167/2002 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy a spojů
ze dne 19. dubna 2002,
kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona
č. 478/2001 Sb.
Změna: 152/2003 Sb.
Změna: 298/2006 Sb.
Změna: 156/2008 Sb.
Změna: 284/2013 Sb.
Změna: 256/2015 Sb.
Změna: 76/2016 Sb.
Ministerstvo dopravy a spojů (dále jen "ministerstvo") stanoví podle § 62 zákona
č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., (dále jen
"zákon"):
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a) způsob označení výcvikového vozidla podle druhů výcvikových vozidel,
způsob označení osádky výcvikového motocyklu a materiál, ze kterého musí být označení
vyrobeno,
b) vzor žádosti o přijetí k výuce a výcviku,
c) obsah a rozsah jednotlivých druhů výuky a výcviku k získání odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel (dále jen "získání řidičského oprávnění"),
d) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování
zkoušky pro učitele výuky a výcviku k získání řidičského oprávnění (dále jen "výuka
a výcvik"),
e) vzor profesního osvědčení učitele výuky a výcviku (dále jen "profesní
osvědčení"),
f) způsob vedení evidence výuky a výcviku a vedení záznamů v průkazu
žadatele o řidičské oprávnění,
g) učební osnovu základního školení, způsob provádění a organizování
zkoušky pro zkušební komisaře a vzor průkazu zkušebního komisaře,
h) učební osnovu zdokonalovacího školení zkušebních komisařů, rozsah
přezkoušení a způsob jeho organizování,
i) počet otázek v testu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích
a zdravotnické přípravy, jejich bodové hodnocení, složení testu z předpisů o provozu
na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy podle bodového hodnocení a minimální
počet bodů nutných k získání řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel,
j) rozsah požadovaných znalostí pro zkoušku z ovládání a údržby vozidla,
k) výčet jednotlivých znalostí, dovedností a chování a podrobnosti o
požadavcích na zkoušku z praktické jízdy,
l) náležitosti potvrzení pro doložení údajů pro pokračování výuky a výcviku
(dále jen "potvrzení autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku").
ČÁST DRUHÁ
VÝUKA A VÝCVIK
HLAVA I
§ 2
Označení výcvikového vozidla, označení osádky motocyklu a materiál označení
(K § 11 odst. 2 zákona)
(1) Výcvikový osobní automobil se označuje svítilnou schváleného typu a
provedení,1a) která má na přední a zadní straně nápis "AUTOŠKOLA" a na levé a pravé
straně písmeno "L". Jednotlivá písmena v nápisu "AUTOŠKOLA" jsou mimo písmene "L"
modré barvy na bílém podkladu. Písmeno "L" v nápisu "AUTOŠKOLA" je bílé barvy na
modrém podkladu. Písmena "L" na levé a pravé straně svítilny jsou rovněž bílé barvy
na modrém podkladu. Výška písmen je nejméně 70 mm a šířka čáry písma nejméně 12 mm.
Označení se umísťuje na střechu výcvikového osobního automobilu.
(2) Výcvikový nákladní automobil a výcvikové vozidlo hromadné přepravy
osob se označuje tabulí ve tvaru čtverce o straně nejméně 300 mm, na které je umístěno
písmeno "L" o výšce nejméně 250 mm a šířce čáry písma nejméně 30 mm. Plocha tabule
je modré barvy, písmeno "L" je barvy bílé. Označení se umísťuje na přední, zadní
a obou bočních stranách výcvikového vozidla.
(3) Výcvikový traktor se označuje krychlí o straně nejméně 250 mm, na které
je na všech svislých stranách umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 200 mm a šířce
čáry písma nejméně 30 mm. Plocha stran krychle je modré barvy, písmeno "L" je v barvě
bílé. Označení se umísťuje na střechu výcvikového traktoru.
(4) Výcvikové přípojné vozidlo se označuje tabulí podle odstavce 2, která
se umísťuje na obou bočních stranách a na zadní straně přípojného vozidla.
(5) Vozidlo, na němž se provádí výcvik tělesně postižených osob a které
je konstrukčně přizpůsobeno jejich tělesnému stavu, anebo motorové tříkolové nebo
čtyřkolové vozidlo, jehož konstrukční rychlost je nejméně 60 km/h-1, přičemž provozní
hmotnost nesmí převyšovat 550 kg, se označuje buď způsobem uvedeným v odstavci 1
nebo se označuje tabulí uvedenou v odstavci 2, přičemž označení uvedené v tomto odstavci
se umísťuje na karoserii vozidla vpředu na levé straně a rovněž vzadu uprostřed vozidla
nebo na jeho levé straně.
(6) Osádka výcvikového motocyklu se označuje čtvercem o straně nejméně
250 mm, ve kterém je umístěno písmeno "L" o výšce nejméně 200 mm a šířce čáry písma
nejméně 30 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno "L" je barvy bílé. Označení
se umísťuje žadateli o řidičské oprávnění na prsou a učiteli výcviku na zádech nebo
žadateli o řidičské oprávnění na zádech, pokud jede bez učitele, případně i na prsou.
Označení výcvikového motocyklu může být doplněno čtvercem o straně nejméně 125 mm,
ve kterém je umístěno písmeno „L“ o výšce nejméně 100 mm a šířce čáry písma nejméně
15 mm. Plocha čtverce je modré barvy, písmeno „L“ je barvy bílé.
(7) Písmena a plocha označení vozidel podle odstavců 1 až 6 se vyrábějí
z retroreflexního materiálu nejméně třídy 1 podle příslušné ČSN.2)
HLAVA II
ŽÁDOST O PŘIJETÍ K VÝUCE A VÝCVIKU, OBSAH A ROZSAH VÝUKY A VÝCVIKU
§ 3
Žádost o přijetí k výuce a výcviku
(K § 13 odst. 6 zákona)
(1) Žádost o přijetí k výuce a výcviku je dvoustranný tiskopis formátu
A4. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 1.
(2) První stranu žádosti o přijetí k výuce a výcviku, kromě údaje o rodném
čísle, vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění a osoba potvrzující splnění podmínek
přijetí k výuce a výcviku6) před přijetím do výuky a výcviku a provozovatel autoškoly
po přijetí žadatele o řidičské oprávnění do výuky a výcviku. Údaj o rodném čísle
vyplňuje žadatel o řidičské oprávnění až v době podání žádosti o udělení řidičského
oprávnění podle zvláštního právního předpisu.2a) Druhou stranu žádosti o přijetí
k výuce a výcviku vyplňuje zkušební komisař při zkoušce z odborné způsobilosti k
řízení motorových vozidel.
(K § 20 odst. 5 zákona)
§ 4
Obsah a rozsah výuky k získání řidičského oprávnění
(1) Výuka předpisů o provozu na pozemních komunikacích obsahuje tyto
tematické celky:
a) předpisy o provozu na pozemních komunikacích,3)
b) řešení dopravních situací,
c) předpisy související s provozem na pozemních komunikacích3a) v rozsahu nezbytném
pro skupinu vozidel, k jejichž řízení opravňuje příslušné řidičské oprávnění,
d) předpisy o řidičských oprávněních a řidičských průkazech,3)
e) doklady potřebné při provozu vozidla podle skupiny vozidel, k jejichž řízení
opravňuje příslušné řidičské oprávnění,3)
f) občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost řidiče, rozsah a podmínky pojištění
odpovědnosti za škody způsobené provozem motorových vozidel podle zvláštního právního
předpisu.4)
(2) Výuka o ovládání a údržbě vozidla obsahuje
a) všeobecný popis a sestavu vozidla příslušné kategorie,
b) popis základních soustav vozidla, jejich charakteristiku, účel,
činnost a základní údržbu, zásady jejich správného používání,
c) ovládací ústrojí vozidla, ovladačů a sdělovačů, jejich umístění
a označení,
d) základní provozní údaje vozidla,
e) zásady preventivní údržby vozidla a její význam pro bezpečnost
a hospodárnost provozu a ochranu životního prostředí,
f) postup při provádění základní údržby a jednoduchých oprav vozidla,
g) nejrozšířenější závady a poruchy vyskytující se na vozidle a základní
postupy při jejich zjišťování,
h) v případě, že se jedná o výuku u osoby tělesně postižené, která
bude řídit vozidlo konstrukčně přizpůsobené jejímu zdravotnímu stavu, provádí se
výuka o ovládání a údržbě vozidla o vozidlu konstrukčně přizpůsobeném zdravotnímu
stavu tělesně postižené osoby v rozsahu uvedeném pod písmeny a) až g).
(3) Výuka teorie řízení a zásad bezpečné jízdy obsahuje tyto tematické
celky:
a) činitelé ovlivňující bezpečnost provozu na pozemních komunikacích,
b) vliv alkoholu, drog, léčiv, stavu mysli a únavy na chování řidiče,
c) právní úpravy doby jízdy a doby odpočinku,
d) problematika vzájemných vztahů jednotlivých účastníků provozu na pozemních komunikacích
(dopravní etika),
e) specifická rizika plynoucí z nedostatku zkušeností ostatních účastníků provozu
na pozemních komunikacích a nejzranitelnějších kategorií uživatelů pozemních komunikací,
jako jsou děti, chodci, cyklisté a osoby těžce zdravotně postižené, a specifická
rizika plynoucí z reakcí tělesně postižených řidičů, kteří řídí vozidla konstrukčně
přizpůsobená jejich postižení,
f) vliv technického stavu vozidla na bezpečnost jízdy,
g) pravidla týkající se používání vozidel s ohledem na životní prostředí,
h) základní fyzikální podmínky jízdy vozidla,
i) základní postupy řidičských dovedností při rozjetí vozidla, řazení rychlostních
stupňů, používání brzd, zastavování a couvání,
j) nejdůležitější zásady týkající se sledování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly,
přilnavosti pneumatik a brzdné dráhy v závislosti na adhezních podmínkách,
k) jízda s přívěsem, vlečení vozidel,
l) uložení a přeprava nákladu,
m) rizikové faktory jízdy vozidla v různých situacích, za různých povětrnostních
a klimatických podmínek, vliv změny počasí, denní a noční doby,
n) charakteristiky různých typů komunikací a řešení krizových situací,
o) doby vnímání, posuzování, rozhodování a reakce, zásady předvídavosti, rozpoznání
a řešení kritických situací,
p) rozbor příčin dopravních nehod,
r) zařízení pro bezpečnost vozidel, zejména používání bezpečnostních pásů a zádržných
systémů, faktory aktivní a pasivní bezpečnosti vztahující se k vozidlu a přepravovaným
osobám,
s) jízda s vozidlem vybaveným elektronickými informačními, varovnými a řídicími systémy
k ovládání vozidla,
t) seznámení s integrovaným záchranným systémem,
u) seznámení se zásadami potřebnými pro čtení v silniční mapě,
v) seznámení se základními úkony na místě dopravní nehody ve vztahu k bezpečnosti
provozu na pozemních komunikacích včetně zásad pro používání reflexní vesty, výstražného
trojúhelníku a další označení místa dopravní nehody.
(4) Výuka zdravotnické přípravy obsahuje tyto tematické celky:
a) prevence dopravních nehod ze zdravotních příčin,
b) obecné zásady jednání při dopravních nehodách,
c) zásady první pomoci a poskytování první pomoci při jednotlivých poraněních,
d) stavy bezprostředně ohrožující život,
e) možnosti a způsoby použití jednotlivých zdravotních pomůcek, které jsou ve výbavě
lékárničky vozidla.
§ 5
Obsah a rozsah praktického výcviku k získání řidičského oprávnění
(1) Praktický výcvik v řízení vozidla se provádí ve třech po sobě jdoucích etapách
a je přizpůsoben příslušné skupině vozidel. Výcvik je zaměřen
a) v první etapě na provedení kontroly vozidla před jízdou a základní úkony řidiče
před zahájením jízdy, nácvik a zvládnutí základních řidičských dovedností nutných
pro ovládání vozidla volantem nebo řídítky, pedálem nebo rukojetí akcelerátoru, spojkou,
řazením, provozní a parkovací brzdou,
b) v druhé etapě na procvičování získaných základních řidičských dovedností v městském
a mimoměstském provozu s nízkou hustotou provozu vozidel s důrazem na dodržování
předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zásad bezpečné jízdy, jízdu vyšší
rychlostí, nácvik a zvládnutí dalších řidičských dovedností v různých situacích v
provozu, ovládání výstroje a výbavy vozidla, například stěrače a ostřikovače skel,
odmlžování, klimatizace nebo osvětlení vozidla, pro jeho bezpečný provoz a na jízdu
za snížené viditelnosti,
c) ve třetí etapě na dosažení plné samostatnosti při řízení vozidla v hustém městském
a mimoměstském provozu, na různých kategoriích pozemních komunikací, řízení vozidla
za ztížených podmínek, řešení složitých dopravních podmínek a dopravních situací
a na jízdu za snížené viditelnosti.
(2) Výcvik v praktické údržbě vozidla je zaměřen na
a) nácvik jednotlivých úkonů základní údržby vozidla, kontrolu a ošetření základních
soustav vozidla a doplnění pohonných hmot,
b) dodržování zásad bezpečnosti práce a používání technických zařízení při provádění
jednotlivých úkonů údržby, ošetřování a oprav vozidla,
c) nácvik zjišťování a odstraňování jednoduchých závad a poruch na vozidle,
d) výměnu kola,
e) základní úkony nutné k zajištění osvětlení vozidla, například výměnu žárovek,
pojistek apod.,
f) připojení tažného lana nebo tažné tyče,
g) znalosti umístění prvků povinné výbavy ve vozidle a způsobu jejich používání včetně
praktických dovedností při manipulaci s výstražným trojúhelníkem a jeho správného
umístění za vozidlem.
(3) Výcvik podle odstavce 2 se u osob tělesně postižených přizpůsobí
možnostem vyplývajícím z jejich zdravotního postižení.
(4) Praktický výcvik zdravotnické přípravy je zaměřen na
a) nácvik poskytování první pomoci při různých poraněních a stavech,
b) nácvik zástavy krvácení,
c) nácvik použití jednotlivých prostředků z výbavy lékárničky,
d) nácvik a zvládnutí vyprošťovacího manévru zraněné osoby z vozidla,
e) nácvik a zvládnutí úkonů neodkladné resuscitace.
HLAVA III
UČITEL VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 23 odst. 3 zákona)
§ 6
Základní školení pro učitele výuky a výcviku
(1) Základní školení pro učitele výuky a výcviku je zaměřeno na
a)
metodiku výuky předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících
s provozem na pozemních komunikacích, výuky teorie řízení a zásad bezpečné jízdy
a výuky ovládání a údržby vozidla; u osob tělesně postižených na výuku ovládání a
údržby vozidla konstrukčně přizpůsobeného tělesně postižené osobě,
b) metodiku výcviku
v řízení vozidla a výcviku praktické údržby vozidla,
c) pedagogickou přípravu zaměřenou
na hlavní pedagogické zásady a metodické postupy vyučování s důrazem na udržení pozornosti
a zájmu posluchačů, správného způsobu vyjadřování, volby gramaticky a stylisticky
správných výrazů, terminologie, gestikulace a správného vystupování učitele,
d) zásady
dopravní psychologie orientované na fyziologické zákonitosti lidské psychiky, psychologii
osobnosti, mezilidskou komunikaci a mezilidské vztahy v provozu na pozemních komunikacích
a přizpůsobování se aktuálnímu stavu při řešení dopravních situací,
e) způsob výuky
osob tělesně postižených používajících vozidla konstrukčně přizpůsobená jejich zdravotnímu
postižení,
f) zásady poskytování první pomoci v rozsahu podle § 4 odst. 4 a § 5 odst.
4.
(2) Učební osnova základního školení pro učitele výuky a výcviku je uvedena
v příloze č. 2.
(3) Provozovatel autoškoly vede o základním školení evidenci obdobně
podle § 9 až 11.
§ 7
Zkouška učitele výuky a výcviku
(1) Zkoušce učitele výuky a výcviku se žadatel o získání profesního osvědčení
podrobí nejdéle do šesti měsíců ode dne ukončení základního školení. Ke zkoušce,
popřípadě opakované zkoušce přihlašuje žadatele o získání profesního osvědčení provozovatel
autoškoly, který prováděl základní školení žadatele, u krajského úřadu příslušného
podle sídla provozovny provozovatele autoškoly.
(2) Krajský úřad sdělí neprodleně písemně žadateli o získání profesního
osvědčení prostřednictvím provozovatele autoškoly místo, datum a čas konání zkoušky,
popřípadě opakované zkoušky. Krajský úřad zařadí žadatele o získání profesního osvědčení
ke zkoušce, popřípadě opakované zkoušce tak, aby byla zahájena nejpozději do 30 dnů
po doručení žádosti o přihlášení ke zkoušce. Pro provedení zkoušky, popřípadě opakované
zkoušky jmenuje krajský úřad pětičlennou komisi, jejímž předsedou je vždy zaměstnanec
příslušného odborného útvaru krajského úřadu. Členem komise je vždy zástupce autoškoly
nebo organizační složky státu, která prováděla základní školení žadatele o získání
profesního osvědčení.
(3) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání profesního osvědčení
prokazuje znalosti a dovednosti
a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích
a zdravotnické přípravy,
b) výkladem tématu z předpisů o provozu na pozemních komunikacích,
c)
z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních komunikacích a provádění
jejich výuky,
d) z ovládání a údržby vozidla a provádění jejich výuky,
e) z teorie
řízení a zásad bezpečné jízdy a provádění jejich výuky,
f) z praktické údržby vozidla
a provádění její výuky,
g) z provádění výcviku v řízení vozidla,
h) z praktického ovládání vozidla zařazeného do skupiny vozidel příslušného
řidičského oprávnění.
(4) Zkouška znalostí podle odstavce 3 písm. a) se provádí písemně zkušebním
testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm "prospěl", dosáhl-li žadatel o získání profesního
osvědčení plný počet bodů.
(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. b) až e) se
provádí ústně na základě vždy jedné otázky z každého z těchto okruhů a zkouška podle
odstavce 3 písm. f) se provádí ověřením praktických znalostí na vozidle.
(6) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 3 písm. g) a h) se provádí
při praktické jízdě s vozidlem. Vozidlo si zajistí na své náklady žadatel o získání
profesního osvědčení.
(7) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 3 se hodnotí stupněm
"prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání profesního osvědčení byl v
některé části zkoušky hodnocen stupněm "neprospěl", může tuto část zkoušky opakovat
pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět pracovních
dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které byl žadatel
o získání profesního osvědčení hodnocen stupněm "neprospěl".
§ 8
Profesní osvědčení
(K § 21 odst. 1 zákona)
(1) Profesní osvědčení je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150 x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu profesního osvědčení tvoří hologram, který
je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis profesního osvědčení je opatřen evidenčním číslem. Evidenční
číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic. Písmena
jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do profesního osvědčení vypisují vždy černou barvou na tiskárně
výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky "Jiné záznamy" lze
provést též otiskem razítka nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy.
Podpis oprávněné osoby vydávající profesní osvědčení se provádí čitelně propisovacím
perem modré nebo černé barvy.
(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v profesním osvědčení nebo k doplnění
údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá krajský úřad
nové profesní osvědčení.
(6) Profesní osvědčení se opatřuje fotografií jeho držitele, která je
v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(7) Vzor profesního osvědčení je uveden v příloze č. 3.
HLAVA IV
EVIDENCE VÝUKY A VÝCVIKU
(K § 27 odst. 5 zákona)
§ 9
Evidenční kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede evidenční knihu, do které zaznamenává údaje
o žadatelích o řidičské oprávnění přijatých do výuky a výcviku.
(2) Evidenční kniha obsahuje datum založení, počáteční a konečné evidenční
číslo, otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé
listy evidenční knihy jsou vzestupně číslovány.
(3) Do evidenční knihy se zapisuje
a) evidenční číslo, jméno, příjmení, případný titul, datum narození a adresa
bydliště žadatele o řidičské oprávnění,
b) druh výuky a výcviku,
c)
řidičské oprávnění, o které žadatel žádá,
d) datum zahájení výuky a výcviku,
e) datum ukončení výuky a výcviku.
(4) Opravu zápisu v evidenční knize lze provádět výhradně přeškrtnutím
údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava
se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla.
(5) Evidenční kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po posledním
provedeném zápisu.
§ 10
Třídní kniha
(1) Provozovatel autoškoly vede pro každý kurs výuky a výcviku třídní knihu.
V záhlaví třídní knihy se uvádí název autoškoly, druh, rozsah a datum zahájení výuky
a výcviku.
(2) Do třídní knihy se zapisuje
a) jméno a příjmení, případný titul žadatele
o řidičské oprávnění,
b) evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
c) řidičské
oprávnění, které žadatel o řidičské oprávnění již vlastní,
d) vyučovací hodina výuky
a výcviku a probírané téma,
e) účast žadatele o řidičské oprávnění na výuce a výcviku,
f) jméno, příjmení a případný titul, datum narození a adresa bydliště tlumočníka,
účastní-li se na výuce proto, že žadatel o řidičské oprávnění neovládá buď dostatečně,
nebo vůbec jazyk, ve kterém se výuka koná.
(3) Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) se provádějí při
zahájení výuky a výcviku. Zápisy údajů uvedených v odstavci 2 písm. d) až f) se provádějí
průběžně.
(4) Opravu zápisu v třídní knize lze provádět výhradně přeškrtnutím údaje
a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text byly čitelné. Každá oprava se
opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla.
(5) Třídní kniha se ukládá v autoškole po dobu pěti let po ukončení kursu
výuky a výcviku.
§ 11
Evidence o výcviku v řízení vozidla
(1) U každého výcvikového vozidla vede provozovatel autoškoly knihu evidence
o výcviku v řízení vozidla, do které učitel výcviku v řízení vozidla zaznamenává
údaje o provedeném výcviku v řízení vozidla.
(2) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla obsahuje datum založení,
tovární značku a typ výcvikového vozidla, registrační značku výcvikového vozidla,
otisk razítka autoškoly a podpis odpovědného zástupce autoškoly. Jednotlivé listy
knihy evidence o výcviku v řízení vozidla jsou vzestupně číslovány.
(3) Do knihy evidence o výcviku v řízení vozidla se zapisuje
a) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
b) datum provedeného výcviku v řízení vozidla,
c) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla před zahájením výcviku v řízení
vozidla a čas zahájení výcviku v řízení každého žadatele o řidičské oprávnění,
d) stav počitadla kilometrů výcvikového vozidla po ukončení výcviku v řízení
vozidla a čas ukončení výcviku v řízení každého žadatele o řidičské oprávnění.
(4) Zápisy údajů uvedených v odstavci 3 písm. a) až c) se provádějí před
zahájením výcviku v řízení vozidla. Zápis údaje uvedeného v odstavci 3 písm. d) se
provádí v den provedení výcviku v řízení vozidla bezprostředně po provedení tohoto
výcviku. Správnost údajů zapsaných v knize evidence o výcviku v řízení vozidla podle
odstavce 3 potvrzuje svým podpisem žadatel o řidičské oprávnění. Podpis žadatele
o řidičské oprávnění se provede v den provedení výcviku v řízení vozidla bezprostředně
po provedení tohoto výcviku.
(5) Opravu zápisů v knize evidence o výcviku v řízení vozidla lze provádět
výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text
byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla.
(6) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla se ukládá v autoškole po
dobu pěti let po posledním provedeném zápisu.
(7) Kniha evidence o výcviku v řízení vozidla může být vedena i v elektronické
podobě. Podpis žadatele o řidičské oprávnění se v takovém případě pořídí prostřednictvím
podpisového skeneru nebo obdobného zařízení umožňujícího záznam podpisu v digitální
podobě a včetně údaje o okamžiku jeho pořízení se přímo zaznamená do elektronické
evidence. Ustanovení § 13 odst. 3 a 5 se použijí obdobně.
§ 12
Průkaz žadatele o řidičské oprávnění
(1) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění obsahuje
a) název autoškoly,
b) jméno, příjmení, případný titul a evidenční číslo žadatele o řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění, pro jehož získání se provádí výuka a výcvik,
d) podpis žadatele o řidičské oprávnění.
(2) Do průkazu žadatele o řidičské oprávnění se provádějí zápisy o provedeném
výcviku k získání řidičského oprávnění s uvedením data vyučovací hodiny, časového
údaje o začátku a konci výcviku a podpisem učitele výcviku. Zápisy se provádějí bezprostředně
po ukončení každé vyučovací hodiny výcviku k získání řidičského oprávnění.
(3) Opravu zápisu v průkazu žadatele o řidičské oprávnění lze provádět
výhradně přeškrtnutím údaje a zapsáním nového údaje tak, aby původní i nový text
byly čitelné. Každá oprava se opatřuje datem a podpisem osoby, která opravu provedla.
(4) Průkaz žadatele o řidičské oprávnění je po celou dobu provádění výuky
a výcviku v držení žadatele o řidičské oprávnění a po ukončení výuky a výcviku se
ukládá v autoškole po dobu pěti let.
§ 13
Elektronická evidence výuky a výcviku
(1) Evidenční knihu a třídní knihu lze nahradit elektronickou evidencí
výuky a výcviku.
(2) V elektronické evidenci výuky a výcviku se vedou údaje podle § 9 odst.
3 a § 10 odst. 2.
(3) Elektronickou evidenci výuky a výcviku lze vést za předpokladu,
že program splňuje následující požadavky:
a) zapsané údaje o provedené výuce a výcviku
žadatele o řidičské oprávnění jsou průkazné a vylučují možnost záměny těchto údajů
mezi jednotlivými žadateli o řidičské oprávnění navzájem,
b) žadatel o řidičské oprávnění
je označen svým jménem, příjmením, datem narození a evidenčním číslem,
c) zápisy v
evidenci o výuce a výcviku žadatele o řidičské oprávnění lze provádět průběžně,
d)
údaje o provedené výuce a výcviku je možno průběžně prohlížet, pořídit v tištěné
podobě, popřípadě uložit na přenosná paměťová média ve formátu kompatibilním s používaným
softwarem,
e) elektronická evidence výuky a výcviku je vybavena elektronickou pamětí
s dostatečnou kapacitou pro zápis údajů o průběhu výuky a výcviku se stálostí údajů
na dobu nejméně deseti let,
f) elektronická evidence výuky a výcviku je označena názvem
a adresou autoškoly,
g) zapsaná data jsou zabezpečena proti vymazání, přepisu a dalším
neautorizovaným zásahům.
(4) Jednotlivé zápisy údajů v elektronické evidenci výuky a výcviku se
neopatřují podpisy žadatele o řidičské oprávnění a učitele výuky a výcviku.
(5) Veškeré údaje o provedené výuce a výcviku vedené v elektronické evidenci
výuky a výcviku se ukládají v autoškole po dobu pěti let po posledním provedeném
zápisu. Po celou dobu uložení musí program elektronické evidence výuky a výcviku
zajišťovat možnost tiskového výstupu.
§ 13a
Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku
(K § 30 odst. 2 zákona)
(1) V potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku se uvádí
a) obchodní firma, sídlo a identifikační číslo autoškoly, ve které žadatel o
řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik, je-li jejím provozovatelem
právnická osoba, nebo jméno a příjmení, identifikační číslo, obchodní firma a trvalý
pobyt provozovatele této autoškoly, je-li jejím provozovatelem fyzická osoba,
b) jméno, příjmení, případný titul a adresa bydliště žadatele o řidičské oprávnění,
c) řidičské oprávnění příslušné skupiny vozidel, pro jehož získání žadatel o
řidičské oprávnění započal výuku a výcvik,
d) evidenční číslo, pod kterým byl žadatel o řidičské oprávnění zaregistrován
v evidenční knize autoškoly, ve které částečně absolvoval výuku a výcvik,
e) druh výuky a výcviku, který žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval,
f)
počet hodin v jednotlivých předmětech výuky a výcviku, které žadatel o řidičské oprávnění
absolvoval.
(2) Potvrzení o částečném absolvování výuky a výcviku opatří provozovatel
autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik,
svým podpisem a otiskem razítka autoškoly. Správnost údajů uvedených v potvrzení
autoškoly o částečném absolvování výuky a výcviku potvrdí svým podpisem též žadatel
o řidičské oprávnění.
(3) S potvrzením o částečném absolvování výuky a výcviku vydá provozovatel
autoškoly, ve které žadatel o řidičské oprávnění částečně absolvoval výuku a výcvik,
žadateli rovněž žádost o přijetí k výuce a výcviku, na základě které byl žadatel
přijat v autoškole k výuce a výcviku, a doklad o zdravotní způsobilosti k řízení
motorových vozidel.
ČÁST TŘETÍ
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL, ŠKOLENÍ, ZKOUŠKY
A PŘEZKOUŠENÍ ZKUŠEBNÍCH KOMISAŘŮ
HLAVA I
ZKUŠEBNÍ KOMISAŘI
(K § 34 odst. 3 a k § 36 odst. 5 zákona)
§ 14
Základní a zdokonalovací školení pro zkušební komisaře
(1) Základní školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména na
a) znalost předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů souvisejících,
b) znalost ovládání a údržby vozidla, bezpečnosti při manipulaci s nákladem, hospodárného
řízení z hlediska spotřeby pohonných hmot, provozních nákladů a šetrnosti k životnímu
prostředí, technických vlastností vozidel a jejich konstrukčních celků, zejména řízení,
pneumatik, brzd, světel, a fyzikálních vlastností vozidel, zejména rychlosti, tření,
dynamiky a energie,
c) základy psychologie a pedagogiky se zaměřením na aplikaci základních pedagogicko-psychologických
zásad a postupů při komunikaci s žadatelem o řidičské oprávnění při vedení zkoušky
a následném hodnocení výsledků zkoušky, s důrazem na nácvik přesného vyjadřování,
volbu gramaticky a stylisticky vhodných výrazů, terminologii, gestikulaci, jednotnost
a důslednost hodnocení a zdokonalování verbálních schopností zkušebního komisaře,
d) metodiku výuky a výcviku žadatelů o řidičská oprávnění, včetně metodiky
výuky a výcviku tělesně postižených žadatelů o řidičská oprávnění,
e) znalost obsahu
výuky a výcviku,
f) znalost organizace, obsahu a rozsahu zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel se zaměřením na důsledné plnění zákonných požadavků na prověřování znalostí,
dovedností a chování žadatele o řidičské oprávnění při zachování jednotných principů
hodnocení dílčích částí zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
g) znalost zdravotnické přípravy v rozsahu § 4 odst. 4 a § 5 odst. 4,
h) znalost praktického ovládání vozidla, jeho řízení a manipulace s vozidlem v návaznosti
na rozsah oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel, jehož je zkušební komisař držitelem, nebo které hodlá získat, a to nejméně
v rozsahu požadavků na zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
pro příslušnou skupinu vozidel.
(2) Zdokonalovací školení pro zkušební komisaře je zaměřeno zejména
na
a) prohloubení znalostí, které jsou obsahem základního školení pro zkušební komisaře,
b)
znalost změn, ke kterým došlo ve věcech, které jsou obsahem základního školení pro
zkušební komisaře.
(3) Základní i zdokonalovací školení pro zkušební komisaře se provádí
v rozsahu předmětů, které jsou obsahem zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel.
(4) Učební osnovy základního a zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře
jsou uvedeny v příloze č. 4.
(5) Při rozšíření rozsahu oprávnění k provádění zkoušek o další skupinu
vozidel se v rámci zdokonalovacího školení pro zkušební komisaře minimální počty
hodin v jednotlivých předmětech učební osnovy zdokonalovacího školení přizpůsobí
tomuto rozšíření.
§ 15
Zkouška a přezkoušení zkušebního komisaře
(1) Zkoušku zkušebního komisaře lze složit do šesti měsíců ode dne ukončení
základního školení pro zkušební komisaře.
(2) Při zkoušce podle odstavce 1 žadatel o získání průkazu zkušebního
komisaře prokazuje znalosti a dovednosti
a) z předpisů o provozu na pozemních komunikacích
a zdravotnické přípravy,
b) z předpisů souvisejících s předpisy o provozu na pozemních
komunikacích,
c) z provádění zkoušky z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a předpisů
souvisejících,
d) z ovládání a údržby vozidla a provádění zkoušky z ovládání a údržby
vozidla,
e) z teorie řízení a zásad bezpečné jízdy,
f) z praktického ovládání vozidla příslušné skupiny vozidel a provádění zkoušky
z praktické jízdy s výcvikovým vozidlem.
(3) Zkouška znalostí podle odstavce 2 písm. a) se provádí písemně zkušebním
testem shodným se zkušebním testem pro zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel. Zkouška je hodnocena stupněm "prospěl", dosáhl-li žadatel o získání průkazu
zkušebního komisaře plný počet bodů a žadatel o prodloužení platnosti průkazu zkušebního
komisaře nejméně 47 bodů z maximálního možného počtu 50 bodů.
(4) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. b) až e) se
provádí ústně.
(5) Zkouška znalostí a dovedností podle odstavce 2 písm. f) se provádí
při praktické jízdě s vozidlem. Žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře musí
prokázat vysokou úroveň znalostí a dovedností při řízení motorových vozidel těch
skupin, pro které je oprávněn provádět zkoušky žadatelů o řidičská oprávnění.
(6) Výsledek každé části zkoušky podle odstavce 2 se hodnotí stupněm
"prospěl" nebo "neprospěl". Jestliže žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře
byl v některé části zkoušky hodnocen stupněm "neprospěl", může tuto část zkoušky
opakovat pouze jednou. Opakovaná část zkoušky může být provedena nejdříve za pět
pracovních dní, nejdéle však do šesti měsíců ode dne konání části zkoušky, při které
byl žadatel o získání průkazu zkušebního komisaře hodnocen stupněm "neprospěl".
(7) Přezkoušení zkušebního komisaře se provádí na závěr zdokonalovacího
školení pro zkušební komisaře. Pro přezkoušení zkušebního komisaře a jeho hodnocení
platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 6.
§ 16
Průkaz zkušebního komisaře
(K § 35 odst. 4 zákona)
(1) Průkaz zkušebního komisaře je čtyřstranný tiskopis o rozměrech 150
x 108 mm.
(2) Technickou ochranu tiskopisu průkazu zkušebního komisaře tvoří hologram,
který je umístěn na jeho titulní straně.
(3) Každý tiskopis průkazu zkušebního komisaře je opatřen evidenčním číslem.
Evidenční číslo tvoří alfanumerický kód složený z kombinace dvou písmen a šesti číslic.
Písmena jsou vždy umístěna v evidenčním čísle na prvním místě.
(4) Údaje se do průkazu zkušebního komisaře vypisují vždy černou barvou
na tiskárně výpočetní techniky nebo psacím strojem. Zápis údaje do kolonky "Jiné
záznamy" a do kolonek "Platnost prodloužena do:" lze provést též otiskem razítka
nebo čitelně propisovacím perem modré nebo černé barvy. Podpis oprávněné osoby vydávající
průkaz zkušebního komisaře nebo prodlužující jeho platnost se provádí čitelně propisovacím
perem modré nebo černé barvy.
(5) Dojde-li ke změně údaje uvedeného v průkazu zkušebního komisaře nebo
k doplnění údaje nového a nelze-li tuto změnu uvést v kolonce "Jiné záznamy", vydá
ministerstvo nový průkaz zkušebního komisaře.
(6) Průkaz zkušebního komisaře se opatřuje fotografií jeho držitele, která
je v technickém provedení podle zvláštního právního předpisu.5)
(7) Vzor průkazu zkušebního komisaře je uveden v příloze č. 5.
HLAVA II
ZKOUŠKY Z ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL
§ 17
Zkouška z předpisů o provozu na pozemních komunikacích a zdravotnické přípravy
(K § 40 odst. 3 zákona)
(1) Test, kterým se provádí zkouška z předpisů o provozu na pozemních
komunikacích a zdravotnické přípravy, je složen z 25 otázek s možností získání 50
bodů.
(2) Otázky v testu jsou sestaveny takto:
a) 10 otázek ověřujících znalost pravidel provozu na pozemních komunikacích
a jejich užití řidičem,
b) 4 otázky ověřující znalost zásad bezpečné jízdy a ovládání vozidla,
c) 3 otázky ověřující znalost dopravních značek, světelných a akustických
signálů, výstražných světel, speciálních označení vozidel a osob, dopravních zařízení
a zařízení pro provozní informace včetně náležitého chování řidiče, jež odpovídá
jejich významu,
d) 3 otázky ověřující schopnost řešení dopravních situací,
e) 2 otázky ověřující znalost předpisů o podmínkách provozu vozidel na
pozemních komunikacích,
f) 2 otázky ověřující znalost předpisů souvisejících s provozem na pozemních
komunikacích,
g) 1 otázka ověřující znalost zdravotnické přípravy.
(3) V testu jsou použity následující typy otázek:
a) otázka, ke které jsou přiřazeny 3 odpovědi, z nichž pouze jedna je
správná,
b) otázka, ke které jsou přiřazeny odpovědi "ano" nebo "ne",
c) otázka, ke které jsou přiřazeny tři obrázky, z nichž pouze jeden je
ve vztahu k otázce správný.
(4) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou zaměřeny na
prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech:
a) význam sledování situace v provozu na pozemních komunikacích, ohleduplného
a ukázněného chování k ostatním účastníkům provozu na pozemních komunikacích,
b) vliv únavy, alkoholu, návykových látek a léčiv na reakční a rozpoznávací
schopnosti řidiče, na reakční dobu a změnu v chování řidiče obecně,
c) nejdůležitější zásady týkající se dodržování bezpečnostní vzdálenosti
mezi vozidly, brzdných drah a řízení vozidla v souvislosti s různými povětrnostními
podmínkami,
d) vliv povětrnostních podmínek na stav pozemní komunikace a rizik vyplývajících
z těchto změn pro řízení vozidla, včetně vlivu změn denní a noční doby na řízení
vozidla,
e) způsob řízení vozidla na jednotlivých kategoriích pozemních komunikací
a rizik spojených s řízením vozidla na různých kategoriích pozemních komunikací při
různé hustotě provozu, vlastností různých stavebních provedení pozemních komunikací
a jejich vliv na bezpečnost řízení vozidla, způsob bezpečného řízení vozidla v tunelech,
f) zvláštní rizikové faktory, týkající se nedostatku zkušeností ostatních
účastníků provozu na pozemních komunikacích, jako jsou zejména děti, chodci, cyklisté
a lidé se sníženou pohyblivostí,
g) rizika spočívající v odlišnostech způsobu řízení různých druhů motorových
vozidel, problematika zorného pole a zrakového vnímání řidiče při řízení různých
druhů vozidel,
h) doklady požadované při provozu vozidla,
i) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné
události a opatření, která mají být v těchto případech provedena (označení místa
dopravní nehody, oznámení dopravní nehody, poskytnutí první pomoci),
j) pravidla zajištění bezpečné přepravy osob a věcí,
k) bezpečnostní opatření při vystupování z vozidla,
l) konstrukční součásti vozidla, které mají vliv na bezpečnost jízdy,
zejména systém řízení, systém zavěšení kol, brzdový systém, pneumatiky, světlomety,
světla, ukazatele směru, odrazová skla, zpětná zrcátka, ostřikovače čelního skla
a stěrače, výfukový systém, bezpečnostní pásy a zvukové výstražné zařízení, včetně
rozpoznání jejich běžných poruch a závad,
m) bezpečnostní vybavení vozidla, zejména bezpečnostní pásy, opěrky hlav
a dětské zádržné systémy,
n) pravidla týkající se užívání vozidla ve vztahu k životnímu prostředí,
zejména přiměřené používání zvukových výstražných zařízení, spotřeba pohonných hmot,
omezení znečišťujících emisí.
(5) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle oblastí uvedených
v odstavci 4 u skupin vozidel AM, A1, A2 a A dále zaměřeny na prokázání znalostí
žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech:
a) používání ochranné výstroje, zejména rukavic, bot, oblečení a ochranné
přilby,
b) viditelnost motocyklisty pro jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích,
c) rizikové faktory vyplývající ze stavu pozemní komunikace, se zřetelem
na kluzké části pozemní komunikace např. kryty kanalizace, vodorovné dopravní značky
a tramvajové koleje.
(6) Otázky v testu podle odstavce 2 písm. b), e) a f) jsou vedle oblastí uvedených
v odstavci 4 u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E dále zaměřeny na
prokázání znalostí žadatele o řidičské oprávnění v následujících oblastech:
a) doba řízení, bezpečnostní přestávky, doba odpočinku a užívání záznamových
zařízení,
b) přeprava nákladu nebo cestujících,
c) doklady potřebné pro provoz vozidla a doklady potřebné pro vnitrostátní
a mezinárodní přepravu nákladu nebo cestujících,
d) zásady chování a jednání v případě vzniku dopravní nehody nebo podobné
události a opatření, která mají být v těchto případech provedena, včetně pravidel
uplatňovaných při provádění záchranných akcí nebo evakuace cestujících, a základní
znalost poskytování první pomoci,
e) bezpečnostní opatření při demontáži nebo výměně kol,
f) hmotnosti a rozměry vozidla,
g) omezení zorného pole řidiče vyplývající z konstrukčního provedení
vozidla,
h) zásady platné pro nakládání vozidla, kontrolu nákladu, uložení a upevnění
nákladu, charakteristické vlastnosti některých druhů nákladu (sypké materiály, tekutiny,
zavěšené náklady), způsoby nakládky a vykládky rozměrných věcí při užití nakládacího
zařízení (pouze u skupin vozidel C1, C1+E, C a C+E),
i) principy odpovědnosti řidiče platné pro přepravu cestujících s ohledem
na zajištění pohodlí a bezpečnosti cestujících, zvláštnosti přepravy dětí, včetně
kontroly prováděné před odjezdem vozidla (pouze u skupin vozidel D1, D1+E, D a D+E),
j) základy konstrukce a funkce spalovacího motoru, palivového systému, elektrického
systému, zapalovacího systému a převodového ústrojí, funkce provozních kapalin, zásady
jejich kontroly, doplňování a výměny, zásady mazání jednotlivých částí vozidla a
jejich kontroly a údržby v rámci ochrany před mrazem (pouze u skupin vozidel C1,
C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E),
k) zásady konstrukce, montáže a správného užívání pneumatik, včetně údržby,
l) typy brzdných systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení, užívání a denní
údržba brzdných systémů a regulátorů rychlosti, používání brzd s protiblokovacím
systémem,
m) typy spojovacích systémů, jejich funkce, hlavní části, zapojení, užívání
a denní údržba (pouze u skupin vozidel C1+E, C+E, D1+E a D+E),
n) metody používané k odhalení příčin poruch,
o) zásady preventivní údržby vozidel a nezbytných běžných oprav,
p) odpovědnost řidiče při nakládce, přepravě a vykládce nákladu (pouze
u skupin vozidel C1, C1+E, C a C+E).
(7) Jednotlivé správné odpovědi jsou hodnoceny jedním, dvěma nebo čtyřmi
body. Jedním bodem se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm. c),
e) a g). Dvěma body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm.
a), b) a f). Čtyřmi body se hodnotí správné zodpovězení otázek podle odstavce 2 písm.
d).
(8) Pro hodnocení testu stupněm "prospěl" je potřebné získání nejméně
43 bodů.
§ 18
Zkouška ze znalostí ovládání a údržby vozidla
(K § 41 odst. 3 zákona)
(1) Při zkoušce z ovládání a údržby vozidla prokazuje žadatel o řidičské
oprávnění pro skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E znalosti základních
soustav vozidla a činitelů, které mají vliv na bezpečnost jízdy, ekonomiku provozu
a na životní prostředí, znalosti v provádění údržby vozidla, jakož i rozpoznávání
a odstraňování vyskytujících se poruch s ohledem na požadavky bezpečnosti provozu
motorových a přípojných vozidel.
(2) Tělesně postižená osoba prokazuje znalosti podle odstavce 1 k vozidlu
konstrukčně přizpůsobenému jejímu postižení.
(3) Úplné znění otázek ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla pro skupiny
vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D a D+E je uvedeno v příloze č. 6.
§ 19
Zkouška z praktické jízdy
(K § 42 odst. 5 zákona)
(1) V první části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění
prokazuje následující znalosti a dovednosti:
a) u všech skupin vozidel s výjimkou skupin vozidel AM, A1, A2 a A
1.
před zahájením jízdy prověřit stav pneumatik, osvětlení vozidla a směrových světel,
zvukového výstražného zařízení, funkčnost řízení a brzd, čelního skla, stěračů, provozních
kapalin, přístrojové desky a funkčnost sdělovačů, přizpůsobit si sedadlo a opěrku
hlavy do správné polohy, přizpůsobit si zpětná zrcátka, zapnout si bezpečnostní pás
a ověřit, že jsou zavřeny všechny dveře, u skupin vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E,
D a D+E navíc prověřit stav posilovačů brzd a systémů řízení, kol, disků kol, blatníků,
oken a záznamového zařízení,
2. následně nastartovat motor a provést plynulé rozjetí
vozidla (v průběhu zkoušky provést rozjezd do kopce a z kopce), couvat se zatáčením
vlevo i vpravo, zabrzdit vozidlo na přesnost zastavení, zaparkovat vozidlo a opustit
parkovací prostor, zajet k obrubníku a vyjet od něho, objet stojící vozidla a překážky,
u skupiny vozidel B a B1 navíc otočit vozidlo přední částí do protisměru za použití
chodu vpřed a zpětného chodu,
b) před zahájením jízdy u skupiny vozidel AM, A1, A2 a A prověřit stav pneumatik,
brzd, řízení, vnějšího osvětlení vozidla, směrových světel, spínače výstražných světel,
je-li k dispozici, výstražného zvukového zařízení, převodu hnací síly, například
sekundárního řetězu, hnacího řemenu nebo hřídele, hladiny oleje v motoru a hladiny
brzdové kapaliny, upravit si ochrannou výstroj, včetně rukavic, bot a oblečení, řádně
upevnit na hlavě ochrannou přilbu a provést následující zvláštní jízdní úkony vyobrazené
v příloze č. 7 k této vyhlášce, kterými žadatel prokazuje dostatečnou připravenost
a schopnost samostatného ovládání motocyklu bez přítomnosti druhé osoby na sedadle
spolujezdce:
1. sejmout motocykl ze středového stojanu, vést jej bez použití motoru
vpřed a vzad se zatočením doleva a doprava, se zaparkováním do omezeného prostoru
a postavit motocykl na středový stojan; v případě, že je motocykl vyroben pouze s
podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan,
2. provést jízdu při nízké rychlosti
zahrnující následování zkušebního komisaře rychlostí chůze v přímém směru, bezpečné
otočení o 180° projetím zatáčky tvaru „U“, slalom, jízdu po dráze ve tvaru „8“, opakované
rozjetí s jednou nohou na stupačce přesunutím druhé nohy na stupačku a zastavení
s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability motocyklu,
3. provést
jízdu ve vyšších rychlostech zahrnující slalom v rychlosti nejméně 40 km.h
-1
a vyhýbání
se překážce při rychlosti nejméně 50 km.h-1
(u skupiny vozidel AM při rychlosti 45
km.h-1
),4. provést brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50
km.h
-1
, nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h-1
(u
skupiny vozidel AM z rychlosti 45 km.h-1
).c) u skupiny vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T
1. provést kontrolu karoserie, dveří pro řidiče a cestující, prvků povinné výbavy
vozidla, jejich umístění a použitelnost včetně schopnosti sestavení výstražného trojúhelníku
a kontrolu ostatního bezpečnostního vybavení,
2. prokázat znalosti v umístění, upevnění
a zajištění nákladu na vozidle nebo přípojném vozidle včetně bezpečnosti práce při
jeho nakládání a vykládání z vozidla nebo přípojného vozidla a dovednosti, bezpečného
zaparkování a zajištění vozidla pro nakládku a vykládku,
d) u skupiny vozidel B+E, C1+E, C+E, D1+E, D+E a T připojit přívěs nebo
návěs, aby se vytvořila jízdní souprava, přičemž tento úkon musí začínat s tažným
vozidlem zaparkovaným vedle přívěsu nebo návěsu, tj. nikoliv v jedné řadě, a provést
kontrolu spojovacího zařízení, brzd a elektrických spojení, umístění, upevnění a
zajištění předepsaného nákladu a tento přívěs nebo návěs po všech předepsaných jízdních
úkonech odpojit a tažné vozidlo zaparkovat vedle přívěsu nebo návěsu do původní pozice,
e) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T prokázat
znalosti použití záznamových zařízení, principů brzdových systémů a omezovačů rychlosti
a prověřit odlehčovací brzdu a řídicí systémy,
f) u skupiny vozidel D1, D1+E, D a D+E
1. provést kontrolu nouzových
východů, hasicích přístrojů a ostatního bezpečnostního vybavení,
2. prokázat znalost
pravidel týkajících se zastavení a stání s ohledem na bezpečné nastupování cestujících
do autobusu a vystupování z něj.
(2) Ve druhé části zkoušky z praktické jízdy žadatel o řidičské oprávnění
prokazuje následující znalosti a dovednosti:
a) u všech skupin vozidel
1. schopnost ovládání motorového vozidla
v podmínkách provozu na pozemních komunikacích, zejména zachování správného směru
jízdy, řízení s ohledem na snížení spotřeby paliva a emisí, zrychlení vozidla až
na vhodnou rychlost a udržování této rychlosti i během řazení jednotlivých rychlostních
stupňů, jízda v zatáčkách, vjetí do křižovatky a její bezpečné projetí, přizpůsobení
rychlosti vozidla při odbočování vlevo a vpravo, jízda na pozemních komunikacích
v přímém směru, míjení protijedoucích vozidel, včetně úseků s omezeným prostorem,
přizpůsobení rychlosti vozidla podmínkám provozu na pozemních komunikacích, zařazení
se do jiného jízdního pruhu, dodržování správné vzdálenosti mezi vozidly v jednotlivých
jízdních pruzích, předjíždění jiných vozidel, je-li to možné, jízda kolem překážek,
například zaparkovaných vozidel, dodržování bezpečného bočního odstupu, popřípadě
předjíždění jinými vozidly, odbočení na křižovatce vlevo i vpravo, odbočení mimo
pozemní komunikaci, rozjezd po zaparkování, po zastavení v provozu a po výjezdu z
vozovky,
2. znalost jízdy na kruhovém objezdu, přejíždění železničního úrovňového
přejezdu, jízdy podél zastávek tramvají, autobusů a trolejbusů, přejíždění přechodů
pro chodce, jízdy s kopce a do kopce při velkém podélném sklonu, vjezd na dálnici
nebo výjezd z dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, zařazení do pruhu s rychleji
jedoucími vozidly, přejezd do pruhu s pomaleji jedoucími vozidly, průjezd dálničním
uzlem a tunelem, pokud jsou takové dopravní situace v místě konání zkoušky dostupné,
3. provedení nezbytných bezpečnostních opatření při opouštění vozidla,
b) u skupiny vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E a T znalost vlastností
vozidla, které mohou zabránit řidiči ve výhledu, vlivu větru na jízdu vozidla, opatření
nutných pro předjíždění při stříkajícím blátě, užívání různých brzdových systémů,
používání zpomalovací brzdy a přizpůsobení stopy délce vozidla a jeho přesahu při
odbočování,
c) při zkoušce z praktické jízdy k získání nebo rozšíření rozsahu řidičského
oprávnění pro skupinu vozidel B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a
přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, pokud největší
povolená hmotnost této jízdní soupravy převyšuje 3 500 kg, avšak nepřevyšuje 4 250
kg, prokazuje žadatel o řidičské oprávnění znalosti a dovednosti obdobně jako u skupiny
B+E.
(3) Po celou dobu druhé části zkoušky z praktické jízdy podle odstavce
2 musí žadatel o řidičské oprávnění prokazovat ohleduplné, ukázněné, předvídavé a
přizpůsobivé řidičské chování.
(4) Hodnocení zkoušky z praktické jízdy zahrnuje
a) bezpečný, předvídavý, ohleduplný, přizpůsobivý a rozhodný způsob jízdy,
b) dodržování povinností řidiče v provozu na pozemních komunikacích, přizpůsobení
jízdy stavu a povaze vozovky, aktuálním povětrnostním vlivům a jiným podmínkám provozu
na pozemních komunikacích,
c) respektování ostatních účastníků provozu na pozemních komunikacích, správné a
včasné reakce na jejich chování, se zvýšenou opatrností vůči dětem, chodcům, cyklistům,
osobám s omezenou schopností pohybu a orientace a jiným zranitelným účastníkům provozu
na pozemních komunikacích,
d) schopnost ovládání vozidla z hlediska správného nastavení a používání bezpečnostních
pásů, zpětných zrcátek, opěrek hlavy, sedadel, správné používání světel, schopnost
ovládání výstražných směrových světel, stěračů, ventilátoru topení, klimatizace a
ostatního vybavení vozidla,
e) správné používání ovládacích prvků s ohledem na způsob a kvalitu jízdy, ovládání
spojky, převodovky, akcelerátoru, řízení, brzdového systému včetně pomocných brzdových
systémů, je-li jimi vozidlo vybaveno, používání jiných postupů zpomalování jízdy
než brzdění a využívání parkovací brzdy k bezpečnému rozjezdu do svahu,
f) schopnost ovládání vozidla za různých podmínek a při různých rychlostech, s ohledem
na druh, vlastnosti, hmotnost a rozměry vozidla nebo jízdní soupravy; u skupin vozidel
B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E se posuzuje schopnost ovládání vozidla s
ohledem na hmotnost a druh nákladu, u skupin vozidel D1, D1+E, D, D+E schopnost zajistit
pohodlí cestujících při jízdě, bez náhlého zvýšení rychlosti, s plynulým řízením
a plynulým řazením rychlostních stupňů, a bez prudkého brzdění,
g) u skupin vozidel B, B+E, C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost řídit hospodárně
a šetrně k životnímu prostředí s přihlédnutím k otáčkám motoru za minutu, k přeřazování
rychlostních stupňů, k brzdění a zrychlování,
h) včasné zpomalování, brzdění a zastavování podle okolností, předvídavost, u skupin
vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E, D, D+E schopnost používání různých brzdových
systémů,
i) pozorovací schopnosti, panoramatické vidění, správné a včasné používání zpětných
zrcátek, vidění na dlouhé, střední a krátké vzdálenosti v souvislosti se schopností
včasné a správné reakce,
j) dodržování přednosti v jízdě na křižovatkách a dálničních uzlech, dávání přednosti
v jízdě za jiných okolností, například při změně směru, přejíždění mezi jízdními
pruhy, zvláštních jízdních úkonech,
k) schopnost vyhodnocovat světelnou signalizaci, dopravní značky a ostatní značení,
dodržování správného chování na světelné signalizaci, dodržování pokynů osob řídících
dopravní provoz, správné chování podle dopravních značek, například zákazových nebo
příkazových, přiměřené jednání podle vodorovného značení na vozovce,
l) schopnost udržování odstupu, dodržování bezpečné vzdálenosti před vozidlem, bezpečný
boční odstup po stranách vozidla, dostatečná a bezpečná vzdálenost od ostatních účastníků
provozu na pozemních komunikacích,
m) schopnost udržování směru jízdy a správného umístění na pozemní komunikaci při
řazení do jízdních pruhů, na kruhových objezdech, v zatáčkách, přiměřeně podle druhu
a vlastností vozidla nebo jízdní soupravy a schopnost předvídání změny zařazení,
n) schopnost dodržovat a nepřekračovat nejvyšší dovolenou rychlost při nepřekročení
nejvyšší povolené rychlosti, nejet nepřiměřeně nízkou rychlostí při optimálních podmínkách
dovolujících rychlost vyšší, přizpůsobit rychlost povětrnostním podmínkám a podmínkám
provozu na pozemních komunikacích, zvolit takovou rychlost, aby byl schopen bezpečně
zastavit vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled,
o) schopnost dávat znamení podle potřeby správně a včas, zejména o změně směru jízdy,
přiměřeně reagovat na všechna znamení dávaná ostatními účastníky provozu na pozemních
komunikacích včetně světelných výstražných znamení.
(5) Záznam o zkoušce z praktické jízdy obsahuje tyto náležitosti:
a) jméno, příjmení a datum narození žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského
oprávnění,
b) skupiny vozidel, pro které se zkouška z praktické jízdy provádí,
c) registrační značka výcvikového vozidla nebo výcvikových vozidel spojených do jízdní
soupravy,
d) údaj o datu a době trvání zkoušky z praktické jízdy,
e) údaje o znalostech, dovednostech a chování prověřovaných v rámci zkoušky z praktické
jízdy a jejich zhodnocení,
f) jméno, příjmení a číslo zkušebního komisaře,
g) podpis a otisk razítka zkušebního komisaře,
h) podpis žadatele o řidičské oprávnění nebo držitele řidičského oprávnění,
i) podpis učitele autoškoly pouze v případě, že žadatel o řidičské oprávnění nebo
držitel řidičského oprávnění odmítne záznam o zkoušce z praktické jízdy podepsat,
a
j) lhůta pro skartaci dokumentu v souladu s právním předpisem upravujícím výkon spisové
služby.
§ 20
Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
(K § 39 odst. 4 zákona)
(1) Protokol o zkouškách z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
(dále jen "protokol o zkouškách") je evidenční doklad o provedených zkouškách z odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel žadatelů o řidičská oprávnění. Protokol
o zkouškách vede zkušební komisař.
(2) Protokol o zkouškách obsahuje evidenční číslo, datum založení, celkový
počet listů, které jsou vzestupně číslované, otisk razítka obecního úřadu obce s
rozšířenou působností a podpis osoby, která provedla evidenci protokolu o zkouškách.
(3) V protokolu o zkouškách uvede zkušební komisař u každého žadatele
o řidičské oprávnění, se kterým provádí zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových
vozidel, následující záznamy:
a) jméno, příjmení, případný titul a datum narození žadatele o řidičské oprávnění,
b) název autoškoly, v níž žadatel o řidičské oprávnění absolvoval výuku a výcvik,
c) skupinu vozidel, pro jejíž získání skládá žadatel o řidičské oprávnění zkoušku
z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
d) datum provedení zkoušky z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel,
e)
hodnocení (prospěl - neprospěl) u všech částí, ze kterých se skládá zkouška z odborné
způsobilosti k řízení motorových vozidel.
Správnost údajů zapsaných v protokolu o zkouškách potvrdí zkušební komisař svým
podpisem a otiskem svého razítka.
(4) Opravu údaje v protokolu o zkouškách lze provádět výhradně jen přeškrtnutím
celého řádku v protokolu a zapsáním nového údaje do řádku následujícího. Původní
text v přeškrtnutém řádku musí zůstat čitelný. Každá oprava se opatřuje datem, podpisem
zkušebního komisaře, který opravu provedl, a otiskem jeho razítka.
(5) Protokol o zkouškách uzavírá zkušební komisař na konci každého kalendářního
roku podtržením posledního zápisu s uvedením data uzavření. Uzavření protokolu potvrdí
zkušební komisař svým podpisem a otiskem svého razítka. Po uzavření protokolu lze
aktualizovat pouze údaje podle odstavce 3 písm. d) a e).
(6) Protokol o zkouškách se ukládá u obecního úřadu obce s rozšířenou působností
po posledním provedeném zápisu po dobu pěti let. Po pěti letech se protokol o zkouškách
ukládá do archivu.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1. Vyhláška č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb.,
o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o
změnách některých zákonů,
2. vyhláška č. 497/2001 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy
a spojů č. 470/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů.
Ministr:
Ing. Schling v. r.
Příl.2
Tabulka 1 Základní příprava učitelů výuky a výcviku +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele | POT | POP | POÚ | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |1. Legislativa (činnost autoškoly, výuka | | | | | a výcvik, provoz vozidel) | 10 | 10 | 10 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |2. Základní dopravní psychologie | 18 | 18 | 18 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |3. Základy pedagogiky a rétoriky | 22 | 22 | 22 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | Celkem | 50 | 50 | 50 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Výuka teorie +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |4. Metodika (didaktika) výuky teoretických | | | | | předmětů | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Předpisy o provozu na pozemních | | | | | komunikacích | 6 | 2 | 8 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Ovládání a údržba vozidla | 6 | 2 | 8 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | | | jízdy | 6 | 2 | 8 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |5. Náslechy a výstupy ve výuce teorie | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Předpisy o provozu na pozemních | | | | | komunikacích | 28 | | 28 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Ovládání a údržba vozidla | 18 | | 18 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | | | jízdy | 20 | | 20 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | Celkem teoretické předměty | 84 | 6 | 90 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Praktický výcvik +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |6. Metodika (didaktika) výcviku praktických | | | | | předmětů | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová | | | | | stránka) | 4 | 8 | 12 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | A. Řidičský trenažér (forma získávání | | | | | základních dovedností) | | 6 | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | B. Autocvičiště (stavba překážek - | | | | | rozměry) | | 12 | 12 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy | | | | | pro etapy výcviku) | | 8 | 8 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Praktická údržba vozidla | 2 | 4 | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |7. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Výcvik v řízení vozidla | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | A. Řidičský trenažér | | 6 | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | B. Autocvičiště | | 8 | 8 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | C. Provoz na pozemních komunikacích | | 20 | 20 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Praktická údržba vozidla | | 12 | 12 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Celkem praktický výcvik | 6 | 84 | 90 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Minimální počet hodin +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Celkem | 140 | 140 | 230 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Vysvětlivky: POT - profesní osvědčení omezené jen pro výuku teorie POP - profesní osvědčené omezené jen pro výuku praktického výcviku POÚ - profesní osvědčení úplné Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
Tabulka 2 Základní příprava učitelů výuky a výcviku pro rozšíření profesního osvědčení o další skupiny (podskupinu) řidičského oprávnění +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Rozsah oprávnění osvědčení pro učitele | POT | POP | POÚ | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |1. Legislativa (činnost autoškoly, výuka | | | | | a výcvik, provoz vozidel) | 5 | 5 | 5 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |2. Základní dopravní psychologie | 3 | 3 | 3 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |3. Základy pedagogiky a rétoriky | 1 | 1 | 1 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | Celkem | 9 | 9 | 9 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Výuka teorie | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |4. Metodika (didaktika) výuky teoretických | | | | | předmětů | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Předpisy o provozu na pozemních | | | | | komunikacích | 3 | 1 | 4 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Ovládání a údržba vozidla | 3 | 1 | 4 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | | | jízdy | 3 | 1 | 4 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |5. Náslechy a výstupy ve výuce teorie | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Předpisy o provozu na pozemních | | | | | komunikacích | 6 | | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Ovládání a údržba vozidla | 4 | | 4 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | c) Teorie řízení a zásady bezpečné | | | | | jízdy | 6 | 3 | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | Celkem teoretické předměty | 25 | 6 | 28 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Praktický výcvik | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |6. Metodika (didaktika) výcviku praktických | | | | | předmětů | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Výcvik v řízení vozidla (obsahová | | | | | stránka) | 2 | 4 | 6 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | A. Řidičský trenažér (forma získávání | | | | | základních dovedností) | | 2 | 2 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | B. Autocvičiště (stavba překážek - | | | | | rozměry) | | 2 | 2 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | C. Provoz na pozem. kom. (volba trasy | | | | | pro etapy výcviku) | | 4 | 4 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Praktická údržba vozidla | 1 | 2 | 3 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |7. Náslechy a výstupy v praktickém výcviku | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | a) Výcvik v řízení vozidla | | | | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | A. Řidičský trenažér | | 2 | 2 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | B. Autocvičiště | | 2 | 2 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | C. Provoz na pozemních komunikacích | | 10 | 10 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ | b) Praktická údržba vozidla | | 2 | 2 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Celkem praktický výcvik | 3 | 30 | 33 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Minimální počet hodin +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ |Celkem | 37 | 45 | 70 | +---------------------------------------------+-----+-----+-----+ Vysvětlivky zkratek jsou uvedeny u tabulky 1. Poznámka: Výuka a výcvik předmětu zdravotnická příprava nejsou obsahem tabulky.
Příl.6
ÚPLNÉ ZNĚNÍ OTÁZEK ke zkoušce z ovládání a údržby vozidla
Pro skupinu vozidel C1, C1+E, C, C+E, D1, D1+E D a D+E
1. popište úkony kontroly vozidla před jízdou,
2. popište kontrolu tlaku vzduchu v pneumatikách a hloubky drážek dezénu
pneumatiky,
3. popište obsah kontroly kol a pneumatik a faktory ovlivňující jejich
životnost,
4. jaké jsou nejčasnější příčiny poškození plášťů pneumatik a jejich projevy,
5. popište postup při výměně kola,
6. popište kontrolu množství oleje v motoru a způsob jeho doplňování, časové
intervaly pro jeho výměnu,
7. popište funkci signalizace správné činnosti dobíjení akumulátoru a mazání
motoru řidiči vozidla a signalizaci případných projevů poruch během jízdy vozidla,
8. popište kontrolu a ošetřování kapalinové chladicí soustavy vozidla a
zajištění regulace provozní teploty motoru,
9. popište signalizaci teploty chladicí kapaliny řidiči a postup, došlo-li
k přehřátí motoru (např. při dlouhém couvání nebo popojíždění v koloně apod.),
10. popište kontrolu a ošetřování vzduchové chladicí soustavy vozidla a
zajištění regulace provozní teploty motoru,
11. popište hlavní části palivové soustavy vznětového motoru,
12. v čem spočívá údržba a ošetřování palivové soustavy vznětového motoru,
13. popište postup při odvzdušnění palivové soustavy vznětového motoru,
14. popište postup při hledání příčiny zavzdušnění palivové soustavy vznětového
motoru,
15. popište funkci regulátoru otáček vstřikovacího čerpadla a funkci omezovače
rychlosti,
16. popište kontrolu a údržbu výfukového systému motoru,
17. popište, jakou funkci plní filtr pevných částic, jeho umístění na vozidle
a jakými způsoby lze ovlivnit jeho životnost,
18. popište činnost turbodmychadla, funkci chladiče vzduchu (mezichladiče)
a způsob jejich ošetřování,
19. popište ošetřování čističe vzduchu (suchý, mokrý) a v čem spočívá údržba
plnicího systému motoru,
20. popište, jakou funkci plní u vozidla spojka a jakými způsoby lze ovlivnit
její životnost,
21. popište, jakou funkci plní u vozidla převodovka, rozdělovací převodovka,
spojovací hřídel, rozvodovka, diferenciál a kolové redukce, v čem spočívá jejich
ošetřování,
22. popište rozdíl mezi synchronizovanou a nesynchronizovanou převodovkou,
způsob jejich ovládání a použití ve vozidlech,
23. popište význam kombinovaných (půlených) převodovek a jakou funkci plní
uzávěrka diferenciálu,
24. popište, jakou funkci plní na vozidle tlumiče pérování a stabilizátor,
projevy jejich nesprávné činnosti na technický stav vozidla a bezpečnost jízdy,
25. popište účel posilovače brzd a řízení na vozidle, proč se nesmí za
jízdy vypínat motor,
26. popište účel antiblokovacího systému (ABS) na vozidle a kontrolu jeho
správné funkce,
27. popište účel systému regulace prokluzu kol hnacích náprav (ASR) a kontrolu
jeho správné funkce,
28. popište funkci provozní, parkovací, pomocné (odlehčovací) a nouzové
brzdy,
29. popište princip pomocné (odlehčovací) brzdy (motorové, retardéru elektromagnetického
a retardéru hydrodynamického),
30. popište princip činnosti kapalinové brzdy a vzduchokapalinové brzdy,
31. popište princip činnosti vzduchové brzdy, vyjmenujte její hlavní části,
32. popište postup při ošetřování a údržbě jednotlivých částí vzduchové
brzdy,
33. popište rozdíl mezi kotoučovou a bubnovou (čelisťovou) brzdou, jejich
výhody a nevýhody,
34. vysvětlete, co se rozumí pod pojmem geometrie řídící nápravy vozidla,
35. popište nejčastější projevy nesprávné geometrie řídící nápravy vozidla,
36. popište postup při ošetřování akumulátoru a faktory ovlivňující jeho
životnost,
37. vysvětlete rozdíl mezi paralelním a sériovým zapojením akumulátorů
a správný postup při jejich zapojení a odpojení,
38. popište funkci pojistek v elektrické soustavě vozidla a jejich umístění,
39. popište, jakým způsobem se provádí výměna žárovek vnějšího osvětlení
vozidla,
40. vysvětlete symboly kontrolek a ovladačů na přístrojové desce (volantu)
vozidla,
41. popište postup při připojení tažného lana a tažné tyče a možnosti jejich
použití,
42. popište postup při montáži sněhových řetězů,
43. popište základní funkce tachografu a v čem spočívá jeho obsluha,
44. popište postup při připojování a odpojování přívěsu,
45. vyjmenujte povinné vybavení vozidla.
Příl.7
Zvláštní jízdní úkony pro první část zkoušky z praktické jízdy motocyklů zařazených
do skupiny vozidel AM, A1, A2 a A
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 1.
1.1 Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a jeho vedení vpřed bez použití
motoru se zatočením doleva, následně vzad se zaparkováním do omezeného prostoru a
postavení motocyklu na středový stojan. Sejmutí motocyklu ze středového stojanu a
jeho vyvedení z omezeného prostoru vpravo. V případě, že je motocykl vyroben pouze
s podpěrným stojanem, použije se podpěrný stojan.
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 2.
2.1 provedení jízdy při nízké rychlosti - následování komisaře rychlostí
chůze cca 4 km.h
-1
v přímém směru (délka dráhy cca 12 m)2.2 Bezpečné otočení o 180° projetím zatáčky tvaru "U" rychlostí chůze cca
4 km.h
-1
2.3 Slalom při rychlosti chůze cca 4 km.h
-1
2.4 Jízda po dráze ve tvaru "8" při rychlosti chůze cca 4 km.h
-1
2.5 Opakované rozjetí se s jednou nohou na stupačce a přesunutím druhé nohy
na stupačku a zastavení s následnou oporou jednou nebo oběma nohama pro udržení stability
motocyklu
2.6 Dráha pro úkony v pomalé rychlosti
K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 3.
3.1 Provedení jízdy ve vyšších rychlostech, slalom v rychlosti 40 km.h
-1
3.2 Vyhýbání se překážce při počáteční rychlosti nejméně 50 km.h
-1
(u skupiny
AM při rychlosti 45 km.h-1
)K § 19 odst. 1 písm. b) bodu 4.
4.1 Brzdění na přesnost ve stanoveném úseku z rychlosti nejméně 50 km.h
-1
(u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1
)4.2 Nouzové brzdění na stanovenou vzdálenost z rychlosti nejméně 50 km.h
-1
(u skupiny AM z rychlosti 45 km.h-1
)4.3 Dráha pro úkony při vyšší rychlosti
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 152/2003 Sb.
Tiskopisy vyrobené před nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat až do
vyčerpání jejich zásob, nejdéle však do 31. prosince 2003, za splnění předpokladu,
že v nich budou vyznačeny změny vyplývající z úpravy přílohy č. 1.
Čl. II vyhlášky č. 284/2013 Sb.
Přechodné ustanovení
Tiskopisy profesního osvědčení a průkazu zkušebního komisaře vyrobené před
nabytím účinnosti této vyhlášky lze používat do vyčerpání jejich zásob, nejdéle však
na dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 o řidičských
průkazech (přepracované znění).
Směrnice Komise 2012/36/EU ze dne 19. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
Směrnice Komise 2014/85/EU ze dne 1. července 2014, kterou se mění směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2006/126/ES o řidičských průkazech.
1a) Vyhláška č. 301/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických
podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
2) ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích.
2a) § 92 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích
a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
3) Například zákon č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3a) Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem
vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti
z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
4) Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších
předpisů.
5) Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zákon o evidenci obyvatel, zákon
o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech.
6) § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve
znění zákona č. 297/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na
pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování
odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve
znění pozdějších předpisů.