51/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Schválený: 19.01.2016

51/2016 Sb.

ZÁKON

ze dne 19. ledna 2016,

kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích

Čl. I

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb. a zákona č. 375/2015 Sb., se mění takto:

1. Poznámka pod čarou č. 1 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

2. V § 4 odst. 1 se slova „jménem státu“ nahrazují slovy „za stát“.

3. V § 7 odst. 1 se slova „Jménem státu činí právní úkony“ nahrazují slovy „Za stát právně jedná“, slova „tyto právní úkony týkají“ se nahrazují slovy „toto právní jednání týká“ a slova „činit právní úkony jménem státu“ se nahrazují slovy „právně jednat za stát“.

4. V § 7 odst. 2 se slova „určité právní úkony“ nahrazují slovy „určité právní jednání“, slovo „jednáním“ se zrušuje a slova „jménem státu činit právní úkony“ se nahrazují slovy „za stát právně jednat“.

5. V § 8 odst. 2 se slova „a jiné hodnoty“ zrušují.

Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

6. V § 9 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; tím není dotčen postup podle ustanovení § 19a, § 19b odst. 1 a 3 a § 55b“.

7. V § 11 odst. 1 písm. e) se slovo „náleží“ nahrazuje slovy „ , s návykovými látkami a prekursory⁸⁸⁾ včetně zařízení k jejich výrobě, s přípravky obsahujícími návykové látky a s jinými nebezpečnými látkami⁸⁹⁾ přísluší“.

Poznámky pod čarou č. 88 a 89 znějí:

„88) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

89) § 38 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.“.

8. V § 11 odst. 2 větě první se za slova „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“ vkládají slova „(dále jen „Úřad“)“ a ve větě druhé a větě třetí se slova „pro zastupování státu ve věcech majetkových“ zrušují.

9. V § 12 odst. 1 se slovo „podpisy“ nahrazuje slovy „projevy vůle“, slovo „listině“ se nahrazuje slovem „písemnosti“, za slova „písemné formy“ se vkládají slova „ , popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti,“ a slovo „úkonu“ se nahrazuje slovem „jednání“.

10. V § 12 odstavec 2 zní:

„(2) Bezúplatný převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, s výjimkou silničního pozemku nabývaného z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, jakož i bezúplatný převod práva stavby anebo majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové ve prospěch státu vyžadují schválení Ministerstvem financí.“.

11. V § 12 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , anebo majetek, který je nabýván k zajištění jeho účelného a efektivního využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první, anebo směnou podle ustanovení § 19c odst. 2 věty druhé“.

12. V § 12 odst. 4 se za slovo „cenu“ vkládá odkaz na poznámku pod čarou č. 16, odkaz na poznámku pod čarou č. 16 za slovem „sjednat“ se zrušuje, na konci textu věty první se doplňují slova „¹⁷⁾ a jde-li o majetek nabývaný v zahraničí, pouze do výše, která je v daném místě a čase obvyklá“ a odkaz na poznámku pod čarou č. 17 za větou první se zrušuje.

13. V § 12 odst. 5 se za slova „v dražbě^17a)“ vkládají slova „anebo v zahraničí“ a za slova „veřejné zakázky“ se vkládá slovo „zadané“.

14. V § 12 odstavec 6 zní:

„(6) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při úplatném převodu hmotné nemovité věci nebo práva stavby ve prospěch státu. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.“.

15. V § 12 odst. 8 se slova „ , bytu nebo nebytového prostoru (dále jen „věc“)“ zrušují a za slovo „nákupu“ se vkládá slovo „hmotné“.

16. Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:

„§ 12a

(1) Organizační složky mohou užívání nebo požívání majetku, který není ve vlastnictví státu, sjednat pouze tehdy, je-li toto užívání nebo požívání nezbytné pro zabezpečení výkonu jejich působnosti anebo činnosti, popřípadě pro řádné hospodaření s majetkem, s nímž jsou příslušné hospodařit, a bude-li trvat jen po dobu nezbytně nutnou.

(2) Sjednává-li se užívání nebo požívání podle odstavce 1 za úplatu, nesmí úplata překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen⁴⁴⁾, je-li uplatněna, a současně nesmí překročit výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Je-li užívání nebo požívání určitého majetku nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání vyšší úplaty, která však nesmí překročit nejvyšší možnou výši vyplývající z regulace cen, je-li uplatněna. Ustanovení § 12 odst. 5 se v těchto případech použije přiměřeně.

(3) Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě majetku v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva upravující užívání nebo požívání podle odstavce 1 obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit smluvní vztah výpovědí.“.

17. V § 13 odst. 1 se slova „ze závěti“ zrušují.

Poznámky pod čarou č. 20 a 21 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

18. V § 13 odstavec 2 zní:

„(2) Pokud má být pro nabytí majetku děděním nebo odkazem založena příslušnost určité organizační složky (§ 9), musí být při povolání státu dědicem nebo při určení státu odkazovníkem tato organizační složka výslovně označena. Dědickou smlouvu organizační složka nemůže uzavřít.“.

Poznámka pod čarou č. 23 se zrušuje.

19. V § 14 odst. 4 se za slovo „uplatňuje“ vkládá slovo „zejména“ a slova „a právo na vydání bezdůvodného obohacení“ se nahrazují slovy ,, , právo na vydání bezdůvodného obohacení a výhradu soupisu pozůstalosti, je-li stát povolán za dědice“.

20. V § 14 odst. 5 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“ a slova „(poplatek z prodlení) ve výši stanovené zvláštním právním předpisem“ se zrušují.

21. V § 14 odst. 6 se slova „v roční výši dvojnásobku diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení“ nahrazují slovy „ve výši podle zvláštního právního předpisu, kterým se stanoví výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku“.

22. V § 14 odst. 7 se za slova „Stane-li se majetek“ vkládají slova „pro příslušnou organizační složku dočasně nebo trvale“, za slovo „zaměstnanec“ se vkládá slovo „této“, slovo „anebo“ se zrušuje,hrazují slovy „anebo majetek, který“ a slovo „nemohou“ se nahrazuje slovem „nemůže“.

23. V § 14 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Za nepotřebný se nepovažuje majetek, u kterého Úřad zajišťuje jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek podle ustanovení § 19a a § 19b odst. 2 věty první.“.

24. Za § 14 se vkládají nové § 14a a 14b, které znějí:

„§ 14a

(1) Zřizuje se centrální registr administrativních budov, jehož provozovatelem je Úřad a správcem Ministerstvo financí. Centrální registr administrativních budov je neveřejným informačním systémem, který slouží organizačním složkám k účelnému a hospodárnému využívání

a) budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí ve vlastnictví státu, které se nacházejí na jeho území a které slouží nebo mají sloužit pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu,

b) budov a dalších souvisejících nemovitých věcí nebo jejich částí na území státu, které nejsou v jeho vlastnictví, ale pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu jsou organizačními složkami užívány nebo požívány.

(2) Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov způsobem umožňujícím dálkový přístup úplné a pravdivé údaje o nemovitých věcech uvedených v odstavci 1 a o jejich částech.

(3) Centrální registr administrativních budov přebírá a využívá údaje z informačního systému katastru nemovitostí a ze základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Organizační složka poskytuje do centrálního registru administrativních budov pouze ty údaje, které z těchto informačních systémů nelze získat. Strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov, termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení pro potřeby organizační složky, která údaje poskytla, a dalších organizačních složek upraví prováděcí právní předpis.

(4) Změny ve využívání majetku evidovaného v centrálním registru administrativních budov a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného poradního a koordinačního orgánu vlády. Vláda usnesením vydá statut tohoto orgánu a upraví v něm zejména jeho působnost, složení a základní pravidla pro jeho práci a pro přípravu a předkládání návrhů na změny ve využívání uvedeného majetku a na nakládání s ním. Rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle věty první nenahrazují právní nebo jiné jednání podle tohoto zákona.

(5) Ustanovení odstavce 4 se nepoužije, jedná-li se o majetek, s nímž přísluší hospodařit Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu nebo Ústavnímu soudu; změny ve využívání tohoto majetku a nakládání s ním se uskutečňují na základě rozhodnutí příslušného orgánu Poslanecké sněmovny, Senátu nebo Ústavního soudu.

§ 14b

Ministr obrany, ministr vnitra, ředitel Bezpečnostní informační služby, ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace a ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů mohou z důvodu zajištění bezpečnosti nebo obrany státu rozhodnout, ve kterých konkrétních případech se určitý majetek, s nímž je příslušná hospodařit anebo který užívá nebo požívá organizační složka, v jejímž čele stojí nebo která spadá do jejich působnosti, do centrálního registru administrativních budov nezařadí a ustanovení § 14a se nepoužije. Obdobně může rozhodnout ministr financí ve vztahu k majetku, s nímž je příslušné hospodařit anebo který užívá Generální ředitelství cel. Tato rozhodnutí si může předem vyhradit nebo následně změnit vláda.“.

25. V § 15 odst. 1 se slova „České republiky“ zrušují, slovo „listinou“ se nahrazuje slovem „písemností“ a slovo „ohlášení“ se nahrazuje slovy „prohlášení o vzniku práva.“.

Poznámky pod čarou č. 26 až 28 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

26. V § 15 odst. 2 se slova „(§ 19)“ zrušují.

27. V § 15 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; ustanovení § 19, 19b a 19c se podle povahy případu použijí přiměřeně“ a ve větě páté se slova „v jiném“ nahrazují slovy „ve zvláštním“.

28. V § 15 odst. 3 se slova „ , a dále pozemků tvořících součást dědictví, které stát nabyl nebo mu připadlo a v souvislosti s tím mu vznikla povinnost uhradit dluh“ zrušují.

29. V § 15 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; tím není dotčen postup podle ustanovení § 14 odst. 2, jde-li o nemovité věci a peněžité pohledávky“ a ve větě druhé se za slova „Ponechá-li si“ vkládají slova „příslušná organizační složka“.

30. V § 16 odst. 3 větě první se slova „podle jiného“ nahrazují slovy „podle zvláštního“.

31. V § 17 se slovo „podpisy“ nahrazuje slovy „projevy vůle“, slovo „listině“ se nahrazuje slovem „písemnosti“, za slova „písemné formy“ se vkládají slova „ , popřípadě projevy vůle na jedné písemnosti,“ a slovo „úkonu“ se nahrazuje slovem „jednání“.

32. V § 18 úvodní části ustanovení se slova „věcí podle § 24 odst. 2“ nahrazují slovy „ve veřejné dražbě⁴⁰⁾“.

33. V § 18 písm. b) se slova „přednostů a dalších zaměstnanců okresních úřadů,“ zrušují.

34. § 19 včetně poznámek pod čarou č. 90 a 91 zní:

„§ 19

(1) Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami navzájem se uskutečňuje zápisem. Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na uvedené právní jednání nepoužijí. Organizační složky se při vzájemném právním jednání řídí pravidly o náležitostech zápisů, podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Nakládají-li organizační složky podle odstavce 1 s věcmi, které se evidují v katastru nemovitostí, zajistí též podání návrhu na záznam do katastru nemovitostí. Pro tyto účely je zápis podle odstavce 1 písemností osvědčující příslušnost přejímající organizační složky hospodařit s věcí.

(3) Je-li to účelné zejména pro další nakládání s majetkem, lze pozemek zatížit služebností ve prospěch jiného pozemku, s nímž je táž nebo jiná organizační složka příslušná hospodařit⁹⁰⁾; to platí obdobně pro nemovitou věc, která není součástí pozemku⁹¹⁾. Pro takové právní jednání se použije prohlášení příslušné organizační složky o vzniku práva nebo zápis podle odstavce 1 a toto prohlášení nebo zápis jsou písemností, na jejímž základě se provede vklad do katastru nemovitostí.

90) § 1257 odst. 2 občanského zákoníku.

91) § 3023 občanského zákoníku.“.

35. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které znějí:

„§ 19a

Organizační složka příslušná hospodařit s majetkem, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a je potřebný pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo její činnosti, se může dohodnout s Úřadem na převzetí tohoto majetku s tím, že jí tento majetek bude přenechán k užívání nebo požívání za podmínek ustanovení § 19 odst. 1. S tímto majetkem jeÚřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9. Při dalším hospodaření s tímto majetkem se ustanovení § 14a odst. 4 a § 19b odst. 2 věta první a druhá použijí obdobně.

§ 19b

(1) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o trvalé nepotřebnosti hmotné nemovité věci včetně případného příslušenství nacházející se na území státu anebo o trvalé nepotřebnosti práva stavby a tento majetek nebude převzat prokazatelně z důvodu potřebnosti nebo veřejného zájmu jinou organizační složkou v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu, popřípadě tímto zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, převezme neprodleně tento majetek bezúplatně Úřad s výjimkou případů, kdy jde o majetek, který se neeviduje v centrálním registru administrativních budov a jehož směnou by příslušná organizační složka měla nabýt pro stát majetek v souladu s ustanovením § 12 odst. 3, anebo o majetek, na nějž byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b. Takto Úřad postupuje, i když majetek k plnění úkolů v rámci stanoveného předmětu činnosti nepotřebuje. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.

(2) Úřad zajišťuje u majetku převzatého podle odstavce 1, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jeho účelné a efektivní využívání pro potřeby ostatních organizačních složek a na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu jim tento majetek nebo jeho části přenechává za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání. Přestane-li být tento majetek trvale využitelný pro soudní, zákonodárné, správní a související činnosti v rámci plnění funkcí státu, nebude jinak potřebný pro činnost Úřadu a Úřad si jej neponechá ani ve veřejném zájmu, naloží s ním Úřad na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřeného orgánu podle jeho povahy a stavu, a půjde-li o majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch právnických nebo fyzických osob. S ostatním majetkem převzatým podle odstavce 1, který Úřad sám nepotřebuje anebo si jej neponechá ve veřejném zájmu, naloží podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití, naloží s ním ve prospěch těch organizačních složek, které jej potřebují pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo které jej převezmou ve veřejném zájmu. Při tom přihlíží k povaze důvodů zájmu organizačních složek o převzetí tohoto majetku, k naléhavosti jejich potřeb a k účelnosti a efektivitě takového převzetí; sporné případy se předkládají k rozhodnutí vládě.

(3) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti jiného majetku, než který podle odstavce 1 přebírá Úřad anebo pro který z odstavce 1 vyplývá konkrétní způsob naložení, lze tento majetek přednostně nabídnout a převzít mezi organizačními složkami v působnosti téhož zřizovatele nebo ústředního správního úřadu anebo je-li jedna organizační složka vůči druhé zřizovatelem nebo ústředním správním úřadem, a to i když přejímající organizační složka tento majetek nepotřebuje k plnění úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, pokud takový postup povede k hospodárnějšímu naložení s tímto majetkem. S tímto majetkem je přejímající organizační složka příslušná hospodařit v souladu s ustanovením § 9.

(4) Pokud příslušná organizační složka (§ 9) nevyužila postup podle odstavce 3, naloží s trvale nepotřebným majetkem podle jeho povahy a stavu, a je-li majetek způsobilý k dalšímu využití a dále není stanoveno jinak, naloží s ním ve prospěch jiné organizační složky, která jej potřebuje pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo činnosti anebo která jej převezme ve veřejném zájmu. Obdobně postupuje organizační složka, která převzala majetek podle odstavce 3.

(5) Jestliže bylo v rámci příslušné organizační složky (§ 9) rozhodnuto podle ustanovení § 14 odst. 7 o dočasné nepotřebnosti majetku nebo jeho části, anebo bude-li tak dosaženo jejich účelnějšího nebo hospodárnějšího využití při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží, popřípadě je-li to účelné před konečným naložením s majetkem, u kterého bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti, přenechá příslušná organizační složka takový majetek nebo jeho část, odpovídá-li to povaze tohoto majetku nebo jeho části a dále není stanoveno jinak, za podmínek ustanovení § 19 odst. 1 k užívání nebo požívání pro potřeby ostatních organizačních složek.

§ 19c

(1) Nabídka užívání nebo požívání majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, jiným organizačním složkám se provádí prostřednictvím tohoto registru. Nabídka užívání, požívání nebo převzetí ostatního majetku jiným organizačním složkám se provádí na internetových stránkách Úřadu. Je-li to účelné, lze nabídku jiným organizačním složkám uskutečnit souběžně i jiným vhodným způsobem. Je-li u majetku, na který byl uplatněn postup podle ustanovení § 14b, anebo u jiného majetku nezbytné provést nabídku z důvodů spočívajících v zajištění bezpečnosti nebo obrany státu pouze jiným vhodným způsobem, použije se tento jiný vhodný způsob.

(2) V případě majetku určeného ke směně a majetku v zahraničí se nabídka podle odstavce 1 neprovádí. Je-li určen ke směně majetek, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov a byl převzat Úřadem podle ustanovení § 19a nebo § 19b odst. 1, zajišťuje Úřad jeho směnu i nabytí majetku pro stát směnou. Pokud má takto nabytý majetek charakter majetku, který se eviduje v centrálním registru administrativních budov, zajišťuje Úřad jeho využívání a nakládání s ním v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou první a druhou. Pokud takto nabytý majetek uvedený charakter nemá, naloží s ním Úřad v souladu s ustanovením § 19b odst. 2 větou třetí a čtvrtou.

(3) Naložit s majetkem ve prospěch právnických nebo fyzických osob je přípustné teprve poté, neprojeví-li o majetek zájem jiná organizační složka, anebo jde-li o majetek určený ke směně, popřípadě o majetek v zahraničí, a nebrání-li tomu ani veřejný zájem; tím není dotčen postup Úřadu podle ustanovení § 19b odst. 2 věty druhé. Postup při nakládání s majetkem, o který neprojevily zájem jiné organizační složky ani právnické nebo fyzické osoby, upraví prováděcí právní předpis.“.

36. V § 20 odst. 1 se slova „České republiky“ zrušují.

37. V § 21 odst. 1 se slovo „věc“ nahrazuje slovy „hmotnou věc“, slova „v ustanovení § 22 až 24“ se nahrazují slovy „v ustanoveních § 22 a 23“ a slova „§ 19“ se nahrazují slovy „§ 19c“.

38. V § 21 odst. 2 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“ a slova „odst. 3 až 6“ se nahrazují slovy „odst. 4 až 7“.

39. § 22 včetně poznámek pod čarou č. 35 a 36 zní:

„§ 22

(1) Při úplatném převodu hmotné věci se vhodný zájemce o koupi, s nímž bude organizační složka jednat o uzavření smlouvy, zjistí ve výběrovém řízení. V rámci výběrového řízení nedochází k uzavření smlouvy, smlouva se sjednává následně a účast zájemce ve výběrovém řízení ani vybrání vhodného zájemce o koupi nezakládají pro zájemce nárok na uzavření smlouvy nebo jiné s tím související nároky. Organizační složka postupuje tak, aby výběr vhodného zájemce provedla efektivně, transparentně a podle předem stanovených kritérií; postup organizační složky při zjišťování zájemců o koupi a při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení podrobněji upraví prováděcí právní předpis. Věc lze rovněž prodat ve veřejné dražbě⁴⁰⁾, a nevyžaduje-li převod schválení nebo výjimku podle tohoto zákona, lze využít i veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. V odůvodněných případech lze uskutečnit přímý prodej vybrané osobě anebo směnu, budou-li současně dodrženy podmínky tohoto zákona pro úplatné nabývání majetku.

(2) Při úplatném převodu hmotné věci se sjedná cena¹⁶⁾ nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis³⁵⁾ nestanoví jinak. Obdobně se postupuje při stanovení minimální kupní ceny v rámci podmínek výběrového řízení a veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku anebo při stanovení nejnižšího podání pro účely veřejné dražby. Tím není dotčena možnost přiměřeného snížení minimální kupní ceny v dalším kole výběrového řízení nebo v nové veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, opakovaných pro nezájem, nebo možnost snížení výše nejnižšího podání při opakované dražbě, nebyl-li předmět dražby vydražen.

(3) Bezúplatně lze hmotnou věc převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

(4) Schválení Ministerstvem financí vyžaduje převod hmotné nemovité věci, která se eviduje v katastru nemovitostí, nejde-li o převod

a) pozemku, na němž je zřízena stavba pro bydlení nebo stavba pro rodinnou rekreaci ve vlastnictví nabyvatele a pozemku na něj navazujícího do výměry nepřesahující v souhrnu 1 000 m2 tomuto nabyvateli, anebo samostatný převod pozemku, na němž je zřízena jednotlivá nebo řadová garáž ve vlastnictví nabyvatele,

b) spoluvlastnického podílu ve prospěch spoluvlastníka, který je nositelem zákonného předkupního práva³⁶⁾, anebo spoluvlastnického podílu na pozemku, na němž byl zřízen dům, ve prospěch vlastníka jednotky v tomto domě,

c) ve prospěch předkupníka, který uplatnil své předkupní právo,

d) věcí podle odstavce 5 nebo 6,

e) společného zařízení realizovaného v rámci pozemkových úprav,

f) pozemku ve výměře nepřesahující 500 m

, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí, směňovaného za účelem nabytí pozemku jiného vlastníka, na němž není zřízena stavba, která by byla jeho součástí,

g) pozemku ve výměře nepřesahující 200 m

, na němž není zřízena stavba, pokud tento pozemek nenavazuje na žádný další pozemek převáděný témuž nabyvateli,

h) silničního pozemku, na němž je umístěno těleso silnice, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví kraje, nebo těleso místní komunikace, která je v souladu se zvláštním právním předpisem^38a) ve vlastnictví obce, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce, anebo pozemku určeného pravomocným územním rozhodnutím k vybudování silnice nebo místní komunikace, jejímž vlastníkem má být podle zvláštního právního předpisu^38a) kraj nebo obec, do vlastnictví tohoto kraje nebo obce,

i) silničního pozemku, u kterého z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace dochází k převodu do vlastnictví osoby, která má být podle zvláštního právního předpisu^38a) vlastníkem pozemní komunikace se změněnou kategorií nebo třídou.

(5) Schválení Ministerstvem kultury vyžaduje převod hmotné movité a nemovité věci prohlášené za kulturní památku s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod sbírky muzejní povahy. Je-li kulturní památkou pouze stavba, která není samostatnou věcí, vyžaduje schválení Ministerstvem kultury převod hmotné nemovité věci, jíž je kulturní památka součástí.

(6) Schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje převod pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle odstavce 4 písm. i) a převod stavby, která se eviduje v katastru nemovitostí, pokud je zřízena na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o převod podléhající schválení podle odstavce 5.

(7) Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování při převodu hmotných věcí, u kterých jejich převod nepodléhá schválení podle odstavce 4 s výjimkou písmen c), e), h) a i), podle odstavce 5 nebo podle odstavce 6, a nejde přitom o postup podle ustanovení § 15 odst. 2. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si takové schvalování vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí.

35) Například § 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.

36) Například § 1124 občanského zákoníku.“.

Poznámky pod čarou č. 36a, 37 a 38 se zrušují.

40. § 23 zní:

„§ 23

Při převodu hmotné věci, která má strategickou povahu nebo značnou peněžitou anebo jinou hodnotu, si může schválení převodu vyhradit vláda; ustanovení § 22 odst. 4 až 7 se v takovém případě nepoužije.“.

41. V § 24 odst. 1 se slova „prodeji podniku“ nahrazují slovy „převodu obchodního závodu“. Poznámka pod čarou č. 39 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

42. V § 24 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.

43. § 25 zní:

„§ 25

K hmotné věci nelze smlouvou zřídit předkupní ani zástavní právo a nelze sjednat výhradu zpětné koupě.“.

44. Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:

„§ 25a

(1) Právo stavby lze k pozemku smluvně zřídit pouze tehdy, není-li možné nebo účelné vztah k pozemku uspořádat se stavebníkem jinak. Právo stavby se zřizuje za úplatu; bezúplatně může být zřízeno jen ve veřejném zájmu. Smluvní zřízení práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí.

(2) Ve smlouvě podle odstavce 1 musí být vůči stavebníkovi dohodnuta výhrada souhlasu k tomu, jak se stavba provede, změní nebo obnoví, jakož i výhrada souhlasu k užívání, požívání, zcizení nebo zatížení práva stavby.

(3) Převod práva stavby vyžaduje schválení Ministerstvem financí; je-li však součástí práva stavby stavba, která je kulturní památkou, vyžaduje převod práva stavby schválení Ministerstvem kultury. Při převodu práva stavby se ustanovení § 21 a § 22 odst. 1 až 3 použijí obdobně.“.

45. § 26 včetně poznámek pod čarou č. 41a a 92 zní:

„§ 26

(1) Služebnost se sjednává za úplatu a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce nebránila ve výkonu její činnosti.

(2) Hmotné nemovité věci lze v nezbytném rozsahu smluvně zatížit služebností pro účely zřízení, provozu a údržby sítě technického vybavení⁴¹⁾ a veřejně prospěšné stavby^41a), služebností rozlivu a služebností stezky nebo cesty k zajištění přístupu vlastníka k jeho nemovité věci, může-li takový přístup jako nezbytnou cestu⁹²⁾ povolit soud. V ostatních případech může k zatížení hmotné nemovité věci služebností ze závažných důvodů výjimku povolit Ministerstvo financí.

(3) Nemovitou věc, která se eviduje v katastru nemovitostí, nelze smluvně zatížit reálným břemenem; tím není dotčena možnost sjednat úplatu za zřízení práva stavby (§ 25a) jako stavební plat.

41a) § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona.

92) § 1029 až 1036 občanského zákoníku.“.

46. V § 27 odst. 1 větě první se slovo „Věc“ nahrazuje slovy „Hmotnou věc“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „ , anebo je-li to účelné před konečným naložením s věcí, u které bylo v rámci příslušné organizační složky rozhodnuto o trvalé nepotřebnosti“.

47. V § 27 odstavec 2 zní:

„(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat pouze na dobu určitou v trvání nejdéle 8 let pro jednoho uživatele. Pokud jsou podmínky podle odstavce 1 splněny, lze užívání při dodržení podmínek vyplývajících z odstavce 3 věty první prodloužit dohodou tak, že celková doba užívání nepřesáhne 8 let, anebo sjednat s týmž uživatelem znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle 8 let. Smlouva musí vylučovat pokračování užívacího vztahu tím, že by užívání pokračovalo i po dni, kdy měl užívací vztah skončit. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, musí smlouva obsahovat ujednání umožňující organizační složce ukončit užívací vztah výpovědí a rovněž ujednání umožňující okamžité ukončení užívacího vztahu, pokud přestanou být plněny podmínky podle odstavce 1.“.

Poznámky pod čarou č. 42 a 43 se zrušují.

48. V § 27 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 44 zní:

„(3) V případě užívání podle odstavce 1 nesmí být nájemné sjednáno v nižší částce, než která jako nejvyšší možné nájemné vyplývá z regulace cen⁴⁴⁾, a není-li tato regulace uplatněna, sjedná se nejméně ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá. Nevylučuje-li to zvláštní právní předpis anebo v případě věci v zahraničí rozhodné právo, sjedná se současně režim zvyšování nájemného a podle povahy věci též způsob rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním. Bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami, jejichž hlavním účelem není podnikání, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží; ustanovení věty druhé o sjednání způsobu rozúčtování cen a úhrady za veškeré poskytované plnění a služby spojené s užíváním se však použije obdobně.

44) § 3 až 7 a 9 až 10a zákona č. 526/1990 Sb.“.

Poznámka pod čarou č. 44a se zrušuje.

49. V § 27 odst. 4 se slovo „podmínek“ zrušuje a slova „stanovených v“ se nahrazují slovy „stanovené v“.

50. V § 27 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 93 znějí:

„(6) Je-li účelem nájmu prostoru nebo místnosti provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo místnosti, předchozí souhlas s převodem nájmu v souvislosti s převodem podnikatelské činnosti nájemce⁹³⁾ nelze nájemci dát.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se nepoužijí, je--li věc nebo její část předmětem služby či jiného obdobného plnění, poskytovaných právnickou nebo fyzickou osobou výhradně té organizační složce, která je s věcí příslušná hospodařit, anebo k poskytování takové služby či jiného obdobného plnění výhradně slouží. Tím není dotčena povinnost organizační složky sjednat v rámci úpravy právních vztahů s poskytovatelem služby či jiného obdobného plnění potřebné podmínky týkající se používání a ochrany věci nebo její části.

93) § 2307 odst. 1 občanského zákoníku.“.

51. Za § 27 se vkládá nový § 27a, který zní:

„§ 27a

(1) Věc ani její část nelze přenechat k užívání právnické nebo fyzické osobě na základě výprosy.

(2) K požívání na základě pachtu lze právnické nebo fyzické osobě přenechat věc nebo její část pouze tehdy, slučuje-li se povaha pachtu a sjednané podmínky s podmínkami uvedenými v ustanovení § 27 odst. 1 až 3; ustanovení § 27 odst. 4 až 6 a § 44 a 45 se použijí obdobně. Pacht v případě obchodního závodu nelze sjednat.“.

52. Poznámka pod čarou č. 45 zní:

„45) Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.

53. V § 28 odst. 2 se slova „Jménem státu“ nahrazují slovy „Za stát“ a slova „jménem státu“ se nahrazují slovy „za stát“.

54. V § 28 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „K naložení s majetkovou účastí státu v obchodní společnosti v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 se předchozí souhlas vlády podle věty první nevyžaduje.“.

55. § 29 zní:

„§ 29

Stát může založit ústav, nadaci nebo nadační fond anebo se může zúčastnit na takovém založení jen s předchozím souhlasem vlády. Vláda současně stanoví, které ministerstvo bude za stát vykonávat funkci zakladatele. Ustanovení § 28 odst. 2 věty druhé se použije obdobně.“.

Poznámky pod čarou č. 46 a 47 se zrušují.

56. V § 30 odstavce 1 a 2 včetně poznámek pod čarou č. 48, 49 a 51 znějí:

„(1) Stát se nemůže zúčastnit založení družstva⁴⁵⁾ ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem družstevního podílu, nemůže se sdružit do společnosti⁴⁸⁾ a nemůže uzavřít smlouvu o tiché společnosti⁴⁹⁾. Jedná-li se o nabytí členství v družstvu v souvislosti s postupy podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, zákaz podle věty první se neuplatní.

(2) Stát se může s předchozím souhlasem vlády zúčastnit založení spolku anebo se stát jeho členem, popřípadě se může stát členem zájmového sdružení právnických osob⁵¹⁾, pokud se jejich prostřednictvím zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací. Zakladatelská a členská oprávnění vykonává příslušná organizační složka (§ 9), jejíž působnost nebo stanovený předmět činnosti věcně souvisí s účelem a předmětem hlavní činnosti spolku, popřípadě zájmového sdružení právnických osob.

48) § 2716 až 2746 občanského zákoníku.

49) § 2747 až 2755 občanského zákoníku.

51) § 3051 občanského zákoníku.“.

Poznámky pod čarou č. 48a a 50 se zrušují.

57. V § 31 odst. 1 se slovo „závazek“ nahrazuje slovem „dluh“ a slovo „závazku“ se nahrazuje slovem „dluhu“.

58. Poznámky pod čarou č. 52 až 55 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

59. V § 34 odstavec 1 zní:

„(1) Prominout dluh zcela nebo zčásti lze pouze dlužníku, který je fyzickou osobou, odůvodňují-li to jeho tíživé sociální poměry a o prominutí požádal.“.

Poznámka pod čarou č. 57 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

60. V § 34 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) K prominutí dluhu může dojít jen na základě písemné dohody.“.

61. V § 35 odst. 2 se slova „a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit“ nahrazují slovy „ , pokud dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit anebo skutečnosti nasvědčují tomu, že předpokládané náklady na vymožení pohledávky významně převýší předpokládaný příjem z této pohledávky“.

62. V § 35 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ ; postup podle ustanovení § 14 odst. 5 a 6 se nepoužije“.

63. § 36 zní:

„§ 36

Zřizovatel si v případě jím zřízené organizační složky může zcela nebo zčásti vyhradit schvalování u právních jednání podle ustanovení § 34 a § 35 odst. 1. Nemá-li příslušná organizační složka zřizovatele, může si schvalování takto vyhradit věcně příslušný ústřední správní úřad, a není-li ho, Ministerstvo financí. Schválením není dotčen postup podle ustanovení § 34 odst. 3.“.

64. V § 37 odst. 2 se slovo „majetkovými“ nahrazuje slovy „ostatními majetkovými“ a slova „jejich povaha“ se nahrazují slovy „povaha těchto majetkových hodnot“.

65. V § 37 odstavec 3 zní:

„(3) Pro převody cenných papírů se použije obdobně ustanovení § 21, avšak jeho odkazy na ustanovení § 22 a 23 se uplatní pouze v rozsahu ustanovení § 22 odst. 1 až 3; tím není dotčeno ustanovení § 28 odst. 3 věty první, nejde-li o převod cenných papírů v rámci postupu podle ustanovení § 15 odst. 2. Nelze uzavírat smlouvy o zápůjčce nebo jiném přenechání cenných papírů a o zastavení cenných papírů, jejichž vlastníkem je stát, a nelze postoupit samotná práva ze smluv o převodu cenných papírů, jejichž vlastníkem se stát stal; tím není dotčeno ustanovení § 37a.“.

Poznámka pod čarou č. 58 se zrušuje.

66. Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně poznámky pod čarou č. 94 zní:

„§ 37a

(1) S postoupením smlouvy uzavřené organizační složkou, u níž by to povaha smlouvy nevylučovala, avšak která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani s postoupením její části nemůže dát příslušná organizační složka souhlas⁹⁴⁾. To platí obdobně, pokud postupovanou smlouvou byly zcizeny ve prospěch právnické nebo fyzické osoby věc nebo právo, k nimž se nadále váží práva a povinnosti z postupované smlouvy nebo její části, anebo pokud by bylo postoupení smlouvy nebo její části příslušné organizační složce jakkoli na újmu.

(2) Pokud souhlasu s postoupením nebrání okolnosti uvedené v odstavci 1 a pokud příslušná organizační složka souhlas s postoupením dá, prohlásí současně vůči postupiteli, že odmítá jeho osvobození od jeho povinností v rozsahu postoupení.

(3) Organizační složka nemůže postoupit smlouvu, která byla uzavřena s povolením výjimky, schválením nebo s předchozím souhlasem podle tohoto zákona, ani její část.

94) § 1895 odst. 1 občanského zákoníku.“.

67. V § 38 větě druhé se slova „jménem státu“ nahrazují slovy „za stát“ a ve větě třetí se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „dluhu“.

68. V § 39 odst. 1 se slova „tyto úkony učinit“ nahrazují slovy „takto právně jednat“ a za slova „§ 44“ se vkládají slova „a § 45 odst. 1“.

69. V § 39 odst. 2 se za slova „odmítnutí dědictví“ vkládají slova „nebo jiného plnění z pozůstalosti, při vzdání se dědictví nebo jeho zcizení“.

70. V § 40 odstavec 1 zní:

„(1) Stát se může zavázat k uzavření budoucí smlouvy nebo k jinému právnímu jednání, pokud je sjednaný obsah budoucí smlouvy nebo takové právní jednání v souladu s tímto zákonem a k uzavření budoucí smlouvy nebo k takovému právnímu jednání není zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu podle tohoto zákona.“.

Poznámka pod čarou č. 60 se zrušuje.

71. § 41 zní:

„§ 41

Pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13, dluhy předchozího vlastníka na stát nepřecházejí a zástavní práva k majetku, který stát takto nabyl, okamžikem jeho přechodu na stát zanikají; to neplatí v případě dědění nebo odúmrti a v případech, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.“.

Poznámky pod čarou č. 61 až 63 se zrušují.

72. V § 42 odst. 1 se slovo „závazek“ nahrazuje slovem „dluh“.

73. V § 44 odstavec 1 zní:

„(1) Výjimky se povolují a schválení a předchozí souhlas podle tohoto zákona se poskytují pouze pro jednotlivé případy.“.

74. V § 44 odst. 2 se slova „§ 26 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 26 odst. 2“, slova „odst. 3 až 6“ se nahrazují slovy „odst. 4 až 7“, za slova „§ 23,“ se vkládají slova „§ 25a odst. 1 a 3,“ a za slova „§ 12 odst. 4, 7 a 8,“ se vkládají slova „§ 12a odst. 2,“.

75. V § 44 odstavec 3 zní:

„(3) Výjimka se povoluje a schválení se poskytuje k již uzavřené smlouvě nebo jinému provedenému právnímu jednání, pokud to jeho povaha nebo zvláštní právní předpisy nevylučují. V případě veřejné dražby⁴⁰⁾ se výjimka povoluje a schválení se poskytuje před navržením dražby, popřípadě před uzavřením smlouvy o provedení dražby. Byla-li výjimka povolena anebo bylo-li schválení poskytnuto v době nepřesahující 6 měsíců od předložení žádosti podle odstavce 2, platí, že přijetí nabídky bylo učiněno včas; tím nejsou vyloučeny účinky včasného přijetí nabídky ani při pozdějším povolení výjimky nebo poskytnutí schválení v případech, kde to občanský zákoník připouští⁹⁵⁾.“.

Poznámka pod čarou č. 95 zní:

„95) Například § 1743 odst. 1 občanského zákoníku.“.

76. V § 44 odst. 4 se slovo „úkonu“ nahrazuje slovem „jednání“.

Poznámka pod čarou č. 64 zní:

„64) § 580 odst. 1 občanského zákoníku.“.

77. V § 44 odst. 5 se slova „schválení a daný“ nahrazují slovy „poskytnuté schválení a poskytnutý“ a slovo „úkonu“ se nahrazuje slovy „jednání, popřípadě opatření“.

78. V § 45 odstavec 1 zní:

„(1) Je-li podle tohoto zákona k právnímu jednání, popřípadě opatření, zapotřebí povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu té organizační složky, která právně jedná, popřípadě činí opatření, považuje se tento požadavek bez dalšího za splněný; ustanovení § 44 odst. 5 se nepoužije.“.

79. V § 45 odst. 2 se slovo „úkonů“ nahrazuje slovem „jednání“, slova „§ 22 odst. 6“ se nahrazují slovy „§ 22 odst. 7“ a slova „odst. 2“ se zrušují.

80. V § 47 odst. 1 se slova „jménem státu“ nahrazují slovy „za stát“, slova „činí právní a jiné úkony týkající se“ se nahrazují slovy „právně anebo jinak jednají ohledně“ a slova „ , popřípadě jeho správa“ se zrušují.

81. V § 47 odst. 2 se slova „státu vznikla“ nahrazují slovy „vznikla na majetku, s nímž je organizační složka příslušná hospodařit“.

82. V § 48 odst. 1 se slova „a při jeho správě“ zrušují a slova „a zřizovatelé těchto organizačních složek; není-li jich, provádí kontrolu“ se nahrazují slovy „ , zřizovatelé organizačních složek a“.

83. V § 49 odst. 3 se slova „nebo při jeho správě“ zrušují.

84. V § 49 odst. 4 se slova „a 11“ zrušují.

85. V § 54 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „O změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace lze rozhodnout podle tohoto zákona (§ 55 odst. 2), jen pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.“.

86. V § 55 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Tyto organizace jsou poskytovateli a uživateli údajů centrálního registru administrativních budov.“.

87. V § 55 odstavec 2 zní:

„(2) K právnímu jednání organizací se vyžaduje povolení výjimky, poskytnutí schválení nebo poskytnutí předchozího souhlasu v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 44 a § 45 odst. 2). S majetkem, se kterým organizace hospodaří, lze nakládat opatřením (§ 20); to platí přiměřeně i pro rozhodování o změně v předmětu hlavní činnosti státní příspěvkové organizace (§ 54 odst. 2). Ustanovení § 46, 47, 48, § 49 odst. 1 až 4 a § 50 platí pro organizace obdobně.“.

88. V § 55 odstavce 3 a 4 znějí:

„(3) Nakládání s majetkem a jiné právní jednání mezi organizačními složkami a organizacemi a mezi organizacemi navzájem se uskutečňuje smlouvou; postupy podle ustanovení § 19 odst. 2 a 3 se ve vztahu ke smlouvě použijí obdobně. Ve smlouvě se v případě organizační složky smluvní strana označí slovy „Česká republika“ a připojí se označení organizační složky jejím názvem, sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Organizace jako smluvní strana se ve smlouvě označí svým názvem (obchodní firmou), sídlem a identifikačním číslem osoby spolu s uvedením jména a funkce (pracovního zařazení) fyzické osoby, která je oprávněna k podpisu smlouvy, jakož i důvodu, který tuto osobu k podpisu opravňuje. Nakládá-li organizační složka nebo organizace smlouvou s určitým majetkem, uvede se ve smlouvě i důvod, který zakládá příslušnost této organizační složky nebo organizace hospodařit s takovým majetkem. Mění-li se smlouvou příslušnost organizační složky nebo organizace hospodařit s majetkem, uvede se ve smlouvě den, jímž tato změna nastává, a označí se předávající a přejímající organizační složka nebo organizace. V rámci údajů o majetku se uvede též údaj o ceně podle stavu v účetnictví (operativní evidenci) u předávající organizační složky nebo organizace. Obsah dalších ujednání ve smlouvě se řídí přiměřeně ustanoveními zvláštních právních předpisů upravujících smluvní typ, který je uzavírané smlouvě obsahově nejbližší, a podmínkami a dalšími pravidly vyplývajícími ze zvláštních právních předpisů a z prováděcího právního předpisu podle odstavce 4.

(4) Postupy při nakládání s majetkem ve vztahu k právnickým a fyzickým osobám stanovené tímto zákonem, jakož i ustanovení § 31 až § 37 odst. 1 a 2, § 37a a 39 až 42 se na právní jednání podle odstavce 3 nepoužijí. Organizační složky a organizace se při vzájemném právním jednání řídí podmínkami úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a dalšími pravidly nakládání s majetkem a jiného právního jednání, která v souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem stanoví prováděcí právní předpis.“.

Poznámka pod čarou č. 78 se zrušuje.

89. Za § 55a se vkládá nový § 55b, který zní:

„§ 55b

Likvidátoři státních podniků, které nejsou založené a nepovažují se za založené podle zákona č. 77/1997 Sb. a byly přitom zrušeny a vstoupily do likvidace, včetně těch dosavadních státních podniků, u nichž byla funkce zakladatele a pravomoc tyto organizace zřizovat, řídit a zrušovat přenesena podle zvláštních právních předpisů⁸⁰⁾ na zastupitelstva příslušných obcí, ale které byly zrušeny a vstoupily do likvidace před 1. lednem 2001 a ustanovení § 57 se na ně z toho důvodu nevztahuje, po vypořádání do té doby existujících odvodů do státního rozpočtu, daní, poplatků, jiných obdobných peněžitých plnění a dluhů převedou (§ 55 odst. 3) zbylý majetek, s nímž je státní podnik v likvidaci příslušný hospodařit a s nímž se nepodařilo naložit jinak a jeho existence tak brání skončení likvidace, bezúplatně Úřadu. S tímto majetkem je Úřad příslušný hospodařit v souladu s ustanovením § 9.“.

90. V § 56 odst. 2 se slovo „závazek“ nahrazuje slovem „dluh“.

91. V § 56 odst. 4 se slovo „závazku“ nahrazuje slovem „dluhu“.

92. V § 56 odst. 5 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“, slovo „závazek“ se nahrazuje slovem „dluh“ a slova „Jménem státu“ se nahrazují slovy „Za stát“.

93. V § 56 odst. 6 se slovo „závazky“ nahrazuje slovem „dluhy“.

94. Za § 58 se vkládá nový § 58a, který zní:

„§ 58a

(1) Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se věcí, hmotných věcí, nemovitých věcí, hmotných nemovitých věcí a jednotek a nestanoví dále jinak, rozumí se tím i jednotky podle občanského zákoníku a byty a nebytové prostory jako jednotky v domech s byty a nebytovými prostory podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Pokud tento zákon upravuje postupy a podmínky týkající se cenných papírů, rozumí se tím i zaknihované cenné papíry.

(3) Pokud právní jednání neobsahují ujednání, která musí podle tohoto zákona obsahovat, nepřihlíží se k nim. Odporují-li právní jednání jiným podmínkám stanoveným tímto zákonem pro taková právní jednání, jsou neplatná, nestanoví-li tento zákon jinak.“.

95. V § 59 odst. 2 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.

96. V § 60a odstavec 7 zní:

„(7) K převodům podle odstavců 1 až 6 se schválení podle ustanovení § 22 odst. 4 až 7 nevyžaduje.“.

97. V § 60c odst. 3 se slova „odst. 2“ nahrazují slovy „odst. 3“.

98. V § 63 odst. 3 se slova „jménem státu“ nahrazují slovy „za stát“.

99. V § 63 odst. 4 se slova „České republiky“ zrušují.

100. V § 64a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „pro zastupování státu ve věcech majetkových“ zrušují.

101. V § 64a odst. 3 a 4 písmeno f) zní:

„f) omezení svéprávnosti,“.

102. V § 65 písmeno d) zní:

„d) pravidla o náležitostech zápisů, podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 19 odst. 1),“.

103. V § 65 písm. e) se slova „§ 19“ nahrazují slovy „§ 19c“.

104. V § 65 písmeno f) zní:

„f) postup při zjišťování zájemců o koupi a postup při stanovení podmínek, termínů a kritérií ve výběrovém řízení (§ 22 odst. 1),“.

105. V § 65 písmeno g) zní:

„g) podmínky úplatného nebo bezúplatného nakládání s majetkem a další pravidla nakládání s majetkem a jiného právního jednání (§ 55 odst. 4).“.

106. V § 65 se písmeno h) zrušuje.

107. V § 65 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Vláda stanoví nařízením strukturu a rozsah údajů vedených v centrálním registru administrativních budov a termíny pro jejich poskytování, jakož i rozsah a podmínky jejich sdílení (§ 14a odst. 3).“.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vzniká krajským ředitelstvím Policie České republiky, uvedeným v § 11 odst. 1 písm. e) zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnost hospodařit s těmi návykovými látkami a prekursory včetně zařízení k jejich výrobě, přípravky obsahujícími návykové látky a jinými nebezpečnými látkami, se kterými byla dosud příslušná hospodařit organizační složka státu, uvedená v § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění zákona č. 202/2002 Sb., a s nimiž tato organizační složka státu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předepsaným způsobem nenaložila, anebo je přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za tím účelem ještě nepřevzala.

2. Jde-li o majetek podle § 10 zákona č. 219/2000 Sb., použije se § 15 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, teprve na majetek, u kterého příslušná organizační složka státu započne s postupem podle § 15 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3. Pokud právní jednání vyžadovalo podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, schválení a toto schválení nebylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto a přitom potřeba schválení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez náhrady zanikla, pak platí, že k právnímu jednání došlo dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a toto právní jednání je platné, nevykazuje-li projev vůle jiné vady a nebrání- li platnosti právního jednání jiná právní skutečnost. Pokud bylo právní jednání, které podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, schválení nevyžadovalo a potřeba schválení by u něho vznikla teprve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platně učiněno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pak se na toto právní jednání potřeba schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nevztahuje.

4. Povinné převzetí vybraného majetku Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových podle § 19b odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uplatní teprve na majetek, o jehož trvalé nepotřebnosti pro příslušnou organizační složku státu nebo státní organizaci bude rozhodnuto ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tím není vyloučeno, aby se příslušná organizační složka státu nebo státní organizace s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových na převzetí vybraného majetku dohodla, pokud o jeho trvalé nepotřebnosti pro příslušnou organizační složku státu nebo státní organizaci bylo rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak ještě nebyl zahájen postup směřující k jeho zcizení ve prospěch jiné právnické nebo fyzické osoby. Při hospodaření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových s takto převzatým majetkem se související ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí obdobně.

5. Je-li se stavbou, která je součástí pozemku ve vlastnictví České republiky, příslušná hospodařit organizační složka státu nebo státní organizace odlišná od té organizační složky státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit s pozemkem, jehož je stavba součástí, a stane-li se pro jednu z nich stavba nebo pozemek trvale nepotřebným majetkem, zajistí tyto organizační složky státu a státní organizace neprodleně u nepotřebné stavby nebo pozemku změnu příslušnosti hospodařit ve prospěch té organizační složky státu nebo státní organizace, která potřebuje pozemek, na němž je stavba zřízena, nebo naopak ve prospěch té, která potřebuje stavbu zřízenou na pozemku.

6. Nedohodnou-li se organizační složky státu a státní organizace uvedené v bodě 5 na sjednocení příslušnosti hospodařit se stavbou a pozemkem, jehož je stavba součástí, do 29. února 2016 včetně, stane se dnem 1. března 2016 příslušnou hospodařit se stavbou i pozemkem ta organizační složka státu nebo státní organizace, která byla dosud příslušná hospodařit se stavbou. Byla-li stavba zřízena na několika pozemcích ve vlastnictví České republiky, s nimiž byly dosud příslušné hospodařit různé organizační složky státu nebo státní organizace, stane se organizační složka státu nebo státní organizace, která je příslušná hospodařit se stavbou, uvedeným dnem příslušnou hospodařit s pozemkem, na němž je převážná část stavby, i s těmi částmi dalších pozemků, na něž části stavby přesahují.

7. Organizační složky státu a státní organizace dotčené postupem podle bodu 5 nebo 6 neprodleně zajistí, aby o nastalých změnách byl proveden záznam do katastru nemovitostí. Do doby provedení záznamu nelze se stavbami a pozemky, kterých se týkají body 5 a 6, nakládat ve prospěch jiných právnických nebo fyzických osob, s výjimkou případu, kdy by se stavbou a pozemkem bylo naloženo společně ve prospěch téhož nabyvatele.

8. Stanou-li se pozemek nebo stavba jako samostatné věci vlastnictvím České republiky po 1. březnu 2016 a Česká republika již je nebo se později stane vlastníkem pozemku, na němž je stavba zřízena, anebo stavby, která je na pozemku zřízena, postupují příslušné organizační složky státu a státní organizace za situace uvedené v bodě 5 podle tohoto ustanovení přiměřeně; bod 7 se v takovém případě použije obdobně.

9. Postup podle bodů 5 až 8 platí přiměřeně i pro státní organizace, na které se působnost zákona č. 219/2000 Sb. nevztahuje.

10. Jestliže stavba, jíž se týkají body 5 a 6, byla vybrána jako vhodná k převodu podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, ale pozemek, jehož se týkají body 5 a 6, nikoli a nebo naopak, pak platí, že tato stavba ani tento pozemek nebyly vybrány jako vhodné k převodu.

11. Povinnost požadovat od dlužníků poplatek z prodlení stanovená v § 14 odst. 5 zákona č. 219/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud povinnost k zaplacení poplatku z prodlení vznikla podle dosavadních právních předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv

Čl. III

V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb. a zákona č. 250/2014 Sb., se za § 4 vkládají nové § 4a a 4b, které včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí:

„§ 4a

Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události⁴⁾ poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému⁴⁾ při provádění záchranných a likvidačních prací⁴⁾ nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva⁴⁾ v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo hasičského záchranného sboru kraje. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích^1b) se nepoužijí.

§ 4b

(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.

(2) Správa na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.

(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.

(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.

(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu^1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.

(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací⁵⁾ se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích^1b) nepoužijí.

4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o zpravodajských službách České republiky

Čl. IV

V § 20 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., se na konci textu věty první doplňují slova „a používat zvláštní postupy při hospodaření s majetkem České republiky“ a ve větě druhé se za slovo „údajů“ vkládají slova „a zvláštní postupy při hospodaření s majetkem“.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o veřejných dražbách

Čl. V

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 167/2015 Sb., se mění takto:

1. V § 2 písm. e) se slova „nebo příslušný orgán státní správy“ nahrazují slovy „ , příslušný orgán státní správy nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“.

2. V § 6 odst. 6 se slova „a orgány státní správy“ nahrazují slovy „ , orgány státní správy a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“.

3. V § 8 odst. 1 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovy „ , která je svéprávná“.

4. V § 19 odst. 1 se za slova „orgán státní správy“ vkládají slova „a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,“.

5. V § 22 odst. 2 se za slova „orgán státní správy“ vkládají slova „ , Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových“.

6. V § 25 odst. 3 se za slova „orgán státní správy nebo“ vkládají slova „Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových anebo orgán“.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových

Čl. VI

Zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 153/2009 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 3 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 se slovo „k“ nahrazuje slovy „ke hmotné“.

2. V § 5 písm. a) se za slovo „vyklizení“, za slovo „vydání“ a za slovo „převodu“ vkládá slovo „hmotné“.

3. V § 16 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnancem státu v Úřadu (dále jen „zaměstnanec Úřadu“) se může stát jen bezúhonná fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a je plně svéprávná.“.

4. V § 16 odstavec 6 zní:

„(6) Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, musí zkouškou u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, prokázat znalost českého jazyka; to neplatí, doloží-li, že absolvoval alespoň po dobu 3 školních roků základní, střední nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk. Uchazeč o zaměstnání v Úřadu, který není státním občanem České republiky, má nárok na náhradu nákladů, které uhradil za jednu účast na zkoušce z českého jazyka, Úřadem. Na obsah a rozsah zkoušky se vztahuje vyhláška o zkoušce z českého jazyka pro žadatele o přijetí do služebního poměru, kteří nejsou státními občany České republiky; pro tyto účely se uchazeč o pracovní místo vedoucího zaměstnance považuje za žadatele o přijetí na služební místo představeného a ostatní uchazeči se považují za ostatní žadatele.“.

5. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) O hospodaření s majetkem a o své činnosti v uplynulém roce podává Úřad Ministerstvu financí vždy do 31. března následujícího roku podrobnou zprávu.“.

6. V § 20 odst. 3 se slova „nebo správu“ zrušují.

7. V § 21 odst. 3 se slova „Jakékoli právní úkony, které“ nahrazují slovy „Jakákoli právní jednání, která“, slova „a které“ se nahrazují slovy „a která“ a slovo „neplatné“ se nahrazuje slovem „neplatná“.

8. V § 26 se slova „[§ 3 odst. 1 písm. c)]“ zrušují.

9. V § 27 se slovo „nemovitých“ a slova „České republiky (dále jen „katastr nemovitostí“)“ zrušují.

ČÁST ŠESTÁ

Změna zákona o Policii České republiky

Čl. VII

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 64/2014 Sb., se mění takto:

1. Za § 7 se vkládají nové § 7a a 7b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 35 znějí:

„§ 7a

Nakládání s majetkem mezi organizačními složkami státu

O naložení s majetkem ve vlastnictví České republiky mezi organizačními složkami státu, které jsou součástí policie, nebo mezi ministerstvem a těmito organizačními složkami státu, a to přenecháním k užívání nebo změnou příslušnosti hospodařit, může rozhodnout ministr opatřením³¹⁾ v případě, že je to potřeba v souvislosti s plněním úkolu policie.

§ 7b

Nakládání s majetkem za mimořádné události nebo krizové situace

(1) Organizační složka státu může v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace bezúplatně převést movitou věc z vlastnictví České republiky do vlastnictví územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby anebo fyzické osoby. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 21 až 23 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích³⁵⁾ se nepoužijí.

(2) Organizační složka státu může umožnit bezúplatné užívání movité věci ve vlastnictví České republiky územním samosprávným celkem nebo jinou právnickou osobou anebo fyzickou osobou v souvislosti s řešením mimořádné události nebo krizové situace anebo odstraňováním jejich následků, a to v nezbytném rozsahu. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích³⁵⁾ se nepoužijí.

35) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“.

2. V § 119 se odstavec 7 zrušuje.

ČÁST SEDMÁ

ÚČINNOST

Čl. VIII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. března 2016, s výjimkou ustanovení čl. II, pokud jde o body 5 až 10, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Hamáček v. r.

Zeman v. r.

Sobotka v. r.