143/1961 Sb., o domovní dani

(1) Domovní dani podléhají budovy zřízené k trvalým účelům, s výjimkou budov, které jsou v socialistickém vlastnictví.

(2) Spolu s budovami podléhá dani plocha jimi zastavěná a nádvoří.

(1) Daň platí vlastník budovy. Přísluší-li k budově právo požívání, stíhají poživatele povinnosti uložené tímto zákonem vlastníku budovy.

(2) Patří-li budova společně několika osobám, zdaňují se společně a platí daň rukou společnou a nerozdílnou.

(1) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)], vyměří se daň podle stavu k 1. lednu 1962, popřípadě, vznikne-li daňová povinnost po tomto datu, podle stavu ke dni vzniku daňové povinnosti [§ 7 odst. 1 písm. a)]. Podle tohoto vyměření se daň platí tak dlouho, dokud nedojde ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně.

(2) U budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání [§ 5 písm. b)], vyměří se daň na běžný kalendářní rok.

(1) Pro vyměření daně podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)] se za rodinné domky považují rodinné domky ve smyslu předpisů o hospodaření s byty. Podle zastavěné plochy vyměřuje se daň též z chat sloužících rekreačním účelům.

(2) Národní výbor může pro účely vyměření daně stanovit, že stejně jako rodinné domky posuzují se také domky, které vzhledem ke svému stavebnímu uspořádání, okruhu uživatelů nebo jiným skutečnostem plní účel rodinných domků.

a) do   1 000 obyvatel       od 0,80 Kčs do 1,20 Kčs

b) do   6 000 obyvatel       od 1,20 Kčs do 1,80 Kčs

c) do  25 000 obyvatel       od 2,-- Kčs do 3,-- Kčs

d) nad 25 000 obyvatel       od 2,60 Kčs do 3,90 Kčs

e) v Praze, Brně,
   Bratislavě a lázeňských
   místech                   od 5,-- Kčs do 7,50 Kčs.

(2) Daň se vypočítává podle dolní hranice sazby uvedené v odstavci 1 písm. a) až e). Národní výboru může použít vyšší sazby až do horní hranice při výpočtu daně z budov patrových, zčásti pronajatých, zvlášť dobře vybavených, sloučí-li se několik obcí, může národní výbor použít při výpočtu daně v jednotlivých částech sloučené obce sazby, která by přicházela v úvahu před sloučením.

(3) Národní výbor může daň z budov, které uzná za chatrné, jakož i z nepronajatých nouzových budov a obytných chat přiměřeně snížit, popřípadě zcela prominout. Stejně může národní výbor postupovat, ukáže-li se, že vybírání daně plnou sazbou by bylo tvrdostí.

(1) Z rodinných domků (§ 8), které jsou zcela pronajaty nebo zcela užívány jinými osobami než vlastníkem a osobami vlastníku blízkými, a z ostatních budov bez ohledu, jakým způsobem jsou užívány, vyměřuje se daň podle nájemného a ceny užívání.

(2) Za nájemné se pokládá soubor všech platů smluvených za přenechání budovy nebo její části i s příslušenstvím, popřípadě nádvoří plněných vlastníku ať přímo nebo nepřímo v penězích, naturáliích, pracovních výkonech nebo jiných majetkových výhodách.

(3) Cena užívání budovy nebo její části se rovná nájemnému, jehož by se dosáhlo pronájmem.

(1) Základem daně je úhrn nájemného a ceny užívání (§ 10 odst. 2 a 3) za kalendářní rok, který předchází roku, na který se daň vyměřuje, po srážce odčitatelných položek (§ 11) prokazatelně zaplacených v kalendářním roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje.

(2) Daň činí ročně 45 % základu daně; převyšuje-li základ daně 6000 Kčs, činí daň ročně 50 % základu.

(1) Domovní daň je rozpočtovým příjmem místních národních výborů.

(2) Správu daně vykonává místní národní výbor, v jehož obvodu budova leží.

(1) Vlastníci budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy [§ 5 písm. a)], jsou povinni podat přiznání do 15. února 1962 zvlášť pro každou budovu podle stavu k 1. lednu 1962 a uvést v něm všechny okolnosti rozhodující o vyměření daně. Jinak jsou vlastníci domu povinni podat přiznání jen tehdy, dojde-li ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně nebo ke vzniku daňové povinnosti [§ 7 odst. 1 písm. a)], a to do 15 dní po nastalé změně nebo po vzniku daňové povinnosti.

(2) Vlastníci budov, z nichž se daň vyměřuje podle nájemného a ceny užívání [§ 5 písm. b)], jsou povinni podat přiznání každoročně do 31. ledna roku, na který se daň vyměřuje, a uvést v něm všechny okolnosti rozhodující o vyměření daně. Nedojde-li u budov v obcích do 6000 obyvatel ke změně v okolnostech rozhodujících o vyměření daně, oznámí vlastníci v uvedené lhůtě tuto skutečnost a daň se vyměří podle posledně podaného přiznání. Zanikne-li daňová povinnost [§ 7 odst. 2 písm. b)] během roku, jsou povinni podat přiznání do 15 dnů po zániku daňové povinnosti.

(3) Mimo případy uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou vlastníci budov povinni podat přiznání, jsou-li k tomu vyzváni národním výborem.

(4) Nepodá-li vlastník včas přiznání nebo oznámení, že došlo ke změnám, může mu být daň zvýšena až o 10 %.

(1) O vyměření daně na rok 1962 z budov, z nichž se daň vyměřuje podle zastavěné plochy, vyrozumí národní výbor poplatníky bydlící v jeho obvodě, nečítá-li více než 6000 obyvatel, hromadně předpisným seznamem. Předpisný seznam vyloží národní výbor k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů.

(2) V ostatních případech vyrozumí národní výbor poplatníky o vyměření daně platebním výměrem.

(1) Národní výbory prověřují včasnost, správnost a úplnost placení daně a správnost a úplnost daňových přiznání.

(2) Poplatníci jsou oprávněni a povinni při kontrole spolupůsobit, poskytnou orgánům provádějícím kontrolu vysvětlení a důkazní prostředky, předložit písemnosti a pomůcky týkající se skutečností rozhodných pro vyměření daně a učinit vše, co je k usnadnění a urychlení kontroly potřebné.

Nebyla-li daň zaplacena včas, je poplatník povinen zaplatit penále ve výši 5 % nedoplatků daně s příslušenstvím, zjištěných ke dnům splatnosti uvedeným v § 18 odst. 2 a 3.

Daň podle tohoto zákona se vyměří poprvé na rok 1962.

Zrušuje se zákon č. 80/1952 Sb., o domovní dani, ve znění předpisů jej měnících a doplňujících, a předpisy podle něho vydané, s výjimkou vyhlášky č. 371/1952 Ú.l., o odvádění nájemného z budov na zvláštní účty u státních spořitelen.