Pro zvýšení a snížení daně je rozhodný stav na počátku
mzdového období. Narodí-li se však poplatníku během mzdového
období dítě, přihlédne se k němu již ve mzdovém období, v němž se
narodilo.
§ 9
(1) Pro výpočet daně ze mzdy se přizná poplatníkům, kteří
jsou invalidní, popřípadě vyživují invalidní osoby,
a) jedna vyživovaná osoba navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě
osoby jím vyživované částečný invalidní důchod (jiný obdobný
důchod, který jim byl přiznán pro jejich částečnou invaliditu),
nebo jsou podle posudku posudkového lékaře sociálního
zabezpečení okresního (obvodního) národního výboru posuzováni,
jako by pobírali částečný invalidní důchod,
b) dvě vyživované osoby navíc, pobírá-li poplatník, popřípadě
osoby jím vyživované invalidní důchod (jiný obdobný důchod,
který jim byl přiznán pro jejich invaliditu), nebo jsou podle
posudku posudkového lékaře sociálního zabezpečení okresního
(obvodního) národního výboru posuzováni, jako by pobírali
invalidní důchod.
(2) Vdovy po padlých příslušnících zahraničního odboje nebo
po obětech bojových událostí, politické nebo národní persekuce se
posuzují tak, jako by vyživovaly o jednu osobu navíc.
(3) Daň se podle předchozích odstavců sníží jen poplatníkům,
jejichž daňový základ nepřesahuje částku 12.000 Kčs měsíčně, a to
nejdříve ve mzdovém období následujícím po předložení potvrzení
okresního národního výboru.
(4) Ustanovení § 8 odst. 5 platí obdobně.
§ 10
Po snížení daně podle §§ 8 a 9 nesmí u poplatníka se mzdou
přesahující 2.000 Kčs měsíčně daň činit méně než 8 % daňového
základu.
Vzhledem ke změně procenta snížení daně může, odchylkou od
§ 10, daň po snížení podle §§ 8 a 9 činit u poplatníka méně než
8% daňového základu.
§ 11
(1) Daň ze mzdy se nesráží, nepřesahuje-li daňový základ
1.000 Kčs měsíčně.
(2) Pobírá-li poplatník mzdu současně od dvou nebo více
plátců, smí k ustanovení odstavce 1 přihlížet pouze jeden plátce;
ostatní plátci srazí daň i tehdy, nepřesahuje-li jimi vyplácená
mzda 1.000 Kčs měsíčně, a to nejméně ve výši 10 % daňového
základu.
Způsob vybírání daně
§ 12
(1) Plátci vypočtou daň, srazí ji a odvedou státní pokladně.
(2) Daň se srazí při výplatě nebo připsání mzdy poplatníku k
dobru, bez ohledu na to, za kterou dobu se mzda vyplácí.
§ 13
(1) Z jednorázové mzdy, t.j. ze mzdy, která je vyplácena
nepravidelně vedle běžné mzdy, vypočte plátce daňovou srážku
takto: Zjistí, jaká mzda bude poplatníkovi pravděpodobně za celý
rok vyplacena bez započtení právě vyplácené jednorázové mzdy, a
vypočte z ní celoroční daň. K zjištěné celoroční mzdě připočte
právě vyplácenou jednorázovou mzdu a vypočte z úhrnu celoroční
daň. Rozdíl mezi oběma celoročními daňovými částkami srazí plátce
při výplatě jednorázové mzdy.
(2) Vyplácí-li se mzda za delší dobu než za obvyklé mzdové
období, vypočte a srazí se daň tak, jako by mzda byla vyplacena v
příslušných pravidelných mzdových obdobích. Z částek mzdy
připadajících na dřívější kalendářní léta se však daň vypočte a
srazí podle ustanovení odstavce 1.
(3) Plátce je povinen na žádost poplatníka vypočítat při
poslední výplatě mzdy v roce, kolik by činila úhrnná srážka daně,
kdyby se mzda během roku vyplacená stejnoměrně rozvrhla na
jednotlivá mzdová období. Částku, o kterou daň skutečně sražená
převyšuje takto vypočtenou daň, vrátí plátce poplatníkovi, činí-li
aspoň 20 Kčs.
§ 14
(1) Srážkou vykonanou řádně podle předchozích ustanovení je
daňové povinnosti učiněno zadost.
(2) Nebyla-li srážka daně ze mzdy provedena buď vůbec nebo
nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor plátci
příslušnou částku k přímému placení.
(3) Poplatníkům pobírajícím mzdu plynoucí z ciziny předepíše
se daň na podkladě přiznání, která jsou povinni podat do konce
února po uplynutí každého kalendářního roku okresnímu národnímu
výboru, v jehož obvodu bydlí. Nepodá-li poplatník přiznání včas,
může mu být daň zvýšena, nejvýše však o 10 %.
(4) Daň předepsaná podle odstavce 3 je splatna do 15 dnů po
doručení platebního výměru. Nebyla-li daň zaplacena včas, je
poplatník povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši
0,05 % dlužné částky.
Odpovědnost plátců
§ 15
(1) Částka, které byl plátce povinen srazit, odvede
nejpozději do tří dnů ode dne, kdy byla nebo měla být provedena
srážka daně, okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu je
plátcova pokladna, pokud ministerstvo financí nestanoví lhůtu
kratší.
(2) Neodvedl-li plátce sraženou daň ze mzdy, bude na něm
vymáhána jako jeho dluh.
(3) Plátce je povinen zaplatit daň předepsanou mu podle § 14 odst. 2 do tří dnů po doručení platebního výměru.
(4) Nedodrží-li plátce lhůty stanovené v odstavcích 1 a 3,
zaplatí za každý den prodlení penále ve výši 0,05 % dlužné
částky.
§ 18
Průkazy pro zvýšení a snížení
daně
Poplatník je povinen prokázat plátci okolnosti rozhodné pro
zvýšení a snížení daně podle §§ 7 až 9. K předloženému průkazu
bude - s výhradou ustanovení § 8 odst. 6 věty druhé - přihlédnuto
počínajíc mzdovým obdobím, následujícím po období, v němž bude
plátci průkaz předložen.
§ 19
Kontrola daně ze mzdy
(1) Na srážení a odvádění daně dozírá okresní národní výbor,
v jehož obvodu je plátcova pokladna.
(2) Plátce je povinen:
a) dovolit orgánům okresního národního výboru zmocněným ke
kontrole daně vstup do provozních místností v obvyklých
provozních hodinách a umožnit jim splnění jejich úkolů,
b) dát potřebná vysvětlení a předložit doklady okresnímu národnímu
výboru a jeho orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům.
(3) Osoby, jimž jsou mzdy vypláceny, jsou povinny dát
okresnímu národnímu výboru a jeho orgánům, po případě jiným
kontrolujícím orgánům, po případě jiným kontrolujícím orgánům,
vysvětlení o druhu a výši těchto mezd.
(4) Osoby, u nichž je sporné, v jakém poměru jsou k plátci,
jsou povinny dát požadované informace k zjištění povahy tohoto
poměru.
(5) Stejná oprávnění ve věci dozoru příslušejí též krajskému
národnímu výboru a ministerstvu financí.
§ 20
Spory a opravné prostředky
(1) O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi
plátci a poplatníky o provádění srážky daně ze mzdy, rozhoduje
okresní národní výbor, v jehož obvodu je plátcova pokladna.
(2) Okresní národní výbor jest povinen sdělit stranám všechna
svá rozhodnutí písemně s poučením o opravných prostředcích.
(3) Z rozhodnutí okresních národních výborů, uvedených v
odstavcích 1 a 2, a z platebních výměrů podle § 14 odst. 2 a 3
lze se odvolat do 15 dnů po doručení výměrů ke krajskému národnímu
výboru, který rozhodne s konečnou platností. Nejde-li o právní
otázku a vyhoví-li se plně odvolání, rozhoduje o něm s konečnou
platností okresní národní výbor.
§ 21
Promlčení
(1) Daň nelze předepsat a vymáhat po uplynutí tří let od
konce kalendářního roku, v němž se daň stala splatnou, a v
případech § 14 odst. 3 od konce kalendářního roku, ve kterém byl
poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Je-li proveden úkon k předepsání nebo vymáhání daně, běží
promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž byla o
úkonu uvědoměna osoba, která je povinna daň platit.
Závěrečná ustanovení
§ 22
(1) Vláda učiní opatření potřebná k tomu, aby hrubé platy
některých zaměstnaneckých skupin byly upraveny tak, aby odpovídaly
změně daňové sazby podle tohoto zákona, novému vymezení daňového
základu a započtení zaměstnaneckých příspěvků na pojistné
národního pojištění do daňové sazby.
(2) Vláda se zmocňuje, aby podle potřeby upravovala procenta
zvýšení a snížení daně podle §§ 7 a 8 a povolovala odchylky od
ustanovení § 10.
(3) Ministerstvo financí:
1. stanoví, za jakých podmínek lze práci vykonávanou jen přechodně
mimo území republiky Československé pokládat za práci
vykonávanou v tuzemsku (§ 2);
2. může prohlásit některá zaměstnání za vykonávaná v poměru
podobném poměru pracovnímu (§ 3 odst. 2);
3. může osvobodit některé druhy nebo části mezd od daně ze mzdy a
daň promíjet;
4. stanoví, které příjmy je pokládat za náhradu služebních výdajů,
po případě je stanoví paušálem (§ 3 odst. 5);
5. vydá tabulky pro výpočet daně ze mzdy, přepočtené ze sazby
uvedené v § 6;
6. stanoví způsob výpočtu daně v případech, je-li mzda vyplácena
za dobu kratší než pravidelné mzdové období;
7. stanoví, koho je rozumět vyživovanými osobami (§§ 7 a 8);
8. může povolit odchylky ve věci způsobu, doby a místa odvodu
sražené daně (§ 15);
9. může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež
by mohly vzniknout z tohoto zákona, zejména z číselných hranic
v něm stanovených;
10. vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona;
11. se zmocňuje, aby upravilo řízení ve věcech této daně.
12. se zmocňuje, aby pro některá vedlejší nebo příležitostná
zaměstnání stanovilo daň paušální sazbou nepřesahující
nejvyšší přípustnou sazbu. Ustanovení § 10 se přitom použije
přiměřeně.
Opatření podle bodů 2, 3 a 4 může ministerstvo financí učinit
jen po slyšení jednotné odborové organizace.
§ 23
Ve státním rozpočtu bude každoročně stanovena částka, která
připadne na účely národního pojištění zaměstnanců.
§ 24
Počínajíc rokem 1953 se zrušují:
a) zákon č. 109/1947 Sb., o dani ze mzdy;
b) všechna zákonná ustanovení a jiná opatření, jimiž byly některé
mzdy nebo jejich části od daně osvobozeny;
c) ustanovení zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, a
předpisů na jeho podkladě vydaných, pokud upravují stanovení a
vybírání části pojistného připadající na zaměstnance;
d) ustanovení zákona č. 236/1948 Sb., o vojenské nemocenské péči,
a jiných předpisů, pokud upravují stanovení a vybírání části
pojistného připadající na příslušníky ozbrojených sil;
e) ustanovení vládního nařízení č. 250/1943 Sb., o podpoře při
včleňování do práce, a předpisů na jeho podkladě vydaných,
pokud upravují stanovení a vybírání příspěvků připadajících na
zaměstnance.