299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

Schválený: 01.09.2003

299/2003 Sb.

Vyhláška

ze dne 1. září 2003

o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka

Změna: 299/2003 Sb. (část)

Změna: 356/2004 Sb.

Změna: 389/2004 Sb.

Změna: 214/2005 Sb.

Změna: 36/2007 Sb.

Změna: 316/2007 Sb.

Změna: 288/2008 Sb.

Změna: 12/2010 Sb.

Změna: 161/2012 Sb.

Změna: 72/2013 Sb.

Změna: 18/2018 Sb.

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10 odst. 3 zákona:

Úvodní ustanovení

§ 1

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie¹⁾ a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie^1a) upravuje

a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat,

b) způsob a lhůty ohlašování nákaz,

c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro případy výskytu některých nebezpečných nákaz,

d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat,

e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat,

f) požadavky na národní referenční laboratoře,

g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz,

h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství, oblastí nebo státu za prosté nákaz.

§ 2

Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem

a) zvíře - každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu, který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec, který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo rezervoár jejího původce,

b) primární ohnisko nákazy - hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné oblasti,

c) potvrzení nákazy - úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích opatření,

d) vektor - každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,

e) inkubační doba - časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy. Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,

f) zvíře vnímavého druhu - jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které může onemocnět určitou nákazou,

g) zrušeno

h) zrušeno

i) odběr vzorků - odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,

j) vzorek - vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,

k) úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu vyšetření,

l) kuchyňské odpady - jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě z průmyslu zpracovávajícího maso.

ČÁST PRVNÍ

OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ

HLAVA I

POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ

Pohotovostní plány

§ 3

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.

(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.

(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány Komisi ke schválení.

§ 4

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se povahy jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.

(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.

Programy ozdravování zvířat

§ 5

(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti^1b).

(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace, tlumení a sledování určité nákazy.

§ 6

(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“) na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti^1c).

HLAVA II

HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT

Hlášení nákaz

§ 7

(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropské unie o hlášení nákaz^1d).

(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1

a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území České republiky,

b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných a zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.

(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po

a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),

b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm. b).

(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.

(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce; předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropské unie o způsobu hlášení nákaz^1e).

§ 8

(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární) ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.

(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli, jež předchází hlášení.

(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.

§ 9

Státní veterinární správa hlásí Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE) výskyt nákaz v souladu s rozhodnutím tohoto úřadu o jednotném seznamu nákaz a o zavedení nového systému jejich hlášení^1f).

Očkování zvířat

§ 10

(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za podmínek stanovených předpisy Evropské unie a touto vyhláškou jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že

a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména na těchto kritériích:

1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,

2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,

3. způsoby kontroly distribuce, skladování a použití očkovacích látek,

4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou nebo musí být podrobena očkování,

5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno očkování,

6. doba trvání očkování,

b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích opatření o opatření týkající se očkování zvířat.

(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být

a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích uvedených v § 13 odst. 1,

b) použito hyperimunní sérum.

(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky

a) provádění a průběhu očkování,

b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.

(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon o léčivech^1g).

§ 11

(1) Vyžadují-li to předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata

a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení způsobem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní veterinární správou,

b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem neprodlené porážky. Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených zvířat není podezřelé z nákazy.

(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.

(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o výsledcích prováděného očkování.

§ 12

Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo ukončit.

HLAVA III

POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ

§ 13

(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá z nakažení (dále jen "podezřelá zvířata") některou z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené sledování (dále jen "sledování") tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá zvířata;

b) nařídí chovateli zejména, aby

1. sečetl všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu a zaznamenal u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat. Dále nařídí chovateli tyto údaje aktualizovat, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor, aby je mohly zkontrolovat při každé kontrole, prováděné v hospodářství,

2. všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu, která jsou v hospodářství, byla držena na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom krajská veterinární správa podle okolností přihlíží i k případné úloze vektorů,

3. umístil ve vchodech do budov, prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou nákazu, dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě^1h), nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření nákazy.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje

a) dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím, než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,

b) možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství, v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,

c) pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,

d) případný výskyt a rozšíření vektorů.

(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření, odpovídající témuž účelu.

§ 14

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst. 2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším kontaktním hospodářstvím.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.

§ 15

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa epizootologické šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to

a) neprodlené utracení, popřípadě poražení všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství. Kadávery uhynulých a utracených zvířat se v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu²⁾ neškodně odstraňují v asanačním podniku, anebo jsou spáleny či zahrabány, pokud možno na místě. Tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby se nebezpečí šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru;

b) neškodné odstranění nebo vhodné zpracování či ošetření některých předmětů či materiálů, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka, hnůj a močůvka, které mohou přenášet původce nákazy. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární správy, má být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;

c) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich bezprostřední okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 21.

(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a jiných vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích uvedených v havarijních plánech kraje nebo pohotovostních plánech. Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede se zahrabání v dostatečné hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné vedlejší živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly být vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z jejich možné infekce.

(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož i provádění epizootologického šetření.

§ 16

(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo více oddělených produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených v § 15 odst. 1 písm. a) v případě nákazou nedotčených produkčních jednotek za předpokladu, že úřední veterinární lékař potvrdí, že

a) struktura a velikost těchto jednotek a činnosti prováděné v jejich rámci zaručují jejich oddělení co do stájí a zařízení, krmiva, krmení a personálu a

b) jejich oddělení znemožňuje přenos nákazy z jedné jednotky do druhé.

(2) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že nákaza mohla být zavlečena

a) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;

b) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.

(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů vnímavých na příslušnou nákazu.

§ 17

(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další pásmo s omezením.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných a zdolávacích opatřeních a k uplatňování těchto opatření.

(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu, spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány tohoto státu.

(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci 1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.

§ 18

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;

b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c) zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;

d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo - pokud v ochranném pásmu nejsou takové jatky - na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických indikátorů nákazy.

(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a zdolávacích opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

§ 19

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů uvnitř pásma;

b) zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;

c) přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem krajské veterinární správy;

d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna a přímou cestou přepravena pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.

(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.

§ 20

(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti a důvody ověřila a pokud

a) všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,

b) zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,

c) každé zvíře je evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,³⁾

d) hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma dozoru.

(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.

§ 21

(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství nařízené v rámci ochranných a zdolávacích opatření jsou prováděny

a) způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce nákazy,

b) dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích schválených krajskou veterinární správou,

c) podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a deratizací krajská veterinární správa prověří, zda byla všechna nařízená opatření náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy před zahájením nového chovu zvířat (dále jen "repopulace") v hospodářství.

§ 22

Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě i dezinsekce a deratizace podle § 21.

§ 23

Jsou-li nakažená nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme krajská veterinární správa vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.

§ 24

(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření ke zjištění přítomnosti původce nákazy vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona národní referenční laboratoře, příslušné pro jednotlivé nákazy popřípadě referenční laboratoře, technicky a personálně vybavené tak, aby mohly kdykoli, zejména při prvním výskytu nákazy, zjistit typ, subtyp a variantu příslušného původce, jakož i další laboratoře uvedené v § 52 odst. 3 zákona. Použijí přitom diagnostické metody stanovené v souladu s jednotlivými postupy a metodami schválenými orgány Unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy nebo jinak v souladu s předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání.

(2) Národní referenční laboratoř

a) odpovídá za koordinaci standardů a diagnostických metod používaných v České republice při diagnostice příslušných nákaz a za testování očkovacích látek,

b) může poskytnout ostatním diagnostickým laboratořím diagnostická činidla,

c) kontroluje jakost diagnostických činidel používaných v České republice,

d) provádí pravidelně srovnávací testy používaných diagnostických metod,

e) uchovává izoláty virů příslušných nákaz pocházející z případů potvrzených v České republice,

f) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních diagnostických laboratořích,

g) spolupracuje s příslušnými referenčními laboratořemi v rámci Unie.

(3) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam národních referenčních laboratoří a zpřístupní jej, včetně jakýchkoli pozdějších změn, ostatním členským státům a veřejnosti.

§ 25

(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení a zdolávání těchto nákaz.

(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání, jakož i na místní podmínky.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ

HLAVA I

VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT

§ 26

Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení nákazy podle § 2 písm. c),

a) v hospodářství, ve kterém

1. byl izolován virus vezikulární choroby prasat buď z prasat, anebo z prostředí,

2. jsou prasata, která jsou séropozitivní na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují změny příznačné pro tuto nákazu, nebo

3. jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,

b) v jiných stádech, ve kterých jsou zjištěna séropozitivní prasata. V tomto případě provede krajská veterinární správa před potvrzením přítomnosti nákazy další vyšetření, zejména opětovné namátkové testování v odstupu nejméně 28 dnů od předchozího odběru vzorků Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být určeno výhradně pro tuzemský trh.

§ 27

(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství, v nichž jsou zvířata druhů vnímavých na tuto nákazu;

b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty druhů vnímavých na tuto nákazu a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející se v tomto pásmu;

d) dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité uvnitř ochranného pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány (krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;

e) prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu 21 dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Po této době může krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přemístění prasat z hospodářství

1. přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky vyšetřena, každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem³⁾ a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována. Po vstupu na jatky jsou prasata držena a porážena odděleně od ostatních prasat. Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě prasat se před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky prasat před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na zřeteli příznaky, které by mohly souviset s přítomností viru vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

2. výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,³⁾

f) maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1

1. se nesmí stát předmětem obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodního obchodu a musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti stanoveným předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴⁾,

2. musí být získáno, porcováno, přepravováno a skladováno odděleně od masa určeného pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod a nesmí být použito k výrobě masných výrobků určených pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní obchod, pokud nebylo podrobeno ošetření podle předpisů o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴⁾.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

b) klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež umožňuje konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění, z nichž by bylo možno usuzovat na přítomnost vezikulární choroby prasat, jakož i sérologického vyšetření statisticky reprezentativního vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným v Unii se zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu chovu prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru této nákazy.

(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být provedeny až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného hospodářství.

(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu uplatňují ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.

(5) V případě, že zákazy uvedené v odstavci 1 písm. e) jsou v platnosti déle než 30 dnů z důvodu výskytu dalších případů nákazy, a vzniknou-li v důsledku toho problémy s chovem zvířat, může krajská veterinární správa na základě odůvodněné žádosti chovatele a pokud úřední veterinární lékař ověřil stav věcí, povolit přepravu zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu. Ustanovení odstavce 1 písm. e) platí obdobně.

§ 28

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) soupis všech hospodářství s chovem prasat;

b) přemísťování prasat z hospodářství v pásmu jinam než na jatky je možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z něhož mají být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí zaznamenávat veškerá přemístění prasat;

c) přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární správou povoleno, jestliže

1. všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin před přepravou zkontrolována,

2. všechna prasata určená k přepravě byla během 48 hodin před přepravou klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,

3. sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku prasat určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Pokud jde o jatečná prasata, sérologické vyšetření může být provedeno se vzorky krve odebranými na jatkách, na něž jsou prasata podle určení krajské veterinární správy přepravena. V případě pozitivních výsledků vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),

4. každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem³⁾,

5. dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě těchto prasat byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;

d) dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř pásma dozoru mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci způsobem stanoveným krajskou veterinární správou.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována do náležitého provedení

a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce,

b) ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.

§ 29

(1) Krajská veterinární správa nařídí dále v případě

a) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných a zdolávacích opatření podle § 13 a 15 maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a provedením ochranných a zdolávacích opatření bylo podle možnosti pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně odstraněno takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby prasat,

b) důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, aby prasata z tohoto hospodářství podléhala omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 16 odst. 2 a 3 nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak klinické vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst. 2 písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku prasat, při němž se neprokáže přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Klinické a sérologické vyšetření může být provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné kontaminace prasat,

c) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby

1. všechna prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,

2. jatečně opracovaná těla a droby nakažených prasat byly neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření vezikulární choroby prasat,

3. bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně dopravních prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

4. žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24 hodin po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

§ 30

(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po uplynutí 4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce.

(2) Při opětovném ustájení zvířat se přihlédne k druhu zemědělské činnosti vykonávané v hospodářství. V případě

a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při kontrole přítomnosti protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Kontrolní indikátorová selata se podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich rozmístění se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému vyšetření. Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky vezikulární choroby prasat a jestliže u žádného z nich nedošlo k vytvoření protilátek proti viru této nákazy, může být provedena celková repopulace;

b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

1. všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího se mimo pásma, v nichž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací opatření z důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se přemístí do chovu během 8 dnů,

2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od přemístění posledních prasat do hospodářství,

3. prasata přemístěná do chovu (repopulované stádo) se podle pokynů krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky. Toto vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

HLAVA II

KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ

§ 31

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a) zvíře vnímavého druhu - každý přežvýkavec;

b) zvířata - zvířata patřící k vnímavým druhům, s výjimkou volně žijících zvířat, pro která mohou být orgány Unie přijata zvláštní opatření;

c) vektor - hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku ovcí, který má být zjišťován v souladu s postupem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání;

d) živá oslabená očkovací látka - očkovací látka vyráběná upravením terénního izolátu viru katarální horečky ovcí pomocí následných pasáží na tkáňových kulturách nebo v kuřecích embryích.

§ 32

(1) Je-li v hospodářství nacházejícím se v oblasti, která nepodléhá omezením v důsledku ochranných a zdolávacích opatření nařízených v souvislosti s výskytem katarální horečky ovcí nebo podezřením z jejího výskytu, jedno nebo více zvířat vnímavého druhu podezřelých z této nákazy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetří podezřelá a uhynulá zvířata nebo zajistí jejich pitvu;

b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k jeho rozmnožování;

c) nařídí chovateli zejména, aby

1. provedl soupis zvířat vnímavého druhu, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých a nakažených, jakož i zvířat, která mohla být nakažena. Údaje soupisu chovatel aktualizuje, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládá orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

2. dodržoval zákaz jakéhokoli přemísťování zvířat vnímavého druhu z hospodářství nebo do hospodářství,

3. omezil možnost pohybu zvířat vnímavého druhu, včetně jejich pobytu mimo stáj, v době aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k dispozici prostředky k provedení tohoto opatření,

4. ošetřoval pravidelně zvířata vnímavého druhu, budovy používané k jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro vektory, schválenými insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská veterinární správa se zřetelem na dobu účinnosti použitého insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,

5. zabezpečil v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu²⁾ neškodné odstranění kadáverů zvířat uhynulých v hospodářství.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵⁾,

a) provede epizootologické šetření,

b) uplatňuje programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených pásmech a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma,

c) poskytuje údaje o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů uvedených v písmenu a) Státní veterinární správě, která plní informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵⁾.

(3) Do doby zavedení opatření uvedených v odstavci 1 se zvířata vnímavého druhu nepřemísťují z hospodářství nebo do hospodářství a podle možností je omezen jejich pohyb v době aktivity vektorů.

§ 33

(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou infikována.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být ukončena, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.

§ 33a

(1) Státní veterinární správa může v rámci ochranných a zdolávacích opatření v souladu s § 15 odst. 1 písm. i) a § 48 odst. 1 písm. e) zákona povolit použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí, a to na základě výsledků posouzení rizik provedeného Státní veterinární správou. O povolení použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí Státní veterinární správa uvědomí před zahájením očkování Komisi.

(2) Je-li použita živá oslabená očkovací látka, vymezí Státní veterinární správa v rámci ochranných a zdolávacích opatření ochranné pásmo, které zahrnuje přinejmenším oblast, ve které se provádí očkování. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem.

§ 34

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,

a) krajská veterinární správa nařídí

1. poražení zvířat vnímavého druhu v rozsahu, který pokládá za nezbytný k zamezení šíření nákazy,

2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty²⁾,

3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného pásma) okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství). Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě epizootologických, zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,

4. uplatnění dalších opatření stanovených Komisí, zejména pokud jde o zavedení programu očkování nebo jiných alternativních opatření,

b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodu 3 Komisi.

§ 35

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno očkování proti katarální horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.

(3) Ochranné pásmo a pásmo dozoru tvoří uzavřené pásmo.

§ 36

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavého druhu uvnitř pásma;

b) uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na sledování indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu zvířat vnímavého druhu, není-li skot k dispozici, jakož i populací vektora,

c) zákaz přemísťování zvířat vnímavého druhu z pásma, pokud krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí⁵⁾, nestanovila jinak.

(2) Státní veterinární správa může dát Komisi podnět k tomu, aby rozhodla o očkování zvířat vnímavého druhu v ochranném pásmu proti katarální horečce ovcí a o jejich označení.

§ 37

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst. 1,

b) byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s opatřeními stanovenými Komisí.

§ 37a

Státní veterinární správa v souladu s předpisy Evropské unie o hlášení nákaz^1e)

a) hlásí Komisi a ostatním členským státům primární ohniska a ohniska katarální horečky ovcí,

b) poskytuje jim související epizootologické informace o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů sledování katarální horečky ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí.

HLAVA III

KLASICKÝ MOR PRASAT

§ 38

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a) prase - jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat divokých,

b) prase divoké - prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,

c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického moru prasat (dále jen "diagnostická příručka"), vydanou Státní veterinární správou a odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají podezření na možnost výskytu klasického moru prasat,

d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,

e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých - jakýkoli případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,

f) meta-populace prasat divokých - jakákoli skupina či subpopulace prasat divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,

g) vnímavá populace prasat divokých - část populace volně žijících prasat, u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,

h) zpracování - jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu uvedeného v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,²⁾ které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického moru prasat,

i) markerová vakcína - očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím typem viru,

j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat - oblast v okruhu 10 km kolem hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1 km

; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km

, anebo ve vzdálenosti menší než 20 km od takového regionu,

k) kontaktní hospodářství - hospodářství, do něhož mohla být příslušná nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,

l) hospodářství - jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou trvale nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto smyslu se nepovažují jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena prasata divoká; tyto ohrazené prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují použití opatření stanovených v § 41 odst. 1 a 2,

m) zamořená oblast - oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více případů klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační opatření podle § 15 nebo 16.

§ 39

(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatním členským státům výskyt klasického moru prasat a poskytne jim informace o

a) ohniscích klasického moru prasat potvrzených v hospodářství,

b) případech klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních prostředcích,

c) primárních případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých,

d) výsledcích epizootologického šetření.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy

a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,

b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.

§ 40

(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně a s diagnostickou příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu, zda jsou prasata v hospodářství evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem.³⁾

(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství nelze vyloučit,

a) sleduje příslušné hospodářství;

b) provede epizootologické šetření na základě dotazníků připravených v rámci pohotovostních plánů podle § 56;

c) nařídí chovateli zejména, aby

1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,

3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,

4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa, spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování,

5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,

6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat, anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.

(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární správa

a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena, ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat;

b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci 2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích 1 a 2.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.

§ 41

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, krajská veterinární správa nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst. 2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat, jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat před ohlášením nákazy;

c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického moru prasat;

e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány, zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení, podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;

f) po odstranění prasat provedení čištění a dezinfekce budov sloužících k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě jejich kadáverů, vybavení budov, podestýlky, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.

(2) Krajská veterinární správa provede dále

a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,

b) epizootologické šetření.

(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a) a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

§ 42

(1) Krajská veterinární správa může v případě potvrzení výskytu klasického moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění

a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;

b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z jednoho stáda do druhého.

(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství, do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo § 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat.

(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování, zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm. a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

§ 43

(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy. Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo je součástí pásma dozoru.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice), umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.

§ 44

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b) klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich evidence a označení v souladu s plemenářským zákonem,³⁾ a to do 7 dnů po vymezení ochranného pásma,

c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství, pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky; rozhodnutím orgánů Unie může být umožněna přeprava prasat pocházejících z území vně ochranného pásma za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

d) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn, dezinfikován a zkontrolován,

e) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární správy,

f) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

g) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství. Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou přepravu prasat z hospodářství

1. na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom Státní veterinární správa neprodleně informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

h) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř ochranného pásma,

i) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství přímo

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce 2 je možné při splnění těchto podmínek:

a) úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství, především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem,³⁾

b) prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných krajskou veterinární správou,

c) dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,

d) od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,

e) v případě přemístění těchto prasat na jatky

1. krajská veterinární správa, která vykonává na jatkách státní veterinární dozor, je uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a o jejich příjezdu na jatky uvědomí krajskou veterinární správu odpovědnou za odeslání prasat,

2. prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně od ostatních prasat,

3. při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru klasického moru prasat,

4. čerstvé maso pocházející z těchto jatek je označeno stejným způsobem, jakým se označuje čerstvé maso pocházející z prasat uvedených v § 27 odst. 1 písm. e) bodě 1, a v podniku určeném krajskou veterinární správou následně ošetřeno v souladu s právními předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty⁴⁾. Zásilka tohoto masa je před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována krajskou veterinární správou a zůstane tak po celou dobu přepravy.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou dodržována nejméně do provedení

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

§ 45

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,

b) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky, a o přepravu prasat pocházejících z území vně pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,

c) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo, podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn a dezinfikován,

d) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,

e) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,

f) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po 21 dnech může krajská veterinární správa povolit za podmínek § 44 odst. 3 přemístění prasat z hospodářství k přímému převozu

1. na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom Státní veterinární správa bez prodlení informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,

g) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství uvnitř pásma dozoru,

h) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je opouštějí.

(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství přímo

a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,

b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo

c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována nejméně do provedení

a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,

b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru klasického moru prasat.

(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.

§ 46

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.

§ 47

(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.

(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě

a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat nebo u nichž nebyla při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;

b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést celkovou repopulaci za předpokladu, že

1. všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,

2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,

3. repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40 dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.

(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce, může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.

§ 48

(1) V případě

a) podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zahájí krajská veterinární správa neprodleně v souladu s diagnostickou příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,

b) zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:

1. neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních prostředcích,

2. neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,

3. předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních prostředků podle § 46,

4. epizootologické šetření,

5. izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,

6. zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.

Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých

§ 49

(1) Jakmile krajská veterinární správa získá poznatky o tom, že prasata divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,

a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu této nákazy,

b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby podle zvláštního právního předpisu,⁶⁾

c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla ulovena či nalezena mrtvá.

(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých za účelem omezení jeho šíření

a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při

1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. b),

2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,

3. vypracování plánu eradikace,

4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;

b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí zejména tato ochranná a zdolávací opatření:

1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření. Jde-li o hospodářství s chovem prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,

2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech, popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých. Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat do styku s prasaty v hospodářství,

3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,

4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství,

5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,

6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,

7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého, ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu, jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem prasat,

8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby

a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.

(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření k tlumení této nákazy.

§ 50

Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých

(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který obsahuje ochranná a zdolávací opatření

a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako zamořená,

b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti, uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Týkají-li se jiných ochranných a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu Komisi.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne stanoveného při schvalování plánu.

§ 51

(1) Plán eradikace obsahuje:

a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;

b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;

c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární dozor, biology, uživateli honitby⁶⁾ a ochránci volně žijící zvěře;

d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;

e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;

f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost v zamořené oblasti a v jejím okolí;

g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;

h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých. Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;

i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých prasat divokých, zejména jejich mláďat;

j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění šíření nákazy;

k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena z oběhu a části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru, a o výsledcích laboratorního vyšetření;

m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat, jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování s nimi;

n) kritéria pro ukončení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;

o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace, a dozorem nad jejich plněním;

p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;

q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).

(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého výboru každých 6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění plánu eradikace.

§ 52

Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti

(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění přítomnosti původce klasického moru prasat a identifikace genetického typu izolátů viru se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích a dalších laboratořích uvedených v § 52 odst. 3 zákona.

(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento účel Státní veterinární správou. Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam těchto laboratoří a jiných zařízení.

Očkování proti klasickému moru prasat

§ 53

(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru prasat zakázáno.

(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.

(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.

§ 54

(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu hospodářství s chovem prasat v této oblasti,

c) kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,

d) očkovací látce, která má být použita,

e) době trvání očkování,

f) označování a evidenci očkovaných prasat,

g) opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,

h) kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna v kontaktních hospodářstvích,

i) dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li být použita markerová vakcína.

(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k neprodlené porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;

b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm. e) bodě 4;

c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována, v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního lékaře.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.

(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí ochranná a zdolávací opatření zakazující

a) přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž jsou chována, s výjimkou přepravy k neprodlené porážce;

b) odběr spermatu, vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;

c) přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství původu, s výjimkou přepravy

1. na jatky k neprodlené porážce,

2. do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, z něhož mají být odeslána přímo na jatky,

3. do jiného hospodářství po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru klasického moru prasat.

(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu, že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:

a) Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;

b) tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit, že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.

(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena, jestliže

a) všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4,

b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.

(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena,

a) může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena, a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,

b) musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.

(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může Státní veterinární správa v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona a kladným vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva či jejich produktů a obchodování s nimi postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že

a) před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající ustanovení odstavce 1,

b) Státní veterinární správa předložila v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,

c) byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci s orgány Komise v souladu s § 53 odst. 8 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.

§ 55

(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické údaje nebezpečí jeho šíření.

(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o

a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;

b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);

c) očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;

d) zabezpečení očkování mláďat;

e) předpokládané době trvání očkování;

f) přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;

g) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;

h) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;

i) předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou zvažována při ověřování účinnosti očkování;

j) orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu, a dozorem nad jejich plněním;

k) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49 odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;

l) dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.

(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském státě.

(4) Státní veterinární správa předkládá Komisi a ostatním členským státům každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování spolu se zprávou uvedenou v § 51 odst. 2.

§ 56

Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat

(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení

a) požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro případ nouzového očkování,

b) regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem k možnosti výskytu nákazy.

(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.

(3) Státní veterinární správa provede každých 5 let aktualizaci pohotovostního plánu uvedeného v odstavci 1 a předloží jej Komisi ke schválení.

§ 57

Centra tlumení nákazy a odborná skupina

(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizují celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy, jakož i skupina odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.

(2) Celostátní krizové centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za

a) určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,

b) koordinaci postupu krajských krizových center tlumení nákazy, zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření těmito centry a rozmístění osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy,

c) poskytování informací příslušným orgánům a osobám,

d) organizování nouzového očkování a vymezení pásem očkování, je-li to třeba,

e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, orgány Policie České republiky a hromadnými sdělovacími prostředky.

(3) Některé úkoly celostátního krizového centra tlumení nákazy mohou být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního krizového centra tlumení nákazy.

(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným orgánům zejména při

a) epizootologickém šetření,

b) odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho výsledků,

c) zavádění opatření k tlumení nákazy.

§ 58

Použití kuchyňských odpadů

(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.

(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců 1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.

HLAVA IV

zrušena

§ 59

zrušen

§ 60

zrušen

§ 61

zrušen

§ 62

zrušen

§ 63

zrušen

§ 64

zrušen

§ 65

zrušen

§ 66

zrušen

§ 67

zrušen

HLAVA V

zrušena

§ 68

zrušen

§ 69

zrušen

§ 70

zrušen

§ 71

zrušen

§ 72

zrušen

§ 73

zrušen

§ 74

zrušen

§ 75

zrušen

§ 75a

zrušen

§ 76

zrušen

§ 77

zrušen

§ 78

zrušen

HLAVA VI

NEWCASTLESKÁ CHOROBA

(PSEUDOMOR DRŮBEŽE)

§ 79

(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a) nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící pro newcastleskou chorobu,

b) drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež s klinickými příznaky nebo postmortálními změnami, které zakládají podezření na newcastleskou chorobu,

c) drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,

d) poštovní holub - každý holub, který je přemístěn nebo určen k přemístění ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen "holubník") k vypuštění takovým způsobem, aby se mohl volně pomocí letu vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo určení.

(2) Ustanovení této hlavy se vztahují jen na tlumení a zdolávání newcastleské choroby u drůbeže chované v hospodářstvích, u poštovních holubů a u jiných ptáků držených v zajetí; nepoužijí se v případě výskytu newcastleské choroby u volně žijících ptáků.

§ 80

(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření;

b) nařídí chovateli zejména, aby

1. provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

2. držel všechnu drůbež v hospodářství na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu,

3. zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství,

4. dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich odesílání přímo do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků, pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených v příloze č. 12 k této vyhlášce,

5. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční prostředky;

c) provede epizootologické šetření.

(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa, vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiv, podestýlky, hnoje a jiných předmětů či materiálů, které mohou přenášet newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona.

(3) Krajská veterinární správa může provést a v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 i ve vztahu k jiným hospodářstvím v případě, že jejich budovy, poloha nebo kontakty s hospodářstvím uvedeným v odstavci 1 odůvodňují podezření z možnosti infekce.

§ 81

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80, jakož i ochranná a zdolávací opatření přijatá případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

§ 82

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská veterinární správa další ochranná a zdolávací opatření, a to:

a) neprodlené utracení, popřípadě poražení veškeré drůbeže v hospodářství a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem, aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;

b) neškodné odstranění nebo odpovídající ošetření všech materiálů, látek a odpadů, jako jsou krmivo, podestýlka a hnůj, které mohou být kontaminovány, podle pokynů úředního veterinárního lékaře. Tímto ošetřením se zajistí zničení viru newcastleské choroby;

c) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;

d) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby nebo která opustila hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch, která byla předtím řádně dezinfikována;

e) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a za podmínek uvedených v § 88.

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).

§ 83

(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu drůbeže, v němž se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské choroby, a bylo-li prokázáno příslušnou referenční laboratoří Unie, že tento izolát viru pochází ze živé oslabené očkovací látky proti newcastleské chorobě, může se krajská veterinární správa nařizující další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v § 82 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 3 za předpokladu, že

a) hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,

b) budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst. 1 písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,

c) žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto drůbež na jatky k porážce musí být informován orgán vykonávající na těchto jatkách státní veterinární dozor. Po příchodu na jatky musí být tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.

(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1, musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty.⁷⁾

§ 84

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 82 odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení, a to v takové míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna do druhého.

(2) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že drůbež v některém hospodářství mohla být nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem kontroly přemísťování drůbeže v hospodářství a případného nařízení opatření uvedených v odstavci 3.

(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na jatky k neprodlené porážce. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní vyloučit výskyt newcastleské choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládaného nakažení drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.

(4) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují, může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna, ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o ni pečují jiné osoby.

(5) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že poštovní holubi nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské choroby, přijme veškerá vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně zákazu pohybu poštovních holubů mimo holubník po dobu 21 dnů.

§ 85

(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o poloměru nejméně 10 km.

(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak s newcastleskou chorobou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

§ 86

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;

c) držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném místě, které umožňuje její izolaci;

d) používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;

e) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích⁸⁾ a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde o krajskou veterinární správou povolené přemístění

1. drůbeže k neprodlené porážce na jatky, které jsou v zamořené oblasti, a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty,⁷⁾

2. jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství musí být sledováno v souladu s § 84 odst. 2. Nelze-li přemístit jednodenní kuřata nebo kuřice připravené ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, je možno přemístit je se souhlasem krajské veterinární správy a v souladu s rozhodnutím Komise vyžádaným v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona do hospodářství, které je umístěno mimo pásmo dozoru a je sledováno v souladu s § 84 odst. 2,

3. násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

f) kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež, její kadávery a vejce uvnitř pásma;

g) zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže bez souhlasu krajské veterinární správy;

h) zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.

(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být provedeno až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou a pod dohledem úředního veterinárního lékaře; dopravní prostředky musí být vyčištěny a dezinfikovány před použitím i po použití.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou být ukončena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.

(4) Potvrdí-li epizootologické šetření, že ohnisko nákazy je způsobeno infekcí, která se nešíří, může být se souhlasem Komise rozsah ochranného pásma zmenšen a doba jeho trvání zkrácena.

§ 87

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;

b) kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;

c) zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou. Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty;⁷⁾

d) zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;

e) zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;

f) zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;

g) bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.⁸⁾

(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být ukončena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství podle § 88.

(3) Pro případné zmenšení rozsahu a zkrácení doby trvání pásma dozoru platí obdobně § 86 odst. 4.

§ 87a

Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona

a) stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla umožňující sledování pohybu vajec, drůbeže a ptáků držených v zajetí,

b) uloží

1. chovatelům drůbeže, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor na jejich požádání informace o pohybu drůbeže, vajec a poštovních holubů z jejich hospodářství nebo do jejich hospodářství, jakož i informace o výstavách nebo soutěžích, na nichž se zúčastnili poštovní holubi,

2. osobám podílejícím se na přepravě drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí a na obchodování s nimi, aby poskytovaly orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré informace o pohybu drůbeže, vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, na jejichž přepravě se podílely nebo s nimiž obchodovaly a aby předkládaly odpovídající doklady.

§ 88

Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.

§ 89

Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění přítomnosti viru newcastleské choroby se provádí podle předpisu Evropské unie o opatřeních pro tlumení newcastleské choroby⁹⁾.

§ 90

(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci preventivních opatření nebo jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě výskytu této nákazy, a to s použitím schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených v § 10.

(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o tom Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat údaje o vlastnostech a složení každé použité očkovací látky, způsobech kontroly její distribuce, skladování a použití, druzích a kategoriích drůbeže, která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti, ve kterých může nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování prováděno.

(3) Výjimečně lze přistoupit pod dohledem úředního veterinárního lékaře k zeměpisně a časově vymezenému nouzovému očkování drůbeže proti newcastleské chorobě, a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci Komise a ostatních členských států v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci, týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování. V souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována drůbež v hospodářství, které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením podle § 80 a 82.

(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány veterinární správy musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav poštovních holubů přijali pokyny, podle nichž budou do seznamů pro tyto soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní holubi, kteří jsou očkováni proti newcastleské chorobě.

§ 91

(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být

a) očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší době,

b) očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež určeného druhu, vylíhnutá nebo začleněná do hospodářství v oblasti očkování,

c) zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti očkování, s výjimkou

1. jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti očkování, v nichž jsou očkována,

2. drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k neprodlené porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat drůbež dříve, než krajská veterinární správa provede kontrolu hospodářství.

(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z oblasti očkování

a) pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou přemísťována do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství musí být sledováno až do doby, kdy jsou kuřata poražena,

b) po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k neprodlené porážce,

c) pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci a očkované nejméně před 3 týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly předem dezinfikovány.

(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v odstavci 2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou být obnovena na jedno nebo několik dalších tříměsíčních období.

(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za podmínky, že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna budou podléhat periodickému sérologickému sledování.

§ 92

(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí z nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření,

b) nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v zajetí, ani nic jiného, co by mohlo přenést newcastleskou chorobu, nemohli opustit holubník nebo hospodářství.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud nejsou ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.

(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská veterinární správa pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí a pro holubníky nebo hospodářství

a) další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm. a), b), e) a odst. 3, nebo přinejmenším

b) zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním výskytu klinických příznaků newcastleské choroby a neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno zničení viru newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během uvedeného období 60 dnů.

(4) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci a o ochranných a zdolávacích opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 3, a to podle vzoru stanoveného Komisí.

§ 93

(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být používány k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.

(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných zařízeních, které zajistí zničení viru newcastleské choroby.

HLAVA VII

MOR KONÍ

§ 94

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem vektor - hmyz druhu Culicoides imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides, který může přenášet mor koní.

§ 95

(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z nákazy morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a 49 odst. 1 písm. d) zákona

a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá zvířata;

b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné prostředky k dezinfekci těchto míst;

c) nařídí chovateli zejména, aby

1. provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,

2. držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných místech chráněných proti vektorovi,

3. dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do hospodářství,

4. použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou koňovití ustájeni, a v jejich okolí,

5. zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty.²⁾

(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

§ 96

Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 95, jakož i ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím mohou být ukončena, jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu moru koní.

§ 97

(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,

a) krajská veterinární správa nařídí

1. utracení všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou nakaženi nebo vykazují klinické příznaky moru koní,

2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,²⁾

3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst. 1 na hospodářství umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství), zahrnutého do ochranného pásma,

4. očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou očkovací látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou používanou v těchto případech v Unii. Na základě epizootologických, zeměpisných, meteorologických a klimatických faktorů však může být od očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna Státní veterinární správou v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,

b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud vzhledem k zeměpisným, meteorologickým či klimatickým okolnostem nebo k přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství je důvodné podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a zdolávacích opatření musí být informována v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise.

(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí § 17 odst. 4 obdobně.

§ 98

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1 vymezí ochranné pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.

§ 99

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:

a) identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;

b) zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře k nutné porážce na jatky v ochranném pásmu, anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární správou.

(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v těchto hospodářstvích, zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy.

(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona může na základě kladného vyjádření Komise nařídit, aby bylo v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých proti moru koní a označení očkovaných zvířat zvláštní značkou používanou v těchto případech v Unii.

§ 100

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru

a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst. 1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v ochranném pásmu na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,

b) byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.

(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98 odst. 1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s postupem stanoveným Komisí. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle § 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování ochranných a zdolávacích opatření kratší než 12 měsíců.

§ 101

Koňovití mohou být přemísťováni, aniž je ustanovení § 99 odst. 1 písm. b) a § 100 odst. 1 písm. a) dotčeno,

a) z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými se řídí přemísťování koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do karanténní stanice,

b) v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto podmínek:

1. koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním lékařem, jsou označeni a evidováni v souladu s plemenářským zákonem³⁾ a jsou provázeni požadovaným průvodním dokladem,

2. koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než po uplynutí 60 dnů od očkování,

3. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.

HLAVA VIII

zrušena

§ 102

zrušen

§ 103

zrušen

HLAVA IX

TRANSMISIVNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE

§ 104

zrušen

§ 105

zrušen

§ 106

zrušen

§ 107

zrušen

§ 108

zrušen

§ 109

Státní veterinární správa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prevenci, tlumení a eradikaci některých spongiformních encefalopatií¹⁰⁾ zpracovává pohotovostní plán, předkládá Komisi výroční zprávu, vyhotovuje roční program sledování TSE, organizuje provádění tohoto programu a plní informační povinnosti.

HLAVA X

zrušena

§ 110

zrušen

§ 111

zrušen

§ 112

zrušen

§ 113

zrušen

§ 114

zrušen

§ 115

zrušen

§ 116

zrušen

§ 117

zrušen

§ 118

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 119

zrušen

§ 120

zrušen

HLAVA XI

zrušena

§ 121

zrušen

§ 122

zrušen

§ 123

zrušen

§ 124

zrušen

§ 125

zrušen

HLAVA XII

zrušena

§ 126

zrušen

§ 127

zrušen

§ 128

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 129

zrušen

§ 130

zrušen

HLAVA XIII

zrušena

nadpis vypuštěn

§ 131

zrušen

§ 132

zrušen

§ 133

zrušen

§ 134

zrušen

§ 135

zrušen

§ 136

zrušen

§ 137

zrušen

nadpis vypuštěn

§ 138

zrušen

§ 139

zrušen

§ 140

zrušen

§ 141

zrušen

§ 142

zrušen

ČÁST TŘETÍ

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K OZDRAVOVÁNÍ ZVÍŘAT OD NĚKTERÝCH NÁKAZ

HLAVA I

BRUCELÓZA, TUBERKULÓZA A ENZOOTICKÁ LEUKÓZA SKOTU

§ 143

(1) Pro účely této hlavy se rozumí:

a) v případě brucelózy skotu pod pojmem

1. stáda skotu typu B 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status nejsou známy,

2. stáda skotu typu B 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status jsou známy a v nichž se provádějí rutinní kontrolní testy podle vnitrostátních předpisů za účelem dosažení statusu typu B 3 nebo B 4,

3. stáda skotu typu B 3 - stáda prostá brucelózy ve smyslu části II přílohy č. 23 k této vyhlášce,

4. stáda skotu typu B 4 - stáda skotu úředně prostá brucelózy ve smyslu části II přílohy č. 23 k této vyhlášce;

b) v případě tuberkulózy skotu pod pojmem

1. stáda skotu typu T 1 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací nejsou známy,

2. stáda skotu typu T 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací jsou známy a v nichž se provádějí rutinní kontrolní testy podle vnitrostátních předpisů za účelem dosažení statusu typu T 3,

3. stáda skotu T 3 - stáda skotu úředně prostá tuberkulózy podle části I přílohy č. 23 k této vyhlášce.

(2) Podrobná kritéria pro klasifikaci stáda skotu jako úředně prostého tuberkulózy, úředně prostého brucelózy a prostého brucelózy a enzootické leukózy skotu jsou stanovena v příloze č. 23 k této vyhlášce.

(3) Výsledky provedených tuberkulinací se vyhodnocují v souladu s přílohou č. 20 k této vyhlášce.

§ 144

(1) Orgány veterinární správy činí v souladu s § 10 odst. 1, § 48 odst. 1 písm. a) až c) a § 49 odst. 1 písm. b) zákona všechna nezbytná opatření k tomu, aby v populaci skotu byl nadále udržován status úředně prostá brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu a aby bylo zabráněno opětnému vzplanutí některé z těchto nákaz.

(2) Státní veterinární správa informuje Komisi o provedení opatření uvedených v odstavci 1.

§ 145

(1) Není-li stanoveno jinak, léčení brucelózy, léčení a desenzibilizace tuberkulózy a léčení enzootické leukózy skotu, jakož i očkování proti tuberkulóze a enzootické leukóze skotu, jsou zakázána.

(2) Očkování proti brucelóze skotu může být prováděno jen se souhlasem Státní veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře a zastaví se co nejdříve, aby stáda mohla být opět co nejdříve zařazena ke stádům úředně prostým brucelózy.

§ 146

zrušen

§ 147

zrušen

Díl 1

Brucelóza

§ 148

zrušen

§ 149

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky. Krajská veterinární správa může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, a to po odděleném umístění podezřelých zvířat a za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,

b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být ukončena, dokud nejsou výskyt brucelózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 150

(1) Byl-li výskyt brucelózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:

a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky. Krajská veterinární správa může také povolit v hospodářství přemístění kastrovaného skotu po předporážkové izolaci a označení nakaženého skotu a skotu považovaného krajskou veterinární správou za nakažený za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,

b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;

c) neprodlené vyšetření skotu na brucelózu;

d) karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými výsledky, a zvířat, která jsou považována krajskou veterinární správou za nakažená, a to až do jejich porážky podle § 151,

e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;

f) omezení dodávky mléka dojnic z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;

g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;

h) neprodlené neškodné odstranění plodů, mrtvě narozených telat, telat uhynulých na brucelózu po narození a placent, pokud nemají být vyšetřeny;

i) neprodlené neškodné odstranění slámy, steliva nebo jiných materiálů či látek, které přišly do styku s nakaženým zvířetem nebo placentou, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty;²⁾

j) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření brucelózy výrobky těchto podniků.

§ 151

Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt nákazy, a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá z nákazy jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.

§ 152

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 151 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány. Pastviny, na kterých se tato zvířata nacházela, nesmí být znovu používány dříve než za 60 dnů po jejich opuštění těmito zvířaty. V případě kastrovaných zvířat však může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona učinit výjimku z tohoto omezení pod podmínkou, že kastrovaná zvířata opustí tyto prostory pouze v souvislosti s jejich přemístěním na porážku nebo do výkrmových stád a odtud na jatky.

(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání těchto zvířat musí být po použití rovněž vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 153

Po poražení skotu uvedeného v § 151

a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky; ustanovení § 154 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena. Krajská veterinární správa však může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, jde-li o jeho přemístění do výkrmových stád a odtud na jatky,

b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na brucelózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 12 měsíců, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jednomu nebo více sérologickým vyšetřením na brucelózu s negativním výsledkem. Toto vyšetření však nemusí být prováděno u skotu do stáří 18 měsíců, který byl očkován v souladu s právním předpisem, který upravuje veterinární požadavky na obchodování se zvířaty¹¹⁾.

§ 154

(1) Ve stádech typů B 1 a B 2 se provádí sérologické vyšetřování do té doby, dokud tato stáda nedosáhnou statusu B 3 nebo B 4.

(2) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 1, určení do stáda typu B 2, musí být,

a) pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,

b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováni, a pokud jsou starší 12 měsíců, před zařazením do stáda typu B 2 podrobeni dalšímu sérologickému vyšetření s negativním výsledkem.

(3) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 2, určení do jiného stáda typu B 2,

a) musí být, pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,

b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typů B 3 a B 4 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

§ 155

(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanoví opatření, která brání opětovnému zavlečení brucelózy z jiných zdrojů nákazy do stáda, v němž byla brucelóza zdolána.

(2) Veškeré přemísťování skotu do stád nebo ve stádech, která jsou podrobena ochranným a zdolávacím opatřením nařízeným k tlumení brucelózy a zabránění jejímu šíření, podléhá státnímu veterinárnímu dozoru. Uplatňováním kontrolních opatření, jež vyplývají z výkonu tohoto dozoru, nejsou dotčena jiná opatření, jež se týkají přemísťování skotu do stád a ze stád prostých brucelózy a úředně prostých brucelózy.

Díl 2

Tuberkulóza

§ 156

zrušen

§ 157

(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z tuberkulózy, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky,

b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být ukončena, dokud nejsou výskyt tuberkulózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 158

(1) Byl-li výskyt tuberkulózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:

a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky;

b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, a zvířat, která se mohla od nich nakazit;

c) neprodlené vyšetření skotu na tuberkulózu;

e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření a pouze zvířaty z téhož hospodářství;

f) omezení dodávky mléka z infikovaného stáda do podniku pro ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;

g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci;

h) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány, pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů v asanačních podnicích musí být prováděno tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření tuberkulózy výrobky těchto podniků.

§ 159

(1) Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt nákazy, a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá z nákazy jsou pod dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.

(2) V případě zvířat, která byla vyšetřena na tuberkulózu s pozitivními výsledky, ale která nevykazují klinické příznaky této nákazy, může krajská veterinární správa prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na 3 měsíce,

a) jde-li o samici, u které se do 3 měsíců předpokládá porod,

b) nařídí-li porážku všeho skotu ve stádě o více než 20 zvířatech v oblasti, ve které z technických důvodů, spojených s kapacitou jatek určených k tomuto účelu, nemůže být porážka provedena do 30 dnů.

§ 160

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 161

Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1

b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám na tuberkulózu s negativním výsledkem.

§ 162

(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího 6 týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního lékaře intradermální tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda dosáhnou statusu T 3.

(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí být

a) během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem.

(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu T 2,

a) musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,

b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším zdravotním (nákazovým) statusem.

(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s přílohou č. 23 k této vyhlášce.

§ 163

Ustanovení § 155 platí pro opatření týkající se tuberkulózy obdobně.

Díl 3

Enzootická leukóza

§ 164

Veškeré léčení enzootické leukózy, jakož i očkování proti enzootické leukóze jsou zakázány.

§ 165

(1) Nehledě na opatření přijatá v případě podezření z výskytu enzootické leukózy skotu krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. a) zákona nařídí, byl-li výskyt této nákazy ve stádě potvrzen a není-li stanoveno jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:

a) zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky;

b) oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít do styku se skotem, který do tohoto stáda nepatří;

c) používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat po vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření mléka pro účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka, pokud nebylo tepelně ošetřeno, může být povoleno jen ve stádech, v nichž mají být všechna zvířata poražena podle § 166 odst. 1;

d) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím kontaminaci.

(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření enzootické leukózy výrobky těchto podniků.

§ 166

Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, poražení

a) veškerého skotu ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy, a to ve lhůtě jí stanovené, nebo

b) pouze těch zvířat, u nichž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy a zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená. Tato zvířata jsou poražena pod dohledem úředního veterinárního lékaře do 30 dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit v dané lhůtě tato zvířata v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.

§ 167

Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2

a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky,

b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za účelem potvrzení vyloučení nákazy,

c) může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje za neinfikovaná enzootickou leukózou.

§ 168

(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.

(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.

§ 169

Skot ze stáda klasifikovaného jako nepodezřelé nesmí přijít do styku se skotem ze stád takto neklasifikovaných.

HLAVA II

BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. MELITENSIS)

§ 170

(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.

(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být provedeno pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co nejdříve zastaveno, aby se stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy ovcí a koz.

(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a

a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky zvířat,

b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.

(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být ukončena, dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.

§ 171

Kritéria pro klasifikaci hospodářství ovcí nebo koz jako úředně prostého nebo prostého brucelózy ovcí a koz jsou uvedena v příloze č. 24 k této vyhlášce.

HLAVA III

KLASICKÝ MOR DOMÁCÍCH PRASAT

§ 172

Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem

a) hospodářství úředně prosté moru prasat - hospodářství, v němž

1. a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2. se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

3. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

b) stát úředně prostý moru prasat - stát, v němž

1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí ,

c) region úředně prostý moru prasat - region, v němž

1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,

2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování proti klasickému moru prasat,

3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,

a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí,

d) stát nebo region prostý moru prasat - stát nebo region, v němž v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.

§ 173

(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje Státní veterinární správa plán eradikace této nákazy a předloží jej ke schválení Komisi.

(2) Plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:

a) datum zákazu očkování chovných prasat,

b) datum zákazu očkování prasat ve výkrmu, popřípadě omezení tohoto očkování v prvních 2 letech provádění plánu,

c) datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru prasat, pokud se ukáže nezbytným,

d) opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle stanoveného v odstavci 1.

(3) Plán uvedený v odstavci 1 může být realizován na regionálním základě, pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude chráněn a udržován. V tomto případě se údaje požadované podle odstavce 2 musí vztahovat na každý z regionů uvedených v plánu.

(4) Státní veterinární správa

a) předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán uvedený v odstavci 1 Komisi,

b) sdělí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let spolu s rozpisem těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na plán uvedený v odstavci 1.

§ 174

Ztratí-li Česká republika status státu úředně prostého moru prasat, vypracuje se nový plán, jenž podle potřeby obsahuje:

a) v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,

1. počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou reprezentativní pro příslušný region, a počet prasat v každém hospodářství,

2. počet selat, která se narodila očkovaným prasnicím v těchto hospodářstvích a která nebudou očkována,

3. počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v průběhu období 6 měsíců, aby se zjistilo, zda je přítomný virus klasického moru prasat,

4. zda musí být očkování přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického moru prasat není přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;

b) v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,

1. datum zahájení očkování,

2. pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření uvedená pod písmenem a);

c) v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,

1. počet stád (plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v nichž budou prováděny namátkové kontroly,

2. celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto stádech každý rok,

3. počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena každý rok u jatečných prasat v době porážení.

§ 175

(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm. b).

(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako úředně prostého moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky, že status této části území státu bude udržen, zejména že bude prokázána existence ochranných a zdolávacích opatření

a) zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá moru prasat, do této části území státu, nebo

b) zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející se v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která není prostá moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem okamžitého poražení nebo vstupu do jiného hospodářství se stejným statusem.

ČÁST ČTVRTÁ

ÚČINNOST

§ 176

(1) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

(2) Ustanovení § 104 písm. b) až e) a § 108 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.

Ministr:

Ing. Palas v. r.

Příloha 1

Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření podle této vyhlášky

------------------------------------------------------------------------
Nákaza                                           Nejdelší doba inkubace
------------------------------------------------------------------------
mor skotu                                        21 dnů
mor malých přežvýkavců                           21 dnů
vezikulární choroba prasat                       28 dnů
katarální horečka ovcí                           40 dnů
epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých  40 dnů
neštovice ovcí a neštovice koz                   21 dnů
vezikulární stomatitida                          21 dnů
africký mor prasat                               40 dnů
nodulární dermatitida skotu                      28 dnů
horečka Údolí Rift                               30 dnů
------------------------------------------------------------------------

Příloha 2

Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona v souvislosti s primárními a sekundárními ohnisky

1. datum odeslání,

2. čas odeslání,

3. stát původu,

4. název nákazy, popřípadě typ viru,

5. pořadové číslo ohniska,

6. typ ohniska,

7. referenční číslo ohniska souvisejícího s tímto ohniskem,

8. oblast a zeměpisná poloha hospodářství,

9. další oblasti, pro něž byla stanovena omezující opatření,

10. datum potvrzení výskytu nákazy,

11. datum vzniku podezření z výskytu nákazy,

12. odhadované datum první infekce,

13. původ nákazy,

14. opatření přijatá pro tlumení nákazy;

15. počet zvířat vnímavých na nákazu v příslušném areálu:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 vnímavých živočichů,

h) volně žijící druhy zvířat,

i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů vnímavých na nákazu;

16. počet zvířat s klinickými příznaky nákazy v příslušném areálu:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 živočichů s klinickými příznaky,

h) volně žijící druhy zvířat,

i) v případě nákaz včel se uvede počet úlů s klinickými příznaky;

17. počet uhynulých zvířat v příslušném areálu:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu × 1 000 uhynulých živočichů,

h) volně žijící druhy zvířat;

18. počet poražených zvířat:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury (týká se pouze korýšů a ryb) je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 poražených živočichů,

h) volně žijící druhy zvířat;

19. počet neškodně odstraněných těl mrtvých zvířat:

a) skot,

b) prasata,

c) ovce,

d) kozy,

e) drůbež,

f) koňovití,

g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 živočichů, kteří byli odstraněni a likvidováni,

h) v případě nákaz včel je třeba uvést počet odstraněných úlů.

20. Případné (odhadované) datum dokončení utrácení.

21. Případné (odhadované) datum dokončení neškodného odstranění.

V případě moru prasat se uvádějí tyto doplňující informace:

1. vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat,

2. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se považují zvířata mladší 3 měsíců) v areálu s nákazou,

3. počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se považují zvířata mladší 3 měsíců) s klinickými příznaky nákazy v areálu s nákazou,

4. diagnostická metoda,

5. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném areálu, zda byla potvrzena na jatkách nebo v dopravním prostředku,

6. potvrzení primárních případů u volně žijících prasat (primárními případy u volně žijících prasat se rozumějí případy výskytu nákazy v pásmech prostých nákazy, tzn. mimo pásmo s omezením pro klasický mor prasat u volně žijících prasat).

V případě primárních ohnisek nebo případů klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích se uvádějí také následující informace:

1. počet podezřelých prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

2. počet uhynulých prasat z každé kategorie v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích;

3. u každé kategorie počet prasat, u kterých byl zjištěn klasický mor prasat, a počet prasat, u kterých byl klasický mor prasat potvrzen;

4. počet prasat utracených v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;

5. počet neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů;

6. v případě ohniska jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem prasat;

7. v případě, že byl klasický mor prasat zjištěn na jatkách či v dopravních prostředcích, umístění jednoho nebo více hospodářství původu nakažených prasat nebo kadáverů.

Po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem klasického moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích, následuje co nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, uvádějící:

1. datum utracení prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích a neškodného odstranění (zpracování) kadáverů;

2. výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných při utracení prasat;

3. v případech odlišného postupu podle § 42 odst. 1 této vyhlášky počet utracených prasat a neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů, počet prasat, která se porazí později, a časový limit stanovený pro jejich porážku;

4. jakékoli informace související s možným původem nákazy nebo původ nákazy, pokud byl zjištěn;

5. v případě primárního ohniska nebo v případě výskytu klasického moru prasat na jatkách či v dopravních prostředcích genetický typ viru odpovědného za vznik ohniska nebo případu;

6. pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích s prasaty podezřelými z nákazy virem klasického moru prasat, poskytují se také informace o datu utracení a počtu utracených zvířat z každé kategorie v každém hospodářství, o epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem klasického moru prasat a každým kontaktním hospodářstvím, anebo o důvodech, které vyvolaly podezření z výskytu klasického moru prasat v každém podezřelém hospodářství, a o výsledcích laboratorního vyšetření vzorků odebraných prasatům v hospodářství a při jejich utracení. Jestliže nebyla prasata v kontaktních hospodářstvích utracena, je nutno podat zprávu o důvodech takového postupu.

V případě nákaz suchozemských živočichů uvedených pod písmenem A.2 přílohy I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí tyto doplňující informace:

1. potvrzení všech ohnisek, infekcí či přítomnosti původce nákazy ve stádě, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce, nebo v hospodářství, jak je stanoveno v příloze č. 24 k této vyhlášce, nebo odnětí statusu stáda nebo hospodářství úředně prostého nákazy v případě takového stáda nebo hospodářství na základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického šetření, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v příloze č. 24 k této vyhlášce, v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy podle této vyhlášky, nesouvisejících z epizootologického hlediska s předchozím ohniskem, je hlášeno jako primární ohnisko podle § 2 písm. b) Komisi a členským státům do jednoho týdne,

2. jakékoliv jiné potvrzení ohniska, infekce či přítomnosti původce nákazy nebo odnětí statusu stáda nebo hospodářství úředně prostého nákazy v případě jakéhokoliv stáda nebo hospodářství na základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického šetření, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v příloze č. 24 k této vyhlášce, v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy podle této vyhlášky je hlášeno jako sekundární ohnisko podle § 8 odst. 1,

3. sekundární ohniska jsou hlášena Komisi a členským státům jednou měsíčně,

4. v případě tuberkulózy skotu, brucelózy skotu a brucelózy ovcí a koz jsou v hlášení uvedeny také názvy patogenních druhů, jsou-li známy.

V případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury uvedených pod písmenem B v příloze I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí tyto doplňující informace:

1. potvrzení všech ohnisek exotických nákaz a ohnisek neexotických nákaz ve státě prostém nákaz, oblastech nebo jednotkách, jak jsou stanoveny ve vyhlášce č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů, ve znění pozdějších předpisů, je hlášeno jako primární ohnisko,

2. jiná ohniska než ta, která jsou uvedena v bodě 1, jsou hlášena jako sekundární ohniska v souladu s § 8 odst. 1,

3. sekundární ohniska jsou hlášena jednou měsíčně Komisi a členským státům; v hlášení se uvede dále název a popis oblasti nebo jednotky.

Minimální kritéria pro pohotovostní plány

Pohotovostní plány splňují alespoň následující kritéria:

1. vytvoření celostátního krizového centra, které koordinuje všechna opatření k tlumení nákazy v České republice;

2. sestavení seznamu krajských krizových jednotek, dostatečně vybavených pro koordinaci opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;

3. podrobné údaje o osobách pověřených prováděním opatření k tlumení nákazy, jejich kvalifikaci a odpovědnosti;

4. možnost rychlého kontaktu krajských krizových jednotek s osobami nebo organizacemi, které jsou přímo nebo nepřímo dotčeny výskytem nákazy;

5. dostupnost vybavení a materiálů pro řádné provedení opatření k tlumení nákazy;

6. podrobné pokyny pro opatření, která mají být provedena v případě podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně způsobů neškodného odstraňování kadáverů;

7. vzdělávací a výcvikové programy pro udržování a prohlubování praktických a administrativních zkušeností;

8. možnost pitev a obdobných histologických, sérologických a jiných vyšetření a aktualizace technik rychlé diagnózy v diagnostických laboratořích (zajištění rychlého převozu vzorků);

9. údaje o předpokládaném nezbytném množství očkovací látky pro případné nouzové očkování;

10. zajištění právních předpokladů nezbytných k provedení pohotovostních plánů.

Příloha 4

zrušena

Příloha 5

zrušena

Příloha 6

Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat

1. slintavka a kulhavka,

2. vezikulární stomatitida,

3. vezikulární choroba prasat,

4. mor skotu,

5. mor malých přežvýkavců,

6. plicní nákaza skotu,

7. nodulární dermatitida skotu,

8. horečka Údolí Rift,

9. katarální horečka ovcí,

10. neštovice ovcí a koz,

11. mor koní,

12. africký mor prasat,

13. klasický mor prasat,

14. aviární influenza (vysokopatogenní),

15. infekční nekróza krvetvorné tkáně,

16. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,

17. Aujeszkyho choroba, pokud jde o prasata domácí,

18. paratuberkulóza,

19. brucelóza skotu,

20. tuberkulóza skotu,

21. enzootická leukóza skotu,

22. brucelóza ovcí,

23. brucelóza ovcí a koz,

24. brucelóza prasat,

25. virová hemoragická septikémie,

26. infekční anémie lososů,

27. další nákazy, o nichž předpisy Evropské unie stanoví, že proti nim nelze zvířata preventivně očkovat.

Příloha 7

Čištění a dezinfekce kontaminovaných budov (vezikulární choroba prasat)

Kromě opatření uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato opatření:

1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:

a) Jakmile jsou těla zvířat neškodně odstraněna, vystříkají se prostory, v nichž byla zvířata ustájena, a jiné prostory, které byly kontaminovány během porážky, dezinfekční látkou schválenou podle § 21 této vyhlášky v koncentraci vhodné pro vezikulární chorobu prasat. Použitá dezinfekční látka se nechá působit na povrchu alespoň 24 hodin.

b) Tkáň nebo krev z porážky se opatrně seberou a neškodně odstraní s těly zvířat (porážka se vždy provádí na nepropustném povrchu).

2. Postup při dalším čištění a dezinfekci:

a) Kontaminovaný hnůj, podestýlka, krmivo apod. se odstraní z budov, shromáždí a postříkají schválenou dezinfekční látkou. Kejda se zpracuje metodou vhodnou pro zneškodnění viru.

b) Veškeré movité příslušenství se odstraní z objektu a čistí a dezinfikuje odděleně.

c) Mastnota a jiná nečistota se odstraní z celého povrchu odmašťovacím prostředkem a poté mytím vodou pod tlakem.

d) Všechny plochy se pak opět postříkají dezinfekční látkou.

e) Utěsnitelné místnosti se vydenzifikují výpary dezinfekčních prostředků.

f) Opravy podlah, stěn a dalších poškozených částí podléhají souhlasu úředního veterinárního lékaře, danému po provedené kontrole, a provádějí se ihned.

g) Po dokončení oprav se provede kontrola zjišťující, zda byly tyto opravy provedeny dostatečně.

h) Všechny části objektu, ve kterých se nenacházejí žádné hořlaviny, mohou být ošetřeny žárem s použitím plamenometu.

i) Všechny plochy se postříkají alkalickou dezinfekční látkou s pH větším než 12,5 nebo jinou schválenou dezinfekční látkou. Dezinfekční látka se smyje po 48 hodinách.

3. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:

Ošetření plamenometem nebo alkalickou dezinfekční látkou podle bodu 2 písm. h) nebo i) se po 14 dnech opakuje.

Příloha 8

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení prasat v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)

--------------------------------------------------------------------------
Kritéria                               Rozhodnutí
                                       pro utracení       proti utracení
--------------------------------------------------------------------------
klinické příznaky svědčící o           ano                ne
klasickém moru prasat v kontaktních
hospodářstvích
--------------------------------------------------------------------------
přemístění prasat z ohniska nákazy do  ano                ne
kontaktních hospodářství po
pravděpodobné době zavlečení viru do
kontaminovaného hospodářství
--------------------------------------------------------------------------
umístění kontaktních hospodářství v    ano                ne
oblasti s vysokou hustotou výskytu
prasat
--------------------------------------------------------------------------
pravděpodobné šíření viru z ohniska    velká              omezená
nákazy před uplatněním eradikačních    pravděpodobnost/   pravděpodobnost
opatření                               není známo
--------------------------------------------------------------------------
umístění kontaktních hospodářství ve   ano                ne
vzdálenosti do 500 m od ohniska
nákazy (v oblastech s mimořádně
vysokým výskytem prasat je nutno
uvažovat o větší vzdálenosti)
--------------------------------------------------------------------------
blízkost kontaktních hospodářství      ano                ne
více než jednomu ohnisku
--------------------------------------------------------------------------
počet prasat v ohnisku nákazy nebo v   vysoký             nízký
kontaktním hospodářství
--------------------------------------------------------------------------

Příloha 9

Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)

1. Obecné zásady:

a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření k likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním dozorem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

b) použité dezinfekční prostředky a jejich koncentrace jsou schváleny krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení viru klasického moru prasat;

c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při dlouhém skladování snižuje;

d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se zřetelem na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti předmětů, které mají být ošetřeny;

e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat, aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry stanovené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a nutná doba působení;

f) bez ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto požadavky:

- úplné nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním prostředkem,

- umytí a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím, a to po předchozím odstranění nebo rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,

- další aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou výrobcem,

- likvidace vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli riziku šíření viru, podle pokynů úředního veterinárního lékaře;

g) provádí-li se mytí tekutinami použitými pod tlakem, je nutno předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;

h) zařízení, vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná kontaminace, musí být umyty a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;

i) po provedení dezinfekčních prostupů je nutno zabránit nové kontaminaci;

j) záznamy o čištění a dezinfekci musí být k dispozici v dokumentaci hospodářství nebo dopravního prostředku a v případech, v nichž je nutné úřední schválení, jsou schváleny krajskou veterinární správou.

2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných hospodářství:

a) předběžné čištění a dezinfekce:

- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat veškerá nezbytná opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru prasat. Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranného oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a nástrojů a přerušení dodávky proudu pro ventilaci;

- kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;

- musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění, musí být k jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;

- ihned po odvozu kadáverů k neškodnému odstranění musí být části hospodářství, v nichž byla ustájena prasata, a veškeré budovy, výběhy apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky po poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v souladu s § 46 této vyhlášky,

- všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo při prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí apod., musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s kadávery;

- použitý dezinfekční prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po dobu nejméně 24 hodin;

b) závěrečné čištění a dezinfekce:

- použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu s bodem 3 písm. a);

- mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí odmašťovacího přípravku a omytím vodou;

- po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;

- po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou vodou, pokropí dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnou vodou.

3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:

a) použitá podestýlka a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;

b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl posledně přidán infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa nepovolí kratší dobu skladování u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny krajské veterinární správy k zajištění zničení viru klasického moru prasat.

4. Odchylně od bodů 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit pro hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem na typ hospodářství a klimatické podmínky.

Příloha 10

Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o provedení nouzového očkování (klasický mor prasat)

-------------------------------------------------------------------
Kritéria                                   Svědčí
                               ------------------------------------
                               pro očkování        proti očkování
-------------------------------------------------------------------
počet/křivka incidence         vysoký/             nízký/ rostoucí
ohnisek nákazy                 rychle stoupající   mírně či pomalu
v předchozích 10 až 20
dnech
-------------------------------------------------------------------
umístění hospodářství,         ano                 ne
v nichž by mohlo být
provedeno očkování,
v oblasti s vysokou
hustotou výskytu prasat
-------------------------------------------------------------------
pravděpodobnost dalších        vysoká              nízká
ohnisek v oblasti
v příštích 2 měsících
či v delším období
-------------------------------------------------------------------
nedostatek zpracovatelské     ano                  ne
kapacity
-------------------------------------------------------------------

Příloha 11

Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)

Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí splňovat přinejmenším následující kritéria:

a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí nutných k provádění pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání nákazy;

b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech opatření proti rychle se šířící nákaze;

c) musí být ustavena řídící struktura, která zajistí, aby rozhodování v případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to nutné, musí být tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a zprostředkovat spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním centrem pro tlumení nákazy, ustaveným podle § 57 odst. 1;

d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek prostředků pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře, vybavení a infrastruktury;

e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný a podrobný popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu nákazy zavedeny;

f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;

g) musí být pravidelně organizovány:

- školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického šetření a zdolávání nákazy,

- poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),

- nácvik komunikačních technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze, zaměřených na místní orgány, osoby podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.

Příloha 12

Podmínky pro přemísťování vajec z hospodářství v případě podezření z newcastleské choroby

Krajská veterinární správa může povolit přepravu vajec z hospodářství, v němž vzniklo podezření z newcastleské choroby (§ 80 této vyhlášky), do podniku určeného k výrobě vaječných výrobků podle předpisů Evropské unie (dále jen Durčený podnik“), jsou-li splněny následující podmínky:

1. vejce jsou odeslána přímo z podezřelého hospodářství do určeného podniku. Každá zásilka je před odesláním zapečetěna úředním veterinárním lékařem vykonávajícím v podezřelém hospodářství státní veterinární dozor a zůstane zapečetěna po celou dobu přepravy až do určeného podniku;

2. úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v podezřelém hospodářství informuje o záměru zaslat vejce do určeného podniku krajskou veterinární správu příslušnou pro určený podnik;

3. krajská veterinární správa uvedená v bodě 2 zajistí, aby

a) vejce uvedená v bodě 1 byla oddělena od ostatních vajec od doby jejich příchodu až do doby jejich ošetření,

b) skořápky těchto vajec byly neškodně odstraněny v souladu s předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu,

c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec uvedených v bodě 1 a všechna místa, s nimiž vejce přišla do styku, byla vyčištěna a dezinfikována takovým způsobem, aby došlo ke zničení viru newcastleské choroby,

d) úřední veterinární lékař uvedený v bodě 2 byl informován o všech zásilkách vajec uvedených v bodě 1.

Příloha 13

Čištění a dezinfekce (newcastleská choroba)

1. Předběžné čištění a dezinfekce:

a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem jejich neškodného odstranění se části prostoru, kde byla drůbež umístěna, a všechny části ostatních budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při prohlídce po poražení, ošetří dezinfekčním prostředkem schváleným pro použití v souladu s § 88 této vyhlášky.

b) Veškeré části drůbeže a vajec, které by mohly kontaminovat budovy, ohrady, nářadí apod., se pečlivě sesbírají a neškodně odstraní spolu s kadávery.

c) Použitý dezinfekční prostředek zůstane na ošetřovaném povrchu nejméně 24 hodin.

2. Závěrečné čištění a dezinfekce:

a) Tuk a špína musí být odstraněny ze všech povrchů pomocí odmašťujícího prostředku a omyty vodou.

b) Po omytí vodou se vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.

c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím prostředkem, opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu opláchnuta vodou.

d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který je schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z následujících postupů:

- spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 st. C,

- zakopání do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům, nebo

- narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro usnadnění fermentace) a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota dosahující 20 st. C. Zůstávají přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům.

Příloha 14

zrušena

Příloha 15

zrušena

Příloha 16

zrušena

Příloha 17

zrušena

Příloha 18

zrušena

Příloha 19

zrušena

Příloha 20

TUBERKULÓZA

1. IDENTIFIKACE PŮVODCE

Přítomnost Mycobacterium bovis (dále jen "M. bovis"), původce tuberkulózy skotu, v klinických a pitevních vzorcích lze prokázat vyšetřením obarvených nátěrů nebo imunoperoxidázovými technikami a potvrdit kultivací mikroorganismu na primární izolační půdě.

Pitevní materiál pro potvrzení M. bovis by se měl odebírat z patomorfologicky změněných mízních uzlin a parenchymatózních orgánů jako jsou plíce, játra, slezina, atd. Nevykazuje-li zvíře patomorfologické změny, vzorky k vyšetření a kultivaci by se měly brát ze zahltanových mízních uzlin, z mízních uzlin průdušnico-průduškových, meziplicních, povrchových tříselných, tj. nadvemenních, mízních uzlin spodní čelisti a některých okružních mízních uzlin a jater.

Určování izolovaných mykobakterií může být obvykle prováděno zjišťováním kultivačních a biochemických vlastností. Lze také použít polymerázovou řetězovou reakci (PCR) k detekci komplexu M. tuberculosis. Metody analýzy DNA mohou být rychlejší a spolehlivější než biochemické metody pro odlišení M. bovis od ostatních členů komplexu M. tuberculosis. Genetické stopy umožňují rozlišování různých kmenů M. bovis a popsání vzorců původu, přenosu a rozšíření M. bovis.

Použité metody a půdy, jejich standardizace a vyhodnocení výsledků musí vyhovovat Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, čtvrtému vydání, 2000, kapitole 2.3.3. (tuberkulóza skotu).

2. INTRADERMÁLNÍ TUBERKULINACE

Tuberkulín purifikovaný proteinový derivát (dále jen "tuberkulín PDD"), bovinní nebo aviární, který splňuje normy stanovené v odstavci 2.1, se používá k provádění úředně stanovené intradermální tuberkulinace, a to podle postupů uvedených v odstavci 2.2.

2.1 Normy pro bovinní a aviární tuberkulín

2.1.1 Definice

Tuberkulín PPD, bovinní nebo aviární, je preparát získaný z teplem ošetřených produktů růstu a rozkladu Mycobacterium bovis nebo Mycobacterium avium (podle potřeby), které jsou schopny odhalit pozdní alergickou reakci u zvířete senzibilizovaného k mikroorganismům stejného druhu.

2.1.2 Výroba

Získává se z frakcí rozpustných ve vodě, připravených záhřevem ve volně proudící páře a následně filtrováním kultur M. bovis nebo M. avium (podle potřeby) vyrostlých v tekuté syntetické půdě. Aktivní frakce filtrátu, skládající se hlavně z proteinu, se izoluje srážením, promyje se a znovu rozpustí. Může se přidat antimikrobiální konzervační prostředek, který nezpůsobuje falešné pozitivní reakce, jako je fenol. Konečný sterilní preparát, prostý mykobakterií, se asepticky přenese do sterilních kontejnerů ze skla odolného proti poškození, které se poté uzavřou tak, aby se zabránilo kontaminaci. Přípravek lze lyofilizovat.

2.1.3 Zkouška výrobku

Injekčně se aplikují řady po sobě jdoucích ředění intradermálně na různá místa přiměřeně senzibilizovaným morčatům albínům, z nichž každé váží nejméně 250 g. Po 24 až 28 hodinách se objeví reakce ve formě edémů se zarudnutím kůže, též s nekrózou nebo bez nekrózy v místech vpichu. Velikost a síla reakcí jsou různé podle dávky. Nesenzibilizovaná morčata nevykazují na podobné aplikace žádné reakce.

2.1.4 Testování

2.1.4.1 pH:pH je 6,5 až 7,5.

2.1.4.2 Fenol: Jestliže preparát k vyšetření obsahuje fenol, jeho koncentrace není vyšší než 5 g/l.

2.1.4.3 Senzibilizační účinek: použije se skupina tří morčat, která nebyla ošetřena žádným materiálem, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Třikrát v intervalech pěti dní se injekčně intradermálně aplikuje každému morčeti dávka testovaného preparátu, která odpovídá 500 MJ v 0,1 ml. 15 až 21 dní po třetí injekci se aplikuje stejná dávka, tj. 500 MJ, intradermálně těmto zvířatům a kontrolní skupině tří morčat stejné hmotnosti, která předtím nedostávala injekce tuberkulínu. Za 24 až 28 hodin po posledních aplikacích by se reakce těchto dvou skupin neměly nijak významně lišit.

2.1.4.4 Toxicita: použijí se dvě morčata, z nichž každé váží alespoň 250 g, kterým nebyl podán žádný materiál, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Podkožně se každému morčeti aplikuje 0,5 ml testovaného preparátu. Zvířata se sledují po dobu sedmi dnů. Během doby sledování by se neměly vyskytnout žádné abnormální účinky.

2.1.4.5 Sterilita: shoduje se s testem sterility, který je předepsaný v monografii o Očkovacích látkách k veterinárnímu použití, 4. vydání Evropského lékopisu 2002.

2.1.5 Účinnost

Účinnost tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního, se určuje srovnáním reakcí senzibilizovaných morčat po intradermálních injekcích řady roztoků testovaného preparátu s reakcemi vzniklými na základě podání známých koncentrací referenčního preparátu tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního (podle potřeby), kalibrovaného v mezinárodních jednotkách.

Za účelem testování účinnosti se senzibilizuje alespoň devět morčat albínů, z nichž každé váží 400 až 600 g, a to intramuskulární injekcí 0,0001 mg vlhké hmoty živého kmene M. bovis AN5 rozptýleného v 0,5 ml 9 g/l roztoku chloridu sodného R u bovinního tuberkulínu nebo přiměřenou dávkou inaktivovaného nebo živého M. avium u aviárního tuberkulínu hluboko do svalu. Nejdříve za čtyři týdny po senzibilizování morčat se jejich boky oholí, aby bylo připraveno místo pro maximálně čtyři místa vpichu na každé straně. Připraví se ředění testovaného preparátu a referenčního preparátu v izotonickém fyziologickém roztoku ve fosfátovém pufru (pH 6,5- 7,5) s obsahem 0,005 g/l polysorbátu 80 R. Použijí se minimálně tři dávky referenčního preparátu a minimálně tři dávky testovaného preparátu. Dávky se zvolí tak, aby vzniklé změny měly v průměru alespoň 8 mm a maximálně 25 mm. Ředění se rozdělí nahodile na místa s použitím latinského čtvercového rozdělení. Každá dávka se vstříkne intradermálně ve stálém objemu 0,1 až 0,2 ml. Průměry změn se změří po 24 až 28 hodinách a vypočítá se výsledek testu za použití obvyklých statistických metod a za předpokladu, že průměry změn jsou přímo úměrné logaritmu koncentrace tuberkulínů.

Test je platný pouze pokud předpokládané limity chyby (P = 0,95) jsou v rozmezí 50 % až 200 % odhadované účinnosti. U bovinního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 66 % a větší než 150 % stanovené účinnosti. U aviárního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 75 % a větší než 133 % stanovené účinnosti. U obou tuberkulínů, bovinního i aviárního, by stanovená účinnost by neměla být menší než 20000 MJ/ml.

2.1.6 Skladování

Skladujte při teplotě 5 +/- 3 °C a chraňte před světlem.

2.1.7 Označování

Označení uvádí:

- účinnost v mezinárodních jednotkách na mililitr,

- název a množství všech přidaných látek,

- u lyofilizovaných přípravků:

- název a objem rozpouštědla, které se má přidat,

- že výrobek má být použit ihned po rozpuštění.

2.2 Vyšetřovací metody

2.2.1 Za úředně stanovené intradermální tuberkulinace se uznávají:

- jednoduchá intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu aplikaci bovinního tuberkulínu,

- simultánní intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu intradermální injekci bovinního tuberkulínu a jednu intradermální injekci aviárního tuberkulínu, které jsou podávány současně.

2.2.2 Dávky injekčně podaného tuberkulínu:

- nejméně 2000 MJ bovinního tuberkulínu,

- nejméně 2000 MJ aviárního tuberkulínu.

2.2.3 Objem každé injekčně podané dávky nepřesahuje 0,2 ml.

2.2.4 Tuberkulinace se provádí injekcemi tuberkulínu(ů) do kůže na krku. Místa vpichů se nacházejí na hranici předních a středních třetin krku. Pokud se aviární a bovinní tuberkulíny podávají témuž zvířeti, místo pro injekce aviárních tuberkulínů se nachází asi 10 cm od nejvyššího bodu krku a místo pro injekce bovinního tuberkulínu je asi o 12,5 cm níže na čáře, která je přibližně rovnoběžná s linií plece nebo na různých stranách krku; u mláďat, kde není místo k tomu, aby se místa na jedné straně krku dostatečně oddělila, se provede injekce na každé straně krku ve stejných místech ve středu střední třetiny krku.

2.2.5 Tuberkulinace a vyhodnocení reakcí se provádí takto:

2.2.5.1 Postup:

Místa vpichu se ostříhají a očistí. Kožní řasa v každé ostříhané oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem a zaznamená se. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulínu postupem, který zajistí, aby byl tuberkulín vpraven intradermálně. Lze použít krátkou sterilní jehlu, jejíž zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou injekční stříkačkou naplněnou tuberkulínem, která se šikmo vpíchne do hlubších vrstev kůže. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním zduření ve tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (+- 4 hodiny) po injekci a zaznamená se.

2.2.5.2 Vyhodnocení reakcí Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinických sledováních a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vpichu za 72 hodin po injekcích tuberkulínu(ů).

a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze omezené zduření se zvýšením tloušťky kožní řasy nejvýše 2 mm, bez klinických příznaků, jako je difúzní nebo rozsáhlý otok, výpotek, nekróza, bolestivost nebo zánět mízních cév v této oblasti nebo mízních uzlin.

b) Dubiózní reakce: jestliže nejsou nalezeny žádné klinické příznaky uvedené v písmenu a) a jestliže je zvýšení tloušťky kožní řasy větší než 2 mm a menší než 4 mm.

c) Pozitivní reakce: jestliže jsou nalezeny klinické známky uvedené v písmenu a) a jestliže je tloušťka kožní řasy v místě vpichu vyšší o 4 mm nebo více.

2.2.5.3 Vyhodnocení úředně stanovené intradermální tuberkulinace:

2.2.5.3.1 Jednoduchá intradermální tuberkulinace:

a) Pozitivní: pozitivní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. c);

b) Dubiózní: dubiózní reakce, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. b);

c) Negativní: negativní reakce skotu, jak je definována v odst. 2.2.5.2 písm. a);

Zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.

Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

Pokud existuje podezření z falešné pozitivní reakce nebo zkreslené reakce, lze zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace pozitivní, vyšetřit simultánní intradermální tuberkulinací.

2.2.5.3.2 Simultánní intradermální tuberkulinace pro stanovení a zachování statutu stáda úředně prostého tuberkulózy:

a) Pozitivní: pozitivní reakce na bovinní tuberkulin, která je o více než 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, nebo přítomnost klinických příznaků;

b) Dubiózní: pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která je o 1 až 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, a nepřítomnost klinických příznaků;

c) Negativní: negativní reakce na bovinní tuberkulin nebo pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která se rovná nebo je menší než pozitivní nebo dubiózní reakce na aviární tuberkulín, a v obou případech nepřítomnost klinických příznaků.

Zvířata, u nichž je simultánní intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech. Zvířata, která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.

2.2.5.3.3 Statut stáda úředně prostého tuberkulózy lze dočasně pozastavit a obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda není povoleno do doby, než se vyřeší statut těchto zvířat:

a) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za dubiózní;

b) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální tuberkulinace považována za pozitivní, ale mají být opětovně vyšetřena simultánní intradermální tuberkulinací;

c) zvířat, u nichž byla simultánní intradermální tuberkulinace považována za dubiózní.

2.2.5.3.4 Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata vyšetřena intradermální tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření se vyhodnotí tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se žádným zvířetem, které vykazuje zvýšení tloušťky kožní řasy o více než 2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.

2.2.5.3.5 Státní veterinární správa může za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu upravit kritéria pro hodnocení výsledků vyšetření tak, aby se dosáhlo zvýšení jeho citlivosti, přičemž se všechny dubiózní reakce uvedené v odst. 2.2.5.3.1 písm. b) a v odst. 2.2.5.3.2 písm. b) považují za pozitivní.

3. DOPLŇKOVÉ TESTY

Státní veterinární správa může kromě tuberkulinace za účelem umožnění zjištění co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu schválit použití testu na interferon gama uvedeného v Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, 4. vydání, 2000, kapitola 2.3.3 (bovinní tuberkulóza).

Příloha 21

zrušena

Příloha 22

zrušena

Příloha 23

Stádo, stát nebo jeho část úředně prosté tuberkulózy, prosté nebo úředně prosté brucelózy a enzootické leukózy skotu

Tuberkulóza

1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže

a) všechna zvířata jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;

b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativním výsledkem nejméně 2 intradermálními tuberkulinacemi provedenými podle přílohy č. 20 této vyhlášky, přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení jakékoli infekce ze stáda a druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci. Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata, která pocházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace alespoň 60 dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;

c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů zařazen do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální tuberkulinaci, provedenou a posouzenou podle přílohy č. 20 této vyhlášky a provedenou během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu vstupu zvířete do stáda. V tomto případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení této tuberkulinace však nemusí být požadováno pro přemístění zvířat v rámci území státu, jestliže přemístěná zvířata pocházejí ze stáda úředně prostého tuberkulózy a nejde o přemístění mezi stády zařazenými do systému sítí epizootologického sledování.

2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy, jestliže

a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);

b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházející ze stád se statusem stádo úředně prosté tuberkulózy;

c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat narozených v hospodářství a mladších 6 týdnů jsou podrobena v ročních intervalech běžné tuberkulinaci v souladu s přílohou č. 20 této vyhlášky. Státní veterinární správa však může pro stát nebo jeho část, kde jsou všechna stáda skotu podrobena úřednímu programu boje proti tuberkulóze, změnit frekvenci běžných testů takto:

aa) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda zvýšen na 2 roky. Samci k výkrmu v izolované epizootologické jednotce mohou být zproštěni tuberkulinací, pokud přicházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy a pokud je zaručeno, že nebudou použiti k plemenitbě a půjdou přímo na porážku;

bb) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním zvýšen na 3 roky, anebo může být věk, ve kterém jsou zvířata podrobena těmto testům, zvýšen na 24 měsíců;

cc) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních tříletých kontrolních období vyšší než 0,1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním zvýšen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od tuberkulinací stád, jestliže

- před vstupem do stáda je veškerý skot podroben intradermální tuberkulinaci s negativními výsledky, nebo

- veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní změny a každá z těchto změn je podrobena histopatologickému a bakteriologickému vyšetření na průkaz tuberkulózy.

Státní veterinární správa také může, se zřetelem na stát nebo jeho část, zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu tuberkulózy.

3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy

3a. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou dodržovány, nebo

b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na tuberkulinaci, anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při vyšetření po poražení. Je-li nějaké zvíře považováno za pozitivního reagenta, vyřadí se ze stáda a porazí. U pozitivního reagenta nebo u poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná postmortální a laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane pozastavený až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li přítomnost tuberkulózy potvrzena, může být pozastavení statusu stádo úředně prosté tuberkulózy zrušeno poté, když je provedena s negativními výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů, a to nejméně 42 dnů po odstranění reagujícího zvířete (reagujících zvířat), nebo

c) ve stádě jsou zvířata neurčeného statusu, jak je popsáno v příloze č. 20 této vyhlášky (v bodě 2.2.5.3.3). V tomto případě zůstane status stádo úředně prosté tuberkulózy pozastavený až do doby, než je vyřešen status těchto zvířat. Tato zvířata se izolují od ostatních zvířat stáda až do doby, kdy je jejich status objasněn buď další tuberkulinací po 42 dnech, anebo postmortálním a laboratorním vyšetřením. Jsou-li však prováděny běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace popsané v příloze č. 20 této vyhlášky a jde-li o stádo, v němž nebyl potvrzen žádný reagent po dobu nejméně 3 let, může Státní veterinární správa rozhodnout, že nebude omezeno přemísťování ostatních zvířat ve stádě s podmínkou, že status všech dubiózních reagentů je objasněn další tuberkulinací po 42 dnech a že až do jeho objasnění žádné zvíře z hospodářství nevstoupí do obchodování v rámci Unie. Má-li při této další tuberkulinaci jakékoli zvíře buď pozitivní nebo dubiózní reakci, postupuje se podle písmene b). Je-li výskyt nákazy následně potvrzen, všechna zvířata opouštějící hospodářství od doby posledního jasného testování stáda se vyhledají a vyšetří.

3b. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je výskyt tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním vyšetření. Státní veterinární správa může odejmout tento status, jestliže

a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) při postmortálním vyšetření jsou zjištěny klasické tuberkulózní změny, nebo

c) epizootologickým šetřením je stanovena pravděpodobnost nákazy, nebo

d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statusu nezbytné se zřetelem na tlumení tuberkulózy.

V těchto případech Státní veterinární správa zahájí sledování a vyšetřování každého stáda, o kterém se domnívá, že má epizootologickou souvislost se stádem, o jehož status se jedná. Status stádo úředně prosté tuberkulózy zůstane odebrán až do doby, než jsou dokončeny čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata starší 6 týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4 měsících a nejpozději za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivního reagenta.

4. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz mohou být stát nebo jeho část prohlášeny úředně prostými tuberkulózy, jestliže splňují následující podmínky:

a) každoročně v 6 po sobě následujících letech procento stád skotu potvrzených jako nakažená tuberkulózou nebylo vyšší než 0,1 % ze všech stád a nejméně 99,9 % stád skotu dosáhlo status stádo úředně prosté tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto druhého procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;

b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;

c) veškerý poražený skot je podroben úřednímu vyšetření po poražení;

d) jsou dodržovány postupy pro pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy.

5. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté tuberkulózy, jestliže se nadále uplatňují podmínky uvedené v bodě 4. Jestliže však existuje důkaz o významné změně situace, pokud se týká tuberkulózy ve státě nebo jeho části, které byly uznány úředně prostými tuberkulózy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme uvedený status až do doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.

Poznámka: Pro účely části I se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot, s výjimkou zvířat podílejících se na kulturních nebo sportovních událostech.

II.

Brucelóza

1. Stádo skotu je úředně prosté brucelózy, jestliže

a) není v něm žádný skot, který byl očkován proti brucelóze, s výjimkou samic, které byly očkovány nejméně před 3 lety;

b) veškerý skot je nejméně po dobu posledních 6 měsíců prostý klinických příznaků brucelózy;

c) veškerý skot starší 12 měsíců byl v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství, ve znění směrnice 97/12/ES (dále jen „směrnice 64/432/EHS“) podroben jednomu z následujících režimu testování s negativními výsledky:

aa) 2 sérologickým testům uvedeným v bodě 10 v intervalech více než 3 měsíce a méně než 12 měsíců, nebo

bb) 3 testům se vzorky mléka v intervalech 3 měsíců, následovaným nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10;

d) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stáda, které má status stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem.

2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté brucelózy, jestliže

a) je každoročně prováděn v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS jeden z následujících režimů testování s negativním výsledkem:

aa) 3 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

bb) 3 ELISA testy s mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,

cc) 2 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,

dd) 2 ELISA testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,

ee) 2 sérologické testy provedené v intervalu nejméně 3 měsíců a nejvíce 12 měsíců. Státní veterinární správa však může, pokud nejsou stát nebo jeho část úředně prosté brucelózy, ale všechna stáda skotu jsou podrobena úřednímu programu boje proti brucelóze, změnit frekvenci běžných testů takto:

- není-li nakaženo více než 1 % stád skotu, stačí provádět každý rok 2 kroužkové testy s mlékem nebo 2 ELISA testy s mlékem v intervalu nejméně 3 měsíců, anebo jeden sérologický test,

- bylo-li nejméně 99,8 % stád skotu uznáno za úředně prostá brucelózy nejméně po dobu 4 let, může být interval mezi kontrolním testováním prodloužen na 2 roky, jestliže jsou vyšetřována všechna zvířata starší 12 měsíců, anebo - provádí- li se vyšetřování stád každý rok - může být omezeno na zvířata starší 24 měsíců. Kontrolní testování se provádí pomocí jednoho ze sérologických testů uvedených v bodě 10;

b) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda. Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem. Provedení tohoto testu však nemusí být vyžadováno ve státě nebo jeho části, v nichž procento stád skotu nakažených brucelózou nepřesahuje za nejméně poslední 2 roky 0,2 % a v nichž zvíře přichází ze stáda skotu úředně prostého brucelózy ve státě nebo jeho části a nepřišlo během přepravy do styku se skotem s nižším statusem;

c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda skotu prostého brucelózy zařazen do stáda úředně prostého brucelózy, jestliže je stár nejméně 18 měsíců, a pokud byl očkován proti brucelóze, bylo očkování provedeno více než před rokem. Podmínkou je, že tato zvířata mají ve 30 dnech předcházejících jejich zařazení do stáda titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného Komisí.

Je-li však samice skotu ze stáda prostého brucelózy takto zařazena do stáda úředně prostého brucelózy, považuje se toto stádo za prosté brucelózy po 2 roky od data, ke kterému bylo do stáda zařazeno poslední očkované zvíře.

3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté brucelózy

3a. Status stádo úředně prosté brucelózy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodech 1 a 2 nejsou nadále plněny, nebo

b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků je jeden nebo více kusů skotu považováno za podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Bylo-li zvíře izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo úředně prosté brucelózy může být obnoven, jestliže byl aglutinačním testem se sérem prokázán titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a výsledek reakce vazby komplementu je negativní, anebo jestliže je zjištěn negativní výsledek jakékoli jiné kombinace testů schválených pro tento účel Komisí.

3b. Status stádo úředně prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž všechna zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se neprovede dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). V případě samic skotu, které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

4. Stádo skotu je prosté brucelózy, jestliže splňuje podmínky uvedené v bodě 1 písm. b) a c) a bylo provedeno očkování takto:

a) samice skotu byly očkovány

- před dosažením věku 6 měsíců živým očkovacím kmenem 19, nebo

- před dosažením věku 15 měsíců inaktivní adjuvantní očkovací látkou 45/20, která byla registrována, nebo

- jinými očkovacími látkami registrovanými a schválenými Komisí;

b) skot mladší 30 měsíců, který byl očkován živým očkovacím kmenem 19, přičemž může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

5. Stádo skotu má i nadále status stádo prosté brucelózy, jestliže

a) je podrobeno jednomu z testovacích režimů uvedených v bodě 2 písm. a),

b) skot vstupující do stáda splňuje požadavky uvedené v bodě 2 písm. b), nebo přichází

- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl ve 30 dnech předcházejících vstupu do stáda nebo v izolaci po přemístění při vyšetření aglutinačním testem se sérem, provedeným v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS, méně než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu, nebo

- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy, je mladší 30 měsíců a byl očkován živým očkovacím kmenem 19. Může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

6. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo prosté brucelózy

6a. Status stádo prosté brucelózy se pozastaví, jestliže

a) podmínky uvedené v bodech 4 a 5 nejsou nadále plněny, nebo

b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků je jeden nebo více kusů skotu staršího 30 měsíců považováno za podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře izolováno, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo prosté brucelózy může být obnoven, pokud se následně prokáže aglutinací titr nižší než 30 mj/ml a pokud výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného Komisí je negativní. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu v hospodářství staršího 12 měsíců, zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Jsou-li zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, jestliže mají výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.

6b. Status stádo prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy buď veškerý skot přítomný ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu vyšetření, při němž všechna neočkovaná zvířata starší 12 měsíců měla negativní výsledky dvou po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první test se neprovede dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). Jsou-li zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována za negativní, jestliže mají titr vyšší než 30 mj aglutinace/ml, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS. V případě samic skotu, které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.

7. Stát nebo jeho část mohou být prohlášeny úředně prostými brucelózy, jestliže splňují následující podmínky:

a) žádný případ potratu způsobený infekcí brucelami a žádná izolace B. abortus nebyly zaznamenány po dobu nejméně 3 let a nejméně 99,8 % stád skotu mělo status stádo úředně prosté brucelózy 5 po sobě následujících let, přičemž výpočet tohoto procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku. Jestliže však bude rozhodnuto o poražení celého stáda a stáda, jejichž status stádo úředně prosté brucelózy byl pozastaven nebo odebrán z jiných důvodů než pro podezření z nákazy, neberou se v úvahu pro účely výše uvedeného výpočtu izolované výskyty prokázané epizootologickým šetřením a způsobené přemístěním zvířat z území ležícího mimo stát a jeho část, jestliže Státní veterinární správa provede roční součet těchto případů a informuje o nich v rámci každoročně poskytovaných informací o nákazové situaci Komisi;

b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;

c) hlášení případů potratu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny krajskou veterinární správou.

8. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté brucelózy, jestliže jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 9 a

a) podmínky uvedené v bodě 7 písm. a) a b) jsou stále dodržovány, hlášení případů potratu s podezřením na brucelózu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny krajskou veterinární správou;

b) každý rok po prvních 5 let po získání statusu byl veškerý skot starší 24 měsíců z nejméně 20 % stád vyšetřen s negativním výsledkem podle přílohy C směrnice 64/432/EHS sérologickým testem, v případě mléčných stád vyšetřením vzorků mléka;

c) veškerý skot podezřelý z nákazy brucelózou je hlášen krajské veterinární správě a je podroben epizootologickému šetření, zahrnujícímu přinejmenším dvě sérologická vyšetření krve, včetně reakce vazby komplementu, a mikrobiologické vyšetření vhodných vzorků;

d) během doby podezření, které trvá až do dosažení negativních výsledků testů uvedených v písmenu c), se pozastavuje status stádo úředně prosté brucelózy jak v případě stáda původu nebo stáda tranzitu podezřelého kusu skotu, tak i v případě stád epizootologicky souvisejících;

e) v případě vzplanutí brucelózy, která se rozšířila, je veškerý skot poražen. Zvířata zbývajících vnímavých druhů se podrobí vhodným testům, budovy a vybavení se vyčistí a dezinfikují.

9. Stát nebo jeho část uznané za úředně prosté brucelózy hlásí výskyt všech případů brucelózy Komisi. Existuje-li však důkaz o významné změně situace, pokud se týká brucelózy ve státě nebo jeho části, které byly uznány úředně prostými brucelózy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme uvedený status až do doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.

10. Pro účely části II se sérologickým testem rozumí aglutinační test se sérem, test s pufrovaným brucelovým antigenem, reakce vazby komplementu, aglutinační test s plazmou, kroužkový test s plazmou, mikroaglutinační test nebo individuální ELISA test s krví, jak je popsáno v příloze C směrnice 64/432/EHS, popřípadě i jiný diagnostický test schválený Komisí. Testem s mlékem se rozumí kroužkový test s mlékem nebo ELISA test s mlékem.

Poznámka: Pro účely části II se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot s výjimkou samců k výkrmu, pokud přicházejí ze stád úředně prostých brucelózy a je zaručeno, že nebudou použiti k plemenitbě a budou přemístěni přímo na porážku.

III.

Enzootická leukóza skotu

A. Stádo skotu je úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže v něm

a) v posledních 2 letech nebyl zaznamenán žádný případ enzootické leukózy skotu, a to klinicky nebo laboratorním vyšetřením, a žádný takový případ nebyl potvrzen, a

b) v posledních 12 měsících byla všechna zvířata starší 24 měsíců vyšetřena s negativním výsledkem dvěma testy, provedenými v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS v intervalu nejméně 4 měsíců (Testy při vyšetřování enzootické leukózy skotu), nebo

c) jsou splněny požadavky uvedené pod písmenem a) a stádo se nachází ve státě nebo jeho části, které jsou úředně prosté enzootické leukózy skotu.

B. Stádo má i nadále status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže

a) jsou průběžně plněny podmínky uvedené v části A písm. a),

b) každé zvíře zařazené do stáda přichází ze stáda úředně prostého enzootické leukózy skotu,

c) všechna zvířata starší 24 měsíců mají i nadále negativní výsledky vyšetření, prováděných podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS v intervalech 3 let,

d) plemenná zvířata zařazená do stáda, pocházející ze třetí země, byla dovezena za podmínek stanovených vyhláškou č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.

C. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu se pozastaví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v části B, nebo jestliže na základě výsledků laboratorních testů nebo klinických nálezů jsou jeden nebo více kusů skotu podezřelé z nákazy enzootické leukózy skotu a podezřelá zvířata jsou neprodleně poražena.

D. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu zůstane pozastavený až do doby, než jsou splněny následující požadavky:

1. Jestliže jediné zvíře ve stádě úředně prostém enzootické leukózy skotu má při vyšetření jedním z testů uvedeným v části B písm. c) pozitivní reakci, anebo jestliže jediné zvíře ve stádě je podezřelé z nákazy na základě jiného důvodu,

a) přemístí se zvíře, které reagovalo pozitivně, a v případě krávy každé její tele, ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního lékaře;

b) všechna zvířata ve stádě starší 12 měsíců jsou vyšetřena s negativním výsledkem dvěma sérologickými testy (v intervalu nejméně 4 měsíců a nejvíce 12 měsíců), provedenými v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS nejméně 3 měsíce po odstranění pozitivního zvířete a jeho případného potomka;

c) je provedeno epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, jsou podrobena opatřením stanoveným v písmenu b).

Krajská veterinární správa však může udělit výjimku z povinnosti porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v části B písm. c).

2. Jestliže více než jedno zvíře ze stáda úředně prostého enzootické leukózy skotu reagovalo pozitivně při vyšetření jedním z testů uvedených v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, anebo jestliže více než jedno zvíře ze stáda je podezřelé z nákazy na základě jiného důvodu,

a) přemístí se zvířata, která reagovala pozitivně, v případě krav jejich telata, ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního lékaře;

b) všechna zvířata ve stádě starší 12 měsíců se vyšetří s negativním výsledkem dvěma testy, provedenými v intervalu nejméně 4 měsíců a nejvíce 12 měsíců v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS;

c) všechna ostatní zvířata ve stádě se po označení ponechají v hospodářství do dosažení věku 24 měsíců a po dosažení tohoto věku vyšetřena podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS; krajská veterinární správa však může povolit, aby tato zvířata byla přemístěna přímo na porážku pod dozorem úředního veterinárního lékaře;

d) provede se epizootologické šetření s negativními výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, se podrobí opatřením uvedeným v písmenu b).

E. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz mohou být stát nebo jeho část prohlášeny za úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže:

a) jsou splněny všechny podmínky uvedené v části A a nejméně 99,8 % stád skotu je úředně prostých enzootické leukózy skotu, nebo

b) nebyl ve státě nebo jeho části v posledních třech letech potvrzen žádný případ enzootické leukózy skotu a výskyt nádorů, u kterých je podezření, že jsou způsobeny virem enzootické leukózy skotu, je povinně hlášen a je provedeno šetření o příčině a

aa) v případě státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců v nejméně 10 % stád, vybraných namátkově, v předchozích 24 měsících vyšetřena s negativními výsledky v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS, nebo

bb) v případě části státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců podrobena v předchozích 24 měsících s negativními výsledky testu, stanovenému v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, nebo

c) bylo jakoukoli jinou metodou prokázáno se spolehlivostí 99 %, že bylo nakaženo méně než 0,2 % stád.

F. Stát nebo jeho část si udrží status úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže

a) všechna zvířata poražená na území státu nebo jeho části jsou podrobena postmortálním vyšetřením, při kterých všechny nádory, které by mohly být způsobeny virem enzootické leukózy skotu, jsou zaslány k laboratornímu vyšetření,

b) všechny případy enzootické leukózy skotu jsou hlášeny Komisi,

c) všechna zvířata, která reagují pozitivně při vyšetření jakýmkoli z testů uvedených v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, jsou poražena a stáda, z nichž pocházejí, zůstávají podrobena omezením až do obnovení jejich statusu v souladu s částí D, a

d) všechna zvířata starší dvou let jsou jednou v prvních 5 letech po udělení statusu vyšetřována podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS, anebo v téže době podle jakéhokoli jiného postupu prokazujícího se spolehlivostí 99 %, že bylo nakaženo méně než 0,2 % stád. Nebyl-li v průběhu nejméně tří let zaznamenán žádný případ enzootické leukózy skotu ve státě nebo jeho části v poměru jedno stádo z 10 000, může Komise rozhodnout, že běžné sérologické testy mohou být omezeny za předpokladu, že veškerý skot starší 12 měsíců v nejméně 1 % stád, vybraných namátkově každý rok, bude podroben testu provedenému v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS.

G. Status stát nebo jeho část úředně prosté enzootické leukózy skotu může být Komisí pozastaven, jestliže se šetřením provedeným podle bodu F zjistí významné změny situace, pokud se týká enzootické leukózy skotu ve státě nebo jeho části, které byly uznány jako úředně prosté enzootické leukózy skotu. Status státu nebo jeho části úředně prosté enzootické leukózy skotu může být Komisí obnoven, když jsou splněna kritéria stanovená stejným postupem.“.

Příloha 24

Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté nebo prosté brucelózy (B. melitensis)

Kapitola 1

I. Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté brucelózy (B. melitensis)

A. Hospodářstvím ovcí nebo koz úředně prostým brucelózy (B. melitensis) (dále jen „brucelóza“) se rozumí

1. hospodářství, ve kterém

a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu po dobu nejméně 12 měsíců prostá klinických nebo jakýchkoli jiných příznaků brucelózy,

b) není žádná ovce nebo koza, která byla očkována proti brucelóze, kromě zvířat očkovaných nejméně před dvěma roky očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí,

c) byly všechny ovce a kozy z hospodářství, které byly v době vyšetření starší 6 měsíců, vyšetřeny s negativními výsledky dvěma testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (dále jen“směrnice 91/68/EHS“),

d) se po testech uvedených v písmenu c) nacházejí pouze ovce nebo kozy narozené v hospodářství, anebo ty, které přišly z hospodářství úředně prostého brucelózy nebo prostého brucelózy za podmínek stanovených v bodě D, a ve kterém jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B;

2. hospodářství, které se nachází ve státě nebo oblasti, které byly uznány úředně prostými brucelózy v souladu s částí II.

1. V hospodářstvích ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, která se nenacházejí v části území úředně prosté brucelózy a ve kterých je pro jejich uznání za úředně prosté brucelózy prováděn příjem zvířat v souladu s požadavky bodu D, vyšetří se každoročně reprezentativní počet ovcí a koz starších 6 měsíců. Hospodářství si může ponechat status hospodářství úředně prosté brucelózy, jestliže jsou výsledky testů negativní. Reprezentativní počet zvířat, která mají být vyšetřena, pro každé hospodářství sestává:

a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců,

b) ze všech zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího testování,

c) z 25 % samic, které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně dospělých) nebo které jsou v laktaci, a to v počtu nejméně 50 samic na hospodářství. Výjimkou jsou hospodářství, kde je méně než 50 takových samic; v takovém případě se vyšetří všechny samice.

2. Pro oblast, která není úředně prostá brucelózy a ve které je více než 99 % hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, mohou být kontroly hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy prováděny jednou za 3 roky za předpokladu, že hospodářství, která nejsou úředně prostá brucelózy, jsou pod úředním dozorem nebo podléhají eradikačnímu programu.

1. Pokud je v hospodářství ovcí nebo koz úředně prostém brucelózy

a) jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy, Státní veterinární správa odejme tomuto hospodářství status úředně prosté brucelózy. Tento status může být jen prozatímně pozastaven, jestliže jsou zvířata neprodleně utracena nebo izolována až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení podezření z této nákazy;

b) potvrzena brucelóza, může být prozatímní pozastavení Státní veterinární správou zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou všechna nakažená zvířata nebo všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu poražena a jestliže 2 testy, provedené v intervalu 3 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS u všech zvířat z hospodářství starších 6 měsíců, jsou negativní.

2. Jestliže se hospodářství uvedené v odstavci 1 nachází v oblasti, která je úředně prostou brucelózy, informuje o tom Státní veterinární správa okamžitě Komisi a ostatní členské státy. Státní veterinární správa:

a) nechá porazit všechna nakažená zvířata a všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu z daného hospodářství a trvale informuje Komisi a ostatní členské státy o vývoji situace;

b) provádí epizootologické šetření. Stáda epizootologicky související se zamořeným stádem jsou podrobena testům uvedeným v odstavci 1 písm. b).

3. Je-li ohnisko nákazy uvedené v odstavci 2 potvrzeno, Komise po vyhodnocení okolností nového propuknutí brucelózy přijme, pokud ji k tomu toto vyhodnocení opravňuje, rozhodnutí pozastavující nebo odnímající dané oblasti status úředně prostá brucelózy. Je-li tento status odňat, podmínky pro jeho obnovení se stanoví stejným postupem.

D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz úředně prostého brucelózy, pokud

a) pocházejí z hospodářství ovcí nebo koz úředně prostého brucelózy, nebo

b) pocházejí z hospodářství prostého brucelózy a

aa) jsou individuálně označeny v souladu s předpisy Evropské unie,

bb) nebyly nikdy očkovány proti brucelóze, anebo - pokud byly očkovány - bylo toto očkování provedeno před více než 2 lety. Samice starší 2 let, které byly očkovány před dosažením věku 7 měsíců, však mohou být do hospodářství rovněž přijaty;

c) byly izolovány v hospodářství původu pod dohledem úředního veterinárního lékaře a během této izolace podstoupily s negativními výsledky 2 testy, provedené v intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS.

II. Stát nebo oblast úředně prosté brucelózy

E. Stát nebo oblast mohou být uznány úředně prostými brucelózy, jestliže

a) nejméně 99,8 % hospodářství ovcí nebo koz ve státě nebo oblasti je úředně prostých brucelózy, anebo stát nebo oblast splňuje následující podmínky:

aa) brucelóza ovcí nebo koz je nákazou, jejíž výskyt je povinně hlášen po dobu nejméně 5 let,

bb) po dobu nejméně 5 let nebyl úředně potvrzen žádný případ brucelózy ovcí nebo koz,

cc) po dobu nejméně 3 let je zakázáno očkování proti brucelóze;

b) ve státě nebo oblasti byly splněny podmínky stanovené v písmenu a) a

aa) v prvním roce po uznání státu nebo oblasti prostými brucelózy ukázaly namátkové kontroly, provedené v hospodářství nebo na jatkách s 99 % spolehlivostí, že bylo zamořeno méně než 0,2 % hospodářství, anebo nejméně 10 % ovcí a koz starších 6 měsíců podstoupilo s negativními výsledky test provedený, v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;

bb) každoročně od druhého roku po uznání státu nebo oblasti prostými brucelózy ukázaly namátkové kontroly, provedené v hospodářství nebo na jatkách s 95 % spolehlivostí, že bylo zamořeno méně než 0,2 % hospodářství, anebo nejméně 5 % ovcí a koz starších 6 měsíců podstoupilo s negativními výsledky test, provedený v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;

c) jsou nadále plněny podmínky požadované pro jejich uznání za úředně prosté brucelózy.

Kapitola 2

Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy

A. Hospodářství ovcí nebo koz je považováno za prosté brucelózy, jestliže

1. v něm

a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu po dobu nejméně 12 měsíců prostá klinických nebo jiných příznaků brucelózy; b) byly všechny nebo některé ovce nebo kozy očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí. Očkovaná zvířata jsou očkována před dosažením věku 7 měsíců;

c) byly všechny očkované ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření starší 18 měsíců vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;

d) byly všechny neočkované ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření starší 6 měsíců vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;

e) jsou po provedení testů uvedených v písmenech c) nebo d) pouze ovce a kozy narozené v hospodářství nebo ty, které přišly z hospodářství prostého brucelózy za podmínek stanovených v bodě D;

2. jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B.

B. V každém hospodářství se každoročně vyšetří reprezentativní počet ovcí a koz a hospodářství si může ponechat svůj status hospodářství prosté brucelózy pouze tehdy, jestliže jsou výsledky testů negativní. Reprezentativní počet zvířat, která mají být vyšetřena, pro každé hospodářství sestává:

a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců, kteří nebyli očkováni,

b) ze všech nekastrovaných samců starších 18 měsíců, kteří byli očkováni,

c) ze všech zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího testování,

d) z 25 % samic, které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně dospělých) nebo které jsou v laktaci, a to v počtu nejméně 50 na hospodářství. Výjimkou jsou hospodářství, kde je méně než 50 takových samic; v takovém případě se vyšetří všechny samice.

1. Hospodářství ovcí nebo koz se odejme status hospodářství prostého brucelózy, pokud se v něm nachází jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy. Tento status však může být jen prozatímně pozastaven, jestliže jsou zvířata neprodleně utracena nebo izolována až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení podezření z této nákazy.

2. Jestliže je brucelóza potvrzena, může být prozatímní pozastavení Státní veterinární správou zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou všechna nakažená zvířata nebo všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu poražena a jestliže jsou v intervalu 3 nebo více měsíců provedena v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS 2 testy u všech očkovaných zvířat starších 18 měsíců a u všech neočkovaných zvířat starších 6 měsíců, v obou případech s negativními výsledky.

D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz prostého brucelózy, pokud

1. pocházejí z hospodářství prostého nebo úředně prostého brucelózy, nebo

2. pocházejí z jiného hospodářství, než je uvedeno v písmenu a) a

a) jsou individuálně označeny v souladu s předpisy Evropské unie,

b) pocházejí z hospodářství, ve kterém po dobu nejméně 12 měsíců všechna zvířata náležející k druhům vnímavým na brucelózu nevykazují klinické nebo jiné příznaky této nákazy,

c) nebyly během posledních 2 let očkovány, byly drženy v izolaci v hospodářství původu pod dohledem úředního veterinárního lékaře a během tohoto období podstoupily s negativními výsledky 2 testy, provedené v intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS, nebo byly před dosažením věku 7 měsíců a ne méně než 15 dnů před vstupem do hospodářství určení očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou registrovanou a schválenou Komisí.

E. Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy může být uznáno za hospodářství úředně prosté brucelózy po nejméně dvouletém období, jestliže

a) není v něm žádné zvíře, které bylo očkováno proti brucelóze v průběhu předchozích nejméně dvou let,

b) podmínky stanovené v bodě D odstavci 2 byly plněny po celé uvedené období,

c) na konci druhého roku byl test, provedený u všech zvířat starších 6 měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS, ve všech případech negativní.

1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat, v platném znění.

Směrnice Komise 2007/10/ES ze dne 21. února 2007, kterou se mění příloha II směrnice Rady 92/119/EHS, pokud jde o opatření, která mají být přijata uvnitř ochranného pásma v návaznosti na ohnisko vezikulární choroby prasat.

Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob zvířat ve Společenství, v platném znění.

Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí, v platném znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/5/EU ze dne 14. března 2012, kterou se mění směrnice 2000/75/ES, pokud jde o očkování proti katarální horečce ovcí.

Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat, v platném znění.

Směrnice Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby, v platném znění.

Směrnice Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz ze třetích zemí, v platném znění.

Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní, v platném znění.

Směrnice Rady 78/52/EHS ze dne 13. prosince 1977, kterou se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní plány urychlené eradikace brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu.

Směrnice Rady 77/391/EHS ze dne 17. května 1977, kterou se zavádějí opatření Společenství pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u skotu, v platném znění.

Směrnice Rady 82/400/EHS ze dne 14. června 1982, kterou se mění směrnice 77/391/EHS a zavádějí doplňující opatření Společenství k eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukóz u skotu, v platném znění.

Směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství, v platném znění.

Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28. ledna 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství, v platném znění.

Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. listopadu 1980 o stanovení podmínek pro učinění území Společenství prostým klasického moru prasat a pro udržení tohoto území prostým klasického moru prasat, v platném znění.

Směrnice Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě.

1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.

Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu).

1b) Čl. 27 a příloha I rozhodnutí Rady 2009/470/ES.

1c) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES.

1d) Přílohy I a II směrnice Rady 82/894/EHS.

1e) Rozhodnutí Komise 2005/176/ES.

1f) Rozhodnutí OIE č. XXXI ze dne 27. května 2004.

1g) § 9 a 25 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 296/2008 Sb.

1h) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.

3) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb.

4) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.

5) Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007.

6) § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

7) § 3 odst. 4 vyhlášky č. 289/2007 Sb.

8) § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb., zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.

§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.

9) Příloha III směrnice Rady 92/66/EHS.

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.

11) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.