248/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 29. června 2000
o podpoře regionálního rozvoje
Změna: 320/2002 Sb.
Změna: 138/2006 Sb.
Změna: 109/2006 Sb., 186/2006 Sb.
Změna: 66/2007 Sb.
Změna: 154/2009 Sb.
Změna: 199/2010 Sb.
Změna: 253/2011 Sb.
Změna: 420/2011 Sb.
Změna: 239/2012 Sb.
Změna: 457/2011 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 298/2015 Sb.
Změna: 24/2017 Sb.
Změna: 367/2017 Sb.
Změna: 34/2020 Sb.
Změna: 113/2020 Sb.
Změna: 251/2021 Sb.
Změna: 251/2021 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje podmínky pro
a) poskytování podpory regionálnímu rozvoji a s tím související působnost ústředních
správních úřadů, krajů a obcí,
b) koordinaci a realizaci podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a koordinaci
využívání fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise,
c) činnost evropského seskupení pro územní spolupráci (dále jen „seskupení“) v návaznosti
na přímo použitelný předpis Evropské unie7).
ČÁST DRUHÁ
PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
§ 3
nadpis vypuštěn
(1) Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj
území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět
ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro
zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů.
(2) Oblasti podpory regionálního rozvoje na úrovni České republiky podrobněji
vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen „Strategie regionálního
rozvoje“) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje.
(3) Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů
jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie.
nadpis vypuštěn
§ 4
Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „Ministerstvo“) ve spolupráci
s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů,
jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj České
republiky, zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávných celků a
udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen „státem podporované
regiony“).
§ 5
Strategie regionálního rozvoje
Strategie regionálního rozvoje určuje zaměření a cíle regionálního rozvoje,
zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj státu a jeho jednotlivých regionů,
měst a venkova, a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
§ 6
Obsah Strategie regionálního rozvoje
Strategie regionálního rozvoje zejména
a) analyzuje stav regionálního rozvoje,
b) stanoví republikové priority a strategické cíle regionální politiky pro zajištění
dynamického a vyváženého rozvoje území,
c) stanoví podklady pro vymezení priorit podpory regionálního rozvoje prostřednictvím
fondů Evropské unie,
d) stanoví podmínky pro vymezení státem podporovaných regionů,
e) vymezuje nástroje k realizaci stanovených priorit a cílů,
f) stanoví zaměření programu11) regionálního rozvoje Ministerstva,
g) vymezuje úkoly ostatních dotčených ústředních správních úřadů k zabezpečení realizace
stanovených priorit a cílů,
h) stanoví způsob sledování a vyhodnocování účinnosti Strategie regionálního rozvoje,
i) obsahuje doporučení krajům pro zaměření jejich rozvoje.
§ 7
Postup při zpracování Strategie regionálního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává návrh Strategie regionálního rozvoje pro celé
území České republiky ve spolupráci především s ostatními dotčenými ústředními správními
úřady, kraji a sdruženími obcí s celostátní působností.
(2) Návrh Strategie regionálního rozvoje zpracovává Ministerstvo zejména
na základě
a) právních předpisů a dokumentů České republiky a Evropské unie, které mají vliv
na regionální rozvoj státu,
b) mezinárodních závazků České republiky vztahujících se k regionálnímu rozvoji,
c) politiky územního rozvoje, příslušných územně plánovacích podkladů a územně plánovací
dokumentace podle stavebního zákona,
d) cílů a priorit souvisejících s rozvojem území měst a venkova,
e) podkladů ke strategiím rozvoje územních obvodů krajů, popřípadě jiných koncepčních
dokumentů zpracovávaných kraji,
f) statistických údajů,
g) principů udržitelného rozvoje.
nadpis vypuštěn
§ 8
Schvalování Strategie regionálního rozvoje
(1) Strategii regionálního rozvoje schvaluje vláda. Ministerstvo předkládá
vládě ke schválení návrh Strategie regionálního rozvoje se stanoviskem Ministerstva
životního prostředí k posouzení vlivu provádění koncepce na životní prostředí a veřejné
zdraví12) a se sdělením, jak bylo toto stanovisko zohledněno.
(2) Ministerstvo zveřejňuje schválenou Strategii regionálního rozvoje způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje
(1) Ministerstvo zpracovává ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními
správními úřady a kraji v polovině programového období Evropské unie zprávu o uplatňování
Strategie regionálního rozvoje.
(2) Zpráva o uplatňování Strategie regionálního rozvoje obsahuje zejména
a) vyhodnocení účinnosti implementace Strategie regionálního rozvoje,
b) posouzení vlivu strategií rozvoje územních obvodů jednotlivých krajů a koncepčních
dokumentů veřejné správy s celostátním zaměřením na uplatňování Strategie regionálního
rozvoje,
c) návrhy na aktualizaci Strategie regionálního rozvoje a jejich zdůvodnění, popřípadě
návrh a důvody ke zpracování nové Strategie regionálního rozvoje,
d) návrh opatření, která je nutno provést při podpoře regionálního rozvoje v působnosti
dotčených ústředních správních úřadů, a návrh doporučení pro podporu regionálního
rozvoje v působnosti krajů,
e) vyhodnocení vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví s uvedením, zda nebyly
zjištěny nepředpokládané negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví,
spolu s návrhy pro jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.
§ 10
Aktualizace Strategie regionálního rozvoje
(1) Na základě zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje vláda
případně rozhodne o aktualizaci Strategie regionálního rozvoje nebo o zpracování
nového návrhu Strategie regionálního rozvoje; při tom se použije obdobně § 7 a §
8 odst. 1.
(2) Z důvodů naléhavého veřejného zájmu může vláda rozhodnout o aktualizaci
Strategie regionálního rozvoje a jejím obsahu bez předložení zprávy o uplatňování
Strategie regionálního rozvoje. Při této aktualizaci se použijí obdobně § 7 a § 8
odst. 1.
(3) Pro zveřejnění aktualizované Strategie regionálního rozvoje se použije
obdobně postup podle § 8 odst. 2.
nadpis vypuštěn
§ 11
Finanční podpora regionálního rozvoje
Ministerstvo koordinuje územní zaměření finanční podpory regionálního rozvoje
v souladu se Strategií regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionálního rozvoje
v působnosti Ministerstva se v návrhu státního rozpočtu vyčleňují peněžní prostředky
na uskutečňování opatření v působnosti Ministerstva obsažených ve Strategii regionálního
rozvoje; investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím
Státního fondu podpory investic podle zákona o Státním fondu podpory investic.
§ 12
Strategie rozvoje územního obvodu kraje
(1) Strategie rozvoje územního obvodu kraje určuje ve stanoveném období zaměření
a cíle rozvoje kraje zejména s ohledem na dynamický a vyvážený rozvoj kraje a jednotlivých
částí jeho území a stanoví základní podmínky pro naplňování těchto cílů.
(2) Strategie rozvoje územního obvodu kraje zejména
a) analyzuje současný stav a očekávaný vývoj územního obvodu kraje,
b) stanoví strategické cíle a priority rozvoje kraje a nástroje regionální politiky
pro zajištění dynamického a vyváženého rozvoje územního obvodu kraje a částí jeho
území,
c) vymezuje krajem podporované části jeho území.
(3) Strategii rozvoje územního obvodu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje.
Podléhá-li návrh strategie rozvoje územního obvodu kraje posuzování vlivů koncepce
na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, schvaluje
ji zastupitelstvo kraje na základě stanoviska k posouzení vlivů provádění koncepce
na životní prostředí a veřejné zdraví.
(4) Pro podklady ke zpracování strategie rozvoje územního obvodu kraje se
použije přiměřeně § 7 odst. 2.
(5) V polovině programového období Evropské unie kraj zpracovává zprávu o
uplatňování strategie rozvoje územního obvodu kraje, na jejímž základě zastupitelstvo
kraje případně rozhodne o aktualizaci strategie rozvoje územního obvodu kraje nebo
o zpracování nové strategie rozvoje územního obvodu kraje.
ČÁST TŘETÍ
PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
§ 14
nadpis vypuštěn
(1) Ministerstvo
a) sleduje a vyhodnocuje činnost správních úřadů, krajů a obcí při podpoře regionálního
rozvoje a doporučuje ve vztahu k jejich působnostem opatření pro realizaci priorit
a cílů obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b) koordinuje na celostátní úrovni mezinárodní spolupráci v oblasti podpory regionálního
rozvoje a územní spolupráce,
c) napomáhá zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
(2) Ústřední správní úřady
a) spolupracují s Ministerstvem při přípravě Strategie regionálního rozvoje a zabezpečují
naplňování opatření obsažených ve Strategii regionálního rozvoje,
b) na žádost kraje spolupracují při přípravě strategie rozvoje územního obvodu kraje.
(3) Kraj
a) analyzuje a hodnotí úroveň rozvoje svého územního obvodu,
b) schvaluje a realizuje strategii rozvoje územního obvodu kraje, sleduje a hodnotí
její plnění,
c) podporuje rozvoj regionů vymezených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
d) doporučuje ve vztahu k působnostem správních úřadů a obcí opatření pro realizaci
priorit a cílů obsažených ve strategii rozvoje územního obvodu kraje,
e) koordinuje ve svém územním obvodu spolupráci v oblasti regionálního rozvoje.
(4) Obec
a) spolupracuje s krajem, na jehož území se nachází, při přípravě a realizaci strategie
rozvoje územního obvodu kraje,
b) v souladu s místními podmínkami a rozvojovými dokumenty samostatně nebo ve spolupráci
s jinými obcemi zabezpečuje nebo podporuje aktivity zaměřené na rozvoj územního obvodu
obce.
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností v přenesené působnosti spolupracuje
s krajem při přípravě a hodnocení realizace strategie rozvoje územního obvodu kraje
a s Ministerstvem při přípravě a hodnocení realizace Strategie regionálního rozvoje.
§ 14a
(1) Zřizuje se Centrum pro regionální rozvoj České republiky (dále jen „Centrum“)
jako státní příspěvková organizace se sídlem v Praze. Centrum je příslušné hospodařit
s majetkem státu podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních
vztazích, a při své činnosti se řídí zvláštními zákony. Centrum je podřízeno Ministerstvu,
které vykonává funkci zřizovatele. Bližší podmínky činnosti Centra upraví statut,
který schvaluje ministr pro místní rozvoj.
(2) Statutárním orgánem Centra je generální ředitel; jeho výběr, jmenování
a odvolání se řídí zákonem o státní službě.
(3) Centrum
a) vykonává v určeném rozsahu činnosti zprostředkujícího subjektu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie13) pro vybrané operační programy financované z Evropských
strukturálních a investičních fondů,
b) plní funkce společného sekretariátu a kontrolora podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie14) pro vybrané operační programy v rámci cíle Evropská územní spolupráce,
c) poskytuje poradenské služby v souvislosti s využíváním prostředků z Evropských
strukturálních a investičních fondů,
d) plní další úkoly v oblasti podpory regionálního rozvoje.
§ 14b
(1) Na zaměstnance Centra, kteří vykonávají činnosti uvedené v § 5 zákona
o státní službě, se vztahuje zákon o státní službě.
(2) Centrum se považuje za služební úřad. Za vedoucího služebního úřadu a
služební orgán se považuje generální ředitel.
(3) Nadřízeným služebním úřadem Centra je Ministerstvo.
(4) Výkon činnosti uvedené v § 5 zákona o státní službě nebo činnosti obdobné
zaměstnancem v Centru nebo právním předchůdci Centra se pro účely započítání praxe
podle zákona o státní službě považuje za výkon činnosti ve správním úřadu.
ČÁST ČTVRTÁ
KOORDINACE PODPORY HOSPODÁŘSKÉ, SOCIÁLNÍ A ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI
§ 15
Pro potřeby spojené s koordinací a realizací podpory hospodářské, sociální a územní
soudržnosti se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými
jednotkami NUTS 26) (dále jen "region soudržnosti"). Jedná se o tyto regiony soudržnosti:
a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy,
b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje,
c) Jihozápad, vymezený územím Jihočeského a Plzeňského kraje,
d) Severozápad, vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje,
e) Severovýchod, vymezený územím Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického
kraje,
f) Jihovýchod, vymezený územím Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina,
g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje,
h) Moravskoslezsko, vymezený územím Moravskoslezského kraje.
§ 17a
(1) Ministerstvo zabezpečuje spolupráci České republiky s orgány Evropské
unie a koordinuje činnosti řídicích orgánů při využití peněžních prostředků z fondů
Evropské unie v oblastech podpory hospodářské, sociální a územní soudržnosti a rybářské
politiky s výjimkou společné zemědělské politiky Evropské unie (dále jen "oblast
podpory") a v oblasti územní spolupráce. Ministerstvo dále koordinuje věcné překryvy
a návaznosti při využití peněžních prostředků z fondů Evropské unie.
(2) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány v oblasti podpory předkládá
vládě ke schválení návrh jednotného národního rámce, kterým se metodicky sjednocují
postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním programů
těchto fondů.
(3) Ministerstvo v oblasti podpory ve spolupráci s řídicími orgány
a) navrhuje vládě strategický rámec a priority rozvoje České republiky,
b) zajišťuje přípravu, provádění, sledování a vyhodnocování dohody o partnerství
uzavřené mezi Českou republikou a Evropskou komisí o čerpání peněžních prostředků
z fondů Evropské unie v oblasti podpory (dále jen "Dohoda o partnerství"),
c) navrhuje vládě systém pro čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské unie,
který zahrnuje vymezení operačních programů, řídicích orgánů a věcných rozhraní a
návazností mezi operačními programy,
d) koordinuje efektivní využívání peněžních prostředků z fondů Evropské unie a naplňování
podmínek a sleduje dodržování průřezových povinností pro čerpání peněžních prostředků
z fondů Evropské unie stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie,
e) identifikuje a vyhodnocuje rizika čerpání peněžních prostředků z fondů Evropské
unie a navrhuje vládě vhodná opatření.
(4) Ministerstvo v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské
komise na národní úrovni a v součinnosti s národními kontaktními místy
a) sleduje a vyhodnocuje využívání fondů, programů a nástrojů, prosazuje zájmy České
republiky v Evropské komisi a navrhuje opatření ke zlepšení využívání fondů, programů
a nástrojů,
b) navrhuje opatření k harmonizaci pravidel pro poskytování podpory a sleduje a vyhodnocuje
věcné překryvy a návaznosti ve spolupráci s řídicími orgány,
c) poskytuje metodickou, vzdělávací, informační a propagační podporu při využívání
fondů, programů a nástrojů.
(5) Ministerstvo po projednání s řídicími orgány15) v oblasti podpory vydává
řídicí akty závazné pro řídicí orgány operačních programů, kterými metodicky sjednocuje
postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, monitorováním a vyhodnocováním těchto
programů. V případě, že po projednání s řídicími orgány operačních programů v oblasti
podpory nebude dosaženo shody mezi Ministerstvem a řídicími orgány operačních programů,
rozhodne o rozporech vláda na návrh Ministerstva.
§ 17b
Rada pro fondy Evropské unie
(1) Vláda zřizuje jako svůj poradní orgán Radu pro fondy Evropské unie (dále
jen "Rada"). Předsedou Rady je člen vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních
orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti
týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut,
který schvaluje vláda.
(2) Rada projednává zejména
a) zajištění souladu realizace programů v oblasti podpory s Dohodou o partnerství
a se strategickými dokumenty České republiky a Evropské unie,
b) přínosy politiky soudržnosti a rybářské politiky Evropské unie pro účely plnění
priorit financování Dohody o partnerství,
c) věcné překryvy a návaznosti mezi programy spolufinancovanými fondy v oblasti podpory
se zaměřením na zajištění synergických efektů,
d) návrhy řešení závažných problémů a řízení rizik v programech, systémová opatření
nutná pro řádnou a efektivní realizaci politiky soudržnosti a rybářské politiky,
e) aktualizace Dohody o partnerství a informace o změnách programů v oblasti podpory
spojených se změnami platného rozdělení peněžních prostředků mezi programy,
f) opatření v oblasti fondů, programů a nástrojů v přímém řízení Evropské komise
podle § 17a odst. 4.
(3) Rozdělení peněžních prostředků v oblasti podpory mezi operačními programy
a návrhy případných změn platného rozdělení peněžních prostředků schvaluje vláda
na návrh Ministerstva po předchozím projednání v Radě.
§ 17c
Řídicí orgán a zprostředkující subjekt
(1) V oblasti podpory je poskytovatelem dotace nebo návratné finanční výpomoci
z fondů Evropské unie podle zvláštních právních předpisů17) řídicí orgán podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie15), nebo jiná řídicím orgánem písemně pověřená
právnická osoba nebo organizační složka státu.
(2) Řídicí orgány podle odstavce 1 poskytují Ministerstvu na jeho výzvu podklady
potřebné pro naplňování cílů Dohody o partnerství.
(3) V oblasti podpory řídicí orgán vydává řídicí akty, kterými stanovuje
postupy spojené s přípravou, řízením, realizací, kontrolou, monitorováním a vyhodnocením
operačního programu. Tyto řídicí akty jsou pro zprostředkující subjekt13) závazné.
§ 17d
(1) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc, České
Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary, Liberec, Mladá Boleslav, Zlín a hlavní město Praha
zpracovávají a provádějí územní strategie a mohou za tímto účelem uzavírat s dalšími
obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení sporů z těchto smluv
je Ministerstvo.
(2) Města Brno, Ostrava, Plzeň, Ústí nad Labem, Pardubice, Olomouc a hlavní
město Praha zpracovávají a naplňují udržitelné městské strategie18). Za tímto účelem
mohou uzavírat s dalšími obcemi veřejnoprávní smlouvy19). Správním orgánem pro řešení
sporů z těchto smluv je Ministerstvo.
(3) Řídicí orgán15), s výjimkou řídicího orgánu Operačního Programu Praha
- pól růstu, pověří města uvedená v odstavci 2 funkcí zprostředkujícího subjektu.
Funkci zprostředkujícího subjektu vykonávají města uvedená v odstavci 2 v přenesené
působnosti. Věcná působnost při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu je vázána
vždy na udržitelnou městskou strategii18), za jejíž provádění je každé z pověřených
měst uvedených v odstavci 2 odpovědné, a zahrnuje výběr operací. O výběru operací
vydává pro účely řízení o poskytnutí dotace závazné stanovisko.
(4) K pověření měst podle odstavce 3 dochází uzavřením veřejnoprávní smlouvy20),
která upraví také vztahy mezi řídicím orgánem a městem pověřeným výkonem funkce zprostředkujícího
subjektu včetně způsobu financování. K souhlasu s uzavřením každé z těchto smluv
a k řešení sporů z nich vzniklých je příslušný ministr stojící v čele ministerstva
pověřeného řízením operačního programu, které je stranou této smlouvy.
(5) Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího
subjektu podle odstavce 3. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského
soudního řádu.
§ 17e
Monitorovací systém
(1) Monitorovací systém podle přímo použitelného předpisu Evropské unie16)
(dále jen "monitorovací systém") je veřejným informačním systémem veřejné správy
a jeho správcem je Ministerstvo. Monitorovací systém slouží v oblasti podpory a v
oblasti územní spolupráce pro vzájemnou komunikaci subjektů implementační struktury
a pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s
a) přípravou a naplňováním Dohody o partnerství,
b) přípravou a uplatňováním finančních, programových, popřípadě jiných nástrojů vymezených
metodickými dokumenty Ministerstva.
(2) Monitorovací systém se využívá v oblasti podpory a v oblasti územní
spolupráce také pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících s
a) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním
operačních programů,
b) vyhlašováním výzev k podávání žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci,
c) podáváním žádostí o dotace nebo návratné finanční výpomoci, žádostí o platbu,
změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů,
d) doručováním rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli nebo příjemci,
e) přípravou, plánováním, řízením, monitorováním, podáváním zpráv a vyhodnocováním
projektů v průběhu jejich celého životního cyklu včetně vymezené doby udržitelnosti,
f) plánováním a řízením kontrol programů a projektů.
(3) Monitorovací systém se nevyužívá pro oblast Evropského zemědělského záručního
fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s výjimkou strategií komunitně
vedeného místního rozvoje.
(4) Dokument podle odstavce 2 písm. d) se považuje za doručený okamžikem,
kdy se do monitorovacího systému přihlásí žadatel, příjemce nebo jimi pověřená osoba,
která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci monitorovacího systému přístup
k dokumentu.
(5) Nepřihlásí-li se do monitorovacího systému žadatel, příjemce nebo jimi
pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do monitorovacího
systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí,
vylučuje-li zvláštní právní předpis náhradní doručení.
(6) Původcem dokumentů v monitorovacím systému podle zákona upravujícího
archivnictví a spisovou službu je oprávněný uživatel systému. Monitorovací systém
je samostatnou evidencí dokumentů. Povinnost vykonávat spisovou službu se považuje
ve vztahu k dokumentům uchovávaným v monitorovacím systému za splněnou. Správce monitorovacího
systému vykonává povinnosti původce při provádění výběru archiválií podle zákona
upravujícího archivnictví a spisovou službu, pokud se týká dokumentů uložených v
monitorovacím systému. Výběr archiválií provádí Národní archiv.
§ 17f
Pro účely sledování osob podpořených z fondů Evropské unie podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie je zřízen informační systém Evropského sociálního fondu, který
je veřejným informačním systémem veřejné správy, a jehož správcem je Ministerstvo
práce a sociálních věcí. Údaje o osobách podpořených z fondů Evropské unie podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie jsou z informačního systému Evropského
sociálního fondu předávány do monitorovacího systému.
§ 18
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby
vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum,
místo a stát, kde se narodil,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby
vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje
v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle zvláštního právního
předpisu,
c) datum narození,
d) pohlaví,
e) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde
se občan narodil,
f) rodné číslo,
g) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby
vedení monitorovacího systému využívá z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České
republiky, místo a okres narození,
d) rodné číslo,
e) pohlaví,
f) státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
g) druh a adresa místa pobytu na území České republiky.
(4) Ministerstvo na úseku finanční podpory regionálního rozvoje pro potřeby
vedení monitorovacího systému využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících
fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a) jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby
a
b) adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající
fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí pro potřeby vedení evidence podpořených
osob v informačním systému Evropského sociálního fondu podle § 17f využívá ze základního
registru obyvatel údaje v rozsahu
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum,
místo a stát, kde se narodil,
e) čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(6) Z údajů podle odstavců 1 až 5 lze v konkrétním případě využít vždy jen
takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny
jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických
osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního
systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve
tvaru předcházejícím současný stav.
ČÁST PÁTÁ
EVROPSKÉ SESKUPENÍ PRO ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI
§ 18a
(1) Tato část upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské
unie o evropském seskupení pro územní spolupráci7) (dále jen „nařízení o evropském
seskupení“) postup při schvalování účasti v seskupení, při zřízení a registraci seskupení
se sídlem na území České republiky a další související vztahy.
(2) Seskupení s účastí člena s omezenou odpovědností jsou povinna mít po
celou dobu své činnosti odpovídající pojištění či jiné zajištění podle čl. 12 nařízení
o evropském seskupení.
(3) Název seskupení se sídlem na území České republiky musí obsahovat označení
„Evropské seskupení pro územní spolupráci“ nebo zkratku „ESÚS“.
(4) Pokud je odpovědnost alespoň jednoho člena seskupení z členského státu
omezena v důsledku vnitrostátního práva, podle něhož je zřízen, mohou ostatní členové
v úmluvě rovněž omezit svou odpovědnost.
§ 18b
Schvalování účasti člena v seskupení
(1) Případný budoucí člen seskupení, je-li právnickou osobou zřízenou nebo
založenou podle právních předpisů České republiky, podává žádost o schválení své
účasti v seskupení se sídlem na území České republiky nebo na území jiného členského
státu Evropské unie Ministerstvu. K žádosti je nutno přiložit podklady ke schvalovacímu
řízení v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o evropském seskupení.
(2) Ministerstvo žádost o schválení účasti v seskupení zamítne, shledá-li
důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském seskupení.
(3) Při schvalování účasti v seskupení si Ministerstvo vyžádá podle zvláštního
právního předpisu10) výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z
evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické
podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4) Člen seskupení, jemuž byla Ministerstvem schválena účast v seskupení
se sídlem na území České republiky, ale seskupení nebylo dosud registrováno, nebo
člen seskupení, jemuž byla schválena účast v seskupení se sídlem na území jiného
členského státu Evropské unie, je povinen Ministerstvu písemně oznámit plánovanou
změnu úmluvy nebo změnu stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení
a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou změny úmluvy, která spočívá v přistoupení
nového člena, na něž se vztahuje čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení.
§ 18c
Registrace seskupení
(1) Seskupení se sídlem v České republice je právnickou osobou a vzniká dnem
zápisu do registru seskupení (dále jen „registr“) vedeného Ministerstvem.
(2) Návrh na zápis do registru (dále jen „registrace“) je oprávněna podat
Ministerstvu osoba pověřená budoucími členy seskupení. Součástí žádosti jsou i úředně
ověřené kopie schválené úmluvy a stanov podle čl. 8 a 9 nařízení o evropském seskupení,
údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmení a adrese místa pobytu ředitele seskupení,
adrese pro doručování nebo elektronické adrese7a) pro doručování a dokumenty obsahující
souhlasy států udělené všem případným budoucím členům seskupení zřízeným podle právních
předpisů země jejich sídla.
(3) Ministerstvo registraci odmítne, pokud
a) neschválilo postupem upraveným v § 18b účast v seskupení členovi, který byl zřízen
nebo založen podle právních předpisů České republiky,
b) žadatel nepředloží doklady o pojištění či zajištění podle § 18a odst. 2.
(4) Ustanovení § 18b odst. 3 se použije obdobně i při registraci seskupení.
(5) Ministerstvo do registru zapíše
a) název a sídlo seskupení,
b) dobu, na kterou se seskupení zakládá,
c) účel založení a úkoly seskupení,
d) seznam členů podle úmluvy,
e) jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa pobytu ředitele seskupení
a
f) adresu pro doručování nebo elektronickou adresu pro doručování.
(6) Ministerstvo zaregistruje stanovy přijaté seskupením podle čl. 9 odst.
1 nařízení o evropském seskupení. Skutečnosti zapisované do registru a úplné znění
úmluvy a stanov Ministerstvo zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Seskupení se sídlem v České republice je povinno písemně oznámit Ministerstvu
plánovanou změnu úmluvy nebo stanov podle čl. 4 odst. 6 nařízení o evropském seskupení
před jejím přijetím orgány seskupení a požádat o schválení změny úmluvy, s výjimkou
takové změny úmluvy, která spočívá v přistoupení nového člena, na něž se vztahuje
čl. 4 odst. 6a písm. a) nařízení o evropském seskupení. Ministerstvo žádost o schválení
změny úmluvy zamítne, shledá-li důvody uvedené v čl. 4 odst. 3 nařízení o evropském
seskupení. V opačném případě oznámí seskupení, že změnu úmluvy může přijmout.
(8) Změnu zapisovaných skutečností podle odstavce 5 nebo skutečností uvedených
ve stanovách a úmluvě oznámí seskupení Ministerstvu do 7 pracovních dnů ode dne,
kdy tato změna nastala, a Ministerstvo ji zaregistruje. Seskupení zašle Ministerstvu
jako součást oznámení podle věty první také upravené úplné znění úmluvy a stanov
a Ministerstvo je zveřejní způsobem podle odstavce 6.
§ 18d
Zrušení a zánik seskupení
(1) Zjistí-li Ministerstvo, že činnost seskupení naplňuje skutečnosti uvedené
v čl. 14 nařízení o evropském seskupení, neprodleně na to seskupení upozorní a vyzve
je, aby od takové činnosti upustilo. Jestliže seskupení v této činnosti pokračuje,
Ministerstvo je zruší a seskupení vstoupí do likvidace. Seskupení může být zrušeno
také podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.
(2) Seskupení zaniká dnem výmazu z registru, který Ministerstvo provede na
návrh likvidátora po skončení likvidace.
§ 18e
Účast státu a územních samosprávných celků v seskupení
(1) Česká republika se může stát členem seskupení jen s předchozím souhlasem
vlády České republiky. Návrh na udělení souhlasu předkládá vládě její člen, jehož
působnost věcně souvisí s konkrétním cílem a úkoly seskupení určenými úmluvou.
(2) Pro účast územních samosprávných celků v seskupení se nepoužijí ustanovení
jiných právních předpisů7b) upravující spolupráci s územními samosprávnými celky
jiných států.
§ 18f
Účetnictví a účetní závěrka
(1) Seskupení je účetní jednotkou a vede účetnictví podle zvláštního právního
předpisu7c).
(2) Seskupení zajistí ověření účetní závěrky auditorem7d).
§ 18g
Výroční zpráva
(1) Seskupení vypracuje za každý kalendářní rok své činnosti výroční zprávu
a předá ji Ministerstvu nejpozději do 15. července následujícího roku. Ministerstvo
zveřejní výroční zprávu způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Výroční zpráva obsahuje
a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce s upřesněním jejich
vztahu k cílům a úkolům seskupení uvedeným v úmluvě,
b) účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených,
c) změny ve složení orgánů seskupení, ke kterým došlo v průběhu roku,
a
d) výrok auditora k účetní závěrce.
(3) Neobdrží-li Ministerstvo od seskupení výroční zprávu ve lhůtě podle odstavce
1, vyzve seskupení, aby tak učinilo v dodatečně stanovené lhůtě. Po jejím marném
uplynutí Ministerstvo postupuje podle čl. 13 nařízení o evropském seskupení. Obdobně
postupuje Ministerstvo v případě, opravňují-li ho k tomu informace o činnosti seskupení
uvedené ve výroční zprávě.
ČÁST ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 19
(1) Kontrola využití rozpočtových prostředků a evidence návratných finančních
výpomocí v souladu s vládou schválenými státními programy regionálního rozvoje se
provádí podle zvláštního právního předpisu.8)
(2) Poskytování podpor podle tohoto zákona musí být v souladu se zákonem
o veřejné podpoře.9)
(3) Podpory podle tohoto zákona nesmí být poskytnuty v rozporu s politikou
územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentací.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Vybraná ustanovení novel
Čl.XI zákona č. 138/2006 Sb.
Přechodné ustanovení
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na Regionální rady regionů
soudržnosti práva a závazky plynoucí z činnosti Regionální rady zřízené pro jednotlivé
regiony soudržnosti podle dosavadní právní úpravy.
Čl.II zákona č. 66/2007 Sb.
1. Regionální rada regionu soudržnosti Praha se dnem nabytí účinnosti tohoto
zákona zrušuje.
2. Veškerá práva a závazky Regionální rady regionu soudržnosti Praha dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona přecházejí na hlavní město Prahu.
3. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců Regionální rady
regionu soudržnosti Praha přecházejí z Regionální rady regionu soudržnosti Praha
na hlavní město Prahu.
Čl. XXVI zákona č. 239/2012 Sb.
Přechodné ustanovení
Schvalování účetní závěrky podle § 16e odst. 2 zákona č. 248/2000 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé provede za účetní
období roku 2012.
Čl. II zákona č. 298/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Strategie regionálního rozvoje schválená vládou České republiky přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017
se považuje za Strategii regionálního rozvoje podle tohoto zákona.
2. Program rozvoje územního obvodu kraje schválený zastupitelstvem kraje
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku
2017 se považuje za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona.
Za strategii rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona se považuje také jiný
strategický dokument schválený zastupitelstvem kraje přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona s platností stanovenou minimálně do roku 2017, je-li jeho obsah v souladu
se strategií rozvoje územního obvodu kraje podle tohoto zákona.
3. Ustanovení § 18 odst. 2, 3, 4, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a 17 zákona
č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí
u programů schválených pro období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.
4. Ustanovení § 18 odst. 7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro koordinaci pomoci poskytované Evropskou
unií prostřednictvím programů schválených pro období od 1. ledna 2014.
Čl.II zákona č. 251/2021 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy, Regionální rada regionu
soudržnosti Jihozápad, Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, Regionální
rada regionu soudržnosti Severovýchod, Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod,
Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava a Regionální rada regionu soudržnosti
Moravskoslezsko se zrušují uplynutím dne 31. prosince 2021. Jejich právním nástupcem
je Česká republika.
2. Veškerý majetek a všechna práva a povinnosti Regionálních rad regionů
soudržnosti (dále jen "Regionální rada") uvedených v bodu 1 přecházejí dnem následujícím
po dni jejich zrušení na Českou republiku. Dnem následujícím po dni zrušení Regionálních
rad uvedených v bodu 1 vstupuje Česká republika do všech práv a povinností z právních
vztahů Regionálních rad uvedených v bodu 1. Hospodaření s majetkem, který na Českou
republiku přešel podle věty první, přísluší Ministerstvu pro místní rozvoj (dále
jen "Ministerstvo"). V právních vztazích, do nichž vstoupila Česká republika podle
věty druhé, jedná jejím jménem Ministerstvo.
3. Jsou-li součástí majetku Regionální rady uvedené v bodu 1 nemovité věci
evidované v katastru nemovitostí nebo věcná práva k nim, zapíše se změna těchto práv
do katastru nemovitostí na základě prohlášení Ministerstva, které obsahuje označení
práv, která na Českou republiku přešla, a označení nemovitých věcí, kterých se tato
práva týkají, údaji podle katastrálního zákona. Současně Ministerstvo ohlásí svou
příslušnost hospodařit s nemovitými věcmi podle bodu 2 věty třetí nebo oprávnění
jednat jménem České republiky v právních vztazích podle bodu 2 věty poslední.
4. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k
výkonu práce v Regionální radě uvedené v bodu 1 přecházejí dnem následujícím po dni
jejího zrušení z Regionální rady uvedené v bodu 1 na Českou republiku a výkon těchto
práv a povinností přechází na Ministerstvo.
5. Pro vznik služebního poměru zaměstnanců Regionální rady uvedené v bodu
1 podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, (dále
jen "zákon o státní službě") se použijí § 190 až 195, § 196 a 197, § 200 a 201 zákona
o státní službě obdobně s tím, že lhůty tam stanovené se namísto ode dne 1. července
2015 počítají ode dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených v bodu
1 a že bude použita aktuální systemizace pro příslušný kalendářní rok. Ke dni vzniku
služebního poměru příslušný služební orgán rozhodne o výši platu podle části deváté
zákona o státní službě. Pro účely započítání praxe, s výjimkou odměňování, zaměstnanců
Regionální rady uvedené v bodu 1 podle zákona o státní službě se použije § 17 odst.
7 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první
čl. I bodu 6 tohoto zákona.
6. Česká republika vstupuje namísto Regionálních rad uvedených v bodu 1 do
všech soudních, správních a jiných řízení zahájených přede dnem jejich zrušení. V
řízeních, do nichž vstoupila Česká republika podle věty první, jedná jménem České
republiky Ministerstvo, nestanoví-li jiný zákon jinak.
7. Finanční kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve
veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších
předpisů, u příjemců dotace z Regionálního operačního programu v programovém období
2007-2013 vykonává od prvního dne následujícího po dni zrušení Regionálních rad uvedených
v bodu 1 Ministerstvo.
8. Působnost Regionálních rad uvedených v bodu 1 podle § 16 odst. 3 zákona
č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu
6 tohoto zákona, přechází dnem následujícím po dni jejich zrušení na Ministerstvo.
9. Pro účely sestavení účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené
ke dni jejího zrušení se podpisovým záznamem statutárního orgánu Regionální rady
uvedené v bodu 1 připojovaného k účetní závěrce rozumí podpisový záznam osoby, která
vykonávala funkci statutárního orgánu k rozvahovému dni.
10. Účetní závěrku Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavenou ke dni jejího
zrušení a Pomocný analytický přehled sestavený ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo
do centrálního systému účetních informací státu do 25. února 2022.
11. Schvalování účetní závěrky Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené
ke dni jejího zrušení provede Ministerstvo prostřednictvím nejméně tříčlenného orgánu
do 30. dubna 2022. Informaci o schválení nebo neschválení účetní závěrky Regionální
rady uvedené v bodu 1 sestavené ke dni jejího zrušení, včetně souvisejících informací,
předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu do 31. května
2022.
12. Při výkonu působnosti Regionální rady vykonávané hlavním městem Prahou
podle § 16 odst. 6 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti části první čl. I bodu 6 tohoto zákona.
Působnost rady hlavního města Prahy a zastupitelstva hlavního města Prahy podle §
16e odst. 1 a 3 zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
části první čl. I bodu 6 tohoto zákona, zůstává zachována i po dni zrušení Regionálních
rad uvedených v bodu 1.
13. Právní vztahy vzniklé podle § 18 odst. 14 až 17 zákona č. 248/2000 Sb.,
ve znění účinném přede dnem 1. července 2021, a právní jednání a následky z nich
vzniklé, se posuzují podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti části první čl. I bodu 7 tohoto zákona.
14. Finanční výkazy za Regionální rady uvedené v bodu 1 sestavené k 31. prosinci
2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních informací státu v termínu
stanoveném vyhláškou č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných
pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních
samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů Regionálních rad
regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů.
15. Roční údaje o poskytnutých garancích za Regionální rady uvedené v bodu
1 sestavené ke dni 31. prosince 2021 předá Ministerstvo do centrálního systému účetních
informací státu v termínu stanoveném zákonem č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů
pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění pozdějších předpisů.
16. Pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu Ministerstvo zpracuje
podklad za Regionální rady uvedené v bodu 1 za kalendářní rok 2021 podle vyhlášky
č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování
návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných
účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů.
17. Řídicí orgán odpovědný za provádění Programu rozvoje venkova v programovém
období 2014-2020 postupuje podle zákona č. 248/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona.
6) Sdělení Českého statistického úřadu č. 228/2004 Sb., o aktualizaci Klasifikace
územních statistických jednotek (CZ-NUTS).
6g) Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006
o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), ve znění nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013.
7a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších
zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
7b) § 55 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona
č. 313/2002 Sb.
§ 28 zákona č. 129/2000 Sb., ve znění zákona č. 231/2002 Sb.
§ 27 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění zákona č. 145/2001 Sb.
7c) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
7d) Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).
7e) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých
zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých
souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), zákon č. 250/2000 Sb., zákon č. 552/1991
Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře.
10) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 12 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících
zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
13) Čl. 123 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013
ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální
rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu
pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních
o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti
a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
14) Čl. 23 odst. 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013
ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského
fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce.
15) Čl. 123 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.
16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013.
17) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 250/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Čl. 7 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 o
Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle
Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006.
19) § 46 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
20) § 159 až 170 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.