299/2003 Sb.
Vyhláška
ze dne 1. září 2003
o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat
na člověka
Změna: 299/2003 Sb. (část)
Změna: 356/2004 Sb.
Změna: 389/2004 Sb.
Změna: 214/2005 Sb.
Změna: 36/2007 Sb.
Změna: 316/2007 Sb.
Změna: 288/2008 Sb.
Změna: 12/2010 Sb.
Změna: 161/2012 Sb.
Změna: 72/2013 Sb.
Změna: 18/2018 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 78 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární
péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona
č. 131/2003 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 9 písm. d) a e) a § 10
odst. 3 zákona:
Úvodní ustanovení
§ 1
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a v návaznosti
na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) upravuje
a) obecná opatření ke zdolání a zabránění šíření nákaz zvířat,
b) způsob a lhůty ohlašování nákaz,
c) postup, hlediska pro zpracovávání a obsah pohotovostních plánů pro
případy výskytu některých nebezpečných nákaz,
d) pro které nákazy se vypracovávají programy ozdravování zvířat,
e) veterinární podmínky a pravidla očkování zvířat,
f) požadavky na národní referenční laboratoře,
g) opatření ke zdolání a zabránění šíření některých nebezpečných nákaz,
h) hlediska, podle nichž se postupuje při uznávání stád, hospodářství,
oblastí nebo státu za prosté nákaz.
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí pod pojmem
a) zvíře - každé hospodářské zvíře a zvíře v zájmovém chovu toho druhu,
který může být přímo postižen příslušnou nákazou, a každý volně žijící obratlovec,
který by se mohl podílet na vzniku nebo šíření příslušné nákazy jako nositel nebo
rezervoár jejího původce,
b) primární ohnisko nákazy - hospodářství nebo jiné místo, kde jsou zvířata
shromážděna a kde byl úředně potvrzen jeden nebo více případů výskytu nákazy, které
nesouvisí z epizootologického hlediska s ohniskem nákazy, dříve zjištěným v téže
oblasti, anebo s ohniskem nákazy, které je prvním výskytem uvedené nákazy v jiné
oblasti,
c) potvrzení nákazy - úřední zjištění výskytu nákazy, které je podloženo
laboratorními výsledky, popřípadě jde-li o epizootii výsledkem klinického vyšetření
nebo epizootologického šetření, a které je důvodem pro nařízení ochranných a zdolávacích
opatření,
d) vektor - každé zvíře patřící k obratlovcům nebo bezobratlým, které může
mechanicky nebo biologicky přenášet a šířit původce příslušné nákazy,
e) inkubační doba - časové období, které plyne od okamžiku, kdy zvíře přišlo
do styku s původcem nákazy, do doby, kdy se objevily klinické příznaky této nákazy.
Délka tohoto období je pro některé nákazy uvedena v příloze č. 1 k této vyhlášce,
f) zvíře vnímavého druhu - jakékoli domácí nebo volně žijící zvíře, které
může onemocnět určitou nákazou,
g) zrušeno
h) zrušeno
i) odběr vzorků - odebírání vzorků ze zvířat a jejich prostředí nebo z
produktů živočišného původu, zajišťující statisticky správné zastoupení prováděné
za účelem stanovení diagnózy nemoci, příbuzenského vztahu, sledování zdraví, monitoringu
výskytu mikrobiologických agens nebo určitých látek v živočišných produktech,
j) vzorek - vzorek odebraný buď chovatelem, vlastníkem nebo osobou odpovědnou
za hospodářství, podnik nebo zvířata, anebo jejich jménem k laboratornímu vyšetření,
k) úřední vzorek - vzorek odebraný úředním veterinárním lékařem k laboratornímu
vyšetření,
l) kuchyňské odpady - jakékoli odpady potravin určených pro lidskou spotřebu
z restaurací, stravovacích zařízení nebo kuchyní, včetně domácností chovatelů, popřípadě
z průmyslu zpracovávajícího maso.
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ OPATŘENÍ PRO PREVENCI A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
HLAVA I
POHOTOVOSTNÍ PLÁNY A PROGRAMY OZDRAVOVÁNÍ
Pohotovostní plány
§ 3
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. c) zákona
vypracovává a aktualizuje podle kritérií stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce
a v souladu se zásadami pro vypracování pohotovostních plánů celostátní pohotovostní
plány pro případy výskytu nákaz uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce, popřípadě
i některých dalších nebezpečných nákaz, pokud to vyžaduje nákazová situace. Tyto
plány obsahují komplexní pravidla pro zabezpečení účinného a koordinovaného postupu
při provádění mimořádných veterinárních opatření ke zdolání nákazy a ochraně před
jejím šířením a zajišťují dostupnost všeho, co je považováno za nezbytné k rychlé
likvidaci ohniska nákazy, včetně budov, zařízení, prostředků a materiálů.
(2) Krajská veterinární správa vypracovává a aktualizuje krajské pohotovostní
plány v souladu s celostátními pohotovostními plány a s přihlédnutím k místním podmínkám.
(3) Státní veterinární správa předkládá celostátní pohotovostní plány
Komisi ke schválení.
§ 4
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst. 1
písm. c) zákona upravuje a doplňuje celostátní pohotovostní plány zejména se zřetelem
na vývoj nákazové situace a na vývoj poznatků a zkušeností, týkajících se povahy
jednotlivých nákaz a jejich zdolávání.
(2) Krajské veterinární správy v souladu s § 10 odst. 1 a § 49 odst.
1 písm. a) zákona vypracovávají, upravují a doplňují krajské pohotovostní plány na
základě celostátních pohotovostních plánů s přihlédnutím k místním podmínkám.
Programy ozdravování zvířat
§ 5
(1) Státní veterinární správa vypracovává se zřetelem na stav a vývoj
nákazové situace návrhy ročních nebo víceletých programů ozdravování zvířat od některých
nebezpečných nákaz, a to zejména od nákaz uvedených v rozhodnutí Evropské unie o
některých výdajích ve veterinární oblasti1b).
(2) Programy ozdravování zvířat jsou vypracovávány jako programy eradikace,
tlumení a sledování určité nákazy.
§ 6
(1) Má-li být požadován finanční příspěvek Evropské unie (dále jen „Unie“)
na financování programu ozdravování zvířat, Státní veterinární správa postupuje podle
rozhodnutí Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
(2) Program ozdravování zvířat obsahuje údaje požadované rozhodnutím
Evropské unie o některých výdajích ve veterinární oblasti1c).
HLAVA II
HLÁŠENÍ NÁKAZ A OČKOVÁNÍ ZVÍŘAT
Hlášení nákaz
§ 7
(1) Státní veterinární správa podává Komisi a ostatním členským státům
hlášení o výskytu nákazy z nákaz uvedených v předpisech Evropské unie o hlášení nákaz1d).
(2) Státní veterinární správa hlásí podle odstavce 1
a) primární ohnisko nákazy uvedené v odstavci 1, zjištěné na území
České republiky,
b) po likvidaci posledního ohniska této nákazy ukončení ochranných
a zdolávacích opatření zavedených k jejímu zdolání.
(3) Hlášení podle odstavce 2 podává Státní veterinární správa přímo
Komisi i ostatním členským státům do 24 hodin po
a) zjištění primárního ohniska nákazy podle odstavce 2 písm. a),
b) ukončení ochranných a zdolávacích opatření podle odstavce 2 písm.
b).
(4) Jde-li o výskyt ohniska klasického moru prasat, stačí poskytnout
Komisi a ostatním členským státům informaci podle § 39.
(5) Hlášení obsahuje informace uvedené v příloze č. 2 k této vyhlášce;
předává se dálnopisem za použití kódované formy a kódů stanovených rozhodnutím Evropské
unie o způsobu hlášení nákaz1e).
§ 8
(1) Státní veterinární správa hlásí přímo Komisi také každé další (sekundární)
ohnisko nákazy uvedené v § 7 odst. 1, zjištěné na území České republiky.
(2) Hlášení podle odstavce 1 podává Státní veterinární správa nejpozději
v první pracovní den každého týdne a týká se týdne, který končí o půlnoci v neděli,
jež předchází hlášení.
(3) Pro obsah a způsob předávání hlášení platí § 7 odst. 5 obdobně.
Očkování zvířat
§ 10
(1) Není-li dále stanoveno jinak, lze provádět očkování zvířat proti
nákazám uvedeným v příloze č. 6 k této vyhlášce pouze v případech a za podmínek stanovených
předpisy Evropské unie a touto vyhláškou jako součást nařízených ochranných a zdolávacích
opatření v případě výskytu příslušné nákazy, a to za předpokladu, že
a) zavedení očkování v rámci uvedených opatření je založeno zejména
na těchto kritériích:
1. koncentrace zvířat příslušných druhů v zamořené oblasti,
2. typ, vlastnosti a složení použitých očkovacích látek,
3. způsoby kontroly distribuce,
skladování a použití očkovacích látek,
4. druh, kategorie a stáří zvířat, která mohou
nebo musí být podrobena očkování,
5. oblasti, v nichž může nebo musí být provedeno
očkování,
6. doba trvání očkování,
b) Komise přijala rozhodnutí o doplnění ochranných a zdolávacích
opatření o opatření týkající se očkování zvířat.
(2) V souvislosti s očkováním podle odstavce 1 však nesmí být
a) očkována nebo přeočkována zvířata vnímavých druhů v hospodářstvích
uvedených v § 13 odst. 1,
b) použito hyperimunní sérum.
(3) V ochranných a zdolávacích opatřeních, jimiž se povoluje očkování
zvířat, orgány veterinární správy stanoví bližší podmínky
a) provádění a průběhu očkování,
b) postupu v případech, kdy dojde ke zjištění klinických příznaků
nákazy u očkovaného zvířete nebo k jeho úhynu.
(4) K případnému očkování mohou být použity jen registrované očkovací
látky a další látky, jejichž použití při poskytování veterinární péče povoluje zákon
o léčivech1g).
§ 11
(1) Vyžadují-li to předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení
vzniku nákaz a jejich zdolávání, nařídí orgány veterinární správy v ochranných a
zdolávacích opatřeních, aby všechna očkovaná zvířata
a) byla identifikována pomocí srozumitelného a dobře čitelného označení
způsobem stanoveným předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz
a jejich zdolávání, popřípadě způsobem stanoveným Státní veterinární správou,
b) zůstávala v oblasti očkování s výjimkou těch zvířat, která jsou
odeslána na jatky určené krajskou veterinární správou za účelem neprodlené porážky.
Jejich přemístění může být provedeno jen po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů
v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné z vyšetřených
zvířat není podezřelé z nákazy.
(2) Je-li očkování zvířat ukončeno, může být povoleno přemísťování zvířat
druhů vnímavých na zjištěnou nákazu z pásma očkování jen na základě opatření přijatého
Komisí, a to po uplynutí jí stanovené lhůty.
(3) Státní veterinární správa informuje pravidelně Komisi prostřednictvím
Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „Stálý výbor“) o
výsledcích prováděného očkování.
§ 12
Odchylně od § 10 odst. 1 lze rozhodnout o nouzovém očkování jen po uvědomění
Komise o tomto opatření a pokud tím nejsou dotčeny základní zájmy Unie v oblasti
ochrany zdraví zvířat. Při tomto rozhodování se bere zřetel zejména na stupeň koncentrace
zvířat v daných oblastech, na potřebu ochrany jednotlivých stád a hospodářství a
na zeměpisné pásmo, v němž je očkování prováděno. Další postup v nouzovém očkování
je závislý na tom, zda orgány Unie souhlasí s jeho pokračováním, nebo zda dojdou
k závěru, že je třeba opatření týkající se tohoto očkování změnit, rozšířit nebo
ukončit.
HLAVA III
POSTUP PŘI TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NÁKAZ
§ 13
(1) Jsou-li v hospodářství zvířata podezřelá z nákazy nebo podezřelá
z nakažení (dále jen "podezřelá zvířata") některou z nákaz uvedených v příloze č.
1 k této vyhlášce, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona
a) zahájí neprodleně v rámci výkonu státního veterinárního dozoru cílené
sledování (dále jen "sledování") tohoto hospodářství a vyšetřování podezřelých zvířat
za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu příslušné nákazy, včetně odběru vzorků
k laboratornímu vyšetření. K tomuto účelu mohou být pod státním veterinárním dozorem
a za vhodných opatření k zabránění šíření nákazy přepravena do laboratoře i podezřelá
zvířata;
b) nařídí chovateli zejména, aby
1. sečetl všechna zvířata druhů vnímavých na danou nákazu
a zaznamenal u každé kategorie počet již uhynulých, nakažených a podezřelých zvířat.
Dále nařídí chovateli tyto údaje aktualizovat, aby byla brána v úvahu zvířata narozená
nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládat orgánům vykonávajícím
státní veterinární dozor, aby je mohly zkontrolovat při každé kontrole, prováděné
v hospodářství,
2. všechna zvířata druhů vnímavých
na danou nákazu, která jsou v hospodářství, byla držena na jejich ustájovacích místech,
popřípadě na jiných místech umožňujících jejich karanténu, a zabezpečil, že nebudou
přemísťována z hospodářství nebo do hospodářství. Přitom krajská veterinární správa
podle okolností přihlíží i k případné úloze vektorů,
3. umístil ve vchodech do budov,
prostorů a míst, kde jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a ve východech z nich,
jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství vhodné dezinfekční
prostředky.
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů, nevnímavých na danou nákazu,
dopravních prostředků, živočišných produktů, kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat
a jiných vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě1h),
nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů či materiálů, které
mohou přenášet původce nákazy z hospodářství nebo do hospodářství, podléhá v souladu
s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlasu krajské veterinární správy, která
také stanoví podmínky pro předcházení jakémukoli nebezpečí šíření nákazy.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. d) a §
49 odst. 1 písm. d) zákona provádí epizootologické šetření, při němž sleduje
a) dobu, po kterou se mohla nákaza vyskytovat v hospodářství předtím,
než byla ohlášena, popřípadě než bylo vysloveno podezření z jejího výskytu,
b) možný původ nákazy v hospodářství a zjištění (určení) dalších hospodářství,
v nichž jsou zvířata vnímavých druhů, která by mohla být podezřelá,
c) pohyb osob, zvířat, dopravních prostředků, živočišných produktů, vedlejších
živočišných produktů, nářadí, krmiva, podestýlky, hnoje, močůvky a jiných předmětů
či materiálů, které mohou přenášet původce nákazy, z hospodářství nebo do hospodářství,
d) případný výskyt a rozšíření vektorů.
(4) Do uložení ochranných a zdolávacích opatření uvedených v odstavci
1 písm. b) a v odstavci 2 činí chovatel v souladu s § 12 odst. 1 zákona vhodná opatření,
odpovídající témuž účelu.
§ 14
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 odst. 1 písm. b), odst.
2 a 3 mohou být přijata i ve vztahu k dalším kontaktním hospodářstvím.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 13 trvají, dokud nejsou
ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu nákazy.
§ 15
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt některé z nákaz uvedených
v příloze č. 1 k této vyhlášce, provádí krajská veterinární správa epizootologické
šetření podle § 13 odst. 3 a nařídí v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
k ochranným a zdolávacím opatřením uvedeným v § 13 odst. 1 písm. b) a odst. 2 další
ochranná a zdolávací opatření, a to
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení všech zvířat vnímavých druhů
v hospodářství. Kadávery uhynulých a utracených zvířat se v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného
původu2) neškodně odstraňují v asanačním podniku, anebo jsou spáleny či zahrabány,
pokud možno na místě. Tyto činnosti se provádějí takovým způsobem, aby se nebezpečí
šíření původce nákazy snížilo na nejnižší možnou míru;
b) neškodné odstranění nebo vhodné zpracování či ošetření některých
předmětů či materiálů, jako jsou nářadí, krmivo, podestýlka, hnůj a močůvka, které
mohou přenášet původce nákazy. Tímto ošetřením, prováděným podle pokynů krajské veterinární
správy, má být zajištěno zničení původce nákazy nebo jeho vektora;
c) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) čištění a dezinfekci, podle potřeby i dezinsekci a deratizaci budov, v nichž
jsou ustájena zvířata vnímavých druhů, a jejich bezprostřední okolí, jakož i dopravních
prostředků a veškerých zařízení, jež by mohly být kontaminovány, a to způsobem a
za podmínek uvedených v § 21.
(2) Je-li nařízeno zahrabání kadáverů uhynulých a utracených zvířat a jiných
vedlejších živočišných produktů, provádí se na zahrabovištích uvedených v havarijních
plánech kraje nebo pohotovostních plánech. Nelze-li využít těchto zahrabovišť, provede
se zahrabání v dostatečné hloubce (§ 40 odst. 4 zákona), aby tyto kadávery a jiné
vedlejší živočišné produkty, které mohou být nositeli původce nákazy, nemohly být
vyhrabány masožravými zvířaty, a na vhodném místě tak, aby se zabránilo kontaminaci
spodních vod a jakémukoli znečištění prostředí.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena
i na kontaktní hospodářství, pokud je důvodné podezření z jejich možné infekce.
(4) Celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy
koordinují ochranná a zdolávací opatření k co nejrychlejšímu zdolání nákazy, jakož
i provádění epizootologického šetření.
§ 16
(1) Krajská veterinární správa může v souladu s § 15 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona v infikovaném hospodářství, které sestává ze 2 nebo více oddělených
produkčních jednotek, upustit od požadavků stanovených v § 15 odst. 1 písm. a) v
případě nákazou nedotčených produkčních jednotek za předpokladu, že úřední veterinární
lékař potvrdí, že
a) struktura a velikost těchto jednotek a činnosti prováděné v jejich
rámci zaručují jejich oddělení co do stájí a zařízení, krmiva, krmení a personálu
a
b) jejich oddělení znemožňuje přenos nákazy z jedné jednotky do druhé.
(2) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že nákaza mohla
být zavlečena
a) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 13, anebo naopak
z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních
prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu
s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno;
b) z jiných hospodářství do hospodářství uvedeného v § 14, anebo naopak
z tohoto hospodářství do dalších hospodářství v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních
prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje tato další hospodářství v souladu
s § 13 do té doby, dokud není podezření z výskytu nákazy vyloučeno, popřípadě dokud
neuplyne nejdelší inkubační doba příslušné nákazy počínaje dnem jejího pravděpodobného
zavlečení do hospodářství, stanoveným na základě epizootologického šetření.
(3) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují,
může opatření podle odstavce 2 omezit jen na část hospodářství a na zvířata, která
se v ní nacházejí, avšak pouze tehdy, jestliže hospodářství splňuje požadavky uvedené
v odstavci 1, anebo jestliže mohou být opatření uplatňována jen na zvířata druhů
vnímavých na příslušnou nákazu.
§ 17
(1) Byl-li výskyt nákazy potvrzen, krajská veterinární správa vymezí kolem
infikovaného hospodářství ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km a pásmo dozoru o
poloměru nejméně 10 km, v případě potřeby i další pásmo s omezením.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména
epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak
s příslušnou nákazou, jednak s organizací zdolávání nákazy a s orgány, které rozhodují
o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. d) zákona
provede všechna nutná opatření, včetně zabezpečení rozmístění výrazného značení a
výstražných upozornění, jakož i spolupráce se sdělovacími prostředky, k zajištění
náležité informovanosti osob uvnitř ochranného pásma a pásma dozoru o ochranných
a zdolávacích opatřeních a k uplatňování těchto opatření.
(4) Zasahuje-li pásmo uvedené v odstavci 1 na území sousedního státu,
spolupracuje krajská veterinární správa při jeho vymezování s příslušnými orgány
tohoto státu.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem
2 zákona může požádat Komisi o zmenšení nebo zvětšení pásem uvedených v odstavci
1 a o změnu doby trvání ochranných a zdolávacích opatření; přitom se berou v úvahu
zeměpisné a ekologické faktory, meteorologické podmínky, přítomnost, rozšíření a
typ vektorů, výsledky epizootologického šetření a laboratorních vyšetření a účinnost
uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření.
§ 18
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) a f) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů
uvnitř pásma;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty vnímavých
druhů a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků
a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné závažnosti,
s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší riziko.
O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy zvířat vnímavých druhů po veřejných
i soukromých cestách s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně
může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po silnici nebo železnici
pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů z hospodářství, v nichž
se nacházejí, vyjma jejich přímé přepravy pod dohledem úředního veterinárního lékaře
za účelem neprodlené porážky na jatky, které jsou v ochranném pásmu, anebo - pokud
v ochranném pásmu nejsou takové jatky - na jatky v pásmu dozoru určené krajskou veterinární
správou. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu až po vyšetření
všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství úředním veterinárním lékařem, který potvrdí,
že žádné ze zvířat není podezřelé z nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské
veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této přepravě předem
informována.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu musí být
dodržována nejméně do té doby, dokud po odstranění zvířat z infikovaného hospodářství
podle § 15 odst. 1 písm. a) a po provedení čištění a dezinfekce podle § 21 neuplyne
nejdelší inkubační doba příslušné nákazy. Je-li nákaza přenášena hmyzem, může krajská
veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona stanovit jinou
dobu trvání uplatňovaných ochranných a zdolávacích opatření, v případě potřeby pak
stanovit též pozorovací dobu pro ustájení kontrolních vnímavých zvířat jako biologických
indikátorů nákazy.
(3) Státní veterinární správa informuje o přijatých ochranných a zdolávacích
opatřeních Komisi a ostatní členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 2 se v ochranném pásmu uplatňují
ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
§ 19
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) a f) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavých druhů
uvnitř pásma;
b) zákaz pohybu zvířat vnímavých druhů po veřejných cestách s výjimkou
vyhánění zvířat na pastvu nebo přemísťování zvířat do stájí pro ně určených. Výjimečně
může krajská veterinární správa povolit přepravu zvířat po železnici nebo silnici
pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání a bez zastávky;
c) přeprava zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma je podmíněna souhlasem
krajské veterinární správy;
d) zákaz přemísťování zvířat vnímavých druhů uvnitř pásma nejméně po
dobu, která odpovídá nejdelší inkubační době příslušné nákazy od posledního zaznamenaného
případu onemocnění. Po uplynutí této doby mohou být zvířata z pásma dozoru přemístěna
a přímou cestou přepravena pod dohledem úředního veterinárního lékaře za účelem neprodlené
porážky na jatky určené krajskou veterinární správou. Krajská veterinární správa
však povolí takovou přepravu až po vyšetření všech zvířat vnímavých druhů v hospodářství
úředním veterinárním lékařem, který potvrdí, že žádné ze zvířat není podezřelé z
nákazy. Jsou-li jatky v územním obvodu jiné krajské veterinární správy, musí být
tato krajská veterinární správa o této přepravě předem informována.
(2) Pro dobu dodržování ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných
v pásmu dozoru platí § 18 odst. 2 obdobně.
§ 20
(1) Jsou-li zakazující ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 18 odst.
1 písm. d) a v § 19 odst. 1 písm. d) uplatňována po dobu delší než 30 dnů v důsledku
výskytu nových případů onemocnění a vznikají-li tím potíže s ustájením zvířat, může
krajská veterinární správa v souladu s § 17 odst. 3 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
na základě žádosti chovatele povolit přemístění zvířat z hospodářství nacházejícího
se v ochranném pásmu nebo v pásmu dozoru, pokud si chovatelem uváděné skutečnosti
a důvody ověřila a pokud
a) všechna zvířata v hospodářství byla vyšetřena,
b) zvířata, která mají být přepravována, byla klinicky vyšetřena s negativním
výsledkem,
c) každé zvíře je evidováno a označeno v souladu s plemenářským zákonem,3)
d) hospodářství určení leží buď v ochranném pásmu, anebo uvnitř pásma
dozoru.
(2) V souvislosti s přepravou podle odstavce 1 musí být provedena nezbytná
opatření, aby se zabránilo šíření původce nákazy, zejména musí být provedeny čištění
a dezinfekce dopravních prostředků po uskutečněné přepravě.
§ 21
(1) Čištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace infikovaného hospodářství
nařízené v rámci ochranných a zdolávacích opatření jsou prováděny
a) způsobem vylučujícím jakékoli riziko šíření nebo přežití původce
nákazy,
b) dezinfekčními, dezinsekčními a deratizačními prostředky v koncentracích
schválených krajskou veterinární správou,
c) podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního
veterinárního lékaře.
(2) Po provedení úkonů spojených s čištěním, dezinfekcí, dezinsekcí a
deratizací krajská veterinární správa prověří, zda byla všechna nařízená opatření
náležitě splněna, včetně specifických postupů stanovených pro některé nákazy, a zda
uplynula přiměřená doba, zpravidla nejméně 21 dnů, zajišťující úplné zdolání nákazy
před zahájením nového chovu zvířat (dále jen "repopulace") v hospodářství.
§ 22
Repopulace v hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona, která jej vydá, byly-li podle výsledků
kontroly provedené úředním veterinárním lékařem provedeny čištění a dezinfekce, popřípadě
i dezinsekce a deratizace podle § 21.
§ 23
Jsou-li nakažená nebo podezřelá volně žijící zvířata, přijme krajská veterinární
správa vhodná opatření, odpovídající povaze nákazy, možnostem jejího šíření, způsobu
jejího zdolávání a místním podmínkám. Státní veterinární správa v souladu s § 48
odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona informuje o přijatých opatřeních Komisi a ostatní
členské státy prostřednictvím Stálého výboru.
§ 24
(1) Vzorky odebrané za účelem laboratorního vyšetření ke zjištění přítomnosti
původce nákazy vyšetřují v souladu s § 52 odst. 4 zákona národní referenční laboratoře,
příslušné pro jednotlivé nákazy popřípadě referenční laboratoře, technicky a personálně
vybavené tak, aby mohly kdykoli, zejména při prvním výskytu nákazy, zjistit typ,
subtyp a variantu příslušného původce, jakož i další laboratoře uvedené v § 52 odst.
3 zákona. Použijí přitom diagnostické metody stanovené v souladu s jednotlivými postupy
a metodami schválenými orgány Unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy nebo
jinak v souladu s předpisy Evropské unie o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz
a jejich zdolávání.
(2) Národní referenční laboratoř
a) odpovídá za koordinaci standardů a diagnostických metod používaných
v České republice při diagnostice příslušných nákaz a za testování očkovacích látek,
b) může poskytnout ostatním diagnostickým laboratořím diagnostická
činidla,
c) kontroluje jakost diagnostických činidel používaných v České republice,
d) provádí pravidelně srovnávací testy používaných diagnostických metod,
e) uchovává izoláty virů příslušných nákaz pocházející z případů potvrzených
v České republice,
f) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků získaných v ostatních
diagnostických laboratořích,
g) spolupracuje s příslušnými referenčními laboratořemi v rámci Unie.
(3) Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje seznam národních
referenčních laboratoří a zpřístupní jej, včetně jakýchkoli pozdějších změn, ostatním
členským státům a veřejnosti.
§ 25
(1) Není-li v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení
a zdolávání některých nákaz stanoveno něco jiného, platí § 13 až 24 i pro tlumení
a zdolávání těchto nákaz.
(2) Pro tlumení a zdolávání nákazy, která není uvedena v příloze č. 1
k této vyhlášce ani v ustanoveních části druhé o zvláštních opatřeních pro tlumení
a zdolávání některých nákaz, se použijí § 13 až 24 přiměřeně se zřetelem na povahu
a závažnost příslušné nákazy, na možnosti jejího šíření a na způsob jejího zdolávání,
jakož i na místní podmínky.
ČÁST DRUHÁ
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO TLUMENÍ A ZDOLÁVÁNÍ NĚKTERÝCH NÁKAZ
HLAVA I
VEZIKULÁRNÍ CHOROBA PRASAT
§ 26
Výskyt vezikulární choroby prasat je potvrzen, na rozdíl od potvrzení
nákazy podle § 2 písm. c),
a) v hospodářství, ve kterém
1. byl izolován virus vezikulární choroby
prasat buď z prasat, anebo z prostředí,
2. jsou prasata, která jsou séropozitivní
na vezikulární chorobu prasat, pokud tato nebo jiná prasata v hospodářství vykazují
změny příznačné pro tuto nákazu, nebo
3. jsou prasata s klinickými příznaky onemocnění
vezikulární chorobou prasat nebo jsou séropozitivní pod podmínkou, že existuje přímá
epizootologická souvislost s potvrzeným ohniskem nákazy,
b) v jiných stádech, ve kterých jsou zjištěna séropozitivní prasata.
V tomto případě provede krajská veterinární správa před potvrzením přítomnosti nákazy
další vyšetření, zejména opětovné namátkové testování v odstupu nejméně 28 dnů od
předchozího odběru vzorků Ochranná a zdolávací opatření podle § 13 zůstávají v platnosti
až do skončení těchto doplňujících vyšetření. Jestliže doplňující vyšetření neprokážou
výskyt této nákazy a testovaná prasata jsou stále séropozitivní, krajská veterinární
správa nařídí, aby byla pod dohledem úředního veterinárního lékaře utracena a neškodně
odstraněna, anebo poražena na jatkách k tomu účelu určených. Tato prasata musí být
na jatkách držena a porážena odděleně od ostatních prasat a jejich maso musí být
určeno výhradně pro tuzemský trh.
§ 27
(1) Byl-li potvrzen výskyt vezikulární choroby prasat, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zajistí, aby byla v ochranném
pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství, v nichž jsou zvířata druhů
vnímavých na tuto nákazu;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství se zvířaty druhů vnímavých
na tuto nákazu a klinické vyšetření těchto zvířat, zahrnující v případě potřeby i
odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření. Počet a četnost kontrol musí být úměrné
závažnosti, s jakou se projevuje nákaza v těch hospodářstvích, jež představují největší
riziko. O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách
s výjimkou účelových komunikací uvnitř hospodářství. Výjimečně může krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit přepravu prasat po
silnici nebo železnici pod podmínkou, že se tato přeprava uskuteční bez překládání
a bez zastávky. Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem
2 zákona však může požádat Komisi také o výjimku pro jatečná prasata pocházející
z hospodářství mimo ochranné pásmo, která jsou přepravována na jatky nacházející
se v tomto pásmu;
d) dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité uvnitř ochranného
pásma k přepravě prasat, jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány
(krmivo, podestýlka, hnůj, močůvka apod.), nesmí opustit hospodářství uvnitř ochranného
pásma, ochranné pásmo nebo jatky, aniž by byly vyčištěny a dezinfikovány podle pokynů
krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto
pokyny musí zejména zabezpečit, že žádný dopravní prostředek použitý k přepravě prasat
neopustí ochranné pásmo bez toho, že by byl zkontrolován úředním veterinárním lékařem;
e) prasata nesmí opustit hospodářství, v němž jsou držena, po dobu
21 dnů, které následují po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného
hospodářství podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této vyhlášce. Po této době
může krajská veterinární správa v souladu s § 13 odst. 1 písm. b) a § 49 odst. 1
písm. d) zákona povolit přemístění prasat z hospodářství
1. přímo na jatky jí určené, přednostně uvnitř ochranného pásma
nebo pásma dozoru, pokud všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována,
prasata určená k přepravě na jatky byla klinicky vyšetřena, každé prase bylo evidováno
a označeno v souladu s plemenářským zákonem3) a přeprava prasat se uskutečňuje dopravními
prostředky zaplombovanými krajskou veterinární správou. Jsou-li jatky v územním obvodu
jiné krajské veterinární správy, musí být tato krajská veterinární správa o této
přepravě předem informována. Po vstupu na jatky jsou prasata držena a porážena odděleně
od ostatních prasat. Dopravní prostředky a zařízení (vybavení) použité k přepravě
prasat se před opuštěním jatek vyčistí a dezinfikují. Při provádění prohlídky prasat
před poražením a po poražení má úřední veterinární lékař na zřeteli příznaky, které
by mohly souviset s přítomností viru vezikulární choroby prasat. Po poražení prasat
se odebere statisticky reprezentativní počet vzorků jejich krve a v případě pozitivních
výsledků jejich vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat, se
uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),
2. výjimečně přímo do jiných míst uvnitř ochranného pásma, pokud
všechna prasata přítomná v hospodářství byla zkontrolována, prasata určená k přepravě
byla klinicky vyšetřena s negativním výsledkem a každé prase bylo evidováno a označeno
v souladu s plemenářským zákonem,3)
f) maso pocházející z prasat uvedených pod písmenem e) bodem 1
1.
se nesmí stát předmětem obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodního obchodu a musí
být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti stanoveným předpisy o veterinárních
požadavcích na živočišné produkty4),
2. musí být získáno, porcováno, přepravováno
a skladováno odděleně od masa určeného pro obchodování uvnitř Unie nebo mezinárodní
obchod a nesmí být použito k výrobě masných výrobků určených pro obchodování uvnitř
Unie nebo mezinárodní obchod, pokud nebylo podrobeno ošetření podle předpisů o veterinárních
požadavcích na živočišné produkty4).
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou
dodržována nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této
vyhlášce,
b) klinického vyšetření prasat ve všech hospodářstvích v pásmu, jež umožňuje
konstatovat, že tato prasata nejeví žádné příznaky onemocnění, z nichž by bylo možno
usuzovat na přítomnost vezikulární choroby prasat, jakož i sérologického vyšetření
statisticky reprezentativního vzorku těchto prasat, provedeného způsobem uplatňovaným
v Unii se zřetelem ke způsobu přenosu vezikulární choroby prasat a ke způsobu chovu
prasat, jímž nebyla zjištěna přítomnost protilátek proti viru této nákazy.
(3) Vyšetření a odběr vzorků podle odstavce 2 písm. b) mohou být provedeny
až za 28 dnů po čištění a dezinfekci infikovaného hospodářství.
(4) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 3 se v ochranném pásmu uplatňují
ochranná a zdolávací opatření stanovená pro pásmo dozoru.
(5) V případě, že zákazy uvedené v odstavci 1 písm. e) jsou v platnosti
déle než 30 dnů z důvodu výskytu dalších případů nákazy, a vzniknou-li v důsledku
toho problémy s chovem zvířat, může krajská veterinární správa na základě odůvodněné
žádosti chovatele a pokud úřední veterinární lékař ověřil stav věcí, povolit přepravu
zvířat z hospodářství nacházejícího se v ochranném pásmu. Ustanovení odstavce 1 písm.
e) platí obdobně.
§ 28
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) soupis všech hospodářství s chovem prasat;
b) přemísťování prasat z hospodářství v pásmu jinam než na jatky je
možné, jen pokud v předcházejících 21 dnech nebylo do hospodářství, z něhož mají
být prasata přemístěna, zařazeno žádné prase. Chovatel musí zaznamenávat veškerá
přemístění prasat;
c) přemístění prasat z pásma dozoru může být krajskou veterinární správou
povoleno, jestliže
1. všechna prasata přítomná v hospodářství byla během 48 hodin
před přepravou zkontrolována,
2. všechna prasata určená k přepravě byla během 48
hodin před přepravou klinicky vyšetřena s negativním výsledkem,
3. sérologickým vyšetřením statisticky reprezentativního vzorku
prasat určených k přepravě, provedeným během 14 dnů před přepravou, nebyla zjištěna
přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Pokud jde o jatečná
prasata, sérologické vyšetření může být provedeno se vzorky krve odebranými na jatkách,
na něž jsou prasata podle určení krajské veterinární správy přepravena. V případě
pozitivních výsledků vyšetření, potvrzujících přítomnost vezikulární choroby prasat,
se uplatní ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 29 odst. 1 písm. c),
4. každé prase bylo evidováno a označeno v souladu s plemenářským
zákonem3),
5. dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě těchto prasat
byly po přepravě vyčištěny a dezinfikovány;
d) dopravní prostředky, vybavení a zařízení použité k přepravě prasat,
jiných zvířat nebo materiálů, které by mohly být kontaminovány, uvnitř pásma dozoru
mohou opustit toto pásmo jen po čištění a dezinfekci způsobem stanoveným krajskou
veterinární správou.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována
do náležitého provedení
a) čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou č. 7 k této
vyhlášce,
b) ochranných a zdolávacích opatření nařízených pro ochranné pásmo.
§ 29
(1) Krajská veterinární správa nařídí dále v případě
a) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat, aby kromě ochranných
a zdolávacích opatření podle § 13 a 15 maso prasat poražených v období mezi pravděpodobným
zavlečením nákazy do hospodářství a provedením ochranných a zdolávacích opatření
bylo podle možnosti pod dohledem úředního veterinárního lékaře dohledáno a neškodně
odstraněno takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření viru vezikulární choroby
prasat,
b) důvodného předpokladu, že prasata některého hospodářství byla nakažena
v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků nebo jakýmkoli jiným způsobem,
aby prasata z tohoto hospodářství podléhala omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením
uvedeným v § 16 odst. 2 a 3 nejméně do doby, kdy se v hospodářství provede jednak
klinické vyšetření prasat s negativním výsledkem, jednak v souladu s § 27 odst. 2
písm. b) sérologické vyšetření statisticky reprezentativního vzorku prasat, při němž
se neprokáže přítomnost protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Klinické
a sérologické vyšetření může být provedeno až za 28 dnů, které uplynou od případné
kontaminace prasat,
c) potvrzení výskytu vezikulární choroby prasat na jatkách, aby
1. všechna
prasata přítomná na jatkách byla neprodleně poražena,
2. jatečně opracovaná
těla a droby nakažených prasat byly neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního
lékaře takovým způsobem, aby se předešlo nebezpečí šíření vezikulární choroby prasat,
3. bylo provedeno čištění a dezinfekce budov a jejich vybavení, včetně dopravních
prostředků, podle pokynů krajské veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního
lékaře,
4. žádná prasata nebyla dodána k porážce před uplynutím nejméně 24 hodin
po dokončení čištění a dezinfekce podle bodu 3.
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
§ 30
(1) Repopulace v hospodářství je možná za podmínek § 22, a to až po uplynutí
4 týdnů po provedení závěrečného čištění a dezinfekce podle § 21 a v souladu s přílohou
č. 7 k této vyhlášce.
(2) Při opětovném ustájení zvířat se přihlédne k druhu zemědělské činnosti
vykonávané v hospodářství. V případě
a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením určitého omezeného
počtu kontrolních indikátorových selat, která reagovala negativně při kontrole přítomnosti
protilátek proti viru vezikulární choroby prasat. Kontrolní indikátorová selata se
podle požadavků krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona rozmístí v celém prostoru infikovaného hospodářství a po 28 dnech po jejich
rozmístění se u nich provede klinické vyšetření a odběr vzorků k sérologickému vyšetření.
Jestliže žádné z těchto selat nevykazuje klinické příznaky vezikulární choroby prasat
a jestliže u žádného z nich nedošlo k vytvoření protilátek proti viru této nákazy,
může být provedena celková repopulace;
b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést
celkovou repopulaci za předpokladu, že
1. všechna prasata, která pocházejí z hospodářství nacházejícího
se mimo pásma, v nichž jsou uplatňována omezující ochranná a zdolávací opatření z
důvodu vezikulární choroby prasat, a jsou séronegativní, se přemístí do chovu během
8 dnů,
2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství po dobu 60 dnů od přemístění
posledních prasat do hospodářství,
3. prasata přemístěná do chovu (repopulované
stádo) se podle pokynů krajské veterinární správy vyšetří klinicky a sérologicky.
Toto vyšetření může být provedeno nejdříve za 28 dnů po přemístění posledních prasat
do hospodářství.
HLAVA II
KATARÁLNÍ HOREČKA OVCÍ
§ 31
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) zvíře vnímavého druhu - každý přežvýkavec;
b) zvířata - zvířata patřící k vnímavým druhům, s výjimkou volně žijících
zvířat, pro která mohou být orgány Unie přijata zvláštní opatření;
c) vektor - hmyz rodu Culicoides schopný přenášet katarální horečku
ovcí, který má být zjišťován v souladu s postupem stanoveným předpisy Evropské unie
o opatřeních pro předcházení vzniku nákaz a jejich zdolávání;
d) živá oslabená očkovací látka - očkovací látka vyráběná upravením
terénního izolátu viru katarální horečky ovcí pomocí následných pasáží na tkáňových
kulturách nebo v kuřecích embryích.
§ 32
(1) Je-li v hospodářství nacházejícím se v oblasti, která nepodléhá
omezením v důsledku ochranných a zdolávacích opatření nařízených v souvislosti s
výskytem katarální horečky ovcí nebo podezřením z jejího výskytu, jedno nebo více
zvířat vnímavého druhu podezřelých z této nákazy, krajská veterinární správa v souladu
s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, klinicky vyšetří podezřelá a uhynulá
zvířata nebo zajistí jejich pitvu;
b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání
vektora nebo která ho mohou hostit, zejména míst vhodných k jeho rozmnožování;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis zvířat vnímavého
druhu, uvádějící pro každý druh počet zvířat již uhynulých a nakažených, jakož i
zvířat, která mohla být nakažena. Údaje soupisu chovatel aktualizuje, aby byla brána
v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání je předkládá
orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. dodržoval
zákaz jakéhokoli přemísťování zvířat vnímavého druhu z hospodářství nebo do hospodářství,
3.
omezil možnost pohybu zvířat vnímavého druhu, včetně jejich pobytu mimo stáj, v době
aktivity vektorů, pokud lze předpokládat, že jsou k dispozici prostředky k provedení
tohoto opatření,
4. ošetřoval pravidelně zvířata vnímavého druhu, budovy používané
k jejich ustájení a jejich okolí, především místa příznivá pro vektory, schválenými
insekticidními prostředky. Četnost ošetření určí krajská veterinární správa se zřetelem
na dobu účinnosti použitého insekticidního prostředku a na klimatické podmínky,
5. zabezpečil v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu2)
neškodné odstranění kadáverů zvířat uhynulých v hospodářství.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s přímo použitelným předpisem
Evropských společenství o prováděcích předpisech ke směrnici Rady 2000/75/ES, co
se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů některých zvířat vnímavých druhů
ve vztahu ke katarální horečce ovcí5),
a) provede epizootologické šetření,
b) uplatňuje programy pro sledování katarální horečky ovcí v uzavřených
pásmech a pro dozor nad katarální horečkou ovcí mimo uzavřená pásma,
c) poskytuje údaje o katarální horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování
programů uvedených v písmenu a) Státní veterinární správě, která plní informační
povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích předpisech
ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů
některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí5).
(3) Do doby zavedení opatření uvedených v odstavci 1 se zvířata vnímavého
druhu nepřemísťují z hospodářství nebo do hospodářství a podle možností je omezen
jejich pohyb v době aktivity vektorů.
§ 33
(1) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být uplatněna i
ve vztahu k dalším hospodářstvím, o kterých lze důvodně předpokládat, že jsou infikována.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 32 mohou být ukončena, jen
dojde-li k vyloučení podezření z výskytu katarální horečky ovcí.
§ 33a
(1) Státní veterinární správa může v rámci ochranných a zdolávacích opatření
v souladu s § 15 odst. 1
písm. i) a § 48 odst. 1 písm. e) zákona povolit použití očkovacích látek proti katarální
horečce ovcí, a to na základě výsledků posouzení rizik provedeného Státní veterinární
správou. O povolení použití očkovacích látek proti katarální horečce ovcí Státní
veterinární správa uvědomí před zahájením očkování Komisi.
(2) Je-li použita živá oslabená očkovací látka, vymezí Státní veterinární
správa v rámci ochranných a zdolávacích opatření ochranné pásmo, které zahrnuje přinejmenším
oblast, ve které se provádí očkování. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část
území v šíři nejméně 50 km za ochranným pásmem.
§ 34
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt katarální horečky ovcí,
a) krajská veterinární správa nařídí
1. poražení zvířat vnímavého druhu v rozsahu, který pokládá za nezbytný k zamezení
šíření nákazy,
2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty2),
3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 32 odst. 1 na hospodářství
umístěná v pásmu o poloměru 20 km (včetně ochranného pásma) okolo infikovaného hospodářství
(infikovaných hospodářství). Toto pásmo může být rozšířeno nebo zúženo na základě
epizootologických, zeměpisných, ekologických nebo meteorologických faktorů,
4. uplatnění dalších opatření
stanovených Komisí, zejména pokud jde o zavedení programu očkování nebo jiných alternativních
opatření,
b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(2) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona uvědomí o ochranném a zdolávacím opatření podle odstavce
1 písm. a) bodu 1 a o případném rozšíření nebo zúžení pásma uvedeného v odstavci
1 písm. a) bodu 3 Komisi.
§ 35
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 34 odst. 1 vymezí ochranné
pásmo a pásmo dozoru, přičemž bere v úvahu zejména epizootologické, zeměpisné, administrativní
a ekologické faktory, související jednak s katarální horečkou ovcí, jednak s organizací
jejího zdolávání a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních
a dozírají na jejich plnění.
(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného
hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně
50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno očkování
proti katarální horečce ovcí živou oslabenou očkovací látkou.
(3) Ochranné pásmo a pásmo dozoru tvoří uzavřené pásmo.
§ 36
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství se zvířaty vnímavého druhu
uvnitř pásma;
b) uskutečňování programu epizootologického dozoru, založeného na sledování
indikátorových skupin skotu nebo jiného druhu zvířat vnímavého druhu, není-li skot
k dispozici, jakož i populací vektora,
c) zákaz přemísťování zvířat vnímavého druhu z pásma, pokud krajská veterinární
správa v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o prováděcích předpisech
ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů
některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí5), nestanovila
jinak.
(2) Státní veterinární správa může dát Komisi podnět k tomu, aby rozhodla
o očkování zvířat vnímavého druhu v ochranném pásmu proti katarální horečce ovcí
a o jejich označení.
§ 37
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru
a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 36 odst.
1,
b) byl důsledně dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti katarální horečce
ovcí živou oslabenou očkovací látkou.
(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 34 odst. 1, § 35 a 36
a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s opatřeními stanovenými Komisí.
§ 37a
Státní veterinární správa v souladu s předpisy Evropské unie o hlášení
nákaz1e)
a) hlásí Komisi a ostatním členským státům primární ohniska a ohniska
katarální horečky ovcí,
b) poskytuje jim související epizootologické informace o katarální
horečce ovcí shromážděné v průběhu uplatňování programů sledování katarální horečky
ovcí a dozoru nad katarální horečkou ovcí.
HLAVA III
KLASICKÝ MOR PRASAT
§ 38
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) prase - jakékoli zvíře z čeledi prasatovitých (Suidae), včetně prasat
divokých,
b) prase divoké - prase, které není drženo ani chováno v hospodářství,
c) prase podezřelé z nákazy virem klasického moru prasat - jakékoli prase
(živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo) s takovými klinickými příznaky nebo
postmortálními změnami, anebo s reakcemi při laboratorních testech provedených v
souladu s postupy stanovenými příručkou k zajištění jednotné diagnostiky klasického
moru prasat (dále jen "diagnostická příručka"), vydanou Státní veterinární správou
a odpovídající diagnostické příručce schválené Komisí, jež vyvolávají podezření na
možnost výskytu klasického moru prasat,
d) případ klasického moru prasat nebo prase nakažené klasickým morem
prasat - jakékoli prase (živé, kadáver nebo jatečně opracované tělo), u něhož byly
potvrzeny klinické příznaky nebo postmortální změny klasického moru prasat, anebo
u něhož byl potvrzen výskyt této nákazy na základě laboratorního vyšetření provedeného
v souladu s postupy stanovenými v diagnostické příručce,
e) primární případ klasického moru prasat u prasat divokých - jakýkoli
případ klasického moru prasat zjištěný u prasat divokých žijících v oblasti, v níž
nejsou nařízena žádná ochranná a zdolávací opatření,
f) meta-populace prasat divokých - jakákoli skupina či subpopulace prasat
divokých s omezenými kontakty s jinými skupinami či subpopulacemi,
g) vnímavá populace prasat divokých - část populace volně žijících prasat,
u nichž se nevytvořila imunita vůči viru klasického moru prasat,
h) zpracování - jeden ze způsobů ošetření rizikového materiálu uvedeného
v přímo použitelném předpisu Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší
živočišné produkty,2) které se uplatňují způsobem, jenž zamezuje riziku šíření klasického
moru prasat,
i) markerová vakcína - očkovací látka, která dokáže vyvolat ochrannou
imunitu, jež je prostřednictvím laboratorních vyšetření prováděných v souladu s diagnostickou
příručkou odlišitelná od imunitní reakce vyvolané přirozenou nákazou volně kolujícím
typem viru,
j) oblast s vysokou hustotou výskytu prasat - oblast v okruhu 10 km kolem
hospodářství, v němž se nacházejí prasata podezřelá z nakažení klasickým morem prasat
nebo nakažená touto nákazou, kde výskyt prasat přesahuje hustotu 800 prasat na 1
km
2
; dotyčné hospodářství se musí nacházet buď v regionu, v němž hustota prasat chovaných
v hospodářstvích přesahuje 300 prasat na 1 km2
, anebo ve vzdálenosti menší než 20
km od takového regionu,k) kontaktní hospodářství - hospodářství, do něhož mohla být příslušná
nákaza zavlečena, ať již v důsledku umístění tohoto hospodářství, pohybu osob, zvířat
nebo vozidel, anebo jakýmkoli jiným způsobem,
l) hospodářství - jakýkoli zemědělský či jiný objekt, v němž jsou trvale
nebo dočasně chována či držena prasata. Za hospodářství v tomto smyslu se nepovažují
jatky, dopravní prostředky a ohrazené prostory, v nichž jsou držena a mohou být lovena
prasata divoká; tyto ohrazené prostory mají takovou velikost a členění, jež vylučují
použití opatření stanovených v § 41 odst. 1 a 2,
m) zamořená oblast - oblast, v níž se po potvrzení jednoho nebo více případů
klasického moru prasat u prasat divokých uplatňují eradikační opatření podle § 15
nebo 16.
§ 39
(1) Státní veterinární správa hlásí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o)
bodem 2 zákona Komisi a ostatním členským státům výskyt klasického moru prasat a
poskytne jim informace o
a) ohniscích klasického moru prasat potvrzených v hospodářství,
b) případech klasického moru prasat potvrzených na jatkách nebo v dopravních
prostředcích,
c) primárních případech klasického moru prasat potvrzených u prasat
divokých,
d) výsledcích epizootologického šetření.
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost ohlašování primárních
a dalších (sekundárních) ohnisek nákazy podle § 7 až 9.
(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 10 odst. 2 a
§ 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy
a) o dalších případech klasického moru prasat potvrzených u prasat
divokých v zamořené oblasti v souladu s § 51 odst. 1 písm. a) a odst. 2,
b) o poznatcích, které naznačují, že se klasický mor prasat mohl šířit
z hospodářství nebo do hospodářství, nacházejících se v některém členském státě.
§ 40
(1) Je-li v hospodářství jedno nebo více prasat podezřelých z nákazy virem
klasického moru prasat, krajská veterinární správa zahájí neprodleně a s diagnostickou
příručkou šetření, které potvrdí nebo vyloučí výskyt této nákazy; provede též kontrolu,
zda jsou prasata v hospodářství evidována a označena v souladu s plemenářským zákonem.3)
(2) Dojde-li krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst.
1 písm. d) zákona k závěru, že podezření na výskyt klasického moru prasat v hospodářství
nelze vyloučit,
a) sleduje příslušné hospodářství;
b) provede epizootologické šetření na základě dotazníků připravených
v rámci pohotovostních plánů podle § 56;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. sečetl všechna prasata různých kategorií v hospodářství a provedl
soupis počtů prasat v každé kategorii, uvádějící u každé kategorie počet prasat již
uhynulých, nakažených či podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány, aby byla
brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí
být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. držel všechna prasata na jejich ustájovacích místech, popřípadě
je uzavřel na jiných místech umožňujících jejich karanténu,
3. dodržoval zákaz přemísťování prasat z hospodářství nebo do hospodářství,
jakož i zákaz odvozu kadáverů z hospodářství bez souhlasu krajské veterinární správy.
V případě nutnosti může krajská veterinární správa rozšířit zákaz opouštění hospodářství
též na jiné druhy zvířat a požadovat vhodná opatření k hubení hlodavců či hmyzu,
4. dodržoval zákaz přepravy vepřového masa a výrobků z tohoto masa,
spermatu, vaječných buněk a embryí prasat, krmiv, odpadů, předmětů a materiálů, u
nichž je pravděpodobnost přenosu klasického moru prasat, z hospodářství bez souhlasu
krajské veterinární správy. Vepřové maso, výrobky z tohoto masa, sperma, vaječné
buňky a embrya prasat z hospodářství nesmí být předmětem obchodování,
5. zabránil pohybu osob a dopravních prostředků z hospodářství nebo
do hospodářství bez písemného souhlasu krajské veterinární správy,
6. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž jsou
ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství
vhodné dezinfekční prostředky. Osoby vstupující do hospodářství s chovem prasat,
anebo z tohoto hospodářství odcházející musí být podrobeny odpovídajícím hygienickým
opatřením, nutným pro snížení rizika šíření viru klasického moru prasat, a všechny
dopravní prostředky musí být před opuštěním hospodářství účinně dezinfikovány.
(3) Vyžaduje-li to nákazová situace, zejména nachází-li se hospodářství
s podezřelými prasaty v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat, může krajská veterinární
správa
a) uplatnit v hospodářství uvedeném v odstavci 2 ochranná a zdolávací
opatření uvedená v § 41 odst. 1. Dovolují-li to podmínky, může tato opatření omezit
pouze na prasata podezřelá z nákazy či nakažená virem klasického moru prasat a na
tu část hospodářství, v níž byla tato prasata držena, pokud jsou tato prasata ustájena,
ošetřována a krmena zcela odděleně od ostatních prasat v hospodářství. Vždy však
musí být odebráno dostatečné množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno
v souladu s diagnostickou příručkou potvrdit nebo vyloučit přítomnost viru klasického
moru prasat;
b) vymezit dočasné ochranné pásmo kolem hospodářství uvedeného v odstavci
2 a uplatnit v něm všechna nebo některá ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavcích
1 a 2.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 trvají, dokud nejsou
ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu klasického moru prasat.
§ 41
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt klasického moru prasat, krajská
veterinární správa nařídí vedle ochranných a zdolávacích opatření podle § 40 odst.
2 další ochranná a zdolávací opatření, a to:
a) neodkladné utracení všech prasat v hospodářství tak, aby během přepravy
nebo utrácení těchto zvířat bylo vyloučeno riziko šíření viru klasického moru prasat,
jakož i neškodné odstranění kadáverů uhynulých nebo utracených zvířat pod dohledem
úředního veterinárního lékaře;
b) odběr dostatečného počtu vzorků od utracených prasat v souladu s
diagnostickou příručkou za účelem zjištění způsobu, jakým byl virus klasického moru
prasat do hospodářství zavlečen, a doby, po kterou se mohl v hospodářství vyskytovat
před ohlášením nákazy;
c) dohledání masa prasat poražených v období mezi pravděpodobným zavlečením
nákazy do hospodářství a nařízením ochranných a zdolávacích opatření, a to s využitím
veškerých možností, a jeho zpracování pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
d) dohledání spermatu, vaječných buněk a embryí prasat přepravených
z hospodářství v období mezi pravděpodobným zavlečením nákazy do hospodářství a nařízením
ochranných a zdolávacích opatření a jejich neškodné odstranění pod dohledem úředního
veterinárního lékaře, a to takovým způsobem, aby se zabránilo šíření viru klasického
moru prasat;
e) ošetření odpadů, předmětů, materiálů a látek, které mohou být kontaminovány,
zejména pak předmětů a materiálů pro jedno použití, které jsou používány při porážení,
podle pokynů krajské veterinární správy v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona způsobem zajišťujícím zničení viru klasického moru prasat;
f) po odstranění prasat provedení čištění a dezinfekce budov sloužících
k ustájení prasat, dopravních prostředků sloužících k jejich přepravě nebo k přepravě
jejich kadáverů, vybavení budov, podestýlky, hnoje a kejdy, u nichž pravděpodobně
došlo k jejich kontaminaci, v souladu s § 46.
(2) Krajská veterinární správa provede dále
a) v případě primárního výskytu klasického moru prasat laboratorní
vyšetření izolátu viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou příručkou
za účelem zjištění genetického typu tohoto viru,
b) epizootologické šetření.
(3) Bylo-li potvrzeno ohnisko klasického moru prasat v chovu laboratorních
zvířat, zoologické zahradě, oboře, rezervaci zvěře nebo na ohrazeném území, na němž
jsou prasata držena pro výzkumné účely nebo pro účely související s uchováním druhu
či vzácných plemen, může příslušný orgán rozhodnout odlišně od odstavce 1 písm. a)
a d) za předpokladu, že tím nebudou ohroženy základní zájmy Unie; o takovém postupu
Státní veterinární správa neprodleně uvědomí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem
2 zákona Komisi.
§ 42
(1) Krajská veterinární správa může v případě potvrzení výskytu klasického
moru prasat v hospodářství, sestávajícím ze 2 nebo více oddělených stád, postupovat
z důvodu dokončení výkrmu prasat ve vztahu ke zdravým stádům tohoto hospodářství
odlišně od ustanovení § 41 odst. 1 písm. a) za předpokladu, že podle jejího zjištění
a) prostorové uspořádání a velikost těchto stájí, v nichž jsou tato
stáda umístěna, vzdálenost mezi nimi a povaha činností v nich prováděných umožňují
důsledné oddělení prostorů pro ustájení, ošetřování a krmení;
b) uvedené oddělení zabraňuje šíření viru klasického moru prasat z
jednoho stáda do druhého.
(2) Dojde-li k postupu podle odstavce 1, stanoví Státní veterinární správa
podrobná pravidla jeho uplatňování z hlediska možného poskytnutí veterinárních záruk
a neprodleně uvědomí o jeho uplatnění v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona
Komisi.
(3) V kontaktních hospodářstvích, za něž se s přihlédnutím k výsledkům
epizootologického šetření považují hospodářství uvedená v § 40 nebo § 41, do nichž
mohl být klasický mor prasat zavlečen z jiných hospodářství, anebo hospodářství,
do nichž mohl být klasický mor prasat zavlečen z hospodářství uvedených v § 40 nebo
§ 41, se uplatňují ochranná a zdolávací opatření podle § 40 do té doby, dokud není
podezření z klasického moru prasat vyloučeno. Ochranná a zdolávací opatření uvedená
v § 41 odst. 1 a 2 se v kontaktním hospodářství uplatňují tehdy, když to vyžaduje
nákazová situace; v souladu s diagnostickou příručkou musí být odebráno dostatečné
množství vzorků od utracených prasat, aby bylo možno potvrdit nebo vyloučit přítomnost
viru klasického moru prasat.
(4) Hlavní kritéria a rizikové faktory, které jsou rozhodující pro zvažování,
zda má být v kontaktním hospodářství uplatněno opatření uvedené v § 41 odst. 1 písm.
a), jsou stanovena v příloze č. 8 k této vyhlášce.
§ 43
(1) Byl-li výskyt klasického moru prasat v hospodářství potvrzen, krajská
veterinární správa vymezí ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km kolem ohniska nákazy.
Na ochranné pásmo navazuje pásmo dozoru o poloměru nejméně 10 km; ochranné pásmo
je součástí pásma dozoru.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména
výsledky epizootologického šetření, zeměpisná situace (hlavně přírodní a umělé hranice),
umístění hospodářství a jeho okolí, obvyklý režim přemísťování prasat a obchodování
s nimi, dostupnost jatek, dostupnost orgánů vykonávajících státní veterinární dozor
nad přemísťováním prasat v rámci obou pásem a jejich vybavení, zejména musí-li být
prasata určená k utracení přemístěna z původního hospodářství.
§ 44
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b) klinické vyšetření prasat v těchto hospodářstvích a kontrola jejich
evidence a označení v souladu s plemenářským zákonem,3) a to do 7 dnů po vymezení
ochranného pásma,
c) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách
s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství,
pokud nejde o přepravu, s níž vyslovila souhlas krajská veterinární správa v souladu
s písmenem g). Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li o přepravu prasat po
silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky; rozhodnutím orgánů
Unie může být umožněna přeprava prasat pocházejících z území vně ochranného pásma
za účelem neprodlené porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,
d) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících
k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo,
podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, a to v souladu
s § 46. Žádný dopravní prostředek použitý pro přepravu prasat nesmí opustit ochranné
pásmo bez souhlasu krajské veterinární správy a bez toho, že by byl předtím vyčištěn,
dezinfikován a zkontrolován,
e) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu
do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty bez souhlasu krajské veterinární
správy,
f) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství
krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,
g) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po
dobu nejméně 30 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného hospodářství.
Po 30 dnech může povolit krajská veterinární správa za podmínek odstavce 3 přímou
přepravu prasat z hospodářství
1. na jatky jí určené, pokud možno uvnitř ochranného pásma nebo pásma
dozoru, za účelem neprodlené porážky,
2. do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního
lékaře, nebo
3. za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom
Státní veterinární správa neprodleně informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,
h) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství
uvnitř ochranného pásma,
i) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření
viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je
opouštějí.
(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu
delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti
s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu,
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit
na žádost chovatele a za podmínek uvedených v odstavci 3 přemístění prasat z hospodářství
přímo
a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného pásma nebo pásma dozoru,
za účelem neprodlené porážky,
b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního
lékaře, nebo
c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu. O tom musí
Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s § 48 odst. 1 písm. o)
bodem 2 zákona Komisi.
(3) Povolení přepravy z hospodářství podle odstavce 1 písm. g) a odstavce
2 je možné při splnění těchto podmínek:
a) úřední veterinární lékař provede klinické vyšetření prasat v hospodářství,
především těch, která mají být přemístěna, včetně změření tělesné teploty u odpovídajícího
počtu z nich, a zkontroluje jejich označení. Tímto vyšetřením a kontrolou musí být
prokázáno, že prasata nejeví žádné příznaky klasického moru prasat a že jsou evidována
a označena v souladu s plemenářským zákonem,3)
b) prasata jsou přemísťována v dopravních prostředcích, zaplombovaných
krajskou veterinární správou,
c) dopravní prostředek a vybavení, použité k přepravě, jsou po jejím
skončení neprodleně vyčištěny a dezinfikovány v souladu s § 46,
d) od prasat, která jsou určena k poražení nebo k utracení, je odebrán
v souladu s diagnostickou příručkou dostatečný počet vzorků, aby bylo možno potvrdit
nebo vyloučit přítomnost viru klasického moru prasat,
e) v případě přemístění těchto prasat na jatky
1. krajská veterinární správa, která vykonává na jatkách státní veterinární
dozor, je uvědoměna o záměru přemístit prasata na tyto jatky a o jejich příjezdu
na jatky uvědomí krajskou veterinární správu odpovědnou za odeslání prasat,
2. prasata jsou po vstupu na jatky ustájena a poražena odděleně
od ostatních prasat,
3. při prohlídce před poražením a po poražení na určených jatkách
sleduje úřední veterinární lékař všechny příznaky vztahující se k přítomnosti viru
klasického moru prasat,
4. čerstvé maso pocházející z těchto jatek je označeno stejným způsobem,
jakým se označuje čerstvé maso pocházející z prasat uvedených v § 27 odst. 1 písm.
e) bodě 1, a v podniku určeném krajskou veterinární správou následně ošetřeno v souladu
s právními předpisy o veterinárních požadavcích na živočišné produkty4). Zásilka
tohoto masa je před přepravou do podniku, v němž má být maso ošetřeno, zaplombována
krajskou veterinární správou a zůstane tak po celou dobu přepravy.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu jsou
dodržována nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích
v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru
klasického moru prasat.
(5) Vyšetření podle odstavce 4 písm. b) se neprovádí dříve než za 30 dnů
po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.
§ 45
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s chovem prasat,
b) zákaz přemísťování a přepravy prasat po veřejných i soukromých cestách
s výjimkou nutných případů přepravy po účelových komunikacích uvnitř hospodářství
bez souhlasu krajské veterinární správy. Tento zákaz však nemusí být uplatněn, jde-li
o přepravu prasat po silnici nebo železnici, uskutečněnou bez překládání a bez zastávky,
a o přepravu prasat pocházejících z území vně pásma dozoru, za účelem neprodlené
porážky na jatky, které se nacházejí v pásmu dozoru,
c) čištění, dezinfekce a ošetření dopravních prostředků a vybavení sloužících
k přepravě prasat, jiných hospodářských zvířat, předmětů a materiálů (kadávery, krmivo,
podestýlka, hnůj, kejda apod.), které by mohly být kontaminovány, v nejkratší možné
době po kontaminaci, a to v souladu s § 46. Žádný dopravní prostředek, použitý pro
přepravu prasat, nesmí opustit pásmo dozoru bez toho, že by byl předtím vyčištěn
a dezinfikován,
d) zákaz vstupu jiných hospodářských zvířat a zvířat v zájmovém chovu
do hospodářství nebo opuštění hospodářství těmito zvířaty během prvních 7 dnů po
vymezení pásma dozoru bez souhlasu krajské veterinární správy,
e) neprodlené hlášení všech uhynulých nebo nakažených prasat v hospodářství
krajské veterinární správě, která provede šetření v souladu s diagnostickou příručkou,
f) zákaz přemísťování prasat z hospodářství, v němž jsou chována, po
dobu nejméně 21 dnů po skončení předběžného čištění a dezinfekce hospodářství. Po
21 dnech může krajská veterinární správa povolit za podmínek § 44 odst. 3 přemístění
prasat z hospodářství k přímému převozu
1. na jatky jí určené, nejlépe uvnitř ochranného
pásma nebo pásma dozoru, za účelem neprodlené porážky,
2. do asanačního podniku nebo
na jiné vhodné místo, kde jsou prasata neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny
pod dohledem úředního veterinárního lékaře, nebo
3. za mimořádných okolností na jiné
místo v ochranném pásmu nebo pásmu dozoru. O tom Státní veterinární správa bez prodlení
informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru,
g) zákaz přemísťování spermatu, vaječných buněk a embryí prasat z hospodářství
uvnitř pásma dozoru,
h) dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika šíření
viru klasického moru prasat, všemi osobami, které vstupují do hospodářství nebo je
opouštějí.
(2) Trvají-li ochranná a zdolávací opatření podle odstavce 1 po dobu
delší než 30 dnů z důvodu výskytu dalších ohnisek nákazy a vznikají-li v souvislosti
s tím potíže narušující pohodu prasat nebo jiné potíže projevující se v jejich chovu,
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit
za podmínek uvedených v § 44 odst. 3 na žádost chovatele přemístění prasat z hospodářství
přímo
a) na jatky jí určené, nejlépe uvnitř pásma dozoru, za účelem neprodlené
porážky,
b) do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo, kde jsou prasata
neprodleně utracena a kadávery neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního
lékaře, nebo
c) za mimořádných okolností na jiné místo v ochranném pásmu nebo pásmu
dozoru. O tom musí Státní veterinární správa neprodleně informovat v souladu s §
48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru jsou dodržována
nejméně do provedení
a) čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích,
b) klinického a laboratorního vyšetření prasat ve všech hospodářstvích
v souladu s diagnostickou příručkou za účelem zjištění případné přítomnosti viru
klasického moru prasat.
(4) Vyšetření podle odstavce 3 písm. b) se neprovádí dříve než za 20 dnů
po dokončení předběžného čištění a dezinfekce v infikovaných hospodářstvích.
§ 46
Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí
být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 9 k této vyhlášce.
§ 47
(1) Repopulace v hospodářství je možná až po uplynutí 30 dnů po provedení
závěrečného čištění a dezinfekce podle § 46.
(2) Při opětovném ustájení zvířat v případě
a) chovu pod širým nebem začíná repopulace ustájením kontrolních indikátorových
prasat, která pocházejí z hospodářství, jež nepodléhají žádným omezujícím ochranným
a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem prasat nebo u nichž nebyla
při laboratorním vyšetření prokázána přítomnost protilátek proti viru klasického
moru prasat. Tato indikátorová prasata jsou podle požadavků krajské veterinární správy
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona rozmístěna v celém prostoru infikovaného
hospodářství a po 40 dnech po jejich rozmístění se u nich v souladu s diagnostickou
příručkou odeberou vzorky k vyšetření na přítomnost protilátek proti viru klasického
moru prasat. Pokud se u žádného z těchto prasat nevytvořily uvedené protilátky, je
možno přistoupit k celkové repopulaci. Z hospodářství nesmí být přemístěna žádná
prasata dříve, než budou k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření;
b) ostatních způsobů chovu lze postupovat podle písmene a), anebo provést
celkovou repopulaci za předpokladu, že
1. všechna prasata, která musí pocházet z hospodářství nepodléhajících
žádným omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením v souvislosti s klasickým morem
prasat, se přemístí do chovu během 20 dnů,
2. žádné z těchto prasat neopustí hospodářství dříve, než budou
k dispozici negativní výsledky sérologického vyšetření,
3. repopulované stádo se podrobí sérologickému vyšetření v souladu
s diagnostickou příručkou. Odběr vzorků pro toto vyšetření proběhne nejdříve za 40
dnů po přemístění posledních prasat do hospodářství.
(3) Uplyne-li však více než 6 měsíců od dokončení čištění a dezinfekce,
může krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povolit
se zřetelem na nákazovou situaci postup odlišný od postupu uvedeného v odstavci 2.
§ 48
(1) V případě
a) podezření na výskyt klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních
prostředcích zahájí krajská veterinární správa neprodleně v souladu s diagnostickou
příručkou šetření k potvrzení nebo vyloučení výskytu uvedené nákazy,
b) zjištění klasického moru prasat na jatkách nebo v dopravních prostředcích
zajistí krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona,
aby byla uplatněna tato ochranná a zdolávací opatření:
1. neprodlené utracení všech vnímavých zvířat na jatkách či v dopravních
prostředcích,
2. neškodné odstranění, popřípadě zpracování kadáverů, vnitřností
a odpadů, které by mohly být kontaminovány, pod dohledem úředního veterinárního lékaře,
3. předběžné čištění a dezinfekci budov a vybavení včetně dopravních
prostředků podle § 46,
4. epizootologické šetření,
5. izolace viru klasického moru prasat v souladu s diagnostickou
příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru,
6. zákaz přemísťování dalších zvířat na jatky k poražení nebo jejich
přepravy dopravními prostředky, v nichž byl zjištěn klasický mor prasat, po dobu
nejméně 24 hodin po skončení čištění a dezinfekce provedených v souladu s § 46.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 42 odst. 3 se uplatňují
v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či kadávery, a v ostatních kontaktních
hospodářstvích. Jestliže epizootologické šetření neukáže na jiný zdroj nebo směr
šíření nákazy, uplatňují se v hospodářství, z něhož pocházejí nakažená prasata či
kadávery, ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2.
Podezření a potvrzení výskytu klasického moru prasat u prasat divokých
§ 49
(1) Jakmile krajská veterinární správa získá poznatky o tom, že prasata
divoká jsou podezřelá z klasického moru prasat,
a) provede veškerá šetření vedoucí k potvrzení či vyloučení výskytu
této nákazy,
b) informuje o tomto podezření chovatele prasat a uživatele honitby
podle zvláštního právního předpisu,6)
c) vyšetří, a to i laboratorně, všechna prasata divoká, která byla
ulovena či nalezena mrtvá.
(2) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona ihned po potvrzení primárního případu klasického moru prasat u prasat divokých
za účelem omezení jeho šíření
a) ustaví odbornou skupinu, složenou z veterinárních lékařů, biologů
se zaměřením na volně žijící zvěř a myslivců s úkolem spolupracovat s krajskou veterinární
správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona při
1. zkoumání nákazové situace a vymezení zamořené oblasti v souladu
s § 51 odst. 1 písm. b),
2. stanovení vhodných ochranných a zdolávacích opatření v zamořeném
pásmu, jež mohou zahrnovat i zákaz lovu a krmení prasat divokých,
3. vypracování plánu eradikace,
4. provádění kontrol k ověřování účinnosti ochranných a zdolávacích
opatření, přijatých k eradikaci klasického moru prasat v zamořené oblasti;
b) sleduje hospodářství s chovem prasat v zamořené oblasti a nařídí
zejména tato ochranná a zdolávací opatření:
1. soupis prasat všech kategorií ve všech hospodářstvích, jenž
musí být průběžně aktualizován a na požádání musí být předkládán orgánům vykonávajícím
státní veterinární dozor ke kontrole a prověření. Jde-li o hospodářství s chovem
prasat pod širým nebem, může být první soupis proveden na základě odhadu,
2. držení všech prasat v hospodářství na jejich ustájovacích místech,
popřípadě na jiných místech, na nichž mohou být trvale oddělena od prasat divokých.
Prasata divoká nesmí mít přístup k žádnému materiálu, který se může následně dostat
do styku s prasaty v hospodářství,
3. zákaz přemísťování prasat. Žádná prasata nesmí vstupovat do
hospodářství ani je opouštět, aniž by k tomu dala krajská veterinární správa v souladu
s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona souhlas po zhodnocení nákazové situace,
4. použití vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a východech
do budov a z budov, v nichž jsou ustájena prasata, jakož i při vjezdech a výjezdech
do hospodářství a z hospodářství,
5. dodržování hygienických opatření, nutných ke snížení rizika
šíření viru klasického moru prasat, všemi osobami, které přišly do styku s prasaty
divokými, popřípadě i dočasný zákaz vstupu těchto osob do hospodářství s chovem prasat,
6. vyšetření všech prasat v hospodářství, která uhynula nebo onemocněla
za příznaků klasického moru prasat, na průkaz této nákazy,
7. zákaz přemísťování jakékoli části kteréhokoli prasete divokého,
ať již bylo uloveno nebo nalezeno uhynulé, jakož i jakéhokoli vybavení či materiálu,
jež by mohly být kontaminovány virem klasického moru prasat, do hospodářství s chovem
prasat,
8. zákaz přepravy prasat, spermatu, vaječných buněk či embryí
prasat ze zamořeného pásma za účelem obchodování s nimi.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby
a) všechna prasata divoká, jež byla ulovena či nalezena uhynulá ve
vymezeném zamořeném pásmu, byla prohlédnuta a vyšetřena v souladu s diagnostickou
příručkou na klasický mor prasat; kadávery prasat, které byly vyšetřeny s pozitivním
výsledkem, musí být neškodně odstraněny pod dohledem úředního veterinárního lékaře.
Těla a maso prasat, která byla vyšetřena s negativním výsledkem, nesmí být předmětem
obchodování. Části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, se zpracovávají pod dohledem
úředního veterinárního lékaře;
b) izolát viru klasického moru prasat byl laboratorně vyšetřen v souladu
s diagnostickou příručkou za účelem určení genetického typu tohoto viru.
(4) Byl-li zjištěn výskyt klasického moru prasat v oblasti, která leží
v blízkosti území sousedního členského státu, spolupracuje krajská veterinární správa
s příslušnými orgány tohoto státu při zavádění ochranných a zdolávacích opatření
k tlumení této nákazy.
§ 50
Plán eradikace klasického moru prasat v populaci prasat divokých
(1) Státní veterinární správa předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení do 90 dnů od potvrzení primárního případu klasického
moru prasat u prasat divokých plán eradikace této nákazy v zamořené oblasti, který
obsahuje ochranná a zdolávací opatření
a) přijatá ke zdolání této nákazy v oblasti, jež byla vymezena jako
zamořená,
b) uplatňovaná v hospodářstvích v uvedené oblasti.
(2) Plán uvedený v odstavci 1 se mění a doplňuje se zřetelem na vývoj
nákazové situace. Týkají-li se změny a doplňky plánem vymezené zamořené oblasti,
uvědomí o nich Státní veterinární správa neprodleně v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi a ostatní členské státy. Týkají-li se jiných ochranných
a zdolávacích opatření obsažených v plánu, předloží Státní veterinární správa v souladu
s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán se změnami a doplňky k dalšímu postupu
Komisi.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná podle plánu uvedeného
v odstavci 1 nahradí ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 49, a to ode dne
stanoveného při schvalování plánu.
§ 51
(1) Plán eradikace obsahuje:
a) výsledky epizootologického šetření a kontrol prováděných v souladu
s § 49 a zeměpisným rozšířením nákazy;
b) vymezení zamořené oblasti. Při jejím vymezování se bere zřetel na
výsledky epizootologického šetření a zeměpisné rozšíření nákazy, na populaci prasat
divokých v oblasti a na přírodní či umělé překážky, omezující pohyb prasat divokých;
c) organizaci spolupráce mezi orgány vykonávajícími státní veterinární
dozor, biology, uživateli honitby6) a ochránci volně žijící zvěře;
d) obsah a zaměření informační kampaně určené myslivcům a působící
na ně v tom směru, aby přijali vlastní opatření odpovídající plánu eradikace;
e) způsoby určování počtu a lokalizace meta-populací prasat divokých
uvnitř zamořené oblasti a v jejím okolí;
f) přibližný počet meta-populací prasat divokých a jejich velikost
v zamořené oblasti a v jejím okolí;
g) postupy k určení rozšíření nákazy v populaci prasat divokých, včetně
vyšetření prasat ulovených myslivci nebo nalezených kadáverů prasat uhynulých, laboratorního
vyšetření a epizootologických šetření podle věkových kategorií prasat divokých;
h) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení šíření nákazy v
důsledku pohybu prasat divokých nebo styku mezi meta-populacemi prasat divokých.
Tato opatření mohou zahrnovat i zákaz lovu;
i) ochranná a zdolávací opatření přijatá k omezení populace vnímavých
prasat divokých, zejména jejich mláďat;
j) požadavky, které musí být dodržovány myslivci v zájmu zabránění
šíření nákazy;
k) způsoby neškodného odstraňování kadáverů ulovených a uhynulých prasat
divokých, které musí zajistit, aby tyto kadávery, popřípadě jejich části byly odstraňovány
pod dohledem úředního veterinárního lékaře, aby jím byly prohlédnuty a aby byly laboratorně
vyšetřeny v souladu s diagnostickou příručkou. I v případě negativního výsledku testu
na klasický mor prasat musí být těla prasat divokých, popřípadě jejich části vyloučena
z oběhu a části, které nejsou určeny k lidské spotřebě, neškodně odstraněny pod dohledem
úředního veterinárního lékaře;
l) epizootologické šetření prováděné u každého uloveného nebo uhynulého
prasete divokého. Součástí tohoto šetření je vždy vyplnění dotazníku, obsahujícího
údaje o oblasti (včetně čísla a názvu katastrálního území), v níž bylo prase uloveno
nebo nalezeno uhynulé, o datu jeho ulovení nebo nalezení, o osobě, která je ulovila
nebo nalezla, o stáří a pohlaví prasete, v případě uloveného prasete též o příznacích
zjištěných před jeho ulovením, v případě uhynulého prasete též o stavu kadáveru,
a o výsledcích laboratorního vyšetření;
m) sledování hospodářství uvnitř vymezené zamořené oblasti, podle potřeby
i v jejím okolí, a preventivní opatření uplatňovaná v těchto hospodářstvích, včetně
omezení pohybu a přepravy zvířat uvnitř zamořené oblasti, do této oblasti a z této
oblasti. Tato opatření musí zahrnovat přinejmenším zákaz pohybu a přepravy prasat,
jejich spermatu, vaječných buněk a embryí ze zamořené oblasti za účelem obchodování
s nimi;
n) kritéria pro ukončení ochranných a zdolávacích opatření uplatňovaných
ve vymezené zamořené oblasti a v hospodářstvích v této oblasti;
o) orgán pověřený koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu eradikace,
a dozorem nad jejich plněním;
p) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49
odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu eradikace;
q) opatření ke sledování nákazy, uplatňovaná ve vymezené zamořené oblasti
po uplynutí alespoň 12 měsíců od posledního potvrzeného případu klasického moru prasat
u prasat divokých. Tato opatření musí být v platnosti po dobu nejméně 12 měsíců a
musí zahrnovat opatření již přijatá v souladu s písmeny g), k) a l).
(2) Státní veterinární správa předkládá v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi a členským státům prostřednictvím Stálého výboru každých
6 měsíců zprávu o nákazové situaci ve vymezené zamořené oblasti a o výsledcích plnění
plánu eradikace.
§ 52
Diagnostické postupy a požadavky biologické bezpečnosti
(1) Diagnostické postupy, odběr vzorků a laboratorní vyšetření ke zjištění
přítomnosti původce klasického moru prasat a identifikace genetického typu izolátů
viru se řídí diagnostickou příručkou. Odebrané vzorky se vyšetřují v národní referenční
laboratoři pro klasický mor prasat, popřípadě v příslušných referenčních laboratořích
a dalších laboratořích uvedených v § 52 odst. 3 zákona.
(2) Veškeré manipulace s virem klasického moru prasat, jeho genomem
a antigeny k výzkumným a diagnostickým účelům, jakož i s očkovacími látkami proti
němu mohou probíhat pouze v laboratořích a jiných zařízeních schválených pro tento
účel Státní veterinární správou. Státní veterinární správa vede a průběžně aktualizuje
seznam těchto laboratoří a jiných zařízení.
Očkování proti klasickému moru prasat
§ 53
(1) Není-li dále stanoveno jinak, je očkování proti klasickému moru
prasat zakázáno.
(2) Výroba, skladování, zásobování, distribuce a prodej očkovacích látek
proti klasickému moru prasat mohou probíhat jen pod státním veterinárním dozorem.
(3) K nouzovému očkování (§ 12) lze přistoupit po zvážení kritérií a
rizikových faktorů, uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce, v hospodářstvích s
chovem prasat, v nichž byl potvrzen výskyt klasického moru prasat, pokud dostupné
údaje o nákazové situaci nasvědčují nebezpečí jeho šíření.
§ 54
(1) Před zavedením nouzového očkování podle § 53 odst. 3 předloží
Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi
ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o
a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování,
b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno, a o počtu
hospodářství s chovem prasat v této oblasti,
c) kategoriích a přibližném počtu prasat, která mají být očkována,
d) očkovací látce, která má být použita,
e) době trvání očkování,
f) označování a evidenci očkovaných prasat,
g) opatřeních, která se týkají přemísťování prasat a jejich produktů,
h) kritériích, která jsou důležitá pro rozhodování, zda očkování
nebo ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 41 odst. 1 a 2 mají být uplatněna
v kontaktních hospodářstvích,
i) dalších důležitých skutečnostech, včetně klinických a laboratorních
vyšetření, která se provádějí u vzorků odebraných v hospodářstvích, v nichž bylo
provedeno očkování, i v ostatních hospodářstvích v oblasti očkování, zejména má-li
být použita markerová vakcína.
(2) Bez dotčení § 44 a 45 musí být v průběhu období očkování uplatňována
tato ochranná a zdolávací opatření:
a) oblast očkování nesmí opustit žádná živá prasata s výjimkou jejich
přepravy na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst.
1 písm. d) zákona, nacházející se v oblasti očkování nebo v její blízkosti, k neprodlené
porážce, anebo do asanačního podniku nebo na jiné vhodné místo k neprodlenému utracení
a neškodnému odstranění jejich kadáverů pod dohledem úředního veterinárního lékaře;
b) všechno čerstvé vepřové maso prasat očkovaných během nouzového očkování
se buď zpracuje nebo označí a naloží se s ním způsobem uvedeným v § 44 odst. 3 písm.
e) bodě 4;
c) sperma, vajíčka a embrya odebraná prasatům, která mají být očkována,
v období 30 dnů před očkováním, se dohledají a zničí pod dohledem úředního veterinárního
lékaře.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 musí být dodržována
po dobu nejméně 6 měsíců po skončení očkování v oblasti.
(4) Před skončením doby uvedené v odstavci 3 se v souladu s rozhodnutím
Komise a v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona zavádějí
ochranná a zdolávací opatření zakazující
a) přepravu sérologicky pozitivních prasat z hospodářství, v nichž
jsou chována, s výjimkou přepravy k neprodlené porážce;
b) odběr spermatu, vajíček a embryí od sérologicky pozitivních prasat;
c) přepravu selat sérologicky pozitivních prasnic z hospodářství
původu, s výjimkou přepravy
1. na jatky k neprodlené
porážce,
2.
do hospodářství určeného krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst.
1 písm. d) zákona, z něhož mají být odeslána přímo na jatky,
3. do jiného hospodářství
po obdržení negativního výsledku sérologického vyšetření na protilátky proti viru
klasického moru prasat.
(5) Odchylně od odstavce 1 může být zavedeno nouzové očkování za předpokladu,
že tím nejsou ohroženy zájmy Unie a že jsou splněny následující podmínky:
a) Státní veterinární správa vypracuje plán nouzového očkování v souladu
s § 55 ještě před zahájením tohoto očkování a předloží jej v souladu s § 48 odst.
1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi ke schválení;
b) tento plán musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 a stanovit,
že všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bude očkování prováděno, budou v souladu
s ustanovením odstavce 2 písm. a) poražena nebo utracena co nejdříve po skončení
očkování a že čerstvé maso, získané z těchto prasat, bude zpracováno nebo označeno
a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm. e) bodem 4.
(6) Bez ohledu na ustanovení odstavců 3 a 4 mohou být ochranná a
zdolávací opatření uvedená v odstavci 2 ukončena, jestliže
a) všechna prasata v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování,
byla poražena nebo utracena v souladu s ustanovením odstavce 2 písm. a) a čerstvé
maso bylo zpracováno nebo označeno a následně ošetřeno v souladu s § 44 odst. 3 písm.
e) bodem 4,
b) všechna hospodářství, v nichž byla očkovaná prasata držena, byla
vyčištěna a dezinfikována v souladu s § 46.
(7) V místech, kde byla ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci
2 ukončena,
a) může být repopulace v hospodářství provedena poté, co byla všechna
prasata v hospodářstvích, v nichž bylo očkování prováděno, poražena nebo utracena,
a nejdříve po uplynutí 10 dnů od skončení čištění a dezinfekce,
b) musí projít všechna nově ustájená prasata ve všech hospodářstvích
klinickým a laboratorním vyšetřením v souladu s diagnostickou příručkou za účelem
zjištění možné přítomnosti viru klasického moru prasat. V případě nového ustájení
prasat v hospodářstvích, v nichž bylo prováděno očkování, musí být tato vyšetření
provedena nejdříve po uplynutí 40 dnů od nového ustájení prasat a v průběhu této
doby nesmí být povoleno přemísťování prasat z hospodářství.
(8) Byla-li při nouzovém očkování použita markerová vakcína, může
Státní veterinární správa v souladu s § 15 a § 48 odst. 1 písm. c) zákona a kladným
vyjádřením Komise povolit s přihlédnutím k míře rizika šíření viru klasického moru
prasat při přemísťování očkovaných prasat, jejich potomstva či jejich produktů a
obchodování s nimi postup odlišný od ustanovení odstavců 2, 3 a 4, zejména v souvislosti
s označováním masa očkovaných prasat a jeho následným použitím a s místem určení
ošetřených produktů. To je však možné jen za předpokladu, že
a) před zahájením nouzového očkování byl schválen jeho plán odpovídající
ustanovení odstavce 1,
b) Státní veterinární správa předložila v souladu s § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona Komisi zvláštní žádost doplněnou komplexní zprávou o průběhu
očkování, jeho výsledcích a celkové nákazové situaci,
c) byla provedena kontrola provádění očkování na místě ve spolupráci
s orgány Komise v souladu s § 53 odst. 8 zákona, vyžaduje-li to zajištění jednotného
uplatňování stanovených postupů při nouzovém očkování proti klasickému moru prasat.
§ 55
(1) K nouzovému očkování prasat divokých lze přistoupit, dojde-li k potvrzení
klasického moru prasat u prasat divokých a nasvědčují-li dostupné epizootologické
údaje nebezpečí jeho šíření.
(2) Před zahájením nouzového očkování podle odstavce 1 předloží
Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi
ke schválení jeho plán, který obsahuje údaje o
a) nákazové situaci, kterou je odůvodňováno zavedení nouzového očkování;
b) oblasti, ve které má být nouzové očkování prováděno. Tato oblast
je vždy součástí zamořené oblasti vymezené podle § 51 odst. 1 písm. b);
c) očkovací látce, která má být použita, a postupu očkování;
d) zabezpečení očkování mláďat;
e) předpokládané době trvání očkování;
f) přibližném počtu prasat divokých, která mají být očkována;
g) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení značného
pohybu (přemísťování) populace prasat divokých;
h) ochranných a zdolávacích opatřeních přijatých k zamezení šíření
očkovacího viru na prasata chovaná v hospodářstvích, je-li to v daném případě nutné;
i) předpokládaných výsledcích očkování a kritériích, která budou
zvažována při ověřování účinnosti očkování;
j) orgánu pověřeném koordinací plnění úkolů, vyplývajících z plánu,
a dozorem nad jejich plněním;
k) vytvoření systému, který umožní odborné skupině, uvedené v § 49
odst. 2 písm. a), pravidelně posuzovat výsledky plnění plánu;
l) dalších skutečnostech, vztahujících se k dané mimořádné situaci.
(3) Nachází-li se oblast nouzového očkování v blízkosti území sousedního
členského státu, v němž jsou také uplatňována ochranná a zdolávací opatření k tlumení
klasického moru prasat u prasat divokých, musí být zajištěn soulad mezi plánem očkování
a ochrannými a zdolávacími opatřeními, která jsou uplatňována v sousedním členském
státě.
(4) Státní veterinární správa předkládá Komisi a ostatním členským státům
každých 6 měsíců zprávu o výsledcích očkování spolu se zprávou uvedenou v § 51 odst.
2.
§ 56
Pohotovostní plán pro případ výskytu klasického moru prasat
(1) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 1 a § 48 odst.
1 písm. c) zákona vypracovává a nejméně jednou za 5 let aktualizuje pohotovostní
plán pro případ výskytu klasického moru prasat. Tento plán musí umožňovat přístup
k zařízením, vybavení a materiálům, nezbytným k rychlé a účinné likvidaci ohniska
nákazy, rovněž musí obsahovat přesné určení
a) požadavků na očkovací látku, která je pokládána za potřebnou pro
případ nouzového očkování,
b) regionů, v nichž se nacházejí oblasti s vysokou hustotou výskytu
prasat, aby v nich bylo možno zajistit vyšší úroveň sledování a připravenosti vzhledem
k možnosti výskytu nákazy.
(2) Kritéria a požadavky, z nichž se vychází při vypracování pohotovostního
plánu podle odstavce 1, jsou uvedena v příloze č. 11 k této vyhlášce.
(3) Státní veterinární správa provede každých 5 let aktualizaci pohotovostního
plánu uvedeného v odstavci 1 a předloží jej Komisi ke schválení.
§ 57
Centra tlumení nákazy a odborná skupina
(1) V případě vzniku ohnisek klasického moru prasat se neprodleně zřizují
celostátní krizové centrum a krajská krizová centra tlumení nákazy, jakož i skupina
odborníků za účelem udržování úrovně odborných znalostí a poskytnutí odborné pomoci
příslušným orgánům při tlumení a zdolávání nákazy. Centra tlumení nákazy musí být
odpovídajícím způsobem personálně a materiálně vybavena, včetně potřebných komunikačních
systémů, a musí mít jasnou a účinnou strukturu řízení k zajištění rychlého provádění
opatření k tlumení nákazy; podrobnosti stanoví pohotovostní plán.
(2) Celostátní krizové centrum tlumení nákazy odpovídá zejména za
a) určení nezbytných opatření k tlumení nákazy,
b) koordinaci postupu krajských krizových center tlumení nákazy,
zajištění pohotového a účinného zavedení uvedených opatření těmito centry a rozmístění
osob a materiálových zdrojů do krajských center tlumení nákazy,
c) poskytování informací příslušným orgánům a osobám,
d) organizování nouzového očkování a vymezení pásem očkování, je-li
to třeba,
e) zajištění spolupráce s diagnostickými laboratořemi, orgány Policie
České republiky a hromadnými sdělovacími prostředky.
(3) Některé úkoly celostátního krizového centra tlumení nákazy mohou
být delegovány krajským centrům tlumení nákazy, pokud tím nebudou ohroženy cíle celostátního
krizového centra tlumení nákazy.
(4) Úkolem skupiny odborníků je poskytnout odbornou pomoc příslušným
orgánům zejména při
a) epizootologickém šetření,
b) odběru vzorků, jejich laboratorním vyšetření a interpretaci jeho
výsledků,
c) zavádění opatření k tlumení nákazy.
§ 58
Použití kuchyňských odpadů
(1) Kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat.
(2) Kuchyňské odpady z dopravních prostředků z mezinárodní dopravy musí
být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod úředním dohledem.
(3) Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1 písm.
o) bodem 2 zákona Komisi každoročně počínaje rokem 2004 o dodržování ustanovení odstavců
1 a 2, a to vždy nejpozději do 31. října příslušného roku.
HLAVA VI
NEWCASTLESKÁ CHOROBA
(PSEUDOMOR DRŮBEŽE)
§ 79
(1) Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) nakažená drůbež - veškerá drůbež, u které byla vyšetřením ve schválené
laboratoři potvrzena newcastleská choroba, anebo jedná-li se o druhé nebo další ohnisko
nákazy, u které byly zjištěny klinické příznaky nebo postmortální změny, svědčící
pro newcastleskou chorobu,
b) drůbež podezřelá z nákazy - veškerá drůbež s klinickými příznaky
nebo postmortálními změnami, které zakládají podezření na newcastleskou chorobu,
c) drůbež podezřelá z nakažení - veškerá drůbež, která mohla být v
přímém nebo nepřímém kontaktu s virem newcastleské choroby,
d) poštovní holub - každý holub, který je přemístěn nebo určen k přemístění
ze zařízení, v němž je držen nebo chován (dále jen "holubník") k vypuštění takovým
způsobem, aby se mohl volně pomocí letu vrátit do svého holubníku nebo na jiné místo
určení.
(2) Ustanovení této hlavy se vztahují jen na tlumení a zdolávání newcastleské
choroby u drůbeže chované v hospodářstvích, u poštovních holubů a u jiných ptáků
držených v zajetí; nepoužijí se v případě výskytu newcastleské choroby u volně žijících
ptáků.
§ 80
(1) Je-li v hospodářství drůbež podezřelá z nákazy nebo z nakažení newcastleskou
chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu
vyšetření;
b) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis drůbeže všech kategorií v hospodářství, uvádějící
u každé kategorie počet uhynulé drůbeže, drůbeže s klinickými příznaky nákazy a drůbeže
bez těchto příznaků. Údaje musí být aktualizovány, aby byla brána v úvahu drůbež
vylíhlá nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání musí být předkládány orgánům
vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a prověření,
2. držel všechnu drůbež v hospodářství na místech, na nichž je chována,
nebo na jiném místě, které umožňuje její karanténu,
3. zabezpečil, že žádná drůbež nebude přemísťována z hospodářství
nebo do hospodářství,
4. dodržoval zákaz odesílání vajec z hospodářství s výjimkou jejich
odesílání přímo do schváleného podniku pro výrobu nebo ošetření vaječných výrobků,
pokud jsou přepravována se souhlasem krajské veterinární správy a za podmínek uvedených
v příloze č. 12 k této vyhlášce,
5. umístil ve vchodech a východech do budov a z budov, v nichž je
chována drůbež, jakož i při vjezdech a výjezdech do hospodářství a z hospodářství
vhodné dezinfekční prostředky;
c) provede epizootologické šetření.
(2) Veškerý pohyb osob, zvířat jiných druhů a dopravních prostředků z
hospodářství nebo do hospodářství, jakož i veškerá přeprava (přemísťování) masa,
vedlejších živočišných produktů, nářadí, krmiv, podestýlky, hnoje a jiných předmětů
či materiálů, které mohou přenášet newcastleskou chorobu, z hospodářství nebo do
hospodářství podléhá souhlasu krajské veterinární správy v souladu s § 13 a § 49
odst. 1 písm. d) zákona.
(3) Krajská veterinární správa může provést a v souladu s § 13 a § 49 odst.
1 písm. d) zákona nařídit opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 i ve vztahu k jiným
hospodářstvím v případě, že jejich budovy, poloha nebo kontakty s hospodářstvím uvedeným
v odstavci 1 odůvodňují podezření z možnosti infekce.
§ 81
Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80, jakož i ochranná a zdolávací
opatření přijatá případně ve vztahu k dalším hospodářstvím trvají, dokud nejsou ukončena
vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.
§ 82
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí
krajská veterinární správa další ochranná a zdolávací opatření, a to:
a) neprodlené utracení, popřípadě poražení veškeré drůbeže v hospodářství
a neškodné odstranění uhynulé a utracené drůbeže a všech vajec takovým způsobem,
aby se snížilo riziko šíření nákazy na nejmenší možnou míru;
b) neškodné odstranění nebo odpovídající ošetření všech materiálů,
látek a odpadů, jako jsou krmivo, podestýlka a hnůj, které mohou být kontaminovány,
podle pokynů úředního veterinárního lékaře. Tímto ošetřením se zajistí zničení viru
newcastleské choroby;
c) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění drůbežího
masa, které pochází z drůbeže z infikovaného hospodářství a které bylo získáno jejím
poražením v průběhu předpokládané inkubační doby;
d) dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění násadových
vajec, která byla snesena v průběhu předpokládané inkubační doby nebo která opustila
hospodářství, s tím, že drůbež již vylíhlá z těchto vajec musí být sledována, jakož
i dohledání všemi možnými prostředky a neškodné odstranění konzumních vajec, jež
byla snesena v předpokládané inkubační době a opustila hospodářství s výjimkou těch,
která byla předtím řádně dezinfikována;
e) po splnění ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) čištění a dezinfekci budov, v nichž je chována drůbež, a jejich okolí, jakož
i dopravních prostředků a veškerých zařízení a materiálů, jež by mohly být kontaminovány,
a to způsobem a za podmínek uvedených v § 88.
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(3) Repopulace v hospodářství může být provedena nejdříve za 21 dnů po
dokončení čištění a dezinfekce podle odstavce 1 písm. e).
§ 83
(1) Byl-li kmen viru newcastleské choroby, mající index intracelebrální
patogenity (ICPI) vyšší než 0,7 a nižší než 1,2, izolován v hejnu drůbeže, v němž
se neprojevují žádné klinické příznaky newcastleské choroby, a bylo-li prokázáno
příslušnou referenční laboratoří Unie, že tento izolát viru pochází ze živé oslabené
očkovací látky proti newcastleské chorobě, může se krajská veterinární správa nařizující
další ochranná a zdolávací opatření odchýlit od požadavků uvedených v § 82 odst.
1 písm. a) až e) a odst. 3 za předpokladu, že
a) hospodářství, o něž se jedná, bude po dobu 30 dnů sledováno,
b) budou uplatněna ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 80 odst.
1 písm. b) bodech 1, 2, 4 a 5 a odst. 2,
c) žádná drůbež neopustí hospodářství s výjimkou drůbeže, která je
přepravována přímo na jatky určené krajskou veterinární správou v souladu s § 15
a § 49 odst. 1 písm. d) zákona; o záměru odeslat tuto drůbež na jatky k porážce musí
být informován orgán vykonávající na těchto jatkách státní veterinární dozor. Po
příchodu na jatky musí být tato drůbež držena a porážena odděleně od ostatní drůbeže.
(2) Čerstvé drůbeží maso, pocházející z drůbeže uvedené v odstavci 1,
musí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle právního předpisu upravujícího
veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty.7)
§ 84
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona může v infikovaném hospodářství, v němž jsou chována 2 nebo více oddělených
hejn, postupovat ve vztahu ke zdravým hejnům tohoto hospodářství odlišně od § 82
odst. 1 za předpokladu, že jsou v hospodářství uplatňovány takové postupy, jimiž
bylo dosaženo naprosté oddělení hejn, pokud jde o ustájení, ošetřování a krmení,
a to v takové míře, že se virus newcastleské choroby nemůže šířit z jednoho hejna
do druhého.
(2) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že drůbež v některém
hospodářství mohla být nakažena v důsledku pohybu osob, zvířat, dopravních prostředků
nebo jakýmkoli jiným způsobem, sleduje toto hospodářství zejména za účelem kontroly
přemísťování drůbeže v hospodářství a případného nařízení opatření uvedených v odstavci
3.
(3) Je-li hospodářství sledováno podle odstavce 2, uplatňuje se v něm
zákaz přemísťování drůbeže z hospodářství, pokud nejde o její přímou přepravu na
jatky k neprodlené porážce. Krajská veterinární správa však povolí takovou přepravu
až po klinickém vyšetření veškeré drůbeže úředním veterinárním lékařem, které umožní
vyloučit výskyt newcastleské choroby v hospodářství. Uvedený zákaz přemísťování se
zavádí zpravidla na dobu 21 dnů počínaje posledním dnem předpokládaného nakažení
drůbeže; musí být uplatňován po dobu nejméně 7 dnů.
(4) Dojde-li krajská veterinární správa k závěru, že to podmínky dovolují,
může ochranná a zdolávací opatření podle odstavců 2 a 3 omezit na část hospodářství
a na drůbež, která se v ní nachází, avšak pouze tehdy, jestliže je tato drůbež umístěna,
ošetřována a krmena za podmínek, které umožňují její úplné oddělení, a jestliže o
ni pečují jiné osoby.
(5) Má-li krajská veterinární správa důvodné podezření, že poštovní holubi
nebo celý holubník byli kontaminováni virem newcastleské choroby, přijme veškerá
vhodná ochranná a zdolávací opatření včetně zákazu pohybu poštovních holubů mimo
holubník po dobu 21 dnů.
§ 85
(1) Byl-li výskyt newcastleské choroby potvrzen, krajská veterinární správa
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona vymezí kolem infikovaného hospodářství
ochranné pásmo o poloměru nejméně 3 km. Ochranné pásmo je součástí pásma dozoru o
poloměru nejméně 10 km.
(2) Při vymezování ochranného pásma a pásma dozoru se berou v úvahu zejména
epizootologické, zeměpisné, administrativní a ekologické faktory, související jednak
s newcastleskou chorobou, jednak s organizací jejího zdolávání a s orgány, které
rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich plnění.
§ 86
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b) pravidelné veterinární kontroly hospodářství s drůbeží a její klinické
vyšetření, zahrnující v případě potřeby i odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření.
O kontrolách, vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy;
c) držení veškeré drůbeže na místech, na nichž je chována, nebo na jiném
místě, které umožňuje její izolaci;
d) používání vhodných dezinfekčních prostředků ve vchodech a vjezdech
do hospodářství a východech a výjezdech z hospodářství;
e) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních
tazích8) a zákaz přemísťování drůbeže a násadových vajec z hospodářství, pokud nejde
o krajskou veterinární správou povolené přemístění
1. drůbeže k neprodlené porážce na jatky, které jsou v zamořené oblasti,
a není-li to možné, na jiné jatky určené krajskou veterinární správou. Maso této
drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle právního
předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty,7)
2. jednodenních kuřat nebo kuřic připravených ke snášce do hospodářství
v pásmu dozoru, ve kterém není žádná jiná drůbež. Toto hospodářství musí být sledováno
v souladu s § 84 odst. 2. Nelze-li přemístit jednodenní kuřata nebo kuřice připravené
ke snášce do hospodářství v pásmu dozoru, je možno přemístit je se souhlasem krajské
veterinární správy a v souladu s rozhodnutím Komise vyžádaným v souladu s § 48 odst.
1 písm. o) bodem 2 zákona do hospodářství, které je umístěno mimo pásmo dozoru a
je sledováno v souladu s § 84 odst. 2,
3. násadových vajec do líhně určené krajskou veterinární správou
s tím, že tato vejce a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
f) kontrola pohybu osob, které zacházejí s drůbeží, s kadávery drůbeže
a s vejci, jakož i kontrola dopravních prostředků, v nichž se přepravuje drůbež,
její kadávery a vejce uvnitř pásma;
g) zákaz přemísťování nebo rozhazování použité podestýlky a hnoje drůbeže
bez souhlasu krajské veterinární správy;
h) zákaz konání trhů, výstav a jiných svodů drůbeže a jiných ptáků.
(2) Přemísťování podle odstavce 1 písm. e) bodů 1 až 3 může být provedeno
až po veterinární kontrole hospodářství a musí být provedeno přímo co nejkratší cestou
a pod dohledem úředního veterinárního lékaře; dopravní prostředky musí být vyčištěny
a dezinfikovány před použitím i po použití.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v ochranném pásmu mohou
být ukončena nejdříve za 21 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného
hospodářství podle § 88; ochranné pásmo se pak stává součástí pásma dozoru.
(4) Potvrdí-li epizootologické šetření, že ohnisko nákazy je způsobeno
infekcí, která se nešíří, může být se souhlasem Komise rozsah ochranného pásma zmenšen
a doba jeho trvání zkrácena.
§ 87
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v pásmu dozoru uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s drůbeží uvnitř pásma;
b) kontrola přemísťování drůbeže a násadových vajec v pásmu;
c) zákaz přemísťování drůbeže mimo pásmo po dobu prvních 15 dnů s výjimkou
její přímé přepravy na jatky mimo pásma dozoru, určené krajskou veterinární správou.
Maso této drůbeže musí být opatřeno zvláštním označením zdravotní nezávadnosti podle
právního předpisu upravujícího veterinární a hygienické požadavky na živočišné produkty;7)
d) zákaz přemísťování násadových vajec mimo pásmo dozoru s výjimkou jejich
přemísťování do líhní určených krajskou veterinární správou s tím, že tato vejce
a jejich obaly musí být před odesláním dezinfikovány;
e) zákaz přemísťování použité podestýlky a hnoje drůbeže mimo pásmo;
f) zákaz konání trhů, výstav nebo jiných svodů drůbeže a jiných ptáků;
g) bez dotčení ochranných a zdolávacích opatření uvedených pod písmeny
a) a b) zákaz přepravy drůbeže s výjimkou její přepravy po hlavních dopravních tazích.8)
(2) Ochranná a zdolávací opatření uplatňovaná v pásmu dozoru mohou být
ukončena nejdříve za 30 dnů po provedení předběžného čištění a dezinfekce infikovaného
hospodářství podle § 88.
(3) Pro případné zmenšení rozsahu a zkrácení doby trvání pásma dozoru platí
obdobně § 86 odst. 4.
§ 87a
Krajská veterinární správa v souladu s § 49 odst. 1 písm. c) a d) zákona
a) stanoví v rámci mimořádných veterinárních opatření pravidla umožňující
sledování pohybu vajec, drůbeže a ptáků držených v zajetí,
b) uloží
1. chovatelům drůbeže, poštovních holubů a jiných ptáků držených
v zajetí, aby poskytovali orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor na jejich
požádání informace o pohybu drůbeže, vajec a poštovních holubů z jejich hospodářství
nebo do jejich hospodářství, jakož i informace o výstavách nebo soutěžích, na nichž
se zúčastnili poštovní holubi,
2. osobám podílejícím se na přepravě drůbeže, vajec,
poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí a na obchodování s nimi, aby poskytovaly
orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor veškeré informace o pohybu drůbeže,
vajec, poštovních holubů a jiných ptáků držených v zajetí, na jejichž přepravě se
podílely nebo s nimiž obchodovaly a aby předkládaly odpovídající doklady.
§ 88
Pro čištění a dezinfekci platí § 21 obdobně s tím, že tyto úkony musí
být prováděny v souladu s postupy uvedenými v příloze č. 13 k této vyhlášce.
§ 89
Odběr vzorků a jejich laboratorní vyšetření za účelem zjištění přítomnosti
viru newcastleské choroby se provádí podle předpisu Evropské unie o opatřeních pro
tlumení newcastleské choroby9).
§ 90
(1) Očkování drůbeže proti newcastleské chorobě lze provádět v rámci preventivních
opatření nebo jako součást nařízených ochranných a zdolávacích opatření v případě
výskytu této nákazy, a to s použitím schválených očkovacích látek a za podmínek uvedených
v § 10.
(2) Provádí-li se očkování v rámci preventivních opatření, informuje o
tom Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi
a ostatní členské státy. Informace musí obsahovat údaje o vlastnostech a složení
každé použité očkovací látky, způsobech kontroly její distribuce, skladování a použití,
druzích a kategoriích drůbeže, která může nebo musí být podrobena očkování, oblasti,
ve kterých může nebo musí být provedeno očkování, a důvodech, pro něž bylo očkování
prováděno.
(3) Výjimečně lze přistoupit pod dohledem úředního veterinárního lékaře
k zeměpisně a časově vymezenému nouzovému očkování drůbeže proti newcastleské chorobě,
a to za podmínek uvedených v § 12 a po informaci Komise a ostatních členských států
v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona prostřednictvím Stálého výboru o
nákazové situaci, týkající se newcastleské choroby, a o programu nouzového očkování.
V souvislosti s nouzovým očkováním nesmí být očkována nebo přeočkována drůbež v hospodářství,
které podléhá omezujícím ochranným a zdolávacím opatřením podle § 80 a 82.
(4) Mají-li být očkováni poštovní holubi, musí o tom být informována v
souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise a orgány veterinární správy
musí zajistit, aby pořadatelé soutěží a výstav poštovních holubů přijali pokyny,
podle nichž budou do seznamů pro tyto soutěže a výstavy zapisováni pouze poštovní
holubi, kteří jsou očkováni proti newcastleské chorobě.
§ 91
(1) Dojde-li k očkování podle § 90 odst. 3, musí být
a) očkovány všechny druhy drůbeže určené k očkování v co nejkratší době,
b) očkována v rámci tohoto očkování nebo již dříve všechna drůbež určeného
druhu, vylíhnutá nebo začleněná do hospodářství v oblasti očkování,
c) zakázáno v průběhu očkování přemísťování drůbeže, která patří k
druhům určeným k očkování a která je chována v hospodářstvích v oblasti očkování,
s výjimkou
1. jednodenních kuřat přemísťovaných do hospodářství v oblasti očkování,
v nichž jsou očkována,
2. drůbeže přepravované přímo na jatky v oblasti očkování k neprodlené
porážce. Jsou-li jatky mimo oblast očkování, nelze do nich přepravovat drůbež dříve,
než krajská veterinární správa provede kontrolu hospodářství.
(2) Jakmile je očkování skončeno, může být povoleno přemístění z oblasti
očkování
a) pro jednodenní kuřata určená k produkci masa, která jsou přemísťována
do hospodářství, v němž jsou očkována. Toto hospodářství musí být sledováno až do
doby, kdy jsou kuřata poražena,
b) po uplynutí 21 dnů pro očkovanou drůbež, která je určena k neprodlené
porážce,
c) pro násadová vejce, která pocházejí od drůbeže určené k reprodukci
a očkované nejméně před 3 týdny, pokud tato vejce a jejich obaly byly předem dezinfikovány.
(3) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 písm. b) a v odstavci
2 se uplatňují po dobu 3 měsíců od skončení očkování; mohou být obnovena na jedno
nebo několik dalších tříměsíčních období.
(4) Od očkování určitých hejn drůbeže, která mají mimořádnou hodnotu z
vědeckého hlediska podle odstavce 1 písm. a) a b), lze upustit, a to za podmínky,
že bude zajištěna ochrana zdraví těchto hejn a že tato hejna budou podléhat periodickému
sérologickému sledování.
§ 92
(1) Jsou-li poštovní holubi nebo jiní ptáci držení v zajetí podezřelí
z nákazy newcastleskou chorobou, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a §
49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování holubníku nebo hospodářství a šetření
za účelem potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu
vyšetření,
b) nařídí chovateli zejména, aby žádný holub nebo jiný pták držený v
zajetí, ani nic jiného, co by mohlo přenést newcastleskou chorobu, nemohli opustit
holubník nebo hospodářství.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 trvají, dokud nejsou
ukončena vzhledem k vyloučení podezření z výskytu newcastleské choroby.
(3) Byl-li potvrzen výskyt newcastleské choroby, nařídí krajská veterinární
správa pro poštovní holuby nebo jiné ptáky držené v zajetí a pro holubníky nebo hospodářství
a) další ochranná a zdolávací opatření, uvedená v § 82 odst. 1 písm.
a), b), e) a odst. 3, nebo přinejmenším
b) zákaz pohybu poštovních holubů nebo jiných ptáků držených v zajetí
mimo holubník nebo hospodářství na dobu nejméně 60 dnů po posledním výskytu klinických
příznaků newcastleské choroby a neškodné odstranění nebo vhodné ošetření veškerých
předmětů a materiálů, které mohou být kontaminovány. Tímto ošetřením musí být zajištěno
zničení viru newcastleské choroby a likvidace všech odpadů nahromaděných během uvedeného
období 60 dnů.
(4) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(5) Státní veterinární správa v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2
zákona informuje Komisi prostřednictvím Stálého výboru o nákazové situaci a o ochranných
a zdolávacích opatřeních uvedených v odstavcích 1 a 3, a to podle vzoru stanoveného
Komisí.
§ 93
(1) Kuchyňské odpady z mezinárodních dopravních prostředků nesmí být používány
k výživě drůbeže. Tyto odpady musí být shromažďovány a neškodně odstraňovány pod
úředním dohledem.
(2) Využití jiných kuchyňských nebo drůbežích odpadů k výživě drůbeže
může být povoleno pouze po jejich tepelném ošetření ve vhodných zařízeních, které
zajistí zničení viru newcastleské choroby.
HLAVA VII
MOR KONÍ
§ 94
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem vektor - hmyz druhu Culicoides
imicola nebo jakýkoli jiný hmyz rodu Culicoides, který může přenášet mor koní.
§ 95
(1) Je-li v hospodářství jeden nebo více koňovitých podezřelých z nákazy
morem koní, krajská veterinární správa v souladu s § 13 a 49 odst. 1 písm. d) zákona
a) zahájí neprodleně sledování tohoto hospodářství a šetření za účelem
potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, včetně odběru vzorků k laboratornímu
vyšetření, klinicky vyšetří každého koňovitého, popřípadě i pitvá podezřelá a uhynulá
zvířata;
b) zajistí, aby byl proveden soupis míst, která mohou umožňovat přežívání
vektora nebo která ho mohou hostit, a aby byly použity vhodné prostředky k dezinfekci
těchto míst;
c) nařídí chovateli zejména, aby
1. provedl soupis všech koňovitých, uvádějící pro každý druh počet
zvířat již uhynulých, nakažených a podezřelých. Údaje soupisu musí být aktualizovány,
aby byla brána v úvahu zvířata narozená nebo uhynulá během doby podezření, a na požádání
musí být předkládány orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor ke kontrole a
prověření,
2. držel všechny koňovité na jejich stáních, popřípadě na jiných
místech chráněných proti vektorovi,
3. dodržoval zákaz přemísťování koňovitých z hospodářství nebo do
hospodářství,
4. použil vhodné dezinfekční prostředky v budovách, v nichž jsou
koňovití ustájeni, a v jejich okolí,
5. zabezpečil neškodné odstranění kadáverů koňovitých v souladu
s přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší
živočišné produkty.2)
(2) Krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
§ 96
Ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 95, jakož i ochranná a zdolávací
opatření uplatňovaná případně ve vztahu k dalším hospodářstvím mohou být ukončena,
jen dojde-li k vyloučení podezření z výskytu moru koní.
§ 97
(1) Byl-li v hospodářství potvrzen výskyt moru koní,
a) krajská veterinární správa nařídí
1. utracení
všech koňovitých v infikovaném hospodářství, kteří jsou nakaženi nebo vykazují klinické
příznaky moru koní,
2. neškodné odstranění jejich kadáverů v souladu s přímo použitelným
předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty,2)
3. rozšíření ochranných a zdolávacích opatření stanovených v § 95 odst. 1 na hospodářství
umístěná v pásmu o poloměru 20 km okolo infikovaného hospodářství (infikovaných hospodářství),
zahrnutého do ochranného pásma,
4. očkování všech koňovitých v pásmu uvedeném v bodě 3 schválenou očkovací
látkou a jejich označení zřetelnou a neodstranitelnou značkou používanou v těchto
případech v Unii. Na základě epizootologických, zeměpisných, meteorologických a klimatických
faktorů však může být od očkování upuštěno. O tom musí být uvědoměna Státní veterinární
správou v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise,
b) krajská veterinární správa provede epizootologické šetření.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 mohou být rozšířena
i mimo pásmo uvedené v odstavci 1 písm. a) bodě 3, pokud vzhledem k zeměpisným, meteorologickým
či klimatickým okolnostem nebo k přemísťování koňovitých z hospodářství či do hospodářství
je důvodné podezření na rozšíření moru koní. O tomto rozšíření ochranných a zdolávacích
opatření musí být informována v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komise.
(3) Pro vymezování pásma uvedeného v odstavci 1 písm. a) bodě 3 platí §
17 odst. 4 obdobně.
§ 98
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona vedle ochranných a zdolávacích opatření uvedených v § 97 odst. 1 vymezí ochranné
pásmo a pásmo dozoru tak, jak to umožňují epizootologické, zeměpisné, administrativní
a ekologické faktory související jednak s morem koní, jednak s organizací jeho zdolávání
a s orgány, které rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních a dozírají na jejich
plnění.
(2) Ochranné pásmo se vymezuje o poloměru nejméně 100 km okolo infikovaného
hospodářství. Na ně navazuje pásmo dozoru, které tvoří část území v šíři nejméně
50 km za ochranným pásmem, v níž nebylo v posledních 12 měsících prováděno žádné
očkování.
§ 99
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby byla v ochranném pásmu uplatňována tato ochranná a zdolávací
opatření:
a) identifikace (soupis) všech hospodářství s koňovitými uvnitř pásma;
b) zákaz opouštění hospodářství koňovitými s výjimkou jejich přímé přepravy
pod dohledem úředního veterinárního lékaře k nutné porážce na jatky v ochranném pásmu,
anebo pokud nejsou jatky v ochranném pásmu na jatky v pásmu dozoru určené krajskou
veterinární správou.
(2) Krajská veterinární správa provádí pravidelné kontroly hospodářství
uvedených v odstavci 1 písm. a) a klinické vyšetření koňovitých v těchto hospodářstvích,
zahrnující v případě potřeby též odběr vzorků k laboratornímu vyšetření. O kontrolách,
vyšetřeních a jejich výsledcích se vedou záznamy.
(3) Státní veterinární správa v souladu s § 10 odst. 2 a § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona může na základě kladného vyjádření Komise nařídit, aby bylo
v ochranném pásmu provedeno i očkování koňovitých proti moru koní a označení očkovaných
zvířat zvláštní značkou používanou v těchto případech v Unii.
§ 100
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona zajistí, aby v pásmu dozoru
a) byla uplatňována ochranná a zdolávací opatření uvedená v § 99 odst.
1 a 2. Nejsou-li v pásmu dozoru jatky, mohou být koňovití poráženi v ochranném pásmu
na jatkách určených krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1
písm. d) zákona,
b) byl dodržován zákaz jakéhokoli očkování proti moru koní.
(2) Ochranná a zdolávací opatření přijatá podle § 97 odst. 1, § 98 odst.
1 a 2, § 99 a podle odstavce 1 se mění nebo ukončují v souladu s postupem stanoveným
Komisí. Bylo-li prováděno očkování podle § 97 odst. 1 písm. a) bodu 4 nebo podle
§ 99 odst. 3, nesmí být doba uplatňování ochranných a zdolávacích opatření kratší
než 12 měsíců.
§ 101
Koňovití mohou být přemísťováni, aniž je ustanovení § 99 odst. 1 písm.
b) a § 100 odst. 1 písm. a) dotčeno,
a) z ochranného pásma nebo z pásma dozoru za podmínek stanovených zvláštním
právním předpisem upravujícím veterinární podmínky, kterými se řídí přemísťování
koňovitých a jejich dovoz z třetích zemí, do karanténní stanice,
b) v pásmech se stejným statusem se souhlasem krajské veterinární správy
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona za těchto podmínek:
1. koňovití se podrobí veterinární kontrole úředním veterinárním
lékařem, jsou označeni a evidováni v souladu s plemenářským zákonem3) a jsou provázeni
požadovaným průvodním dokladem,
2. koňovití neopustí hospodářství, v němž byli očkováni, dříve než
po uplynutí 60 dnů od očkování,
3. Státní veterinární správa informuje v souladu s § 48 odst. 1
písm. o) bodem 2 zákona Komisi o opatřeních přijatých v této oblasti.
HLAVA IX
TRANSMISIVNÍ SPONGIFORMNÍ ENCEFALOPATIE
§ 109
Státní veterinární správa podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
o prevenci, tlumení a eradikaci některých spongiformních encefalopatií10) zpracovává
pohotovostní plán, předkládá Komisi výroční zprávu, vyhotovuje roční program sledování
TSE, organizuje provádění tohoto programu a plní informační povinnosti.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ K OZDRAVOVÁNÍ ZVÍŘAT OD NĚKTERÝCH NÁKAZ
HLAVA I
BRUCELÓZA, TUBERKULÓZA A ENZOOTICKÁ LEUKÓZA SKOTU
§ 143
(1) Pro účely této hlavy se rozumí:
a) v případě brucelózy skotu pod pojmem
1. stáda skotu typu B 1 - stáda,
jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický status nejsou známy,
2.
stáda skotu typu B 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza, očkování a sérologický
status jsou známy a v nichž se provádějí rutinní kontrolní testy podle vnitrostátních
předpisů za účelem dosažení statusu typu B 3 nebo B 4,
3. stáda skotu typu B 3 - stáda
prostá brucelózy ve smyslu části II přílohy č. 23 k této vyhlášce,
4. stáda skotu
typu B 4 - stáda skotu úředně prostá brucelózy ve smyslu části II přílohy č. 23 k
této vyhlášce;
b) v případě tuberkulózy skotu pod pojmem
1. stáda skotu typu T 1 -
stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací nejsou známy,
2.
stáda skotu typu T 2 - stáda, jejichž předchozí klinická anamnéza a výsledky tuberkulinací
jsou známy a v nichž se provádějí rutinní kontrolní testy podle vnitrostátních předpisů
za účelem dosažení statusu typu T 3,
3. stáda skotu T 3 - stáda skotu úředně prostá
tuberkulózy podle části I přílohy č. 23 k této vyhlášce.
(2) Podrobná kritéria pro klasifikaci stáda skotu jako úředně prostého
tuberkulózy, úředně prostého brucelózy a prostého brucelózy a enzootické leukózy
skotu jsou stanovena v příloze č. 23 k této vyhlášce.
(3) Výsledky provedených tuberkulinací se vyhodnocují v souladu s přílohou
č. 20 k této vyhlášce.
§ 144
(1) Orgány veterinární správy činí v souladu s § 10 odst. 1, § 48 odst.
1 písm. a) až c) a § 49 odst. 1 písm. b) zákona všechna nezbytná opatření k tomu,
aby v populaci skotu byl nadále udržován status úředně prostá brucelózy, tuberkulózy
a enzootické leukózy skotu a aby bylo zabráněno opětnému vzplanutí některé z těchto
nákaz.
(2) Státní veterinární správa informuje Komisi o provedení opatření uvedených
v odstavci 1.
§ 145
(1) Není-li stanoveno jinak, léčení brucelózy, léčení a desenzibilizace
tuberkulózy a léčení enzootické leukózy skotu, jakož i očkování proti tuberkulóze
a enzootické leukóze skotu, jsou zakázána.
(2) Očkování proti brucelóze skotu může být prováděno jen se souhlasem
Státní veterinární správy a pod dohledem úředního veterinárního lékaře a zastaví
se co nejdříve, aby stáda mohla být opět co nejdříve zařazena ke stádům úředně prostým
brucelózy.
Díl 1
Brucelóza
§ 149
(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy, krajská veterinární
správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření
k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky.
Krajská veterinární správa může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství,
a to po odděleném umístění podezřelých zvířat a za předpokladu, že kastrovaná zvířata
jsou přemístěna do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být ukončena,
dokud nejsou výskyt brucelózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.
§ 150
(1) Byl-li výskyt brucelózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno
jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto
stáda s výjimkou krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky. Krajská veterinární správa může také povolit v hospodářství přemístění kastrovaného
skotu po předporážkové izolaci a označení nakaženého skotu a skotu považovaného krajskou
veterinární správou za nakažený za předpokladu, že kastrovaná zvířata jsou přemístěna
do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen, a zvířat,
která se mohla od nich nakazit;
c) neprodlené vyšetření skotu na brucelózu;
d) karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen,
zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými výsledky, a zvířat,
která jsou považována krajskou veterinární správou za nakažená, a to až do jejich
porážky podle § 151,
e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření
a pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f) omezení dodávky mléka dojnic z infikovaného stáda do podniku pro
ošetření mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;
g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí
masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím
kontaminaci;
h) neprodlené neškodné odstranění plodů, mrtvě narozených telat,
telat uhynulých na brucelózu po narození a placent, pokud nemají být vyšetřeny;
i) neprodlené neškodné odstranění slámy, steliva nebo jiných materiálů
či látek, které přišly do styku s nakaženým zvířetem nebo placentou, v souladu s
přímo použitelným předpisem Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší
živočišné produkty;2)
j) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata,
na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním
prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku
se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté
odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány,
pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření
brucelózy výrobky těchto podniků.
§ 151
Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt nákazy,
a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá z nákazy jsou pod
dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30
dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata
v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.
§ 152
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 151 a před repopulací musí být stáje
a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro
zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.
Pastviny, na kterých se tato zvířata nacházela, nesmí být znovu používány dříve než
za 60 dnů po jejich opuštění těmito zvířaty. V případě kastrovaných zvířat však může
krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona učinit
výjimku z tohoto omezení pod podmínkou, že kastrovaná zvířata opustí tyto prostory
pouze v souvislosti s jejich přemístěním na porážku nebo do výkrmových stád a odtud
na jatky.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které
byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání
těchto zvířat musí být po použití rovněž vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.
§ 153
Po poražení skotu uvedeného v § 151
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky; ustanovení § 154 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena. Krajská veterinární správa
však může také povolit přemístění kastrovaného skotu v hospodářství, jde-li o jeho
přemístění do výkrmových stád a odtud na jatky,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na brucelózu za účelem potvrzení
vyloučení nákazy,
c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 12 měsíců,
která zůstala ve stádě, nebyla podrobena jednomu nebo více sérologickým vyšetřením
na brucelózu s negativním výsledkem. Toto vyšetření však nemusí být prováděno u skotu
do stáří 18 měsíců, který byl očkován v souladu s právním předpisem, který upravuje
veterinární požadavky na obchodování se zvířaty11).
§ 154
(1) Ve stádech typů B 1 a B 2 se provádí sérologické vyšetřování do
té doby, dokud tato stáda nedosáhnou statusu B 3 nebo B 4.
(2) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 1, určení do stáda
typu B 2, musí být,
a) pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním podrobeni
sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním osvědčením,
b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováni, a
pokud jsou starší 12 měsíců, před zařazením do stáda typu B 2 podrobeni dalšímu sérologickému
vyšetření s negativním výsledkem.
(3) Všechny samice a všichni býci ze stáda typu B 2, určení do jiného
stáda typu B 2,
a) musí být, pokud jsou starší 12 měsíců, během 30 dnů před přemístěním
podrobeni sérologickému vyšetření s negativním výsledkem a provázeni veterinárním
osvědčením,
b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s
horším zdravotním (nákazovým) statusem.
(4) Přemísťování zvířat mezi stády typů B 3 a B 4 se provádí v souladu
s přílohou č. 23 k této vyhlášce.
§ 155
(1) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona stanoví opatření, která brání opětovnému zavlečení brucelózy z jiných zdrojů
nákazy do stáda, v němž byla brucelóza zdolána.
(2) Veškeré přemísťování skotu do stád nebo ve stádech, která jsou podrobena
ochranným a zdolávacím opatřením nařízeným k tlumení brucelózy a zabránění jejímu
šíření, podléhá státnímu veterinárnímu dozoru. Uplatňováním kontrolních opatření,
jež vyplývají z výkonu tohoto dozoru, nejsou dotčena jiná opatření, jež se týkají
přemísťování skotu do stád a ze stád prostých brucelózy a úředně prostých brucelózy.
Díl 2
Tuberkulóza
§ 157
(1) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z tuberkulózy, krajská veterinární
správa v souladu s § 13 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření
k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(2) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 1 nemohou být ukončena,
dokud nejsou výskyt tuberkulózy nebo podezření z výskytu této nákazy ve stádě vyloučeny.
§ 158
(1) Byl-li výskyt tuberkulózy ve stádě potvrzen, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona nařídí, není-li stanoveno
jinak, tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat do tohoto stáda nebo z tohoto
stáda s výjimkou krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a 49 odst. 1 písm.
d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky;
b) karanténu zvířat, u kterých byl výskyt tuberkulózy potvrzen, a
zvířat, která se mohla od nich nakazit;
c) neprodlené vyšetření skotu na tuberkulózu;
d) karanténu a označení zvířat, u kterých byl výskyt brucelózy potvrzen,
zvířat, která byla vyšetřena podle písmene c) s nepříznivými výsledky, a zvířat,
která jsou považována krajskou veterinární správou za nakažená, a to až do jejich
porážky podle § 151,
e) zkrmování mléka nakažených dojnic jen po vhodném tepelném ošetření
a pouze zvířaty z téhož hospodářství;
f) omezení dodávky mléka z infikovaného stáda do podniku pro ošetření
mléka jen na případy, kdy je toto mléko určeno k vhodnému tepelnému ošetření;
g) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí
masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím
kontaminaci;
h) uložení hnoje ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata,
na místě nepřístupném pro hospodářská zvířata, jeho ošetření vhodným dezinfekčním
prostředkem a skladování po dobu nejméně 3 týdnů. Použití dezinfekčního prostředku
se nevyžaduje, je-li hnůj zakryt vrstvou nekontaminovaného hnoje nebo zeminy. Tekuté
odpady ze stájí či jiných prostorů, používaných pro zvířata, musí být dezinfikovány,
pokud nejsou odklízeny současně s hnojem.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí být prováděno tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí
šíření tuberkulózy výrobky těchto podniků.
§ 159
(1) Zvířata, u nichž byl po laboratorním vyšetření potvrzen výskyt nákazy,
a zvířata považovaná krajskou veterinární správou za podezřelá z nákazy jsou pod
dohledem úředního veterinárního lékaře co nejdříve poražena, nejpozději však do 30
dnů po seznámení chovatele s výsledky vyšetření a s povinností porazit tato zvířata
v rámci plnění ochranných a zdolávacích opatření.
(2) V případě zvířat, která byla vyšetřena na tuberkulózu s pozitivními
výsledky, ale která nevykazují klinické příznaky této nákazy, může krajská veterinární
správa prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až na 3 měsíce,
a) jde-li o samici, u které se do 3 měsíců předpokládá porod,
b) nařídí-li porážku všeho skotu ve stádě o více než 20 zvířatech
v oblasti, ve které z technických důvodů, spojených s kapacitou jatek určených k
tomuto účelu, nemůže být porážka provedena do 30 dnů.
§ 160
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1 a před repopulací musí
být stáje a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané
pro zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a
dezinfikovány.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které
byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání
těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.
§ 161
Po poražení skotu uvedeného v § 159 odst. 1
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky; ustanovení § 162 odst. 2 až 4 tím nejsou dotčena,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na tuberkulózu za účelem
potvrzení vyloučení nákazy,
c) nesmí být prováděna repopulace, dokud zvířata starší 6 týdnů, která
zůstala ve stádě, nebyla podrobena jedné nebo více zdravotním zkouškám na tuberkulózu
s negativním výsledkem.
§ 162
(1) Ve stádech typu T 1 a T 2 se provádějí u veškerého skotu staršího
6 týdnů nejméně každých 6 měsíců pod dohledem úředního veterinárního lékaře intradermální
tuberkulinace, a to do doby, než tato stáda dosáhnou statusu T 3.
(2) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 1, určené do stáda typu T 2, musí
být
a) během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci
s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,
b) bezprostředně po přemístění na dobu nejméně 60 dnů izolováno a před
zařazením do stáda typu T 2 podrobeno další intradermální tuberkulinaci s negativním
výsledkem.
(3) Jakékoli zvíře ze stáda typu T 2, určené do jiného stáda typu
T 2,
a) musí být během 30 dnů před přemístěním podrobeno intradermální tuberkulinaci
s negativním výsledkem a provázeno veterinárním osvědčením,
b) nesmí přijít během přemísťování do styku se zvířaty ze stád s horším
zdravotním (nákazovým) statusem.
(4) Přemísťování zvířat mezi stády typu T 3 se provádí v souladu s přílohou
č. 23 k této vyhlášce.
Díl 3
Enzootická leukóza
§ 165
(1) Nehledě na opatření přijatá v případě podezření z výskytu enzootické
leukózy skotu krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. a)
zákona nařídí, byl-li výskyt této nákazy ve stádě potvrzen a není-li stanoveno jinak,
tato ochranná a zdolávací opatření:
a) zákaz veškerého přemísťování zvířat z tohoto stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného
přemístění za účelem neprodlené porážky;
b) oddělené držení stáda tak, aby skot z tohoto stáda nemohl přijít
do styku se skotem, který do tohoto stáda nepatří;
c) používání mléka nakažených dojnic jen pro účely krmení zvířat
po vhodném tepelném ošetření, anebo jeho dodávání do podniku pro ošetření mléka pro
účely takového tepelného ošetření. Zkrmování tohoto mléka, pokud nebylo tepelně ošetřeno,
může být povoleno jen ve stádech, v nichž mají být všechna zvířata poražena podle
§ 166 odst. 1;
d) ošetření jatečně opracovaných těl, půlek, čtvrtí, menších částí
masa a drobů nakažených zvířat, určených jako krmivo pro zvířata, způsobem bránícím
kontaminaci.
(2) Neškodné odstraňování a další zpracovávání vedlejších živočišných
produktů v asanačních podnicích musí probíhat tak, aby bylo vyloučeno nebezpečí šíření
enzootické leukózy výrobky těchto podniků.
§ 166
Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d)
zákona nařídí, není-li stanoveno jinak, poražení
a) veškerého skotu ve stádě, v němž byl potvrzen výskyt enzootické
leukózy, a to ve lhůtě jí stanovené, nebo
b) pouze těch zvířat, u nichž byl potvrzen výskyt enzootické leukózy
a zvířat považovaných krajskou veterinární správou za nakažená. Tato zvířata jsou
poražena pod dohledem úředního veterinárního lékaře do 30 dnů po seznámení chovatele
s výsledky vyšetření a s povinností porazit v dané lhůtě tato zvířata v rámci plnění
ochranných a zdolávacích opatření.
§ 167
Po poražení zvířat podle § 166 odst. 2
a) nesmí žádný skot opustit stádo s výjimkou krajskou veterinární správou
v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona povoleného přemístění za účelem neprodlené
porážky,
b) se ve stádě provádějí zdravotní zkoušky na enzootickou leukózu za
účelem potvrzení vyloučení nákazy,
c) může být prováděna repopulace pouze s použitím zvířat ze stád, která
krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona považuje
za neinfikovaná enzootickou leukózou.
§ 168
(1) Po poražení skotu uvedeného v § 166 a před repopulací musí být stáje
a s nimi související prostory, zařízení, nádoby a ostatní předměty používané pro
zvířata pod dohledem a podle pokynů úředního veterinárního lékaře vyčištěny a dezinfikovány.
(2) Všechny dopravní prostředky, zařízení a nádoby musí být po přepravě
zvířat z infikovaného stáda, jakož i po přepravě předmětů, materiálů či látek, které
byly s těmito zvířaty ve styku, vyčištěny a dezinfikovány. Prostory sloužící k nakládání
těchto zvířat musí být po použití vyčištěny a dezinfikovány.
(3) Krajská veterinární správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm.
d) zákona určí, který dezinfekční prostředek a v jaké koncentraci má být použit.
HLAVA II
BRUCELÓZA OVCÍ A KOZ (B. MELITENSIS)
§ 170
(1) Veškeré léčení brucelózy ovcí a koz je zakázáno.
(2) Provádí-li se očkování proti brucelóze ovcí a koz, musí být provedeno
pod dohledem úředního veterinárního lékaře. Musí být co nejdříve zastaveno, aby se
stáda mohla zařadit ke stádům úředně prostým brucelózy ovcí a koz.
(3) Je-li ve stádě zvíře podezřelé z brucelózy ovcí a koz, krajská veterinární
správa v souladu s § 15 a § 49 odst. 1 písm. d) zákona zahájí neprodleně šetření
k potvrzení nebo vyloučení výskytu této nákazy, sledování tohoto stáda a
a) zakáže veškeré přemísťování zvířat ze stáda nebo do stáda s výjimkou
krajskou veterinární správou povoleného přemístění za účelem neprodlené porážky zvířat,
b) nařídí karanténu podezřelých zvířat.
(4) Ochranná a zdolávací opatření uvedená v odstavci 3 nemohou být ukončena,
dokud nejsou výskyt brucelózy ovcí a koz nebo podezření z výskytu této nákazy ve
stádě vyloučeny.
HLAVA III
KLASICKÝ MOR DOMÁCÍCH PRASAT
§ 172
Pro účely této hlavy se rozumí pod pojmem
a) hospodářství úředně prosté moru prasat - hospodářství, v němž
1. a v okruhu o poloměru nejméně 2 km v předcházejících alespoň 12
měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat,
2. se nenacházejí žádná prasata očkovaná v průběhu předcházejících
12 měsíců proti klasickému moru prasat,
3. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
b) stát úředně prostý moru prasat - stát, v němž
1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický
mor prasat,
2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu
předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí ,
c) region úředně prostý moru prasat - region, v němž
1. v předcházejících alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický
mor prasat,
2. po dobu předcházejících alespoň 12 měsíců nebylo povoleno očkování
proti klasickému moru prasat,
3. se nenacházejí v hospodářstvích žádná prasata očkovaná v průběhu
předcházejících 12 měsíců proti klasickému moru prasat,
a který byl jako úředně prostý moru prasat uznán Komisí,
d) stát nebo region prostý moru prasat - stát nebo region, v němž v předcházejících
alespoň 12 měsících nebyl zjištěn klasický mor prasat.
§ 173
(1) Nebude-li Česká republika úředně prostá moru prasat, vypracuje Státní
veterinární správa plán eradikace této nákazy a předloží jej ke schválení Komisi.
(2) Plán uvedený v odstavci 1 musí obsahovat podle potřeby:
a) datum zákazu očkování chovných prasat,
b) datum zákazu očkování prasat ve výkrmu, popřípadě omezení tohoto
očkování v prvních 2 letech provádění plánu,
c) datum zahájení šetření ke zjištění přítomnosti klasického moru prasat,
pokud se ukáže nezbytným,
d) opatření, zdroje a časový průběh, navržené za účelem dosažení cíle
stanoveného v odstavci 1.
(3) Plán uvedený v odstavci 1 může být realizován na regionálním základě,
pokud lze zaručit, že zdravotní status dotčených regionů bude chráněn a udržován.
V tomto případě se údaje požadované podle odstavce 2 musí vztahovat na každý z regionů
uvedených v plánu.
(4) Státní veterinární správa
a) předloží v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona plán uvedený
v odstavci 1 Komisi,
b) sdělí v souladu s § 48 odst. 1 písm. o) bodem 2 zákona Komisi roční
výdaje související s klasickým morem prasat v každém z uplynulých 3 let spolu s rozpisem
těchto výdajů, jakož i předpokládané roční výdaje na plán uvedený v odstavci 1.
§ 174
Ztratí-li Česká republika status státu úředně prostého moru prasat,
vypracuje se nový plán, jenž podle potřeby obsahuje:
a) v případě regionů, v nichž se provádí očkování déle než 12 měsíců,
1.
počet hospodářství vybraných pro získávání vzorků, které jsou reprezentativní pro
příslušný region, a počet prasat v každém hospodářství,
2. počet selat, která se
narodila očkovaným prasnicím v těchto hospodářstvích a která nebudou očkována,
3.
počet a typ zdravotních zkoušek, které tato selata podstoupí v průběhu období 6 měsíců,
aby se zjistilo, zda je přítomný virus klasického moru prasat,
4. zda musí být očkování
přerušeno, pokud se zdravotními zkouškami uvedenými v bodě 3 zjistí, že virus klasického
moru prasat není přítomen, a datum, kdy zákaz pravděpodobně vstoupí v platnost;
b) v případě regionů, v nichž se provádí očkování méně než 12 měsíců,
1. datum zahájení očkování,
2. pravděpodobné datum, k němuž budou zavedena opatření
uvedená pod písmenem a);
c) v případě České republiky nebo části jejího území, v nichž bylo
očkování přerušeno, ale jež dosud nejsou úředně prosté moru prasat,
1. počet stád
(plemenná, rozmnožovací, smíšená a výkrmová stáda), v nichž budou prováděny namátkové
kontroly,
2. celkový počet a druh zdravotních zkoušek prováděných v těchto stádech
každý rok,
3. počet namátkových sérologických vyšetření, která budou provedena každý
rok u jatečných prasat v době porážení.
§ 175
(1) O uznání České republiky jako státu úředně prostého moru prasat lze
požádat Komisi, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v § 172 písm. b).
(2) O uznání části území státu jako úředně prostého moru prasat lze
požádat nejdříve 3 měsíce po splnění podmínek pro uznání státu jako úředně prostého
moru prasat za předpokladu, že budou poskytnuty záruky, že status této části území
státu bude udržen, zejména že bude prokázána existence ochranných a zdolávacích opatření
a) zakazujících vstup prasat z hospodářství, která nejsou úředně prostá
moru prasat, do této části území státu, nebo
b) zakazujících očkovaným prasatům opouštět hospodářství nacházející
se v části území státu, která není úředně prostá moru prasat nebo která není prostá
moru prasat, s výjimkou jejich opouštění za účelem okamžitého poražení nebo vstupu
do jiného hospodářství se stejným statusem.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha 1
Nákazy, při jejichž výskytu se uplatňují obecná opatření podle této vyhlášky
------------------------------------------------------------------------ Nákaza Nejdelší doba inkubace ------------------------------------------------------------------------ mor skotu 21 dnů mor malých přežvýkavců 21 dnů vezikulární choroba prasat 28 dnů katarální horečka ovcí 40 dnů epizootické hemoragické onemocnění jelenovitých 40 dnů neštovice ovcí a neštovice koz 21 dnů vezikulární stomatitida 21 dnů africký mor prasat 40 dnů nodulární dermatitida skotu 28 dnů horečka Údolí Rift 30 dnů ------------------------------------------------------------------------
Příloha 2
Informace uváděné v rámci povinného hlášení nákaz podle ustanovení § 10 odst.
2 zákona v souvislosti s primárními a sekundárními ohnisky
A.
1. datum odeslání,
2. čas odeslání,
3. stát původu,
4. název nákazy, popřípadě
typ viru,
5. pořadové číslo ohniska,
6. typ ohniska,
7. referenční číslo ohniska souvisejícího
s tímto ohniskem,
8. oblast a zeměpisná poloha hospodářství,
9. další oblasti, pro
něž byla stanovena omezující opatření,
10. datum potvrzení výskytu nákazy,
11. datum
vzniku podezření z výskytu nákazy,
12. odhadované datum první infekce,
13. původ nákazy,
14.
opatření přijatá pro tlumení nákazy;
15. počet zvířat vnímavých na nákazu v příslušném
areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g)
v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo počtu
× 1 000 vnímavých živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat,
i) v případě nákaz včel
se uvede počet úlů vnímavých na nákazu;
16. počet zvířat s klinickými příznaky nákazy
v příslušném areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením hmotnosti nebo
počtu × 1 000 živočichů s klinickými příznaky,
h) volně žijící druhy zvířat,
i)
v případě nákaz včel se uvede počet úlů s klinickými příznaky;
17. počet uhynulých
zvířat v příslušném areálu:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury s uvedením
hmotnosti nebo počtu × 1 000 uhynulých živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat;
18. počet poražených zvířat:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g) v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury (týká se
pouze korýšů a ryb) je případně třeba uvést hmotnost nebo počet × 1 000 poražených
živočichů,
h) volně žijící druhy zvířat;
19. počet neškodně odstraněných těl mrtvých
zvířat:
a) skot,
b) prasata,
c) ovce,
d) kozy,
e) drůbež,
f) koňovití,
g)
v případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury je případně třeba uvést hmotnost
nebo počet × 1 000 živočichů, kteří byli odstraněni a likvidováni,
h) v případě nákaz
včel je třeba uvést počet odstraněných úlů.
20. Případné (odhadované) datum dokončení
utrácení.
21. Případné (odhadované) datum dokončení neškodného odstranění.
B.
V případě moru prasat se uvádějí tyto doplňující informace:
1. vzdálenost
od nejbližšího hospodářství s chovem prasat,
2. počet a kategorie prasat (plemenná,
na výkrm a selata, za něž se považují zvířata mladší 3 měsíců) v areálu s nákazou,
3.
počet a kategorie prasat (plemenná, na výkrm a selata, za něž se považují zvířata
mladší 3 měsíců) s klinickými příznaky nákazy v areálu s nákazou,
4. diagnostická
metoda,
5. nebyla-li nákaza potvrzena v příslušném areálu, zda byla potvrzena na jatkách
nebo v dopravním prostředku,
6. potvrzení primárních případů u volně žijících prasat
(primárními případy u volně žijících prasat se rozumějí případy výskytu nákazy v
pásmech prostých nákazy, tzn. mimo pásmo s omezením pro klasický mor prasat u volně
žijících prasat).
V případě primárních ohnisek nebo případů klasického moru prasat na jatkách
či v dopravních prostředcích se uvádějí také následující informace:
1. počet podezřelých
prasat v ohnisku, na jatkách či v dopravních prostředcích;
2. počet uhynulých prasat
z každé kategorie v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích;
3. u každé
kategorie počet prasat, u kterých byl zjištěn klasický mor prasat, a počet prasat,
u kterých byl klasický mor prasat potvrzen;
4. počet prasat utracených v ohnisku,
na jatkách či v dopravních prostředcích;
5. počet neškodně odstraněných (zpracovaných)
kadáverů;
6. v případě ohniska jeho vzdálenost od nejbližšího hospodářství s chovem
prasat;
7. v případě, že byl klasický mor prasat zjištěn na jatkách či v dopravních
prostředcích, umístění jednoho nebo více hospodářství původu nakažených prasat nebo
kadáverů.
Po předání informací v souvislosti s jakýmkoli ohniskem nebo případem klasického
moru prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích, následuje co
nejdříve písemná zpráva Komisi a ostatním členským státům, uvádějící:
1. datum utracení
prasat v hospodářství, na jatkách či v dopravních prostředcích a neškodného odstranění
(zpracování) kadáverů;
2. výsledky laboratorního vyšetření vzorků odebraných při
utracení prasat;
3. v případech odlišného postupu podle § 42 odst. 1 této vyhlášky
počet utracených prasat a neškodně odstraněných (zpracovaných) kadáverů, počet prasat,
která se porazí později, a časový limit stanovený pro jejich porážku;
4. jakékoli
informace související s možným původem nákazy nebo původ nákazy, pokud byl zjištěn;
5.
v případě primárního ohniska nebo v případě výskytu klasického moru prasat na jatkách
či v dopravních prostředcích genetický typ viru odpovědného za vznik ohniska nebo
případu;
6. pokud byla prasata utracena v kontaktních hospodářstvích nebo v hospodářstvích
s prasaty podezřelými z nákazy virem klasického moru prasat, poskytují se také informace
o datu utracení a počtu utracených zvířat z každé kategorie v každém hospodářství,
o epizootologické souvislosti mezi ohniskem nebo případem klasického moru prasat
a každým kontaktním hospodářstvím, anebo o důvodech, které vyvolaly podezření z výskytu
klasického moru prasat v každém podezřelém hospodářství, a o výsledcích laboratorního
vyšetření vzorků odebraných prasatům v hospodářství a při jejich utracení. Jestliže
nebyla prasata v kontaktních hospodářstvích utracena, je nutno podat zprávu o důvodech
takového postupu.
C.
V případě nákaz suchozemských živočichů uvedených pod písmenem A.2 přílohy
I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí tyto doplňující
informace:
1. potvrzení všech ohnisek, infekcí či přítomnosti původce nákazy ve stádě,
jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce, nebo v hospodářství,
jak je stanoveno v příloze č. 24 k této vyhlášce, nebo odnětí statusu stáda nebo
hospodářství úředně prostého nákazy v případě takového stáda nebo hospodářství na
základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického šetření, jak je stanoveno
v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v příloze č. 24 k této vyhlášce,
v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy podle této vyhlášky, nesouvisejících
z epizootologického hlediska s předchozím ohniskem, je hlášeno jako primární ohnisko
podle § 2 písm. b) Komisi a členským státům do jednoho týdne,
2. jakékoliv jiné potvrzení ohniska, infekce či přítomnosti původce nákazy
nebo odnětí statusu stáda nebo hospodářství úředně prostého nákazy v případě jakéhokoliv
stáda nebo hospodářství na základě laboratorního vyšetření nebo epizootologického
šetření, jak je stanoveno v částech I až III přílohy č. 23 k této vyhlášce nebo v
příloze č. 24 k této vyhlášce, v členském státě nebo jeho oblasti úředně prosté nákazy
podle této vyhlášky je hlášeno jako sekundární ohnisko podle § 8 odst. 1,
3. sekundární ohniska jsou hlášena Komisi a členským státům jednou měsíčně,
4. v případě tuberkulózy skotu, brucelózy skotu a brucelózy ovcí a koz jsou
v hlášení uvedeny také názvy patogenních druhů, jsou-li známy.
D.
V případě nákaz živočichů pocházejících z akvakultury uvedených pod písmenem
B v příloze I směrnice 82/894/EHS, ve znění rozhodnutí Komise 2012/737/EU, se uvádějí
tyto doplňující informace:
1. potvrzení všech ohnisek exotických nákaz a ohnisek neexotických nákaz
ve státě prostém nákaz, oblastech nebo jednotkách, jak jsou stanoveny ve vyhlášce
č. 290/2008 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury
a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz
vodních živočichů, ve znění pozdějších předpisů, je hlášeno jako primární ohnisko,
2. jiná ohniska než ta, která jsou uvedena v bodě 1, jsou hlášena jako sekundární
ohniska v souladu s § 8 odst. 1,
3. sekundární ohniska jsou hlášena jednou měsíčně Komisi a členským státům;
v hlášení se uvede dále název a popis oblasti nebo jednotky.
Minimální kritéria pro pohotovostní plány
Pohotovostní plány splňují alespoň následující kritéria:
1. vytvoření celostátního
krizového centra, které koordinuje všechna opatření k tlumení nákazy v České republice;
2. sestavení seznamu krajských krizových jednotek, dostatečně vybavených pro koordinaci
opatření k tlumení nákazy na místní úrovni;
3. podrobné údaje o osobách pověřených
prováděním opatření k tlumení nákazy, jejich kvalifikaci a odpovědnosti;
4. možnost
rychlého kontaktu krajských krizových jednotek s osobami nebo organizacemi, které
jsou přímo nebo nepřímo dotčeny výskytem nákazy;
5. dostupnost vybavení a materiálů
pro řádné provedení opatření k tlumení nákazy;
6. podrobné pokyny pro opatření, která
mají být provedena v případě podezření a potvrzení nákazy nebo kontaminace, včetně
způsobů neškodného odstraňování kadáverů;
7. vzdělávací a výcvikové programy pro udržování
a prohlubování praktických a administrativních zkušeností;
8. možnost pitev a obdobných
histologických, sérologických a jiných vyšetření a aktualizace technik rychlé diagnózy
v diagnostických laboratořích (zajištění rychlého převozu vzorků);
9. údaje o předpokládaném
nezbytném množství očkovací látky pro případné nouzové očkování;
10. zajištění právních
předpokladů nezbytných k provedení pohotovostních plánů.
Příloha 6
Nákazy, proti nimž nelze zvířata preventivně očkovat
1. slintavka a kulhavka,
2. vezikulární stomatitida,
3. vezikulární choroba prasat,
4. mor skotu,
5. mor malých přežvýkavců,
6. plicní nákaza skotu,
7. nodulární dermatitida skotu,
8. horečka Údolí Rift,
9. katarální horečka ovcí,
10. neštovice ovcí a koz,
11. mor koní,
12. africký mor prasat,
13. klasický mor prasat,
14. aviární influenza (vysokopatogenní),
15. infekční nekróza krvetvorné tkáně,
16. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých,
17. Aujeszkyho choroba, pokud jde o prasata domácí,
18. paratuberkulóza,
19. brucelóza skotu,
20. tuberkulóza skotu,
21. enzootická leukóza skotu,
22. brucelóza ovcí,
23. brucelóza ovcí a koz,
24. brucelóza prasat,
25. virová hemoragická septikémie,
26. infekční anémie lososů,
27. další nákazy, o nichž předpisy Evropské unie stanoví, že proti nim
nelze zvířata preventivně očkovat.
Příloha 7
Čištění a dezinfekce kontaminovaných budov (vezikulární choroba prasat)
Kromě opatření uvedených v § 21 této vyhlášky se uplatňují tato opatření:
1. Postup při předběžném čištění a dezinfekci:
a) Jakmile jsou těla zvířat neškodně
odstraněna, vystříkají se prostory, v nichž byla zvířata ustájena, a jiné prostory,
které byly kontaminovány během porážky, dezinfekční látkou schválenou podle § 21
této vyhlášky v koncentraci vhodné pro vezikulární chorobu prasat. Použitá dezinfekční
látka se nechá působit na povrchu alespoň 24 hodin.
b) Tkáň nebo krev z porážky se
opatrně seberou a neškodně odstraní s těly zvířat (porážka se vždy provádí na nepropustném
povrchu).
2. Postup při dalším čištění a dezinfekci:
a) Kontaminovaný hnůj, podestýlka,
krmivo apod. se odstraní z budov, shromáždí a postříkají schválenou dezinfekční látkou.
Kejda se zpracuje metodou vhodnou pro zneškodnění viru.
b) Veškeré movité příslušenství
se odstraní z objektu a čistí a dezinfikuje odděleně.
c) Mastnota a jiná nečistota
se odstraní z celého povrchu odmašťovacím prostředkem a poté mytím vodou pod tlakem.
d) Všechny plochy se pak opět postříkají dezinfekční látkou.
e) Utěsnitelné místnosti
se vydenzifikují výpary dezinfekčních prostředků.
f) Opravy podlah, stěn a dalších
poškozených částí podléhají souhlasu úředního veterinárního lékaře, danému po provedené
kontrole, a provádějí se ihned.
g) Po dokončení oprav se provede kontrola zjišťující,
zda byly tyto opravy provedeny dostatečně.
h) Všechny části objektu, ve kterých se
nenacházejí žádné hořlaviny, mohou být ošetřeny žárem s použitím plamenometu.
i)
Všechny plochy se postříkají alkalickou dezinfekční látkou s pH větším než 12,5 nebo
jinou schválenou dezinfekční látkou. Dezinfekční látka se smyje po 48 hodinách.
3. Postup při závěrečném čištění a dezinfekci:
Ošetření plamenometem nebo
alkalickou dezinfekční látkou podle bodu 2 písm. h) nebo i) se po 14 dnech opakuje.
Příloha 8
Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o utracení
prasat v kontaktních hospodářstvích (klasický mor prasat)
-------------------------------------------------------------------------- Kritéria Rozhodnutí pro utracení proti utracení -------------------------------------------------------------------------- klinické příznaky svědčící o ano ne klasickém moru prasat v kontaktních hospodářstvích -------------------------------------------------------------------------- přemístění prasat z ohniska nákazy do ano ne kontaktních hospodářství po pravděpodobné době zavlečení viru do kontaminovaného hospodářství -------------------------------------------------------------------------- umístění kontaktních hospodářství v ano ne oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat -------------------------------------------------------------------------- pravděpodobné šíření viru z ohniska velká omezená nákazy před uplatněním eradikačních pravděpodobnost/ pravděpodobnost opatření není známo -------------------------------------------------------------------------- umístění kontaktních hospodářství ve ano ne vzdálenosti do 500 m od ohniska nákazy (v oblastech s mimořádně vysokým výskytem prasat je nutno uvažovat o větší vzdálenosti) -------------------------------------------------------------------------- blízkost kontaktních hospodářství ano ne více než jednomu ohnisku -------------------------------------------------------------------------- počet prasat v ohnisku nákazy nebo v vysoký nízký kontaktním hospodářství --------------------------------------------------------------------------
Příloha 9
Čištění a dezinfekce (klasický mor prasat)
1. Obecné zásady:
a) postupy čištění a dezinfekce a v případě nutnosti opatření
k likvidaci hlodavců a hmyzu se provádějí pod státním veterinárním dozorem a podle
pokynů úředního veterinárního lékaře;
b) použité dezinfekční prostředky a jejich
koncentrace jsou schváleny krajskou veterinární správou, aby se zajistilo zničení
viru klasického moru prasat;
c) působení dezinfekčních prostředků je nutno před použitím
zkontrolovat, protože účinnost některých z těchto prostředků se při dlouhém skladování
snižuje;
d) výběr dezinfekčních prostředků a postupů dezinfekce se provádí se zřetelem
na druh objektu a dopravního prostředku, jakož i na vlastnosti předmětů, které mají
být ošetřeny;
e) podmínky použití odmašťovacích a dezinfekčních prostředků musí zajišťovat,
aby jejich účinnost nebyla narušena. Zejména musí být dodrženy technické parametry
stanovené výrobcem, jako jsou tlak, minimální teplota a nutná doba působení;
f) bez
ohledu na použitý dezinfekční prostředek musí být splněny tyto požadavky:
- úplné
nasáknutí podestýlky a hnoje a stejně tak i výkalů dezinfekčním prostředkem,
- umytí
a vyčištění zemní plochy, podlah, ramp a stěn pečlivým vykartáčováním a vydrhnutím,
a to po předchozím odstranění nebo rozebrání zařízení či vybavení tam, kde je to
možné, aby se předešlo oslabení účinku čistících a dezinfekčních procesů,
- další
aplikace dezinfekčního prostředku nejméně po dobu doporučenou výrobcem,
- likvidace
vody použité k čištění způsobem, který zabrání jakémukoli riziku šíření viru, podle
pokynů úředního veterinárního lékaře;
g) provádí-li se mytí tekutinami použitými
pod tlakem, je nutno předejít rekontaminaci dříve vyčištěných ploch;
h) zařízení,
vybavení, předměty či místa, u nichž je pravděpodobná kontaminace, musí být umyty
a dezinfikovány, anebo zlikvidovány;
i) po provedení dezinfekčních prostupů je nutno
zabránit nové kontaminaci;
j) záznamy o čištění a dezinfekci
musí být k dispozici v dokumentaci hospodářství nebo dopravního prostředku a v případech,
v nichž je nutné úřední schválení, jsou schváleny krajskou veterinární správou.
2. Zvláštní ustanovení ohledně čištění a dezinfekce infikovaných hospodářství:
a) předběžné čištění a dezinfekce:
- v průběhu utracování zvířat je třeba dodržovat
veškerá nezbytná opatření k zamezení či minimalizaci šíření viru klasického moru
prasat. Mezi ně spadá mj. instalace dočasného dezinfekčního zařízení, zajištění ochranného
oděvu, sprch, dekontaminace použitého zařízení, vybavení a nástrojů a přerušení dodávky
proudu pro ventilaci;
- kadávery utracených zvířat se musí pokropit dezinfekčním prostředkem;
-
musí-li být kadávery odvezeny z hospodářství k neškodnému odstranění, musí být k
jejich přepravě použity uzavřené a nepropustné kontejnery;
- ihned po odvozu kadáverů
k neškodnému odstranění musí být části hospodářství, v nichž byla ustájena prasata,
a veškeré budovy, výběhy apod., kontaminované během utrácení, porážky nebo prohlídky
po poražení, ošetřeny dezinfekčními postřiky, schválenými k použití v souladu s §
46 této vyhlášky,
- všechny tkáně nebo krev, které unikly v průběhu porážení nebo
při prohlídce po poražení, jakož i hrubé nečistoty z budov, výběhů, nářadí apod.,
musí být pečlivě shromážděny a neškodně odstraněny spolu s kadávery;
- použitý dezinfekční
prostředek musí zůstat na ošetřených plochách po dobu nejméně 24 hodin;
b) závěrečné
čištění a dezinfekce:
- použitá podestýlka a hnůj se odstraní a ošetří v souladu
s bodem 3 písm. a);
- mastnota a nečistota se odstraní ze všech povrchů pomocí odmašťovacího
přípravku a omytím vodou;
- po omytí vodou se provede další postřik dezinfekčním prostředkem;
-
po 7 dnech se prostory ošetří odmašťovacím přípravkem, opláchnou vodou, pokropí dezinfekčním
prostředkem a znovu opláchnou vodou.
3. Dezinfekce kontaminované podestýlky, hnoje a kejdy:
a) použitá podestýlka
a hnůj musí být nahromaděny na určeném místě k samozahřátí, pokropeny dezinfekčním
prostředkem a ponechány po dobu nejméně 42 dnů, anebo zlikvidovány spálením či zakopáním;
b) kejda musí být skladována po dobu nejméně 42 dnů ode dne, kdy byl posledně přidán
infikovaný materiál, pokud krajská veterinární správa nepovolí kratší dobu skladování
u kejdy, která byla účinně ošetřena v souladu s pokyny krajské veterinární správy
k zajištění zničení viru klasického moru prasat.
4. Odchylně od bodů 1 a 2 však může krajská veterinární správa stanovit pro
hospodářství s chovem pod širým nebem zvláštní postupy čištění a dezinfekce se zřetelem
na typ hospodářství a klimatické podmínky.
Příloha 10
Hlavní kritéria a rizikové faktory, na jejichž základě se rozhoduje o provedení
nouzového očkování (klasický mor prasat)
------------------------------------------------------------------- Kritéria Svědčí ------------------------------------ pro očkování proti očkování ------------------------------------------------------------------- počet/křivka incidence vysoký/ nízký/ rostoucí ohnisek nákazy rychle stoupající mírně či pomalu v předchozích 10 až 20 dnech ------------------------------------------------------------------- umístění hospodářství, ano ne v nichž by mohlo být provedeno očkování, v oblasti s vysokou hustotou výskytu prasat ------------------------------------------------------------------- pravděpodobnost dalších vysoká nízká ohnisek v oblasti v příštích 2 měsících či v delším období ------------------------------------------------------------------- nedostatek zpracovatelské ano ne kapacity -------------------------------------------------------------------
Příloha 11
Kritéria pro vypracování pohotovostních plánů (klasický mor prasat)
Pohotovostní plány pro případ výskytu klasického moru prasat musí splňovat
přinejmenším následující kritéria:
a) musí obsahovat ustanovení k zajištění pravomocí
nutných k provádění pohotovostního plánu a k umožnění rychlého a účinného zdolání
nákazy;
b) musí obsahovat ustanovení k zajištění přístupu k fondům pro mimořádné
situace, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům za účelem finančního krytí všech
opatření proti rychle se šířící nákaze;
c) musí být ustavena řídící struktura, která
zajistí, aby rozhodování v případě výskytu nákazy bylo rychlé a účinné. Je-li to
nutné, musí být tato řídící struktura podřízena Ministerstvu zemědělství. Ústřední
ředitel Státní veterinární správy musí být členem této struktury a zprostředkovat
spolupráci mezi centrálním rozhodováním a celostátním centrem pro tlumení nákazy,
ustaveným podle § 57 odst. 1;
d) musí obsahovat ustanovení umožňující zajistit dostatek
prostředků pro zajištění rychlého a účinného postupu, včetně personálu laboratoře,
vybavení a infrastruktury;
e) musí být vydána instruktážní příručka obsahující úplný
a podrobný popis všech pokynů, postupů a opatření, jež budou v případě výskytu nákazy
zavedeny;
f) v případě nutnosti musí být k dispozici podrobné plány nouzového očkování;
g) musí být pravidelně organizovány:
- školení v oblasti klinických příznaků, epizootologického
šetření a zdolávání nákazy,
- poplachový nácvik (nejméně dvakrát ročně),
- nácvik komunikačních
technik ke zvládnutí organizace informačních kampaní o probíhající nákaze, zaměřených
na místní orgány, osoby podnikající a pracující v zemědělství a veterinární lékaře.
Příloha 12
Podmínky pro přemísťování vajec z hospodářství v případě podezření z newcastleské
choroby
Krajská veterinární správa může povolit přepravu vajec z hospodářství, v
němž vzniklo podezření z newcastleské choroby (§ 80 této vyhlášky), do podniku určeného
k výrobě vaječných výrobků podle předpisů Evropské unie (dále jen Durčený podnik“),
jsou-li splněny následující podmínky:
1. vejce jsou odeslána přímo z podezřelého hospodářství do určeného podniku.
Každá zásilka je před odesláním zapečetěna úředním veterinárním lékařem vykonávajícím
v podezřelém hospodářství státní veterinární dozor a zůstane zapečetěna po celou
dobu přepravy až do určeného podniku;
2. úřední veterinární lékař vykonávající státní veterinární dozor v podezřelém
hospodářství informuje o záměru zaslat vejce do určeného podniku krajskou veterinární
správu příslušnou pro určený podnik;
3. krajská veterinární správa uvedená v bodě 2 zajistí, aby
a) vejce uvedená v bodě 1 byla oddělena od ostatních vajec od doby jejich
příchodu až do doby jejich ošetření,
b) skořápky těchto vajec byly neškodně odstraněny v souladu s předpisy
Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu,
c) obalový materiál, dopravní prostředky použité pro přepravu vajec uvedených
v bodě 1 a všechna místa, s nimiž vejce přišla do styku, byla vyčištěna a dezinfikována
takovým způsobem, aby došlo ke zničení viru newcastleské choroby,
d) úřední veterinární lékař uvedený v bodě 2 byl informován o všech
zásilkách vajec uvedených v bodě 1.
Příloha 13
Čištění a dezinfekce (newcastleská choroba)
1. Předběžné čištění a dezinfekce:
a) Co nejdříve po odsunu kadáverů drůbeže za účelem jejich neškodného
odstranění se části prostoru, kde byla drůbež umístěna, a všechny části ostatních
budov, ohrad apod., kontaminované během porážky nebo při prohlídce po poražení, ošetří
dezinfekčním prostředkem schváleným pro použití v souladu s § 88 této vyhlášky.
b) Veškeré části drůbeže a vajec, které by mohly kontaminovat budovy,
ohrady, nářadí apod., se pečlivě sesbírají a neškodně odstraní spolu s kadávery.
c) Použitý dezinfekční prostředek zůstane na ošetřovaném povrchu nejméně
24 hodin.
2. Závěrečné čištění a dezinfekce:
a) Tuk a špína musí být odstraněny ze
všech povrchů pomocí odmašťujícího prostředku a omyty vodou.
b) Po omytí vodou se
vše znovu kropí dezinfekčním prostředkem.
c) Po 7 dnech musí být místa ošetřena odmašťujícím
prostředkem, opláchnuta studenou vodou, pokropena dezinfekčním prostředkem a znovu
opláchnuta vodou.
d) Použitá podestýlka a hnůj musí být ošetřeny způsobem, který
je schopen zničit virus. Tato metoda musí obsahovat nejméně jeden z následujících
postupů:
- spálení, anebo ošetření párou při teplotě 70 st. C,
- zakopání
do takové hloubky, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům, nebo
-
narovnání do hromad, které jsou zvlhčeny (pokud je to nezbytné pro usnadnění fermentace)
a přikryty tak, aby v nich byla udržována teplota dosahující 20 st. C. Zůstávají
přikryty 42 dnů tak, aby se zabránilo v přístupu hmyzu a volně žijícím ptákům.
Příloha 20
TUBERKULÓZA
1. IDENTIFIKACE PŮVODCE
Přítomnost Mycobacterium bovis (dále jen "M. bovis"), původce tuberkulózy
skotu, v klinických a pitevních vzorcích lze prokázat vyšetřením obarvených nátěrů
nebo imunoperoxidázovými technikami a potvrdit kultivací mikroorganismu na primární
izolační půdě.
Pitevní materiál pro potvrzení M. bovis by se měl odebírat z patomorfologicky
změněných mízních uzlin a parenchymatózních orgánů jako jsou plíce, játra, slezina,
atd. Nevykazuje-li zvíře patomorfologické změny, vzorky k vyšetření a kultivaci by
se měly brát ze zahltanových mízních uzlin, z mízních uzlin průdušnico-průduškových,
meziplicních, povrchových tříselných, tj. nadvemenních, mízních uzlin spodní čelisti
a některých okružních mízních uzlin a jater.
Určování izolovaných mykobakterií může být obvykle prováděno zjišťováním
kultivačních a biochemických vlastností. Lze také použít polymerázovou řetězovou
reakci (PCR) k detekci komplexu M. tuberculosis. Metody analýzy DNA mohou být rychlejší
a spolehlivější než biochemické metody pro odlišení M. bovis od ostatních členů komplexu
M. tuberculosis. Genetické stopy umožňují rozlišování různých kmenů M. bovis a popsání
vzorců původu, přenosu a rozšíření M. bovis.
Použité metody a půdy, jejich standardizace a vyhodnocení výsledků musí vyhovovat
Příručce norem pro vyšetřovací metody a očkovací látky OIE, čtvrtému vydání, 2000,
kapitole 2.3.3. (tuberkulóza skotu).
2. INTRADERMÁLNÍ TUBERKULINACE
Tuberkulín purifikovaný proteinový derivát (dále jen "tuberkulín PDD"), bovinní
nebo aviární, který splňuje normy stanovené v odstavci 2.1, se používá k provádění
úředně stanovené intradermální tuberkulinace, a to podle postupů uvedených v odstavci
2.2.
2.1 Normy pro bovinní a aviární tuberkulín
2.1.1 Definice
Tuberkulín PPD, bovinní nebo aviární, je preparát získaný
z teplem ošetřených produktů růstu a rozkladu Mycobacterium bovis nebo Mycobacterium
avium (podle potřeby), které jsou schopny odhalit pozdní alergickou reakci u zvířete
senzibilizovaného k mikroorganismům stejného druhu.
2.1.2 Výroba
Získává se z frakcí rozpustných ve vodě, připravených záhřevem
ve volně proudící páře a následně filtrováním kultur M. bovis nebo M. avium (podle
potřeby) vyrostlých v tekuté syntetické půdě. Aktivní frakce filtrátu, skládající
se hlavně z proteinu, se izoluje srážením, promyje se a znovu rozpustí. Může se přidat
antimikrobiální konzervační prostředek, který nezpůsobuje falešné pozitivní reakce,
jako je fenol. Konečný sterilní preparát, prostý mykobakterií, se asepticky přenese
do sterilních kontejnerů ze skla odolného proti poškození, které se poté uzavřou
tak, aby se zabránilo kontaminaci. Přípravek lze lyofilizovat.
2.1.3 Zkouška výrobku
Injekčně se aplikují řady po sobě jdoucích ředění intradermálně
na různá místa přiměřeně senzibilizovaným morčatům albínům, z nichž každé váží nejméně
250 g. Po 24 až 28 hodinách se objeví reakce ve formě edémů se zarudnutím kůže, též
s nekrózou nebo bez nekrózy v místech vpichu. Velikost a síla reakcí jsou různé podle
dávky. Nesenzibilizovaná morčata nevykazují na podobné aplikace žádné reakce.
2.1.4 Testování
2.1.4.1 pH:pH je 6,5 až 7,5.
2.1.4.2 Fenol: Jestliže preparát k vyšetření obsahuje fenol, jeho koncentrace
není vyšší než 5 g/l.
2.1.4.3 Senzibilizační účinek: použije se skupina tří morčat, která nebyla
ošetřena žádným materiálem, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Třikrát v intervalech
pěti dní se injekčně intradermálně aplikuje každému morčeti dávka testovaného preparátu,
která odpovídá 500 MJ v 0,1 ml. 15 až 21 dní po třetí injekci se aplikuje stejná
dávka, tj. 500 MJ, intradermálně těmto zvířatům a kontrolní skupině tří morčat stejné
hmotnosti, která předtím nedostávala injekce tuberkulínu. Za 24 až 28 hodin po posledních
aplikacích by se reakce těchto dvou skupin neměly nijak významně lišit.
2.1.4.4 Toxicita: použijí se dvě morčata, z nichž každé váží alespoň 250
g, kterým nebyl podán žádný materiál, jenž by zkresloval výsledky vyšetření. Podkožně
se každému morčeti aplikuje 0,5 ml testovaného preparátu. Zvířata se sledují po dobu
sedmi dnů. Během doby sledování by se neměly vyskytnout žádné abnormální účinky.
2.1.4.5 Sterilita: shoduje se s testem sterility, který je předepsaný v
monografii o Očkovacích látkách k veterinárnímu použití, 4. vydání Evropského lékopisu
2002.
2.1.5 Účinnost
Účinnost tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního, se určuje
srovnáním reakcí senzibilizovaných morčat po intradermálních injekcích řady roztoků
testovaného preparátu s reakcemi vzniklými na základě podání známých koncentrací
referenčního preparátu tuberkulínu PPD, bovinního nebo aviárního (podle potřeby),
kalibrovaného v mezinárodních jednotkách.
Za účelem testování účinnosti se senzibilizuje
alespoň devět morčat albínů, z nichž každé váží 400 až 600 g, a to intramuskulární
injekcí 0,0001 mg vlhké hmoty živého kmene M. bovis AN5 rozptýleného v 0,5 ml 9 g/l
roztoku chloridu sodného R u bovinního tuberkulínu nebo přiměřenou dávkou inaktivovaného
nebo živého M. avium u aviárního tuberkulínu hluboko do svalu. Nejdříve za čtyři
týdny po senzibilizování morčat se jejich boky oholí, aby bylo připraveno místo pro
maximálně čtyři místa vpichu na každé straně. Připraví se ředění testovaného preparátu
a referenčního preparátu v izotonickém fyziologickém roztoku ve fosfátovém pufru
(pH 6,5- 7,5) s obsahem 0,005 g/l polysorbátu 80 R. Použijí se minimálně tři dávky
referenčního preparátu a minimálně tři dávky testovaného preparátu. Dávky se zvolí
tak, aby vzniklé změny měly v průměru alespoň 8 mm a maximálně 25 mm. Ředění se rozdělí
nahodile na místa s použitím latinského čtvercového rozdělení. Každá dávka se vstříkne
intradermálně ve stálém objemu 0,1 až 0,2 ml. Průměry změn se změří po 24 až 28 hodinách
a vypočítá se výsledek testu za použití obvyklých statistických metod a za předpokladu,
že průměry změn jsou přímo úměrné logaritmu koncentrace tuberkulínů.
Test je platný
pouze pokud předpokládané limity chyby (P = 0,95) jsou v rozmezí 50 % až 200 % odhadované
účinnosti. U bovinního tuberkulínu by odhadovaná účinnost neměla být menší než 66
% a větší než 150 % stanovené účinnosti. U aviárního tuberkulínu by odhadovaná účinnost
neměla být menší než 75 % a větší než 133 % stanovené účinnosti. U obou tuberkulínů,
bovinního i aviárního, by stanovená účinnost by neměla být menší než 20000 MJ/ml.
2.1.6 Skladování
Skladujte při teplotě 5 +/- 3 °C a chraňte před světlem.
2.1.7 Označování
Označení uvádí:
- účinnost v mezinárodních jednotkách na
mililitr,
- název a množství všech přidaných látek,
- u lyofilizovaných přípravků:
- název a objem rozpouštědla, které se má přidat,
- že výrobek má být použit ihned
po rozpuštění.
2.2 Vyšetřovací metody
2.2.1 Za úředně stanovené intradermální tuberkulinace se uznávají:
- jednoduchá
intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu aplikaci bovinního tuberkulínu,
-
simultánní intradermální tuberkulinace: toto vyšetření vyžaduje jednu intradermální
injekci bovinního tuberkulínu a jednu intradermální injekci aviárního tuberkulínu,
které jsou podávány současně.
2.2.2 Dávky injekčně podaného tuberkulínu:
- nejméně 2000 MJ bovinního tuberkulínu,
-
nejméně 2000 MJ aviárního tuberkulínu.
2.2.3 Objem každé injekčně podané dávky nepřesahuje 0,2 ml.
2.2.4 Tuberkulinace se provádí injekcemi tuberkulínu(ů) do kůže na krku.
Místa vpichů se nacházejí na hranici předních a středních třetin krku. Pokud se aviární
a bovinní tuberkulíny podávají témuž zvířeti, místo pro injekce aviárních tuberkulínů
se nachází asi 10 cm od nejvyššího bodu krku a místo pro injekce bovinního tuberkulínu
je asi o 12,5 cm níže na čáře, která je přibližně rovnoběžná s linií plece nebo na
různých stranách krku; u mláďat, kde není místo k tomu, aby se místa na jedné straně
krku dostatečně oddělila, se provede injekce na každé straně krku ve stejných místech
ve středu střední třetiny krku.
2.2.5 Tuberkulinace a vyhodnocení reakcí se provádí takto:
2.2.5.1 Postup:
Místa vpichu se ostříhají a očistí. Kožní řasa v každé
ostříhané oblasti se uchopí mezi ukazováčkem a palcem, změří se posuvným měřítkem
a zaznamená se. Poté se injekčně aplikuje dávka tuberkulínu postupem, který zajistí,
aby byl tuberkulín vpraven intradermálně. Lze použít krátkou sterilní jehlu, jejíž
zkosená hrana směřuje ven, s kalibrovanou injekční stříkačkou naplněnou tuberkulínem,
která se šikmo vpíchne do hlubších vrstev kůže. Správná aplikace se potvrdí nahmatáním
zduření ve tvaru hrášku v každém místě vpichu. Tloušťka kožní řasy v každém místě
vpichu se opětovně změří po 72 hodinách (+- 4 hodiny) po injekci a zaznamená se.
2.2.5.2 Vyhodnocení reakcí Vyhodnocení reakcí se zakládá na klinických
sledováních a zaznamenaném zvýšení tloušťky kožní řasy v místech vpichu za 72 hodin
po injekcích tuberkulínu(ů).
a) Negativní reakce: pokud je pozorováno pouze omezené
zduření se zvýšením tloušťky kožní řasy nejvýše 2 mm, bez klinických příznaků, jako
je difúzní nebo rozsáhlý otok, výpotek, nekróza, bolestivost nebo zánět mízních cév
v této oblasti nebo mízních uzlin.
b) Dubiózní reakce: jestliže nejsou nalezeny žádné
klinické příznaky uvedené v písmenu a) a jestliže je zvýšení tloušťky kožní řasy
větší než 2 mm a menší než 4 mm.
c) Pozitivní reakce: jestliže jsou nalezeny klinické
známky uvedené v písmenu a) a jestliže je tloušťka kožní řasy v místě vpichu vyšší
o 4 mm nebo více.
2.2.5.3 Vyhodnocení úředně stanovené intradermální tuberkulinace:
2.2.5.3.1
Jednoduchá intradermální tuberkulinace:
a) Pozitivní: pozitivní reakce skotu, jak
je definována v odst. 2.2.5.2 písm. c);
b) Dubiózní: dubiózní reakce, jak je definována
v odst. 2.2.5.2 písm. b);
c) Negativní: negativní reakce skotu, jak je definována
v odst. 2.2.5.2 písm. a);
Zvířata, u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace
dubiózní, jsou vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech.
Zvířata,
která nejsou v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.
Pokud
existuje podezření z falešné pozitivní reakce nebo zkreslené reakce, lze zvířata,
u nichž je jednoduchá intradermální tuberkulinace pozitivní, vyšetřit simultánní
intradermální tuberkulinací.
2.2.5.3.2 Simultánní intradermální tuberkulinace pro stanovení a zachování
statutu stáda úředně prostého tuberkulózy:
a) Pozitivní: pozitivní reakce na bovinní
tuberkulin, která je o více než 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, nebo
přítomnost klinických příznaků;
b) Dubiózní: pozitivní nebo dubiózní reakce na bovinní
tuberkulin, která je o 1 až 4 mm větší než reakce na aviární tuberkulín, a nepřítomnost
klinických příznaků;
c) Negativní: negativní reakce na bovinní tuberkulin nebo pozitivní
nebo dubiózní reakce na bovinní tuberkulin, která se rovná nebo je menší než pozitivní
nebo dubiózní reakce na aviární tuberkulín, a v obou případech nepřítomnost klinických
příznaků.
Zvířata, u nichž je simultánní intradermální tuberkulinace dubiózní, jsou
vyšetřena další intradermální tuberkulinací nejméně po 42 dnech. Zvířata, která nejsou
v tomto druhém testu negativní, jsou v tomto testu považována za pozitivní.
2.2.5.3.3 Statut stáda úředně prostého tuberkulózy lze dočasně pozastavit
a obchodování uvnitř Společenství se zvířaty ze stáda není povoleno do doby, než
se vyřeší statut těchto zvířat:
a) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální
tuberkulinace považována za dubiózní;
b) zvířat, u nichž byla jednoduchá intradermální
tuberkulinace považována za pozitivní, ale mají být opětovně vyšetřena simultánní
intradermální tuberkulinací;
c) zvířat, u nichž byla simultánní intradermální tuberkulinace
považována za dubiózní.
2.2.5.3.4 Pokud právní předpisy Společenství vyžadují, aby byla zvířata
vyšetřena intradermální tuberkulinací před přesunem, výsledek vyšetření se vyhodnotí
tak, že se nepovolí obchodování uvnitř Společenství se žádným zvířetem, které vykazuje
zvýšení tloušťky kožní řasy o více než 2 mm nebo které vykazuje klinické příznaky.
2.2.5.3.5 Státní veterinární správa může za účelem umožnění zjištění co
nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu upravit kritéria
pro hodnocení výsledků vyšetření tak, aby se dosáhlo zvýšení jeho citlivosti, přičemž
se všechny dubiózní reakce uvedené v odst. 2.2.5.3.1 písm. b) a v odst. 2.2.5.3.2
písm. b) považují za pozitivní.
3. DOPLŇKOVÉ TESTY
Státní veterinární správa může kromě tuberkulinace za účelem umožnění zjištění
co nejvyššího počtu nakažených a nemocných zvířat ve stádě nebo v regionu schválit
použití testu na interferon gama uvedeného v Příručce norem pro vyšetřovací metody
a očkovací látky OIE, 4. vydání, 2000, kapitola 2.3.3 (bovinní tuberkulóza).
Příloha 23
Stádo, stát nebo jeho část úředně prosté tuberkulózy, prosté nebo úředně prosté
brucelózy a enzootické leukózy skotu
I.
Tuberkulóza
1. Stádo skotu je úředně prosté tuberkulózy, jestliže
a) všechna zvířata jsou prostá klinických příznaků tuberkulózy;
b) veškerý skot starší 6 týdnů byl vyšetřen s negativním výsledkem nejméně
2 intradermálními tuberkulinacemi provedenými podle přílohy č. 20 této vyhlášky,
přičemž první byla provedena za 6 měsíců po vyloučení jakékoli infekce ze stáda a
druhá za 6 měsíců po první tuberkulinaci. Pokud však jsou ve stádě výhradně zvířata,
která pocházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy, provede se první tuberkulinace
alespoň 60 dnů po shromáždění zvířat a druhá se již nepožaduje;
c) po provedení první tuberkulinace nebyl žádný skot starší 6 týdnů zařazen
do stáda, pokud nereagoval negativně na intradermální tuberkulinaci, provedenou a
posouzenou podle přílohy č. 20 této vyhlášky a provedenou během 30 dnů před nebo
během 30 dnů po datu vstupu zvířete do stáda. V tomto případě se zvíře fyzicky izoluje
(zvířata izolují) od ostatních zvířat stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli
přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty do té doby, než je potvrzeno, že
zvíře je (zvířata jsou) negativní. Provedení této tuberkulinace však nemusí být požadováno
pro přemístění zvířat v rámci území státu, jestliže přemístěná zvířata pocházejí
ze stáda úředně prostého tuberkulózy a nejde o přemístění mezi stády zařazenými do
systému sítí epizootologického sledování.
2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté tuberkulózy, jestliže
a) jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 1 písm. a) a c);
b) všechna zvířata vstupující do hospodářství přicházející ze stád se statusem
stádo úředně prosté tuberkulózy;
c) všechna zvířata v hospodářství, s výjimkou telat narozených v hospodářství
a mladších 6 týdnů jsou podrobena v ročních intervalech běžné tuberkulinaci v souladu
s přílohou č. 20 této vyhlášky. Státní veterinární správa však může pro stát nebo
jeho část, kde jsou všechna stáda skotu podrobena úřednímu programu boje proti tuberkulóze,
změnit frekvenci běžných testů takto:
aa) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený
průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou,
během 2 posledních ročních kontrolních období vyšší než 1 % ze všech stád v dané
oblasti, může být interval mezi běžným testováním stáda zvýšen na 2 roky. Samci k
výkrmu v izolované epizootologické jednotce mohou být zproštěni tuberkulinací, pokud
přicházejí ze stád úředně prostých tuberkulózy a pokud je zaručeno, že nebudou použiti
k plemenitbě a půjdou přímo na porážku;
bb) není-li k 31. prosinci každého roku stanovený
průměr ročního procenta stád skotu, která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou,
během 2 posledních dvouletých kontrolních období vyšší než 0,2 % ze všech stád v
dané oblasti, může být interval mezi běžným testováním zvýšen na 3 roky, anebo může
být věk, ve kterém jsou zvířata podrobena těmto testům, zvýšen na 24 měsíců;
cc)
není-li k 31. prosinci každého roku stanovený průměr ročního procenta stád skotu,
která jsou potvrzena jako nakažená tuberkulózou, během 2 posledních tříletých kontrolních
období vyšší než 0,1 % ze všech stád v dané oblasti, může být interval mezi běžným
testováním zvýšen na 4 roky, anebo může Státní veterinární správa upustit od tuberkulinací
stád, jestliže
- před vstupem do stáda je veškerý skot podroben intradermální tuberkulinaci
s negativními výsledky, nebo
- veškerý poražený skot je vyšetřen na tuberkulózní
změny a každá z těchto změn je podrobena histopatologickému a bakteriologickému vyšetření
na průkaz tuberkulózy.
Státní veterinární správa také může, se zřetelem na stát nebo jeho část,
zvýšit frekvenci tuberkulinací, jestliže došlo ke zvýšení výskytu tuberkulózy.
3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté tuberkulózy
3a. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou dodržovány, nebo
b) jedno nebo více zvířat je považováno za reagující pozitivně na tuberkulinaci,
anebo bylo vysloveno podezření na tuberkulózu při vyšetření po poražení. Je-li nějaké
zvíře považováno za pozitivního reagenta, vyřadí se ze stáda a porazí. U pozitivního
reagenta nebo u poraženého podezřelého zvířete se provedou vhodná postmortální a
laboratorní vyšetření a epizootologická šetření. Status stáda zůstane pozastavený
až do doby dokončení všech laboratorních vyšetření. Není-li přítomnost tuberkulózy
potvrzena, může být pozastavení statusu stádo úředně prosté tuberkulózy zrušeno poté,
když je provedena s negativními výsledky tuberkulinace všech zvířat starších 6 týdnů,
a to nejméně 42 dnů po odstranění reagujícího zvířete (reagujících zvířat), nebo
c) ve stádě jsou zvířata neurčeného statusu, jak je popsáno v příloze č.
20 této vyhlášky (v bodě 2.2.5.3.3). V tomto případě zůstane status stádo úředně
prosté tuberkulózy pozastavený až do doby, než je vyřešen status těchto zvířat. Tato
zvířata se izolují od ostatních zvířat stáda až do doby, kdy je jejich status objasněn
buď další tuberkulinací po 42 dnech, anebo postmortálním a laboratorním vyšetřením.
Jsou-li však prováděny běžné tuberkulinace stáda pomocí srovnávací tuberkulinace
popsané v příloze č. 20 této vyhlášky a jde-li o stádo, v němž nebyl potvrzen žádný
reagent po dobu nejméně 3 let, může Státní veterinární správa rozhodnout, že nebude
omezeno přemísťování ostatních zvířat ve stádě s podmínkou, že status všech dubiózních
reagentů je objasněn další tuberkulinací po 42 dnech a že až do jeho objasnění žádné
zvíře z hospodářství nevstoupí do obchodování v rámci Unie. Má-li při této další
tuberkulinaci jakékoli zvíře buď pozitivní nebo dubiózní reakci, postupuje se podle
písmene b). Je-li výskyt nákazy následně potvrzen, všechna zvířata opouštějící hospodářství
od doby posledního jasného testování stáda se vyhledají a vyšetří.
3b. Status stádo úředně prosté tuberkulózy se odejme, jestliže je výskyt
tuberkulózy potvrzen izolací M. bovis při laboratorním vyšetření. Státní veterinární
správa může odejmout tento status, jestliže
a) podmínky uvedené v bodě 2 nejsou nadále plněny, nebo
b) při postmortálním vyšetření jsou zjištěny klasické tuberkulózní změny,
nebo
c) epizootologickým šetřením je stanovena pravděpodobnost nákazy, nebo
d) existuje nějaký jiný důvod, pro který je odejmutí statusu nezbytné se
zřetelem na tlumení tuberkulózy.
V těchto případech Státní veterinární správa zahájí sledování a vyšetřování
každého stáda, o kterém se domnívá, že má epizootologickou souvislost se stádem,
o jehož status se jedná. Status stádo úředně prosté tuberkulózy zůstane odebrán až
do doby, než jsou dokončeny čištění a dezinfekce budov a nářadí a než všechna zvířata
starší 6 týdnů reagují negativně na nejméně 2 po sobě provedené tuberkulinace, z
nichž první se provede nejdříve po 60 dnech a druhá nejdříve po 4 měsících a nejpozději
za 12 měsíců po odstranění posledního pozitivního reagenta.
4. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz
mohou být stát nebo jeho část prohlášeny úředně prostými tuberkulózy, jestliže splňují
následující podmínky:
a) každoročně v 6 po sobě následujících letech procento stád skotu potvrzených
jako nakažená tuberkulózou nebylo vyšší než 0,1 % ze všech stád a nejméně 99,9 %
stád skotu dosáhlo status stádo úředně prosté tuberkulózy, přičemž výpočet tohoto
druhého procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku;
b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;
c) veškerý poražený skot je podroben úřednímu vyšetření po poražení;
d) jsou dodržovány postupy pro pozastavení nebo odejmutí statusu stádo
úředně prosté tuberkulózy.
5. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté tuberkulózy, jestliže
se nadále uplatňují podmínky uvedené v bodě 4. Jestliže však existuje důkaz o významné
změně situace, pokud se týká tuberkulózy ve státě nebo jeho části, které byly uznány
úředně prostými tuberkulózy, může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo
odejme uvedený status až do doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.
Poznámka: Pro účely části I se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot, s výjimkou
zvířat podílejících se na kulturních nebo sportovních událostech.
II.
Brucelóza
1. Stádo skotu je úředně prosté brucelózy, jestliže
a) není v něm žádný skot, který byl očkován proti brucelóze, s výjimkou
samic, které byly očkovány nejméně před 3 lety;
b) veškerý skot je nejméně po dobu posledních 6 měsíců prostý klinických
příznaků brucelózy;
c) veškerý skot starší 12 měsíců byl v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS
o veterinárních problémech ovlivňujících obchodování se skotem a prasaty uvnitř Společenství,
ve znění směrnice 97/12/ES (dále jen „směrnice 64/432/EHS“) podroben jednomu z následujících
režimu testování s negativními výsledky:
aa) 2 sérologickým testům uvedeným v bodě
10 v intervalech více než 3 měsíce a méně než 12 měsíců, nebo
bb) 3 testům se vzorky
mléka v intervalech 3 měsíců, následovaným nejméně za 6 týdnů sérologickým testem
uvedeným v bodě 10;
d) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stáda, které má status
stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší
než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy
C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným
Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda.
Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat
stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s
ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem.
2. Stádo skotu má i nadále status stádo úředně prosté brucelózy, jestliže
a) je každoročně prováděn v souladu s přílohou C směrnice 64/432/EHS jeden
z následujících režimů testování s negativním výsledkem:
aa) 3 kroužkové testy s
mlékem provedené v intervalech nejméně 3 měsíců,
bb) 3 ELISA testy s mlékem provedené
v intervalech nejméně 3 měsíců,
cc) 2 kroužkové testy s mlékem provedené v intervalu
nejméně 3 měsíců, následované nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě
10,
dd) 2 ELISA testy s mlékem provedené v intervalu nejméně 3 měsíců, následované
nejméně za 6 týdnů sérologickým testem uvedeným v bodě 10,
ee) 2 sérologické testy
provedené v intervalu nejméně 3 měsíců a nejvíce 12 měsíců. Státní veterinární správa
však může, pokud nejsou stát nebo jeho část úředně prosté brucelózy, ale všechna
stáda skotu jsou podrobena úřednímu programu boje proti brucelóze, změnit frekvenci
běžných testů takto:
- není-li nakaženo více než 1 % stád skotu, stačí provádět
každý rok 2 kroužkové testy s mlékem nebo 2 ELISA testy s mlékem v intervalu nejméně
3 měsíců, anebo jeden sérologický test,
- bylo-li nejméně 99,8 % stád skotu uznáno
za úředně prostá brucelózy nejméně po dobu 4 let, může být interval mezi kontrolním
testováním prodloužen na 2 roky, jestliže jsou vyšetřována všechna zvířata starší
12 měsíců, anebo - provádí- li se vyšetřování stád každý rok - může být omezeno na
zvířata starší 24 měsíců. Kontrolní testování se provádí pomocí jednoho ze sérologických
testů uvedených v bodě 10;
b) veškerý skot vstupující do stáda přichází ze stád, která mají status
stádo úředně prosté brucelózy a, v případě skotu staršího 12 měsíců, měl titr nižší
než 30 mj aglutinace/ml, pokud byl aglutinační test se sérem proveden podle přílohy
C směrnice 64/432/EHS, anebo měl negativní reakci při vyšetření jiným testem schváleným
Komisí a provedeným během 30 dnů před nebo během 30 dnů po datu jeho vstupu do stáda.
Ve druhém případě se zvíře fyzicky izoluje (zvířata izolují) od ostatních zvířat
stáda takovým způsobem, aby se předešlo jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s
ostatními zvířaty až do doby, než je vyšetřeno (jsou vyšetřena) s negativním výsledkem.
Provedení tohoto testu však nemusí být vyžadováno ve státě nebo jeho části, v nichž
procento stád skotu nakažených brucelózou nepřesahuje za nejméně poslední 2 roky
0,2 % a v nichž zvíře přichází ze stáda skotu úředně prostého brucelózy ve státě
nebo jeho části a nepřišlo během přepravy do styku se skotem s nižším statusem;
c) odchylně od písmene b) může být skot ze stáda skotu prostého brucelózy
zařazen do stáda úředně prostého brucelózy, jestliže je stár nejméně 18 měsíců, a
pokud byl očkován proti brucelóze, bylo očkování provedeno více než před rokem. Podmínkou
je, že tato zvířata mají ve 30 dnech předcházejících jejich zařazení do stáda titr
nižší než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek reakce vazby komplementu nebo
jiného testu schváleného Komisí.
Je-li však samice skotu ze stáda prostého brucelózy
takto zařazena do stáda úředně prostého brucelózy, považuje se toto stádo za prosté
brucelózy po 2 roky od data, ke kterému bylo do stáda zařazeno poslední očkované
zvíře.
3. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo úředně prosté brucelózy
3a. Status stádo úředně prosté brucelózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodech 1 a 2 nejsou nadále plněny, nebo
b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků
je jeden nebo více kusů skotu považováno za podezřelé z brucelózy a podezřelá zvířata
byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo jakémukoli přímému
nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále
k dispozici pro vyšetřování, může být pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními
testy se sérem, provedenými podle přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu
ve stádě staršího 12 měsíců, zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test
se provede nejméně 30 dnů po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů.
Bylo-li zvíře izolováno od zvířat ve stádě, může být znovu zařazeno do stáda a status
stádo úředně prosté brucelózy může být obnoven, jestliže byl aglutinačním testem
se sérem prokázán titr nižší než 30 mj aglutinace/ml a výsledek reakce vazby komplementu
je negativní, anebo jestliže je zjištěn negativní výsledek jakékoli jiné kombinace
testů schválených pro tento účel Komisí.
3b. Status stádo úředně prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě
výsledků laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena
infekce brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy veškerý skot přítomný
ve stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu
vyšetření, při němž všechna zvířata starší 12 měsíců mají negativní výsledky 2 po
sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první se neprovede dříve než
za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). V případě samic
skotu, které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření
alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.
4. Stádo skotu je prosté brucelózy, jestliže splňuje podmínky uvedené v
bodě 1 písm. b) a c) a bylo provedeno očkování takto:
a) samice skotu byly očkovány
- před dosažením věku 6 měsíců živým očkovacím
kmenem 19, nebo
- před dosažením věku 15 měsíců inaktivní adjuvantní očkovací látkou
45/20, která byla registrována, nebo
- jinými očkovacími látkami registrovanými a
schválenými Komisí;
b) skot mladší 30 měsíců, který byl očkován živým očkovacím kmenem 19,
přičemž může mít výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší
než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných méně než
před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek EHS,
ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.
5. Stádo skotu má i nadále status stádo prosté brucelózy, jestliže
a) je podrobeno jednomu z testovacích režimů uvedených v bodě 2 písm. a),
b) skot vstupující do stáda splňuje požadavky uvedené v bodě 2 písm. b),
nebo přichází
- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy a, v případě skotu
staršího 12 měsíců, měl ve 30 dnech předcházejících vstupu do stáda nebo v izolaci
po přemístění při vyšetření aglutinačním testem se sérem, provedeným v souladu s
přílohou C směrnice 64/432/EHS, méně než 30 mj aglutinace/ml a negativní výsledek
reakce vazby komplementu, nebo
- ze stád, která mají status stádo prosté brucelózy,
je mladší 30 měsíců a byl očkován živým očkovacím kmenem 19. Může mít výsledek aglutinačního
testu se sérem vyšší než 30 mj, ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou,
že v případě samic očkovaných méně než před 12 měsíci má při reakci vazby komplementu
výsledek nižší než 30 jednotek EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek
EHS.
6. Pozastavení nebo odejmutí statusu stádo prosté brucelózy
6a. Status stádo prosté brucelózy se pozastaví, jestliže
a) podmínky uvedené v bodech 4 a 5 nejsou nadále plněny, nebo
b) na základě výsledků laboratorních testů nebo na základě klinických příznaků
je jeden nebo více kusů skotu staršího 30 měsíců považováno za podezřelé z brucelózy
a podezřelá zvířata byla poražena nebo izolována takovým způsobem, aby se zabránilo
jakémukoli přímému nebo nepřímému styku s ostatními zvířaty. Jestliže bylo zvíře
izolováno, může být znovu zařazeno do stáda a status stádo prosté brucelózy může
být obnoven, pokud se následně prokáže aglutinací titr nižší než 30 mj/ml a pokud
výsledek reakce vazby komplementu nebo jiného testu schváleného Komisí je negativní.
Jestliže bylo zvíře poraženo a není nadále k dispozici pro vyšetřování, může být
pozastavení odvoláno, jestliže byl 2 aglutinačními testy se sérem, provedenými podle
přílohy C směrnice 64/432/EHS u veškerého skotu v hospodářství staršího 12 měsíců,
zjištěn titr nižší než 30 mj aglutinace/ml. První test se provede nejméně 30 dnů
po odstranění zvířete a druhý nejméně za dalších 60 dnů. Jsou-li zvířata k vyšetření
mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem 19, mohou být považována
za negativní, jestliže mají výsledek aglutinačního testu se sérem vyšší než 30 mj,
ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných
méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek
EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS.
6b. Status stádo prosté brucelózy se odejme, jestliže na základě výsledků
laboratorních testů nebo epizootologických šetření byla ve stádě potvrzena infekce
brucelami. Tento status se neobnoví až do doby, kdy buď veškerý skot přítomný ve
stádě v době vzplanutí nákazy je poražen, anebo kdy stádo bylo podrobeno kontrolnímu
vyšetření, při němž všechna neočkovaná zvířata starší 12 měsíců měla negativní výsledky
dvou po sobě následujících testů v intervalu 60 dnů, z nichž první test se neprovede
dříve než za 30 dnů po odstranění pozitivního zvířete (pozitivních zvířat). Jsou-li
zvířata k vyšetření mladší než 30 měsíců a byla-li očkována živým očkovacím kmenem
19, mohou být považována za negativní, jestliže mají titr vyšší než 30 mj aglutinace/ml,
ale nižší než 80 mj aglutinace/ml, a to s podmínkou, že v případě samic očkovaných
méně než před 12 měsíci bude při reakci vazby komplementu výsledek nižší než 30 jednotek
EHS, ve všech ostatních případech méně než 20 jednotek EHS. V případě samic skotu,
které byly březí v době vzplanutí nákazy, provede se konečné kontrolní vyšetření
alespoň 21 dnů po otelení posledního z těchto zvířat.
7. Stát nebo jeho část mohou být prohlášeny úředně prostými brucelózy,
jestliže splňují následující podmínky:
a) žádný případ potratu způsobený infekcí brucelami a žádná izolace B.
abortus nebyly zaznamenány po dobu nejméně 3 let a nejméně 99,8 % stád skotu mělo
status stádo úředně prosté brucelózy 5 po sobě následujících let, přičemž výpočet
tohoto procentního ukazatele se provádí k 31. prosinci každého kalendářního roku.
Jestliže však bude rozhodnuto o poražení celého stáda a stáda, jejichž status stádo
úředně prosté brucelózy byl pozastaven nebo odebrán z jiných důvodů než pro podezření
z nákazy, neberou se v úvahu pro účely výše uvedeného výpočtu izolované výskyty prokázané
epizootologickým šetřením a způsobené přemístěním zvířat z území ležícího mimo stát
a jeho část, jestliže Státní veterinární správa provede roční součet těchto případů
a informuje o nich v rámci každoročně poskytovaných informací o nákazové situaci
Komisi;
b) veškerý skot je identifikován v souladu s předpisy Evropské unie;
c) hlášení případů potratu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny krajskou
veterinární správou.
8. Stát nebo jeho část si ponechají status úředně prosté brucelózy, jestliže
jsou nadále plněny podmínky uvedené v bodě 9 a
a) podmínky uvedené v bodě 7 písm. a) a b) jsou stále dodržovány, hlášení
případů potratu s podezřením na brucelózu je povinné a tyto případy jsou vyšetřeny
krajskou veterinární správou;
b) každý rok po prvních 5 let po získání statusu byl veškerý skot starší
24 měsíců z nejméně 20 % stád vyšetřen s negativním výsledkem podle přílohy C směrnice
64/432/EHS sérologickým testem, v případě mléčných stád vyšetřením vzorků mléka;
c) veškerý skot podezřelý z nákazy brucelózou je hlášen krajské veterinární
správě a je podroben epizootologickému šetření, zahrnujícímu přinejmenším dvě sérologická
vyšetření krve, včetně reakce vazby komplementu, a mikrobiologické vyšetření vhodných
vzorků;
d) během doby podezření, které trvá až do dosažení negativních výsledků
testů uvedených v písmenu c), se pozastavuje status stádo úředně prosté brucelózy
jak v případě stáda původu nebo stáda tranzitu podezřelého kusu skotu, tak i v případě
stád epizootologicky souvisejících;
e) v případě vzplanutí brucelózy, která se rozšířila, je veškerý skot poražen.
Zvířata zbývajících vnímavých druhů se podrobí vhodným testům, budovy a vybavení
se vyčistí a dezinfikují.
9. Stát nebo jeho část uznané za úředně prosté brucelózy hlásí výskyt všech
případů brucelózy Komisi. Existuje-li však důkaz o významné změně situace, pokud
se týká brucelózy ve státě nebo jeho části, které byly uznány úředně prostými brucelózy,
může Komise přijmout rozhodnutí, kterým pozastaví nebo odejme uvedený status až do
doby, kdy jsou splněny požadavky stanovené jejím rozhodnutím.
10. Pro účely části II se sérologickým testem rozumí aglutinační test se
sérem, test s pufrovaným brucelovým antigenem, reakce vazby komplementu, aglutinační
test s plazmou, kroužkový test s plazmou, mikroaglutinační test nebo individuální
ELISA test s krví, jak je popsáno v příloze C směrnice 64/432/EHS, popřípadě i jiný
diagnostický test schválený Komisí. Testem s mlékem se rozumí kroužkový test s mlékem
nebo ELISA test s mlékem.
Poznámka: Pro účely části II se výrazem „skot“ rozumí veškerý skot s výjimkou
samců k výkrmu, pokud přicházejí ze stád úředně prostých brucelózy a je zaručeno,
že nebudou použiti k plemenitbě a budou přemístěni přímo na porážku.
III.
Enzootická leukóza skotu
A. Stádo skotu je úředně prosté enzootické leukózy skotu, jestliže v něm
a) v posledních 2 letech nebyl zaznamenán žádný případ enzootické leukózy
skotu, a to klinicky nebo laboratorním vyšetřením, a žádný takový případ nebyl potvrzen,
a
b) v posledních 12 měsících byla všechna zvířata starší 24 měsíců vyšetřena
s negativním výsledkem dvěma testy, provedenými v souladu s přílohou D kapitolou
II směrnice 64/432/EHS v intervalu nejméně 4 měsíců (Testy při vyšetřování enzootické
leukózy skotu), nebo
c) jsou splněny požadavky uvedené pod písmenem a) a stádo se nachází ve
státě nebo jeho části, které jsou úředně prosté enzootické leukózy skotu.
B. Stádo má i nadále status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu,
jestliže
a) jsou průběžně plněny podmínky uvedené v části A písm. a),
b) každé zvíře zařazené do stáda přichází ze stáda úředně prostého enzootické
leukózy skotu,
c) všechna zvířata starší 24 měsíců mají i nadále negativní výsledky vyšetření,
prováděných podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS v intervalech 3 let,
d) plemenná zvířata zařazená do stáda, pocházející ze třetí země, byla
dovezena za podmínek stanovených vyhláškou č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích
na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí.
C. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu se pozastaví, jestliže
nejsou splněny podmínky uvedené v části B, nebo jestliže na základě výsledků laboratorních
testů nebo klinických nálezů jsou jeden nebo více kusů skotu podezřelé z nákazy enzootické
leukózy skotu a podezřelá zvířata jsou neprodleně poražena.
D. Status stádo úředně prosté enzootické leukózy skotu zůstane pozastavený
až do doby, než jsou splněny následující požadavky:
1. Jestliže jediné zvíře ve stádě úředně prostém enzootické leukózy skotu
má při vyšetření jedním z testů uvedeným v části B písm. c) pozitivní reakci, anebo
jestliže jediné zvíře ve stádě je podezřelé z nákazy na základě jiného důvodu,
a)
přemístí se zvíře, které reagovalo pozitivně, a v případě krávy každé její tele,
ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního lékaře;
b) všechna zvířata
ve stádě starší 12 měsíců jsou vyšetřena s negativním výsledkem dvěma sérologickými
testy (v intervalu nejméně 4 měsíců a nejvíce 12 měsíců), provedenými v souladu s
přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS nejméně 3 měsíce po odstranění pozitivního
zvířete a jeho případného potomka;
c) je provedeno epizootologické šetření s negativními
výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, jsou
podrobena opatřením stanoveným v písmenu b).
Krajská veterinární správa však může
udělit výjimku z povinnosti porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své
matky okamžitě po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v části B písm. c).
2. Jestliže více než jedno zvíře ze stáda úředně prostého enzootické leukózy
skotu reagovalo pozitivně při vyšetření jedním z testů uvedených v příloze D kapitole
II směrnice 64/432/EHS, anebo jestliže více než jedno zvíře ze stáda je podezřelé
z nákazy na základě jiného důvodu,
a) přemístí se zvířata, která reagovala pozitivně,
v případě krav jejich telata, ze stáda na porážku pod dozorem úředního veterinárního
lékaře;
b) všechna zvířata ve stádě starší 12 měsíců se vyšetří s negativním výsledkem
dvěma testy, provedenými v intervalu nejméně 4 měsíců a nejvíce 12 měsíců v souladu
s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS;
c) všechna ostatní zvířata ve stádě
se po označení ponechají v hospodářství do dosažení věku 24 měsíců a po dosažení
tohoto věku vyšetřena podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS; krajská veterinární
správa však může povolit, aby tato zvířata byla přemístěna přímo na porážku pod dozorem
úředního veterinárního lékaře;
d) provede se epizootologické šetření s negativními
výsledky a stáda, která mají epizootologickou souvislost s nakaženým stádem, se podrobí
opatřením uvedeným v písmenu b).
Krajská veterinární správa však může udělit výjimku
z povinnosti porazit tele nakažené krávy, pokud bylo odděleno od své matky okamžitě
po otelení a podrobeno opatřením uvedeným v písmenu c).
E. Na základě informací poskytovaných každoročně Komisi o výskytu nákaz
mohou být stát nebo jeho část prohlášeny za úředně prosté enzootické leukózy skotu,
jestliže:
a) jsou splněny všechny podmínky uvedené v části A a nejméně 99,8 % stád
skotu je úředně prostých enzootické leukózy skotu, nebo
b) nebyl ve státě nebo jeho části v posledních třech letech potvrzen žádný
případ enzootické leukózy skotu a výskyt nádorů, u kterých je podezření, že jsou
způsobeny virem enzootické leukózy skotu, je povinně hlášen a je provedeno šetření
o příčině a
aa) v případě státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců v nejméně
10 % stád, vybraných namátkově, v předchozích 24 měsících vyšetřena s negativními
výsledky v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS, nebo
bb) v případě
části státu byla všechna zvířata starší 24 měsíců podrobena v předchozích 24 měsících
s negativními výsledky testu, stanovenému v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS,
nebo
c) bylo jakoukoli jinou metodou prokázáno se spolehlivostí 99 %, že bylo
nakaženo méně než 0,2 % stád.
F. Stát nebo jeho část si udrží status úředně prosté enzootické leukózy
skotu, jestliže
a) všechna zvířata poražená na území státu nebo jeho části jsou podrobena
postmortálním vyšetřením, při kterých všechny nádory, které by mohly být způsobeny
virem enzootické leukózy skotu, jsou zaslány k laboratornímu vyšetření,
b) všechny případy enzootické leukózy skotu jsou hlášeny Komisi,
c) všechna zvířata, která reagují pozitivně při vyšetření jakýmkoli z testů
uvedených v příloze D kapitole II směrnice 64/432/EHS, jsou poražena a stáda, z nichž
pocházejí, zůstávají podrobena omezením až do obnovení jejich statusu v souladu s
částí D, a
d) všechna zvířata starší dvou let jsou jednou v prvních 5 letech po udělení
statusu vyšetřována podle přílohy D kapitoly II směrnice 64/432/EHS, anebo v téže
době podle jakéhokoli jiného postupu prokazujícího se spolehlivostí 99 %, že bylo
nakaženo méně než 0,2 % stád. Nebyl-li v průběhu nejméně tří let zaznamenán žádný
případ enzootické leukózy skotu ve státě nebo jeho části v poměru jedno stádo z 10
000, může Komise rozhodnout, že běžné sérologické testy mohou být omezeny za předpokladu,
že veškerý skot starší 12 měsíců v nejméně 1 % stád, vybraných namátkově každý rok,
bude podroben testu provedenému v souladu s přílohou D kapitolou II směrnice 64/432/EHS.
G. Status stát nebo jeho část úředně prosté enzootické leukózy skotu může
být Komisí pozastaven, jestliže se šetřením provedeným podle bodu F zjistí významné
změny situace, pokud se týká enzootické leukózy skotu ve státě nebo jeho části, které
byly uznány jako úředně prosté enzootické leukózy skotu. Status státu nebo jeho části
úředně prosté enzootické leukózy skotu může být Komisí obnoven, když jsou splněna
kritéria stanovená stejným postupem.“.
Příloha 24
Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté nebo prosté brucelózy
(B. melitensis)
Kapitola 1
I. Hospodářství ovcí nebo koz, stát nebo oblast úředně prosté brucelózy
(B. melitensis)
A. Hospodářstvím ovcí nebo koz úředně prostým brucelózy (B. melitensis)
(dále jen „brucelóza“) se rozumí
1. hospodářství, ve kterém
a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu
po dobu nejméně 12 měsíců prostá klinických nebo jakýchkoli jiných příznaků brucelózy,
b)
není žádná ovce nebo koza, která byla očkována proti brucelóze, kromě zvířat očkovaných
nejméně před dvěma roky očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou registrovanou
a schválenou Komisí,
c) byly všechny ovce a kozy z hospodářství, které byly v době
vyšetření starší 6 měsíců, vyšetřeny s negativními výsledky dvěma testy, provedenými
v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS o veterinárních
podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami uvnitř Společenství (dále
jen“směrnice 91/68/EHS“),
d) se po testech uvedených v písmenu c) nacházejí pouze
ovce nebo kozy narozené v hospodářství, anebo ty, které přišly z hospodářství úředně
prostého brucelózy nebo prostého brucelózy za podmínek stanovených v bodě D, a ve
kterém jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B;
2. hospodářství, které se nachází ve státě nebo oblasti, které byly
uznány úředně prostými brucelózy v souladu s částí II.
B.
1. V hospodářstvích ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, která se
nenacházejí v části území úředně prosté brucelózy a ve kterých je pro jejich uznání
za úředně prosté brucelózy prováděn příjem zvířat v souladu s požadavky bodu D, vyšetří
se každoročně reprezentativní počet ovcí a koz starších 6 měsíců. Hospodářství si
může ponechat status hospodářství úředně prosté brucelózy, jestliže jsou výsledky
testů negativní. Reprezentativní počet zvířat, která mají být vyšetřena, pro každé
hospodářství sestává:
a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců,
b) ze všech
zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího testování,
c) z 25 % samic,
které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně dospělých) nebo které jsou v laktaci,
a to v počtu nejméně 50 samic na hospodářství. Výjimkou jsou hospodářství, kde je
méně než 50 takových samic; v takovém případě se vyšetří všechny samice.
2. Pro oblast, která není úředně prostá brucelózy a ve které je více
než 99 % hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy, mohou být kontroly
hospodářství ovcí nebo koz úředně prostých brucelózy prováděny jednou za 3 roky za
předpokladu, že hospodářství, která nejsou úředně prostá brucelózy, jsou pod úředním
dozorem nebo podléhají eradikačnímu programu.
C.
1. Pokud je v hospodářství ovcí nebo koz úředně prostém brucelózy
a)
jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy, Státní veterinární správa
odejme tomuto hospodářství status úředně prosté brucelózy. Tento status může být
jen prozatímně pozastaven, jestliže jsou zvířata neprodleně utracena nebo izolována
až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení podezření z této nákazy;
b)
potvrzena brucelóza, může být prozatímní pozastavení Státní veterinární správou zrušeno
pouze tehdy, jestliže jsou všechna nakažená zvířata nebo všechna zvířata druhů vnímavých
na nákazu poražena a jestliže 2 testy, provedené v intervalu 3 nebo více měsíců v
souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS u všech zvířat z hospodářství starších 6
měsíců, jsou negativní.
2. Jestliže se hospodářství uvedené v odstavci 1 nachází v oblasti,
která je úředně prostou brucelózy, informuje o tom Státní veterinární správa okamžitě
Komisi a ostatní členské státy. Státní veterinární správa:
a) nechá porazit všechna
nakažená zvířata a všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu z daného hospodářství
a trvale informuje Komisi a ostatní členské státy o vývoji situace;
b) provádí epizootologické
šetření. Stáda epizootologicky související se zamořeným stádem jsou podrobena testům
uvedeným v odstavci 1 písm. b).
3. Je-li ohnisko nákazy uvedené v odstavci 2 potvrzeno, Komise po vyhodnocení
okolností nového propuknutí brucelózy přijme, pokud ji k tomu toto vyhodnocení opravňuje,
rozhodnutí pozastavující nebo odnímající dané oblasti status úředně prostá brucelózy.
Je-li tento status odňat, podmínky pro jeho obnovení se stanoví stejným postupem.
D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz úředně
prostého brucelózy, pokud
a) pocházejí z hospodářství ovcí nebo koz úředně prostého brucelózy,
nebo
b) pocházejí z hospodářství prostého brucelózy a
aa) jsou individuálně
označeny v souladu s předpisy Evropské unie,
bb) nebyly nikdy očkovány proti brucelóze,
anebo - pokud byly očkovány - bylo toto očkování provedeno před více než 2 lety. Samice
starší 2 let, které byly očkovány před dosažením věku 7 měsíců, však mohou být do
hospodářství rovněž přijaty;
c) byly izolovány v hospodářství původu pod dohledem úředního veterinárního
lékaře a během této izolace podstoupily s negativními výsledky 2 testy, provedené
v intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS.
II. Stát nebo oblast úředně prosté brucelózy
E. Stát nebo oblast mohou být uznány úředně prostými brucelózy, jestliže
a) nejméně 99,8 % hospodářství ovcí nebo koz ve státě nebo oblasti je
úředně prostých brucelózy, anebo stát nebo oblast splňuje následující podmínky:
aa) brucelóza ovcí nebo koz je nákazou, jejíž výskyt je povinně hlášen po dobu nejméně
5 let,
bb) po dobu nejméně 5 let nebyl úředně potvrzen žádný případ brucelózy ovcí
nebo koz,
cc) po dobu nejméně 3 let je zakázáno očkování proti brucelóze;
b) ve státě nebo oblasti byly splněny podmínky stanovené v písmenu a)
a
aa) v prvním roce po uznání státu nebo oblasti prostými brucelózy ukázaly namátkové
kontroly, provedené v hospodářství nebo na jatkách s 99 % spolehlivostí, že bylo
zamořeno méně než 0,2 % hospodářství, anebo nejméně 10 % ovcí a koz starších 6 měsíců
podstoupilo s negativními výsledky test provedený, v souladu s přílohou C směrnice
91/68/EHS;
bb) každoročně od druhého roku po uznání státu nebo oblasti prostými brucelózy
ukázaly namátkové kontroly, provedené v hospodářství nebo na jatkách s 95 % spolehlivostí,
že bylo zamořeno méně než 0,2 % hospodářství, anebo nejméně 5 % ovcí a koz starších
6 měsíců podstoupilo s negativními výsledky test, provedený v souladu s přílohou
C směrnice 91/68/EHS;
c) jsou nadále plněny podmínky požadované pro jejich uznání
za úředně prosté brucelózy.
Kapitola 2
Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy
A. Hospodářství ovcí nebo koz je považováno za prosté brucelózy, jestliže
1. v něm
a) jsou všechna zvířata vnímavá na brucelózu po dobu nejméně
12 měsíců prostá klinických nebo jiných příznaků brucelózy; b) byly všechny nebo
některé ovce nebo kozy očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou
registrovanou a schválenou Komisí. Očkovaná zvířata jsou očkována před dosažením
věku 7 měsíců;
c) byly všechny očkované ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření
starší 18 měsíců vyšetřeny s negativními výsledky 2 testy, provedenými v intervalu
6 nebo více měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS;
d) byly všechny neočkované
ovce a kozy z hospodářství v době vyšetření starší 6 měsíců vyšetřeny s negativními
výsledky 2 testy, provedenými v intervalu 6 nebo více měsíců v souladu s přílohou
C směrnice 91/68/EHS;
e) jsou po provedení testů uvedených v písmenech c) nebo d)
pouze ovce a kozy narozené v hospodářství nebo ty, které přišly z hospodářství prostého
brucelózy za podmínek stanovených v bodě D;
2. jsou nadále plněny požadavky stanovené v bodě B.
B. V každém hospodářství se každoročně vyšetří reprezentativní počet
ovcí a koz a hospodářství si může ponechat svůj status hospodářství prosté brucelózy
pouze tehdy, jestliže jsou výsledky testů negativní. Reprezentativní počet zvířat,
která mají být vyšetřena, pro každé hospodářství sestává:
a) ze všech nekastrovaných samců starších 6 měsíců, kteří nebyli očkováni,
b) ze všech nekastrovaných samců starších 18 měsíců, kteří byli očkováni,
c) ze všech zvířat, která byla přijata do hospodářství od předchozího
testování,
d) z 25 % samic, které dosáhly reprodukčního věku (tzn. pohlavně dospělých)
nebo které jsou v laktaci, a to v počtu nejméně 50 na hospodářství. Výjimkou jsou
hospodářství, kde je méně než 50 takových samic; v takovém případě se vyšetří všechny
samice.
C.
1. Hospodářství ovcí nebo koz se odejme status hospodářství prostého
brucelózy, pokud se v něm nachází jedna nebo více ovcí nebo koz podezřelých z brucelózy.
Tento status však může být jen prozatímně pozastaven, jestliže jsou zvířata neprodleně
utracena nebo izolována až do úředního potvrzení nákazy nebo až do úředního vyloučení
podezření z této nákazy.
2. Jestliže je brucelóza potvrzena, může být prozatímní pozastavení Státní
veterinární správou zrušeno pouze tehdy, jestliže jsou všechna nakažená zvířata nebo
všechna zvířata druhů vnímavých na nákazu poražena a jestliže jsou v intervalu 3
nebo více měsíců provedena v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS 2 testy u všech
očkovaných zvířat starších 18 měsíců a u všech neočkovaných zvířat starších 6 měsíců,
v obou případech s negativními výsledky.
D. Ovce nebo kozy mohou být přijaty do hospodářství ovcí nebo koz prostého
brucelózy, pokud
1. pocházejí z hospodářství prostého nebo úředně prostého brucelózy,
nebo
2. pocházejí z jiného hospodářství, než je uvedeno v písmenu a) a
a)
jsou individuálně označeny v souladu s předpisy Evropské unie,
b) pocházejí z hospodářství,
ve kterém po dobu nejméně 12 měsíců všechna zvířata náležející k druhům vnímavým
na brucelózu nevykazují klinické nebo jiné příznaky této nákazy,
c) nebyly během posledních
2 let očkovány, byly drženy v izolaci v hospodářství původu pod dohledem úředního
veterinárního lékaře a během tohoto období podstoupily s negativními výsledky 2 testy,
provedené v intervalu nejméně 6 týdnů v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS,
nebo byly před dosažením věku 7 měsíců a ne méně než 15 dnů před vstupem do hospodářství
určení očkovány očkovací látkou Rev.1 nebo jinou očkovací látkou registrovanou a
schválenou Komisí.
E. Hospodářství ovcí nebo koz prosté brucelózy může být uznáno za hospodářství
úředně prosté brucelózy po nejméně dvouletém období, jestliže
a) není v něm žádné zvíře, které bylo očkováno proti brucelóze v průběhu
předchozích nejméně dvou let,
b) podmínky stanovené v bodě D odstavci 2 byly plněny po celé uvedené
období,
c) na konci druhého roku byl test, provedený u všech zvířat starších
6 měsíců v souladu s přílohou C směrnice 91/68/EHS, ve všech případech negativní.
1) Směrnice Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná
opatření Společenství pro tlumení některých nákaz zvířat a zvláštní opatření týkající
se vezikulární choroby prasat, v platném znění.
Směrnice Komise 2007/10/ES ze dne
21. února 2007, kterou se mění příloha II směrnice Rady 92/119/EHS, pokud jde o opatření,
která mají být přijata uvnitř ochranného pásma v návaznosti na ohnisko vezikulární
choroby prasat.
Směrnice Rady 82/894/EHS ze dne 21. prosince 1982 o hlášení chorob
zvířat ve Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu
2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální
horečky ovcí, v platném znění.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/5/EU ze
dne 14. března 2012, kterou se mění směrnice 2000/75/ES, pokud jde o očkování proti
katarální horečce ovcí.
Směrnice Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních
Společenství pro tlumení klasického moru prasat, v platném znění.
Směrnice Rady 92/66/EHS
ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské
choroby, v platném znění.
Směrnice Rady 2009/158/ES ze dne 30. listopadu 2009 o veterinárních
podmínkách pro obchod s drůbeží a násadovými vejci uvnitř Společenství a jejich dovoz
ze třetích zemí, v platném znění.
Směrnice Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou
se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní, v platném znění.
Směrnice Rady
78/52/EHS ze dne 13. prosince 1977, kterou se stanoví kritéria Společenství pro vnitrostátní
plány urychlené eradikace brucelózy, tuberkulózy a enzootické leukózy skotu.
Směrnice
Rady 77/391/EHS ze dne 17. května 1977, kterou se zavádějí opatření Společenství
pro eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukózy u skotu, v platném znění.
Směrnice
Rady 82/400/EHS ze dne 14. června 1982, kterou se mění směrnice 77/391/EHS a zavádějí
doplňující opatření Společenství k eradikaci brucelózy, tuberkulózy a leukóz u skotu,
v platném znění.
Směrnice Rady 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem
a prasaty uvnitř Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 91/68/EHS ze dne 28.
ledna 1991 o veterinárních podmínkách, kterými se řídí obchodování s ovcemi a kozami
uvnitř Společenství, v platném znění.
Směrnice Rady 80/1095/EHS ze dne 11. listopadu
1980 o stanovení podmínek pro učinění území Společenství prostým klasického moru
prasat a pro udržení tohoto území prostým klasického moru prasat, v platném znění.
Směrnice
Rady 2002/99/ES ze dne 16. prosince 2002, kterou se stanoví veterinární předpisy
pro produkci, zpracování, distribuci a dovoz produktů živočišného původu určených
k lidské spotřebě.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května
2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných
spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007 ze dne 26. října 2007 o prováděcích předpisech
ke směrnici Rady 2000/75/ES, co se týče tlumení, sledování, dozoru a omezení přesunů
některých zvířat vnímavých druhů ve vztahu ke katarální horečce ovcí, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009
o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty,
které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení
o vedlejších produktech živočišného původu).
1b) Čl. 27 a příloha I rozhodnutí Rady 2009/470/ES.
1c) Rozhodnutí Rady 2009/470/ES.
1d) Přílohy I a II směrnice Rady 82/894/EHS.
1e) Rozhodnutí Komise 2005/176/ES.
1f) Rozhodnutí OIE č. XXXI ze dne 27. května 2004.
1g) § 9 a 25 zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících
zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 296/2008 Sb.
1h) Čl. 3 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.
2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009.
3) Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat
a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č.
309/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb. a zákona č. 282/2003 Sb.
4) § 3 odst. 3 vyhlášky č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích
na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských
společenství.
5) Nařízení Komise (ES) č. 1266/2007.
6) § 3 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti.
7) § 3 odst. 4 vyhlášky č. 289/2007 Sb.
8) § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích,
ve znění zákona č. 281/1997 Sb., zákona č. 259/1998 Sb., zákona č. 146/1999 Sb.,
zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č.
256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
§ 3 odst. 1 písm. a)
zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb.
9) Příloha III směrnice Rady 92/66/EHS.
10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001.
11) Vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se
zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí, ve znění pozdějších
předpisů.