82/2016 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 14. března 2016,
kterou se mění vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek
státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.
Ministerstvo financí stanoví podle § 65 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 229/2001
Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních
organizací s majetkem státu, ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb., se mění takto:
1. V § 1 odst. 1 se slova „15. června“ nahrazují slovy „31. března“.
2. V § 2 odst. 1 písm. a) se slova „jeho identifikačního čísla“ nahrazují
slovy „identifikačního čísla osoby“.
3. V § 2 odst. 2 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.
4. V § 4 odst. 1 písm. a) se slova „jakož i byty a nebytové prostory, pokud
jsou samostatně předmětem vlastnictví,“ a poznámka pod čarou č. 1 včetně odkazu na
poznámku pod čarou zrušují.
5. V § 4 odst. 1 písm. b) bodu 1 se slovo „nemovitostí“ nahrazuje slovy „nemovitých
věcí“.
6. V § 5 odst. 2 se za slovo „číslo“ vkládá slovo „osoby“.
7. V § 5 odst. 3 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“.
8. V § 6 odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Elektronické vedení operativní
evidence a použití prostředků výpočetní a jiné techniky a technických nosičů dat
je přípustné jen při zachování pravidel vedení operativní evidence a jejího účelu
a za předpokladu, že operativní evidence bude v příslušné organizační složce takto
vedena jednotně a ve všech případech majetku uvedeného v ustanovení § 10 zákona;
to platí obdobně, budou-li takto vedeny jen některé druhy evidenčních pomůcek.“.
9. V § 6 odst. 3 se slova „v případě movitých věcí uložených u příslušné
organizační složky též porovnáním údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným
stavem a v případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí porovnáním
údajů v evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí“ nahrazují slovy „v
případě nemovitých věcí evidovaných v katastru nemovitostí též porovnáním údajů v
evidenčních pomůckách s údaji v katastru nemovitostí a v případě jiných věcí porovnáním
údajů v těchto evidenčních pomůckách se skutečným stavem“.
10. V § 6 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 22 zní:
„(4) Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení
§ 11 odst. 2 zákona vede majetek v operativní evidenci podle svých územních pracovišť22)
a při používání evidenčních pomůcek postupuje podle ustanovení § 7 až 13. To platí
i v případě, je-li příslušná hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem
podle ustanovení § 11 odst. 3 zákona.
22) Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových,
ve znění pozdějších předpisů.“.
11. V § 6 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Organizační složky příslušné
hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona a organizační složky příslušné
hospodařit s majetkem na základě opatření vydaného ministerstvem podle ustanovení
§ 11 odst. 3 zákona, nejde-li o organizační složku uvedenou v odstavci 4, postupují
při používání evidenčních pomůcek podle ustanovení § 7 až 13 s přihlédnutím k povaze
evidovaného majetku a postupům, které těmto organizačním složkám ukládají zvláštní
právní předpisy.“.
12. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tomu odpovídající způsob
ochrany a používání evidenčních pomůcek musí být zajištěn i tehdy, jsou-li evidenční
pomůcky vedeny elektronicky.“.
13. V § 7 odstavec 3 zní:
„(3) Evidenční pomůcky podle odstavce 1 písm. a) až e) vydává ministerstvo
ve formě tiskopisů. Obsah, údaje a uspořádání stanovené v těchto tiskopisech pro
jednotlivé evidenční pomůcky jsou závazné i pro evidenční pomůcky vedené elektronicky.
Požaduje-li tato vyhláška pro evidenční pomůcku zvláštní náležitosti spojené s celistvostí
a zabezpečením průkaznosti evidenční pomůcky, musí být tyto podmínky srovnatelným
způsobem splněny i v případě, je-li evidenční pomůcka vedena elektronicky. Evidenční
pomůcka vedená elektronicky musí být vedena tak, aby trvale zachycovala postupné
pořizování jednotlivých záznamů, veškeré jejich změny a doplnění, jakož i jakékoli
jiné zásahy do evidenční pomůcky.“.
14. V § 7 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Pokud má organizační složka přejít z listinného vedení evidenční pomůcky
na elektronické vedení evidenční pomůcky anebo naopak, dokončí používání dosavadní
evidenční pomůcky pro rozpracované případy a nové případy započne vést v nově založené
evidenční pomůcce. Při změně vedení evidenční pomůcky z elektronického na listinné
anebo z důvodu vyčerpání kapacity dosavadní evidenční pomůcky vedené jako listinná
požádá organizační složka s dostatečným předstihem ministerstvo o zaslání potřebné
evidenční pomůcky.“.
15. V § 10 odst. 3 se slova „ , bytů a nebytových prostorů“ a slova „ , bytů,
nebytových prostorů“ zrušují a slova „posudek znalce“ se nahrazují slovy „ocenění
podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a účinných ke dni ocenění“.
16. V § 10 odst. 4 se slovo „znalcem“ zrušuje.
17. V § 10 odst. 5 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“ a slova „odst.
1“ se zrušují.
18. V § 10 se odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje.
19. V § 13 odstavec 2 zní:
„(2) Poté, kdy s majetkem předepsaným způsobem naloží (§ 15 odst. 2 a 3 zákona)
a vypořádá případně na stát přešlé dluhy (§ 41 zákona), nejdéle však při skončení
doby uvedené v ustanovení § 15 odst. 4 zákona, organizační složka vyhotoví a do dokladového
spisu zařadí závěrečnou sestavu majetku. V závěrečné sestavě majetku vyčíslí celkovou
hodnotu státem původně získaných aktiv, celkovou hodnotu dosud skutečně přijatých
plnění a výnosů z prodeje majetku a celkovou hodnotu dosud státem vypořádaných dluhů;
současně uvede výši s tím souvisejících dosud vynaložených nákladů.“.
20. V § 13 odst. 3 se slovo „závazků“ nahrazuje slovem „dluhů“, slova „odst.
3“ se nahrazují slovy „odst. 4“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; při
zavedení majetku do účetnictví se použije údaj o jeho ocenění podle dosavadní operativní
evidence“.
21. V § 13 odstavec 5 zní:
„(5) S uzavřením dokladového spisu dává písemně souhlas vedoucí zaměstnanec
útvaru, v jehož rámci je dokladový spis bezprostředně veden. Souhlas s uložením a
archivací dokladového spisu dává písemně vedoucí zaměstnanec podle ustanovení § 8
odst. 1.“.
22. Nadpis části třetí zní:
„PRÁVNÍ JEDNÁNÍ A VZTAHY MEZI ORGANIZAČNÍMI SLOŽKAMI A STÁTNÍMI ORGANIZACEMI
(K § 19 a 55 zákona)“.
23. § 14 až 17 znějí:
„§ 14
(1) Organizační složky mezi sebou navzájem v rámci své působnosti anebo
stanoveného předmětu činnosti své vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním
jednání upravují zápisem. Státní organizace navzájem a státní organizace a organizační
složky mezi sebou v rámci stanoveného předmětu činnosti anebo své působnosti své
vztahy při nakládání s majetkem a jiném právním jednání upravují písemnou smlouvou.
Ve svých vzájemných vztazích organizační složky a státní organizace dbají na důsledné
dodržování zákonem stanovených základních povinností při hospodaření s majetkem,
a pokud plnění vyplývající z pořízených zápisů a sjednaných smluv mají povahu majetku
nebo závazků vedených v účetnictví, postupují obdobně podle právních předpisů upravujících
účetnictví.
(2) Zúčastněné organizační složky se v zápisu označí svým názvem, sídlem
a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení)
fyzické osoby, která je oprávněna k podepsání zápisu, jakož i důvodu, který tuto
osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka zápisem s určitým majetkem,
uvede se vždy v zápisu i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky
hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se zápisem příslušnost organizační složky
hospodařit s majetkem, uvede se v zápisu den, jímž tato změna nastává, a označí se
předávající a přejímající organizační složka. V rámci údajů o majetku se uvede též
údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) předávající organizační
složky. Obsah dalších ujednání v zápisu se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních
právních předpisů upravujících smluvní typ, který je pořizovanému zápisu obsahově
nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů
a z této vyhlášky.
(3) Mění-li se zápisem nebo smlouvou příslušnost hospodařit s majetkem,
předávající organizační složka nebo státní organizace předá přejímající organizační
složce nebo státní organizaci současně doklad o nabytí majetku státem, pokud jej
má k dispozici, jakož i další právní a technickou dokumentaci související s majetkem,
kterou má k dispozici a která je pro řádné hospodaření s ním nezbytná; v rámci toho
zejména doloží aktuální právní vztahy jiných organizačních složek nebo státních organizací
anebo jiných právnických a fyzických osob k tomuto majetku, které zároveň o této
změně příslušnosti hospodařit písemně vyrozumí. Uvedený postup se přiměřeně použije
i v případě, mění-li se příslušnost hospodařit s majetkem opatřením podle ustanovení
§ 20 zákona. Související dokumentaci si dotčené organizační složky nebo státní organizace
v potřebném rozsahu předají také při svém jiném vzájemném právním jednání.
(4) Zápisem a smlouvou nelze mezi organizačními složkami a státními organizacemi
založit vztah neslučitelný s předmětem činnosti nebo se způsobem financování kterékoli
ze zúčastněných organizačních složek nebo státních organizací a nelze sjednávat plnění
mající povahu plnění na základě zástavního práva a jiná obdobná plnění, jimiž by
mohla být dotčena příslušnost organizační složky nebo státní organizace hospodařit
s majetkem.
(5) Vztahy mezi organizačními složkami a státními organizacemi, jejichž
předmětem je plnění mající povahu služebnosti anebo plnění spočívající v přenechání
věci k požívání nebo užívání, lze zápisem nebo smlouvou upravit, je-li to nezbytné
pro zabezpečení výkonu působnosti nebo činnosti organizační složky nebo státní organizace
anebo vyžaduje- li to veřejný zájem, a to i bez časového omezení, vždy však jen v
takovém rozsahu, aby plnění organizační složce nebo státní organizaci hospodařící
s dotčenou věcí nebránilo ve výkonu její působnosti nebo činnosti.
(6) Organizační složka nebo státní organizace, která užívá nebo požívá
věc, s níž je příslušná hospodařit jiná organizační složka nebo státní organizace,
nemůže tuto věc přenechat k užívání nebo požívání jiné osobě ani další organizační
složce nebo státní organizaci.
§ 15
(1) Organizační složka nebo státní organizace může svou příslušnost hospodařit
s majetkem (§ 9 zákona) založit zápisem anebo smlouvou podle ustanovení § 14 pouze
tehdy, potřebuje-li takový majetek pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti,
a dále v případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem anebo ukládá tato vyhláška. Tím
není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů, pokud by tyto zvláštní právní
předpisy organizační složce nebo státní organizaci nedovolovaly určitý majetek do
své příslušnosti hospodařit převzít.
(2) Projeví-li zájem o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení
§ 19b odst. 4 a 5 a § 19c odst. 1 zákona více organizačních složek nebo státních
organizací, jedná příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a 11 zákona)
o změně příslušnosti hospodařit s majetkem přednostně se zájemcem, který majetek
potřebuje pro plnění úkolů bezpečnostního sboru nebo v souvislosti s plněním těchto
úkolů; není-li takový zájemce anebo v jeho prospěch ke změně příslušnosti hospodařit
nedojde, jedná se zájemcem, který splnil podmínky stanovené v nabídce, pokud byly
stanoveny. Jestliže podmínky splnilo více zájemců a nelze stanovit pořadí anebo nebyly
stanoveny žádné podmínky a zájemci se nedohodnou jinak, příslušná organizační složka
nebo státní organizace jedná se zájemcem, kterého za přítomnosti nejméně tříčlenné
komise vytvořené v rámci této organizační složky nebo státní organizace anebo za
přítomnosti zástupců všech zájemců určí losem; tím nejsou dotčena ustanovení § 16
odst. 2 a § 19 odst. 2.
(3) Jde-li o majetek nabízený Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových
(dále jen „Úřad“) v rámci jeho postupu podle ustanovení § 19b odst. 2 zákona, použije
se postup podle odstavce 2 přiměřeně.
(4) Jde-li o majetek, který má být podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona
převzat z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu organizační složkou nebo státní
organizací v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního
úřadu, do jehož působnosti spadá předávající organizační složka nebo státní organizace,
popřípadě tímto zřizovatelem (zakladatelem) nebo ústředním správním úřadem, anebo
o majetek přednostně nabídnutý k převzetí podle ustanovení § 19b odst. 3 zákona mezi
organizačními složkami a státními organizacemi v působnosti téhož zřizovatele (zakladatele)
nebo ústředního správního úřadu za účelem hospodárnějšího naložení s ním, postup
podle odstavce 2 se nepoužije; případná nabídka se provede vhodným způsobem pouze
v rámci působnosti zřizovatele (zakladatele) nebo ústředního správního úřadu a přejímající
organizační složku nebo státní organizaci v případě více zájemců určí tento zřizovatel
(zakladatel) nebo ústřední správní úřad.
§ 16
(1) Není-li dále stanoveno jinak, organizační složky a státní organizace
si mohou za plnění sjednaná podle ustanovení § 14 poskytnout peněžité plnění6), popřípadě
náhradu6) v dohodnuté výši, anebo se mohou dohodnout, že za sjednané plnění nebude
poskytnuto peněžité plnění, popřípadě náhrada.
(2) Nedosažení dohody o poskytnutí peněžitého plnění nebo náhrady anebo
o výši tohoto peněžitého plnění nebo náhrady podle odstavce 1, jakož i o jakékoli
jiné podmínce (§ 15 odst. 2) se nepovažuje za důvod pro závěr, že organizační složka
nebo státní organizace neprojevila zájem ve smyslu ustanovení § 19c odst. 3 věty
první zákona o majetek nabízený v rámci postupu podle ustanovení § 19b odst. 4 a
5 a § 19c odst. 1 zákona.
(3) Organizační složky a státní organizace si za plnění sjednaná podle
ustanovení § 14 mohou dohodnout poskytnutí věcného plnění jen tehdy, není-li zvláštním
právním předpisem6) nebo touto vyhláškou vyloučena možnost dohodnout si peněžité
plnění nebo náhradu.
(4) Organizační složky a státní organizace se v případě dosud nepřijatých
peněžitých plnění nebo náhrad dohodnutých podle odstavce 1 anebo dosud nepřijatých
věcných plnění dohodnutých podle odstavce 3 mohou dohodnout na jejich vzájemném započtení.
(5) Je-li ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání dosud nepřijatého
peněžitého plnění nebo náhrady dohodnutých podle odstavce 1 anebo věcného plnění
dohodnutého podle odstavce 3 by nebylo úspěšné, mohou organizační složky a státní
organizace od tohoto vymáhání jednostranně upustit. Má-li organizační složka nebo
státní příspěvková organizace svého zřizovatele, podléhá jednostranné upuštění od
vymáhání písemnému schválení tímto zřizovatelem.
(6) Dosud nepřijaté plnění sjednané podle ustanovení § 14 ani dosud nepřijaté
peněžité plnění nebo náhradu dohodnuté podle odstavce 1 ani dosud nepřijaté věcné
plnění dohodnuté podle odstavce 3 nemůže organizační složka nebo státní organizace
jako pohledávku nebo jiné právo postoupit jiné osobě podle ustanovení § 32 zákona,
ani s ním ve prospěch jiné osoby jinak naložit.
§ 17
(1) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace zápisem
anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí ve prospěch jiné organizační
složky nebo státní příspěvkové organizace a tyto organizační složky nebo státní příspěvkové
organizace mají různé zřizovatele, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení
oběma zřizovateli. Bez těchto schválení ke změně příslušnosti hospodařit nedojde.
(2) Pozbývá-li organizační složka nebo státní příspěvková organizace, která
má svého zřizovatele, zápisem anebo smlouvou příslušnost hospodařit s nemovitou věcí
ve prospěch jiné státní organizace než příspěvkové, která nemá s předávající organizační
složkou nebo státní příspěvkovou organizací společného zřizovatele (zakladatele),
podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení zřizovatelem předávající organizační
složky nebo státní příspěvkové organizace. Bez tohoto schválení ke změně příslušnosti
hospodařit nedojde.
(3) Pokud předávající, popřípadě přejímající organizační složka nebo státní
příspěvková organizace nemá zřizovatele, ustanovení odstavců 1 a 2 se pro tuto organizační
složku nebo státní příspěvkovou organizaci nepoužijí.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, jestliže organizační složka
příslušná hospodařit s majetkem podle ustanovení § 11 zákona s tímto majetkem nakládá
podle ustanovení § 15 odst. 2 a 3 zákona anebo dochází-li zápisem nebo smlouvou k
převzetí majetku Úřadem podle ustanovení § 19b odst. 1 zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
24. Za § 17 se vkládá nový § 17a, který zní:
„§ 17a
(1) Má-li dojít k převzetí majetku Úřadem na základě dohody podle ustanovení
§ 19a zákona, podléhá zápis nebo smlouva na straně předávající organizační složky
nebo státní organizace písemnému schválení jejím zřizovatelem (zakladatelem), a nemá-li
zřizovatele (zakladatele), písemnému schválení ústředním správním úřadem, do jehož
působnosti předávající organizační složka nebo státní organizace spadá, nebo písemnému
schválení jinou organizační složkou, která je pro předávající organizační složku
nebo státní organizaci příslušným správcem kapitoly státního rozpočtu, a na straně
Úřadu písemnému schválení ministerstvem.
(2) Je-li předávající organizační složka sama správcem kapitoly státního
rozpočtu anebo není-li zřizovatelem (zakladatelem) předávající státní organizace
žádná organizační složka a tato státní organizace nespadá ani do působnosti žádného
ústředního správního úřadu, podléhá zápis nebo smlouva písemnému schválení pouze
na straně Úřadu, a to ministerstvem.
(3) Bez schválení uvedených v odstavcích 1 a 2 ke změně příslušnosti hospodařit
nedojde.“.
25. V § 18 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Nakládá-li příslušná organizační
složka (§ 11 zákona) s majetkem uvedeným v ustanovení § 10 zákona ve prospěch jiné
organizační složky, popřípadě státní organizace, protože to vyžaduje zvláštní povaha
tohoto majetku (§ 15 odst. 2 zákona), postupuje podle odstavců 2 až 10.“.
26. V § 18 odst. 3 se slova „Ministerstvu dopravy a spojů“ nahrazují slovy
„Ministerstvu průmyslu a obchodu“.
27. V § 18 odstavce 5 až 8 včetně poznámek pod čarou č. 7 a 8 znějí:
„(5) Zdravotnické prostředky7) a léčiva8) se předají organizační složce nebo
státní organizaci v působnosti Ministerstva zdravotnictví, kterou toto ministerstvo
určí, nevyplývá-li ze zvláštního právního předpisu10) jiný postup.
(6) Neznačené tabákové výrobky podle zákona upravujícího spotřební daně a
neznačený líh podle zákona upravujícího povinné značení lihu se předají Generálnímu
ředitelství cel, a to včetně polotovarů, surovin, výrobních komponentů nebo výrobních
zařízení, které byly použity k výrobě neznačených tabákových výrobků nebo neznačeného
lihu.
(7) Lesy a pozemky určené k plnění funkcí lesa12) se předají organizační
složce nebo státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem. Pokud
se na státní organizaci, které je svěřeno nakládání s takovým majetkem, působnost
zákona nevztahuje (§ 54 odst. 1 věty čtvrtá a pátá zákona), uvedený majetek se jí
nabídne; v případě jejího nezájmu a nelze-li postupovat ani podle první věty, se
dále postupuje v souladu s ustanovením § 15 odst. 2 zákona.
(8) V pochybnostech, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle
odstavců 2 až 5, je rozhodující posouzení povahy tohoto majetku stanoveným ústředním
správním úřadem. Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba
nakládat podle odstavce 6, je rozhodující stanovisko Generálního ředitelství cel.
Vzniknou-li pochybnosti, zda se jedná o majetek, s nímž je třeba nakládat podle odstavce
7, je rozhodující stanovisko Ministerstva zemědělství.
7) Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích.
8) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 9, 11 a 13 se zrušují.
28. V § 18 odst. 9 se slova „až 8“ nahrazují slovy „až 7“ a na konci odstavce
se doplňuje věta „V případě pochybností se přiměřeně užije odstavec 8.“.
29. V § 19 odstavec 1 zní:
„(1) Organizační složka nebo státní organizace stanovená nebo určená k přijetí
majetku podle ustanovení § 18 odst. 2 až 9 je povinna jej přijmout; ustanovení §
14 odst. 3 se použije obdobně. Peněžité plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze
v těchto případech dohodnout.“.
30. V § 19 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“, za slovo „rozhodne“
se vkládají slova „o dalším postupu“ a slovo „obsah“ se nahrazuje slovem „náležitosti“.
31. V nadpisu části čtvrté se slova „(K § 15 a 19 zákona)“ nahrazují slovy
„(K § 15 a 19c zákona)“.
32. § 20 včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:
„§ 20
(1) Majetek, o který neprojevily zájem jiné organizační složky, státní
organizace ani jiné osoby, si příslušná organizační složka nebo státní organizace
(§ 9 a 11 zákona) ponechá a zajišťuje jeho využívání způsoby a za podmínek stanovených
zákonem a touto vyhláškou. Zároveň podle svých možností a podle povahy a stavu uvedeného
majetku dále hledá vhodný způsob naložení s tímto majetkem; obdobně postupuje, pokud
jde o majetek nezpůsobilý k dalšímu využití, se kterým se dosud nepodařilo naložit.
(2) Věci podle odstavce 1 nebo jejich části, které mohou být využity jako
druhotná surovina, nabídne příslušná organizační složka nebo státní organizace osobě,
která se zabývá výkupem druhotných surovin.
(3) V případě staveb podle odstavce 1, které jsou ve špatném technickém
stavu a náklady na jejich zabezpečení, opravy nebo rekonstrukci trvale přesahují
výnos z jejich užívání anebo které jsou zcela nevyužitelné a nelze s nimi nebo s
jejich částmi jinak naložit hospodárněji, zajistí příslušná organizační složka nebo
státní organizace v souladu se zvláštními právními předpisy15) jejich odstranění.Ubezcenných
hmotných movitých věcí podle odstavce 1, s nimiž nelze hospodárněji naložit podle
odstavce 2 ani jinak, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace
jejich fyzickou likvidaci a nebo se jich jinak zbaví v souladu se zvláštními právními
předpisy16).
(4) V případě majetku, u něhož by nakládáním ve prospěch organizačních
složek, státních organizací anebo jiných osob docházelo k porušování právních předpisů
a tyto důsledky nelze v případě movité věci vyloučit bez neúměrných nákladů ani její
úpravou, zajistí příslušná organizační složka nebo státní organizace jeho fyzickou
likvidaci obdobně podle odstavce 3 věty druhé.
15) Například zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu
(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, ve znění pozdějších předpisů.
16) Například zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
33. § 21 až 23 znějí:
„§ 21
(1) Pokud příslušná organizační složka nebo státní organizace (§ 9 a
11 zákona) zjišťuje zájemce o koupi na základě výběrového řízení (§ 22 odst. 1 zákona),
uveřejní jeho podmínky na svých internetových stránkách. Současně zveřejní tyto podmínky
podle povahy prodávané věci a podle místních podmínek ještě alespoň jedním způsobem,
a to například
a) v součinnosti s územním samosprávným celkem,
b) na specializovaných internetových stránkách k tomu určených,
c) inzercí v regionálním nebo celostátním tisku anebo
d) na centrální adrese17).
(2) Zjišťování zájemců o koupi může příslušná organizační složka nebo státní
organizace provést podle potřeby i opakovaně pro nezájem nebo z důvodu, že žádný
zájemce nebyl vybrán anebo že s vybraným zájemcem nebyla smlouva uzavřena.
§ 22
(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace při zjišťování
zájemců o koupi podle ustanovení § 21 vymezí základní kritéria pro výběr vhodného
kupce a stanoví pořadí jejich důležitosti, popřípadě uvede, že při jejich vyhodnocení
budou kritéria posuzována v souhrnu jako rovnocenná.
(2) Je-li předmětem zamýšleného prodeje věc způsobilá ke komerčnímu využití,
vymezí příslušná organizační složka nebo státní organizace jako první v pořadí anebo
jediné kritérium výši kupní ceny. V rámci podmínek výběrového řízení stanoví zpravidla
též minimální kupní cenu (§ 22 odst. 2 zákona). Při zjišťování zájemců o koupi opakovaném
pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit; při rozhodování o využití
tohoto postupu příslušná organizační složka nebo státní organizace posuzuje zejména
povahu a stav prodávaného majetku, dostupné informace týkající se míry prodejnosti
srovnatelného majetku a průběh a délku dosavadního zjišťování zájemců o koupi.
(3) Jsou-li zjišťováni zájemci o koupi věci, u které je platnost kupní
smlouvy podmíněna schválením nebo povolením výjimky podle zákona, popřípadě jiným
obdobným rozhodnutím podle zvláštního právního předpisu, uvede se tato podmínka současně
s popisem věci a kritérii pro výběr vhodného kupce. Obdobně se uvede, v jakém rozsahu
jsou z nabývání vyloučeny osoby podle ustanovení § 18 zákona, zjišťuje-li zájemce
organizační složka příslušná podle ustanovení § 11 zákona a přichází-li vyloučení
v úvahu.
(4) Termín pro přihlášení zájemců určí příslušná organizační složka nebo
státní organizace v délce nepřesahující 1 měsíc, pokud povaha prodávané věci nebo
předpokládaný okruh zájemců neodůvodňují stanovení doby delší. To platí obdobně i
pro vymezení lhůty pro výběr vhodného zájemce.
§ 23
(1) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí zjišťování
zájemců o koupi podle ustanovení § 21, změní-li se podmínky nebo okolnosti, za kterých
se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li pro to jiné
závažné důvody. O ukončení zjišťování zájemců o koupi příslušná organizační složka
nebo státní organizace vyrozumí zúčastněné zájemce bez zbytečného odkladu.
(2) Příslušná organizační složka nebo státní organizace po zjištění zájemců
o koupi provede výběr vhodného kupce a s vybranou osobou jedná o uzavření smlouvy
za podmínek stanovených zákonem.
(3) Příslušná organizační složka nebo státní organizace ukončí provádění
výběru vhodného kupce nebo jednání s vybranou osobou, změní-li se podmínky nebo okolnosti,
za kterých se rozhodla převést věc úplatně do vlastnictví jiné osoby, anebo jsou-li
pro to jiné závažné důvody. O ukončení provádění výběru vhodného kupce nebo o ukončení
jednání s vybranou osobou příslušná organizační složka nebo státní organizace vyrozumí
zúčastněné zájemce nebo vybranou osobu bez zbytečného odkladu.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
34. § 24 zní:
„§ 24
Je-li předmětem zamýšleného prodeje majetek v zahraničí, postupy podle
ustanovení § 21 odst. 1 a § 22 odst. 4 se použijí přiměřeně.“.
Poznámky pod čarou č. 19 a 20 se zrušují.
35. V § 26 odst. 1 se za slova „s majetkem podle“ vkládá slovo „ustanovení“
a za slova „až 4“ se vkládá slovo „zákona“.
36. V § 26 odst. 2 a 3 se za slova „prozatímní správy podle“ vkládá slovo
„ustanovení“.
37. V § 26 odst. 4 se za slova „podmínek stanovených v“ vkládá slovo „ustanovení“.
38. V § 28 se slova „a 2“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Peněžité
plnění podle ustanovení § 16 odst. 1 nelze v těchto případech dohodnout.“.
Čl. II
Pro rok 2017 lze podat žádost podle § 1 vyhlášky č. 62/2001 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, do 31. května 2016.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2016.
Ministr:
Ing. Babiš v. r.